Tento předpis již není účinný. Pozbyl účinnosti dne 31.08.1979. Níže naleznete jeho znění v době platnosti. Text slouží pro historické a archivní účely.
Zdroj: Sbírka zákonů ČRAktuální znění01.07.1969 – 31.08.1979zrušeno 31.08.1979
67/1969 Sb.

o finančním a hmotném zabezpečení učňů

Aktuální znění
67
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky
ze dne 12. června 1969
o finančním a hmotném zabezpečení učňů
Ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Slovenskou radou odborových svazů stanoví podle § 11 písm. e) zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, § 11 zákona Slovenské národní rady č. 207/1968 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky a podle § 230 odst. 2 a 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.:
§ 1
Období učebního poměru
Doba učebního poměru se dělí podle náročnosti jednotlivých učebních oborů a délky učební doby*) na období přípravné a období odborného rozvoje.
§ 2
Odměňování učňů v přípravném období
(1) V přípravném období obdrží učni měsíční odměnu v rozpětí kategorie, do níž je učební obor zařazen.
(2) Pro stanovení měsíční odměny se učební obory zařazují do kategorie A a B. Učební obory zařazené do kategorie A jsou uvedeny v příloze č. 1, ostatní učební obory patří do kategorie B.**)
(3) Měsíční odměny se přiznávají učňům v tomto rozpětí:
v kategorii A
v prvním roce
přípravného období
od 50,- do 100,- Kčs
ve druhém roce
přípravného období
od 80,- do 190,- Kčs
v kategorii B
v prvním roce
přípravného období
od 30,- do 80,- Kčs
ve druhém roce
přípravného období
od 50,- do 120,- Kčs.
U učebních oborů, u kterých je to zdůvodněno výchovnými důvody nebo zvýšeným zájmem na získání učňů, ve výjimečných případech v dohodě s příslušným orgánem odborového svazu mohou ústřední orgány zvýšit organizacím vychovávajícím učně horní hranici stanovenou v kategorii B pro druhý rok přípravného období až na 190,- Kčs. V dohodě s příslušným orgánem odborového svazu mohou však rozhodování o tom přenést na orgány nadřízené organizacím, které s učni uzavřely učební smlouvy, případně přímo na tyto organizace.
(4) Organizace určuje učni výši měsíční odměny v rámci rozpětí stanoveného v předchozím odstavci podle celkového zhodnocení jeho prospěchu, chování a výsledků v odborném výcviku za příslušné zúčtovací období.
(5) Učnům, kteří získali úplné střední vzdělání absolvováním střední všeobecně vzdělávací školy, se poskytne v celém přípravném období měsíční odměna v rozpětí stanoveném v příslušné kategorii pro druhý rok přípravného období.
(6) Přiznaná měsíční odměna se poskytuje učňům také za dobu jejich pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz nebo za dobu karantény v přípravném období, popřípadě i v období odborného rozvoje, pokud počátek pracovní neschopnosti spadá do přípravného období, nejdéle však po dobu, po kterou by se jim jinak poskytovalo nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.***)
Odměňování učňů v období odborného rozvoje
§ 3
(1) V období odborného rozvoje se učňům přiděluje produktivní práce podle učebních plánů a osnov tak, aby se jejich výkon koncem učebního poměru přiblížil průměrnému výkonu kvalifikovaného pracovníka příslušného povolání té kvalifikační třídy, která bude učni přiznána po závěrečné učňovské zkoušce.
(2) Vykonává-li učeň v období odborného rozvoje produktivní práci v časové mzdě, dostane od organizace podle celkového zhodnocení jeho prospěchu v odborném výcviku, v teoretickém vyučování a chování odměnu: v první polovině období odborného rozvoje v rozpětí 50-75 %, v druhé polovině období odborného rozvoje v rozpětí 60 až 100 % časové mzdy, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon, kvalitu a výsledky práce.
Časová mzda se vypočítává z tarifu kvalifikační třídy, která může být o jeden stupeň nižší, než je kvalifikační třída, která má být učni přiznána po závěrečné učňovské zkoušce podle mzdových předpisů.
(3) Učeň kromě odměny stanovené podle časové mzdy obdrží též případnou prémii nebo výkonnostní odměnu, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon a výsledky práce.
(4) Pokud učeň vykonává v období odborného rozvoje produktivní práci, za niž jsou pracovníci starší než 16 let odměňováni úkolovou mzdou, přizná mu organizace podle celkového zhodnocení jeho prospěchu v odborném výcviku a v teoretickém vyučování i v jeho chování odměnu v rozpětí 70-100 % mzdy, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon a výsledky práce.
(5) Pracuje-li učeň v kolektivní úkolové mzdě, musí mu být přiznána odměna podle odstavce 4, nejméně však odměna odpovídající časové mzdě v druhé polovině období odborného rozvoje podle ustanovení odstavce 2.
(6) Během jednoho výplatního období je střídání forem mzdy pro stanovení odměny přípustné jen tehdy, lze-li práci vykonávanou v časové mzdě přesně evidovat.
§ 4
(1) Učňům, kteří z důvodů výuky výjimečně pracují ve ztíženém nebo zdraví škodlivém prostředí, je-li to přípustné podle příslušného seznamu prací a pracovišť zakázaných mladistvým a je-li to obsaženo v učebních osnovách, v období odborného rozvoje náleží k odměně stanovené podle § 3 odstavců 2 až 5 příplatek, jaký přísluší za stejných podmínek pracovníkům podle mzdových předpisů.
(2) Učňům, kteří z důvodu výuky výjimečně pracují v sobotu nebo v neděli, náleží po dobu odborného rozvoje za práci v těchto dnech příplatek, který podle mzdových předpisů náleží ostatním pracovníkům.
(3) Po dobu odborného rozvoje poskytují organizace učňům podíly na hospodářských výsledcích za podmínek stanovených v kolektivních smlouvách.
(4) Měsíční odměnu ve stejné výši, jaká přísluší podle § 2 učňům učebního oboru téže kategorie ve druhém roce přípravného období, obdrží po dobu odborného rozvoje učni, kteří v příslušném měsíčním období nevykonávali produktivní práci z důvodu organizace výuky stanovené učebními plány a osnovami. Jestliže vykonávali v příslušném měsíčním období produktivní práci pouze v omezeném rozsahu z výrobních důvodů nebo z důvodu organizace výuky stanovené učebními plány a osnovami, náleží jim odměna nejméně ve výši odpovídající časové mzdě podle § 3 odst. 2.*)
Stravování a ubytování učňů
§ 5
(1) Organizace zajišťuje pro učně stravování v hodnotě těchto stravovacích finančních normativů:
pro učně učebních oborů povolání hornických, hutní výroby, sklářké hutní výroby, příp. jiných jmenovitě schválených učebních oborů pro učně v učňovských školách s cyklickým způsobem vyučovánípro učně oboru č. 1204 cukrář-cukrářka
č. 1551 kuchař- kuchařka,
č. 1552 číšník-servírka,
č. 1553 kuchař a číšník-kuchařka a servírka
pro učně ostatních učebních oborů
KčsKčs Kčs Kčs
za snídani2,551,- 1,-2,20
přesnídávku1,551,20 2,50 1,25
oběd4,80 3,50 3,15 4,30
I. večeře 3,90 0,80 2,50 3,35
II. večeře1,30 3,50 3,15 1,20
celkem14,10 10,- 12,30 12,30
(2) Organizace může učňům poskytovat stravu vyšší výživové hodnoty, než odpovídá stanovenému stravovacímu finančnímu normativu, zejména připravují-li se učni k povolání vykonávanému za ztížených nebo zdraví škodlivých podmínek, jestliže tyto zvýšené náklady uhradí z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku anebo jestliže se o jejich úhradě dohodne s rodiči učňů.
