o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů

(1) Touto vyhláškou se stanoví požadavky na ochranu zdraví před vnitřním ozářením¹) způsobeným vdechováním radonu a jeho dceřiných produktů z vnitřního ovzduší budov²) (dále jen „ozáření z radonu“) a před zevním ozářením způsobeným zářením gama z přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech.

(2) Požadavky stanovené na ochranu před ozářením osob uvnitř budov platí ve stavbách pro bydlení a individuální rekreaci pro obytné místnosti a kuchyně a ve všech ostatních stavbách pro takové místnosti, kde součet doby pobytu všech osob, které se v nich mohou zdržovat, činí podle předpokládaného způsobu využití ročně více než 1000 hodin, například pracovny, kanceláře, dílny, učebny ve školách, ložnice ve zdravotnických zařízeních, hotelích a ubytovnách, prodejny, sály kin, divadel a kulturních zařízení (dále jen „pobytové místnosti“).

(3) Požadavky stanovené touto vyhláškou se nevztahují na případy ozáření z přírodních radionuklidů, které je způsobeno při zvláštním užívání složek prostředí, jež se na přírodním ozáření podílejí a na které se vztahují nejvyšší přípustné dávky a mezní dávky stanovené podle zvláštních předpisů,³) například na těžbu a úpravu uranových nebo některých jiných rud, některé práce v úpravnách vody.

(4) Požadavky stanovené touto vyhláškou se nevztahují na případy ozařování pacientů léčených ionizujícím zářením z přírodních radionuklidů.

(1) Stavební materiály, jejichž hmotnostní aktivita ²²⁶Ra je větší než 120 Bq/kg lze pro stavby, ve kterých mohou být pobytové místnosti, používat jen se souhlasem krajského hygienika.⁶)

(2) Stavební materiály, které obsahují přírodní radionuklidy v takovém množství, že záření gama z nich může ve vzdálenosti 1 m od povrchu stavby vést k příkonu fotonového dávkového ekvivalentu většímu než 0,7µSv/h lze používat pouze pro stavby v extravilánu obcí, pro které použití takového materiálu schválil hlavní hygienik České republiky.

(1) Při výstavbě nebo přestavbě budov se musí postupovat tak, aby v pobytové místnosti nebyla ekvivalentní objemová aktivita radonu v průměru za rok větší než 100 Bq/m³. Tento požadavek se považuje za splněný, jsou-li budovy postaveny na území s nízkým radonovým rizikem, ze stavebních materiálů s hmotnostní aktivitou ²²⁶Ra menší než 120 Bq/kg a jsou zásobovány pouze vodou s objemovou aktivitou radonu menší než 50 kBq/m³.

(2) Budovy stavěné mimo území s nízkým radonovým rizikem musí být chráněny proti pronikání radonu z podloží.

(1) V pobytových místnostech musí být ekvivalentní objemová aktivita radonu v průměru za rok menší nez 200 Bq/m³. Není-li tento požadavek splněn, musí být provedeny úpravy ke snížení ozáření z radonu. Do doby provedení stavebně technických úprav se ozáření z radonu omezí náhradními opatřeními, například zvýšenou četností a rozsahem větrání okny.

(2) V kterémkoliv místě ve výšce 1 m od podlahy a ve vzdálenosti alespoň 0,5 m od stěn musí být v pobytových místnostech příkon fotonového dávkového ekvivalentu menší než 2 µSv/h. Není-li tento požadavek splněn, musí být provedeny úpravy ke snížení zevního ozáření zářením gama z přírodních radionuklidů.

(3) V pobytových místnostech nesmí být součet podílů hodnot veličin uvedených v odstavcích 1 a 2 k příslušným mezním hodnotám větší než jedna, tedy součet podílu ekvivalentní objemové aktivity radonu v průměru za rok k hodnotě 200 Bq/m³ a podílu příkonu fotonového dávkového ekvivalentu na stanovených místech k hodnotě 2 µSv/h nesmí být větší než jedna. Není-li tento požadavek splněn, musí být provedeny úpravy ke snížení ozáření. Do doby provedení stavebně technických úprav se ozáření omezí náhradními opatřeními, například změnou režimu užívání.

(1) Zdroje vody pro hromadné zásobování obyvatel,⁷) u nichž je objemová aktivita radonu ve vodě větší než 50 kBq/m³, smí být používány jen se souhlasem krajského hygienika.⁸)

(2) Voda, ve které je objemová aktivita radonu větší než 1000 kBq/m³, nesmí být dodávána k použití v budovách.

(1) Při měření a hodnocení ozáření se postupuje podle metod stanovených státními normami, a pokud takové normy nejsou vydány, podle metod schválených hlavním hygienikem České republiky.⁹)

(2) Pokud příslušný orgán hygienické služby neurčí jinak, může být prokazování kvantitativních požadavků stanovených v této vyhlášce založeno na metodách statistické přejímky,¹⁰)jestliže je uskutečňován takový rozsah měření, a to výběrem reprezentativních vzorků a četností měření, že sledované veličiny s 90% spolehlivostí nepřekročí stanovené mezní hodnoty.