9
VYHLÁŠKA
Ministerstva kultury Slovenské socialistické republiky
ze dne 30. prosince 1976,
kterou se vyhlašuje chráněná krajinná oblast Muránska planina
Ministerstvo kultury Slovenské socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy stanoví podle § 10 odst. 2 a podle § 11 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody (dále jen „zákon“):
§ 1
(1) Území vymezené v části I přílohy, která tvoří součást této vyhlášky, se vyhlašuje za chráněnou krajinnou oblast Muránska planina (dále jen „oblast“). Oblast se rozprostírá na území okresů Banská Bystrica a Rimavská Sobota ve Středoslovenském kraji a na území okresu Rožňava ve Východoslovenském kraji, a to:
a) v okrese Banská Bystrica
v katastrálních územích obcí Šumiac, Vaľkovňa, Pohorelá, Heľpa, Závadka nad Hronom, Polomka a Pohronská Polhora;
b) v okrese Rimavská Sobota
v katastrálních územích obcí Tisovec a Klenovec;
c) v okrese Rožňava
v katastrálních územích obcí Muráň a Muránska Huta.
(2) Účelem vyhlášení oblasti je ochrana a zvelebování přírody a přírodních hodnot, zabezpečování jejich optimálního využívání vzhledem k jejich všestrannému kulturnímu, vědeckému, ekonomickému, vodohospodářskému a zdravotně rekreačnímu významu.
(3) Ochrana přírody a přírodních hodnot a zachování stanovených podmínek ochrany oblasti je povinností všech orgánů a organizací, které na jejím území jakkoliv působí, jakož i občanů, kteří mají v oblasti bydliště nebo se v ní zdržují.
(4) Na území oblasti lze podle § 6 odst. 3 a § 7 a 8 zákona vyhlásit zvláštní ochranu jejích mimořádně významných částí.
§ 2
(1) Na území oblasti lze jen v dohodě s orgány státní ochrany přírody:1)
a) provádět geologické práce včetně technických prací v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;
b) dobývat ložiska nerostů;
c) provádět archeologické výkopy nebo jiné výkopy spojené s přírodovědeckým výzkumem;
d) upravovat vodní toky;
e) zavádět nepůvodní druhy rostlin a živočichů do volné přírody zásadně jen při provádění výzkumů v rámci experimentální činnosti, přičemž výsledky těchto výzkumů rozhodnou o jejich případném hospodářském využití;
f) měnit hranice lesního a zemědělského půdního fondu.
g) používat lesních a zemědělských pozemků k jiným účelům;
h) mimo intravilán obcí budovat stavby všeho všeho druhu (důlní, průmyslové, inženýrské, rekreační, obytné, garáže apod.), kromě provozních zařízení státních lesů a zemědělských podniků;
i) mimo intravilán obcí, s výjimkou prostorů, které byly již dříve určeny k těmto účelům, umísťovat skládky a ukládat odpadky;
j) mimo intravilán obcí vypalovat křoví, trávu a ostatní vegetaci;
k) velkoplošně používat pesticidy kromě lesních školek a zemědělského půdního fondu;
l) zachytávat a upravovat prameny, vyvěračky a povrchové vody pro vodárenské účely;
m) porušovat systém krasových jam, dolin, propastí a škrapů, jakož i podzemní krasové útvary destrukčními pracemi, zavážením zeminou, popřípadě odpadky.
(2) Rozsah provádění ostatních činností v oblasti se vymezuje takto:
a) obhospodařování lesního fondu se řídí schválenými lesními hospodářskými plány, v nichž se hospodářská opatření pro lesy chráněné z důvodu ochrany přírody stanoví ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody; v ostatních případech tehdy, je-li stanovený předpis lesního hospodářského plánu vázán na povolení výjimky příslušným orgánem národního výboru;
b) rozvoj zemědělské výroby v oblasti a v jejím ochranném pásmu se uskutečňuje na základě komplexních plánů rozvoje zemědělství, včetně úprav pozemků se stromy a keřovitou vegetací, pro jednotlivé územně správní celky vypracovaných ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody se zvláštním zřetelem na zachování biologických a estetických hodnot oblasti a na zájmy ochrany a využití zemědělského půdního fondu;
c) při všech záměrech a zásazích musí být respektován vodohospodářský význam území. Vodohospodářské stavby jakéhokoli druhu (nádrže, úpravy toků, vodohospodářské meliorace apod.) lze v oblasti realizovat jen na základě příslušné dokumentace schválené orgány státní ochrany přírody. Zvláštní péči je třeba věnovat ochraně současných a perspektivních zdrojů pitné vody;
d) výstavba se realizuje podle schválené územně plánovací dokumentace se zřetelem na optimální zachování neurbanizovaných prostorů původního přírodního prostředí. Při projektování a výstavbě je třeba přihlížet k charakteru krajiny a k používanému materiálu. Výstavba podnikových a soukromých chat, zřizování tábořišť, parkovišť a jiných funkčních zařízení je dovolena jen v prostorech vymezených orgány územního plánování a státní ochrany přírody na podkladě schválené územně plánovací dokumentace a usnesením rady příslušného okresního národního výboru o schválení rekreační oblasti a vyhlášením lesních částí v rekreačním prostoru a v jeho bezprostředním okolí za účelové rekreační lesy;
e) myslivost a rybářství se provádějí podle schválených plánů chovu a lovu zvěře a ryb a se zřetelem na zachování a zvelebování přirozených souborů společenstev, a jde-li o ochranu volně žijících živočichů, ve spolupráci s orgány státní ochrany přírody;
f) komunikace se budují na základě schválené územně plánovací dokumentace. Turistické stezky se rozšiřují a značkují a naučné trasy se budují v souladu s koncepcí ochrany přírody v oblasti ve vzájemné dohodě s orgány turistiky ve Slovenské socialistické republice. Dopravní průzkum pro účely lesního hospodářství se provádí za spolupráce orgánů státní ochrany přírody a schvaluje se za jejich účasti při závěrečném protokolu k lesnímu hospodářskému plánu;
g) výzkum a průzkum, který se dotýká přírodních poměrů oblasti, lze provádět jen s vědomím Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody, který vede jejich evidenci. Přitom je třeba dbát na to, aby se v čase a v místě nestřetávaly zájmy různých organizací, nebo aby nebyly poškozovány chráněné přírodní hodnoty.
§ 3
(1) Území vymezené v části II přílohy k této vyhlášce se vyhlašuje podle § 11 zákona za ochranné pásmo oblasti.
(2) V ochranném pásmu oblasti je třeba vykonávat hospodářskou a jinou činnost tak, aby nebyly poškozovány přírodní hodnoty oblasti a byl zachován přirozený ráz krajiny.
(3) K výstavbě v ochranné pásmu oblasti mimo intravilán obcí, kromě provozních staveb lesního hospodářství a zemědělství, je zapotřebí souhlasu orgánů státní ochrany přírody.
(4) Pro výkon myslivosti a rybářství v ochranném pásmu oblasti platí podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) této vyhlášky.
§ 4
(1) Ve věcech, které se dotýkají oblasti, rozhodují orgány státní správy, zejména územního plánování, stavební úřady, báňské úřady, orgány státní péče o lesy, orgány ochrany ovzduší, orgány vodohospodářské, zemědělské, dopravní, cestovního ruchu, zdravotnictví a hygieny, jakož i orgány tělesné výchovy s ohledem na poslání oblasti, a to ve spolupráci s příslušnými orgány státní ochrany přírody.
(2) Obdobně postupují orgány a organizace, které v oblasti činí vlastní opatření k ochraně ovzduší, vody, půdy, vegetačního krytu, ryb, zvěře a jiných volně žijících živočichů.
§ 5
(1) O způsobu ochrany zvláště chráněných území, která jsou v oblasti a v jejím ochranném pásmu, platí podmínky stanovené příslušnými orgány. Podmínky ochrany podle § 2 této vyhlášky se nevztahují na zvlášť chráněné zemědělské půdy.2)
(2) Na územích, na něž se vztahuje působnost federálnímo ministerstva národní obrany a federálního ministerstva vnitra, jsou orgány státní ochrany přírody a orgány státní památkové péče povinny dbát zájmů vojenské správy, a při změnách, které se dotýkají obrany státu, zařízení nebo prostorů sloužících tomuto účelu, vyžádat si souhlas vojenské správy nebo příslušných orgánů federálního ministerstva vnitra. Zájmová území vojenské správy nejsou vyhlášením oblasti dotčena.
(3) Vyhlášením oblasti nejsou dotčena vlastnická práva a jiné majetkové vztahy k nemovitostem, které jsou na území oblasti, ani ochranná pásma určená podle zvláštních předpisů.3)
§ 6
(1) Úkoly orgánů státní ochrany přírody na území oblasti a ochranného pásma podle této vyhlášky provádí v rámci své působnosti4) Slovenský ústav památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě; péči o jeskynní a krasové jevy zabezpečuje Správa slovenských jeskyň v Liptovském Mikuláši.
(2) Na ochraně přírody a přírodních hodnot v oblasti a v jejím ochranném pásmu se aktivně podílejí národní výbory působící na jejich území.
(3) Orgány a organizace, které využívají území oblasti a jejího ochranného pásma, zajišťují v rámci své působnosti finanční a materiálové prostředky na ochranu, rozvoj a zvelebování oblasti v rámci schválených hospodářských a finančních plánů, vyplývá-li potřeba těchto prostředků z činnosti, kterou vykonávají na tomto území.
§ 7
Mapy, v nichž je zakresleno území oblasti a jejího ochranného pásma, jsou uloženy ve Slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, na Středoslovenském krajském národním výboru v Banské Bystrici, na Východoslovenském krajském národním výboru v Košicích a na okresních národních výborech v Banské Bystrici, Rimavské Sobotě a Rožňavě a na Krajské správě geodézie a kartografie v Banské Bystrici a v Prešově.
§ 8
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Válek v. r.
Příloha k vyhlášce č. 9/1977 Sb.
Vymezení území chráněné krajinné oblasti Muránska planina a jejího ochranného pásma
Chráněná krajinná oblast se rozprostírá na území Slovenské socialistické republiky ve Středoslovenském a Východoslovenském kraji v okresoch Banská Bystrica, Rimavská Sobota, Rožňava a zabírá Muránskou planinu a část Slovenského Rudohoří.
Území chráněné krajinné oblasti a jejího ochranného pásma je vyznačeno na otiscích základní mapy ČSSR v měřítku 1 : 50 000 na těchto mapových listech:
36 - 22 Malužiná
36 - 24 Pohronská Polhora
36 - 42 Hnúšťa-Likier
37 - 11 Vernár
37 - 13 Muráň
37 - 31 Jelšava.
I. Vymezení oblasti
Hranice oblasti probíhá od výchozího bodu v sedle Javorinka (kóta 946) po státní silnici mezi Muránskou Hutou a Červenou Skalou, pokračuje severozápadně do údolí Trsteníku až k severovýchodnímu okraji louky pod Lopušnou (1125), v severozápadním směru sleduje asi 1 km boční hřebínek, odkud schází na západ do údolí pravostranného přítoku potoka Havraník a souvislým okrajem lesa pokračuje k lesní cestě, po níž pokračuje v severozápadním směru do údolí potoka, odtud na kótu Strundžaník (902) až k údolí potoka Rácov, který sleduje severovýchodním směrem k soutoku s levým přítokem. Z tohoto bodu pokračuje hranice bočním hřebínkem západně pod Vasilov (1037) k potoku Postaľ a pokračuje proti toku až ke kótě 1217 a odtud na západ hranicí souvislého lesa do doliny Hronec, dále sleduje přibližně západním směrem levostranný přítok, později odbočuje na jihozápad ke kótě Malá Smrekovica (1375), kde se obrací severovýchodně do údolí potoka Petríkovo, v němž se lomí na jihozápad, pokračuje do sedla mezi kótami 1364 a 1435 (Javorinka), sleduje přibližně po vrstevnici lesní cestu až pod kótu Psica (1397), odkud pokračuje jižně do údolí pravého přítoku potoka Rohozná, který sleduje jihozápadním směrem k souvislému okraji lesa a tímto pokračuje až na úroveň mostu přes Rohoznou proti Dieliku (852). Odtud hranice pokračuje státní silnicí na západ k potoku Svetlá, lomí se na jihovýchod, sleduje tok Svetlé asi 2 km, potom pokračuje tímto směrem na kótu Bánovo (1039), schází do sedla, odkud sleduje lesní cestu východním směrem, pod kótou Kostolný vrch (1058) schází k potoku Klenovská Rimava, pokračuje jeho tokem přibližně jižním směrem k levostrannému přítoku, odkud směřuje na východ na úroveň kóty Rangaska (866), kde se lomí na jihovýchod, sleduje lesní cestu až do sedla, odkud bočním hřebínkem přichází na Poľanu (882). Z Poľany pokračuje hranice na sever, sleduje Rejkový potok po jeho druhé odbočení na jihovýchod pod Hradovou, odkud hranice pokračuje souvislým lesem k západnímu okraji intravilánu města Tisovec až k Rimavě, sleduje ji proti toku na sever až nedaleko soutoku s Kačkavou, kde pokračuje na severovýchod bočním hřebínkem Kozieho chrbta na vrstevnici 800, odkud schází jihovýchodním směrem k potoku Slávča, jehož tokem pokračuje na Jihozápad k levostrannému přítoku, tímto přítokem pokračuje asi 1 km na východ, kde hranice odbočuje na jih, klesá do sedla severně od kóty Čremošné (749) a pokračuje souvislým okrajem lesa jihovýchodním a později severovýchodním směrem ke kótě Dielik (578), odkud sleduje státní silnici až za kótu 443 před obcí Muráň, potom sleduje souvislý okraj lesa severovýchodním směrem, asi po 600 metrech zabočuje kolmo na tok Hrdzavý potok až na okraj lesního komplexu Cigánka, obchází intravilán obce na severu, pokračuje až ke státní silnici, kterou opět sleduje až na výchozí bod tohoto popisu hranic chráněné krajinné oblasti — sedlo Javorinka (946).
Hranice chráněné krajinné oblasti, pokud jde o lesní fond, je zakreslena též v přehledových organizačních mapách 1 : 25 000, zpracovaných Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů ve Zvolenu.
Rozloha oblasti je 21 930,89 ha.
II. Vymezení ochranného pásma oblasti
Hranice ochranného pásma oblasti vychází na kótě Priehybka (1219), pokračuje na západ přes Dlhý vrch (1095), schází do údolí Hronu a sleduje jeho tok až po Gašparovo, odkud pokračuje na jih přes Hrachoviska (750) k soutoku Zadného Hliníku a Rohozné a proti jejímu toku až po levostranný přítok potoka Chmeľúsky. Z tohoto bodu pokračuje přibližně na jih přes kótu 779, Klenovský Vepor (1338), Oltárne (1034), odkud pokračuje na východ přes Grúň (656) do údolí Blatného potoka, severním okrajem intravilánu obce Rimavská Píla na Tŕstie (1121, 1093), kde zabočuje na severovýchod na Krížnu pol'anu (1018), Zubovú (812), přes kótu 939, 1254, odtud přibližně na sever přes Kyprov (1391) až k výchozímu bodu tohoto popisu hranic ochranného pásma oblasti na kótě Priehybka (1219).
Rozloha ochranného pásma oblasti je 34 250 ha.
1) § 12 a 13 zákona.
3) Zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, a zákon č. 47/1964 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 43/1976 Sb.
4) Zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách.