Nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 510/82 — ze dne 22. února 1982, — kterým se mění nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1860/76, kterým se stanoví pracovní řád zaměstnanců Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek — RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek [1], a zejména na článek 17 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 1860/76 ze dne 29. června 1976, kterým se stanoví pracovní řád zaměstnanců Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek [2], ve znění nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1238/80 [3],
s ohledem na návrh Komise,
vzhledem k tomu, že měnit pracovní řád přísluší Radě kvalifikovanou většinou na návrh Komise;
vzhledem k tomu, že zaměstnancům nadace a jejich právním nástupcům by měly být přiznány stejné dávky, pokud jde o nemocenské a úrazové pojištění a pojištění pro případ nemocí z povolání a důchodový systém, jaké jsou přiznány některým dočasným zaměstnancům Evropských společenství a jejich právním nástupcům, s výjimkou zvýšení důchodu stanoveného v článku 5 přílohy VIII služebního řádu úředníků Evropských společenství,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Ukáže-li lékařské vyšetření provedené před nástupem zaměstnance, že zaměstnanec je nemocen nebo invalidní, může ředitel rozhodnout o přiznání zaměstnanci zaručených dávek vyplývajících z této invalidity nebo nemoci až po 5 letech ode dne jeho nástupu do zaměstnání v nadaci.
KAPITOLA II
STAROBNÍ DŮCHOD A ODSTUPNÉ
Oddíl 1
Starobní důchod
Článek 2
Starobní důchod se vyměřuje na základě celkového počtu započitatelných let pracovního poměru získaných zaměstnancem. Každý rok pracovního poměru, který se vezme v úvahu za podmínek stanovených v článku 3, se přičte jako započitatelný, každý celý měsíc jako jedna dvanáctina započitatelného roku pracovního poměru.
Nejvyšší počet započitatelných let pracovního poměru, ke kterým se přihlíží pro vyměření nároku na starobní důchod, činí 35.
Článek 3
Pro účely vypočtení započitatelných let pracovního poměru ve smyslu čl. 2 prvního odstavce se vezme v úvahu:
a) délka pracovního poměru zaměstnance počítaná od 9. března 1982 a čas strávený ve vojenské službě po uvedeném dni, pokud zaměstnanec během doby služby platil stanovené příspěvky;
b) doba, která se vezme v úvahu pro starobní důchod, v souladu s čl. 10 odst. 2, pokud byla zaplacena pojistně matematická protihodnota nebo vrácené částky stanovené v uvedeném článku.
Článek 4
Zaměstnanec, který je po ukončení pracovního poměru v nadaci znovu v nadaci zaměstnán, získává nový nárok na důchod.
Může požadovat, aby pro účely vyměření nároku na starobní důchod bylo vzato v úvahu celé období zaměstnání v nadaci, pokud vrátí všechny částky, které mu byly vyplaceny na základě článku 11 nebo které obdržel jako starobní důchod včetně složených úroků s roční úrokovou sazbou 3,5 %.
Pokud zaměstnanec, který má nárok na starobní důchod, nevrátí částky uvedené v předchozím odstavci, je mu vyplacena finanční částka představující pojistně matematickou protihodnotu jeho starobního důchodu ke dni, ke kterému mu přestal být vyplácen starobní důchod, včetně složených úroků s roční úrokovou sazbou 3,5 % ve formě starobního důchodu, jehož vyplácení je odloženo do dosažení věku, kdy skončí zaměstnání.
Článek 5
Životní minimum pro účely vyměření důchodových dávek odpovídá základnímu platu zaměstnance v platové třídě D4 v prvním stupni.
Článek 6
Pojistně matematická protihodnota starobního důchodu nesmí být menší než částka, kterou by zaměstnanec obdržel, pokud by se na něho vztahoval článek 11.
Pokud je pojistně matematická protihodnota starobního důchodu stanovená podle výše uvedených ustanovení nižší než tato částka, obdrží zaměstnanec starobní důchod, jehož pojistně matematická protihodnota se rovná částce stanovené v prvním odstavci.
Článek 7
"Pojistně matematickou protihodnotou starobního důchodu" se rozumí kapitálová hodnota dávek náležejících zaměstnanci, vypočtená odkazem na nejnovější tabulky úmrtnosti sestavené rozpočtovými orgány Evropských společenství, uvedené v článku 32, na základě roční úrokové sazby 3,5 %.
Článek 8
Skončí-li zaměstnanec pracovní poměr před dosažením věku šedesáti let, může požadovat, aby výplata jeho starobního důchodu byla
- odložena do prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhl věku šedesáti let,
- nebo aby začal být vyplácen ihned, pokud dosáhl alespoň věku padesáti let. V tom případě se starobní důchod snižuje o částku vypočtenou podle věku úředníka v době začátku výplaty důchodu podle následující tabulky:
Vztah mezi předčasným vyplácením starobního důchodu a starobním důchodem ve věku šedesáti let
Věk předčasného odchodu do důchodu | Koeficient |
50 | 0,50678 |
51 | 0,53834 |
52 | 0,57266 |
53 | 0,61009 |
54 | 0,65099 |
55 | 0,69582 |
56 | 0,74508 |
57 | 0,79936 |
58 | 0,85937 |
59 | 0,92593 |
Článek 9
Nárok na starobní důchod vzniká první dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, za nějž má zaměstnanec z úřední moci nebo na vlastní žádost nárok na uvedený důchod.
Článek 10
1. Zaměstnanec, který ukončí svůj pracovní poměr v nadaci, aby nastoupil do služby ve státní správě nebo ve vnitrostátní nebo mezinárodní organizaci, a který uzavře s nadací dohodu, je oprávněn nechat si převést pojistně matematickou protihodnotu svého nároku na starobní důchod v nadaci do důchodového fondu této státní správy nebo organizace.
2. Zaměstnanec, který po odchodu ze služby ve státní správě nebo ve vnitrostátní nebo mezinárodní organizaci nebo podniku nastoupí do pracovního poměru v nadaci, může po uplynutí zkušební doby stanovené článkem 25 pracovního řádu vyplatit nadaci
- pojistně matematickou protihodnotu nároku na starobní důchod, který získal ve státní správě nebo ve vnitrostátní nebo mezinárodní organizaci nebo podniku, nebo
- částku, která mu byla vrácena z důchodového fondu státní správy, organizace nebo podniku ke dni skončení pracovního poměru.
V tom případě stanoví orgán příslušný pro výplatu starobních důchodů s ohledem na platovou třídu a stupeň původního zařazení zaměstnance počet započitatelných let pracovního poměru, které jsou mu započteny v rámci nynějšího důchodového systému, na základě pojistně matematické protihodnoty nebo vrácených částek.
Možnost uvedená v prvním pododstavci je otevřená též zaměstnancům, kteří nastoupili do pracovního poměru před 9. březnem 1982, pro nároky na důchod odpovídající délce jejich pracovního poměru v nadaci před uvedeným dnem. Počet započitatelných let pracovního poměru se však stanoví na základě platové třídy a stupně, do které byl zařazen dne 9. března 1982.
Oddíl 2
Odstupné
Článek 11
1. Zaměstnanec mladší šedesáti let, který ukončí pracovní poměr z jiných důvodů, než je smrt nebo invalidita, a který nemá nárok na starobní důchod a nevztahuje se na něj čl. 10 odst. 1, má po skončení pracovního poměru nárok na výplatu:
a) částek odečtených z jeho základního platu jako příspěvky na důchody včetně složených úroků s roční úrokovou sazbou 3,5 %;
b) pokud jeho pracovní poměr nebyl ukončen na základě článku 47 pracovního řádu, odstupného odpovídajícího skutečné délce jeho pracovního poměru, vypočteného na základě jedenapůlnásobku částky posledního měsíčního platu za každý rok pracovního poměru. Za skutečně odsloužená léta pracovního poměru se považují také dřívější započitatelná léta pracovního poměru vypočtená v souladu s čl. 10 odst. 2 druhým pododstavcem;
c) celkové částky zaplacené nadaci v souladu s čl. 10 odst. 2, pokud uvedená částka odpovídá dobám před 9. březnem 1982, a jedné třetiny uvedené částky za doby po uvedeném dni včetně složených úroků s roční úrokovou sazbou 3,5 %.
2. Odstupné uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) se snižuje o částky vyplacené na základě článku 37.
KAPITOLA III
INVALIDNÍ DŮCHOD
Článek 12
S výhradou článku 1 má zaměstnanec ve věku mladším než šedesát pět let, kterého kdykoli v době získání nároku na důchod Výbor pro invaliditu zřízený v příloze I uzná za osobu s úplnou trvalou invaliditou a který musí z tohoto důvodu ukončit pracovní poměr v nadaci, po dobu trvání pracovní neschopnosti nárok na invalidní důchod podle článku 41b pracovního řádu.
Invalidní a starobní důchod nesmějí být vypláceny současně.
Článek 13
Nárok na invalidní důchod vzniká dnem následujícím po dni, kdy končí pracovní poměr dotyčného zaměstnance na základě článků 45 a 46 pracovního řádu.
Článek 14
Ředitel může kdykoli požadovat důkaz, že poživatel invalidního důchodu ještě splňuje požadavky na vyplácení tohoto důchodu. Zjistí-li Výbor pro otázky invalidity, že tyto požadavky již nesplňuje, nárok na důchod zaniká.
Není-li dotyčná osoba znovu zaměstnána v nadaci, obdrží odstupné stanovené v článku 11 vypočtené na základě skutečně splněné doby pracovního poměru.
Článek 15
Pokud je zaměstnanec, který pobírá invalidní důchod, znovu zaměstnán v nadaci, započítává se doba, po kterou tento důchod pobíral, pro účely vyměření jeho starobního důchodu, aniž by byl povinen doplatit příspěvky.
KAPITOLA IV
POZŮSTALOSTNÍ DŮCHOD
Článek 16
Pokud zaměstnanec zemře během trvání pracovního poměru nebo v době volna z důvodů vojenské služby, má jeho vdova nárok, pokud manželství trvalo alespoň jeden rok v době úmrtí a s výhradou článků 1 a 21, na vdovský důchod ve výši 35 % posledního měsíčního základního platu zaměstnance, který nesmí být nižší než životní minimum vymezené v článku 5.
Podmínka délky trvání manželství uvedená v prvním odstavci se nepoužije, pokud má zaměstnanec z tohoto nebo z dřívějších manželství jedno nebo více dětí, za předpokladu, že vdova se o tyto děti stará nebo starala, nebo pokud smrt byla způsobena postižením nebo nemocí v důsledku výkonu jeho pracovních povinností nebo nehody.
Článek 17
Pokud bývalý zaměstnanec pobíral starobní důchod, má jeho vdova, pokud manželství trvalo alespoň jeden rok, když skončil pracovní poměr v nadaci, a s výhradou článku 21 nárok na vdovský důchod ve výši 60 % starobního důchodu, který její manžel pobíral v době úmrtí. Minimální vdovský důchod činí 35 % posledního základního měsíčního platu zaměstnance a nesmí být menší než životní minimum vymezené v článku 5; částka vdovského důchodu nesmí být v žádném případě vyšší než částka starobního důchodu, který pobíral manžel v době úmrtí.
Podmínka délky trvání manželství uvedená v prvním odstavci se nepoužije, pokud má zaměstnanec z manželství uzavřeného před skončením pracovního poměru jedno nebo více dětí, za předpokladu, že vdova se o tyto děti stará nebo starala.
Článek 18
Vdova po bývalém zaměstnanci, který skončil pracovní poměr před dosažením věku šedesáti let a požádal o odložení vyplácení starobního důchodu až k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, v němž dosáhne věku šedesáti let, má nárok, pokud manželství trvalo alespoň jeden rok, když skončil pracovní poměr v nadaci, a s výhradou článku 21 na vdovský důchod ve výši 60 % starobního důchodu, který by její manžel pobíral ve věku šedesáti let. Minimální vdovský důchod činí 35 % posledního základního měsíčního platu zaměstnance; částka vdovského důchodu však nesmí být v žádném případě vyšší než částka starobního důchodu, na který by měl zaměstnanec nárok ve věku šedesáti let.
Podmínka délky trvání manželství uvedená v prvním odstavci se nepoužije, pokud má zaměstnanec z manželství uzavřeného před skončením pracovního poměru jedno nebo více dětí, za předpokladu, že vdova se o tyto děti stará nebo starala.
Článek 19
Pro účely článků 17 a 18 se podmínka délky trvání manželství nepoužije, pokud manželství, i když bylo uzavřené po skončení pracovního poměru úředníka, trvalo alespoň 5 let.
Článek 20
1. Sirotčí důchod stanovený v čl. 41d odst. 1 pracovního řádu činí pro první dítě osm desetin vdovského důchodu, na který by vdova měla nárok, přičemž ke snížení podle článku 25 se nepřihlíží.
Sirotčí důchod nesmí být nižší než životní minimum vymezené v článku 5, s výhradou článku 21.
2. Důchod se zvyšuje za každé druhé a další vyživované dítě o částku rovnající se dvojnásobku příspěvku na vyživované dítě.
3. Celková částka důchodu a příspěvku uvedeného v odstavci 2 se rozděluje rovným dílem mezi oprávněné osiřelé děti.
Článek 21
Zanechá-li zaměstnanec vdovu a současně osiřelé děti z dřívějšího manželství nebo jiné právní nástupce, celkový důchod vyměřený jako by šlo o vdovu, která všechny tyto osoby vyživuje, se rozděluje mezi různé dotyčné osoby v poměru k důchodům, které by byly vypláceny oprávněným skupinám, kdyby byly posuzovány samostatně.
Zanechá-li zaměstnanec osiřelé děti pocházející z různých manželství, celkový důchod vyměřený jako by šlo o děti z jednoho manželství, se rozděluje mezi různé dotyčné osoby v poměru k důchodům, které by byly vypláceny oprávněným skupinám, kdyby byly posuzovány samostatně.
Pro účely vypočtení tohoto rozdělení jsou vyživované děti ve smyslu článku 7 přílohy IV z dřívějšího manželství některého z manželů zahrnuty do skupiny dětí z manželství zaměstnance.
V případě uvedeném v druhém odstavci jsou příbuzní ve vzestupné přímé linii, kteří jsou považováni za vyživované osoby ve smyslu čl. 7 odst. 4 přílohy IV, ve stejném postavení jako vyživované děti a pro účely výpočtu rozdělení jsou zahrnuti do skupiny potomků.
Článek 22
Zvláštním rozhodnutím orgánu uvedeného v článku 41h pracovního řádu může být důchod vyměřený na základě článku 16 přiznán vdovci po zaměstnankyni, která zemřela ve službě, pokud prokáže, že nemá vlastní příjem a že je po smrti manželky trvale neschopný výkonu výdělečné činnosti z důvodů invalidity nebo těžké nemoci.
Článek 41e pracovního řádu se použije obdobně.
Vyplácení důchodu se zastaví, uzavře-li vdovec nové manželství.
Článek 23
Právní nástupci zemřelého zaměstnance vymezení v této kapitole obdrží odstupné stanovené v článku 11.
V případě úmrtí zaměstnance, který nezanechá pozůstalé, jež by měli nárok na pozůstalostní důchod, obdrží dědici odstupné stanovené v článku 11.
Odstupné se však snižuje o částky vyplacené na základě článku 37.
Článek 24
Nárok na pozůstalostní důchod vzniká prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci úmrtí zaměstnance. Pokud je z důvodu smrti zaměstnance nebo poživatele důchodů provedena platba podle článku 36 pracovního řádu, vzniká nárok prvním dnem čtvrtého měsíce po měsíci úmrtí.
Nárok na výplatu pozůstalostního důchodu zaniká na konci kalendářního měsíce, ve kterém poživatel důchodu zemřel nebo přestal splňovat požadavky pro vyplácení důchodu.
Článek 25
Pokud je věkový rozdíl mezi zemřelým zaměstnancem a jeho manželem (manželkou) po odečtení doby manželství větší než deset let, snižuje se pozůstalostní důchod, vyměřený v souladu s předchozími ustanoveními, za každý celý rok věkového rozdílu o:
- 1 % pro roky mezi 10 a 20,
- 2 % pro roky od 20 až do, ale bez 25,
- 3 % pro roky od 25 až do, ale bez 30,
- 4 % pro roky od 30 až do, ale bez 35,
- 5 % pro roky od 35 a výše.
Článek 26
Nárok vdovy na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství. Pokud není použitelný čl. 41d odst. 2 pracovního řádu, má nárok na okamžitou výplatu jednorázové částky ve výši dvojnásobku roční výše vdovského důchodu.
Článek 27
Rozvedená manželka zaměstnance má při jeho smrti nárok na vdovský důchod vymezený v této kapitole, pokud nebyla rozsudkem o rozvodu prohlášena za jedinou vinnou. Nárok rozvedené manželky zaniká, pokud před smrtí bývalého manžela uzavře nové manželství. Článek 26 se použije, uzavře-li nové manželství po smrti svého bývalého manžela.
Článek 28
Pokud rozvedený zaměstnanec, který uzavře nové manželství, zanechá vdovu mající nárok na vdovský důchod, rozděluje se vdovský důchod podle délky každého manželství mezi rozvedenou znovu neprovdanou manželku a vdovu, pokud rozvedená manželka nebyla prohlášena rozsudkem o rozvodu za jedinou vinnou. Částka, na kterou má nárok rozvedená manželka, jestliže se znovu neprovdala, nesmí být větší než výše výživného, které je jí přiznáno rozsudkem.
