77.
Vládní nařízení
ze dne 11. září 1951
o středních zdravotnických pracovnících.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 170/1950 Sb., o zdravotnických povoláních:
§ 1.
(1) Úkolem středních zdravotnických pracovníků je spolupracovat na jednotné, hodnotné a účelné zdravotní péči o člověka tím, že mu pod odborným vedením, nebo podle povahy práce samostatně, svědomitě poskytují ten druh zdravotní služby, ke kterému jsou odborně vyškoleni a vycvičeni, a dbát při tom o soustavné zvyšování zdravotní úrovně a zdravotního uvědomění lidu. Tyto úkoly plní především v zařízeních státní zdravotní péče.
(2) Střední zdravotničtí pracovníci jsou: zdravotní sestra, dětská sestra, porodní asistentka, dietní sestra, rehabilitační pracovník, sanitární pracovník, zdravotní laborant, roentgenologický laborant, lékárenský laborant, zubní laborant a oční optik; tento okruh středních zdravotnických pracovníků lze prováděcími předpisy přizpůsobovat potřebám státní zdravotní péče.
§ 2.
Zdravotní sestra pracuje ve všech oborech ochranné i léčebné péče. V léčebně preventivních zařízeních lůžkových i ambulantních poskytuje odbornou ošetřovatelskou péči jednak samostatně, jednak podle pokynů lékaře, a spolupracuje při lékařském vyšetřování, ošetřování a poskytování zdravotnických pokynů. Při návštěvní službě v rodinách a na pracovištích vyhledává osoby potřebující zdravotní péči, soustavně sleduje zdravotní stav obyvatelstva nebo jeho jednotlivých skupin, zjišťuje sociální a zdravotní podmínky jejich života a provádí ochranu jejich zdraví jak radou a zprostředkováním nápravy zjištěných závad, tak i potřebnými ošetřovatelskými zákroky a dozorem na zachovávání lékařových rad. Účastní se zdravotně osvětové činnosti výchovou jednotlivců i skupin v oboru své působnosti, spolupracuje při výchově zdravotnického dorostu a při zdravotnickém výzkumu.
§ 3.
Dětská sestra pracuje ve všech oborech ochranné, léčebné a zdravotně-výchovné péče o děti do 15 let, především však o kojence a batolata. V léčebných a ošetřovacích ústavech provádí základní vyšetřování diagnostická, ošetřuje děti jednak samostatně, jednak podle pokynů lékaře, kontroluje kojení a dohlíží na hygienu matek, které jsou s dětmi v ústavu, a připravuje výživu pro uměle živené kojence. Ve zdravotnických střediscích se účastní lékařského vyšetřování dětí a poskytuje pod vedením lékaře ošetření a rady o životosprávě. Při návštěvní službě v rodinách a ve školách soustavně sleduje zdravotní stav dětí a vliv prostředí na jejich vývoj, dozírá na dodržování hygienických pravidel a na dodržování individuálních lékařových rad; provádí potřebné zákroky ošetřovatelské, vyhledává a zjišťuje zdravotnické závady a stará se o jejich odstranění. Na všech úsecích své práce se stará o duševní vývoj dětí a o jejich hygienickou výchovu. Provádí lidovýchovu ve svém oboru, účastní se výchovy zdravotnického dorostu a zdravotnického výzkumu.
§ 4.
Porodní asistentka pečuje o ženy s hlediska mateřství. V lůžkových ústavech a zařízeních poskytuje pomoc při porodu pod vedením lékaře a ošetřuje matky po porodu. V porodnických okrscích sleduje ženy těhotné v domácnostech, pracuje ve zdravotnických střediscích a poskytuje samostatně pomoc při porodech v domácnosti; při pathologických porodech se postará o přivolání lékaře a poskytne pomoc do jeho příchodu nebo do odvezení rodičky do nemocnice. Ošetřuje šestinedělky a novorozence. Při veškeré své práci vychovává ženy k mateřství, propaguje hygienu ženy, kojení a správné ošetřování kojence; účastní se na výchově zdravotnického dorostu.
§ 5.
Dietní sestra zajišťuje zejména v léčebných a ošetřovacích ústavech a lázních podle pokynů lékaře, aby byla hygienicky připravována a podávána hodnotná a vhodná strava. Sestavuje jídelní lístky pro diety všeho druhu. Sleduje účinky předepsaných diet na ošetřované a jejich choroby a podává o tom zprávy ošetřujícímu lékaři. Propaguje zásady správné výživy a účastní se v tomto oboru zdravotnické výchovy jednotlivců a skupin obyvatelstva, i výchovy zdravotnického dorostu.
§ 6.
Rehabilitační pracovníci pečují o zachování a navracení pracovní schopnosti, když byla ohrožena nebo snížena úrazem, nemocí nebo jinými zdraví škodlivými příčinami, tím, že aktivisují duševní a tělesné schopnosti nemocných a rekonvalescentů, hlavně v rehabilitačních stanicích, ústavech a po případě v závodních zařízeních. Jsou to podle prostředků, kterých k tomuto cíli používají: fysiotherapeuté, cvičitelé léčebného tělocviku a instruktoři léčby prací. Rehabilitační pracovníci působí na nemocného též po stránce výchovné, výukové i politické, aby posílili jeho vůli začlenit se opět plně do života.
§ 7.
Sanitární pracovník pomáhá při plnění a kontrole hygienických a protiepidemických opatření tím, že pod vedením lékaře-hygienika pečuje o odstraňování závad v oboru hygieny a v boji proti přenosným nemocem. Zúčastňuje se shromažďování statistických podkladů potřebných pro plánování a kontrolu hygienické a protiepidemické péče, a zdravotně osvětové práce v tomto oboru.
§ 8.
Zdravotní laboranti provádějí odborné laboratorní práce v laboratořích nemocnic, zdravotnických středisek a výzkumných, kontrolních a jiných zdravotnických ústavů a zařízení. Odebírají a zpracovávají materiál pro mikrobiologická vyšetřování, provádějí chemické analysy, účastní se výchovy laboratorního dorostu a vedou záznamy pro vědecké zpracování. Pracují v oboru biochemie, mikrobiologie, hematologie a histologie.
§ 9.
Roentgenologický laborant pracuje na roentgenologických odděleních a v laboratořích zdravotnických ústavů a zařízení. Zhotovuje roentgenové snímky a podle pokynů lékaře provádí léčbu roentgenem a radiovým zářením.
§ 10.
Lékárenský laborant vykonává v laboratořích práce v oboru výroby, přípravy a kontroly léčiv. Má v evidenci léčiva s expirační dobou a stará se o jejich včasnou výměnu. Pečuje o odborné skladování hromadně vyráběných léků. Připravuje zásobní preparáty. Spolupracuje při přípravě léků a diagnostických a injekčních roztoků; sterilisuje. Může podle okolností prováděti taxaci a sestavování účtů i běžnou administrativní práci v lékárnách.
§ 11.
Zubní laborant provádí veškeré technické práce v zubních laboratořích. Zhotovuje umělé zubní náhrady všeho druhu a z různého materiálu podle individuálního řešení. Zhotovuje obturátory a orthodontické aparáty.
§ 12.
Oční optik zhotovuje podle lékařského předpisu pro oční vady korrekční prostředky a oční prothesy, a přizpůsobuje je individuálním potřebám pacientů; spolupracuje při konstrukcích očních vyšetřovacích a léčebných přístrojů.
§ 13.
(1) Střední zdravotnické povolání může vykonávat československý občan, který je bezúhonný, tělesně a duševně způsobilý k výkonu svého povolání a získal odbornou způsobilost.
(2) Ministerstvo zdravotnictví může povolit výkon středního zdravotnického povolání cizinci nebo tomu, kdo získal odborné vzdělání nebo výcvik v cizině, jsou-li podle svého vzdělání a výcviku, po případě praktické činnosti způsobilí k výkonu tohoto povolání; toto povolení může ministerstvo zdravotnictví vázat na úspěšný výkon zkoušky.
§ 14.
Aby střední zdravotničtí pracovníci mohli dobře plnit své úkoly, zejména aby se zajistilo, že úroveň jejich odborné práce bude stále zvyšována a přizpůsobována současnému stavu vědy, účastní se dalšího školení a výcviku; na úspěšný výsledek tohoto školení nebo výcviku lze vázat možnost dalšího výkonu povolání středního zdravotnického pracovníka. Školení a výcvik řídí ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
§ 15.
(1) Působiště středních zdravotnických pracovníků určuje a mění krajský národní výbor podle směrnic ministerstva zdravotnictví tak, aby bylo v souladu s jednotným hospodářským plánem. Jde-li o přemístění středního zdravotnického pracovníka na působiště v jiném kraji - s výjimkou případů, kdy toto přemístění bylo zúčastněnými krajskými národními výbory dohodnuto - nebo vyžaduje-li to důležitý obecný zdravotní zájem, určuje jeho působiště ministerstvo zdravotnictví po slyšení zúčastněných krajských národních výborů.
(2) Při určování působiště dbá krajský národní výbor, po případě ministerstvo zdravotnictví zejména o to, aby byla zajištěna zdravotní péče o pojištěnce, zvláště pak zdravotní péče o pracující na závodech.
§ 16.
Krajský národní výbor, po případě ministerstvo zdravotnictví může uložit střednímu zdravotnickému pracovníkovi při určení působiště nebo kdykoli později určitý pracovní závazek v oboru státní zdravotní péče, a vyžaduje-li to důležitý obecný zdravotní zájem, též zvláštní úkoly na dobu mimořádné potřeby.
§ 17.
Krajský národní výbor zakáže střednímu zdravotnickému pracovníkovi výkon povolání, nesplňuje-li podmínky stanovené v § 13. Stejné opatření může krajský národní výbor učiniti též u středního zdravotnického pracovníka, který neplní povinnosti uložené mu zákonem o zdravotnických povoláních nebo předpisy vydanými podle něho.
§ 18.
O náhradách za výdaje, které vzniknou střednímu zdravotnickému pracovníkovi převzetím povinností uložených mu podle zákona o zdravotnických povoláních a předpisů vydaných podle něho, platí předpisy o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, po případě předpisy o náhradách výdajů účastníkům školení.
§ 19.
Ustanovení §§ 15 až 18 se nevztahují na střední zdravotnické pracovníky branné moci. Na střední zdravotnické pracovníky Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru vězeňské stráže se vztahují ustanovení §§ 15 až 18 jen pokud jde o výkon jejich povolání mimo tento služební (pracovní) poměr; při určování působiště a při ukládání pracovních závazků a mimořádných úkolů se těmto středním zdravotnickým pracovníkům umožní nerušené plnění povinností plynoucích z jejich služebního (pracovního) poměru.
§ 20.
(1) Bližší úpravu výkonu povolání středních zdravotnických pracovníků, s výjimkou středních zdravotnických pracovníků branné moci, Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže, jakož i přizpůsobování okruhu středních zdravotnických pracovníků potřebám státní zdravotní péče provádí ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a v součinnosti s jednotnou odborovou organisací; zejména vydá podrobnější předpisy
a) o úkolech a rozsahu činnosti jednotlivých skupin středních zdravotnických pracovníků, a o odchylkách v jejich označení,
b) o jejich odborné způsobilosti a o jejich dalším školení a výcviku,
c) o jejich rozmisťování.
(2) Bližší úpravu výkonu povolání středních zdravotnických pracovníků Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže provedou obecnými právními předpisy ministerstva národní bezpečnosti a spravedlnosti v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.
§ 21.
Opatření učiněná ve shodě s ustanoveními tohoto nařízení před jeho účinností platí jako opatření učiněná k jeho provedení.
§ 22.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je ministři zdravotnictví, národní obrany, národní bezpečnosti a spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Zápotocký v. r.
arm. gen. Dr. Čepička v. r.
Kopřiva v. r.
Plojhar v. r.
Dr. Rais v. r.