9
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 28. prosince 1973,
kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Vihorlat
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 10 odst. 2 a podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody:
§ 1
(1) Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, vyhlašuje se za chráněnou krajinnou oblast „Vihorlat“ (dále jen „oblast“). Rozprostírá se na území okresů Michalovce a Humenné, v katastrech obcí Remetské Hámre, Strihovce, Vyšná Rybnica, Zemplínske Hámre, Snina, Kolonica a Stakčín.
(2) Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních zdrojů, zabezpečování koordinace jejího hospodářského využívání v souladu s ochranou přírodního bohatství a přírodních krás vzhledem k jejich všestrannému kulturnímu, vědeckému, ekonomickému a zdravotně rekreačnímu významu.
(3) Ochrana přírodních hodnot a zachovávání stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území působí, jakož i občanů, kteří se v oblasti zdržují.
(4) Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR vyhlásit zvláštní ochranu zvlášť významných částí.
§ 2
(1) Rozsah a podmínky ochrany oblasti stanoví zejména § 12 odst. 1 a § 13 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR, které upravují všeobecné zákazy a omezení. Vycházejíc z těchto ustanovení zákona, lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:
a) provádět geologický průzkum ložisek včetně technických prací;
b) dobývat ložiska nerostných surovin;
c) provádět hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum;
d) provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené s přírodovědeckým výzkumem;
e) měnit hranice lesního a zemědělského fondu, odnímat pozemky lesnímu hospodářství a zalesňovat nelesní pozemky;
f) používat lesní a zemědělské pozemky k jiným účelům;
g) uskutečňovat stavby všeho druhu (báňské, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže atd.);
h) provádět takové stavební zásahy na dosavadních stavbách, kterými se podstatně změní architektonický charakter a vnější vzhled staveb a jejich okolního areálu;
ch) umísťovat skládky a ukládat odpadky, s výjimkou míst, která byla již dříve určena k těmto účelům;
i) umísťovat informační, reklamní a jiná podobná zařízení;
j) odstraňovat a vypalovat křoví, trávu a ostatní rostlinstvo;
k) hromadně používat pesticidy kromě lesních školek:
l) zachytávat prameny pro vodárenské účely.
(2) Rozsah ostatních činností se vymezuje takto:
a) zavádění nepůvodních druhů rostlin a živočichů do volné přírody se umožňuje jen v případě provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti, jejichž výsledky rozhodnou o jejich případném hospodářském využití;
b) obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány, vypracovanými za součinnosti orgánů státní ochrany přírody, beroucími ohled na společenské funkce lesa, zejména vodohospodářskou, ochrany půdy a turisticko-rekreační;
c) při všech záměrech a zásazích je nutno respektovat vodohospodářský význam a hydrologickou zvláštnost území. Z toho důvodu je třeba zamezit rozšiřování eroze vyloučením příčin jejího vzniku a erozní plochy asanovat. Vodohospodářské stavby jakéhokoli druhu (nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat jen na základě příslušné dokumentace odsouhlasené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je třeba věnovat ochraně pramenů pitné vody;
d) výstavba se realizuje podle schválených územních plánů se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů přírodní krajiny. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k charakteru krajiny a k používanému materiálu. Výstavba podnikových a soukromých chat, zřizování tábořišť, parkovišť a jiných funkčních zařízení je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánování a státní ochrany přírody;
e) myslivost a rybářství se provádějí podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev;
f) budování komunikací se provádí na základě schválených územních plánů. Rozšiřování a značkování turistických stezek a budování naučných tras se uskutečňuje v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti po vzájemné dohodě s orgány turistiky v Slovenské socialistické republice. Generální projekce lesní dopravní sítě se vypracovává za spolupráce orgánů ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;
g) výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů v oblasti, eviduje a koordinuje příslušný orgán ochrany přírody tak, aby nedocházelo k časovým a místním střetům zájmů nebo k nežádoucímu poškozování chráněných přírodních hodnot. Úprava se netýká výzkumů a průzkumů pro vypracování územních plánů a plánů zemědělské a lesní výroby.
§ 3
(1) Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje za ochranné pásmo oblasti podle § 11 zákona SNR č. 1/1955 Sb. SNR.
(2) V ochranném pásmu oblasti je třeba vykonávat hospodářskou a jinou činnost tak, aby nedošlo k poškozování biologických a estetických hodnot oblasti, zejména znečišťováním ovzduší, vod a půdy.
(3) Výstavbu mimo intravilán obcí kromě provozních staveb lesního hospodářství a zemědělství lze v ochranném pásmu provádět jen se souhlasem orgánů státní ochrany přírody.
(4) Pro výkon myslivosti a rybářství v ochranném pásmu platí podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.
§ 4
(1) Ve věcech, které se týkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména územního plánování, báňské úřady, stavební úřady, orgány ochrany ovzduší, vodohospodářské, zemědělské, myslivecké, rybářské, dopravní orgány, jakož i orgány cestovního ruchu, tělesné výchovy a zdravotnictví s ohledem na poslání oblasti, a to v součinnosti s příslušnými orgány státní ochrany přírody.
(2) Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti činí vlastní opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.
§ 5
(1) O odlišném způsobu ochrany území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí zvláštní podmínky stanovené příslušnými orgány.
(2) Vyhlášením oblasti nejsou dotčeny zájmy obrany státu a ochrany státních hranic.
(3) Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem, které jsou na území oblasti.
§ 6
(1) Státní ochranu přírody na území oblasti a ochranného pásma ve smyslu této vyhlášky vykonává v rámci své působnosti Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě.
(2) Na ochraně přírody a přírodního prostředí oblasti a jejího ochranného pásma se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.
(3) Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zajišťují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti, pokud potřeba těchto prostředků vyplývá z užívání části oblasti v rámci činnosti, jíž jsou pověřeny.
§ 7
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy v Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košicích, na okresních národních výborech v Michalovcích a Humenném a na Krajské správě geodézie a kartografie v Prešově.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Válek v. r.
Příloha k vyhlášce č. 9/1974 Sb.
Vymezení území chráněné krajinné oblasti Vihorlat a jejího ochranného pásma
Chráněná krajinná oblast Vihorlat se rozprostírá na území Slovenské socialistické republiky ve Východoslovenském kraji, v okresech Michalovce a Humenné, v katastrech obcí Remetské Hámre, Strihovce, Vyšná Rybnica, Zemplínske Hámre, Snina, Kolonica a Stakčín.
Území chráněné krajinné oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
38 - 12 Humenné
38 - 14 Michalovce
38 - 21 Snina
38 - 23 Sobrance.
Zvláštní vymezení oblasti bylo provedeno na mapách porostů 1 : 10 000 platných k 1. lednu 1956.
I. Vymezení oblasti
Hranice oblasti vychází z kóty 1023 (Nežiabec), odbočuje jihovýchodním směrem katastrální hranicí přes kótu 978 (Fedkov), odtud se otáčí jihozápadním směrem do údolí Barlanova potoka, sleduje západním a severovýchodním směrem trasu lesní železnice k lesnímu průseku. Pokračuje lesním průsekem severozápadním směrem přes kótu 540 (Príkra), sleduje údolí Remetského potoka, pokračuje severním a západním směrem lesní cestou, dále jde severozápadním směrem údolím potoka Hardinov, pod kótou 834 (Divá), pokračuje severozápadním směrem trasou bývalé lesní železnice okolo kóty 740 (Postávka), kde se zatáčí východním směrem lesní cestou, pokračuje jižním směrem údolím potoka k výchozímu bodu na kótě 1023 (Nežiabec).
Rozloha oblasti je 4383,37 ha.
II. Vymezení ochranného pásma oblasti
Hranice ochranného pásma oblasti vychází na západním okraji intravilánu obce Remetské Hámre, pokračuje jihozápadním směrem trasou bývalé lesní železnice jižně pod kótou 345 přes kóty 258, 242 po lesní průsek Pod hrabinami. Odtud se stáčí k okraji lesa přes Porubský potok k potoku Mylina nad lesní průsek Pod hrabinami, pokračuje severozápadním směrem Jovsianským potokem přes sedlo severně od kóty 738 do údolí potoka Klimov a Kaminica pod kótu 614 (Jedlinky), okrajem lesa přes kótu 691 na spodní okraj lesa, odtud severovýchodním směrem spodní hranici pod kótu Ščobík přes kótu 524 k lesní cestě. Dále sleduje lesní cestu jižním a severním směrem přes kótu 450 do obce Snina. Od obce Snina sleduje východním směrem intravilán obce na kótu 234, pokračuje východním směrem státní cestou přes obce Stakčín, Kolonica, Ľadomírov, Ubl'a, Dúbrava, Ruský Hrabovec, Podhoroď, pokračuje jihozápadním směrem státní cestou údolím Podhorodské vody k spodní hranici lesa. Spodní hranicí lesa pokračuje nad Hlivištia, Vyšnú Rybnicu k Remetským Hámrom, směrem jižním - západním - severním hranicí intravilánu obce Remetské Hámre k výchozímu bodu.
Rozloha ochranného pásma oblasti je 25 350 ha.