7
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 18. listopadu 1974
o Dlouhodobé obchodní dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Tuniské republiky a Protokolu mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou o úpravě platů mezi oběma zeměmi
Dne 3. října 1973 byly v Praze podepsány Dlouhodobá obchodní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Tuniské republiky a Protokol mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou o úpravě platů mezi oběma zeměmi.
Podle svého článku 12 vstoupila Dlouhodobá obchodní dohoda v platnost dnem 19. dubna 1974. Tímto dnem podle svého článku 6 vstoupil rovněž v platnost Protokol o úpravě platů mezi oběma zeměmi.
České překlady obou smluvních dokumentů se vyhlašují současně.
První náměstek ministra:
Krajčír v. r.
DLOUHODOBÁ OBCHODNÍ DOHODA
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Tuniské republiky
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Tuniské republiky, vedeny přáním podpořit hospodářskou spolupráci a rozvíjet obchodní styky mezi oběma zeměmi na základě zásad rovnosti a vzájemných výhod, dohodly se takto:
Článek 1
Obě smluvní strany si vzájemně poskytují zacházení podle zásady nejvyšších výhod v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT).
Článek 2
Ustanovení předchozího článku, týkající se zacházení podle zásady nejvyšších výhod, se nevztahuje:
- na výhody, které jedna ze smluvních stran poskytuje nebo poskytne sousedním zemím vzhledem k usnadnění pohraničního styku,
- na výhody vyplývající z nynější nebo budoucí příslušnosti jedné ze smluvních stran k celní unii nebo oblasti volného obchodu,
- na výhody, které Tuniská republika poskytuje nebo poskytne jedné nebo více zemím arabského Maghrebu,
- na výhody, které Československá socialistická republika poskytuje nebo poskytne jednomu nebo více členským státům Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP).
Článek 3
S loděmi, jejich posádkami a náklady každé ze smluvních stran bude zacházeno v přístavech nebo ve vnitrozemských mořských a teritoriálních vodách země druhé smluvní strany jako s loděmi, posádkami a náklady země požívající zacházení podle zásady nejvyšších výhod.
Tato ustanovení se nevztahují na národní kabotáž, na rybolov a remorkáž v teritoriálních vodách obou smluvních stran.
Smluvní strany se zavazují, že budou považovat za platné všechny lodní dokumenty vydané nebo schválené příslušnými úřady druhé smluvní strany a týkající se národní vlajky, měření tonáže, totožnosti posádky a jiných věcí vztahujících se k lodím a nákladům.
Článek 4
Každá smluvní strana zabezpečí pokud možno volný přístup na trh své vlastní země pro zboží pocházející ze země druhé smluvní strany.
Výměna zboží mezi oběma zeměmi se bude uskutečňovat za podmínek liberalizace stanovených jejich příslušnými vnitřními ustanoveními.
Článek 5
Za účelem usnadnění rozvoje vzájemné obchodní výměny je zboží obou zemí, které je zvláště zajímavé pro smluvní strany, specifikováno v seznamech „A“ a „B“, připojených k této dohodě. Tyto seznamy mají indikativní charakter.
Článek 6
Platy za zboží a služby uskutečňované v rámci této dohody budou prováděny podle Protokolu o úpravě platů mezi oběma zeměmi, podepsaného v Praze dne 3. října 1973.
Článek 7
Dovoz a vývoz zboží podle této dohody se bude provádět podle podmínek kontraktů uzavíraných mezi československými organizacemi zahraničního obchodu jakožto nezávislými právnickými osobami nebo jinými československými nezávislými právnickými osobami, oprávněnými podle československých předpisů provozovat zahraniční obchod na jedné straně a tuniskými fyzickými nebo právnickými osobami na druhé straně.
