84
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 15. července 1971
o Úmluvě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Rumunské socialistické republiky o vzájemném zřízení domů kultury
Dne 26. března 1971 byla v Praze podepsána Úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Rumunské socialistické republiky o vzájemném zřízení domů kultury.
Podle svého článku 18 vstoupila Úmluva v platnost dnem 25. června 1971.
České znění Úmluvy se vyhlašuje současně.
Ministr:
Ing. Marko v. r.
ÚMLUVA
mezi vládou Československé socialistické republiky
a vládou Rumunské socialistické republiky o vzájemném zřízení domů kultury
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Rumunské socialistické republiky, vedeny snahou prohlubovat vzájemné poznávání politického, hospodářského a kulturního života národů Československé socialistické republiky a Rumunské socialistické republiky, rozhodly se v souladu s článkem 17 Dohody uzavřené mezi oběma vládami o kulturní spolupráci dne 23. listopadu 1968 uzavřít tuto úmluvu a za tím účelem se dohodly takto:
Článek 1
Československá strana zřizuje v Bukurešti „Dům české a slovenské kultury“ a rumunská strana zřizuje v Praze „Dům rumunské kultury“.
Článek 2
Posláním domů kultury je přispívat k lepšímu poznání kulturních a materiálních hodnot národů obou zemí organizováním kulturních akcí, poskytováním informací a prodejem kulturních statků.
Domy kultury budou rovněž přispívat k plnění ustanovení prováděcích plánů Dohody o kulturní spolupráci, platných mezi oběma státy.
Článek 3
Domy kultury jsou právnickými osobami, na něž se vztahují právní předpisy platné v přijímajícím státu.
Článek 4
Dům české a slovenské kultury v Bukurešti bude vykonávat svoji činnost pod záštitou Státního výboru pro kulturu a umění Rumunské socialistické republiky, Dům rumunské kultury v Praze bude vykonávat svoji činnost pod záštitou federálního ministerstva zahraničních věcí Československé socialistické republiky.
Článek 5
Řízení domu kultury náleží řediteli, kterého jmenuje ze svých státních občanů zřizující stát.
Kromě ředitele může zřizující stát vyslat k působení do domu kultury i další pracovníky.
O jmenování ředitelů domů kultury se obě strany vzájemně vyrozumějí.
Článek 6
Ředitelé organizují a řídí veškerou činnost domů kultury a nesou za ni plnou odpovědnost.
Nesou rovněž odpovědnost za dodržování právních předpisů a zásad vnitřní a zahraniční politiky přijímajícího státu.
Článek 7
K plnění administrativně technických úkolů mohou být v domech kultury zaměstnáváni místní pracovníci, občané přijímajícího státu nebo občané zřizujícího státu, kteří mají trvalé bydliště v přijímajícím státu.
Tito pracovníci budou najímáni prostřednictvím Správy služeb diplomatickému sboru a vztahuje se na ně sociální a pracovní zákonodárství přijímajícího státu.
Článek 8
Ředitelé domů kultury budou předkládat předem měsíční program kulturní a informační činnosti, a to v Československé socialistické republice příslušnému orgánu federálního ministerstva zahraničních věcí a v Rumunské socialistické republice Státnímu výboru pro kulturu a umění a projednají jej s nimi.
Akce nezařazené do programu budou projednány zvlášť.
Prodejní činnost domů kultury podléhá právním předpisům přijímajícího státu a jeho orgány mají právo ji kontrolovat.
Článek 9
Domy kultury vyvíjejí:
a) činnost v oblasti literatury, divadla, filmu, hudby, výtvarného umění, vědy, školství a osvěty, a to formou výstav, koncertů, recitalů, filmových představení, literárních večerů, setkání s vědci a kulturními pracovníky, jazykových kursů a dalšími formami;
b) činnost informační o kulturním, hospodářském a politickém životě zřizujícího státu formou konsultací, vypůjčování knih a periodik z fondu knihovny, pořádání přednášek a besed, rozšiřování informačních materiálů, vydávání informačního bulletinu a dalšími formami;
c) činnost prodejní kulturního zboží.
Článek 10
Činnost domů kultury se provádí v místnostech k tomu účelu určených.
Pořádání akcí mimo sídlo domů kultury, a to jak v hlavním městě, tak i mimo hlavní město, bude možné se souhlasem a za přispění orgánů uvedených v článku 8 této úmluvy.
Článek 11
Diplomatická mise státu, zřizujícího dům kultury, může v jeho místnostech pořádat akce při dodržování předpisů platných pro činnost diplomatických misí v přijímajícím státu.
Článek 12
Veřejnost má volný přístup na akce pořádané domy kultury a do jejich knihoven.
Článek 13
Obě strany si navzájem poskytnou prostory, odpovídající z hlediska rozlohy a polohy činnosti domů kultury, zřizovaných podle této úmluvy.
V záležitostech, týkajících se poskytnutí místností určených domům kultury, se příslušné orgány obou stran dohodnou zvlášť.
Článek 14
Domy kultury mohou zřídit běžné účty v Lei, respektive v Kčs, u státních nebo obchodních bank přijímajícího státu v souladu s jeho platnými předpisy.
Článek 15
Stát zřizující dům kultury hradí všechny náklady spojené s jeho provozem a zajišťuje na svůj náklad jeho vnitřní vybavení.
Vybavení domů kultury a fondy kulturních materiálů jsou majetkem zřizujícího státu.
Při případném ukončení činnosti domů kultury se smluvní strany dohodnou o způsobu převodu majetku a finančních prostředků zřizujícího státu.
Článek 16
Vnitřní vybavení a potřeby pro běžnou činnost domů kultury, jakož i materiály určené pro kulturní a informační činnost se propouštějí beze cla za podmínky, že nebudou prodány.
Článek 17
Příslušné orgány smluvních stran mohou k této úmluvě sjednávat prováděcí protokoly.
Článek 18
Tato úmluva podléhá schválení v souladu s příslušnými právními předpisy smluvních stran a vstoupí v platnost dnem výměny nót o tomto schválení.
Tato úmluva se uzavírá na dobu pěti let a může být mlčky prodlužována vždy na další pětiletá období, pokud ji jedna ze smluvních stran písemně nevypoví šest měsíců před uplynutím každého období platnosti.
Sjednáno v Praze dne 26. března 1971 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a rumunském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu
Československé socialistické republiky
Dr. Zdeněk Trhlík v. r.
Za vládu
Rumunské socialistické republiky
Vasile Gliga v. r.