Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Rozhodnutí EUCELEX 32010D0335

2010/335/: Rozhodnutí Komise ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 3751)

Datum vydání
10.06.2010
Vstup v platnost
17.06.2010
Rok
2010
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex
32010D0335

2010/335/: Rozhodnutí Komise ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 3751)

Aktuální znění

Rozhodnutí Komise ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 3751) (2010/335/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES [Pozn: Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16 .] , a zejména na přílohu V část C bod 10 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice 2009/28/ES stanoví pravidla pro výpočet dopadu skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin a z referenčních fosilních paliv při současném zohlednění emisí vyvolaných změnami v zásobě uhlíku v důsledku změn ve využívání půdy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS [Pozn: Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58 .] zahrnuje odpovídající pravidla pro biopaliva.

(2) Komise by měla své pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě vypracovat na základě pokynů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Uvedené pokyny byly určeny pro národní inventury skleníkových plynů a nejsou uvedeny v podobě snadno použitelné pro hospodářské subjekty. V případě, že pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů neobsahují informace nezbytné pro účely výroby biopaliv a biokapalin nebo takové informace nejsou dostupné, je proto vhodné vycházet z údajů pocházejících z jiných vědeckých zdrojů.

(3) Pro výpočet zásob uhlíku v organické hmotě půdy je nutné zohlednit klima, půdní typ, pokryv půdy, způsob hospodaření s půdou a vstupy. Pro minerální půdy je pro tento účel vhodné použít metodiku IPCC úroveň 1 pro organický uhlík v půdě, neboť pokrývá tuto problematiku na světové úrovni. U organických půd se metodika IPCC zaměřuje zejména na ztrátu uhlíku v důsledku odvodňování půdy, přičemž sleduje pouze roční ztráty. Vzhledem k tomu, že odvodňování půdy všeobecně vede k velkým ztrátám zásob uhlíku, které nelze nahradit úsporou skleníkových plynů z biopaliv nebo biokapalin, a odvodňování rašelinišť zakazují kritéria udržitelnosti stanovená směrnicí 2009/28/ES, postačí stanovit obecná pravidla pro určování množství organického uhlíku v půdě nebo ztráty uhlíku v organických půdách.

(4) Pro výpočet zásoby uhlíku v živé biomase a v neživé organické hmotě lze použít nepříliš složitý postup odpovídající metodice IPCC úroveň 1 pro vegetaci. V souladu s uvedenou metodikou lze oprávněně předpokládat, že při přeměně půdy dochází ke ztrátě celé zásoby uhlíku v živé biomase I v neživé organické hmotě. Neživá organická hmota má při přeměně půdy za účelem pěstování zemědělských plodin na výrobu biopaliv a biokapalin obvykle jen malý význam, měla by však být zohledněna, alespoň pokud jde o uzavřené lesy.

(5) Při výpočtu dopadů skleníkových plynů vyvolaných přeměnou půdy by hospodářské subjekty měly mít možnost používat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využíváním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také mít možnost používat standardní hodnoty, které by tyto pokyny měly stanovit. Není však nutné poskytovat standardní hodnoty pro nepravděpodobné kombinace klimatu a půdního typu.

(6) Příloha V směrnice 2009/28/ES stanoví způsob výpočtu dopadů skleníkových plynů a obsahuje pravidla pro výpočet anualizovaných emisí ze změn zásoby uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy. Pokyny, jež tvoří přílohu k tomuto rozhodnutí, stanoví pravidla pro výpočet zásob uhlíku v půdě, která doplňují pravidla stanovená v příloze V,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 10. června 2010 .

Za Komisi

Günther Oettinger

člen Komise

Annex 1

L CS CS

PŘÍLOHA

Pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES

OBSAH

Úvod Ucelené podchycení zásob uhlíku v půdě Výpočet zásob uhlíku Zásoba organického uhlíku v půdě Zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin Zásoba uhlíku v standardních minerálních půdách Faktory zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě Hodnoty zásoby uhlíku pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin
ÚVOD

Tyto pokyny stanoví pravidla pro výpočet zásob uhlíku v půdě při referenčním využívání půdy ( CS R , jak je definováno v bodě 7 přílohy V směrnice 2009/28/ES) a při skutečném využívání půdy ( CS A , jak je definováno v bodě 7 přílohy V směrnice 2009/28/ES).

V bodě 2 jsou stanovena pravidla umožňující ucelené určování zásob uhlíku v půdě. Bod 3 stanoví obecné pravidlo pro výpočet zásob uhlíku, které se skládají ze dvou částí: z organického uhlíku v půdě a ze zásoby uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin.

Bod 4 stanoví podrobná pravidla pro určování zásoby organického uhlíku v půdě. Pro minerální půdy umožňuje používat metodu opírající se o hodnoty stanovené v těchto pokynech, ale umožňuje i použití jiných metod. Pro organické půdy jsou popsány metody, ale pokyny neobsahují hodnoty pro určování zásoby organického uhlíku v organických půdách.

Bod 5 stanoví podrobná pravidla pro zásobu uhlíku ve vegetaci, ale uplatní se jen v případě, že nebudou použity hodnoty pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin stanovené v bodě 8 těchto pokynů (použití hodnot uvedených v bodě 8 není povinné a v určitých případech nemusí příslušné hodnoty ani obsahovat).

