7
VYHLÁŠKA
ze dne 5. ledna 2018
o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Česká národní banka stanoví podle § 263 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, (dále jen „zákon“) k provedení § 16 odst. 5, § 17 odst. 3, § 20 odst. 4, § 46 odst. 2, § 48 odst. 4, § 59 odst. 4, § 65a odst. 2, § 74 odst. 6, § 75 odst. 3, § 78 odst. 4, § 100 odst. 4, § 106a odst. 2 a § 254h odst. 4 zákona:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) způsob plnění některých požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce, instituce elektronických peněz a správce informací o platebním účtu,
b) způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací u poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,
c) pravidla pro výpočet výše kapitálu a kapitálové přiměřenosti platební instituce a instituce elektronických peněz včetně jednotlivých přístupů, které se mohou při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat,
d) minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění pro platební instituci, instituci elektronických peněz a správce informací o platebním účtu,
e) způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací u poskytovatele služby dynamické směny měn.
ČÁST DRUHÁ
ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ
HLAVA I
ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM PLATEBNÍ INSTITUCE
(K § 20 odst. 4 zákona)
§ 2
Vnitřní předpisy
(1) Platební instituce zapracuje požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a postupy k jejich naplňování do svých vnitřních předpisů, kterými se rozumí strategie, organizační řád, plány a další vnitřně stanovené zásady a postupy platební instituce.
(2) Platební instituce stanoví a uplatňuje postup pro přijímání a změny vnitřních předpisů a zajistí, aby vnitřní předpisy byly pravidelně vyhodnocovány a případně upravovány.
(3) Platební instituce zajistí, aby vnitřní předpisy byly v souladu s údaji uvedenými v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno, případně změněnými podle § 11 zákona.
(4) Platební instituce zohlední ve vnitřních předpisech obecné pokyny a doporučení vydané Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění nebo Společným výborem evropských orgánů dohledu a určené poskytovatelům platebních služeb.
(5) Platební instituce zajistí, aby všichni pracovníci byli s příslušnými vnitřními předpisy a jejich případnými změnami v potřebném rozsahu seznámeni a postupovali v souladu s nimi.
§ 3
Schvalovací a rozhodovací procesy
Platební instituce zajistí, aby byla srozumitelně stanovena oprávnění ke schvalování a podepisování dokumentů v rámci činnosti platební instituce a aby veškeré relevantní schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti včetně souvisejících působností a pravomocí v rámci činnosti platební instituce a jejích vnitřních předpisů bylo možné zaznamenávat, uchovávat a zpětně vysledovat a rekonstruovat. Za tímto účelem vhodně upraví také své informační a komunikační systémy.
§ 4
Systém řízení bezpečnostních a provozních rizik
(1) Platební instituce zavede k řízení bezpečnostních a provozních rizik souvisejících s platebními službami, které poskytuje, opatření pro zmírnění těchto rizik a kontrolní mechanismy. Platební instituce stanoví a udržuje účinné postupy řízení bezpečnostních a provozních incidentů, a to i pro odhalování a klasifikaci závažných bezpečnostních a provozních incidentů.
(2) Odstavcem 1 nejsou dotčeny povinnosti platební instituce řídit rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií, kterým platební instituce je nebo by mohla být vystavena v souvislosti s jí poskytovanými platebními službami, podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554. Opatření pro zmírnění rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií a kontrolní mechanismy zavedené platební institucí podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 jsou součástí jejího řízení bezpečnostních a provozních rizik podle odstavce 1.
§ 5
Systém vyřizování stížností a reklamací
(1) Platební instituce zavede a uplatňuje postupy pro nakládání se stížnostmi a reklamacemi uživatelů platebních služeb, které
a) jsou schváleny osobou, která skutečně řídí činnost platební instituce v oblasti poskytování platebních služeb, přičemž tato osoba také průběžně kontroluje jejich dodržování,
b) jsou stanoveny ve vnitřním předpisu,
c) umožňují jejich řádné prošetřování a zajišťují identifikaci a zmírňování možných střetů zájmů při nakládání s nimi.
(2) Platební instituce interně eviduje v souladu se stanovenými lhůtami stížnosti a reklamace a nakládání s nimi, a to způsobem splňujícím požadavky na bezpečnost informací.
(3) Platební instituce nastaví systém pro vyřizování stížností a reklamací tak, že jí umožňuje poskytovat bez zbytečného odkladu České národní bance na vyžádání informace o stížnostech a reklamacích a o nakládání s nimi včetně konkrétních postupů jejich vyřizování.
(4) Platební instituce průběžně analyzuje údaje o stížnostech a reklamacích a výsledcích jejich vyřízení s cílem zabezpečit identifikaci a řešení případných systémových nedostatků a možných rizik, alespoň
a) analyzuje důvody jednotlivých stížností a reklamací a identifikuje hlavní příčiny jednotlivých druhů stížností a reklamací,
b) posuzuje, zda identifikované hlavní příčiny mohou ovlivnit i jiné procesy, služby nebo produkty, včetně těch, kterých se stížnost nebo reklamace přímo netýká,
c) v případě systémových nedostatků vždy provádí odstranění identifikovaných příčin stížností a reklamací.
(5) Platební instituce
a) poskytne uživateli platebních služeb na požádání a vždy v souvislosti s potvrzením přijetí stížnosti nebo reklamace písemnou informaci o svém postupu vyřizování stížnosti nebo reklamace, a to v českém jazyce nebo v jiném jazyce, pokud se na něm s uživatelem platebních služeb dohodla,
b) zpřístupní uživatelům platebních služeb a veřejnosti informace podle písmene c) prostřednictvím adres elektronické pošty uživatelů platebních služeb nebo jiným způsobem dohodnutým s uživateli platebních služeb ve svých obchodních prostorách, a má-li zřízeny internetové stránky, také na nich, a to alespoň v českém jazyce,
c) poskytuje srozumitelné, přesné a aktuální informace o postupu vyřizování stížností a reklamací, které zahrnují
1. podrobné údaje o tom, jak stížnost nebo reklamaci podat, zejména druh informací, které musí uživatel platebních služeb uvést, a kontaktní údaje osoby nebo útvaru platební instituce, kterým má být stížnost nebo reklamace zaslána,
2. informace o lhůtě, ve které bude uživatel platebních služeb vyrozuměn o vyřízení stížnosti, a o orientační lhůtě zpracování stížnosti nebo reklamace,
3. podstatné průběžné informace o zpracovávání stížnosti nebo reklamace,
4. informace o kontaktních údajích České národní banky, Kanceláře finančního arbitra a Kanceláře veřejného ochránce práv.
(6) Platební instituce
a) vyvine úsilí, které lze po ní rozumně požadovat, aby získala a prověřila všechny relevantní důkazy a informace týkající se dané stížnosti nebo reklamace,
b) komunikuje s uživatelem platebních služeb jednoduchým a srozumitelným způsobem,
c) poskytuje odpovědi bez zbytečného odkladu a nejpozději ve lhůtách podle § 258 zákona; nemůže-li tyto lhůty dodržet, informuje uživatele platebních služeb o důvodech prodlení a termínu, kdy bude vyřízení stížnosti nebo reklamace dokončeno,
d) při zaujetí stanoviska, které plně nevyhovuje požadavkům uživatele platebních služeb, v něm podrobně vysvětlí řešení stížnosti nebo reklamace a uvede informaci o možnosti uživatele platebních služeb na stížnosti nebo reklamaci trvat a obrátit se na Kancelář finančního arbitra, Českou národní banku a ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací na Kancelář veřejného ochránce práv, přičemž součástí jsou kontaktní údaje daného orgánu, nebo na soud.
HLAVA II
ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
(K § 78 odst. 4 zákona)
§ 6
Pro instituci elektronických peněz se použijí § 2 až 5 obdobně.
HLAVA III
ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM SPRÁVCE INFORMACÍ O PLATEBNÍM ÚČTU
(K § 48 odst. 4 zákona)
§ 7
(2) Pro naplňování požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik postupuje správce informací o platebním účtu obdobně podle § 4.
(3) Pro naplňování požadavků na vyřizování stížností a reklamací postupuje správce informací o platebním účtu obdobně podle § 5.
HLAVA IV
ZPŮSOB PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA SYSTÉM ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍCH A PROVOZNÍCH RIZIK A SYSTÉM VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A REKLAMACÍ U POSKYTOVATELE PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU
§ 8
(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu promítne požadavky stanovené na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací do svých vnitřních předpisů a pro naplňování požadavků na tyto vnitřní předpisy postupuje obdobně podle § 2 odst. 2 až 5.
(2) Pro naplňování požadavků na schvalovací a rozhodovací procesy týkající se systému řízení bezpečnostních a provozních rizik a systému vyřizování stížností a reklamací postupuje poskytovatel platebních služeb malého rozsahu obdobně podle § 3.
(3) Pro naplňování požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik souvisejících s poskytováním platebních služeb postupuje poskytovatel platebních služeb malého rozsahu obdobně podle § 4.
(4) Pro naplňování požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací postupuje poskytovatel platebních služeb malého rozsahu obdobně podle § 5.
HLAVA V
ZPŮSOB PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA SYSTÉM ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍCH A PROVOZNÍCH RIZIK A SYSTÉM VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A REKLAMACÍ U VYDAVATELE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU
§ 9
(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu promítne požadavky stanovené na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací do svých vnitřních předpisů a pro naplňování požadavků na tyto vnitřní předpisy postupuje obdobně podle § 2 odst. 2 až 5.
(2) Pro naplňování požadavků na schvalovací a rozhodovací procesy týkající se systému řízení bezpečnostních a provozních rizik a systému vyřizování stížností a reklamací postupuje vydavatel elektronických peněz malého rozsahu obdobně podle § 3.
(3) Pro naplňování požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik postupuje vydavatel elektronických peněz malého rozsahu obdobně podle § 4.
(4) Pro naplňování požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací postupuje vydavatel elektronických peněz malého rozsahu obdobně podle § 5.
HLAVA VI
ZPŮSOB PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA SYSTÉM VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A REKLAMACÍ U POSKYTOVATELE SLUŽBY DYNAMICKÉ SMĚNY MĚN
(K § 254h odst. 4 zákona)
§ 10
Pro naplňování požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací postupuje poskytovatel služby dynamické směny měn obdobně podle § 5.
ČÁST TŘETÍ
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST A POJIŠTĚNÍ
HLAVA I
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST PLATEBNÍ INSTITUCE
(K § 16 odst. 5 zákona)
§ 27
Kapitál
(1) Kapitál se vypočítá obdobně jako kapitál uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 118 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále jen „nařízení“).
(2) Nejméně 75 % kapitálu tier 1 má podobu kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 50 nařízení a kapitál tier 2 je roven nejvýše jedné třetině kapitálu tier 1.
(3) Za účelem předejití vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu nesmí platební instituce, která je členem skupiny, jejímž členem je též jiná platební instituce, zahraniční platební instituce, úvěrová instituce, investiční podnik, společnost spravující aktiva anebo pojišťovna, do kapitálu určeného podle odstavce 1 zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnovány do kapitálu za účelem splnění jakýchkoli jiných kapitálových požadavků. Úvěrovou institucí, investičním podnikem a společností spravující aktiva se pro účely této vyhlášky rozumí tyto subjekty tak, jak jsou definovány v nařízení.
(4) Platební instituce, která vykonává i jiné podnikatelské činnosti než činnost, k jejímuž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona, (dále jen „hybridní platební instituce“) nesmí do kapitálu určeného podle odstavce 1 zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona.
§ 28
Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku
(1) Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku jsou:
a) přístup na základě režijních nákladů (dále jen „přístup A“),
b) přístup na základě objemu plateb (dále jen „přístup B“),
c) přístup základního ukazatele (dále jen „přístup C“).
§ 29
Přístup A
(1) Kapitálový požadavek podle přístupu A se rovná 10 % z celkové výše režijních nákladů za bezprostředně předcházející účetní období; režijními náklady se rozumí
a) náklady na odpisy hmotného a nehmotného majetku a
(2) Pokud dojde oproti bezprostředně předcházejícímu účetnímu období k významné změně v činnosti platební instituce, která stanovuje kapitálový požadavek přístupem A, může Česká národní banka v odůvodněných případech umožnit úpravu ve výpočtu tohoto kapitálového požadavku.
(3) Platební instituce, která začne vykonávat svoji činnost v průběhu běžného účetního období, stanoví kapitálový požadavek přístupem A ve výši 10 % z celkové výše režijních nákladů plánovaných pro běžné účetní období, případně upravených podle požadavků České národní banky.
§ 30
Přístup B
(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem B se rovná součinu koeficientu podle § 32 a částky, která se stanoví jako součet
a) 4 % z části objemu plateb nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,
b) 2,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 10 000 000 eur,
c) 1 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 10 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 100 000 000 eur,
d) 0,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 100 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 250 000 000 eur a
e) 0,25 % z části objemu plateb přesahující částku odpovídající 250 000 000 eur.
(2) V období od 31. prosince běžného roku do 30. prosince následujícího roku se částka vyjádřená v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem, který Česká národní banka vyhlásí jako poslední v měsíci říjnu běžného roku.
(3) Objem plateb podle odstavce 1 se rovná jedné dvanáctině celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v bezprostředně předcházejícím účetním období.
(4) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví objem plateb na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.
§ 31
Přístup C
(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem C se rovná součinu koeficientu podle § 32 a částky, která se stanoví jako součet
a) 10 % z části hodnoty relevantního ukazatele nepřesahující částku odpovídající 2 500 000 eur,
b) 8 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 2 500 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,
c) 6 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 25 000 000 eur,
d) 3 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 25 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 50 000 000 eur a
e) 1,5 % z části hodnoty relevantního ukazatele přesahující částku odpovídající 50 000 000 eur.
(2) Hodnota relevantního ukazatele podle odstavce 1 se rovná součtu úrokových výnosů, úrokových nákladů, výnosů z poplatků a provizí a ostatních provozních výnosů a při výpočtu se postupuje takto:
a) hodnota relevantního ukazatele je počítána na základě předchozího sledování trvajícího 12 měsíců ke konci posledního účetního období,
b) každá položka se zohledňuje v odpovídající kladné, anebo záporné hodnotě,
c) do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se nezahrnují mimořádné a nepravidelné výnosy a
d) hodnotu relevantního ukazatele lze snížit o náklady na outsourcing poskytovaný osobou, nad níž příslušný orgán dohledu vykonává srovnatelný dohled.
(3) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví hodnotu relevantního ukazatele na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.
(4) Pokud je hodnota relevantního ukazatele podle odstavce 2 nižší než 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední 3 účetní období, jako hodnota relevantního ukazatele se pro účely určení kapitálového požadavku podle odstavce 1 použije 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední tři účetní období.
(5) V období od 31. prosince běžného roku do 30. prosince následujícího roku se částka vyjádřená v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem, který Česká národní banka vyhlásí jako poslední v měsíci říjnu běžného roku.
§ 32
Koeficient
Koeficient, který se používá při uplatnění přístupu B nebo C, je
a) 0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona, nebo
b) 1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e) zákona.
HLAVA II
KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ
(K § 74 odst. 6 zákona)
§ 33
Výpočet kapitálové přiměřenosti
§ 34
Kapitál a kapitálový požadavek ke krytí rizik spojených s vydáváním elektronických peněz
(1) Kapitál se vypočítá obdobně jako kapitál podle čl. 4 odst. 1 bodu 118 nařízení.
(2) Kapitálový požadavek ke krytí rizik spojených s vydáváním elektronických peněz činí nejméně 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu.