Článek 8
Obě smluvní strany povolí dovoz a vývoz níže uvedených předmětů beze cla, bez daní a jiných dávek stejné povahy, které však nemají charakter poplatků za poskytnuté služby, jako:
a) vzorků a propagačního materiálu, které budou potřebné pro získávání objednávek a pro propagaci a nebudou určeny k prodeji,
b) předmětů dovezených k výměně, jestliže předměty, které se mají vyměnit, se vrátí,
c) předmětů a zboží určeného pro veletrhy a stálé nebo dočasné výstavy za podmínky, že budou vyvezeny zpět,
d) označených obalů dovezených k naplnění, jakož i obalů, které obsahují dovážené předměty a musí se vrátit do skončení dohodnutého období.
Článek 9
Za účelem podpory dalšího rozvoje obchodních styků mezi oběma zeměmi poskytne jedna ze smluvních stran druhé smluvní straně výhody potřebné pro účast na veletrzích a pro organizaci obchodních výstav.
Článek 10
Zřizuje se smíšená komise složená ze zástupců obou vlád, která bude pověřena dohledem nad řádným prováděním této dohody.
Tato komise se sejde na žádost jedné nebo druhé smluvní strany.
Datum a místo schůzky budou předmětem dohody obou stran.
Komise bude moci upravovat listiny zboží připojené k této dohodě a bude předkládat oběma vládám návrhy opatření ke zlepšení hospodářských a obchodních styků mezi oběma zeměmi.
Článek 11
Při skončení platnosti této dohody budou její ustanovení platit i nadále pro všechny kontrakty uzavřené v době její platnosti a ke dni skončení její platnosti nesplněné.
Článek 12
Tato dohoda bude předložena ke schválení příslušným úřadům v souladu s ústavními předpisy platnými v každé z obou zemí. Vstoupí v platnost v den výměny schvalovacích dokumentů s účinností od 1. ledna 1974.
Článek 13
Tato dohoda se uzavírá na období od 1. ledna 1974 do 31. prosince 1976. Bude mlčky prodlužována z roku na rok pro nové období jednoho roku, pokud ji jedna nebo druhá smluvní strana písemně nevypoví tři měsíce před skončením příslušného roku.
Článek 14
Tato dohoda ruší a nahrazuje Obchodní dohodu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Tuniské republiky podepsanou v Tunisu dne 13. února 1969.
Sepsáno v Praze dne 3. října 1973 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
Československé socialistické republiky:
Josef Kočí v. r.
Za vládu
Tuniské republiky:
Moncef Jaâfar v. r.
LISTINA „A“
Tuniské výrobky pro vývoz do Československa
- Datle
- Agrumy
- Mandle
- Meruňková jádra
- Sušená zelenina
- Olivový olej
- Víno
- Koření a semena
- Solená střívka
- Potravinářské konzervy
- Jiné potravinářské produkty
- Mořské houby
- Přírodní fosfáty
- Superfosfáty a triplefosfáty
- Kyselina fosforečná
- Olovo a výrobky z olova
- Železná ruda
- Rtuť
- Různé důlní výrobky
- Korek a výrobky z korku
- Vonné oleje
- Výrobky uměleckých řemesel
- Výrobky z umělých hmot
- Baterie
- Metalurgické fosfáty
- Sanitní keramika (výlevky, umyvadla atd.)
- Plechové sudy a barely
- Kůže a kožky
- Pneumatiky
- Látky a textilní výrobky
- Elektrody
- Veletržní kontingent
- Různé
LISTINA „B“
Československé výrobky pro vývoz do Tuniska
- Různé potravinářské výrobky
- Chmel
- Slad
- Pivo
- Cukr
- Máslo a sýry
- Jateční zvířata (hovězí a skopový dobytek)
- Dříví (včetně impregnovaných sloupů)
- Zápalky
- Papír (včetně rotačního)
- Židle z ohýbaného dřeva
- Sanitní keramika (vany)
- Chemické výrobky a různé farmaceutické výrobky
- Suroviny a technické tkaniny pro obuvnický průmysl
- Různý textil
- Příze bavlněná, z umělého vlákna a umělého hedvábí a nitě
- Sportovní potřeby a hračky
- Sportovní a lovecké zbraně
- Ploché, tabulové a zrcadlové sklo
- Osvětlovací, laboratorní, technické a stolní sklo
- Jablonecká bižuterie, drahokamy přírodní a syntetické, imitace drahokamů, skleněné knoflíky a achát, bižuterie atd.