Bod 6 stanoví pravidla pro volbu příslušných hodnot v případě, že budou použity hodnoty z pokynů týkající se organického uhlíku v minerálních půdách (tyto hodnoty jsou stanoveny v bodech 6 a 7). V těchto pravidlech se odkazuje na datové vrstvy týkající se klimatických oblastí a půdních typů zpřístupněné prostřednictvím online platformy pro transparentnost, která byla zřízena směrnicí 2009/28/ES. Tyto datové vrstvy jsou podrobnými vrstvami tvořícími základ obrázků 1 a 2.

Bod 8 stanoví hodnoty pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin a příslušné parametry. Body 7 a 8 stanoví hodnoty pro čtyři různé kategorie využití půdy: ornou půdu, trvalé zemědělské plodiny, travní porosty a zalesněné plochy.

Obrázek 1

Klimatické oblasti

Legenda: 1 = tropické montánní (horské); 2 = tropické vlhké; 3 = tropické střídavě vlhké, 4 = tropické suché; 5 = mírně teplé vlhké; 6 = mírně teplé suché; 7 = mírně studené vlhké; 8 = mírně studené suché; 9 = subarktické (boreální) vlhké; 10 = subarktické (boreální) suché; 11 = polární vlhké; 12 = polární suché.

Obrázek 2

Zeměpisné rozdělení půdních typů

Legenda: 1 = organické; 2 = písčité půdy; 3 = mokřadní půdy; 4 = vulkanické půdy; 5 = spodické půdy; 6 = hlinité půdy biologicky vysoce aktivní; 7 = hlinité půdy biologicky málo aktivní; 8 = jiné oblasti.

UCELENÉ PODCHYCENÍ ZÁSOB UHLÍKU V PŮDĚ

Pro určení zásoby uhlíku na jednotku plochy spojenou s CS R a CS A se použijí tato pravidla:

  • (1)území, pro které se vypočítávají zásoby uhlíku v půdě, musí mít celoplošně podobné

    • a)biofyzické podmínky, tj. klima a půdní typ;
    • b)historii hospodaření s půdou, pokud jde o kultivaci;
    • c)historii vstupů, tj. vstupů uhlíku do půdy;

  • (2)zásoba uhlíku při skutečném využívání půdy CS A se stanoví jako

    • v případě ztráty zásoby uhlíku: odhad rovnovážného stavu zásoby uhlíku, kterého půda dosáhne při jejím novém využití,

    • v případě hromadění zásoby uhlíku: odhad zásoby uhlíku po uplynutí 20 let nebo až plodina dosáhne zralosti, a to podle toho, která situace nastane dříve.

VÝPOČET ZÁSOB UHLÍKU

Pro výpočet CS R a CS A se použije toto pravidlo:

CS i = ( SOC + C VEG ) × A

kde:

CS i zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s využíváním půdy i (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci); SOC organický uhlík v půdě (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaný podle bodu 4; C VEG zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5, nebo zvolená z příslušných hodnot v bodě 8; A faktor měřítka (scaling) dané oblasti (vyjádřený v hektarech na jednotku plochy).
ZÁSOBA ORGANICKÉHO UHLÍKU V PŮDĚ
4.1.Minerální půdy

Pro výpočet SOC lze použít toto pravidlo:

SOC = SOC ST × F LU × F MG × F I

kde:

SOC organický uhlík v půdě (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar); SOC ST organický uhlík ve standardní půdě, a to ve svrchní vrstvě 0–30 centimetrů (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar); F LU faktor využití půdy zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě spojenou s typem využívání půdy a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě; F MG faktor hospodaření zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě spojenou s hlavním způsobem hospodaření s půdou a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě; F I faktor vstupů zohledňující rozdíl mezi organickým uhlíkem v půdě spojeným s různými úrovněmi vstupů uhlíku do půdy a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě.

Pro SOC ST se použijí příslušné hodnoty uvedené v bodě 6.

Pro F LU , F MG a F I se použijí příslušné hodnoty uvedené v bodě 7.

Alternativně k použití pravidel uvedených výše lze k určení SOC použít i jiné vhodné metody, včetně měření. Pokud takové metody nejsou založeny na měření, zohlední se klima, půdní typ, pokryv půdy, způsob hospodaření s půdou a vstupy.

4.2.Organické půdy (histosoly)

Pro určení SOC se použijí vhodné metody. Takové metody zohledňují celou hloubku organické vrstvy půdy, dále klima, pokryv půdy a způsob hospodaření s půdou a vstupy. Takové metody mohou zahrnovat měření.

V případech, kdy se jedná o zásoby uhlíku ovlivněné odvodňováním půdy, musí příslušné metody zohlednit ztráty uhlíku v důsledku odvodňování. Takové metody mohou být založeny na určení ročních ztrát uhlíku v důsledku odvodňování.

ZÁSOBA UHLÍKU V NADZEMNÍ VEGETACI A V PODZEMNÍCH ORGÁNECH ROSTLIN

Kromě případů, kdy se pro C VEG použije hodnota stanovená v bodě 8, se pro výpočet C VEG použije toto pravidlo:

C VEG = C BM + C DOM

kde:

C VEG zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); C BM zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1; C DOM zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin vázaná v neživé organické hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.

Pro C DOM lze použít hodnotu 0 kromě případů, kdy se jedná o zalesněné plochy – s výjimkou lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím nejméně 30 %.

5.1.Živá biomasa

Pro výpočet C BM se použije toto pravidlo:

C BM = C AGB + C BGB

kde:

C BM nadzemní a podzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); C AGB nadzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1.1; C BGB podzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1.2.
5.1.1.Nadzemní živá biomasa

Pro výpočet C AGB se použije toto pravidlo:

C AGB = B AGB × CF B

kde:

C AGB nadzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); B AGB hmotnost nadzemní živé biomasy (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar); CF B obsah uhlíku v sušině živé biomasy (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

Pro ornou půdu, trvalé zemědělské plodiny a lesní plantáže je hodnotou B AGB průměrná hmotnost nadzemní živé biomasy během produkčního cyklu

Pro CF B lze použít hodnotu 0,47

5.1.2.Podzemní živá biomasa

Pro výpočet C BGB se použije jedno z těchto dvou pravidel:

  • (1)C BGB = B BGB × CF B

    kde:

    C BGB podzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); B BGB hmotnost podzemní živé biomasy (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar); CF B obsah uhlíku v sušině živé biomasy (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

    Pro orné půdy, trvalé zemědělské plodiny a lesní plantáže je hodnotou B BGB průměrná hmotnost podzemní živé biomasy během produkčního cyklu.

    Pro C FB lze použít hodnotu 0,47

  • (2)C BGB = C AGB × R

    kde:

    C BGB podzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); C AGB nadzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); R poměr podzemní zásoby uhlíku v živé biomase a nadzemní zásoby uhlíku v živé biomase.

    Pro R mohou být použity příslušné hodnoty stanovené v bodě 8.

5.2.Neživá organická hmota

Pro výpočet C DOM se použije toto pravidlo:

C DOM = C DW + C LI

kde:

C DOM nadzemní a podzemní zásoba uhlíku v neživé organické hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); C DW zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.1; C LI zásoba uhlíku v opadance (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.2.
5.2.1.Zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě

Pro výpočet C DW se použije toto pravidlo:

C DW = DOM DW × CF DW

kde:

C DW zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); DOM DW hmotnost mrtvé dřevní hmoty (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar); CF DW obsah uhlíku v sušině mrtvé dřevní hmoty (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

Pro CF DW lze použít hodnotu 0,5.

5.2.2.Zásoba uhlíku v opadance

Pro výpočet C LI se použije toto pravidlo:

C LI = DOM LI × CF LI

kde:

C LI zásoba uhlíku v opadance (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar); DOM LI hmotnost opadanky (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar); CF LI obsah uhlíku v sušině opadanky (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

Pro CF LI lze použít hodnotu 0,4.

ZÁSOBA UHLÍKU VE STANDARDNÍ PŮDĚ V MINERÁLNÍCH PŮDÁCH

Hodnota SOC ST se zvolí z tabulky 1 podle příslušné klimatické oblasti a půdního typu dané oblasti, které jsou stanoveny v bodech 6.1 a 6.2.

Tabulka 1

SOC ST , organický uhlík ve standardní půdě, a to ve svrchní vrstvě 0–30 centimetrů

(tuny uhlíku na hektar)
Klimatická oblast Půdní typ
Hlinité půdy biologicky vysoce aktivní Hlinité půdy biologicky málo aktivní Písčité půdy Spodické půdy Vulkanické půdy Mokřadní půdy
Boreální
Mírně studená suchá
Mírně studená střídavě vlhká
Mírně teplá suchá
Mírně teplá střídavě vlhká
Tropická suchá
Tropická střídavě vlhká
Tropická vlhká
Tropická montánní
6.1.Klimatická oblast

Příslušná klimatická oblast pro volbu příslušné hodnoty pro SOC ST se určí z datových vrstev týkajících se klimatických oblastí zpřístupněných prostřednictvím platformy pro transparentnost, která byla vytvořena na základě článku 24 směrnice 2009/28/ES.

6.2.Půdní typ

Příslušný půdní typ se určí podle obrázku 3. Jako vodítko pro určení příslušného půdního typu lze použít datové vrstvy k půdním typům zpřístupněné prostřednictvím platformy pro transparentnost, která byla vytvořena na základě článku 24 směrnice 2009/28/ES.

Obrázek 3

Klasifikace půdních typů

FAKTORY ZOHLEDŇUJÍCÍ ROZDÍL MEZI ZÁSOBOU ORGANICKÉHO UHLÍKU V PŮDĚ A ZÁSOBOU ORGANICKÉHO UHLÍKU VE STANDARDNÍ PŮDĚ

Příslušné hodnoty pro F LU , F MG a F I se zvolí z tabulek v tomto bodě. Pro výpočet CSR se použijí faktory hospodaření a vstupů, které se používaly v lednu 2008. Pro výpočet CSA se použijí faktory hospodaření a vstupů, které se používají nyní a které povedou k rovnovážnému stavu příslušné zásoby uhlíku.

7.1.Orná půda

Tabulka 2

Faktory pro ornou půdu

Klimatická oblast

Využití půdy

( F LU )

Hospodaření

( F MG )

Vstupy

( F I )

F LU F MG F I
Mírná/boreální suchá Zemědělsky využívaná Plná kultivace Nízké 0,8 0,95
Střední 0,8
Vysoké s hnojem 0,8 1,37
Vysoké bez hnoje 0,8 1,04
Omezená kultivace Nízké 0,8 1,02 0,95
Střední 0,8 1,02
Vysoké s hnojem 0,8 1,02 1,37
Vysoké bez hnoje 0,8 1,02 1,04
Bez kultivace Nízké 0,8 1,1 0,95
Střední 0,8 1,1
Vysoké s hnojem 0,8 1,1 1,37
Vysoké bez hnoje 0,8 1,1 1,04
Mírná/boreální Zemědělsky využívaná Plná kultivace Nízké 0,69 0,92
Střední 0,69
Vysoké s hnojem 0,69 1,44
Vysoké bez hnoje 0,69 1,11
Omezená kultivace Nízké 0,69 1,08 0,92
Střední 0,69 1,08
Vysoké s hnojem 0,69 1,08 1,44
Vysoké bez hnoje 0,69 1,08 1,11
Bez kultivace Nízké 0,69 1,15 0,92
Střední 0,69 1,15
Vysoké s hnojem 0,69 1,15 1,44
Vysoké bez hnoje 0,69 1,15 1,11
Tropická suchá Zemědělsky využívaná Plná kultivace Nízké 0,58 0,95
Střední 0,58
Vysoké s hnojem 0,58 1,37
Vysoké bez hnoje 0,58 1,04
Omezená kultivace Nízké 0,58 1,09 0,95
Střední 0,58 1,09
Vysoké s hnojem 0,58 1,09 1,37
Vysoké bez hnoje 0,58 1,09 1,04
Bez kultivace Nízké 0,58 1,17 0,95
Střední 0,58 1,17
Vysoké s hnojem 0,58 1,17 1,37
Vysoké bez hnoje 0,58 1,17 1,04
Tropická střídavě vlhká/vlhká Zemědělsky využívaná Plná kultivace Nízké 0,48 0,92
Střední 0,48
Vysoké s hnojem 0,48 1,44
Vysoké bez hnoje 0,48 1,11
Omezená kultivace Nízké 0,48 1,15 0,92
Střední 0,48 1,15
Vysoké s hnojem 0,48 1,15 1,44
Vysoké bez hnoje 0,48 1,15 1,11
Bez kultivace Nízké 0,48 1,22 0,92
Střední 0,48 1,22
Vysoké s hnojem 0,48 1,22 1,44
Vysoké bez hnoje 0,48 1,22 1,11
Tropická montánní Zemědělsky využívaná Plná kultivace Nízké 0,64 0,94
Střední 0,64
Vysoké s hnojem 0,64 1,41
Vysoké bez hnoje 0,64 1,08
Omezená kultivace Nízké 0,64 1,09 0,94
Střední 0,64 1,09
Vysoké s hnojem 0,64 1,09 1,41
Vysoké bez hnoje 0,64 1,09 1,08
Bez kultivace Nízké 0,64 1,16 0,94
Střední 0,64 1,16
Vysoké s hnojem 0,64 1,16 1,41
Vysoké bez hnoje 0,64 1,16 1,08

Tabulka 3 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulek 2 a 4.

Tabulka 3

Pokyny pro hospodaření a vstupy pro ornou půdu a trvalé plodiny

Hospodaření/Vstupy Pokyny
Plná kultivace Silné narušení půdy s úplným obracením půdy a/nebo časté kultivační činnosti (během roku). V době setí je malá část (např. méně než 30 %) povrchu pokryta zbytky plodin.
Omezená kultivace První a/nebo druhá fáze orby, avšak s omezeným narušením půdy (obvykle mělká a bez úplného obracení půdy), při výsadbě běžně zůstává povrch pokryt zbytky plodin z více než 30 %.
Bez kultivace Přímé setí bez první fáze orby pouze s minimálním narušením půdy v osevní ploše. K hubení plevele se často používají herbicidy.
Nízké Vracení zbytků plodin do půdy, pokud k němu dochází, je nízké v důsledku jejich odstraňování (sběrem nebo spalováním), častého úhorování bez výsevů, pěstování plodin poskytujících málo zbytků (např. zeleniny, tabáku, bavlny), chybějícího minerálního hnojení nebo plodin poutajících vzdušný dusík.
Střední Charakteristické pro jednoleté pěstování obilovin, kdy všechny zbytky zemědělských plodin se vracejí do pole. Jsou-li zbytky odstraňovány, přidává se doplňková organická hmota (např. hnůj). Rovněž vyžaduje minerální hnojení nebo střídání s plodinou poutající vzdušný dusík.
Vysoké s hnojem Představuje značně vyšší vstupy uhlíku než u systémů pěstování plodin se středními vstupy uhlíku v důsledku toho, že je doplňkově pravidelně přidáváno živočišné hnojivo.
Vysoké bez hnoje Představuje podstatně vyšší vstupy zbytků zemědělských plodin než u systémů pěstování plodin se středními vstupy uhlíku v důsledku doplňkových postupů, jako je pěstování plodin poskytujících velké množství zbytků, použití zelených hnojiv, podsevů, zelených úhorů, zavlažování, častého používání vytrvalých trav při každoročním střídání plodin, ale bez použití hnoje (viz předchozí bod).
7.2.Trvalé plodiny