(3) Učňům učebních oborů uvedených v příloze č. 1 poskytuje organizace v přípravném období bezplatné celodenní stravování a ubytování, pokud zabezpečuje jejich ubytování. Učňům těchto učebních oborů, kterým ubytování nezabezpečuje, poskytuje organizace denně bezplatně jedno hlavní a jedno vedlejší jídlo.
(4) Z výchovných důvodů, pro zvýšený zájem na získání učňů nebo v případech, ve kterých to vyžaduje povaha práce (například práce na vzdálených pracovištích), mohou ústřední orgány v dohodě s příslušným orgánem odborového svazu povolit v přípravném období zvýhodnění stravování a ubytování v rozsahu uvedeném v odstavci 3 i učňům těch učebních oborů, které se neuvádějí v příloze č. 1. Rozhodování o tomto zvýhodnění mohou přenést na orgány, které jsou nadřízeny organizacím, jež s učni uzavřely pracovní smlouvy, nebo přímo na tyto organizace. Toto zvýhodnění může povolit jednotlivým učňům ze závažných důvodů (výchovných, dopravních apod.) po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí i organizace, která s nimi uzavřela učební smlouvu.
§ 6
(1) Učňům, kteří nejsou zvýhodněni podle § 5 odst. 3 a 4, poskytuje organizace v přípravném období bezplatné stravování a ubytování v rozsahu stanoveném v § 5 odst. 3, jestliže čistý měsíční příjem osob povinných výživou učně na jednoho člena rodiny nepřesahuje částku 400,- Kčs. Pro zjišťování výše čistého měsíčního příjmu na člena domácnosti platí zásady uvedené v příloze č. 2. Toto zvýhodnění poskytuje organizace po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí podle zásad stanovených v uvedené příloze.
(2) Osoby povinné výživou těch učňů, kteří nejsou zvýhodněni podle § 5 odst. 3 a 4 nebo podle předchozího odstavce, platí za stravování učňů v přípravném období i v období odborného rozvoje úhradu ve výši finančního stravovacího normativu uvedeného v § 5 odst. 1.
(3) Za ubytování učňů v ubytovacích zařízeních odborných učilišť, učňovských středisek a učňovských škol, pokud nejsou zvýhodněni podle § 5 odst. 3 a 4 nebo podle odstavce 1, osoby povinné jejich výživou platí v přípravném období i v období odborného rozvoje tyto měsíční částky:
a) 40,- Kčs, jestliže ubytovací zařízení je vybaveno ústředním topením, teplou a studenou vodou a ložnicemi s lůžkovou kapacitou nejvýše pro 4 osoby,
b) 30,- Kčs, jestliže ubytovací zařízení vyhovuje alespoň jedné z podmínek uvedených pod a),
c) 20,- Kčs, jestliže ubytovací zařízení nevyhovuje žádné z podmínek uvedených pod a).
§ 7
(1) Učni, kteří byli v přípravném období zvýhodněni (§ 5 odst. 3 a 4 a § 6 odst. 1), platí po dobu odborného rozvoje za stravování a ubytování částky uvedené v § 6 odst. 2 a 3 s případným zvýšením podle § 5 odst. 2 v měsíčních obdobích, kdy jsou odměňováni za produktivní práci podílem stanoveným z časové nebo úkolové mzdy, popřípadě v obdobích, kdy dostávají peněžité dávky nemocenského pojištění.
(2) Neodebírají-li učni uvedení v odstavci 1 se souhlasem organizace stravu po celý měsíc, přispívají na úhradu nákladů na stravování a ubytování za každý den, kdy se stravovali, částkou odpovídající hodnotě stravovacích finančních normativů (§ 5 odst. 1) podle druhu odebrané stravy. Měsíční částka za ubytování se však nemění.
(3) Organizace s přihlédnutím k celkovému zhodnocení učně sníží v odůvodněných případech úhradu stanovenou podle ustanovení předchozích odstavců tak, aby částka, která zůstane učni z odměny za produktivní práci, dostatečně odlišovala různé pracovní výsledky učňů téže učební skupiny.*) Učni musí vždy zůstat z odměny za produktivní práci nejméně částka odpovídající horní hranici měsíční odměny pro druhý rok přípravného období.
