Nařízení Rady (ES) č. 3290/94 — ze dne 22. prosince 1994 — o úpravách a přechodných opatřeních nezbytných v odvětví zemědělství k provádění dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání — RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 805/68 ze dne 27. června 1968 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem [1], a zejména na čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],
vzhledem k tomu, že Společenství schválilo soubor pravidel, jimiž se řídí společná zemědělská politika;
vzhledem k tomu, že v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání sjednalo Společenství různé dohody (dále jen "dohody GATT"); že některé z těchto dohod se týkají zemědělství, zejména Dohoda o zemědělství (dále jen "dohoda"); že ústupky týkající se domácí podpory mohou být splněny stanovením cen a výší podpor na vhodné úrovni a není nutno stanovit v této věci zvláštní ustanovení; že dohoda stanoví šestiletý harmonogram pro rozšíření přístupu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí na trh Společenství na jedné straně a postupné snižování úrovně podpory poskytované Společenstvím pro vývoz zemědělských produktů na straně druhé; že by měly být náležitě upraveny právní a správní předpisy v oblasti zemědělství pro obchod se třetími zeměmi;
vzhledem k tomu, že při změně všech opatření omezujících dovoz zemědělských produktů na cla (tarifikaci) a zákazu provádění takových opatření v budoucnu vyžaduje dohoda zrušení pohyblivých dovozních dávek a ostatních stávajících dovozních opatření a poplatků stanovených ve společných organizacích trhů; že celní sazby uplatňované na zemědělské produkty v souladu s dohodou musí být stanoveny ve společném celním sazebníku; že však pro některé skupiny produktů, jako jsou obiloviny, rýže, víno a ovoce a zelenina, zavedení doplňujících nebo jiných mechanismů obchodu, než je vybírání pevně stanovených cel, vyžaduje, aby byly přijaty předpisy umožňující výjimky ze základních nařízení; že navíc opatření na ochranu trhu Společenství proti dovozu rozinek a zpracovaných třešní lze na základě Dohody o ochranných opatřeních udržovat po dobu pěti let; že kromě toho, aby se zamezilo problémům se zásobováním trhu Společenství, by mělo být povoleno pozastavení cla na některé výrobky v odvětví cukru;
vzhledem k tomu, že pro udržení minimální úrovně ochrany proti nepříznivým účinkům na trhu, které mohou vyplývat z výše uvedené tarifikace, umožňuje dohoda použití dodatečných cel na základě přesně určených podmínek, ale pouze u produktů, na něž se vztahuje tarifikace; že by v souladu s tím měla být vložena do příslušných základních nařízení odpovídající ustanovení;
vzhledem k tomu, že dohoda stanoví v režimu tak zvaného běžného přístupu a tak zvaného minimálního přístupu řadu celních kvót; že podmínky použitelné pro takové kvóty jsou v dohodě podrobně uvedeny; že s ohledem na zvýšený počet kvót a pro zajištění co nejúčinnějšího provádění by měla být Komise odpovědná za jejich otevírání a správu s využitím postupu řídícího výboru;
vzhledem k tomu, že změny vyplývající z rámcové dohody o banánech, uzavřené s některými zeměmi Jižní Ameriky v rámci Uruguayského kola, by měly být zahrnuty do nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 o společné organizaci trhu s banány [3];
vzhledem k tomu, že z toho důvodu, že Dohoda o ochranných opatřeních stanoví jasná pravidla propoužití ochranných doložek zahrnutých do organizací trhů, měly by být tyto doložky doplněny o odkaz na závazky vyplývající z mezinárodních dohod;
vzhledem k tomu, že ve svých obchodních vztazích se třetími zeměmi nespadajícími do dohod GATT není Společenství vázáno omezeními, pokud jde o přístup na jeho trh, která z takových dohod vyplývají; že pro zajištění toho, aby byla případně přijata nezbytná opatření vůči produktům pocházejícím z takových zemí, by Komise měla mít odpovídající pravomoc uplatňovanou prostřednictvím řídícího výboru;
vzhledem k tomu, že na základě dohody je poskytování vývozních subvencí omezeno na některé skupiny zemědělských produktů, které dohoda stanoví; že kromě toho podléhá omezením, pokud jde o množství a hodnotu;
vzhledem k tomu, že dodržování omezení, pokud jde o hodnotu, může být zajištěno při stanovení náhrad a sledováním plateb podle předpisů vztahujících se k Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu; že sledování lze usnadnit povinným stanovením náhrad předem, aniž by se v případě rozlišených náhrad předpokládala možnost změny předem stanoveného místa určení uvnitř zeměpisné oblasti, na níž se vztahuje jednotná sazba náhrad; že v případě změny místa určení by měla být vyplacena náhrada uplatňovaná pro skutečné místo určení, se stropem na úrovni částky použitelné pro místo určení stanovené předem;
vzhledem k tomu, že sledování toho, jak jsou plněna omezení, pokud jde o množství, vyžaduje zavedení spolehlivého a účinného systému kontroly; že by proto poskytování náhrad mělo být podmíněno vývozní licencí; že by náhrady měly být poskytovány v dostupných mezích v závislosti na konkrétní situaci každého dotyčného produktu; že výjimky mohou být povolovány pouze v případě zpracovaných produktů neuvedených v příloze II Smlouvy, na něž se nevztahují omezení, pokud jde o hodnotu, a v případech potravinové pomoci, které jsou osvobozeny od jakéhokoli omezení; že by mělo být přijato ustanovení o výjimkách z přísných předpisů týkajících se správy v případech, kdy vývozy, při nichž jsou poskytovány náhrady, nepřekračují stanovená omezení, pokud jde o množství; že sledování množství vyvezených pomocí náhrad během hospodářských roků uvedených v dohodě bude zajištěno na základě vývozních licencí vydávaných pro každý hospodářský rok;
vzhledem k tomu, že ve většině společných organizací trhů spadá výjimka použití režimu aktivního zušlechťovacího styku výhradně do pravomoci Rady; že v hospodářských podmínkách vyplývajících z dohody by mohlo být nezbytné rychle reagovat na problémy trhu vznikající z uplatňování výše uvedeného režimu; že z tohoto hlediska by měla být pravomoc udělena Komisi, aby mohla přijímat naléhavá opatření, která jsou časově omezena; že by uvedená opatření měla být podmíněna použitím postupu podle článku 3 rozhodnutí Rady 87/373/EHS ze dne 13. července 1987 [4];
vzhledem k tomu, že musí být rovněž zajištěn soulad s Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví; že proto musí být včleněna nezbytná ustanovení do nařízení Rady (EHS) č. 822/87 ze dne 16. března 1987 o společné organizaci trhu s vínem [5];
vzhledem k tomu, že v důsledku změn právních předpisů o zemědělství uvedených v tomto nařízení již mnoho nařízení Rady odvozených ze základních nařízení neslouží svému účelu; že v zájmu právní jasnosti by měla být zrušena; že by měla být rovněž zrušena některá ustanovení, která, aniž jsou přímo spojena s dohodami GATT, se stala neúčinnými; že totéž platí pro některá nařízení Rady uváděná jako "druhá generace", jež mohou být z velké části včleněna do dotyčných základních nařízení;
vzhledem k tomu, že však nebylo možno začlenit existující obecná pravidla Rady o použití ochranné doložky do základních nařízení; že s ohledem na význam dodatků, které se staly nezbytnými v této oblasti na základě dohod GATT, nemohou být dotyčná nařízení zachována; že by proto měla být zrušena a přitom stanoveny právní základy umožňující jejich nahrazení;
vzhledem k tomu, že uplatňování Dohody o zemědělství by mohlo být ohroženo, pokud by se vnitřní postupy mezi jednotlivými odvětvími značně lišily; že z toho důvodu je vhodné tyto postupy sjednotit;
vzhledem k tomu, že stanovení obecných prováděcích pravidel Radou v minulosti umožňovalo stanovit vhodný rámec pro konkrétnější pravidla nutná pro; že provádění uvedené Dohody o zemědělství by nemělo zpochybňovat mechanismy a postupy pro řízení společné zemědělské politiky;
vzhledem k tomu, že bude později užitečné analyzovat jak fungování právních úprav stanovených tímto nařízením, tak získané zkušenosti s opatřeními přijatými třetími zeměmi pro provádění dohod GATT; že proto po uplynutí prvních dvou let uplatňování tohoto nařízení by měla Komise předložit zprávu Radě a Evropskému parlamentu;
vzhledem k tomu, že přechod od stávající právní úpravy na právní úpravu vyplývající z dohod GATT může způsobit obtíže v přizpůsobení, s nimiž se v tomto nařízení nepočítá; že z toho důvodu, aby se počítalo s touto možností, by mělo být přijato obecné ustanovení umožňující Komisi přijmout na určité období nezbytná přechodná opatření,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Toto nařízení stanoví úpravy a přechodná opatření v odvětí zemědělství, která jsou nezbytná k provádění dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.
Článek 2
1. Při dovozu produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. c) nebo produktů kódů KN 07099039, 07112090, 23069019, 15220031, 15220039 do Společenství se vyžaduje předložení dovozní licence.
Při vývozu olivového oleje ze Společenství se vyžaduje předložení vývozní licence.
Při vývozu ostatních produktů ze Společenství uvedených v čl. 1 odst. 2 se vyžaduje předložení vývozní licence.
Členské státy vydají licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství, aniž jsou dotčena opatření přijatá k používání článku 3.
Dovozní a vývozní licence jsou platné v celém Společenství. Vydání licencí je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence; s výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, jestliže se ve výše uvedené lhůtě dovoz nebo vývoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.
2. Doba platnosti licencí a ostatní prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 38.
Článek 2a
Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 celní sazby společného celního sazebníku.
Článek 2b
1. Aby se vyloučily nebo potlačily nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. c), d) a e), podléhá dovoz jednoho nebo více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 5 Dohody o zemědělství uzavřené v souladu s článkem 228 Smlouvy v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovozy naruší trh Společenství, nebo že by účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.
2. Dodatečné clo lze uložit při dovozech za ceny nižší, než jsou spouštěcí ceny, jež Společenství předá Světové obchodní organizaci.
Spouštěcí objemy, při jejichž překročení se ukládá dodatečné dovozní clo, se stanoví zejména na základě dovozů do Společenství uskutečněných během tří let předcházejících roku, v němž se projeví nebo v němž hrozí, že se projeví nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1.
3. Dovozní ceny, které se mají vzít v úvahu pro uložení dodatečného dovozního cla, se stanoví na základě dovozních cen CIF dotyčné zásilky.
Dovozní ceny CIF se za tímto účelem ověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.
4. Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle článku 38. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména:
a) produktů, na které se ukládají dodatečná dovozní cla v souladu s článkem 5 Dohody o zemědělství;
b) ostatních kritérií nezbytných k zajištění toho, aby byl odstavec 1 používán v souladu s článkem 5 zmíněné dohody.
Článek 19
1. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.
2. Pokud toto nařízení nebo ustanovení přijatá podle tohoto nařízení nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:
- vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,
- uplatňování jakýchkoli množstevních omezení dovozu nebo opatření s rovnocenným účinkem.
Článek 20
1. Pokud cena s dodáním na hranice pro jeden nebo více produktů uvedených v článku 1 podstatně překročí úroveň cen ve Společenství a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat, a je-li tím trh Společenství narušen nebo hrozí-li, že bude narušen, mohou být přijata opatření uvedená v odstavci 5.
2. K podstatnému překročení ve smyslu odstavce 1 dojde, pokud cena s dodáním na hranice překročí intervenční cenu stanovenou pro daný produkt, zvýšenou o 15 %, nebo, pokud v případě produktů, pro které intervenční cena neexistuje, se odvozená cena stanoví od intervenční ceny postupem podle článku 30 s přihlédnutím k povaze a složení daného produktu.
3. Situace, v níž cena s dodáním na hranice podstatně překročí úroveň cen, může pokračovat, existuje-li nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou a hrozí-li, že tato nerovnováha vzhledem k předpokládanému vývoji produkce a tržních cen bude pokračovat.
4. Trh Společenství je narušen, nebo mu hrozí, že bude narušen v důsledku situace uvedené v tomto článku, pokud vysoká úroveň cen v mezinárodním obchodu:
- brání dovozu mléčných výrobků do Společenství nebo
- způsobuje vývoz mléčných výrobků ze Společenství,
tak, že zabezpečení zásobování již není — nebo již nemůže být — zajištěno ve Společenství.
5. Pokud jsou splněny podmínky uvedené v předchozích odstavcích, může být o úplném nebo částečném pozastavení dovozních cel a/nebo o vybírání vývozních poplatků rozhodnuto postupem podle článku 30. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví stejným postupem.
Článek 21
1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v čl. 1 odst. 2 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.
Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.
2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.
3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.
4. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy."
II. Nařízení Rady (EHS) č. 876/68 ze dne 28. června 1968 (Úř. věst. L 155, 3.7.1968, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 1344/86 (Úř. věst. L 119, 8.5.1986, s. 36).
Nařízení Rady (EHS) č. 2115/71 ze dne 28. září 1971 (Úř. věst. L 222, 2.10.1971, s. 5).
Nařízení Rady (EHS) č. 2180/71 ze dne 12. října 1971 (Úř. věst. L 231, 14.10.1971, s. 1).
Nařízení Rady (EHS) č. 1603/74 ze dne 25. června 1974 (Úř. věst. L 172, 27.6.1974, s. 9).
II. Nařízení Rady (EHS) č. 2915/79 ze dne 18. prosince 1979 (Úř. věst. L 329, 24.12.1979, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. L 3798/91 (Úř. věst. L 357, 28.12.1991, s. 3).
Výše uvedená nařízení se zrušují.
PŘÍLOHA VIII
HOVĚZÍ A TELECÍ MASO
I. Nařízení Rady (EHS) č. 805/68 ze dne 27. června 1968 (Úř. věst. L 148, 28.6.1968, s. 24), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1884/94 (Úř. věst. L 197, 30.7.1994, s. 27).
1. Článek 3 se zrušuje.
2. Hlava II se nahrazuje tímto:
"HLAVA II
Obchod se třetími zeměmi
Článek 4
Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 celní sazby společného celního sazebníku.
Článek 5
1. Aby se vyloučily nebo potlačily nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých produktů uvedených v čl. 1 odst. 1, podléhá dovoz jednoho nebo více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 5 Dohody o zemědělství uzavřené v souladu s článkem 228 Smlouvy v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovozy naruší trh Společenství, nebo že by účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.
2. Dodatečné clo lze uložit při dovozech za ceny nižší, než jsou spouštěcí ceny, jež Společenství předá Světové obchodní organizaci.
Spouštěcí objemy, při jejichž překročení se ukládá dodatečné dovozní clo, se stanoví zejména na základě dovozů do Společenství uskutečněných během tří let předcházejících roku, v němž se projeví nebo v němž hrozí, že se projeví nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1.
3. Dovozní ceny, které se mají vzít v úvahu pro uložení dodatečného dovozního cla, se stanoví na základě dovozních cen CIF dotyčné zásilky.
Dovozní ceny CIF se za tímto účelem ověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.
4. Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle článku 17. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména:
a) produktů, na které se ukládají dodatečná dovozní cla v souladu s článkem 5 Dohody o zemědělství;
b) ostatních kritérií nezbytných k zajištění toho, aby byl odstavec 1 používán v souladu s článkem 5 zmíněné dohody.
Článek 8
1. V míře nezbytné pro vývoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 na základě cen těchto produktů na světovém trhu a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy může být rozdíl mezi těmito cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozní náhradou.
2. Při přidělování množství, která lze vyvézt s náhradou, se stanoví postup, který:
a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na daném trhu, umožňuje co nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje efektivnost a strukturu vývozů ze Společenství, aniž by však vedl k diskriminaci mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;
b) je s přihlédnutím k požadavkům na správu pro hospodářské subjekty administrativně nejméně náročný;
c) se vyhýbá jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.
3. Náhrada je stejná pro celé Společenství.
Může být rozlišena podle místa určení, pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů.
Náhrady se stanoví postupem podle článku 17. Náhrady mohou být stanoveny v pravidelných intervalech, avšak bez využití nabídkového řízení.
Seznam produktů, pro něž je poskytnuta vývozní náhrada, a výše této náhrady se stanoví alespoň jednou za každé tři měsíce. Náhrady mohou však zůstat na stejné úrovni po dobu delší než tři měsíce a v případě nutnosti je může Komise na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu v mezidobí upravovat.
4. Při stanovení náhrad se vezmou v úvahu tyto skutečnosti:
a) situace a perspektivy vývoje:
- cen a dostupnosti produktů z odvětví vajec na trhu Společenství,
- cen produktů z odvětví vajec na světovém trhu;
b) nutnost zabránit narušením, která by mohla způsobit dlouho trvající nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu Společenství;
c) hospodářské hledisko zamýšlených vývozů;
d) omezení vyplývající z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy.
Při stanovení náhrady se dále přihlíží zejména k nutnosti nastolit rovnováhu mezi použitím základních produktů Společenství pro vývoz zpracovaného zboží do třetích zemí a použitím produktů z těchto zemí propuštěných do režimu aktivního zušlechťovacího styku.
Jinak se při výpočtu náhrady pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 přihlédne k rozdílu mezi cenami ve Společenství na jedné straně a na světovém trhu na druhé straně za množství krmných obilovin, které je nezbytné pro produkci jednoho kilogramu vajec ve skořápce ve Společenství, s ohledem, pokud jde o produkty jiné, než jsou vejce ve skořápce, na množství vajec ve skořápce použitých při produkci uvedených produktů a/nebo na průměrný poměr mezi obchodními hodnotami částí vajec.
5. Cena ve Společenství uvedená v odstavci 1 se stanoví s přihlédnutím k:
a) cenám skutečně dosaženým v různých fázích uvádění na trh ve Společenství;
b) skutečně dosaženým vývozním cenám.
Ceny na světovém trhu uvedené v odstavci 1 se stanoví s přihlédnutím k:
a) cenám skutečně dosaženým na trzích třetích zemí;
b) nejvýhodnějším dovozním cenám ve třetích zemích určení při dovozu ze třetích zemí;
c) produkčním cenám zjištěným ve vyvážejících třetích zemích s přihlédnutím případně k subvencím poskytovaným těmito zeměmi;
d) nabídkovým cenám s dodáním na hranice Společenství.
6. Náhrada pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 a vyvážené v nezměněném stavu se poskytuje pouze na žádost a po předložení příslušné vývozní licence, kromě případu násadových vajec, pro která může být licence vydána dodatečně.
7. Částkou náhrady pro vývoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 a vyvážených v nezměněném stavu je částka platná ke dni podání žádosti o licenci a v případě rozlišené náhrady je to částka, která je platná ke stejnému dni:
a) pro místo určení uvedené v licenci nebo případně
b) pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci. V takovém případě nesmí použitelná částka překročit částku, která je platná pro místo určení uvedené v licenci.
Aby se zamezilo zneužívání pružnosti ustanovení tohoto odstavce, mohou být přijata vhodná opatření.
8. Postupem podle článku 16 nařízení (ES) č. 3448/93 lze rozšířit působnost odstavců 6 a 7 na produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze I.
9. Postupem podle článku 17 se lze odchýlit od odstavců 6 a 7 v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1, pro něž se poskytují náhrady v rámci potravinové pomoci.
10. Náhrada je vyplacena, je-li prokázáno, že produkty:
- byly vyvezeny ze Společenství a
- mají původ ve Společenství, kromě případu použití odstavce 11, a
- v případě rozlišené náhrady dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 7 písm. b). Nicméně odchylky od tohoto pravidla mohou být stanoveny postupem podle článku 17 s výhradou podmínek, které mají být stanoveny a které mohou poskytnout rovnocenné záruky.
11. Náhrada se neposkytuje při vývozu produktů uvedených v článku 1 odst. 1, dovážených ze třetích zemí a vyvážených zpět do třetích zemí, vyjma kdy vývozce prokáže:
- že produkt, který má být vyvezen, je totožný s dříve vyvezeným produktem a
- že všechna dovozní cla byla vybrána při dovozu tohoto produktu.
V takovém případě se náhrada pro každý produkt rovná clu vybranému při dovozu, pokud je clo nižší než uplatňovaná náhrada; pokud je clo vybrané při dovozu vyšší než uplatňovaná náhrada, použije se tato náhrada.
12. Dodržování omezení objemů vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy je zajišťováno prostřednictvím vývozních osvědčení vydaných na referenční období v nich uvedená a použitelných na dotyčné produkty. S ohledem na dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola obchodních jednání neovlivní konec referenčního období platnost vývozních licencí.
13. Prováděcí pravidla k tomuto článku včetně pravidel pro přerozdělení nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt, se stanoví postupem podle článku 17. Příloha I se změní stejným postupem. Avšak prováděcí pravidla k odstavci 8 pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze I se stanoví postupem podle článku 16 nařízení (ES) č. 3448/93.
Článek 11
1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v čl. 1 odst. 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.
Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy, stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.
2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.
3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opaření změnit nebo zrušit.
4. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy."
2. Článek 12 se zrušuje.
II. Nařízení Rady (EHS) č. 2773/75 ze dne 29. října 1975 (Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 64), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 4155/87 (Úř. věst. L 392, 31.12.1987, s. 29).
Nařízení Rady (EHS) č. 2774/75 ze dne 29. října 1975 (Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 68).
Nařízení Rady (EHS) č. 2775/75 ze dne 29. října 1975 (Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 72).
Výše uvedená nařízení se zrušují.
B. VAJEČNÝ ALBUMIN A MLÉČNÝ ALBUMIN
Nařízení Rady (EHS) č. 2783/75 ze dne 29. října 1975 (Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 104), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 4001/87 (Úř. věst. L 377, 31.12.1987, s. 44).
1. Úvodní věta v článku 1 se nahrazuje tímto:
"Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se celní sazby společného celního sazebníku na následující výrobky:"
2. Článek 2 se nahrazuje tímto:
"Článek 2
1. Při dovozu výrobků uvedených v článku 1 do Společenství se vyžaduje předložení dovozní licence.
Členské státy vydají licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství, aniž jsou dotčena opatření přijatá k používání článku 4.
Dovozní licence je platná v celém Společenství. Vydání licencí je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny během doby platnosti licence; s výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, jestliže se ve výše uvedené lhůtě dovoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.
2. Doba platnosti licencí a ostatní prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 17 nařízení (EHS) č. 2771/75."
3. Článek 3 se nahrazuje tímto:
"Článek 3
1. Aby se vyloučily nebo potlačily nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých výrobků uvedených v článku 1, podléhá dovoz jednoho nebo více těchto výrobků s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 5 Dohody o zemědělství uzavřené v souladu s článkem 228 Smlouvy v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovozy naruší trh Společenství, nebo že by účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.
2. Dodatečné clo lze uložit při dovozech za ceny nižší, než jsou spouštěcí ceny, jež Společenství předá Světové obchodní organizaci.
Spouštěcí objemy, při jejichž překročení se ukládá dodatečné dovozní clo, se stanoví zejména na základě dovozů do Společenství uskutečněných během tří let předcházejících roku, v němž se projeví nebo v němž hrozí, že se projeví nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1.
3. Dovozní ceny, které se mají vzít v úvahu pro uložení dodatečného dovozního cla, se stanoví na základě dovozních cen CIF dotyčné zásilky.
Dovozní ceny CIF se za tímto účelem ověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.
4. Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle článku 17 nařízení (EHS) č. 2771/75. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména:
a) produktů, na které se ukládají dodatečná dovozní cla v souladu s článkem 5 Dohody o zemědělství;
b) ostatních kritérií nezbytných k zajištění toho, aby byl odstavec 1 používán v souladu s článkem 5 zmíněné dohody."
4. Článek 4 se nahrazuje tímto:
"Článek 4
1. Celní kvóty pro výrobky uvedené v čl. 1 odst. 1 vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání se otevírají a spravují podle prováděcích pravidel stanovených postupem podle článku 17 nařízení (EHS) č. 2771/75.
2. Kvóty mohou být spravovány jedním z následujících způsobů nebo jejich kombinací:
- způsob založený na časovém pořadí podaných žádostí (podle zásady "kdo dřív přijde, je dřív na řadě"),
- způsob rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádostí (tzv. způsob "souběžného zkoumání"),
- způsob přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. způsob "tradičních dovozců/nových žadatelů").
Mohou být stanoveny i jiné vhodné způsoby.
Tyto způsoby nesmí vést k jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.
3. Přijatý způsob správy vezme v případě potřeby v úvahu požadavky na zásobování trhu Společenství a nutnost zachovat rovnováhu tohoto trhu, přičemž může vycházet ze způsobů používaných v minulosti v případě kvót odpovídajících kvótám uvedeným v odstavci 1, aniž jsou dotčena práva vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola obchodních jednání.
4. Prováděcí pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví otevírání kvót na jednoletém základě a, je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení, určí způsob správy, který se má použít, a případně zahrnou:
a) záruky vztahující se na povahu, provenienci a původ výrobku;
b) ustanovení o uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v písmenu a) a
c) podmínky pro vydávání dovozních licencí a dobu jejich platnosti."
5. Článek 5 se nahrazuje tímto:
"Článek 5
Pokud je na trhu Společenství zjištěn podstatný nárůst cen a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat, a je-li tím trh narušen nebo hrozí-li, že bude narušen, mohou být přijata nezbytná opatření.
Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto článku."
6. Článek 7 se nahrazuje tímto:
"Článek 7
1. V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu s vejci a tohoto nařízení může Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy ve zvláštních případech zcela nebo částečně vyloučit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku, pokud jde u produkty uvedené v článku 1, které jsou určeny k výrobě výrobků uvedených ve stejném článku.
2. Odchylně od odstavce 1, pokud se situace uvedená v odstavci 1 stane výjimečně naléhavou a pokud je trh Společenství narušen nebo by mohl být narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku, rozhodne Komise na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena Radě a členským státům a jejichž doba platnosti nemůže přesáhnout šest měsíců a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise rozhodne do jednoho týdne od jejího obdržení.
3. Rozhodnutí Komise může kterýkoli členský stát do jednoho týdne ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada může kvalifikovanou většinou rozhodnutí Komise potvrdit, změnit nebo zrušit. Pokud Rada nepřijala rozhodnutí do tří měsíců, je rozhodnutí Komise považováno za zrušené."
7. Článek 8 se nahrazuje tímto:
"Článek 8
1. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.
2. Pokud toto nařízení nebo ustanovení přijatá podle tohoto nařízení nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:
- vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,
- uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem."
PŔÍLOHA XIII
OVOCE A ZELENINA
I. Nařízení Rady (EHS) č. 1035/72 ze dne 18. května 1972 (Úř. věst. L 118, 20.5.1972, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3669/93 (Úř. věst. L 338, 31.12.1993, s. 26).
Hlava IV se nahrazuje tímto:
"HLAVA IV
Obchod se třetími zeměmi
Článek 22
1. Při dovozu produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 do Společenství nebo vývozu těchto produktů ze Společenství se vyžaduje předložení dovozní nebo vývozní licence.
Členské státy vydají licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství, aniž jsou dotčena opatření přijatá k používání článků 25 a 26.
Dovozní a vývozní licence jsou platné v celém Společenství. Vydání licencí je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence; s výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, jestliže se ve výše uvedené lhůtě dovoz nebo vývoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.
2. Doba platnosti licencí a ostatní prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 33.
Článek 23
1. Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 celní sazby společného celního sazebníku.
2. Pokud uplatňování cel společného celního sazebníku závisí na vstupní ceně dovezené zásilky, ověří se správnost této ceny pomocí paušální dovozní hodnoty, kterou Komise vypočítá podle původu a podle produktu na základě váženého průměru kurzů dotyčných produktů na reprezentativních dovozních trzích členských států nebo případně na jiných trzích.
3. Jestliže vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v celním prohlášení je vyšší než paušální dovozní hodnota, která je zvýšena o rozpětí stanovené v souladu s odstavcem 5 a která nesmí převýšit paušální hodnotu o více než 10 %, je požadováno složení jistoty, která se rovná dovozním clům, stanovené na základě paušální dovozní hodnoty.
4. Jestliže vstupní cena dotyčné zásilky není při celním odbavení uvedena v celním prohlášení, závisí uplatňování celních sazeb společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, které mají být stanoveny v souladu s odstavcem 5.
5. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 33.
Článek 24
1. Aby se vyloučily nebo potlačily nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých produktů uvedených v čl. 1 odst. 2, podléhá dovoz jednoho nebo více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 5 Dohody o zemědělství uzavřené v souladu s článkem 228 Smlouvy v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovozy naruší trh Společenství, nebo že by účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.
2. Dodatečné clo lze uložit při dovozech za ceny nižší, než jsou spouštěcí ceny, jež Společenství předá Světové obchodní organizaci.
Spouštěcí objemy, při jejichž překročení se ukládá dodatečné dovozní clo, se stanoví zejména na základě dovozů do Společenství uskutečněných během tří let předcházejících roku, v němž se projeví nebo v němž hrozí, že se projeví nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1.
3. Dovozní ceny, které se mají vzít v úvahu pro uložení dodatečného dovozního cla, se stanoví na základě dovozních cen CIF dotyčné zásilky.
Dovozní ceny CIF se za tímto účelem ověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.
4. Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle článku 33. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména:
a) produktů, na které se ukládají dodatečná dovozní cla v souladu s článkem 5 Dohody o zemědělství;
b) ostatních kritérií nezbytných k zajištění toho, aby byl odstavec 1 používán v souladu s článkem 5 zmíněné dohody.
Článek 25
1. Celní kvóty pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání se otevírají a spravují podle prováděcích pravidel stanovených postupem podle článku 33.
2. Kvóty mohou být spravovány jedním z následujících způsobů nebo jejich kombinací:
- způsob založený na časovém pořadí podaných žádostí (podle zásady "kdo dřív přijde, je dřív na řadě"),
- způsob rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádostí (tzv. způsob "souběžného zkoumání"),
- způsob přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. způsob "tradičních dovozců/nových žadatelů)."
Mohou být stanoveny i jiné vhodné způsoby.
Tyto způsoby nesmí vést k jakékoli diskriminaci mezi dotčeným hospodářskými subjekty.
3. Přijatý způsob správy vezme v případě potřeby v úvahu požadavky na zásobování trhu Společenství a nutnost zachovat rovnováhu tohoto trhu, přičemž může vycházet ze způsobů používaných v minulosti v případě kvót odpovídajících kvótám uvedeným v odstavci 1, aniž jsou dotčena práva vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola obchodních jednání.
4. Prováděcí pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví otevírání kvót na jednoletém základě a, je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení, určí způsob správy, který se má použít, a případně zahrnou:
a) záruky vztahující se na povahu, provenienci a původ produktu;
b) ustanovení o uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v písmenu a) a
c) podmínky pro vydávání dovozních licencí a dobu jejich platnosti.
Článek 26
1. V míře nezbytné pro hospodářsky významný vývoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 na základě cen těchto produktů v mezinárodním obchodu a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy může být rozdíl mezi těmito cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozní náhradou.
2. Při přidělování množství, která lze vyvézt s náhradou, se stanoví postup, který:
a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na daném trhu, umožňuje co nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje efektivnost a strukturu vývozů ze Společenství, aniž by však vedl k diskriminaci mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;
b) je s přihlédnutím k požadavkům na správu pro hospodářské subjekty administrativně nejméně náročný;
c) se vyhýbá jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.
3. Náhrada je stejná pro celé Společenství.
Pro určený produkt může být rozlišena podle místa určení tohoto produktu, pokud to vyžaduje situace v mezinárodním obchodu nebo zvláštní požadavky určitých trhů.
Náhrady se stanoví postupem podle článku 33. Náhrady mohou být stanoveny v pravidelných intervalech.
Náhrady stanovené v pravidelných intervalech může Komise v případě nutnosti na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu v mezidobí upravovat.
4. Při stanovení náhrad se vezmou v úvahu tyto skutečnosti:
a) situace a perspektivy vývoje:
- cen a dostupnosti ovoce a zeleniny na trhu Společenství,
- cen skutečně dosažených v mezinárodním obchodu;
b) minimální náklady na uvedení na trh a přepravní náklady z trhů Společenství do přístavů nebo jiných vývozních míst ve Společenství, jakož i dopravní náklady až do zemí určení;
c) hospodářské hledisko zamýšlených vývozů;
d) omezení vyplývající z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy;
5. Ceny na trhu Společenství uvedeném v odstavci 1 se stanoví s přihlédnutím k cenám, které se jeví jako nejvýhodnější pro vývoz.
Ceny na světovém trhu uvedené v odstavci 1 se stanoví s přihlédnutím k:
a) kurzům zjištěným na trzích třetích zemí;
b) nejvýhodnějším dovozním cenám skutečně dosaženým ve třetích zemích určení při dovozu ze třetích zemí;
c) produkčním cenám zjištěným ve vyvážejících třetích zemích;
d) nabídkovým cenám s dodáním na hranice Společenství.
6. Náhrada se poskytuje pouze na základě žádosti a po předložení příslušné vývozní licence.
7. Částkou náhrady pro vývoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 je částka platná ke dni podání žádosti o licenci a v případě rozlišené náhrady je to částka, která je platná ke stejnému dni:
a) pro místo určení uvedené v licenci nebo
b) pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci. V takovém případě nesmí použitelná částka překročit částku, která je platná pro místo určení uvedené v licenci.
Aby se zamezilo zneužívání pružnosti ustanovení tohoto odstavce, mohou být přijata vhodná opatření.
8. Postupem podle článku 33 se lze odchýlit od odstavců 6 a 7 v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 2, pro něž se poskytují náhrady v rámci potravinové pomoci.
9. Náhrada je vyplacena, je-li prokázáno, že produkty:
- byly vyvezeny ze Společenství,
- mají původ ve Společenství,
- v případě rozlišené náhrady dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 7 písm. b). Nicméně odchylky od tohoto pravidla mohou být stanoveny postupem podle článku 33 s výhradou podmínek, které mají být stanoveny a které mohou poskytnout rovnocenné záruky.
10. Dodržování omezení objemů vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy je zajišťováno prostřednictvím vývozních osvědčení vydaných na referenční období v nich uvedená a použitelných na dotyčné produkty. S ohledem na dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola obchodních jednání neovlivní konec referenčního období platnost vývozních licencí.
11. Prováděcí pravidla k tomuto článku včetně pravidel pro přerozdělení nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt, se stanoví postupem podle článku 33.
Článek 27
1. Pokud toto nařízení nebo ustanovení přijatá na podle tohoto nařízení nestanoví jinak, je při dovozu produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 ze třetích zemí zakázáno:
- vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,
- uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.
2. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.
Článek 28
1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v čl. 1 odst. 2 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijata vhodná opatření.
Tato opatření mohou být přijata podle okolností pouze po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá, nebo dokud se stažená nebo nakoupená množství podstatně nesníží.
Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.
2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.
3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde okamžitě. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.
4. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy."
II. Nařízení Rady (EHS) č. 2518/69 ze dne 9. prosince 1969 (Úř. věst. L 318, 18.12.1969, s. 17), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2455/72 (Úř. věst. L 266, 14.11.1972, s. 7).
Nařízení Rady (EHS) č. 2707/72 ze dne 19. prosince 1969 (Úř. věst. L 291, 28.12.1972, s. 3).
Nařízení Rady (EHS) č. 1200/88 ze dne 28. dubna 1988 (Úř. věst. L 115, 3.5.1988, s. 7), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3821/90 (Úř. věst. L 366, 29.12.1990, s. 45).
Výše uvedená nařízení se zrušují.
PŘÍLOHA XIV
ZPRACOVANÉ OVOCE A ZELENINA
I. Nařízení Rady (EHS) č. 426/86 ze dne 24. února 1986 (Úř. věst. L 49, 27.2.1986, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1490/94 (Úř. věst. L 161, 29.6.1994, s. 13).
1. Hlava II se nahrazuje tímto:
"HLAVA II
Obchod se třetími zeměmi
Článek 12
1. Celní kvóty pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání se otevírají a spravují podle prováděcích pravidel stanovených postupem podle článku 22.
2. Kvóty mohou být spravovány jedním z následujících způsobů nebo jejich kombinací:
- způsob založený na časovém pořadí podaných žádostí (podle zásady "kdo dřív přijde, je dřív na řadě"),
- způsob rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádostí (tzv. způsob "souběžného zkoumání"),
- způsob přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. způsob "tradičních dovozců/nových žadatelů").
Mohou být stanoveny i jiné vhodné způsoby.
Tyto způsoby nesmí vést k jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.
3. Přijatý způsob správy vezme v případě potřeby v úvahu požadavky na zásobování trhu Společenství a nutnost zachovat rovnováhu tohoto trhu, přičemž může vycházet ze způsobů používaných v minulosti v případě kvót odpovídajících kvótám uvedeným v odstavci 1, aniž jsou dotčena práva vyplývající z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola obchodních jednání.
4. Prováděcí pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví otevírání kvót na jednoletém základě a, je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení, určí způsob správy, který se má použít, a případně zahrnou:
a) záruky vztahující se na povahu, provenienci a původ produktu;
b) ustanovení o uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v písmenu a) a
c) podmínky pro vydávání dovozních licencí a dobu jejich platnosti.
Článek 13
1. V míře nezbytné pro vývoz:
a) hospodářsky významných množství produktů bez přídavku cukru, které jsou uvedeny v čl. 1 odst. 1;
b) bílého a surového cukru kódu KN 1701,
- glukosy a glukózového sirupu kódů KN 17023051, 17023059, 17023091, 17023099 a 17024090,
- isoglukózy kódů KN 17023010, 17024010, 17026010 a 17029030 a
- řepných a třtinových sirupů kódu KN 17029090,
používaných v produktech uvedených čl. 1 odst. 1 písm. b)
na základě cen těchto produktů v mezinárodním obchodu a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy může být rozdíl mezi těmito cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozní náhradou.
2. Při přidělování množství, která lze vyvézt s náhradou, se stanoví postup, který:
a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na daném trhu, umožňuje co nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje efektivnost a strukturu vývozů ze Společenství, aniž by však vedl k diskriminaci mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;
b) je s přihlédnutím k požadavkům na správu pro hospodářské subjekty administrativně nejméně náročný;
c) se vyhýbá jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.
3. Náhrada je stejná pro celé Společenství.
Může být rozlišena pro určený produkt podle místa určení tohoto produktu, pokud to vyžaduje situace v mezinárodním obchodu nebo zvláštní požadavky určitých trhů.
Náhrady se stanoví postupem podle článku 22. Náhrady mohou být stanoveny v pravidelných intervalech.
Náhrady stanovené v pravidelných intervalech může Komise v případě nutnosti na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu v mezidobí upravovat.
4. Náhrada se poskytuje pouze na základě žádosti a po předložení příslušné vývozní licence.
5. Částkou náhrady pro vývoz je částka platná ke dni podání žádosti o licenci a v případě rozlišené náhrady je to částka, která je platná ke stejnému dni:
a) pro místo určení uvedené v licenci nebo
b) pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci. V takovém případě nesmí použitelná částka překročit částku, která je platná pro místo určení uvedené v licenci.
Aby se zamezilo zneužívání pružnosti ustanovení tohoto odstavce, mohou být přijata vhodná opatření.
6. Postupem podle článku 22 se lze odchýlit od odstavců 4 a 5 v případě produktů, pro něž se poskytují náhrady v rámci potravinové pomoci.
7. Dodržování omezení objemů vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy je zajišťováno prostřednictvím vývozních osvědčení vydaných na referenční období v nich uvedená a použitelných na dotyčné produkty. S ohledem na dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola obchodních jednání neovlivní konec referenčního období platnost vývozních licencí.
8. Prováděcí pravidla k tomuto článku včetně pravidel pro přerozdělení nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt, se stanoví postupem podle článku 22.
Článek 17
1. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a ozvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.
2. Pokud toto nařízení nebo ustanovení přijatá podle tohoto nařízení nestanoví jinak, je při dovozu ze třetích zemí zakázáno:
- vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,
- uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.
Článek 18
1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v čl. 1 odst. 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.
Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.
2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.
3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.
4. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy."
2. Přílohy II a IV se zrušují.
II. Nařízení Rady (EHS) č. 518/77 ze dne 14. března 1977 (Úř. věst. L 73, 21.3.1977, s. 22).
Nařízení Rady (EHS) č. 519/77 ze dne 14. března 1977 (Úř. věst. L 73, 21.3.1977, s. 24).
Nařízení Rady (EHS) č. 520/77 ze dne 14. března 1977 (Úř. věst. L 73, 21.3.1977, s. 26).
Nařízení Rady (EHS) č. 521/77 ze dne 14. března 1977 (Úř. věst. L 73, 21.3.1977, s. 28).
Nařízení Rady (EHS) č. 1796/81 ze dne 30. června 1981 (Úř. věst. L 183, 4. 7. 1981), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 1122/92 (Úř. věst. L 117, 1.5.1992, s. 98).
Nařízení Rady (EHS) č. 2089/85 ze dne 23. července 1985 (Úř. věst. L 197, 27.7.1985, s. 10).
Nařízení Rady (EHS) č. 3225/88 ze dne 17. října 1988 (Úř. věst. L 288, 21.10.1988, s. 11).
Nařízení Rady (EHS) č. 1201/88 ze dne 28. dubna 1988 (Úř. věst. L 115, 3.5.1988, s. 9), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2781/90 (Úř. věst. L 265, 28.9.1990, s. 3).
Výše uvedená nařízení se zrušují.
PŘÍLOHA XV
BANÁNY
Nařízení Rady (EHS) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 (Úř. věst. L 47, 25.2.1993, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3518/93 (Úř. věst. L 320, 22.12.1993, s. 15).
1. Článek 15 se nahrazuje tímto:
"Článek 15
1. Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 celní sazby společného celního sazebníku.
2. Aby se vyloučily nebo potlačily nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých produktů uvedených v čl. 1 odst. 2, podléhá dovoz jednoho nebo více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 5 Dohody o zemědělství uzavřené v souladu s článkem 228 Smlouvy v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovozy naruší trh Společenství, nebo kdyby účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.
3. Dodatečné clo lze uložit při dovozech za ceny nižší, než jsou spouštěcí ceny, jež Společenství předá Světové obchodní organizaci.
Spouštěcí objemy, při jejichž překročení se ukládá dodatečné dovozní clo, se stanoví zejména na základě dovozů do Společenství uskutečněných v období tří let, které předchází roku, v němž se projeví nebo v němž hrozí, že se projeví nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1.
4. Dovozní ceny, které je nutné brát v úvahu při uložení dodatečného dovozního cla, se stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.
Dovozní ceny CIF se za tímto účelem prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.
5. Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle článku 27. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména:
a) produktů, na něž se ukládají dodatečná dovozní cla v souladu s článkem 5 Dohody o zemědělství;
b) ostatních kritérií nezbytných k zajištění toho, aby byl odstavec 1 používán v souladu s článkem 5 uvedené dohody."
2. Vkládá se nový článek, který zní:
"Článek 15a
Články 15a až 20 této hlavy se vztahují pouze na čerstvé produkty kódu KN ex0803, s výjimkou plantejnů.
Pro účely této hlavy se rozumí:
a) "tradičním dovozem ze zemí AKT" množství banánů stanovená v příloze, vyvážená každou zemí AKT, která tradičně vyváží banány do Společenství; tyto banány se dále označují jako "tradiční banány AKT",
b) "netradičním dovozem ze zemí AKT" množství banánů vyvážená zeměmi AKT, která přesahují množství stanovené v bodě 1; tyto banány se dále označují jako "netradiční banány AKT",
c) "dovozem ze třetích zemí mimo AKT" množství vyvážená jinými třetími zeměmi; tyto banány se dále označují jako "banány ze třetích zemí",
d) "banány ze Společenství" banány produkované ve Společenství,
e) výrazy "uvádět na trh" a "uvádění na trh" uvádění na trh, s výjimkou nabízení produktu konečnému spotřebiteli."
3. V článku 17 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
"Dovozní licence je platná v celém Společenství. Nejsou-li postupem podle článku 27 stanoveny odchylky, je vydání licencí podmíněno složením jistoty zaručující, že bude dodržen závazek dovézt tyto produkty v souladu s tímto nařízením během doby platnosti licence; s výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, jestliže se ve výše uvedené lhůtě dovoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně."
4. Článek 18 se nahrazuje tímto:
"Článek 18
1. Každý rok se pro dovoz banánů ze třetích zemí a netradičních banánů AKT otevírá celní kvóta ve výši 2,2 milionů tun čisté hmotnosti.
V rámci této celní kvóty podléhá dovoz banánů ze třetích zemí clu ve výši 75 ECU za tunu a dovoz netradičních banánů AKT podléhá nulovému clu.
Pro rok 1994 činí celní kvóta 2,1 milionů tun čisté hmotnosti.
Vzroste-li poptávka Společenství určená na základě výhledové bilance uvedené v článku 16, zvýší se následně objem kvóty postupem podle článku 27. Jakákoli taková úprava se provede do 30. listopadu předcházejícího danému hospodářskému roku.
2. Odchylně od čl. 15 odst. 1 podléhají netradiční banány AKT dovezené mimo rámec celní kvóty uvedené v odstavci 1 celní sazbě za tunu rovnající se clu uvedenému v čl. 15 odst. 1 minus 100 ECU.
3. Množství banánů ze třetích zemí a netradičních banánů AKT vyvezených zpět ze Společenství se nezapočítávají do kvóty uvedené v odstavci 1.
4. Částky uvedené v tomto článku se přepočítávají na národní měnu podle kurzu uplatňovaného pro dotyčné produkty v rámci společného celního sazebníku."
5. V článku 20 se doplňují nové odrážky, které znějí:
- "opatření zaručující provenienci a původ banánů dovážených v rámci celní kvóty uvedené v čl. 18 odst. 1,
- opatření nezbytná k dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených Společenstvím v souladu s článkem 228 Smlouvy."
6. Článek 22 se nahrazuje tímto:
"Článek 22
Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku."
7. Článek 23 se nahrazuje tímto:
"Článek 23
1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v článku 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.
Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.
2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise přijme rozhodnutí do tří pracovních dnů od jejího obdržení.
3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho dělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.
4. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 27.
5. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy."
PŘÍLOHA XVI
VÍNO
I. Nařízení Rady (EHS) č. 822/87 ze dne 16. března 1987 (Úř. věst. L 84, 27.3.1987, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 1891/94 (Úř. věst. L 197, 30.7.1994, s. 42).
1. Hlava IV se nahrazuje tímto:
"HLAVA IV
Obchod se třetími zeměmi
Článek 52
1. Při dovozu produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b) do Společenství se vyžaduje předložení dovozní licence. Při dovozu jiných produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 do Společenství a vývozu produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 ze Společenství se vyžaduje předložení dovozní nebo vývozní licence.
2. Členské státy vydají licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství, aniž jsou dotčena opatření přijatá k používání článků 55 a 56.
Licence jsou platné v celém Společenství.
Vydání licencí je podmíněno složením jistoty jako záruky, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence; s výjimkou případů vyšší moci; jistota zcela nebo částečné propadá, jestliže se ve výše uvedené lhůtě dovoz nebo vývoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.
3. Postupem podle článku 83 se stanoví:
a) seznam produktů, pro které jsou dovozní a vývozní licence vyžadovány;
b) doba platnosti licencí a ostatní prováděcí pravidla k tomuto článku.
Článek 53
1. Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v článku 1 celní sazby společného celního sazebníku.
2. V případě moštů kódů KN 200960 a 220430, u nichž uplatňování cel společného celního sazebníku závisí na dovozní ceně dovezeného produktu, se ověří správnost této ceny pomocí paušální dovozní hodnoty, kterou Komise vypočítá podle původu a podle produktu na základě váženého průměru kurzů dotyčných produktů na reprezentativních dovozních trzích členských států nebo případně na jiných trzích.
Jestliže vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v celním prohlášení je vyšší než paušální dovozní hodnota, která je zvýšena o rozpětí stanovené v souladu s odstavcem 3 a která nesmí převýšit paušální hodnotu o více než 10 %, je požadováno složení jistoty, která se rovná dovozním clům, stanovené na základě paušální dovozní hodnoty.
Jestliže vstupní cena dotyčné zásilky není při celním odbavení uvedena v celním prohlášení závisí uplatňování cel společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, které mají být stanoveny v souladu s odstavcem 3.
3. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 83. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména ustanovení nezbytných k ověřování dovozních cen.
Článek 54
1. Aby se vyloučily nebo potlačily nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých produktů uvedených v článku 1, podléhá dovoz jednoho nebo více těchto produktů s celní sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 5 Dohody o zemědělství uzavřené v souladu s článkem 228 Smlouvy v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovozy naruší trh Společenství, nebo že by účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.
2. Dodatečné clo lze uložit při dovozech za ceny nižší, než jsou spouštěcí ceny, jež Společenství předá Světové obchodní organizaci.
Spouštěcí objemy, při jejichž překročení se ukládá dodatečné dovozní clo, se stanoví zejména na základě dovozů do Společenství uskutečněných během tří let předcházejících roku, v němž se projeví nebo v němž hrozí, že se projeví nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1
3. Dovozní ceny, které se mají vzít v úvahu pro uložení dodatečného dovozního cla, se stanoví na základě dovozních cen CIF dotyčné zásilky.
Dovozní ceny CIF se za tímto účelem ověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.
4. Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle článku 83. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména:
a) produktů, na které se ukládají dodatečná dovozní cla v souladu s článkem 5 Dohody o zemědělství;
b) ostatních kritérií nezbytných k zajištění toho, aby byl odstavec 1 používán v souladu s článkem 5 zmíněné dohody.
Článek 55
1. V míře nezbytné pro vývoz:
a) produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a), b) a c);
b) cukru kódu KN 1701, glukosy a glukózového sirupu kódů KN 17023091, 1702309917024090 a 17029050, jakož i ve formě produktů kódů KN 17023051 a 17023059, obsažených v produktech kódů KN 20096011, 20096071, 20096079 a 22043099;
na základě cen těchto produktů v mezinárodním obchodu a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy může být rozdíl mezi těmito cenami a cenami ve Společenství pokryt vývozními náhradami.
2. Při přidělování množství, která lze vyvézt s náhradou, se stanoví postup, který:
a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na daném trhu, umožňuje co nejúčinnější využití dostupných zdrojů, zohledňuje efektivnost a strukturu vývozů ze Společenství, aniž by však vedl k diskriminaci mezi velkými a malými hospodářskými subjekty;
b) je s přihlédnutím k požadavkům na správu pro hospodářské subjekty administrativně nejméně náročný;
c) se vyhýbá jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty.
3. Náhrada je stejná pro celé Společenství. Může být rozlišena podle místa určení, pokud to vyžaduje situace v mezinárodním obchodu nebo zvláštní požadavky určitých trhů.
Náhrady uvedené v odst. 1 písm. a) se stanoví postupem podle článku 83. Mohou být stanoveny v pravidelných intervalech.
Náhrady stanovené v pravidelných intervalech může Komise v případě nutnosti na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu v mezidobí upravovat.
Ustanovení článku 56 týkající se zde uvedených produktů se použijí jako doplňující ustanovení.
4. Náhrada se poskytuje pouze na základě žádost a po předložení příslušné vývozní licence.
5. Částkou náhrady pro vývoz produktů uvedených v článku 1 je částka platná ke dni podání žádosti o licenci a v případě rozlišené náhrady je to částka, která je platná ke stejnému dni:
a) pro místo určení uvedené v licenci nebo případně
b) pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci. V takovém případě nesmí použitelná částka překročit částku, která je platná pro místo určení uvedené v licenci.
Aby se zamezilo zneužívání pružnosti ustanovení tohoto odstavce, mohou být přijata vhodná opatření.
6. Postupem podle článku 83 se lze odchýlit od odstavců 4 a 5 v případě produktů, na něž se poskytují náhrady v rámci potravinové pomoci.
7. Dodržování omezení objemů vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy je zajišťováno prostřednictvím vývozních osvědčení vydaných na referenční období v nich uvedená a použitelných na dotyčné produkty.
S ohledem na dodržení závazků vyplývajících z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola obchodních jednání neovlivní konec referenčního období platnost vývozních licencí.
8. Prováděcí pravidla k tomuto článku včetně pravidel pro přerozdělení nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt, se stanoví postupem podle článku 83.
Článek 56
1. Tento článek se použije na náhrady uvedené v čl. 55 odst. 1.
2. Výše náhrady v případě produktů uvedených v čl. 55 odst. 1 písm. b) se rovná:
- v případě surového a bílého cukru výši náhrady pro vývoz těchto produktů v nezměněném stavu, stanovené v souladu s článkem 17 nařízení Rady (EHS) č. 1785/81 ze dne 30. června 1981 o společné organizaci trhů v odvětví cukru a v souladu s jeho prováděcími předpisy,
- v případě glukózy a glukózového sirupu výši náhrady pro vývoz těchto produktů v nezměněném stavu, stanovené pro každý z těchto produktů v souladu s článkem 13 nařízení Rady (EHS) č. 1766/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu s obilovinami a v souladu s jeho prováděcími předpisy.
Aby mohla být poskytnuta náhrada, musí být zpracované produkty během vývozu doprovázeny prohlášením žadatele, ve kterém se uvedou množství surového a bílého cukru, glukosy a glukózového sirupu, která byla při výrobě použita.
Správnost tohoto prohlášení ověřují příslušné orgány dotyčného členského státu.
3. Při stanovení náhrad se vezmou v úvahu tyto skutečnosti:
a) situace a perspektivy vývoje:
- cen a dostupnosti produktů uvedených v čl. 55 odst. 1 na trhu Společenství,
- cen těchto produktů v mezinárodním obchodu;
b) nejvýhodnější náklady na uvedení na trh a náklady na přepravu produktů z trhů Společenství do přístavů nebo jiných vývozních míst ve Společenství, jakož i dopravní náklady až do zemí určení;
c) cíle společné organizace trhu s vínem, které mají zajistit rovnováhu a přirozený vývoj cen a obchodu na tomto trhu;
d) omezení vyplývající z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy;
e) nutnost zabránit narušení trhu Společenství;
f) hospodářské hledisko zamýšlených vývozů.
4. Ceny na trhu Společenství uvedené v čl. 55 odst. 1 se stanoví s přihlédnutím k cenám, které se jeví jako nejvýhodnější pro vývoz.
Ceny v mezinárodním obchodu uvedené v čl. 55 odst. 1 se stanoví s přihlédnutím k:
a) kurzům zjištěným na trzích třetích zemí;
b) nejvýhodnějším dovozním cenám skutečně dosaženým ve třetích zemích určení při dovozu ze třetích zemí;
c) produkčním cenám zjištěným ve vyvážejících třetích zemích s přihlédnutím případně k subvencím poskytnutým těmito zeměmi;
d) nabídkovým cenám s dodáním na hranice Společenství.
5. Aniž je dotčen čl. 55 odst. 3 třetí pododstavec, postupem podle článku 83 se stanoví pravidelnost, podle níž se stanoví seznam produktů, pro které je náhrada skutečně poskytnuta, jakož i výše této náhrady.
5. Náhrada je vyplacena, je-li prokázáno, že produkty:
- mají původ ve Společenství, kromě případu použití odstavce 7,
- byly vyvezeny ze Společenství a
- v případě rozlišené náhrady dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen čl. 55 odst. 5 písm. b). Nicméně odchylky od tohoto pravidla mohou být stanoveny postupem podle článku 83 s výhradou podmínek, které mají být stanoveny a které mohou poskytnout rovnocenné záruky.
Postupem podle článku 83 mohou být stanovena doplňující pravidla.
7. Náhrada se neposkytuje při vývozu produktů dovážených ze třetích zemí a vyvážených zpět do třetích zemí, vyjma kdy vývozce prokáže:
- že produkt, který má být vyvezen, je totožný s dříve dovezeným produktem a
- že všechna dovozní cla byla vybrána při dovozu tohoto produktu.
V takovém případě se náhrada pro každý produkt rovná clu vybranému při dovozu, pokud je clo nižší než uplatňovaná náhrada; pokud je clo vybrané při dovozu vyšší než uplatňovaná náhrada, použije se tato náhrada.
Článek 57
1. V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhů v odvětví vína může Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy ve zvláštních případech zcela nebo částečné vyloučit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku, pokud jde o produkty uvedené v článku 1.
2. Odchylně od odstavce 1, pokud se situace uvedená v odstavci 1 stane výjimečně naléhavou a pokud je trh Společenství narušen nebo by mohl být narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku, rozhodne Komise na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena Radě a členským státům a jejichž doba nemůže přesáhnout šest měsíců a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise rozhodne do jednoho týdne od jejího obdržení.
3. Rozhodnutí Komise může kterýkoli členský stát do jednoho týdne ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada může kvalifikovanou většinou rozhodnutí Komise potvrdit, změnit nebo zrušit. Pokud Rada nepřijala rozhodnutí do tří měsíců, je rozhodnutí Komise považováno za zrušené.
Článek 58
1. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.
2. Pokud toto nařízení nebo ustanovení přijatá podle tohoto nařízení nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:
- vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,
- uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.
Článek 59
1. Dovoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 2, k nimž byl přidán alkohol se zakazuje, s výjimkou těch produktů, které odpovídají produktům pocházejícím ze Společenství, u nichž je tento přídavek povolen podle čl. 25 odst. 1 a 2.
2. Prováděcí pravidla k tomuto článku, zejména podmínky, za kterých si produkty odpovídají, se stanoví postupem podle článku 83.
Článek 60
1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v čl. 1 odst. 2 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.
Při posuzování otázky, zda situace opravňuje k použití těchto opatření, se zohledňují především:
a) množství, na která byly vydány nebo požadovány dovozní licence, a údaje uvedené v předběžné rozvaze,
b) případně rozsah intervence.
Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.
2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.
3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.
4. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy.
Článek 61
1. Dovážená vína, která jsou určena k přímé lidské spotřebě a která jsou označena prostřednictvím zeměpisného označení, mohou být při jejich uvádění na trh ve Společenství podrobena pod podmínkou vzájemnosti kontrole a ochraně uvedené v článku 16 nařízení (EHS) č. 823/87, pokud jde o jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí.
2. Ustanovení odstavce 1 se bude provádět prostřednictvím dohod se zúčastněnými třetími zeměmi, které mají být sjednány a uzavřeny postupem podle článku 113 Smlouvy.
3. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 83."
2. V článku 72 se vkládá nový článek 72a, který zní:
"Článek 72a
1. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření umožňující zúčastněným stranám zabránit za podmínek stanovených v článcích 23 a 24 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví tomu, aby se ve Společenství užívala zeměpisná označení produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) pro produkty, které nepocházejí z místa udaného v dotyčném zeměpisném označení, a to i v případě, že je uveden rovněž skutečný původ produktu nebo je zeměpisné označení použito v překladu nebo společně s dodatky "druh", "typ", "způsob", "imitace" nebo podobnými výrazy.
Ve smyslu tohoto článku se "zeměpisným označením" rozumí označení, které udává produkt jako pocházející z území třetí země, která je členem Světové obchodní organizace, nebo z regionu či místa v rámci tohoto území, jestliže jakost, pověst nebo jiná stanovená charakteristická vlastnost produktu může být v podstatné míře přičítána tomuto zeměpisnému původu.
2. Odstavec 1 se použije bez ohledu na ostatní zvláštní ustanovení v právních předpisech Společenství, která se vztahují na pravidla pro označování a obchodní úpravu produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b).
3. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví, je-li to nutné, postupem podle článku 83."
3. Příloha VII se zrušuje.
II. Nařízení Rady (EHS) č. 344/79 ze dne 5. února 1979 (Úř. věst. L 54, 5.3.1979, s. 67).
Nařízení Rady (EHS) č. 345/79 ze dne 5. února 1979 (Úř. věst. L 54, 5.3.1979, s. 69), ve znění nařízení (EHS) č. 2009/81 (Úř. věst. L 195, 18.7.1981, s. 6).
Výše uvedená nařízení se zrušují.
PŘÍLOHA XVII
TABÁK
Nařízení Rady (EHS) č. 2075/92 ze dne 30. června 1992 (Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 70).
Hlava IV se nahrazuje tímto:
"HLAVA IV
Obchod se třetími zeměmi
Článek 16
1. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání.
2. Pokud toto nařízení nebo ustanovení přijatá podle tohoto nařízení nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:
a) vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu;
b) uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.
Článek 16a
1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v článku 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.
Rada na návrh Komise postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.
2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.
3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.
4. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy."
PŘÍLOHA XVIII
CHMEL
Nařízení Rady (EHS) č. 1696/71 ze dne 26. července 1971 (Úř. věst. L 175, 4.8.1971, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3124/92 (Úř. věst. L 313, 30.10.1992, s. 1)
Hlava V se nahrazuje tímto:
"HLAVA V
Obchod se třetími zeměmi
Článek 14
Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v článku 1 celní sazby společného celního sazebníku.
Článek 15
1. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání.
2. Pokud toto nařízení nebo ustanovení přijatá podle tohoto nařízení nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:
- c) vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,
- d) uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.
Článek 15a
1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v článku 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.
Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.
2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.
3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opaření změnit nebo zrušit.
4. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy."
PŘÍLOHA XIX
ŽIVÉ ROSTLINY A KVĚTINÁŘSKÉ PRODUKTY
I. Nařízení Rady (EHS) č. 234/68 ze dne 27. února 1968 (Úř. věst. L 55, 2.3.1968, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3336/92 (Úř. věst. L 336, 20.11.1992, s. 1).
Články 8, 9 a 10 se nahrazují tímto:
"Článek 8
1. Při dovozu produktů uvedených v článku 1 do Společenství se vyžaduje předložení dovozní licence.
Členské státy vydají licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství.
Dovozní licence jsou platné v celém Společenství. Vydání licencí je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny během doby platnosti licence; s výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, jestliže se ve výše uvedené lhůtě dovoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.
2. Doba platnosti licencí a ostatní prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 14.
Článek 9
Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v článku 1 celní sazby společného celního sazebníku.
Článek 10
1. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.
2. Pokud toto nařízení nebo ustanovení přijatá podle tohoto nařízení nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:
- e) vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,
- f) uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.
Článek 10a
1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v článku 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.
Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.
2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komis žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.
3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.
4. Komise stanoví prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle článku 14.
5. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy."
II. Nařízení Rady (EHS) č. 3280/75 ze dne 16. prosince 1975 (Úř. věst. L 326, 18.12.1975, s. 4).
Výše uvedené nařízení se zrušuje.
PŘÍLOHA XX
OSIVA
I. Nařízení Rady (EHS) č. 2358/71 ze dne 26. října 1971 (Úř. věst. L 246, 5.11.1971, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3375/93 (Úř. věst. L 303, 10.12.1993, s. 9).
1. Články 5, 6 a 7 se nahrazují tímto:
"Článek 5
1. Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v článku 1 celní sazby společného celního sazebníku.
2. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a ozvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.
Článek 6
Pokud toto nařízení nebo ustanovení přijatá podle tohoto nařízení nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:
- vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,
- uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.
Článek 7
1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v článku 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.
Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.
2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.
3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opaření změnit nebo zrušit.
4. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy."
2. Článek 8 se zrušuje.
II. Nařízení Rady (EHS) č. 1578/72 ze dne 20. července 1972 (Úř. věst. L 168, 26.7.1972, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 1984/86 (Úř. věst. L 171, 28.6.1986, s. 3).
Výše uvedené nařízení se zrušuje.
PŘÍLOHA XXI
RŮZNÁ USTANOVENÍ
I. Nařízení Rady (EHS) č. 827/68 ze dne 28. června 1968 (Úř. věst. L 151, 30.6.1968, s. 16), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 794/94 (Úř. věst. L 92, 9.4.1994, s. 15).
1. Články 2 a 3 se nahrazují tímto:
"Článek 2
1. Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na produkty uvedené v příloze 1 celní sazby společného celního sazebníku.
2. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a ozvláštní pravidla pro její používání; celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.
3. Pokud toto nařízení nebo ustanovení přijatá podle tohoto nařízení nestanoví jinak, a s výhradou závazků vyplývajících z mezinárodních dohod týkajících se produktů uvedených v příloze, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:
- vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,
- uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.
Článek 3
1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v příloze vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy, mohou být pro obchod se třetími zeměmi přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.
Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto odstavci a určí, v jakých případech a v rámci jakých mezí mohou členské státy přijmout ochranná opatření.
2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatřeních, která jsou sdělena členským státům a která jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.
3. Opatření, o kterém rozhodne Komise, může kterýkoli členský stát do tří pracovních dnů ode dne jeho sdělení předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit.
4. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy."
2. Článek 6 se nahrazuje tímto:
"Článek 6
Je-li je učiněn odkaz na tento článek, přijmou se opatření postupy podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS a podle odpovídajících článků ostatních nařízení o společné organizaci zemědělských trhů."
II. Nařízení Rady (EHS) č. 234/79 ze dne 5. února 1979 (Úř. věst. L 34, 9.2.1979, s. 2), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3209/89 (Úř. věst. L 312, 27.10.1989, s. 5).
V článku 2 se zrušuje odstavec 2.
PŘÍLOHA XXII
NEJODLEHLEJŠÍ REGIONY
I. Nařízení Rady (EHS) č. 3763/91 ze dne 16. prosince 1991 (Úř. věst. L 356, 24.12.1991, s. 1), ve znění nařízení (EHS) č. 3714/92 (Úř. věst. L 378, 23.12.1992, s. 23).
V článku 2 se odstavec 2 mění takto:
a) V prvním pododstavci se část věty, která zní:
"Dávky stanovené podle čl. 13 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2727/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s obilovinami"
, nahrazuje tímto:
"Dovozní cla stanovená ve společném celním sazebníku".
b) Ve druhém pododstavci se slova "(osvobození) od dávky" nahrazují slovy "(osvobození) od dovozního cla".
II. Nařízení Rady (EHS) č. 1600/92 ze dne 15. června 1992 (Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3714/92 (Úř. věst. L 378, 23.12.1992, s. 23).
1. V čl. 3 odst. 1 se zrušují slova "dávka nebo".
2. V čl. 5 odst. 1 písm. a) se zrušují slova "a/nebo dávky uvedené v článku 9 nařízení Rady (EHS) č. 805/68 ze dne 27. června 1986 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem".
3. V článku 7 se zrušují slova "dávky a/nebo".
III. Nařízení Rady (EHS) č. 1601/92 ze dne 15. června 1992 (Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 13), ve znění nařízení (EHS) č. 3714/92 (Úř. věst. L 378, 23.12.1992, s. 23).
1. V čl. 3 odst. 1 se zrušují slova "dávka nebo".
2. V čl. 5 odst. 1 písm. a) se zrušují slova "a/nebo dávky uvedené v článku 9 nařízení Rady (EHS) č. 805/68".
--------------------------------------------------