Pokud některá z osob, které mají nárok na důchod, zemře nebo se vzdá svého podílu, připočte se její podíl k podílům ostatních, ledaže nárok přechází podle čl. 41d odst. 2 pracovního řádu na osiřelé děti.
Snížení z důvodů věkového rozdílu stanovené v článku 25 se uplatňuje odděleně od důchodů rozdělených v souladu s tímto článkem.
Článek 29
Pokud rozvedené manželce zaniká nárok na důchod podle článku 35, vyplatí se celý důchod vdově, pokud není použitelný čl. 41d odst. 2 pracovního řádu.
KAPITOLA V
FINANCOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU
Článek 30
Z platu se pokaždé odečte příspěvek na důchodový systém stanovený v článcích 41a až 41h pracovního řádu a v jeho příloze VI.
Článek 31
Řádně odečtené příspěvky nemohou být požadovány zpět. Příspěvky, které byly odečteny nesprávně, nezakládají nárok na důchod; vracejí se bez úroků na žádost zaměstnance nebo jeho právního nástupce.
Článek 32
Při výpočtu pojistně matematických hodnot stanovených v této příloze se používají tabulky úmrtnosti a invalidity a předpisy o očekávaném pohybu platů přijaté rozpočtovými orgány Evropských společenství na základě článku 39 přílohy VIII služebního řádu úředníků Společenství.
KAPITOLA VI
STANOVENÍ NÁROKŮ ZAMĚSTNANCŮ
Článek 33
Za stanovení odstupného, starobního, invalidního a pozůstalostního důchodu odpovídá správní orgán uvedený v článku 41h pracovního řádu, na který ředitel nadace přenese své pravomoci. Současně s rozhodnutím o přiznání důchodu obdrží zaměstnanci nebo jejich právní nástupci a nadace podrobný výkaz o stanovení nároků.
Starobní a invalidní důchod nemohou být vypláceny současně s platem vypláceným nadací nebo některým z orgánů Evropských společenství.
Přiznání důchodu, invalidního nebo pozůstalostního důchodu nezakládá žádný nárok na příspěvek za práci v zahraničí.
Článek 34
Částka důchodu může být kdykoli vyměřena znovu v případě chybného nebo neúplného výpočtu.
Důchody mohou být pozměněny nebo odňaty, jestliže byly přiznány v rozporu s ustanoveními pracovního řádu nebo této přílohy.
Článek 35
Právní nástupci zemřelého zaměstnance, kteří nezažádají o své důchody do jednoho roku po smrti zaměstnance, ztrácejí nárok na tyto důchody, s výjimkou řádně doložených případů vyšší moci.
Článek 36
Zaměstnanec a jeho právní nástupci, kterým přísluší dávky v rámci důchodového systému, poskytnou písemné důkazy, které mohou být vyžadovány, a uvědomí správní orgán uvedený v článku 41h pracovního řádu o všech skutečnostech, které by mohly mít vliv na jejich nárok.
Článek 37
Za podmínek stanovených Komisí Evropských společenství mohou zaměstnanci žádat, aby nadace zaplatila platby nezbytné pro založení nebo zachování nároků na důchod v jejich zemi původu.
Tyto platby nesmí překročit 13,5 % základního platu a jsou hrazeny z rozpočtu nadace.
KAPITOLA VII
VÝPLATA DÁVEK
Článek 38
Dávky v rámci důchodového systému jsou vypláceny měsíčně zpětně.
Dávky vyplácí Komise Evropských společenství ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.
Dávky mohou být vypláceny podle volby oprávněné osoby v měně země jejího původu nebo země jejího bydliště nebo země sídla nadace; zvolená volba platí nejméně dva roky.
Nepatří-li země původu ani země bydliště k zemím Evropských společenství, jsou dávky vypláceny v měně země, v níž má nadace sídlo.
Článek 39
Částky, které zaměstnanec dluží nadaci ke dni, ke kterému mu vzniká nárok na dávku stanovenou důchodovým systémem, jsou sraženy z částky jeho dávky nebo z dávek náležejících jejich právním nástupcům. Srážky mohou být rozděleny na více měsíců.
Článek 40
Pokud je invalidita nebo úmrtí zaměstnance zaviněna třetí osobou, přecházejí na Evropská společenství práva zaměstnance nebo jeho právního nástupce v právním sporu proti třetí osobě v mezích povinností vyplývajících pro Evropská společenství z důchodového systému.
--------------------------------------------------