§ 8
(1) Stravování a ubytování učňům poskytují organizace ve vlastních zařízeních nebo na svůj náklad v zařízeních spravovaných národními výbory nebo v zařízeních jiných organizací. Organizace, které uzavřely s učni učební smlouvy, hradí organizacím, které umožňují učňům ve svých zařízeních stravování a ubytování, náklady na stravování a ubytování ve skutečné výši. Organizace se mohou dohodnout na paušální náhradě těchto výdajů. Úhrada nákladů na stravování a ubytování učňů v zemědělských a lesnických odborných učilištích spravovaných ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky**) je upravena odchylně.
(2) Poskytuje-li organizace učňům v závodní jídelně hlavní jídlo, jehož hodnota je nižší, než je stanoveno v § 5 odst. 1, je povinna zajistit pro ně k vyrovnání celodenní, popřípadě polodenní stravy vydatnější vedlejší jídla do výše stanoveného stravovacího finančního normativu.
(3) Způsob úhrady nákladů za ubytování a stravování dohodnou organizace s učni a osobami, které jsou povinny je vyživovat. Dále dohodnou, zda učeň souhlasí, aby tyto náklady byly hrazeny formou srážky z jeho odměny za produktivní práci, popřípadě z nemocenského.
§ 9
Poskytování pracovních oděvů a osobních ochranných pracovních prostředků
Organizace jsou povinny poskytovat učňům pracovní oděv a obuv a ostatní osobní ochranné pracovní prostředky v rozsahu stanoveném příslušnými předpisy.
§ 10
Úhrada jízdného
(1) Organizace uhradí učňům prokázané jízdné veřejnými hromadnými dopravními prostředky při jejich nástupu do učebního poměru.
(2) Učni, kteří denně dojíždějí z místa bydliště do učňovské školy v jiném místě, než je sídlo organizace (popřípadě její zařízení, kde se učni zúčastní odborného výcviku), mají během přípravného období a během odborného rozvoje nárok na úhradu rozdílu mezi jízdným z místa bydliště do místa učňovské školy a jízdným z místa bydliště do sídla uvedené organizace (jejího zařízení), je-li jízdné do místa učňovské školy vyšší. Učňům, kteří nemohou denně dojíždět do učňovské školy a bydlí v místě učňovské školy, hradí organizace jízdné veřejnými hromadnými dopravními prostředky za cestu do místa učňovské školy a zpět.
(3) Učňům, kteří se zúčastní vyučování odborným a všeobecně vzdělávacím předmětům organizovaného cyklickou formou, hradí organizace během přípravného období a během odborného rozvoje kromě jízdného při zahájení a ukončení výukového cyklu jednou za čtyři týdny také prokázané jízdné veřejnými hromadnými dopravními prostředky k návštěvě rodičů nebo jejich zákonných zástupců.
(4) Během přípravného období a během odborného rozvoje čtyřikrát v průběhu učebního roku poskytne organizace učňům náhradu prokázaného jízdného vlakem, popřípadě autobusem k návštěvě rodičů nebo jejich zákonných zástupců, pokud vzdálenost bydliště od místa výuky je větší než 100 km. K úhradě těchto nákladů použije organizace úspor, které získá tím, že odpadnou náklady na stravování těchto učňů v době jejich nepřítomnosti.
(5) Učni si musí obstarat průkazky na slevu jízdného a zvolit nejkratší směr jízdy. Při jízdě železnicí hradí organizace jen zlevněné jízdné druhou vozovou třídou osobního vlaku nebo rychlíku. Výdaje za místní veřejné hromadné dopravní prostředky organizace nehradí.
(6) Učňům, kterým se poskytuje bezplatné stravování a ubytování, může organizace v přípravném období poskytovat příspěvek na úhradu jízdného k návštěvě rodičů nebo jejich zákonných zástupců až do výše nákladů na stravování (stravovacího finančního normativu), které tím organizaci odpadnou.
§ 11
(1) Organizace nabádají učně k osobnímu spoření.
(2) Poskytne-li organizace učňům podle ustanovení § 5 a 6 odst. 1 stravování a ubytování zcela nebo zčásti bezplatně, hodnota těchto plnění se posuzuje pro účely daně ze mzdy jako stipendium.
§ 12
(1) Výjimky z ustanovení této vyhlášky v odůvodněných případech pro některé obory, popřípadě povolání na návrh příslušného ústředního orgánu může povolit ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem financí Slovenské socialistické republiky, ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky a Slovenskou radou odborových svazů.
(2) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na učně v nápravně výchovných ústavech, na tělesně vadné učně v ústavech sociální péče pro tělesně postiženou mládež a na učně ve zvláštních učňovských školách.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 13
Učňům, kterým bylo v učebních smlouvách uzavřených před účinností této vyhlášky přiznáno podle předpisů dříve platných zvýhodnění při stravování a ubytování, které by jim podle této vyhlášky nenáleželo, se toto zvýhodnění zachovává po dobu, po kterou jsou vychováváni ve smluvním učebním oboru.
§ 15
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1969.
Ministryně:
Sedláková v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 67/1969 Sb.
Preferované obory, v nichž přísluší učňům odměna podle kategorie A a v nichž je organizace povinna v přípravném období ubytovaným učňům bezplatně poskytovat ubytování a celodenní stravování a neubytovaným učňům bezplatně jedno hlavní a jedno vedlejší jídlo denně*)
0101horník pro uhelné doly1201mlynář
0102horník pro rudné doly1202pekař-pekařka
0103rubač a razič1221průmyslový krmivář-průmyslová krmivářka
0105strojník komplexně mechanizovaných porubů a předků1308zemědělec mechanizátor-zemědělkyně
mechanizátorka
kovář a podkovář
0106strojník dopravních zařízení1322
0107důlní zámečník1324pěstitel mechanizátor-pěstitelka mechanizátorka
0108důlní elektromontér1325chovatel mechanizátor-chovatelka mechanizátorka
0603tesař1351lesař
0612kameník1352lesní mechanizátor
0614dlaždič1401železničář vnitropodnikové dopravy
0617pokrývač1402železničář-železničářka
0620podlahář1411 silničář
0628kominík
0701strojník pro výrobu stavebních hmot
0713formovač chemické kameniny — formovačka chemické kameniny
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 67/1969 Sb.
Zásady
pro zjišťování sociální potřebnosti domácnosti učňů
Sociální potřebnost domácnosti učně se zjišťuje podle výše čistých měsíčních příjmů připadajících podle těchto zásad na jednoho jejího člena:
1. Za členy domácnosti se považují učeň, jeho rodiče a svobodní sourozenci, kteří žijí ve společné domácnosti rodičů; ovdovělý nebo rozvedený otec učně nebo ovdovělá, rozvedená, popřípadě svobodná matka učně se počítají za dva členy domácnosti, pokud mají samostatnou domácnost.
2. Je-li matka učně zaměstnána, do součtu čistých příjmů domácnosti se započítává příjem toho z rodičů, který je vyšší, a z nižšího příjmu jen částka přesahující 400,- Kčs.
3. Měsíčním čistým příjmem jednotlivých členů domácnosti se rozumí:
a) průměrný čistý měsíční výdělek zjištěný z průměrného výdělku,*) od něhož se odečte daň ze mzdy,
b) u členů JZD jedna dvanáctina z průměrné pracovní odměny za uplynulý kalendářní rok, vypočtené podle zásad uvedených v § 9 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků**) a v § 1 a 3 vyhlášky č. 104/1964 Sb. ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb., č. 117/1967 Sb. a č. 92/1968 Sb.,
c) u ostatních poplatníků zemědělské daně jedna dvanáctina daňového základu zemědělské daně za uplynulý kalendářní rok po odečtení jedné dvanáctiny zaplacené daně,
d) jedna dvanáctina příjmů z literární a umělecké činnosti konané mimo pracovní poměr za uplynulý kalendářní rok po odečtení jedné dvanáctiny sražené nebo zaplacené daně z příjmů z literární a umělecké činnosti,
e) přídavky na děti,
f) dávky důchodového zabezpečení (pojištění) za uplynulý kalendářní měsíc, včetně výchovného a sirotčího důchodu oboustranně nebo jednostranně osiřelých kromě zvýšení pro bezmocnost,
g) zaopatřovací příspěvek za uplynulý kalendářní měsíc členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách.
4. Od zjištěných měsíčních příjmů se odečítá:
a) za každého nezaopatřeného sourozence, odkázaného na týž příjem jako učeň, částka 200,- Kčs. Za nezaopatřeného se považuje sourozenec až do skončení povinné školní docházky a po jejím skončení nejdéle do 26. roku věku, připravuje-li se soustavně na budoucí povolání předepsaným výcvikem nebo studiem, nebo je-li trvale práce neschopným pro nemoc, popřípadě pro tělesnou nebo duševní vadu;
b) částka stanovená soudem členu domácnosti k plnění jeho zákonné vyživovací povinnosti.
5. Výše měsíčních čistých příjmů připadajících na jednoho člena domácnosti se zjistí tak, že uvedeným způsobem zjištěné čisté příjmy rodiny se dělí počtem členů domácnosti. Jestliže zjištěná výše čistých měsíčních příjmů připadajících na jednoho člena domácnosti nepřesahuje 400,- Kčs měsíčně, poskytne organizace učni na jeho žádost (jeho zákonného zástupce) výhody při stravování nebo ubytování podle § 6 odst. 1 vyhlášky.
6. Žádosti o přiznání těchto výhod podávají učni (zákonní zástupci) před začátkem učebního roku - ve zvlášť odůvodněných případech i během roku - na předepsaném tiskopise.
7. K žádosti se připojuje:
a) potvrzení závodu nebo jednotného zemědělského družstva o průměrných měsíčních příjmech členů domácnosti učně, jestliže jsou v pracovním poměru nebo členy JZD,
b) ve všech případech potvrzení místního národního výboru bydliště rodičů učně o výdělkových, příjmových a majetkových poměrech členů jeho domácnosti.
**) Zařazení do kategorie měsíční odměny a preference uvedené ve sloupci 9 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb. pozbývají platnosti.
***) Za dobu pracovní neschopnosti, po kterou učni podle tohoto ustanovení náleží měsíční odměna, nemocenské se neposkytuje.
*) Při důležitých osobních překážkách v práci (§ 127 zákoníku práce) náleží i učňům náhrada mzdy za podmínek a ve výši podle přílohy k vládnímu nařízení č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce; při prostojích a ostatních překážkách na straně organizace jim náleží náhrada mzdy podle § 129 a 130 zákoníku práce.
*) Orgány nadřízené organizacím mohou pro účely této vyhlášky blíže vymezit způsob hodnocení učňů, zejména při změnách pracoviště podle plánu výuky učňů, aby přitom nedocházelo k neodůvodněným rozdílům.
**) Směrnice ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství o zřizování, provozu a financování zemědělských odborných učilišť ze dne 18. 7. 1960 čj. 72 596/1960 (Věstník pověřenectva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 31-32/1960).
*) Počet preferovaných učebních oborů byl omezen se zřetelem na ustanovení bodu II/2 vládního usnesení č. 51/1967. V souladu s tímto ustanovením se přenáší také rozhodování o preferenci u ostatních učebních oborů do působnosti příslušných ústředních orgánů, popřípadě orgánů nadřízených podnikům, resp. na organizace (§ 2 odst. 3, § 5 odst. 4).
*) Viz § 275 zákoníku práce, § 30-33 vládního nař. č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce a vyhlášku č. 84/1966 Sb., kterou se stanoví odchylky pro výpočet průměrného výdělku pro některé skupiny pracovníků.
**) Omezení průměrné denní pracovní odměny nejvýše na částku 100 Kčs denně zde nepřichází v úvahu.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací