8
VYHLÁŠKA
ministerstva financí Slovenské socialistické republiky
ze dne 3. února 1970,
kterou se provádí zákon č. 178/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení
Ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky stanoví podle § 40 zákona č. 178/1969 Sb., o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení (dále jen „zákon“):
Článek 1
Poplatníci
(1) Organizace uvedené v § 2 odst. 1 zákona jsou poplatníky daně ze zisku a daně z jmění – pokud zákon neustanovuje jinak – bez ohledu na jejich organizační začlenění a bez ohledu na to, které ústřední orgány nebo národní výbory je řídí.
(2) Za průmyslovou nebo stavební činnost ve smyslu zákona se považuje též činnost organizací geologického průzkumu; za průmyslovou nebo stavební činnost se však nepovažuje činnost podniků podléhajících generálnímu ředitelství Vodní toky, vodohospodářských organizací řízených národními výbory, dále činnost podniků Krajská vodohospodářská správa Banská Bystrica, Východoslovenské vodovody a kanalizace Košice, Ústředí uměleckých řemesel a Divadelní služba.
(3) Pro posouzení, zda objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností přesahuje polovinu celkových výkonů, je rozhodný poměr tržeb z průmyslové a stavební činnosti k celkovým tržbám z výrobních činností*) dosažených v předchozím kalendářním roce; u poplatníků, kteří vznikli v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr těchto tržeb v plánu organizace.
(4) Oborová (generální) ředitelství, která jsou poplatníky daně ze zisku a daně z jmění, platí daň ze zisku a daň z jmění, jen pokud jde o zisk z jejich vlastní činnosti a z vlastního majetku. Pro posouzení toho, zda zákonu podléhají oborová (generální) ředitelství, je rozhodný počet podřízených organizací podléhajících těmto daním k začátku zdaňovacího období.
(5) Organizacemi zahraničního obchodu se rozumějí:
a) organizace (podniky) zřízené podle předpisů o státní organizaci zahraničního obchodu;**)
b) ostatní organizace (podniky), které provádějí zahraniční obchod jako hlavní činnost.
Článek 2
Připočitatelné položky
(1) Příspěvky podle písmena a) č. 1 zákona, k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen, jsou např. příspěvky na dobrovolné pojištění pracujících u Státní pojišťovny, příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však např. příspěvky oborovým ředitelstvím k úhradě nákladů jejich činnosti.
(2) Tvorba nebo zvýšení stavu rezerv je připočitatelnou položkou tehdy, jestliže je účtována na vrub nákladů poplatníka v rozporu s právními předpisy. Jednotlivé druhy rezerv, které právní předpisy dovolují tvořit, jsou určeny v směrnicích k jednotné účtové osnově v národním hospodářství.
(3) Přerozdělení prostředků***) se provádí ze zisku po zdanění. U příjemců se přijaté částky z přerozdělení prostředků nezdaňují. Výjimku tvoří jen částky přijaté [§ 5 písm. c) zákona] nebo poskytnuté [§ 6 odst. 2 písm. e) zákona] z přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu.
Článek 3
Odpočitatelné položky
(1) U podnikové bytové výstavby prováděné dodavatelským způsobem může si poplatník odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby jako příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu [podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona] 50 % částek, které zaplatí dodavateli jako splátky (včetně splátkami vypořádaných záloh) nebo jako doplatek na fakturu.*) U podnikové bytové výstavby prováděné ve vlastní režii může si odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby 50 % skutečně vynaložených nákladů na podnikovou bytovou výstavbu. Celkový úhrn odečítaných částek nesmí v obou případech převýšit 50 % rozpočtové ceny. U podnikové bytové výstavby započaté před 1. lednem 1970 se nehledí k nákladům vynaloženým do té doby.
(2) Pokud v rámci podnikové bytové výstavby jsou budovány i obchodní prostory, kanceláře, provozovny apod., vyloučí se náklady na pořízení těchto prostor z rozpočtové ceny.
(3) Odečítat lze jenom částky zaplacené na podnikovou bytovou výstavbu z vlastních zdrojů (včetně splátek úvěru na podnikovou bytovou výstavbu čerpaného do 31. prosince 1969) a z úvěru čerpaného po 1. lednu 1970, nikoliv však částky z dotací, které byly poplatníku na podnikovou bytovou výstavbu poskytnuty.
(4) Sdruží-li se několik podniků k společnému provedení bytové výstavby tak, že jeden z nich je investorem, mohou si jednotliví účastníci odečíst příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu za podmínek svrchu uvedených, a to poměrnou částkou podle výše účasti.
Článek 4
Základ daně
(1) Zálohy a splátky, které poskytli investoři dodavatelům podle § 9 a 10 vyhlášky č. 22/1967 Sb., nesnižují základ daně z jmění.
(2) Za akciový kapitál u tuzemských akciových společností, který je součástí jmění poplatníka podle § 9 odst. 1 zákona, se považuje pouze splacený akciový kapitál.
(3) Zůstatkovou cenu základních prostředků, která se z jmění poplatníka odečítá, lze odečíst jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic, nikoliv úvěry nebo jinými zdroji.
(4) Z jmění poplatníka se odečítá zůstatková cena vestavěných objektů, které slouží výlučně pro účely civilní obrany a pro zvláštní úkoly.
Článek 5
Průměrný stav jmění poplatníka se vypočítá ze stavu jmění k 1. lednu a k 31. prosinci zdaňovacího období.
Článek 6
Sazba daně
K § 15 zákona
(1) Objem mzdových prostředků a průměrný počet pracovníků předchozího roku se stanoví za účelem metodické srovnatelnosti podle účetních a statistických předpisů platných pro běžný rok.
(2) Do objemu mezd jako základu daně z objemu mezd a příspěvku na sociální zabezpečení patří všechny v běžném roce zúčtované mzdy včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku, které se ve smyslu § 3 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky č. 174/1969 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a o zásadách odměňování práce, zahrnují do mzdových prostředků.
Článek 8
Přiznání k daním
(1) Lhůtu k podání přiznání k podnikovým daním může finanční správa (národní výbor) prodloužit z důležitých důvodů. Prodloužení této lhůty má za následek 1 prodloužení lhůty pro doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a výší daní vypočtenou v přiznání (§ 25 odst. 4 zákona).
(2) Poplatník je povinen podat přiznání k podnikovým daním i za rok, ve kterém vykázal ztrátu.
Článek 9
Placení daní
(1) Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na daň ze zisku a na daň z objemu mezd je finanční plán organizace.
(2) Dojde-li během roku ke změnám finančního plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je poplatník povinen předložit finanční správě (národnímu výboru) do 8 dnů nový propočet záloh a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.
(3) Při výpočtu daně ze zisku po uplynutí čtvrtletí se přihlíží k připočitatelným a odpočitatelným položkám podle § 5 a § 6 zákona.
(4) U poplatníků se sezónní výrobou stanoví finanční správa (národní výbor) na žádost poplatníka měsíční zálohy na daně zpravidla ve výši jedné třetiny čtvrtletní povinnosti vyplývající z rozdělení celoroční daňové povinnosti na jednotlivá čtvrtletí, na základě sezónních výkyvů v tvorbě zisku za předchozí rok. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce.
(5) Každá daň se platí na zvláštní účet finanční správy (národního výboru) u Státní banky československé a u finanční správy (národního výboru) se účtuje na samostatném účtu.
Článek 10
K § 26 zákona
(1) Za včas nezaplacenou daň nebo zálohu se považuje rozdíl, o který poplatník zaplatil méně než měl zaplatit.
(2) Penále vypočte finanční správa (národní výbor) po uplynutí každého čtvrtletí a oznámí to poplatníku výměrem.
(3) Penále je příslušenstvím dlužné částky daně nebo dlužné částky příspěvku na sociální zabezpečení.
Článek 11
K § 31 zákona
Příspěvek se odvádí na zvláštní účet finanční správy (národního výboru) u Státní banky československé.
Článek 12
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášeni.
Ministr:
Gajdošík v. r.
*) Účet 400 – Tržby z výrobních činností
**) Zákon č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství
***) § 39 a § 71 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládních nařízeni č. 83/1967 Sb., č. 16/1968 Sb., č. 148/1968 Sb. a nařízení vlády ČSSR č. 169/1969 Sb.
*) Vyhláška č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací.