91
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 12. července 1967
o Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou
Dne 17. března 1967 byla v Praze podepsána Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou.
Se Smlouvou vyslovilo Národní shromáždění souhlas a president republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Berlíně dne 26. června 1967.
Podle svého článku 12 vstoupila Smlouva v platnost dnem 26. června 1967.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
David v. r.
SMLOUVA
o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou
Československá socialistická republika a Německá demokratická republika,
potvrzujíce cíle a zásady vyjádřené v Deklaraci vlády republiky Československé a prozatímní vlády Německé demokratické republiky ze dne 23. června 1950,
konstatujíce, že po překonání nepřátelství rozněcovaného německým militarismem a nacismem vzniklo mezi lidem obou států trvalé přátelství,
vedeny snahou dále upevňovat dobré sousedské vztahy a všestrannou spolupráci mezi oběma státy na základě zásad socialistického internacionalismu a přispívat k posílení jednoty socialistického společenství,
přesvědčeny, že přátelství mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou, která uskutečnila zásady Postupimské dohody, a politika obou států přispívají k zajištění míru a vytvoření účinného systému kolektivní bezpečnosti v Evropě,
pevně odhodlány účinně čelit ohrožení míru a mezinárodní bezpečnosti ze strany západoněmeckých revanšistických a militaristických sil a zajistit - opřeny o Varšavskou smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze dne 14. května 1955 - bezpečnost obou států a nedotknutelnost jejich hranic před jakýmkoli útokem,
konstatujíce, že překonání militarismu a neonacismu je předpokladem pro mírové uspořádání německé otázky a potvrzujíce, že vytvoření jednotného, mírumilovného a demokratického německého státu je možné jen cestou normalizace vztahů mezi oběma německými státy, jako výsledek dohod mezi Německou demokratickou republikou a Německou spolkovou republikou a za podmínek zajišťujících bezpečnost sousedních států,
řídíce se cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů,
rozhodly se uzavřít tuto smlouvu a za tímto účelem se dohodly na tomto:
Článek 1
Vysoké smluvní strany budou v souladu se zásadami socialistického internacionalismu prohlubovat přátelství, rozvíjet spolupráci ve všech oblastech a vzájemně si pomáhat na základě rovnoprávnosti, respektování svrchovanosti a nevměšování do vnitřních záležitostí druhé strany.
Článek 2
Vysoké smluvní strany budou na základě přátelské spolupráce a vzájemných výhod rozvíjet a upevňovat hospodářské a vědeckotechnické styky, uskutečňovat v souladu se zásadami Rady vzájemné hospodářské pomoci koordinaci národohospodářských plánů a kooperaci ve výzkumu, vývoji a výrobě a tím zajišťovat další rozvoj a vzájemné sbližování národního hospodářství obou států.
Článek 3
Vysoké smluvní strany budou rozvíjet své vztahy v oblasti kultury, umění, vědy, školství a zdravotnictví, jakož i tisku, rozhlasu, filmu, televize, tělesné výchovy a turistiky.
Článek 4
Vysoké smluvní strany budou podporovat všestrannou spolupráci mezi společenskými organizacemi za účelem hlubšího vzájemného poznání a dalšího sblížení národů obou států.
Článek 5
Vysoké smluvní strany budou nadále přispívat v souladu s Chartou Organizace spojených národů k zajištění míru a bezpečnosti v Evropě a na celém světě. Budou dále uskutečňovat politiku mírového soužití států s různým společenským zřízením a usilovat o dosažení odzbrojení, jakož i definitivního odstranění kolonialismu a neokolonialismu ve všech jeho projevech.
Článek 6
Vysoké smluvní strany se budou vzájemně radit o všech důležitých mezinárodních otázkách dotýkajících se zájmů obou států.
Článek 7
Vysoké smluvní strany konstatují, že Mnichovské dohody ze dne 29. září 1938 bylo dosaženo hrozbou útočné války, jakož i použitím síly proti Československu, že byla součástí zločinného spiknutí nacistického Německa proti míru a hrubým porušením základních pravidel soudobého mezinárodního práva, a že tato Dohoda byla proto od samého počátku neplatná, se všemi z toho vyplývajícími důsledky.
Článek 8
Vysoké smluvní strany považují západní Berlín za zvláštní politickou jednotku.
Článek 9
Vysoké smluvní strany jsou toho názoru, že dosažení německého mírového urovnání na základě uznání existence dvou svrchovaných německých států a normalizace vztahů mezi nimi odpovídají potřebám evropské bezpečnosti.
Článek 10
Vysoké smluvní strany budou v souladu s Varšavskou smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze dne 14. května 1955 účinně hájit nedotknutelnost státních hranic obou států včetně státních hranic mezi oběma německými státy a učiní všechna nutná opatření, aby zabránily agresi sil západoněmeckého militarismu a revanšismu, jež usilují o revizi výsledků druhé světové války.
V případě ozbrojeného útoku na jednu z Vysokých smluvních stran ze strany jakéhokoli státu nebo skupiny států poskytne jí druhá smluvní strana neprodleně vojenskou i jinou pomoc v souladu s ustanoveními Varšavské smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci ze dne 14. května 1955.
Vysoké smluvní strany budou přitom jednat podle příslušných ustanovení Charty Organizace spojených národů a budou ihned informovat Radu bezpečnosti o učiněných opatřeních.
Článek 11
Tato Smlouva se uzavírá na dobu dvaceti let. Jestliže ji jedna z Vysokých smluvních stran nevypoví dvanáct měsíců před uplynutím této lhůty, smlouva zůstane v platnosti dalších deset let.
V případě vytvoření jednotného, mírumilovného a demokratického německého státu bude posouzena další platnost této smlouvy.
Článek 12
Tato smlouva podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem výměny ratifikačních listin, která bude provedena co nejdříve v Berlíně.
Tato smlouva bude registrována podle článku 102 odst. 1 Charty Organizace spojených národů u sekretariátu Organizace spojených národů.
Dáno v Praze dne 17. března 1967 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za Československou socialistickou republiku
A. Novotný v. r.
J. Lenárt v. r.
Za Německou demokratickou republiku
W. Ulbricht v. r.
W. Stoph v. r.