Tabulka 4

Faktory pro trvalé plodiny, tj. víceleté plodiny, jejichž stonek se obvykle každoročně nesklízí, jako jsou rychle rostoucí dřeviny a olejové palmy

Klimatická oblast

Využití půdy

( F LU )

Hospodaření

( F MG )

Vstupy

( F I )

F LU F MG F I
Mírná/boreální suchá Trvalé plodiny Plná kultivace Nízké 0,95
Střední
Vysoké s hnojem 1,37
Vysoké bez hnoje 1,04
Omezená kultivace Nízké 1,02 0,95
Střední 1,02
Vysoké s hnojem 1,02 1,37
Vysoké bez hnoje 1,02 1,04
Bez kultivace Nízké 1,1 0,95
Střední 1,1
Vysoké s hnojem 1,1 1,37
Vysoké bez hnoje 1,1 1,04
Mírná/boreální Trvalé plodiny Plná kultivace Nízké 0,92
Střední
Vysoké s hnojem 1,44
Vysoké bez hnoje 1,11
Omezená kultivace Nízké 1,08 0,92
Střední 1,08
Vysoké s hnojem 1,08 1,44
Vysoké bez hnoje 1,08 1,11
Bez kultivace Nízké 1,15 0,92
Střední 1,15
Vysoké s hnojem 1,15 1,44
Vysoké bez hnoje 1,15 1,11
Tropická suchá Trvalé plodiny Plná kultivace Nízké 0,95
Střední
Vysoké s hnojem 1,37
Vysoké bez hnoje 1,04
Omezená kultivace Nízké 1,09 0,95
Střední 1,09
Vysoké s hnojem 1,09 1,37
Vysoké bez hnoje 1,09 1,04
Bez kultivace Nízké 1,17 0,95
Střední 1,17
Vysoké s hnojem 1,17 1,37
Vysoké bez hnoje 1,17 1,04
Tropická střídavě vlhká/vlhká Trvalé plodiny Plná kultivace Nízké 0,92
Střední
Vysoké s hnojem 1,44
Vysoké bez hnoje 1,11
Omezená kultivace Nízké 1,15 0,92
Střední 1,15
Vysoké s hnojem 1,15 1,44
Vysoké bez hnoje 1,15 1,11
Bez kultivace Nízké 1,22 0,92
Střední 1,22
Vysoké s hnojem 1,22 1,44
Vysoké bez hnoje 1,22 1,11
Tropická montánní Trvalé plodiny Plná kultivace Nízké 0,94
Střední
Vysoké s hnojem 1,41
Vysoké bez hnoje 1,08
Omezená kultivace Nízké 1,09 0,94
Střední 1,09
Vysoké s hnojem 1,09 1,41
Vysoké bez hnoje 1,09 1,08
Bez kultivace Nízké 1,16 0,94
Střední 1,16
Vysoké s hnojem 1,16 1,41
Vysoké bez hnoje 1,16 1,08

Tabulka 3 v bodě 7.1 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 4.

7.3.Travní porosty

Tabulka 5

Faktory pro travní porosty včetně savan

Klimatická oblast

Využití půdy

( F LU )

Hospodaření

( F MG )

Vstupy

( F I )

F LU F MG F I
Mírná/boreální suchá Travní porosty Zúrodněné Střední 1,14
Vysoké 1,14 1,11
Minimálně udržované Střední
Mírně degradované Střední 0,95
Silně degradované Střední 0,7
Mírná/boreální střídavě vlhká/vlhká Travní porosty Zúrodněné Střední 1,14
Vysoké 1,14 1,11
Minimálně udržované Střední
Mírně degradované Střední 0,95
Silně degradované Střední 0,7
Tropická suchá Travní porosty Zúrodněné Střední 1,17
Vysoké 1,17 1,11
Minimálně udržované Střední
Mírně degradované Střední 0,97
Silně degradované Střední 0,7
Tropická střídavě vlhká/vlhká Savany Zúrodněné Střední 1,17
Vysoké 1,17 1,11
Minimálně udržované Střední
Mírně degradované Střední 0,97
Silně degradované Střední 0,7
Tropická montánní, suchá Travní porosty Zúrodněné Střední 1,16
Vysoké 1,16 1,11
Minimálně udržované Střední
Mírně degradované Střední 0,96
Silně degradované Střední 0,7

Tabulka 6 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 5.

