85
VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 30. března 1998,
kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 45 odst. 6 se zřetelem na § 32 odst. 6 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci:
Čl. I
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, se mění a doplňuje takto:
1. V § 2 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které zní:
„(7) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla k vytápění pro zajištění vnitřní teploty podle odstavce 5 jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.
(8) Minimální účinnosti výroby tepla jsou uvedeny v příloze č. 5 této vyhlášky.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9.
2. § 3 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
„(4) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla potřebného k přípravě odebrané teplé užitkové vody spotřebiteli jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.“.
3. § 4 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Regulace vytápění podle odstavce 2 se provádí za účelem zajištění teploty místností podle § 2 odst. 5 při nepřekročení přípustných hodnot měrných ukazatelů spotřeby tepla podle § 2 odst. 7.“.
4. § 6 odst. 1 zní:
„(1) Náklady na teplo k vytápění a jinému využití zahrnují účtované platby v cenách podle platných cenových předpisů,1) které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období,2) které začíná 1. lednem nebo 1. červnem nebo 1. červencem anebo 1. září.“.
5. § 6 odst. 4 zní:
„(4) Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce.“.
6. § 6 odst. 5 zní:
„(5) Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele v poměru jejich započitatelné podlahové plochy (dále jen „podlahová plocha“) bytu nebo nebytového prostoru. Podlahovou plochou je plocha místností kromě lodžií a balkónů (i zasklených) vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 této vyhlášky. Mají-li byty a nebytové prostory rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, podlahová plocha jejich místností se určí přepočtením v poměru jejich výšek na jednotnou výšku stropů všech místností v zúčtovací jednotce.“.
7. § 6 odst. 9 zní:
„(9) Není-li umožněn odečet údajů instalací měřičů tepla či indikátorů, určí se spotřební složka připadající na 1m2 plochy místnosti o 30 % až 50 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky zjištěné v místnostech měřením či indikací.“.
8. § 7 odst. 6 zní:
„(6) V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka nákladů na dodávku teplé užitkové vody rozdělí podle průměrného počtu osob bydlících v bytech v zúčtovacím období; v nebytových prostorech se průměrný počet osob stanoví odborným posouzením podle způsobu využívání teplé užitkové vody.“.
9. § 8 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
„(5) Jsou-li známy údaje vodoměrů podle odstavce 4 pouze za některé zúčtovací jednotky, spotřební složka nákladů, která připadne na soubor zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření a na soubor zúčtovacích jednotek bez známých údajů z měření, se vypočte podle přílohy č. 4 této vyhlášky. Potom se spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle odstavce 4 a spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek, kde nejsou známy údaje z měření, se rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle podlahové plochy.“.
10. § 9 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
„(3) Na byty a nebytové prostory nenapojené na vnitřní rozvodné zařízení ústředního vytápění zúčtovací jednotky se rozúčtovává základní složka nákladů. Spotřebitelům, kteří se odpojili od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, se rozúčtovává základní složka nákladů na teplo k přípravě teplé užitkové vody.“.
11. § 10 zní:
㤠10
(1) Náklady za vytápění a dodávku teplé užitkové vody připadající na spotřebitele se rozúčtovávají jednou ročně, a to nejpozději do tří měsíců po uplynutí zúčtovacího období.“.
(2) Vyúčtování obsahuje:
a) spotřebu tepla pro vytápění a spotřebu tepla pro přípravu teplé užitkové vody v GJ, spotřebu studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v m3, která připadá na zúčtovací jednotku,
b) jednotkové ceny tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v Kč/GJ a studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v Kč/m3, které připadají na zúčtovací jednotku,
c) celkové náklady zúčtovací jednotky v Kč odděleně na vytápění, na teplo v teplé užitkové vodě a na studenou vodu v teplé užitkové vodě, které jsou rozúčtovány mezi spotřebitele, a rozdělení těchto nákladů na základní a spotřební složku,
d) podlahovou plochu (§ 6 odst. 5) zúčtovací jednotky a podlahovou plochu spotřebitelova bytu či nebytového prostoru v m2, součet přepočtených náměrů spotřeby v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu či nebytovém prostoru v náměrných a přepočtených jednotkách, je-li v zúčtovací jednotce instalováno u spotřebitelů příslušné měření, případně průměrný počet osob bydlících v zúčtovacím období v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu,
e) podíl nákladů základní složky, spotřební složky a celkový náklad v Kč, který připadá k úhradě spotřebiteli (uživateli bytu či nebytového prostoru) zvlášť za službu vytápění, dodávky tepla v teplé užitkové vodě a studené vody v teplé užitkové vodě včetně způsobu výpočtu.
(3) Vyšší náklady než ty, které odpovídají měrným ukazatelům podle přílohy č. 3 a účinnosti výroby tepla podle přílohy č. 5 této vyhlášky, se na spotřebitele v zúčtovací jednotce rozúčtovávají, když jejich překročení je i při provedené regulaci podle § 4 této vyhlášky způsobeno
a) časově delším otopným obdobím nebo vyšší vnitřní teplotou, než stanoví ustanovení § 2 vyhlášky, nebo
b) do 31. prosince 2000 před účinností vyhlášky provedeným koncepčním a projektovým řešením systému zásobování teplem a teplé užitkové vody nebo
c) nedodržením dohody mezi pronajímatelem a nájemníky o racionálním hospodaření spotřebitelů s teplem a teplou užitkovou vodou nebo
d) v případě teplé užitkové vody jejím neomezeným zajišťováním v noci.“.
12. Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů
a) místnosti, které se liší způsobem jejich užívání a v nichž je umístěno otopné těleso
| koeficient | |
| v bytě | 1,0 |
| ve skladě s občasným pobytem osob | 1,0 |
| v mateřské školce | 1,2 |
| ve zdravotním středisku | 1,2 |
| v kanceláři | 1,2 |
| ve výstavním sále | 1,2 |
| v prodejně | 1,3 |
| ve skladě s trvalým pobytem osob | 1,2 |
| v učebně | 1,2 |
| v dílně | 1,2 |
| v provozovně s prodejem | 1,2 |
| v restauraci, kavárně | 1,3 |
| v temperované garáži | 0,5 |
b) místnosti, v nichž není umístěno otopné těleso, začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí
| jednou stěnou | 0,1 |
| dvěma stěnami | 0,2 |
| třemi stěnami | 0,35 |
| čtyřmi stěnami | 0,5 |
| pěti a více stěnami | 0,75 – 1,0 |
| Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. |
Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla, zvýší se tyto koeficienty podle velikosti potrubí až o 0,25 bodu podle vzorce
k=5×St/A, kde St je povrch trubky (v m2), A je plocha místnosti (v m2), k je koeficient navýšení. Součet tohoto koeficientu a koeficientu podle odstavce b) nemůže být vyšší než 1,0.
Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání. Koeficienty k výpočtu podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení nákladů na teplou užitkovou vodu jsou stanovovány podle charakteru odběru ve smyslu příslušných hygienických a provozních předpisů.“.
13. Připojují se přílohy č. 3, 4 a 5, které zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
Měrné ukazatele spotřeby tepla
Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla
a) na vytápění 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky:
| – při vytápění z domovní kotelny na tuhá paliva | 1 GJ/m2 x rok |
| nebo 0,294 MJ/m2 x D0 x rok | |
| – při vytápění z ostatních zdrojů tepla | 0,8 GJ/m2 x rok |
| nebo 0,235 MJ/m2 x D0 x rok |
b) k dodávce teplé užitkové vody spotřebitelům na 1 m3 odebrané vody v zúčtovací jednotce:
| – při přípravě v zúčtovací jednotce | 0,3 GJ/m3 |
| – při přípravě společně pro více zúčtovacích jednotek | 0,4 GJ/m3 |
c) souhrnné – na vytápění a teplou užitkovou vodu:
| – při zajišťování tepla z domovní kotelny na tuhá paliva | do 1,25 GJ/m2 x rok |
| – při zajišťování tepla z jiných zdrojů | do 1,05 GJ/m2 x rok |
Nejsou-li dodrženy ukazatele podle písmen a) a b), postačí dodržení ukazatelů podle písmene c), pokud je v zúčtovací jednotce poskytována služba vytápění i dodávky teplé užitkové vody.
D0 je počet denostupňů v topném období, který je určen vztahem
n tv-tzp,
kde
n je počet dnů v topném období,
tv je průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěném objektu v °C,
tzp je průměrná venkovní teplota v topném období v °C.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
Výpočet spotřebních složek nákladů na dodávku teplé užitkové vody z její společné přípravy pro zúčtovací jednotky
Spotřební složky nákladů, které připadají na zúčtovací jednotky, kde se měří spotřeba teplé užitkové vody a kde se neměří spotřeba teplé užitkové vody, se vypočte podle vzorců:
Sm=Sc . K/K+1
Sn=Sc-Sm
K=Mm/Mn
Mn=Mc-Mm,
kde
Mc je množství dodané TUV změřené ve společné přípravně TUV obchodním měřidlem,
Mm je množství odebrané TUV zjištěné měřením spotřeby v zúčtovacích jednotkách za stejný časový úsek jako Mc,
Mn je množství odebrané TUV, které připadá na zúčtovací jednotky, kde se neměří nebo údaj o spotřebě není znám,
Sc, Sm, Sn jsou spotřební složky nákladů odpovídající množství Mc, Mm, Mn.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.
Minimální účinnosti výroby tepla
| Kat. zdroje | Výkon kotle na zdroji | Účinnost při použití paliva (%) | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| koks | č. uhlí | brikety | hn. uhlí tř. | hn. uhlí netř. | top. olej LTO | top. olej TTO | plyn ZP | el. akum. | el. přím. top. | ||
| A | do 0,5 MW | 69 | 68 | 67 | 66 | 62 | 80 | – | 85 | 96 | 98 |
| B | 0,51-3 MW | – | 70 | 69 | 68 | 63 | 83 | – | 86 | 97 | 99 |
| C | 3,1-6 MW | – | 75 | – | 72 | 65 | 84 | – | 87 | – | – |
| D | 6,1-20 MW | – | 77 | – | – | 70 | 85 | 82 | 90 | – | – |
| E | 20,1-50 MW | – | 80 | – | – | 77 | 87 | 85 | 92 | – | – |
| F | nad 50 MW | – | 82 | – | – | 82 | 89 | 86 | 93 | – | – |
Uvedené účinnosti se vztahují na jednotlivé kotle. Minimální účinnosti celých kotelen mohou být až o 2 % nižší.
Tabulky se použije v případě, že vlastník zdroje tepla a vlastník zúčtovací jednotky je tatáž právnická či fyzická osoba a není-li instalováno měření množství tepla dodávaného z tohoto zdroje tepla.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Kühnl v. r.