(3) Za účelem předejití vícenásobnému použití prvků způsobilých pro výpočet kapitálu nesmí instituce elektronických peněz, která je členem skupiny, jejímž členem je též platební instituce, zahraniční platební instituce, úvěrová instituce, investiční podnik, společnost spravující aktiva anebo pojišťovna, zahrnout do kapitálu určeného podle odstavce 1 ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnovány do kapitálu za účelem splnění jakýchkoli jiných kapitálových požadavků.
(4) Instituce elektronických peněz, která vykonává i jiné podnikatelské činnosti než činnost, k jejímuž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona, nesmí do kapitálu určeného podle odstavce 1 zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona.
(5) Pokud nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem instituci elektronických peněz je určena pro činnost podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.
(6) Pokud instituce elektronických peněz vydává elektronické peníze po dobu kratší než 6 kalendářních měsíců, činí tento kapitálový požadavek nejméně 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu stanovených na základě jejího obchodního plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.
§ 35
Výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz
Pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, se § 29 až 32 použijí obdobně.
HLAVA III
MINIMÁLNÍ LIMIT POJISTNÉHO PLNĚNÍ Z POJIŠTĚNÍ A MINIMÁLNÍ VÝŠE SROVNATELNÉHO ZAJIŠTĚNÍ
§ 36
Minimální peněžní částka plnění
Minimální limit pojistného plnění z pojištění nebo minimální výše srovnatelného zajištění se stanoví za předchozí kalendářní rok a rovná se minimální peněžní částce plnění vypočtené podle vztahu
MMA=RP+TA+SA,
kde:
MMA označuje minimální peněžní částku plnění, vyjádřenou v eurech;
RP označuje hodnotu indikátoru rizikového profilu, vyjádřenou v eurech;
TA označuje hodnotu indikátoru typu činnosti, vyjádřenou v eurech;
SA označuje hodnotu indikátoru rozsahu činnosti, vyjádřenou v eurech.
§ 37
Indikátor rizikového profilu
Hodnota indikátoru rizikového profilu se vypočte podle vztahu
RP=CR+NT+NA,
kde:
RP označuje hodnotu indikátoru rizikového profilu vyjádřenou v eurech;
CR označuje celkovou hodnotu všech nároků vyplývajících z § 17 odst. 1 nebo 2, § 46 odst. 1 nebo § 75 odst. 1 nebo 2 zákona uplatněných uživateli nebo poskytovateli platebních služeb, kteří vedou platební účet, vůči poskytovateli platebních služeb nepřímého dání platebního příkazu nebo informování o platebním účtu v předchozím kalendářním roce; hodnota je vyjádřena v eurech;
hodnota nároků vyjádřená v jiné měně než v eurech se přepočítává na částku v eurech kurzem, který Česká národní banka vyhlásí jako poslední v měsíci říjnu předchozího kalendářního roku;
pokud nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány služby, odpovídá CR odhadované výši nároků, avšak nejméně hodnotě 50 000 eur;
NT označuje indikátor počtu všech platebních transakcí, ke kterým byl platební příkaz dán nepřímo, a vypočte se podle vztahu:
NT=0,4.Na+0,25.Nb+0,1.Nc+0,05.Nd+0,00025.Ne,
kde:
Na = min {10 000; N}
Nb = max {0; min {90 000; N - 10 000}}
Nc = max {0; min {900 000; N - 100 000}}
Nd = max {0; min {9 000 000; N - 1 000 000}}
Ne = max {0; N - 10 000 000}
N je celkový počet platebních transakcí, ke kterým byl v předchozím kalendářním roce platební příkaz dán nepřímo, a rovná se součtu Na+Nb+Nc+Nd+Ne;
pokud nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány služby nepřímého dání platebního příkazu, odpovídá NT odhadovanému počtu platebních transakcí, ke kterým bude platební příkaz dán nepřímo, avšak nejméně 50 000;
NA označuje indikátor počtu jednotlivých platebních účtů, ke kterým má poskytovatel služby informování o platebním účtu přístup, a vypočte se podle vztahu:
NA=0,4.Na+0,25.Nb+0,1.Nc+0,05.Nd+0,00025.Ne,
kde:
Na = min {10 000; N}
Nb = max {0; min {90 000; N - 10 000}}
Nc = max {0; min {900 000; N - 100 000}}
Nd = max {0; min {9 000 000; N - 1 000 000}}
Ne = max {0; N - 10 000 000}
N je celkový počet všech platebních účtů, ke kterým měl poskytovatel služby informování o platebním účtu přístup v předchozím kalendářním roce, a rovná se součtu Na+Nb+Nc+Nd+Ne;
pokud nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány služby, odpovídá NA odhadovanému počtu platebních účtů, ke kterým bude mít poskytovatel služby informování o platebním účtu přístup, avšak nejméně 50 000.
§ 38
Indikátor typu činnosti
(1) Hodnota indikátoru typu činnosti se v případě výlučného poskytování platebních služeb rovná nule.
(2) Pokud je vykonávána i jiná činnost nebo činnosti než platební služby, činí hodnota indikátoru typu činnosti 50 000 eur, ledaže činnost jiná než platební služby nemá vliv na poskytování služby nepřímého dání platebního příkazu nebo služby informování o platebním účtu, protože existuje záruka, která pokrývá závazky vyplývající z této činnosti, nebo jiný právní předpis stanoví povinnost založit samostatný subjekt pro podnikání v oblasti platebních služeb, jestliže tato jiná činnost zhoršuje nebo by mohla zhoršit finanční zdraví daného poskytovatele služeb.
§ 39
Indikátor rozsahu činnosti
(1) Hodnota indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby nepřímého dání platebního příkazu se vypočte podle vztahu:
SA=0,4.Na+0,25.Nb+0,1.Nc+0,05.Nd+0,00025.Ne,
kde:
Na = min {500 000; N}
Nb = max {0; min {500 000; N - 500 000}}
Nc = max {0; min {4 000 000; N - 1 000 000}}
Nd = max {0; min {5 000 000; N - 5 000 000}}
Ne = max {0; N - 10 000 000}
N je celková částka všech platebních transakcí, ke kterým byl v předchozím kalendářním roce platební příkaz dán nepřímo; částka je vyjádřena v eurech a rovná se součtu Na+Nb+Nc+Nd+Ne;
pokud nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány služby, použije se odhadovaná částka všech platebních transakcí, ke kterým bude platební příkaz dán nepřímo, avšak nejméně částka 50 000 eur.
Částka platebních transakcí vyjádřená v jiné měně než v eurech se přepočítává na částku v eurech kurzem, který Česká národní banka vyhlásí jako poslední v měsíci říjnu předchozího kalendářního roku.
(2) Hodnota indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby informování o platebním účtu se vypočte podle vztahu:
SA=0,4.Na+0,25.Nb+0,1.Nc+0,05.Nd+0,00025.Ne,
kde:
Na = min {100; N}
Nb = max {0; min {9 900; N - 100}}
Nc = max {0; min {90 000; N - 10 000}}
Nd = max {0; min {900 000; N - 100 000}}
Ne = max {0; N - 1 000 000}
N je celkový počet uživatelů služby informování o platebním účtu v předchozím kalendářním roce a rovná se součtu Na+Nb+Nc+Nd+Ne;
pokud tyto služby nebyly v uvedeném kalendářním roce poskytovány, použije se odhadovaný počet uživatelů, nejméně však 50 000.
(3) V případě poskytování služby nepřímého dání platebního příkazu a zároveň i služby informování o platebním účtu se hodnota indikátoru rozsahu činnosti rovná součtu hodnoty indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby nepřímého dání platebního příkazu a indikátoru rozsahu činnosti poskytovatele služby informování o platebním účtu.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 40
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. ledna 2018.
Guvernér:
v z. Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r.
viceguvernér
1) Čl. 4 bod 46, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 1, čl. 9 odst. 2 a čl. 95 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2556.
Čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 5 odst. 4 a čl. 5 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.
Čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 5 odst. 4 a čl. 5 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.