- Metalurgické výrobky, plechy, trubky, spojovací součástky, sítě tkané a pletené a výrobky z drátu
- Železářské zboží, šrouby do dřeva, čalounické a obuvnické hřebíky - pokud nejsou vyráběny v Tunisku
- Přístroje a potřeby pro domácnost smaltované či nikoli (zvláště masořezky)
- Větruvzdorné a petrolejové lampy
- Porcelán a užitková kamenina
- Tiskařské stroje
- Elektromateriál
- Těžká strojírenská zařízení
- Ocelové konstrukce
- Čerpací stanice a úpravy vod
- Různé stroje a zařízení včetně dieselmotorů, vyjma vyráběných v Tunisku, a náhradní díly
- Vědecké přístroje včetně optických a měřicích přístrojů, foto- a kinopřístrojů
- Radiopřijímače, televizory, magnetofony a náhradní díly
- Stavební, silniční a důlní stroje
- Obráběcí stroje
- Stroje pro textilní, obuvnický a kožedělný průmysl
- Žáruvzdorné výrobky
- Cement
- Dopravní prostředky a náhradní díly
- Zemědělské stroje a nářadí a náhradní díly
- Jízdní kola a motocykly a náhradní díly
- Sportovní letadla a náhradní díly
- Vagóny a jejich součásti
- Pneumatiky a vzdušnice
- Výrobky z technické gumy
- Gumové dopravní pásy
- Jehly a špendlíky, krejčovské potřeby a knoflíky
- Kancelářské a školní potřeby
- Glukóza pro cukrářství
- Veletržní kontingent
- Různé
PROTOKOL
mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou o úpravě platů mezi oběma zeměmi
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Tuniské republiky se dohodly za účelem přechodu od 1. ledna 1974 z nynějšího clearingového platebního systému mezi oběma zeměmi na platební systém ve volně směnitelných měnách takto:
Článek 1
Platnost Platební dohody mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou, podepsané dne 13. února 1969, končí dne 31. prosince 1973.
Od 1. ledna 1974 se budou platy mezi Československou socialistickou republikou a Tuniskou republikou uskutečňovat ve směnitelných měnách v souladu s devizovými předpisy platnými v obou zemích.
Článek 2
Účty uvedené v článku 1 Platební dohody ze dne 13. února 1969 budou uzavřeny ke dni 31. prosince 1973 a zůstatek těchto účtů bude převeden na likvidační účet, který bude otevřen v knihách Československé obchodní banky, a. s., jednající za vládu Československé socialistické republiky, a Ústřední tuniské banky, jednající za vládu Tuniské republiky.
Článek 3
Až do úplného zaplacení bude zůstatek zjištěný podle článku 2 tohoto protokolu vyrovnáván v roce 1974 platy za vývozy z dlužnické země.
V případě, že zůstatek nebude vyrovnán do 31. prosince 1974, bude zaplacen v měně třetího státu nebo jiným platebním prostředkem, dohodnutým mezi oběma bankami.
Článek 4
V případě změny zlatého obsahu US dolaru, který činí v současné době 0,736662 gramu ryzího zlata, bude zůstatek likvidačního účtu uvedeného v článku 2 tohoto protokolu, zjištěný ke dni změny zlatého obsahu, upraven tak, aby zachoval svou předcházející hodnotu vyjádřenou ve zlatě.
Článek 5
Československá obchodní banka, a. s., a Ústřední tuniská banka se pověřují provedením tohoto protokolu.
Článek 6
Tento protokol bude předložen ke schválení příslušným úřadům v souladu s ústavními předpisy platnými v každé z obou zemí. Vstoupí v platnost v den výměny schvalovacích dokumentů s účinností od 1. ledna 1974.
Sepsáno v Praze dne 3. října 1973 ve dvou původních vyhotoveních ve francouzském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
Československé socialistické republiky:
Josef Kočí v. r.
Za vládu
Tuniské republiky:
Moncef Jaâfar v. r.