86
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky
ze dne 12. července 1973
o úpravě pracovní doby v Slovenské socialistické republice v roce 1973
Vláda Slovenské socialistické republiky po projednání se Slovenskou odborovou radou stanovila usnesením ze dne 9. července 1973 č. 234 o úpravě pracovní doby v roce 1973 v Slovenské socialistické republice podle § 83 odst. 3 a § 94 zákoníku práce:
Úprava pracovní doby
(1) Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle vyhlášky č. 62/1966 Sb., o zásadách pro zkracování pracovní doby a pro úpravu pracovních a provozních režimů, anebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení pracovní doby se upravuje v Slovenské socialistické republice v roce 1973 tak, že pracovním dnem je sobota 20. října.
(2) Délka pracovní směny v sobotu dne 20. října 1973 se rovná délce pracovní směny stanovené v organizaci na pátek, který této směně předchází.
(3) Připadne-li podle rozvrhu pracovních směn pracovníkovi jeho pravidelná směna na sobotu dne 20. října 1973, určí organizace po projednání se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí (dále jen „závodní výbor“) tomuto pracovníkovi další pracovní směnu na jiný vhodný den v témže měsíci.
(4) Na pracovištích s přetržitým provozem může organizace se souhlasem závodního výboru přesunout druhou a třetí směnu připadající na den 20. října 1973 na jiný vhodný den v témže měsíci.
(5) Úprava pracovní doby uvedená v odstavci 1 se vztahuje i na pracovníky, kteří mají s organizací sjednanou kratší pracovní dobu (§ 86 a § 156 odst. 2 zákoníku práce), s výjimkou pracovníků, jimž je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku a její prodloužení o další směnu by přesáhlo maximální počet hodin, po který může pracovník podle tohoto posudku v týdnu pracovat.
(6) Pracovní doba se neupravuje:
a) mladistvým pracovníkům mladším než 16 let,
b) pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem,
c) pracovníkům s pracovní dobou rovnoměrně rozvrženou na šest dnů v týdnu a
d) pracovníkům v provozech, v nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů pod 40 hodin týdně.
(7) Pokud by pracovník neměl v důsledku úpravy pracovní doby podle odstavce 1 v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání se závodním výborem jeho pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu téhož měsíce.
(8) Čerpá-li pracovník dovolenou na zotavenou po částech kratších než jeden týden tak, že do ní připadá další pracovní směna podle odstavce 1, nemění se tím celkový počet pracovních dní dovolené vyplývající z pracovního režimu obvyklého v organizaci. Pracovník, kterému připadne do dovolené další pracovní směna podle odstavce 1, obdrží náhradu mzdy za dovolenou za tolik pracovních dní dovolené, kolik mu jich odpadlo podle harmonogramu směn rozšířeného o další směnu.
Odměňovaní práce v další směně
(9) Za práci v další směně podle odstavce 1 náleží pracovníkovi mzda ve výši stanovené mzdovými předpisy. Pracovníkovi odměňovanému měsíční mzdou se v souvislosti s odpracováním další pracovní směny jeho základní mzda nezvyšuje.
(10) Za práci konanou dne 20. října 1973 nenáleží pracovníkovi mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích,1) a to ani tehdy, když nejde o práci v další směně. Pokud bude pracovníkovi určena další směna na jinou sobotu nebo neděli v souvislosti s ustanovením odstavců 3 a 7 této vyhlášky, přísluší mu za práci v těchto dnech zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích.1)
(11) Práce v další směně není prací přesčas, a proto za ni nenáleží pracovníkovi příplatek za práci přesčas ani náhradní volno podle § 116 zákoníku práce.
Závěrečné ustanovení
(12) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
První náměstek ministra:
Ing. Kozár v. r.