q

VYHLÁŠKA

ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky

ze dne 28. prosince 1973,

kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Veľká Fatra

Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 10 odst. 2 a podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody:

§ 1

(1) Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, vyhlašuje se za chráněnou krajinnou oblast „Veľká Fatra“ (dále jen „oblast“). Rozprostírá se na území čtyř okresů Středoslovenského kraje, a to

a) v okrese Banská Bystrica v katastrech obcí Harmanec, Staré Hory, Uľanka,

b) v okrese Dolný Kubín v katastru obce Kraľovany,

c) v okrese Liptovský Mikuláš v katastrech obcí Hubová, Liptovská Osada, Liptovské Revúce, Ľubochňa, Ružomberok, Stankovany,

d) v okrese Martin v katastrech obcí Belá-Dulice, Blatnica, Dolné Jaseno, Horné Jaseno, Folkušová, Konské, Krpeľany, Mošovce, Necpaly, Nolčovo, Podhradie, Rakša, Sklabiňa, Sklabinský Podzámok, Turčianska Štiavnička, Záborie.

(2) Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních zdrojů, zabezpečování koordinace jejího hospodářského využívání v souladu s ochranou přírodního bohatství a přírodních krás vzhledem k jejich všestrannému kulturnímu, vědeckému, ekonomickému, vodohospodářskému a zdravotně rekreačnímu významu.

(3) Ochrana přírodních hodnot a zachovávání stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území působí, jakož i občanů, kteří se v oblasti zdržují.

(4) Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR vyhlásit zvláštní ochranu jejích zvláště významných částí.

§ 2

(1) Rozsah a podmínky ochrany oblasti stanoví zejména § 12 odst. 1 a § 13 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, které upravují všeobecné zákazy a omezení. Vycházejíc z těchto ustanovení zákona lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:

a) provádět geologický průzkum ložisek včetně technických prací;

b) dobývat ložiska nerostných surovin;

c) provádět hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum;

d) provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené s přírodovědeckým výzkumem;

e) zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody jen v případě provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti, jejichž výsledky rozhodnou o jejich případném hospodářském využití;

f) měnit hranice lesního a zemědělského půdního fondu, odnímat pozemky lesnímu hospodářství a zalesňovat nelesní pozemky; pozemky určené v rámci delimitace půdního fondu k zalesnění, organizace lesního hospodářství zalesňují podle plánu;

g) používat lesní a zemědělské pozemky k jiným účelům;

h) mimo intravilán obcí uskutečňovat stavby všeho druhu (báňské, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže atd.);

ch) provádět takové stavební zásahy na dosavadních stavbách, kterými se podstatně změní architektonický charakter a vnější vzhled staveb a jejich areálu;

i) mimo intravilán obcí umísťovat skládky a ukládat odpadky s výjimkou prostorů, které byly již dříve určeny k těmto účelům;

j) mimo intravilán obcí umísťovat informační, reklamní a jiná podobná zařízení;

k) mimo intravilán obcí odstraňovat a vypalovat křoví, trávu a ostatní vegetaci;

l) hromadně používat pesticidy kromě lesních školek a zemědělského půdního fondu;

m) zachytávat prameny a vyvěračky pro vodárenské účely.

(2) Rozsah provádění ostatních činností se vymezuje takto:

a) obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány vypracovanými za součinnosti orgánů státní ochrany přírody, beroucími ohled na společenské funkce lesa, zejména vodohospodářskou, ochrany půdy a turisticko-rekreační;

b) rozvoj zemědělské výroby v oblasti a v jejím ochranném pásmu se uskutečňuje v zájmu racionálního využívání půdního fondu na základě komplexního plánu rozvoje zemědělství pro jednotlivé administrativně správní celky, přičemž je třeba zachovat přirozený ráz krajiny. Pastva se postupně vyloučí z těch prostorů, které jsou náchylné k erozi;

c) při všech záměrech a zásazích je nutno respektovat vodohospodářský význam území. Z toho důvodu je třeba zejména zamezit rozšiřování eroze vyloučením příčin jejího vzniku a erozní plochy asanovat. Vodohospodářské stavby jakéhokoli druhu [nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat jen na základě příslušné dokumentace odsouhlasené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je třeba věnovat ochraně pramenů pitné vody;

d) výstavba se realizuje podle schválených územních plánů se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů přírodní krajiny. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k charakteru krajiny a k používanému materiálu. Výstavba podnikových a soukromých chat, zřizování tábořišť, parkovišť a jiných funkčních zařízení je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánování a státní ochrany přírody;

e) myslivost a rybářství se provádějí podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev;

f) budování komunikací se provádí na základě schválených územních plánů. Rozšiřování a značkování turistických stezek a budování naučných tras se uskutečňuje v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti po vzájemné dohodě s orgány turistiky v Slovenské socialistické republice. Dopravní průzkum pro účely lesního hospodářství se provádí za spolupráce orgánů státní ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;

g) výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů oblasti, evidují a koordinují příslušné orgány státní ochrany přírody tak, aby nedocházelo k časovým a místním střetům zájmů nebo k nežádoucímu poškozování chráněných přírodních hodnot. Úprava se netýká výzkumů a průzkumů pro vypracování územních plánů a plánů zemědělské a lesní výroby;

h) příslušné zemědělské orgány spolupracují s orgány státní ochrany přírody při projektování hospodářskotechnických úprav pozemků týkajících se stromů a keřovité vegetace na území oblasti mimo les, které jsou předmětem zájmu státní ochrany přírody.

§ 3

(1) Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje za ochranné pásmo oblasti podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR.

(2) V ochranném pásmu oblasti je třeba vykonávat hospodářskou a jinou činnost tak, aby nedošlo k poškozování biologických a estetických hodnot oblasti, zejména znečišťováním ovzduší, vod a půdy.

(3) Výstavbu mimo intravilán obcí, kromě provozních staveb lesního hospodářství a zemědělství, lze v ochranném pásmu provádět jen se souhlasem orgánů státní ochrany přírody.

(4) O ochraně stromů rostoucích mimo les platí i v ochranném pásmu ustanovení § 2 odst. 2 písm. h) této vyhlášky.

(5) Pro výkon myslivosti a rybářství v ochranném pásmu platí podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.

§ 4

(1) Ve věcech, které se týkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména územního plánování, báňské úřady, stavební úřady, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, myslivecké, rybářské a dopravní orgány, jakož 1 orgány cestovního ruchu, tělesné výchovy a zdravotnictví, s ohledem na poslání oblasti, a to v součinnosti s příslušnými orgány státní ochrany přírody.

(2) Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti činí vlastní opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.

§ 5

(1) O odlišném způsobu ochrany území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí zvláštní podmínky stanovené příslušnými orgány.

(2) Vyhlášením oblasti nejsou dotčeny zájmy obrany státu.

(3) Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem, které jsou na území oblasti.

§ 6

(1) Státní ochranu přírody na území oblasti a ochranného pásma ve smyslu této vyhlášky vykonává v rámci své působnosti Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě; péči o jeskyně a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši.

(2) Na ochraně přírody a přírodního prostředí oblasti a jejího ochranného pásma se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.

(3) Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zajišťují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti, pokud potřeba těchto prostředků vyplývá z užívání části oblasti v rámci činnosti, kterou jsou pověřeny.

§ 7

Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici a na okresních národních výborech v Banské Bystrici, Dolním Kubíně, Liptovském Mikuláši, Martině a na Krajské správě geodézie a kartografie v Banské Bystrici.

§ 8

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Válek v. r.

Příloha k vyhlášce č. 8/1974 Sb.

Vymezení území chráněné krajinné oblasti Veľká Fatra a jejího ochranného pásma

Chráněná krajinná oblast se rozprostírá na území Slovenské socialistické republiky v Středoslovenském kraji a zabírá celé pohoří Veľké Fatry. Ohraničují ji tyto obce: Kraľovany, Ružomberok, Liptovská Osada, Liptovské Revúce, Staré Hory, Harmanec, Čremošné, Blatnica, Belá-Dulice, Sklabinský Podzámok, Turčianska Štiavnička, Podhradie a Krpeľany.

Území chráněné krajinné oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:

26 - 34 Ružomberok

36 - 11 Diviaky

38 - 12 Donovaly

36 - 14 Banská Bystrica.

I. Vymezení oblasti

Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v úžině mezi Kraľovany jižně od kóty 567 (Malá Fatra), pokračuje po levém okraji vodní nádrže k přehradní zdi Krpeľanské přehrady, dále sleduje souvislý okraj lesa v jihozápadním směru východně od obcí Krpeľany, Nolčovo a Podhradie, odkud pokračuje na západ k jižnímu okrají obce Turčianska Štiavnička, sleduje cestu po obec Sklabinský Podzámok, obchází intravilán obce na severovýchodě směrem ke Kantarskému potoku, odkud pokračuje přibližně v jižním směru do Sklabinské doliny, kterou sleduje půl kilometru jihovýchodním směrem, dále pokračuje na jihozápad proti levostrannému přítoku Sklabinského potoka. Potom hranice sleduje souvislý okraj lesa jihovýchodním směrem asi 1,5 km, odkud se lomí na západ a pokračuje souvislým okrajem lesa a podél pravostranného přítoku sbíhá k potoku Vôdky jižně pod kótou 695 (Hradiště), který sleduje až po soutok s Belanským potokem. Dále hranice oblasti obchází východní okraj obce Belá-Dulice, pokračuje souvislým okrajem lesa na jihozápad východně od obcí Necpaly, Blatnica a Mošovce, kde pod kótou 597 pokračuje na jihovýchod a jih k potoku Rakša, který sleduje až k soutoku s potokem Hrádky. Potom hranice pokračuje souvislým okrajem lesa až k hranici katastrálního území obce Háj, sleduje tuto na jihovýchod a pokračuje hranicí katastru obce Čremošné do údolí levostranného přítoku potoka Dolinka, odkud pokračuje na jihovýchod k soutoku potoků Žarnovica a Biela voda. Dále hranice pokračuje proti toku Bielé vody na východ, nedaleko rozdvojení sleduje státní silnici k Hlbokému potoku, potom pokračuje tokem potoka Harmanec a Bystrica až k obci Uľanka. Zde se hranice lomí a pokračuje na sever proti toku Starohorského potoka přes obec Staré Hory do sedla Velký Šturec a přes kóty 778 a 723 až k potoku Suchá rieka. Potom se hranice lomí na jihozápad, obchází intravilán obce Liptovské Revúce, pokračuje souvislým okrajem lesa přes kótu 634 až k říčce Revúca k jižnímu okraji obce Ružomberok-Biely Potok, obchází intravilán obce na západě a pokračuje opět tokem říčky k jižnímu okraji města Ružomberok až po levostranný přítok říčky Revúce. Zde se hranice lomí na jihozápad, pokračuje k souvislému okraji lesa, který sleduje severozápadně až ke státní silnici, po které pokračuje na úroveň železniční zastávky Švošov, odkud se lomí na jihozápad k Lánovému potoku, odkud severozápadním směrem sleduje okraj souvislého lesa, obchází intravilán obce Ľubochňa, pokračuje vedle říčky Ľubochnianke na sever, potom podél hranice lesa k severozápadnímu okraji obce Rojkov. Odtud sleduje státní silnici až k řece Váh a po jejím levém okraji přichází k výchozímu bodu tohoto popisu hranic chráněné krajinné oblasti.

Hranice chráněné krajinné oblasti, pokud jde o lesní fond, je zakreslena též v přehledových organizačních mapách 1 : 25 000, zpracovaných Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů ve Zvolenu.

Rozloha oblasti je 60 610 ha.

II. Vymezení ochranného pásma oblasti

Hranice ochranného pásma oblasti vychází na jihozápadním okraji chráněné oblasti od soutoku potoka Žarnovica a Biela voda, pokračuje potokem Žarnovica na západ po soutok s potokem Teplica, kde se lomí severním směrem a sleduje potok Teplicu až po soutok s řekou Turiec. Dále sleduje řeku Turiec až k Váhu, kde navazuje na ochranné pásmo chráněné krajinné oblasti Malá Fatra, s kterým souvisí na severu. Na východě a jihovýchodě hranice ochranného pásma sleduje státní silnici Ružomberok, Liptovská Osada, Liptovské Revúce, Šturec, Staré Hory až k odbočce cesty na Harmanec.

Rozloha ochranného pásma oblasti je 20 500 ha.