Tabulka 6

Pokyny pro udržování a vstupy pro travní porosty

Hospodaření/Vstupy Pokyny
Zúrodněné Představuje travní porosty, které jsou udržitelně spravované, s umírněnou pastvou a které byly alespoň jednou zúrodněny (např. hnojením, zlepšením druhové skladby porostů, zavlažením).
Minimálně udržované Představuje nedegradované a udržitelně spravované travní porosty, avšak bez větších zúrodňujících zásahů.
Mírně degradované Představuje nadměrně spásané nebo mírně degradované travní porosty s poněkud sníženou produktivitou (v porovnání s původními nebo minimálně udržovanými travními porosty), do kterých nepřicházejí žádné hospodářské vstupy.
Silně degradované Vede k velké a dlouhodobé ztrátě produktivity a vegetačního krytu v důsledku těžkého mechanického poškození vegetace nebo silné eroze půdy.
Střední Používá se tam, kde nebyly použity žádné doplňkové hospodářské vstupy.
Vysoké Používá se u zúrodněných travních porostů, kde byl použit jeden nebo více hospodářských vstupů (kromě případů, které je nutné zařadit mezi zúrodněné travní porosty).
Zalesněné plochy

Tabulka 7

Faktory pro zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím nejméně 10 %

[Pozn:

n/u = není uvedeno; v těchto případech se F MG a F I nepoužijí a pro výpočet SOC lze použít toto pravidlo: SOC = SOC ST × F LU .

]
Klimatická oblast

Využití půdy

( F LU )

Hospodaření

( F MG )

Vstupy

( F I )

F LU F MG F I
Všechny Původní les (nedegradovaný) n/u n/u
Všechny Spravovaný les Všechny Všechny
Tropická střídavě vlhká/suchá Střídavé obdělávání – zkrácený úhor n/u n/u 0,64
Střídavé obdělávání – vyzrálý úhor n/u n/u 0,8
Mírná/boreální střídavě vlhká/suchá Střídavé obdělávání – zkrácený úhor n/u n/u
Střídavé obhospodařování – zkrácený úhor n/u n/u

Tabulka 8 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 7.

Tabulka 8

Pokyny pro využití půdy pro zalesněné plochy

Využití půdy Pokyny

Původní les

(nedegradovaný)

Představuje původní nebo mnohaletý, nedegradovaný a udržitelně spravovaný les.
Střídavé obdělávání Trvalé střídavé obdělávání, kdy tropický les nebo zalesněná krajina jsou na kratší (např. 3–5leté) období vymýceny za účelem výsadby jednoletých zemědělských plodin a poté ponechány k opětovnému zalesnění.
Vyzrálý úhor Představuje situace, kdy se lesní vegetace obnoví do dospělého nebo téměř dospělého stavu, než je znovu vymýcena za účelem pěstování zemědělských plodin.
Zkrácený úhor Představuje situace, kdy před opětovným vymýcením nedojde k obnovení lesní vegetace.
HODNOTY ZÁSOBY UHLÍKU PRO ZÁSOBU UHLÍKU V NADZEMNÍ VEGETACI A V PODZEMNÍCH ORGÁNECH ROSTLIN

Pro C VEG nebo R lze použít příslušné hodnoty stanovené v tomto bodě.

8.1.Orná půda

Tabulka 9

Vegetační hodnoty pro ornou půdu (všeobecné)

Klimatická oblast

C VEG

(tuny uhlíku na hektar)

Všechny

Tabulka 10

Vegetační hodnoty pro cukrovou třtinu (specifické)

Pásmo Klimatická oblast Ekologická zóna Světadíl

C VEG

(tuny uhlíku na hektar)

Tropické Tropická suchá Tropické suché lesy Afrika 4,2
Asie (pevninská, ostrovní)
Tropické křoviny Asie (pevninská, ostrovní)
Tropická střídavě vlhká Opadavé lesy tropického střídavě vlhkého pásma Afrika 4,2
Severní a Jižní Amerika
Tropická vlhká Tropické dešťové lesy Asie (pevninská, ostrovní)
Střední a Jižní Amerika
Subtropické Mírně teplá suchá Subtropické stepi Severní Amerika 4,8
Mírně teplá sřídavě vlhká Subtropické vlhké lesy Střední a Jižní Amerika
Severní Amerika 4,8
8.2.Trvalé zemědělské plodiny, tj. víceleté plodiny, jejichž stonek se obvykle každoročně nesklízí, jako jsou rychle rostoucí dřeviny a olejové palmy

Tabulka 11

Vegetační faktory pro trvalé plodiny (všeobecně)

Klimatická oblast

C VEG

(tuny uhlíku na hektar)

Mírná (všechny režimy vlhkosti) 43,2
Tropická suchá 6,2
Tropická střídavě vlhká 14,4
Tropická vlhká 34,3

Tabulka 12

Vegetační hodnoty pro zvláštní trvalé plodiny

Klimatická oblast Typ plodiny

C VEG

(tuny uhlíku na hektar)

Všechny Kokosové palmy
Jatrofa 17,5
Jojoba 2,4
Olejová palma
8.3.Travní porosty

Tabulka 13

Vegetační hodnoty pro travní porosty — kromě křovin (všeobecné)

Klimatická oblast

C VEG

(tuny uhlíku na hektar)

Boreální suchá a vlhká 4,3
Mírně studená suchá 3,3
Mírně studená vlhká 6,8
Mírně teplá suchá 3,1
Mírně teplá vlhká 6,8
Tropická suchá 4,4
Tropická střídavě vlhká a vlhká 8,1

Tabulka 14

Vegetační hodnoty pro rostlinu miscanthus (specifické)

Pásmo Klimatická oblast Ekologická zóna Světadíl

C VEG

(tuny uhlíku na hektar)

Subtropické Mírně teplá suchá Subtropické suché lesy Evropa
Severní Amerika 14,9
Subtropické stepi Severní Amerika 14,9

Tabulka 15

Vegetační hodnoty pro křoviny, tj. krajiny s vegetací složenou hlavně z dřevin nižších než 5 metrů, které nemají jasné fyziognomické rysy stromů

Pásmo Světadíl

C VEG

(tuny uhlíku na hektar)

Tropické Afrika
Severní a Jižní Amerika
Asie (pevninská)
Asie (ostrovní)
Austrálie
Subtropické Afrika
Severní a Jižní Amerika
Asie (pevninská)
Evropa
Asie (ostrovní)
Mírné Celosvětově 7,4
Zalesněné plochy

Tabulka 16

Vegetační hodnoty pro zalesněné plochy – kromě lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím více než 30 %

Pásmo Tropické dešťové lesy Světadíl

C VEG

(tuny uhlíku na hektar)

R
Tropické Tropické dešťové lesy Afrika 0,37
Severní a Jižní Amerika 0,37
Asie (pevninská) 0,37
Asie (ostrovní) 0,37
Tropické střídavě vlhké lesy Afrika 0,24
Severní a Jižní Amerika 0,24
Asie (pevninská) 0,24
Asie (ostrovní) 0,24
Tropické suché lesy Afrika 0,28
Severní a Jižní Amerika 0,28
Asie (pevninská) 0,28
Asie (ostrovní) 0,28
Tropické horské systémy Afrika 0,24
Severní a Jižní Amerika 0,24
Asie (pevninská) 0,24
Asie (ostrovní) 0,28
Subtropické Subtropické vlhké lesy Severní a Jižní Amerika 0,28
Asie (pevninská) 0,28
Asie (ostrovní) 0,28
Subtropické suché lesy Afrika 0,28
Severní a Jižní Amerika 0,32
Asie (pevninská) 0,32
Asie (ostrovní) 0,32
Subtropické stepi Afrika 0,32
Severní a Jižní Amerika 0,32
Asie (pevninská) 0,32
Asie (ostrovní) 0,32
Mírné Oceánské lesy mírného pásu Evropa 0,27
Severní Amerika 0,27
Nový Zéland 0,27
Jižní Amerika 0,27
Kontinentální lesy mírného pásu Asie, Evropa (≤ 20 let) 0,27
Asie, Evropa (> 20 let) 0,27
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let) 0,27
Severní a Jižní Amerika (> 20 let) 0,27
Horské systémy mírného pásu Asie, Evropa (≤ 20 let) 0,27
Asie, Evropa (> 20 let) 0,27
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let) 0,27
Severní a Jižní Amerika (> 20 let) 0,27
Boreální Boreální jehličnaté lesy Asie, Evropa, Severní Amerika 0,24
Boreální zalesněná krajina a tundra Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let) 0,24
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let) 0,24
Boreální horské systémy Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let) 0,24
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let) 0,24

Tabulka 17

Vegetační hodnoty pro zalesněné plochy – kromě lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím více než 30 %

Pásmo Ekologická zóna Světadíl C VEG (tuny uhlíku na hektar)
Tropické Tropické dešťové lesy Afrika
Severní a Jižní Amerika
Asie (pevninská)
Asie (ostrovní)
Tropické střídavě vlhké opadavé lesy Afrika
Severní a Jižní Amerika
Asie (pevninská)
Asie (ostrovní)
Tropické suché lesy Afrika
Severní a Jižní Amerika
Asie (pevninská)
Asie (ostrovní)
Tropické horské systémy Afrika
Severní a Jižní Amerika
Asie (pevninská)
Asie (ostrovní)
Subtropické Subtropické humidní lesy Severní a Jižní Amerika
Asie (pevninská)
Asie (ostrovní)
Subtropické suché lesy Afrika
Severní a Jižní Amerika
Asie (pevninská)
Asie (ostrovní)
Subtropické stepi Afrika
Severní a Jižní Amerika
Asie (pevninská)
Asie (ostrovní)
Mírné Oceánské lesy mírného pásu Evropa
Severní Amerika
Nový Zéland
Jižní Amerika
Kontinentální lesy mírného pásu Asie, Evropa (≤ 20 let)
Asie, Evropa (> 20 let)
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let)
Severní a Jižní Amerika (> 20 let)
Horské systémy mírného pásu Asie, Evropa (≤ 20 let)
Asie, Evropa (> 20 let)
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let)
Severní a Jižní Amerika (> 20 let)
Boreální Boreální jehličnaté lesy Asie, Evropa, Severní Amerika
Boreální zalesněná krajina a tundra Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let)
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let)
Boreální horské systémy Asie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let)
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let)

Tabulka 18

Vegetační hodnoty pro lesní plantáže

Pásmo Ekologická zóna Světadíl

C VEG

(tuny uhlíku na hektar)

R
Tropické Tropické dešťové lesy Afrika, listnaté dřeviny > 20 let 0,24
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let 0,24
Afrika, Pinus sp. > 20 let 0,24
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let 0,24
Americký kontinent, Eucalyptus sp. 0,24
Americký kontinent, Pinus sp. 0,24
Americký kontinent, Tectona grandis 0,24
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní 0,24
Asie, listnaté dřeviny 0,24
Asie, ostatní 0,24
Tropické střídavě vlhké opadavé lesy Afrika, listnaté dřeviny > 20 let 0,24
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let 0,24
Afrika, Pinus sp. > 20 let 0,24
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let 0,24
Americký kontinent, Eucalyptus sp. 0,24
Americký kontinent, Eucalyptus sp. 0,24
Americký kontinent, Tectona grandis 0,24
Amerika, listnaté dřeviny ostatní 0,24
Asie, listnaté dřeviny 0,24
Asie, ostatní 0,24
Tropické suché lesy Afrika, listnaté dřeviny > 20 let 0,28
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let 0,28
Afrika, Pinus st. > 20 let 0,28
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let 0,28
Americký kontinent, Eucalyptus sp. 0,28
Americký kontinent, Pinus sp. 0,28
Americký kontinent, Tectona grandis 0,28
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní 0,28
Asie, listnaté dřeviny 0,28
Asie, ostatní 0,28
Tropické křoviny Afrika, listnaté dřeviny 0,27
Afrika, Pinus sp. > 20 let 0,27
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let 0,27
Americký kontinent, Eucalyptus sp. 0,27
Americký kontinent, Pinus sp. 0,27
Americký kontinent, Tectona grandis 0,27
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní 0,27
Asie, listnaté dřeviny 0,27
Asie, ostatní 0,27
Tropické horské systémy Afrika, listnaté dřeviny > 20 let 0,24
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let 0,24
Afrika, Pinus sp. > 20 let 0,24
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let 0,24
Americký kontinent, Eucalyptus sp. 0,24
Americký kontinent, Pinus sp. 0,24
Americký kontinent, Tectona grandis 0,24
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní 0,24
Asie, listnaté dřeviny 0,24
Asie, ostatní 0,24
Subtropické Subtropické humidní lesy Americký kontinent, Eucalyptus sp. 0,28
Americký kontinent, Pinus sp. 0,28
Americký kontinent, Tectona grandis 0,28
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní 0,28
Asie, listnaté dřeviny 0,28
Asie, ostatní 0,28
Subtropické suché lesy Afrika, listnaté dřeviny > 20 let 0,28
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let 0,32
Afrika, Pinus sp. > 20 let 0,32
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let 0,32
Americký kontinent, Eucalyptus sp. 0,32
Americký kontinent, Pinus sp. 0,32
Americký kontinent, Tectona grandis 0,32
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní 0,32
Asie, listnaté dřeviny 0,32
Asie, ostatní 0,32
Subtropické stepi Afrika, listnaté dřeviny 0,32
Afrika, Pinus sp. > 20 let 0,32
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let 0,32
Americký kontinent, Eucalyptus sp. 0,32
Americký kontinent, Pinus sp. 0,32
Americký kontinent, Tectona grandis 0,32
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní 0,32
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let 0,32
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let 0,32
Asie, jehličnany > 20 let 0,32
Asie, jehličnany ≤ 20 let 0,32
Subtropické horské systémy Afrika, listnaté dřeviny > 20 let 0,24
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let 0,24
Afrika, Pinus sp. > 20 let 0,24
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let 0,24
Americký kontinent, Eucalyptus sp. 0,24
Americký kontinent, Pinus sp. 0,24
Americký kontinent, Tectona grandis 0,24
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní 0,24
Asie, listnaté dřeviny 0,24
Asie, ostatní 0,24
Mírné Oceánské lesy mírného pásu Asie, Evropa, listnaté dřeviny > 20 let 0,27
Asie, Evropa, listnaté dřeviny ≤ 20 let 0,27
Asie, Evropa, jehličnany > 20 let 0,27
Asie, Evropa, jehličnany ≤ 20 let 0,27
Severní Amerika 0,27
Nový Zéland 0,27
Jižní Amerika 0,27
Kontinentální lesy a horské systémy mírného pásu Asie, Evropa, listnaté dřeviny > 20 let 0,27
Asie, Evropa, listnaté dřeviny ≤ 20 let 0,27
Asie, Evropa, jehličnany > 20 let 0,27
Asie, Evropa, jehličnany ≤ 20 let 0,27
Severní Amerika 0,27
Jižní Amerika 0,27
Boreální Boreální jehličnaté lesy a horské systémy Asie, Evropa > 20 let 0,24
Asie, Evropa ≤ 20 let 0,24
Severní Amerika 0,24
Boreální zalesněná krajina a tundra Asie, Evropa > 20 let 0,24
Asie, Evropa ≤ 20 let 0,24
Severní Amerika 0,24

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací