Článek 43

Postup projednávání ve výboru

1. Ve věcech uvedených v článku 42 je Komisi nápomocen výbor.

2. Na jednání výboru se použijí články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Kapitola 2

Obchod službami a pravidla usazování

Článek 44

Obecný cíl

Dlouhodobým cílem v této oblasti je postupná liberalizace obchodu službami s náležitým ohledem na cíle místní politiky ZZÚ a s náležitým uvážením úrovně rozvoje ZZÚ a závazků, které přijalo Společenství, členské státy nebo ZZÚ v rámci WTO.

Článek 45

Obecné zásady usazování a poskytování služeb

1. Pro účely této kapitoly se rozumí:

a) "společnostmi nebo podniky" společnosti nebo podniky založené podle občanského nebo obchodního práva, včetně veřejných a jiných obchodních společností, družstev a jakýchkoli jiných právnických osob nebo sdružení řízených veřejným nebo soukromým právem, s výjimkou neziskových.

"Společnosti nebo podniky členských států" jsou společnosti nebo podniky vytvořené v souladu s právem členského státu, jejichž sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovna se nacházejí v některém členském státě. Společnost nebo podnik, které mají v členském státě pouze sídlo, se však musí zabývat činností se skutečnou a soustavnou vazbou na hospodářství tohoto členského státu.

"Společnosti nebo podniky ZZÚ" jsou společnosti nebo podniky vytvořené v souladu s právem platným v dané ZZÚ, jejichž sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovna se nacházejí v této ZZÚ. Společnost nebo podnik, které mají v určité zemi nebo území pouze sídlo, se však musí zabývat činností se skutečnou a soustavnou vazbou na hospodářství této země nebo území;

b) "obyvateli ZZÚ" osoby s obvyklým bydlištěm v ZZÚ, které jsou státními příslušníky členského státu nebo které mají právní postavení specifické pro ZZÚ. Touto definicí nejsou dotčena práva udělená občanstvím Unie ve smyslu Smlouvy.

2. Pokud jde o režimy pro usazování a poskytování služeb v souladu s čl. 183 odst. 5 Smlouvy a s výhradou odstavce 3 níže,

a) použije Společenství na ZZÚ závazky, které na sebe vzalo podle Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), za podmínek stanovených v uvedené dohodě a v souladu s tímto rozhodnutím; při používání těchto závazků členské státy nerozlišují mezi obyvateli, společnostmi a podniky ZZÚ;

b) orgány ZZÚ poskytují státním příslušníkům, společnostem nebo podnikům členských států zacházení, které není méně výhodné než zacházení se státními příslušníky, společnostmi nebo podniky třetích zemí, a nerozlišují mezi státními příslušníky, společnostmi a podniky členských států.

3. S cílem prosazovat nebo podporovat místní zaměstnanost mohou orgány ZZÚ přijímat předpisy pro podporu svých obyvatel a místních činností.

V tom případě uvědomí orgány ZZÚ Komisi o předpisech, které přijmou, a Komise o nich uvědomí členské státy.

4. Pokud jde o povolání lékaře, zubního lékaře, porodní asistentky, zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči, farmaceuta a veterinárního lékaře, přijme Rada na návrh Komise jednomyslným rozhodnutím seznam odborných kvalifikací specifických pro obyvatele ZZÚ, které jsou uznávány v členských státech.

Článek 46

Námořní doprava

Cílem spolupráce v této oblasti je zajistit harmonický rozvoj účinných a spolehlivých služeb námořní dopravy za hospodářsky uspokojivých podmínek usnadněním aktivní účasti všech stran podle zásady neomezeného přístupu k dopravě na obchodním základě.

Toto ustanovení se nevztahuje na Grónsko.

Kapitola 3

Oblasti související s obchodem

Článek 47

Běžné platby a pohyb kapitálu

1. Aniž je dotčen odstavec 2

a) neuvalí členské státy a orgány ZZÚ žádná omezení na jakékoli platby ve volně směnitelné měně na běžný účet platební bilance mezi rezidenty Společenství a ZZÚ;

b) pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance, neuvalí členské státy a orgány ZZÚ žádná omezení na volný pohyb kapitálu pro přímé investice do společností vytvořených v souladu s právem hostitelského členského státu, země nebo území, a zajistí likvidaci a repatriaci aktiv vytvořených těmito investicemi a veškerého zisku z nich pocházejícího.

2. Společenství, členské státy a ZZÚ jsou oprávněny přijímat opatření uvedená obdobně v článcích 57, 58, 59, 60 a 301 Smlouvy v souladu s tam uvedenými podmínkami. Rovněž má-li jedna nebo více ZZÚ či jeden nebo více členských států vážné obtíže s platební bilancí nebo jsou jimi ohroženy, mohou orgány ZZÚ, členský stát nebo Společenství v souladu s podmínkami stanovenými v rámci GATT, GATS a článků VIII a XIV stanov Mezinárodního měnového fondu přijmout omezení běžných transakcí, která jsou časově omezená a nesmějí překročit míru nezbytnou k nápravě situace platební bilance. Při přijetí takových opatření se orgány ZZÚ, členský stát nebo Společenství neprodleně vzájemně informují a co nejdříve si navzájem předloží harmonogram zrušení dotyčných opatření.

Článek 48

Politiky hospodářské soutěže

1. Zavedení a provádění efektivních a řádných politik a pravidel hospodářské soutěže má zásadní význam pro zlepšení a zabezpečení prostředí příznivého pro investice, udržitelného procesu industrializace a průhlednosti v přístupu na trhy.

2. S cílem zajistit odstranění narušování hospodářské soutěže a s náležitým ohledem na různé úrovně rozvoje a hospodářských potřeb každé ZZÚ se Společenství a ZZÚ zavazují provádět celostátní, regionální nebo místní pravidla a politiky zahrnující kontrolu a za jistých podmínek zákaz dohod mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve shodě mezi podniky, jejichž cílem nebo výsledkem je zabránění hospodářské soutěži, její omezení nebo narušení. Výše uvedený zákaz se vztahuje také na zneužívání dominantního postavení jedním nebo více podniky na území Společenství nebo ZZÚ.

Článek 49

Ochrana práv duševního vlastnictví

1. Zajistí se přiměřená a účinná úroveň ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví včetně prostředků pro vynucování těchto práv v souladu s nejvyššími mezinárodními normami s cílem snížit narušování dvoustranného obchodu a bránění mu.

2. Práva duševního vlastnictví zahrnují autorská práva, včetně zejména autorských práv k počítačovým programům, a práva s nimi související, užitné vzory, patenty včetně biotechnologických vynálezů, průmyslové vzory, zeměpisná označení včetně označení původu, ochranné známky zboží a služeb, topografie integrovaných obvodů, právní ochranu databází, ochranu před nekalou soutěží podle článku 10 bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a ochranu nezveřejněných informací o know-how.

Článek 50

Normalizace a certifikace

V oblasti normalizace, certifikace a zabezpečování se provádí těsnější spolupráce s cílem odstranit zbytečné technické překážky a snížit rozdíly v těchto oblastech pro usnadnění obchodu.

Článek 51

Obchod a životní prostředí

Rozvoj mezinárodního obchodu se podporuje způsobem, který zajistí udržitelné a řádné řízení životního prostředí v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami a závazky a s patřičným ohledem na úroveň rozvoje jednotlivých ZZÚ. Zvláštní potřeby a požadavky ZZÚ se berou v úvahu při navrhování a provádění opatření na ochranu životního prostředí.

Na základě zásad z Ria se spolupráce zaměří na zajišťování schopnosti vzájemné podpory mezi obchodní politikou a politikou životního prostředí, zejména posilováním kontroly jakosti zboží a služeb souvisejících se životním prostředím a zdokonalováním výrobních metod šetrných k životnímu prostředí.

Článek 52

Obchod a pracovní normy

Musí být dodržovány klíčové pracovní normy uznávané na mezinárodní a vnitrostátní úrovni, zejména svoboda sdružování a ochrana práva organizovat se, uplatňování práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, zrušení nucené práce, odstranění nejhorších forem dětské práce, minimální věk pro přijetí do zaměstnání a nediskriminace v souvislosti se zaměstnáním.

Článek 53

Politika ochrany spotřebitele a ochrana zdraví spotřebitele

Provádí se spolupráce v oblasti politiky ochrany spotřebitele a ochrany zdraví spotřebitele s náležitým ohledem na právní předpisy platné v ZZÚ a ve Společenství s cílem vyhnout se překážkám obchodu.

Článek 54

Zákaz skrytých ochranářských opatření

Tato kapitola nesmí být využívána jako prostředek svévolné diskriminace nebo skrytého omezování obchodu.

Kapitola 4

Měnové a daňové záležitosti

Článek 55

Doložka o vynětí daní

1. Aniž je dotčen článek 56, nevztahuje se zacházení v rámci doložky nejvyšších výhod poskytované v souladu s tímto rozhodnutím na daňové výhody, které si členské státy nebo orgány ZZÚ poskytují nebo mohou v budoucnosti poskytovat na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů.

2. Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání přijetí nebo vynucování jakéhokoli opatření s cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů.

3. Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání příslušným orgánům rozlišovat při používání odpovídajících ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich místo pobytu nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

Článek 56

Daňové a celní režimy pro zakázky financované Společenstvím

1. ZZÚ použijí pro zakázky financované Společenstvím daňové a celní režimy, které nejsou méně výhodné než režimy, které používají pro nejvíce zvýhodňované státy nebo mezinárodní rozvojové organizace, s nimiž udržují vztahy. Pro účely stanovení zacházení doložky nejvyšších výhod se neberou v úvahu režimy používané příslušnými orgány dotyčné země nebo území vůči ostatním rozvojovým zemím.

2. S výhradou odstavce 1 se na zakázky financované Společenstvím vztahují tato ustanovení:

a) v ZZÚ, které jsou příjemcem pomoci, nepodléhá zakázka žádnému stávajícímu či budoucímu kolkovnému ani registračním poplatkům či daňovým poplatkům s rovnocenným účinkem; tyto zakázky však jsou registrovány podle právních předpisů platných v ZZÚ a může za ně být vyžadován poplatek, který odpovídá poskytnuté službě;

b) zisky nebo příjmy vznikající z provádění zakázek se zdaňují podle vnitřní daňové úpravy dotyčných ZZÚ za předpokladu, že fyzická nebo právnická osoba, která tohoto zisku nebo příjmu dosahuje, má v dané ZZÚ stálou provozovnu nebo že provádění zakázky trvá déle než šest měsíců;

c) podniky, které musí pro provádění zakázek na stavební práce dovézt zařízení, využijí pro uvedené zařízení systém dočasného dovozu podle vnitrostátních právních předpisů přijímajících ZZÚ, pokud o to požádají;

d) každé profesionální zařízení potřebné pro provádění úkolů stanovených v zakázce na služby se dočasně propustí do přijímajících ZZÚ podle jejich vnitrostátních právních předpisů s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem, jestliže tato cla, daně a poplatky nepředstavují odměnu za poskytnuté služby;

e) dovoz na základě zakázek na dodávky se propouští do přijímajících ZZÚ s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem. Zakázky na dodávky pocházející z dotyčné země nebo území se uzavírají na základě cen dodávek ze závodu, k nimž mohou být přičteny takové vnitřní daňové poplatky, jaké mohou být uplatňovány na takové dodávky v dané zemi nebo území;

f) paliva, maziva a uhlovodíková pojiva a všechny materiály použité v plnění zakázek na stavební práce se považují za zakoupené na místním trhu a podléhají daňové úpravě použitelné na základě právních předpisů platných v přijímající ZZÚ; a

g) spotřební zboží dovezené pro potřebu fyzických osob jiných než zaměstnaných v místě, které se zabývají prováděním úkolů stanovených v zakázce na služby, a jejich rodinných příslušníků se osvobozuje od dovozního cla, daní a ostatních daňových poplatků s rovnocenným účinkem v mezích stanovených právními předpisy platnými v přijímající ZZÚ.

3. Každá otázka, na kterou se nevztahují odstavce 1 a 2, podléhá i nadále právním předpisům dotyčné ZZÚ.

4. Úředníci Komise, s výjimkou v místě najatých zaměstnanců, jsou osvobozeni ode všech daní ukládaných v zemi nebo na území, na které jsou vysláni.

Kapitola 5

Odborné vzdělávání, způsobilost pro programy Společenství a jiná ustanovení

Článek 57

Odborné vzdělávání

Státní příslušníci členského státu pocházející ze ZZÚ jsou způsobilí pro získání odborného vzdělání ve Společenství na stejném základě jako státní příslušníci dotyčného členského státu, v němž jsou schopni splnit podmínky, jejichž splnění se požaduje od uvedených státních příslušníků, včetně případné podmínky trvalého bydliště ve Společenství nebo v EHP.

Článek 58

Programy otevřené pro ZZÚ

Osoby pocházející ze ZZÚ a případně i dotyčné veřejné nebo soukromé subjekty a instituce ZZÚ jsou způsobilé pro programy Společenství uvedené v seznamu v příloze II F a pro veškeré programy, které je v budoucnosti nahradí, s výhradou pravidel těchto programů a režimů platných pro členský stát, s nímž jsou spojeny.

Komise může tento seznam změnit na žádost ZZÚ či členského státu nebo z vlastního podnětu.

Článek 59

Korespondenční střediska Euro-Info (EICC)

Na žádost orgánů ZZÚ a postupy podle části třetí hlavy I může být v ZZÚ zřízeno korespondenční středisko Euro-Info (dále jen "EICC"). Hostitelské struktuře EICC se může zpřístupnit částečné financování ze subvencí dostupných v rámci JPD nebo regionální spolupráce.

Úkoly EICC, nástroje a služby, které mají k dispozici, postupy jejich zřizování a kritéria výběru hostitelské struktury jsou stanoveny v příloze V.

Článek 60

CDE a CTA

ZZÚ jsou na žádost svých orgánů způsobilé pro služby Střediska pro rozvoj podnikání (CDE) a Střediska pro rozvoj zemědělství (CTA) uvedených v článku 1 přílohy III dohody o partnerství AKT/ES.

Jakékoli náklady spojené se službami, které CDE nebo CTA poskytuje ve prospěch ZZÚ, jsou financovány z prostředků stanovených v příloze II A.

ČÁST ČTYŘI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 61

Změna postavení

Pokud některá ze ZZÚ získá nezávislost,

a) mohou být režimy stanovené tímto rozhodnutím pro tuto zemi nebo území nadále prozatímně používány za podmínek, které stanoví Rada;

b) Rada na návrh Komise jednomyslně rozhodne o všech nezbytných úpravách tohoto rozhodnutí, zejména o částkách stanovených v příloze II A.

Článek 62

Přezkum

Rada do 31. prosince 2007 na návrh Komise jednomyslně přijme předpisy, které se mají zavést pro následné používání zásad stanovených v článcích 182 až 186 Smlouvy. V této souvislosti Rada zejména přijme veškerá nezbytná opatření, pokud se některá ze ZZÚ v souladu se svými ústavními postupy rozhodne přistoupit ke zvláštním preferenčním ujednáním mezi Společenstvím a různými partnery v regionu, ke kterému náleží. V tomto ohledu Rada vezme v úvahu zejména mezinárodní závazky přijaté Společenstvím, jeho členskými státy nebo ZZÚ, včetně závazků v rámci WTO.

Článek 63

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 2. prosince 2001. Jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2011.

wČlánek 64

Zveřejnění

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství.

V Bruselu dne 27. listopadu 2001.

Za Radu

předsedkyně

A. Neyts-uyttebroeck

[1] Úř. věst. L 263, 19.9.1991, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2001/161/ES (Úř. věst. L 58, 28.2.2001, s. 21).

[2] PE 228.210, 1.12.1998.

[3] C5-0070 – 2001/2033 (COS) (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Rozhodnutí Rady 97/803/ES ze dne 29. listopadu 1997, jímž se v polovině období mění rozhodnutí 91/482/EHS o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému hospodářskému společenství (Úř. věst. L 329, 29.11.1997, s. 50).

[5] Úř. věst. L 184, 7.7.1999, s. 23.

[6] Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.

[7] Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13. 12. 1993, s. 1).

[8] Úř. věst. L 318, 20. 12. 1993, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2580/2000 (Úř. věst. L 298, 25. 11. 2000, s. 5).

[9] Úř. věst. L 30, 6. 2. 1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné rozhodnutím Komise 1999/816/ES (Úř. věst. L 316, 10. 12. 1999, s. 43).

[10] Rozhodnutí Rady 93/98/EHS ze dne 1. února 1993 o uzavření Úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a o jejich zneškodňování (Basilejská úmluva) jménem Společenství (Úř. věst. L 39 16. 2. 1993, s. 1).

[11] Nařízení Rady (ES) č. 1420/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro přepravu některých druhů odpadů do některých nečlenských zemí OECD (Úř. věst. L 166, 1. 7. 1999, s. 6). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1800/2001 (Úř. věst. L 244, 14. 9. 2001, s. 19).

[12] Nařízení Rady (ES) č. 1547/1999 ze dne 12. července 1999, kterým se stanoví kontrolní postupy podle nařízení Rady (EHS) č. 259/93 pro přepravu některých druhů odpadů do některých zemí, na něž se nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v konečném znění (Úř. věst. L 185, 17. 7. 1999, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1800/2001.

[13] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28. 12. 2000, s. 81).

[14] Rozhodnutí Komise 94/774/ES ze dne 24. listopadu 1994 o standardním nákladním listu ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 259/93 o dozoru nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a o její kontrole (Úř. věst. L 310, 3. 12. 1994, s. 70).

[15] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 993/2001 (Úř. věst. L 141, 28.5.2001, s. 1).

[16] Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 184.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I A

SEZNAM ZEMÍ A ÚZEMÍ (ZZÚ) UVEDENÝCH V ČLÁNKU 1

- Grónsko,

- Nová Kaledonie a závislá území,

- Francouzská Polynésie,

- Francouzská jižní a antarktická území,

- ostrovy Wallis a Futuna,

- Mayotte,

- Saint-Pierre a Miquelon,

- Aruba,

- Nizozemské Antily:

- Bonaire,

- Curaçao,

- Saba,

- Sint Eustatius,

- Sint Maarten,

- Anguilla,

- Kajmanské ostrovy,

- Falklandy (Malvíny),

- Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy,

- Montserrat,

- Pitcairn,

- Svatá Helena, ostrov Ascensión, Tristan da Cunha,

- Britská území v Antarktidě,

- Britská indickooceánská území,

- ostrovy Turks a Caicos,

- Britské Panenské ostrovy.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I B

SEZNAM ZZÚ UVEDENÝCH V ČL. 3 ODST. 3 POVAŽOVANÝCH PRO ÚČELY TOHOTO ROZHODNUTÍ ZA NEJMÉNĚ ROZVINUTÉ

- Anguilla,

- Mayotte,

- Montserrat,

- Svatá Helena, ostrov Ascensión, Tristan da Cunha,

- ostrovy Turks a Caicos,

- ostrovy Wallis a Futuna,

- Saint-Pierre a Miquelon.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II A

FINANČNÍ POMOC SPOLEČENSTVÍ: 9. ERF

Článek 11

Zásada teritoriality

1. Podmínky pro získání statusu původu uvedené v hlavě II musí být plněny v ZZÚ nepřetržitě, s výhradou článku 6.

2. Je-li původní zboží vyvezené ze ZZÚ, ze Společenství nebo ze států AKT do jiné země vráceno, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li celním orgánům věrohodně prokázat, že:

a) vrácené zboží je totožné s vyvezeným a

b) bylo případně podrobeno pouze operacím nezbytným pro své uchování v nezměněném stavu po dobu pobytu v dané zemi nebo při svém vývozu.

Článek 12

Přímá doprava

1. Preferenční zacházení podle ustanovení o obchodní spolupráci tohoto rozhodnutí se použije pouze na produkty splňující požadavky této přílohy, které jsou přepravovány přímo mezi územím ZZÚ, Společenství nebo států AKT, aniž by vstoupily na jiné území. Produkty, které tvoří jedinou zásilku, však mohou být přepravovány přes jiná území též s překládkou nebo dočasným uskladněním na takovém území, jestliže zůstaly v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a nebyly podrobeny jiným operacím než vykládce, překládce nebo operacím, jejichž účelem je jejich uchování v nezměněném stavu.

Původní produkty mohou být přepravovány potrubím přes jiná území než území ZZÚ, Společenství nebo státu AKT.

2. Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se příslušným celním orgánům země dovozu prokazuje předložením:

a) jednotného přepravního dokladu, na jehož základě se uskutečňuje přeprava ze země vývozu přes zemi tranzitu; nebo

b) potvrzení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje

i) přesný popis produktů,

ii) data vykládky nebo překládky produktů a případně jména použitých plavidel nebo jiných dopravních prostředků a

iii) osvědčení podmínek, v nichž se produkty nacházely v zemi tranzitu; nebo

c) nemohou-li být předloženy doklady uvedené výše, jakýchkoli jiných průkazných dokladů.

Článek 13

Výstavy

1. Jsou-li původní produkty zaslány ze ZZÚ na výstavu do země jiné než ZZÚ, stát AKT nebo členského státu Společenství a po skončení výstavy prodány za účelem dovozu do Společenství, použije se na ně při dovozu toto rozhodnutí, je-li příslušným celním orgánům věrohodně prokázáno, že:

a) vývozce zaslal tyto produkty ze ZZÚ do země konání výstavy a vystavil je tam;

b) vývozce tyto produkty prodal nebo přenechal příjemci ze Společenství;

c) produkty byly zaslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v jakém byly odeslány na výstavu; a

d) produkty nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.

2. Doklad o původu musí být vystaven nebo vyhotoven v souladu s hlavou IV a předložen celním orgánům země dovozu obvyklým způsobem. Musí v něm být uvedeny název a adresa výstavy. Je-li to nezbytné, mohou být požadovány další doklady o podmínkách, za kterých byly produkty vystaveny.

3. Odstavec 1 se vztahuje na všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních místnostech s úmyslem prodat zahraniční produkty.

HLAVA IV

PROKAZOVÁNÍ PŮVODU

Článek 14

Obecné požadavky

1. Na produkty pocházející ze ZZÚ dovážené do Společenství se toto rozhodnutí vztahuje po předložení:

a) průvodního osvědčení EUR.1 podle vzoru uvedeného v dodatku 3; nebo

b) v případech uvedených v čl. 19 odst. 1 prohlášení, jehož znění je uvedeno v dodatku 4, uvedeného vývozcem na faktuře, dodacím listu nebo jakémkoli jiném obchodním dokladu, který popisuje dotyčné produkty dostatečně podrobně, aby umožnil jejich ztotožnění (dále jen "prohlášení na faktuře").

2. Odchylně od odstavce 1 se na původní produkty ve smyslu této přílohy v případech uvedených v článku 25 vztahuje toto rozhodnutí, aniž by bylo nezbytné předkládat některý z dokladů uvedených výše.

Článek 15

Postup pro vydání průvodního osvědčení EUR.1

1. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány ZZÚ vývozu na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo na odpovědnost vývozce jeho pověřeným zástupcem.

2. Pro tento účel vyplní vývozce nebo jeho pověřený zástupce tiskopis průvodního osvědčení EUR.1 a tiskopis žádosti, jejichž vzory jsou uvedeny v dodatku 3. Tyto tiskopisy se vyplňují v souladu s touto přílohou. Jsou-li vyplněny rukou, musí být vyplněny inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů musí být uveden v kolonce vyhrazené pro tento účel, bez vynechání prázdných řádků. Není-li tato kolonka vyplněna celá, musí být poslední řádek popisu podtržen vodorovnou čarou a prázdný prostor proškrtnut.

3. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 musí kdykoli na žádost celních orgánů ZZÚ vývozu, kde je průvodní osvědčení EUR.1 vydáváno, předložit všechny související doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány ZZÚ vývozu, pokud mohou být dotyčné produkty považovány za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo z AKT a pokud jsou splněny ostatní požadavky této přílohy.

5. Vydávající celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření k ověření statusu původu produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy. Za tím účelem mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce či jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné. Celní orgány, které vydávají osvědčení, také dbají na to, aby tiskopisy uvedené v odstavci 2 byly řádně vyplněny. Zkontrolují zejména, je-li prostor určený pro popis produktů vyplněn způsobem, který vylučuje možnost dodatečného neoprávněného doplnění.

6. Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 se uvádí v kolonce 11 osvědčení.

7. Celní orgány vydají průvodní osvědčení EUR.1 a předají je vývozci, jakmile je vývoz skutečně proveden nebo zajištěn.

Článek 16

Dodatečně vydaná průvodní osvědčení EUR.1

1. Odchylně od čl. 15 odst. 7 může být průvodní osvědčení EUR.1 ve výjimečných případech vydáno po vývozu produktů, jichž se týká, jestliže:

a) nebylo vydáno při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvláštních okolností, nebo

b) bylo celním orgánům věrohodně prokázáno, že průvodní osvědčení EUR.1 bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických důvodů.

2. V případech podle odstavce 1 musí vývozce ve své žádosti uvést místo a datum vývozu produktů, na které se průvodní osvědčení EUR.1 vztahuje, a důvody pro svou žádost.

3. Celní orgány mohou vydat průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně pouze poté, co ověří, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s odpovídajícími podklady.

4. Průvodní osvědčení EUR.1 vystavené dodatečně musí v kolonce "Poznámky" (kolonka 7) obsahovat jednu z těchto poznámek:

"EXPEDIDO A POSTERIORI","UDSTEDT EFTERFØLGENDE","NACHTRÄGLICH AUSGESTELLT","ΕΚΔΟΘΕΝ ΕΚ ΤΩΝ ΥΣΤΕΡΩΝ","ISSUED RETROSPECTIVELY","DÉLIVRÉ A POSTERIORI","RILASCIATO A POSTERIORI","AFGEGEVEN A POSTERIORI","EMITIDOA A POSTERIORI","ANNETTU JÄLKIKÄTEEN","UTFÄRDAT I EFTERHAND".

5. Poznámka uvedená v odstavci 4 se zapisuje do kolonky "Poznámky" průvodního osvědčení EUR.1.

Článek 17

Vystavení duplikátu průvodního osvědčení EUR.1

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 může vývozce požádat celní orgány, které je vydaly, o vystavení duplikátu na základě vývozních dokladů, které mají k dispozici.

2. Duplikát průvodního osvědčení EUR.1 musí v kolonce "Poznámky" (kolonka 7) obsahovat jednu z těchto poznámek:

"DUPLICADO", "DUPLIKAT", "ΑΝΤΙΓΡΑΦΟ", "DUPLICATE", "DUPLICATA", "DUPLICATO", "DUPLICAAT", "SEGUNDA VIA", "KAKSOISKAPPALE".

3. Poznámka uvedená v odstavci 2 se zapisuje do kolonky "Poznámky" duplikátu průvodního osvědčení EUR.1.

4. Duplikát nese datum vydání původního průvodního osvědčení EUR.1 a tímto datem nabývá účinku.

Článek 18

Vydání průvodního osvědčení EUR.1 na základě dříve vydaného nebo vyhotoveného dokladu o původu

Jsou-li původní produkty umístěny pod celní dohled ve Společenství nebo v ZZÚ, je možné pro účely zaslání všech nebo některých produktů na jiné místo ve Společenství nebo v ZZÚ nahradit původní doklad o původu jedním nebo více průvodními osvědčeními EUR.1. Náhradní průvodní osvědčení EUR.1 vydá celní úřad, pod jehož dohled jsou produkty umístěny.

Článek 19

Podmínky pro vyhotovení prohlášení na faktuře

1. Prohlášení na faktuře uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. b) může učinit:

a) schválený vývozce ve smyslu článku 20, nebo

b) kterýkoli vývozce pro jakoukoli zásilku sestávající z jednoho nebo více nákladových kusů obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6000 EUR.

2. Prohlášení na faktuře může být učiněno, lze-li dotyčné produkty považovat za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo ze států AKT a jsou-li splněny ostatní požadavky této přílohy.

3. Vývozce činící prohlášení na faktuře musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů země vývozu předložit veškeré související doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy.

4. Prohlášení na faktuře vystaví vývozce psacím strojem, razítkem nebo tiskem na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu, přičemž se prohlášení, jehož znění je uvedeno v dodatku 4, vyhotoví v jednom z jazyků stanovených v uvedené příloze a v souladu s vnitrostátním právem země vývozu. Je-li prohlášení psáno rukou, musí být napsáno inkoustem a hůlkovým písmem.

5. Prohlášení na faktuře podepisuje vlastnoručně vývozce. Vývozce schválený ve smyslu článku 20 však není povinen podepisovat toto prohlášení, jestliže se celním orgánům země vývozu písemně zaváže, že přebírá plnou odpovědnost za jakékoli prohlášení na faktuře, které jej identifikuje, jako by je vlastnoručně podepsal.

6. Prohlášení na faktuře může vývozce učinit při vývozu produktů, na které se osvědčení vztahuje, nebo po vývozu pod podmínkou, že je předloží v zemi dovozu do dvou let po dovozu produktů, k nimž se vztahuje.

Článek 20

Schválený vývozce

1. Celní orgány země vývozu mohou povolit kterémukoli vývozci, který často zasílá produkty, na které se vztahují ustanovení o obchodní spolupráci tohoto rozhodnutí, aby činil prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů. Vývozce, který žádá o takové povolení, musí celním orgánům poskytnout dostatečné záruky nezbytné k ověření statusu původu produktů a splnění ostatních požadavků této přílohy.

2. Celní orgány mohou vázat poskytnutí statusu schváleného vývozce na splnění jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné.

3. Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního povolení, které se uvádí v prohlášení na faktuře.

4. Celní orgány dohlížejí na využívání povolení schváleným vývozcem.

5. Celní orgány mohou povolení kdykoliv odejmout. Jsou povinny tak učinit, jestliže schválený vývozce již neposkytuje záruky uvedené v odstavci 1, již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2 nebo udělené povolení jiným způsobem nesprávně využívá.

Článek 21

Platnost dokladu o původu

1. Doklad o původu je platný deset měsíců ode dne svého vystavení v zemi vývozu a musí být v této lhůtě předložen celním orgánům země dovozu.

2. Doklady o původu předkládané celním orgánům země dovozu po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 lze přijmout pro poskytnutí preferenčního zacházení, pokud lhůta nebyla dodržena v důsledku mimořádných okolností.

3. V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout doklad o původu, pokud jim byly produkty předloženy před uplynutím této lhůty.

Článek 22

Tranzitní postup

Při vstupu produktů do ZZÚ nebo států AKT jiných než země původu začíná další lhůta platnosti v délce čtyř měsíců ode dne, kdy celní orgány země tranzitu do kolonky "Poznámky" (kolonka 7) osvědčení EUR.1 vyplní tyto údaje:

- slovo "tranzit",

- název země tranzitu,

- úřední razítko, jehož vzor byl předložen Komisi podle článku 31,

- datum těchto potvrzení.

Článek 23

Předkládání dokladu o původu

Doklady o původu se předkládají celním orgánům země dovozu postupy platnými v této zemi. Tyto orgány mohou požadovat překlad dokladu o původu a mohou rovněž požadovat, aby bylo k dovoznímu prohlášení přiloženo prohlášení dovozce o tom, že produkty splňují podmínky pro použití tohoto rozhodnutí.

Článek 24

Dovoz po částech

Jsou-li na žádost dovozce a za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dováženy po částech rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému, spadající do tříd XVI a XVII nebo čísel 7308 a 9406 harmonizovaného systému, prokazuje se jejich původ celním orgánům pouze při dovozu první části.

Článek 25

Osvobození od dokladu o původu

1. Produkty, které jsou zasílány v malých zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, se považují za původní produkty, aniž by bylo třeba předložit doklad o původu, za předpokladu, že nejsou dováženy obchodně, že byly prohlášeny za produkty splňující požadavky této přílohy a že o pravdivosti tohoto prohlášení neexistují žádné pochybnosti. V případě produktů zasílaných poštou lze toto prohlášení učinit na celním prohlášení CN22/CN23 nebo na listu papíru, který se připojí k tomuto dokladu.

2. Za neobchodní dovoz se považuje příležitostný dovoz, který se týká výlučně produktů pro osobní použití příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, je-li z povahy a množství produktů zřejmé, že neslouží žádnému obchodnímu účelu.

3. Celková hodnota těchto produktů nesmí u malých zásilek překročit 500 EUR a u produktů nacházejících se v osobních zavazadlech cestujících 1200 EUR.

Článek 26

Informační postup pro účely kumulace

1. Při použití čl. 2 odst. 2 a čl. 6 odst. 1 se status původu ve smyslu této přílohy u materiálů pocházejících z jiných ZZÚ, Společenství nebo států AKT prokazuje průvodním osvědčením EUR.1 nebo prohlášením dodavatele, jehož vzor je uveden v dodatku 5 A, které předkládá vývozce v zemi, ze které materiály pocházejí.

2. Při použití čl. 2 odst. 2 nebo čl. 6 odst. 2 se opracování nebo zpracování provedené v jiné ZZÚ, Společenství nebo státech AKT prokazuje prohlášením dodavatele, jehož vzor je uveden v dodatku 5 B, které předkládá vývozce v zemi, ze které materiály pocházejí.

3. Dodavatel vyhotoví pro každou zásilku materiálu zvláštní prohlášení dodavatele na obchodní faktuře týkající se této zásilky nebo na příloze k této faktuře nebo na dodacím listu či jiném obchodním dokladu týkajícím se dané zásilky, který popisuje dotyčné materiály dostatečně podrobně, aby umožnil jejich ztotožnění.

4. Prohlášení dodavatele lze vyhotovit na předtištěném formuláři.

5. Prohlášení dodavatele se podepisují ručně. Pokud jsou však faktura a prohlášení dodavatele zhotoveny pomocí metod elektronického zpracování údajů, nemusí být prohlášení dodavatele podepsáno ručně za předpokladu, že je určen odpovědný vedoucí pracovník dodavatelské společnosti ke spokojenosti celních orgánů ve státě, kde se prohlášení dodavatele podávají. Uvedené celní orgány mohou stanovit podmínky pro uplatňování tohoto odstavce.

6. Prohlášení dodavatele se předkládají příslušnému celnímu úřadu v ZZÚ vývozu pověřenému vydáváním průvodního osvědčení EUR.1.

7. Vyhotovená prohlášení dodavatele a osvědčení údajů vystavená přede dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost v souladu s článkem 23 přílohy II rozhodnutí 91/482/EHS zůstávají v platnosti.

8. Pro účely čl. 6 odst. 4 prvního pododstavce musí být průvodní osvědčení EUR.1 v kolonce "Poznámky" (kolonka. 7) obsahovat jednu z těchto poznámek:

"RESTITUCIÓN A LA EXPORTACIÓN NO PAGADA","EKSPORTRESTITUTION IKKE UDBETALT","KEINE AUSFUHRERSTATTUNG GEZAHLT","ΔΕΝ ΚΑΤΕΒΛΗΘΗ ΚΑΤΑ ΤΗΝ ΕΞΑΓΩΓΗ","EXPORT REFUND NOT PAID","RESTITUTION À L'EXPORTATION NON PAYÉE","RESTITUZIONE ALL'ESPORTAZIONE NON CORRISPOSTA","GEEN UITVOERRESTITUTIE BETAALD","RESTITUIÇÕES À EXPORTAÇÃO NÃO PAGAS","EI MAKSETTU VIENTITUKEA","EXPORTSTÖD EJ UTBETALAT".

Článek 27

Podpůrné doklady

Doklady uvedenými v čl. 15 odst. 3 a čl. 19 odst. 3, které prokazují, že produkty, na které se vztahuje průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře, mohou být považovány za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo z AKT a že splňují ostatní požadavky této přílohy, mohou být kromě jiného:

a) přímý důkaz o činnostech prováděných vývozcem nebo dodavatelem při získávání dotyčného zboží, který je obsažen například v jeho účtech nebo vnitropodnikovém účetnictví;

b) doklady prokazující status původu použitých materiálů, vydané nebo vyhotovené v ZZÚ, ve Společenství nebo v AKT, pokud jsou tyto doklady použity v souladu s vnitřním právem;

c) doklady prokazující opracování nebo zpracování materiálů v ZZÚ, ve Společenství nebo ve státech AKT, vydané nebo vyhotovené v ZZÚ, ve Společenství nebo ve státě AKT, pokud jsou tyto doklady použity v souladu s vnitřním právem;

d) průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře prokazující status původu použitých materiálů, vydané nebo vyhotovené v ZZÚ, ve Společenství nebo ve státech AKT v souladu s touto přílohou.

Článek 28

Uchování dokladu o původu a podpůrných dokladů

1. Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 uchovává doklady uvedené v čl. 15 odst. 3 po dobu nejméně tří let.

2. Vývozce, který činí prohlášení na faktuře, uchovává kopii tohoto prohlášení a doklady uvedené v čl. 19 odst. 3 po dobu nejméně tří let.

3. Celní orgány ZZÚ vývozu, které vydávají průvodní osvědčení EUR.1, uchovávají žádosti uvedené v čl. 15 odst. 2 po dobu nejméně tří let.

4. Celní orgány země dovozu uchovávají průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře, která jim byla předložena, po dobu nejméně tří let.

Článek 29

Rozpory a formální chyby

1. Jsou-li zjištěny drobné rozpory mezi údaji uvedenými v dokladu o původu a údaji v dokladech, které byly celnímu úřadu za účelem předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu produktů, nepůsobí to samo o sobě neplatnost doklad o původu, jestliže je náležitě prokázáno, že se tento doklad skutečně vztahuje na předložené produkty.

2. Zjevné formální chyby, například přepisy v dokladu o původu, nevedou k odmítnutí dokladu, nejsou-li takové povahy, že vyvolávají pochybnosti o správnosti údajů obsažených v tomto dokladu.

Článek 30

Částky vyjádřené v eurech

1. Částky, které mají být používány v kterékoli dané národní měně členského státu, jsou v této národní měně ekvivalentem částek vyjádřených v eurech k prvnímu pracovnímu dni měsíce října roku 1999.

2. Na žádost Komise, členského státu nebo ZZÚ přezkoumá částky vyjádřené v eurech a jejich ekvivalenty v národních měnách některých členských států Výbor pro celní kodex (odbor pro původ zboží). Při provádění tohoto přezkumu výbor zajistí, aby nedošlo k poklesu užívaných částek v žádné národní měně, a dále zváží potřebnost zachování účinků dotyčných mezí v reálných hodnotách. Za tímto účelem může rozhodnout o úpravě částek vyjádřených v eurech.

3. Pokud jsou produkty fakturovány v měně jiného členského státu, uzná země dovozu částku, kterou dotyčný členský stát oznámí.

HLAVA V

ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 31

Oznamování razítek a adres

ZZÚ zašlou Komisi vzory používaných razítek a adresy celních orgánů příslušných k vydávání průvodních osvědčení EUR.1 a k následnému ověřování průvodních osvědčení EUR.1 a prohlášení na fakturách.

Průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení na fakturách se přijímají pro účely uplatňování preferenčního zacházení ode dne, kdy Komise tyto informace obdrží.

Komise tyto informace sdělí celním orgánům členských států.

Článek 32

Ověřování dokladů o původu

1. S cílem zajistit správné uplatňování této přílohy si jsou ZZÚ, Společenství a státy AKT prostřednictvím příslušných celních správ vzájemně nápomocny při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře a správnosti údajů obsažených v těchto dokladech.

Konzultované orgány poskytnou veškeré užitečné informace o podmínkách, za kterých byl produkt vyroben, a zejména o podmínkách, za nichž byla dodržena pravidla původu v dotyčných různých ZZÚ, členských státech nebo státech AKT.

2. Následné ověřování dokladů o původu se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti dokladu, o statusu původu dotyčného produktu nebo o splnění jiných požadavků této přílohy.

3. Pro účely odstavce 2 vrátí celní orgány země dovozu průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení na faktuře nebo kopii těchto dokladů celním orgánům země vývozu, a případně uvedou důvody pro jeho ověření. Spolu se žádostí o ověření zašlou rovněž veškeré získané informace a doklady nasvědčující, že údaje uvedené v dokladu o původu zboží nejsou správné.

4. Ověření provádějí celní orgány země vývozu. Pro tento účel mají právo požadovat předložení jakýchkoli důkazů a provádět veškeré kontroly účtů vývozce nebo jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné.

5. Rozhodnou-li se celní orgány země dovozu pozastavit udělování preferenčního zacházení pro dotyčné produkty až do výsledku ověření, nabídnou dovozci popuštění produktu, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

6. Celní orgány, které požádaly o ověření, jsou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé a zda lze dotyčné produkty považovat za produkty pocházející ze ZZÚ, ze Společenství nebo ze států AKT a zda splňují ostatní požadavky této přílohy.

7. Jestliže v případě důvodných pochybností není obdržena žádná odpověď do deseti měsíců ode dne podání žádosti o ověření nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje postačující k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu produktů, odmítnou celní orgány, které podaly žádost o ověření, uplatit celní preference, s výjimkou existence mimořádných okolností.

8. Jestliže ověřovací postup nebo jiné dostupné údaje nasvědčují, že zřejmě došlo k porušení požadavků této přílohy, provede ZZÚ z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství dostatečně rychle náležitá šetření nebo zařídí náležitá šetření, aby byla tato porušení zjištěna a aby jim bylo zabráněno. Těchto šetření se může zúčastnit Komise.

Článek 33

Ověřování prohlášení dodavatelů

1. Ověřování prohlášení dodavatelů se provádí se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokladů nebo o správnosti nebo úplnosti údajů o skutečném původu dotyčných materiálů.

2. Celní orgány, jimž se prohlášení dodavatele předkládá, mohou požádat celní orgány státu, kde bylo prohlášení vydáno, aby vystavily osvědčení údajů, jehož vzor je uveden v dodatku 6. Případně mohou celní orgány, jimž se předkládá prohlášení dodavatele, požádat vývozce, aby předložil osvědčení údajů vystavené celními orgány státu, ve kterém bylo prohlášení vydáno.

Úřad, který osvědčení údajů vystavil, je uchovává po dobu nejméně tří let.

3. Celní orgány, které žádají o osvědčení, jsou informovány o výsledcích tohoto ověření co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda je prohlášení o statusu materiálů správné.

4. Pro účely ověření uchovávají dodavatelé nejméně po dobu tří let kopii dokladu s prohlášením spolu s nezbytnými důkazy o skutečném statusu materiálů.

5. Celní orgány státu, ve kterém je vydáno prohlášení dodavatele, mají právo požadovat předložení jakýchkoli důkazů a provádět veškeré kontroly, které považují za účelné, s cílem ověřit správnost kteréhokoli prohlášení dodavatele.

6. Každé průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře vystavené nebo vyhotovené na základě nesprávného prohlášení dodavatele je od počátku neplatné.

Článek 34

Řešení sporů

Pokud nastanou spory ohledně ověření uvedeného v článcích 32 a 33, které nelze mezi celními orgány, které žádají o ověření a celními orgány příslušnými k tomuto tohoto ověření, vyřešit, nebo pokud tyto orgány vznesou otázku týkající se výkladu této přílohy, předloží se Výboru pro celní kodex – odboru pro původ zboží, zřízenému nařízením (EHS) č. 2913/92.

Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu řídí právními předpisy této země.

Článek 35

Sankce

Každé osobě, která vystaví nebo zajistí vystavení dokumentu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání preferenčního zacházení pro produkty, bude uložena sankce.

Článek 36

Svobodná pásma

1. ZZÚ a členské státy učiní všechna nezbytná opatření nezbytná k zajištění, aby obchodované produkty provázené dokladem o původu, které jsou během přepravy umístěny ve svobodném pásmu na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a byly podrobeny pouze obvyklým operacím pro uchování v nezměněném stavu.

2. Odchylně od odstavce 1 vydají příslušné celní orgány na žádost vývozce nové průvodní osvědčení EUR.1, pokud jsou původní produkty dovezeny do svobodného pásma prováděné dokladem o původu a jsou zde podrobeny zacházení nebo zpracování, za předpokladu, že toto zacházení nebo zpracování je v souladu s touto přílohou.

Článek 37

Odchylky

1. Odchylky od této přílohy mohou být přijaty, jsou-li odůvodněny rozvojem stávajících odvětví nebo vznikem nových.

Členský stát nebo případně dotyčné orgány ZZÚ oznámí Společenství svou žádost o odchylku spolu s důvody v souladu s odstavcem 2.

Společenství vyhoví všem žádostem, které jsou řádně odůvodněny v souladu s tímto článkem a které nemohou způsobit vážnou újmu stávajícímu odvětví Společenství.

2. S cílem usnadnit posouzení žádostí o odchylku předloží členský stát nebo ZZÚ, která žádost podává, prostřednictvím formuláře uvedeného v dodatku 7 na její podporu co nejúplnější údaje, které zahrnují zejména tyto informace:

- popis dokončeného produktu,

- povahu a množství materiálů pocházejících ze třetí země,

- povahu a množství materiálů pocházejících ze států AKT, Společenství nebo ZZÚ nebo materiálů, které zde byly zpracovány,

- výrobní procesy,

- přidanou hodnotu,

- počet zaměstnanců v dotyčném podniku,

- předpokládaný objem vývozu do Společenství,

- ostatní možné zdroje dodávek surovin,

- důvody požadovaného trvání v rámci snah najít nové zdroje dodávek,

- ostatní zjištění.

Stejná pravidla platí pro veškeré žádosti o prodloužení.

3. Při posuzování žádostí se přihlíží zejména:

a) k úrovni rozvoje nebo zeměpisné poloze dotyčné ZZÚ;

b) k případům, kdy by používání stávajících pravidel původu značně postihlo schopnost stávajícího odvětví ZZÚ pokračovat ve vývozu do Společenství, se zvláštním ohledem na případy, které by mohly vyústit v ukončení jeho činnosti;

c) ke konkrétním případům, kdy lze jasně prokázat, že pravidla původu by mohla odrazovat od významných investic v některém z odvětví a kde by odchylka ve prospěch uskutečnění investičního programu umožnila plnit tato pravidla po etapách.

4. V každém případě se ověří, zda danou otázku neřeší pravidla o kumulaci původu.

5. Kromě toho, pokud se žádost o odchylku týká nejméně rozvinuté země nebo území, posuzuje se vstřícně, zejména s ohledem na:

a) hospodářský a sociální dopad rozhodnutí, zvláště na zaměstnanost;

b) potřebu použít odchylku pro určité období s ohledem na konkrétní situaci dotyčné ZZÚ a její obtíže.

6. Při posuzování žádostí se v jednotlivých případech bere zvláštní ohled na možnost udělení statusu původu produktům, které obsahují materiály pocházející ze sousedních rozvojových zemí nebo nejméně rozvinutých zemí, za předpokladu, že je možné zavést uspokojivou správní spolupráci.

7. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 6, poskytne se odchylka, pokud přidaná hodnota nepůvodních produktů použitých v dotyčné ZZÚ činí nejméně 45 % hodnoty konečného produktu, za předpokladu, že tato odchylka nezpůsobí vážnou újmu hospodářskému odvětví Společenství nebo jednoho z členských států.

8. a) Rada a Komise učiní kroky nezbytné k tomu, aby bylo rozhodnutí přijato co nejrychleji a v každém případě nejpozději do 75 pracovních dnů poté, co žádost obdrží předseda Výboru pro celní kodex – odboru pro původ zboží. V této souvislosti se rozhodnutí Rady 2000/399/ES [1] použije obdobně.

b) Jestliže není rozhodnutí přijato ve lhůtě uvedené v písmenu a), považuje se žádost za přijatou.

9. a) Odchylka platí po určitou dobu, obvykle pět let.

b) Rozhodnutí o odchylce může stanovit prodloužení odchylky bez nutnosti nového rozhodnutí Komise za předpokladu, že dotyčný členský stát nebo ZZÚ tři měsíce před koncem každého období předloží důkaz o tom, že stále nejsou schopny plnit podmínky této přílohy, kterých se odchylka týká.

Pokud je proti prodloužení vznesena námitka, Komise ji co nejdříve posoudí a rozhodne, zda má být odchylka prodloužena. Komise postupuje podle odstavce 8. Přijmou se veškerá nezbytná opatření, aby se zabránilo přerušení uplatňování odchylky.

c) V obdobích uvedených v písmenech a) a b) může Společenství přezkoumat podmínky provádění odchylky, pokud zjistí podstatnou změnu v důvodech rozhodnutí poskytnout odchylku. Na základě přezkumu se Společenství může rozhodnout změnit podmínky svého rozhodnutí ohledně rozsahu odchylky nebo jakékoli jiné dříve stanovené podmínky.

HLAVA VI

CEUTA A MELILLA

Článek 38

Zvláštní podmínky

1. Pojem "Společenství" užívaný v této příloze nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem "produkty pocházející ze Společenství" nezahrnuje produkty pocházející z Ceuty a Melilly.

2. Tato příloha se použije obdobně při určování, zda lze produkty považovat za produkty pocházející ze ZZÚ při dovozu do Ceuty a Melilly.

3. Pokud jsou produkty zcela získané v Ceutě a Melille, státech AKT nebo Společenství opracovány a zpracovány v ZZÚ, považují se za produkty zcela získané v ZZÚ.

4. Opracování nebo zpracování prováděné v Ceutě a Melille, státech AKT nebo Společenství se považuje za provedené v ZZÚ v případě, že materiály byly v ZZÚ dále opracovány nebo zpracovány.

5. Pro účely odstavců 3 a 4 nejsou nedostatečné operace uvedené v článku 5 považovány za opracování nebo zpracování.

6. Ceuta a Melilla se považují za jediné území.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Přezkum pravidel původu

1. Kdykoli o to příslušné orgány země nebo území nebo Společenství požádají, přezkoumá Rada uplatňování této přílohy a jeho hospodářské dopady s cílem provést veškeré nezbytné změny nebo úpravy.

Rada vezme mimo jiné v úvahu dopady technického rozvoje na pravidla původu.

Přijatá rozhodnutí budou provedena co nejdříve.

2. Všechny technické změny této přílohy se přijímají regulativním postupem stanoveným v článku 5 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999. Za tímto účelem je Komisi nápomocen Výbor pro celní kodex, uvedený v článku 247a nařízení (EHS) č. 2913/92 [2], a doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce. Uvedený postup se nevztahuje na čl. 6 odst. 4 a 5 této přílohy.

Článek 40

Dodatky

Dodatky k této příloze tvoří její nedílnou součást.

Článek 41

Provedení přílohy

Společenství a ZZÚ přijmou v rámci svých pravomocí opatření nezbytná k provedení této přílohy.

Článek 42

Přechodné období pro vystavení formulářů EUR.2

1. Do 31. prosince 2002 příslušné celní orgány Společenství přijímají jako platný doklad o původu ve smyslu této přílohy formuláře EUR.2 vydávané v rámci tohoto rozhodnutí.

2. Požadavky na následné ověřování formulářů EUR.2 přijímají příslušné orgány zemí vývozu po dobu dvou let po vystavení dotyčného formuláře EUR.2. Tato ověření se provádějí v souladu s hlavou V této přílohy.

[1] Rozhodnutí Rady ze dne 16. června 2000 o postupu týkajícím se odchylek od pravidel původu stanovených v Protokolu č. 1 Dohody o partnerství AKT-ES (Úř. věst. L 151, 24.6.2000, s. 16).

[2] Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2700/2000 (Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 17).

--------------------------------------------------

Dodatek 1

Úvodní poznámky k seznamu v dodatku 2

Poznámka 1 :

Seznam stanoví pro každý produkt podmínky, které musí být splněny, aby tento produkt mohl být považován za dostatečně opracovaný nebo zpracovaný ve smyslu článku 4 dodatku 2.

Poznámka 2 :

2.1 První dva sloupce seznamu popisují získaný produkt. První sloupec obsahuje číslo nebo kapitolu harmonizovaného systému, ve druhém sloupci je uveden popis zboží odpovídající v tomto systému danému číslu nebo kapitole. Ke každému záznamu uvedenému v prvních dvou sloupcích je ve sloupci 3 nebo 4 stanoveno pravidlo. Je-li před záznamem v prvním sloupci uvedeno "ex", znamená to, že se pravidla ve sloupci 3 nebo 4 týkají pouze té části čísla, která je uvedena ve sloupci 2.

2.2 Pokud je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis produktů ve sloupci 2 je tedy obecný, příslušná pravidla ve sloupcích 3 nebo 4 platí pro všechny produkty, které jsou podle harmonizovaného systému zařazeny v kterémkoli čísle uvedené kapitoly nebo v kterémkoli čísle seskupeném ve sloupci 1.

2.3 Jsou-li v seznamu uvedena různá pravidla pro různé produkty patřící do téhož čísla, obsahuje každá odrážka popis té části čísla, které odpovídá příslušné pravidlo ve sloupci 3 nebo 4.

2.4 Jsou-li pro záznam v prvních dvou sloupcích uvedena pravidla ve sloupci 3 i 4, může si vývozce zvolit, zda uplatní pravidlo uvedené ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4. Pokud není ve sloupci 4 uvedeno žádné pravidlo, musí být použito pravidlo stanovené ve sloupci 3.

Poznámka 3 :

3.1 Ustanovení článku 4 přílohy III týkající se produktů, které získaly status původu a které se používají při výrobě jiných produktů, platí bez ohledu na to, zda tento status byl získán v závodě, kde se tyto produkty používají, nebo v jiném závodě ve Společenství nebo v ZZÚ.

Příklad:

Motor čísla 8407, u něhož pravidlo stanoví, že hodnota použitých nepůvodních materiálů nesmí přesáhnout 40 % ceny ze závodu, je vyroben z "ostatní legované oceli nahrubo tvarované kováním" čísla ex7224.

Pokud byl tento výkovek zhotoven v Bývalé jugoslávské republice Makedonie z nepůvodního ingotu, získal již status původu na základě pravidla uvedeného v seznamu pro číslo ex7224 seznamu. Tento výkovek pak bude při výpočtu hodnoty motoru považován za původní produkt, bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejném podniku, nebo v jiném podniku ve Společenství. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při sčítání hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu.

3.2 Pravidlo v seznamu stanoví minimální požadovaný stupeň opracování nebo zpracování; vyšším stupněm opracování nebo zpracování se rovněž získá status původu; naopak nižší stupeň opracování nebo zpracování nemůže dát produktu status původu. Jestliže tedy pravidlo stanoví, že lze, v určitém stupni výroby, použít nepůvodní materiál, může se použít materiál nižšího stupně zpracování, ne však vyššího.

3.3 Aniž je dotčena poznámka 3.2, pokud pravidlo stanoví, že lze použít "materiály kteréhokoli čísla", lze také použít materiály stejného čísla, jako je číslo produktu, avšak s podmínkou zvláštních omezení, která mohou být v tomto pravidle také obsažena. Avšak výraz "výroba z materiálů jakéhokoli čísla, včetně jiných materiálů čísla…" znamená, že je možno použít pouze materiály zařazené ve stejném čísle jako produkt, jehož popis se liší od popisu produktu uvedeného ve sloupci 2 seznamu.

3.4 Pokud pravidlo v seznamu určuje, že produkt může být vyroben z více než jednoho materiálu, znamená to, že se může použít jeden nebo více z uvedených materiálů. Nepožaduje se, aby se použily všechny materiály.

Příklad:

Pravidlo pro tkaniny čísel 5208 až 5212 stanoví, že mohou být použita přírodní vlákna a mezi jinými i materiály chemické. To neznamená, že musí být použity oba druhy; je možné použít jeden nebo druhý nebo oba materiály.

3.5 Pokud pravidlo v seznamu určuje, že produkt musí být vyroben z určitého materiálu, pak tato podmínka samozřejmě nebrání použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat. (pokud jde o textilní produkty, viz též poznámku 6.2 a 6.3)

Příklad:

Pravidlo pro upravené potraviny čísla 1904, které vylučuje použití obilovin nebo produktů z nich, nevylučuje použití minerálních solí, chemických a jiných přísad, které nejsou vyrobeny z obilovin.

To ovšem neplatí pro produkty, které, ačkoli nemohou být vyrobeny z určitého materiálu uvedeného v seznamu, mohou být vyrobeny z materiálu stejné povahy v dřívějším stadiu výroby.

Příklad:

Jestliže je u oděvů ex kapitoly 62, vyrobených z netkaných materiálů povoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možné použít jako výchozí materiál netkané textilie, přestože netkané textilie nelze obvykle vyrobit z příze. V takovém případě musí být výchozí materiál obvykle ve stavu zpracování předcházejícím přízi, tedy v podobě vláken.

3.6 Jestliže jsou v pravidle v seznamu uvedeny dvě procentní sazby, které stanoví nejvyšší možný podíl hodnoty použitých nepůvodních materiálů, pak tyto procentní sazby nelze sčítat. Jinak řečeno, maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout nejvyšší z daných procentních sazeb. Jednotlivé procentní sazby nesmějí být překročeny ani hodnotou konkrétních materiálů, na něž se vztahují.

Poznámka 4 :

4.1 Pojmem "přírodní vlákna" se v seznamu rozumějí vlákna jiná než umělá nebo syntetická. Tento pojem je omezen na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená.

4.2 Pojem "přírodní vlákna" zahrnuje koňské žíně čísla 0503, hedvábí čísel 5002 a 5003, vlněná vlákna a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a ostatní rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305.

4.3 Pojmy "rozvlákněný textilní materiál"; "chemické materiály" a "papírenské materiály" se v seznamu používají pro označení materiálů nezařazených do kapitol 50 až 63, které lze použít k výrobě umělých, syntetických nebo papírových vláken a příze.

4.4 Pojem "umělá střížová vlákna" se v seznamu používá pro označení syntetických nebo umělých vláken, střížových vláken nebo odpadu čísel 5501 až 5507.

Poznámka 5 :

5.1 Jestliže je u určitého produktu odkaz na tuto poznámku, nepoužijí se podmínky pravidla ve sloupci 3 na základní textilní materiály použité při výrobě daného produktu, které dohromady představují 10 % nebo méně celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 5.3 a 5.4 níže).

5.2 Tolerance uvedená v poznámce 5.1 však může být použita pouze na směsové produkty vyrobené ze dvou nebo více základních textilních materiálů.

Základními textilní materiály se rozumí:

- hedvábí,

- vlna,

- hrubé zvířecí chlupy,

- jemné zvířecí chlupy,

- koňské žíně,

- bavlna,

- papírenské materiály a papír,

- len,

- pravé konopí,

- juta a jiná textilní lýková vlákna,

- sisalová a jiná textilní vlákna rodu Agave,

- kokosová, abaková, ramiová a ostatní rostlinná textilní vlákna,

- syntetická vlákna,

- umělá vlákna,

- elektricky vodivá vlákna,

- syntetická střižová vlákna z polypropylenu,

- syntetická střižová vlákna z polyesteru,

- syntetická střižová vlákna z polyamidu,

- syntetická střižová vlákna z polyakrylonitrilu,

- syntetická střižová vlákna z polyimidu,

- syntetická střižová vlákna z polytetrafluorethylenu,

- syntetická střižová vlákna z polyfenylensulfidu,

- syntetická střižová vlákna z polyvinylchloridu,

- jiná syntetická střižová vlákna,

- viskózová syntetická střižová vlákna,

- ostatní umělá střižová vlákna,

- polyurethanové nitě s pružnými segmenty z polyetheru, též opředené,

- polyurethanové nitě s pružnými segmenty z polyesteru, též opředené,

- produkty čísla 5605 (metalizované nitě) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo plastové fólie, též potažených hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, upevněným průhledným nebo barevným lepidlem mezi dvě vrstvy plastové fólie,

- ostatní produkty čísla 5605.

Příklad:

Příze čísla 5205 vyrobená z bavlněných vláken čísla 5203 a syntetických střížových vláken čísla 5506 je směsová příze. Nepůvodní syntetická střížová vlákna, která nesplňují pravidlo původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), mohou být proto použita do hmotnosti 10 % příze.

Příklad:

Vlněné vlákno čísla 5112 vyrobené z vlněné příze čísla 5107 a syntetické příze ze střížových vláken čísla 5509 je směsové vlákno. Syntetická příze, která nesplňuje pravidlo původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), nebo vlněná příze, která nesplňuje pravidlo původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných, nečesaných ani jinak neupravovaných pro spřádání), nebo jejich kombinace, může být proto použita, pouze pokud její celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti tkaniny.

Příklad:

Smyčková textilie čísla 5802 vyrobená z bavlněné příze čísla 5205 a bavlněné tkaniny čísla 5210 je směsovým výrobkem pouze tehdy, jestliže bavlněná tkanina sama je směsovou tkaninou vyrobenou z příze zařazené do dvou různých čísel, nebo jestliže je bavlněná příze sama je směsovou přízí.

Příklad:

Jestliže je výše zmíněná smyčková textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407, pak je samozřejmě použitá příze ze dvou různých základních textilních materiálů a smyčková textilie je proto směsovým výrobkem.

5.3 Jestliže produkt obsahuje "polyurethanové nitě s pružnými segmenty z polyetheru, též opředené", činí tato tolerance 20 %.

5.4 Jestliže produkt obsahuje "pásky s jádrem z hliníkové fólie nebo plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, upevněné průhledným nebo barevným lepidlem mezi dvě vrstvy plastové fólie",činí tato tolerance 30 %.

Poznámka 6 :

6.1 V případě textilních produktů označených v seznamu poznámkou pod čarou obsahující odkaz na tuto poznámku, lze použít textilní materiály, s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené ve sloupci 3, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu, a že jejich hodnota nepřesahuje 8 % ceny produktu ze závodu.

Textilní ozdoby a doplňky jsou produkty, které jsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Podšívky a výplně se nepovažují za ozdoby a doplňky.

6.2 Jakékoliv použité netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné použité materiály, které obsahují jakékoli textilní materiály, nemusí splňovat podmínky stanovené ve sloupci 3, i když spadají mimo rozsah poznámky 3.5.

6.3 V souladu s poznámkou 3.5 se mohou jakékoliv nepůvodní netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné produkty, které neobsahují žádný textilní materiál, volně používat tam, kde je nelze vyrobit z materiálů uvedených ve sloupci 3.

Například jestliže pravidlo v seznamu říká, že pro určitý textilní výrobek (např. pro halenku) se musí použít příze, pak toto nebrání použití kovových předmětů (např. knoflíků), protože je nelze zhotovit z textilních materiálů.

6.4 V případě, že se použije procentuální pravidlo, musí se při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota ozdob a doplňků.

Poznámka 7 :

7.1 Pro účely čísel ex2707, 2713 až 2715, ex2901, ex2902 a ex3403 se "specifickými postupy" rozumí tyto operace:

a) vakuová destilace;

b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí [1];

c) krakování;

d) reformování;

e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f) proces zahrnující všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g) polymerizace;

h) alkylace;

i) izomerace.

7.2 Pro účely čísel 2710, 2711 a 2712 se "specifickými postupy" rozumí následující operace:

a) vakuová destilace;

b) redestilace při velice pečlivém dělení do frakcí;

c) krakování;

d) reformování;

e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f) proces zahrnující všechny následující operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g) polymerizace;

h) alkylace;

ij) izomerace;

k) pouze pro těžké oleje čísla ex2710, odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze zpracovávaného produktu

(metoda ASTM D 1266–59 T);

l) pouze pro produkty čísla 2710, odstraňování parafinů jinou metodou než filtrací;

m) pouze pro těžké oleje čísla ex2710, zpracování produktů pomocí vodíku při tlaku více než 20 bar a teplotě více než 250 °C s použitím katalyzátorů, ale jiného než používaného při odsiřování, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování mazacích olejů čísla .ex2710 pomocí vodíku (např dokončovací úpravy s vodou nebo odbarvování) se záměrem zejména zlepšit barvu nebo stálost, však není považováno za specifický proces;

n) pouze pro topné oleje čísla ex2710, atmosférická destilace (metoda ASTM D 86), při níž se do 300 °C destiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát;

o) pouze pro těžké oleje jiné než plynné oleje a topné oleje čísla ex2710, zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje.

7.3 Pro účely čísel ex2707, 2713 až 2715, ex2901ex2902 a ex3403 nejsou jednoduché operace jako čištění, dekantace, odsolení, oddělení vody, filtrace, barvení, značení, dosahování obsahu síry v důsledku smíchání produktů s různým obsahem síry nebo jakákoli kombinace těchto operací nebo podobných operací dostačující pro získání původu.

[1] Viz doplňková poznámka 4 b) ke kapitole 27 kombinované nomenklatury.

--------------------------------------------------

Dodatek 2

Seznam opracování a zpracování, která musí být provedena na nepůvodních materiálech, aby konečný produkt mohl získat status původu [1]

[1] Tento dodatek bude zveřejněn v Úředním věstníku co nejdříve.

--------------------------------------------------

Dodatek 3

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 4

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 5 A

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 5 B

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 6

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

Dodatek 7

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

PODMÍNKY PRO VSTUP DO SPOLEČENSTVÍ PRO PRODUKTY NEPOCHÁZEJÍCÍ ZE ZZÚ, KTERÉ JSOU VŠAK V ZZÚ VE VOLNÉM OBĚHU, A PRO ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 1

Přímá doprava

1. Mechanismy stanovené článkem 36 tohoto rozhodnutí se použijí pouze na produkty splňující požadavky této přílohy, které jsou přepravovány přímo mezi územím ZZÚ a Společenstvím, aniž by vstoupily na jiné území. Produkty, které tvoří jedinou zásilku, však mohou být přepravovány přes jiná území, než je území této ZZÚ, též s překládkou nebo dočasným uskladněním na takovém území, jestliže zůstaly v zemi tranzitu nebo uskladnění pod celním dohledem a nebudou podrobeny jiným operacím než vykládce, překládce nebo operacím, jejichž účelem je jejich uchování v nezměněném stavu.

2. Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se příslušným celním orgánům země dovozu prokazuje předložením:

a) jednotného přepravního dokladu, na jehož základě se uskutečňuje přeprava ze země vývozu přes zemi tranzitu; nebo

b) potvrzení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:

i) přesný popis produktů,

ii) data vykládky nebo překládky produktů a případně jména použitých plavidel nebo jiných dopravních prostředků a

iii) osvědčení podmínek, v nichž se produkty nacházely v zemi tranzitu; nebo

c) nemohou-li být předloženy doklady uvedené výše, jakýchkoli jiných průkazných dokladů.

Článek 2

Vývozní osvědčení EXP

1. Dodržení článku 36 tohoto rozhodnutí se prokazuje vývozním osvědčením EXP, jehož vzor je uveden v dodatku.

2. Vývozní osvědčení EXP vydávají celní orgány ZZÚ vývozu na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo na odpovědnost vývozce jeho pověřeným zástupcem.

3. Pro tento účel vyplní vývozce nebo jeho pověřený zástupce tiskopis vývozního osvědčení EXP, jehož vzor je uveden v dodatku. Tyto tiskopisy se vyplňují v souladu s touto přílohou. Jsou-li vyplněny rukou, musí být vyplněny inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů musí být uveden v kolonce vyhrazené pro tento účel, bez vynechání prázdných řádků. Není-li tato kolonka vyplněna celá, musí být poslední řádek popisu podtržen vodorovnou čarou a prázdný prostor proškrtnut.

Celní orgány ZZÚ vývozu uchovávají žádosti o vývozní osvědčení EXP po dobu nejméně tří let.

4. Vývozce žádající o vydání vývozního osvědčení EXP musí kdykoli na žádost celních orgánů ZZÚ vývozu, kde je vývozní osvědčení EXP vydáváno, předložit všechny související doklady prokazující, že jsou vyvážené produkty způsobilé pro vydání vývozního osvědčení EXP.

Vývozci uchovávají podpůrné doklady uvedené v tomto odstavci po dobu nejméně tří let.

5. Vývozní osvědčení EXP vydávají celní orgány ZZÚ vývozu, pokud mohou být dotyčné produkty považovány za produkty ve volném oběhu a pokud splňují ostatní požadavky článku 36 tohoto rozhodnutí.

6. Vydávající celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření k ověření správnosti žádosti. Za tím účelem mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakoukoli kontrolu účetnictví vývozce nebo či jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné. Celní orgány, které vydávají osvědčení, také dbají na to, aby tiskopisy uvedené v odstavci 3 byly řádně vyplněny. Zkontrolují zejména, je-li prostor určený pro popis produktů vyplněn způsobem, který vylučuje možnost dodatečného neoprávněného doplnění.

7. Datum vydání vývozního osvědčení EXP se uvádí v kolonce 11 osvědčení.

8. Celní orgány vydají vývozní osvědčení EXP a předají je vývozci, jakmile je vývoz skutečně proveden nebo zajištěn.

Článek 3

Vystavení duplikátu vývozního osvědčení EXP

1. V případě krádeže, ztráty nebo zničení vývozního osvědčení EXP může vývozce požádat celní orgány, které je vydaly, o vystavení duplikátu na základě vývozních dokladů, které mají k dispozici.

2. Takto vystavený duplikát musí obsahovat jednu z těchto poznámek:

"DUPLICADO", "DUPLIKAT", "ΑΝΤΙΓΡΑΦΟ", "DUPLICATE", "DUPLICATA", "DUPLICATO", "DUPLICAAT", "SEGUNDA VIA", "KAKSOISKAPPALE".

3. Poznámka uvedená v odstavci 2 se zapisuje do kolonky 7 "Poznámky" duplikátu vývozního osvědčení EXP.

4. Duplikát nese datum vydání původního vývozního osvědčení EXP a tímto datem nabývá účinku.

Článek 4

Platnost vývozního osvědčení EXP

1. Vývozní osvědčení EXP je platné čtyři měsíce ode dne svého vystavení v ZZÚ vývozu a musí být v této lhůtě předloženo celním orgánům země dovozu.

2. Vývozní osvědčení EXP předkládané celním orgánům země dovozu po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 lze přijmout pro uplatnění těchto mechanismů, pokud lhůta nebyla dodržena v důsledku mimořádných okolností.

3. V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout vývozní osvědčení EXP, pokud jim byly produkty předloženy před uplynutím této lhůty.

Článek 5

Předkládání vývozních osvědčení EXP

Vývozní osvědčení EXP se předkládají celním orgánům země dovozu postupy platnými v této zemi. Tyto orgány mohou požadovat překlad vývozního osvědčení EXP a mohou rovněž požadovat, aby bylo k dovoznímu prohlášení přiloženo prohlášení dovozce o tom, že produkty splňují podmínky pro použití tohoto rozhodnutí.

ZPŮSOBY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 6

Vzájemná pomoc

1. ZZÚ zašle Komisi vzory používaných razítek a adresy celních orgánů příslušných k vydávání vývozních osvědčení EXP, jestliže se liší od razítek a adres uvedených v článku 31 přílohy III. Následná ověřování vývozních osvědčení EXP provádí ZZÚ.

Vývozní osvědčení EXP se přijímají pro účely uplatňování mechanismů ode dne, kdy Komise tyto informace obdrží.

Komise tyto informace sdělí celním orgánům členských států.

2. S cílem zajistit správné uplatňování této přílohy si jsou ZZÚ a Společenství prostřednictvím příslušných celních správ vzájemně nápomocny při ověřování pravosti vývozních osvědčení EXP a správnosti údajů v nich uvedených.

Článek 7

Ověřování vývozních osvědčení EXP

1. Následné ověřování vývozních osvědčení EXP se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti dokladu nebo o splnění požadavků článku 36 tohoto rozhodnutí.

2. Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány země dovozu vývozní osvědčení EXP, související obchodní doklady nebo kopii těchto dokladů celním orgánům ZZÚ vývozu, a případně uvedou důvody pro jeho ověření. Spolu se žádostí zašlou rovněž veškeré získané informace a doklady nasvědčující, že údaje uvedené ve vývozním osvědčení EXP nejsou správné.

3. Ověření provádějí celní orgány ZZÚ vývozu. Pro tento účel mají právo požadovat předložení jakýchkoli důkazů a provádět veškeré kontroly účtů vývozce nebo jakékoli jiné kontroly, které považují za účelné.

4. Rozhodnou-li se celní orgány země dovozu pozastavit uplatňování mechanismů pro dotyčné produkty až do výsledku ověření, nabídnou dovozci propuštění produktu, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

5. Celní orgány, které požádaly o ověření, jsou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé a zda lze dotyčné produkty považovat za produkty splňující požadavky článku 36 tohoto rozhodnutí.

6. Jestliže v případě důvodných pochybností není obdržena žádná odpověď do deseti měsíců ode dne podání žádosti o ověření nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje postačující k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o způsobilosti vyvážených produktů pro vydání vývozního osvědčení EXP, odmítnou celní orgány, které podaly žádost o ověření, uplatnit tyto mechanismy, s výjimkou existence mimořádných okolností.

7. Jestliže ověřovací postup nebo jiné dostupné údaje nasvědčují, že zřejmě došlo k porušení požadavků této přílohy, provede ZZÚ z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství dostatečně rychle náležitá šetření nebo zařídí náležitá šetření, aby byla tato porušení zjištěna a aby jim bylo zabráněno. Těchto šetření se může zúčastnit Komise.

8. Pokud v souvislosti s ověřovacími postupy vyvstanou spory, jež nemohou být vyřešeny mezi celními orgány, které podaly žádost o ověření, a celními orgány příslušnými pro jeho provedení, nebo pokud vyvolají otázky týkající se výkladu této přílohy, postoupí se Výboru pro celní kodex, zřízenému nařízením Rady (EHS) č. 2454/93.

9. Řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu se ve všech případech řídí právem uvedené země.

Článek 8

Sankce

Každé osobě, která vystaví nebo zajistí vystavení dokumentu obsahujícího nesprávné údaje za účelem získání způsobilosti pro tyto mechanismy pro produkty, bude uložena sankce.

Článek 9

Svobodná pásma

ZZÚ a členské státy učiní všechna nezbytná opatření nezbytná k zajištění, aby obchodované produkty provázené vývozním osvědčením EXP, které jsou během přepravy umístěny ve svobodném pásmu na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a byly podrobeny pouze obvyklým operacím pro uchování v nezměněném stavu.

Článek 10

Přílohy

Dodatek k této příloze tvoří její nedílnou součást.

--------------------------------------------------

Dodatek

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

KORESPONDENČNÍ STŘEDISKA EURO-INFO (EICC)

Úkoly EICC

Pokud jde o ZZÚ, mají korespondenční střediska Euro-Info (EICC) tyto úkoly:

- šířit informace Společenství do podniků ZZÚ,

- shromažďovat a předávat Euro-Info střediskům (EIC) informace ze ZZÚ, které mohou být užitečné pro evropské malé a střední podniky,

- odpovídat na obecné, právní, správní a statistické dotazy podniků ze ZZÚ o Evropské unii,

- odpovídat na obecné, právní, správní a statistické dotazy podniků ze Společenství o ZZÚ.

S cílem dosáhnout největší možné vzájemnosti ve výměně informací Komise zajistí, aby měly podniky ze Společenství přístup k informacím stejného druhu a stejným poradenským a podpůrným službám vzhledem k ZZÚ, jaké Společenství nabízí podnikům ze ZZÚ.

Nástroje a služby

Aby mohla správně vykonávat svou práci, korespondenční střediska získají nebo se jim zpřístupní tyto nástroje a služby:

a) dokumentace: seznam dokumentů vybraných pro vytvoření základní knihovní sbírky (bude opatřena); podmínky a náklady opatření;

b) specifický software (bude opatřen) pro vytváření a správu dokumentace o specifických problémech a provádění průzkumů o předchozí dokumentaci a stávajících dokumentech a databázích;

c) databáze: seznam dostupných databank (zpoplatněných); podmínky a náklady připojení;

d) odborná příprava: kurzy samostudia (budou opatřeny), harmonogram kurzů odborné přípravy (specifické záležitosti Společenství, fungování EIC), placené školení v používání databází a výroční konference všech EIC a EICC (u všech těchto činností ponesou výdaje za ubytování a cestovné EICC);

e) přístup k informačním úředníkům ústřední správy pro odpovědi na žádosti o informace o záležitostech spojených se Společenstvím;

f) přístup k databázi kapitalizace prostřednictvím VANS: tato databáze sítě EIC obsahuje otázky a odpovědi zejména o záležitostech Společenství;

g) elektronická pošta: EICC mají přístup k systému elektronické pošty, zejména k vlastnímu prostředí sítě EIC.

Zřizovací postupy

1. Žádost o zřízení korespondenčního střediska a výběr hostitelské struktury by měly příslušné orgány dotyčné země nebo území adresovat Komisi prostřednictvím kanálů stanovených v článku 59 tohoto rozhodnutí.

2. EICC a Komise uzavřou dohodu, která mimo jiné stanoví dostatečné lidské, materiální a finanční zdroje.

Kritéria pro výběr hostitelské struktury

Pro výběr žádostí o hostitelské struktury EICC se použijí tato kritéria:

- zkušenosti žadatelské struktury s pomocí a poradenstvím v podnikání, podnikatelsky orientovaný postoj k malým a středním podnikům,

- reprezentativnost pokud jde o podnikatelský sektor v žadatelské zemi nebo území,

- znalost evropských problémů,

- vůle a schopnost zajistit vzájemnost služeb pro podniky ze ZZÚ a ze Společenství,

- potenciál finanční nezávislosti,

- připravenost zaměstnat jako pracovníky střediska osoby s dobrou znalostí angličtiny nebo francouzštiny a zkušenostmi s výpočetní technikou,

- poskytnutí výpočetní techniky a komunikačních zařízení odpovídajících specifikacím,

- závazek sloužit všem malým a středním podnikům stejně, bez diskriminace pokud jde o status nebo odvětví, tam, kde je to na místě, ve spolupráci s ostatními EIC nebo EICC v síti.

--------------------------------------------------