Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Rozhodnutí EUCELEX 32010D0335

2010/335/: Rozhodnutí Komise ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 3751)

Datum vydání
10.06.2010
Vstup v platnost
17.06.2010
Rok
2010
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex

České předpisy odkazující na tento akt

Odkazy z textu českých předpisů (eSbírka). Odkaz znamená, že předpis akt zmiňuje, ne že ho provádí.

  • Nařízení o kritériích udržitelnosti biopaliv

  • Nařízení o kritériích udržitelnosti biopaliv

  • Nařízení o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot

  • Nařízení, kterým se mění nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, ve znění nařízení vlády č. 492/2020 Sb.

Znění vyhlášené v Úředním věstníku EU dne 10. 6. 2010 (v platnosti od 17. 6. 2010)

Zdroj: EUR-Lex 32010D0335

32010D0335

2010/335/: Rozhodnutí Komise ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 3751)

Aktuální znění

Rozhodnutí Komise ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2010) 3751) (2010/335/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.), a zejména na přílohu V část C bod 10 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice 2009/28/ES stanoví pravidla pro výpočet dopadu skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin a z referenčních fosilních paliv při současném zohlednění emisí vyvolaných změnami v zásobě uhlíku v důsledku změn ve využívání půdy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS(Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58.) zahrnuje odpovídající pravidla pro biopaliva.
(2) Komise by měla své pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě vypracovat na základě pokynů Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006. Uvedené pokyny byly určeny pro národní inventury skleníkových plynů a nejsou uvedeny v podobě snadno použitelné pro hospodářské subjekty. V případě, že pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů neobsahují informace nezbytné pro účely výroby biopaliv a biokapalin nebo takové informace nejsou dostupné, je proto vhodné vycházet z údajů pocházejících z jiných vědeckých zdrojů.
(3) Pro výpočet zásob uhlíku v organické hmotě půdy je nutné zohlednit klima, půdní typ, pokryv půdy, způsob hospodaření s půdou a vstupy. Pro minerální půdy je pro tento účel vhodné použít metodiku IPCC úroveň 1 pro organický uhlík v půdě, neboť pokrývá tuto problematiku na světové úrovni. U organických půd se metodika IPCC zaměřuje zejména na ztrátu uhlíku v důsledku odvodňování půdy, přičemž sleduje pouze roční ztráty. Vzhledem k tomu, že odvodňování půdy všeobecně vede k velkým ztrátám zásob uhlíku, které nelze nahradit úsporou skleníkových plynů z biopaliv nebo biokapalin, a odvodňování rašelinišť zakazují kritéria udržitelnosti stanovená směrnicí 2009/28/ES, postačí stanovit obecná pravidla pro určování množství organického uhlíku v půdě nebo ztráty uhlíku v organických půdách.
(4) Pro výpočet zásoby uhlíku v živé biomase a v neživé organické hmotě lze použít nepříliš složitý postup odpovídající metodice IPCC úroveň 1 pro vegetaci. V souladu s uvedenou metodikou lze oprávněně předpokládat, že při přeměně půdy dochází ke ztrátě celé zásoby uhlíku v živé biomase I v neživé organické hmotě. Neživá organická hmota má při přeměně půdy za účelem pěstování zemědělských plodin na výrobu biopaliv a biokapalin obvykle jen malý význam, měla by však být zohledněna, alespoň pokud jde o uzavřené lesy.
(5) Při výpočtu dopadů skleníkových plynů vyvolaných přeměnou půdy by hospodářské subjekty měly mít možnost používat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využíváním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také mít možnost používat standardní hodnoty, které by tyto pokyny měly stanovit. Není však nutné poskytovat standardní hodnoty pro nepravděpodobné kombinace klimatu a půdního typu.
(6) Příloha V směrnice 2009/28/ES stanoví způsob výpočtu dopadů skleníkových plynů a obsahuje pravidla pro výpočet anualizovaných emisí ze změn zásoby uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy. Pokyny, jež tvoří přílohu k tomuto rozhodnutí, stanoví pravidla pro výpočet zásob uhlíku v půdě, která doplňují pravidla stanovená v příloze V,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 10. června 2010.

Za Komisi

Günther Oettinger

člen Komise

PŘÍLOHA

Pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES

1.Úvod212.Ucelené podchycení zásob uhlíku v půdě223.Výpočet zásob uhlíku224.Zásoba organického uhlíku v půdě235.Zásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin236.Zásoba uhlíku v standardních minerálních půdách257.Faktory zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě268.Hodnoty zásoby uhlíku pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin33

Tyto pokyny stanoví pravidla pro výpočet zásob uhlíku v půdě při referenčním využívání půdy (CSR, jak je definováno v bodě 7 přílohy V směrnice 2009/28/ES) a při skutečném využívání půdy (CSA, jak je definováno v bodě 7 přílohy V směrnice 2009/28/ES).

V bodě 2 jsou stanovena pravidla umožňující ucelené určování zásob uhlíku v půdě. Bod 3 stanoví obecné pravidlo pro výpočet zásob uhlíku, které se skládají ze dvou částí: z organického uhlíku v půdě a ze zásoby uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin.

Bod 4 stanoví podrobná pravidla pro určování zásoby organického uhlíku v půdě. Pro minerální půdy umožňuje používat metodu opírající se o hodnoty stanovené v těchto pokynech, ale umožňuje i použití jiných metod. Pro organické půdy jsou popsány metody, ale pokyny neobsahují hodnoty pro určování zásoby organického uhlíku v organických půdách.

Bod 5 stanoví podrobná pravidla pro zásobu uhlíku ve vegetaci, ale uplatní se jen v případě, že nebudou použity hodnoty pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin stanovené v bodě 8 těchto pokynů (použití hodnot uvedených v bodě 8 není povinné a v určitých případech nemusí příslušné hodnoty ani obsahovat).

Bod 6 stanoví pravidla pro volbu příslušných hodnot v případě, že budou použity hodnoty z pokynů týkající se organického uhlíku v minerálních půdách (tyto hodnoty jsou stanoveny v bodech 6 a 7). V těchto pravidlech se odkazuje na datové vrstvy týkající se klimatických oblastí a půdních typů zpřístupněné prostřednictvím online platformy pro transparentnost, která byla zřízena směrnicí 2009/28/ES. Tyto datové vrstvy jsou podrobnými vrstvami tvořícími základ obrázků 1 a 2.

Bod 8 stanoví hodnoty pro zásobu uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin a příslušné parametry. Body 7 a 8 stanoví hodnoty pro čtyři různé kategorie využití půdy: ornou půdu, trvalé zemědělské plodiny, travní porosty a zalesněné plochy.

Pro určení zásoby uhlíku na jednotku plochy spojenou s CSR a CSA se použijí tato pravidla:

  • (1) území, pro které se vypočítávají zásoby uhlíku v půdě, musí mít celoplošně podobné
    • a) biofyzické podmínky, tj. klima a půdní typ;
    • b) historii hospodaření s půdou, pokud jde o kultivaci;
    • c) historii vstupů, tj. vstupů uhlíku do půdy;
  • (2) zásoba uhlíku při skutečném využívání půdy CSA se stanoví jako
    • v případě ztráty zásoby uhlíku: odhad rovnovážného stavu zásoby uhlíku, kterého půda dosáhne při jejím novém využití,

    • v případě hromadění zásoby uhlíku: odhad zásoby uhlíku po uplynutí 20 let nebo až plodina dosáhne zralosti, a to podle toho, která situace nastane dříve.

Pro výpočet CSR a CSA se použije toto pravidlo:

CSi = (SOC + CVEG) × A

kde:

CSizásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s využíváním půdy i (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci);SOCorganický uhlík v půdě (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaný podle bodu 4;CVEGzásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5, nebo zvolená z příslušných hodnot v bodě 8;Afaktor měřítka (scaling) dané oblasti (vyjádřený v hektarech na jednotku plochy).

Pro výpočet SOC lze použít toto pravidlo:

SOC = SOCST × FLU × FMG × FI

kde:

SOCorganický uhlík v půdě (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar);SOCSTorganický uhlík ve standardní půdě, a to ve svrchní vrstvě 0–30 centimetrů (vyjádřený jako hmotnost uhlíku na hektar);FLUfaktor využití půdy zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě spojenou s typem využívání půdy a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě;FMGfaktor hospodaření zohledňující rozdíl mezi zásobou organického uhlíku v půdě spojenou s hlavním způsobem hospodaření s půdou a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě;FIfaktor vstupů zohledňující rozdíl mezi organickým uhlíkem v půdě spojeným s různými úrovněmi vstupů uhlíku do půdy a zásobou organického uhlíku ve standardní půdě.

Pro SOCST se použijí příslušné hodnoty uvedené v bodě 6.

Pro FLU, FMG a FI se použijí příslušné hodnoty uvedené v bodě 7.

Alternativně k použití pravidel uvedených výše lze k určení SOC použít i jiné vhodné metody, včetně měření. Pokud takové metody nejsou založeny na měření, zohlední se klima, půdní typ, pokryv půdy, způsob hospodaření s půdou a vstupy.

Pro určení SOC se použijí vhodné metody. Takové metody zohledňují celou hloubku organické vrstvy půdy, dále klima, pokryv půdy a způsob hospodaření s půdou a vstupy. Takové metody mohou zahrnovat měření.

V případech, kdy se jedná o zásoby uhlíku ovlivněné odvodňováním půdy, musí příslušné metody zohlednit ztráty uhlíku v důsledku odvodňování. Takové metody mohou být založeny na určení ročních ztrát uhlíku v důsledku odvodňování.

Kromě případů, kdy se pro CVEG použije hodnota stanovená v bodě 8, se pro výpočet CVEG použije toto pravidlo:

CVEG = CBM + CDOM

kde:

CVEGzásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);CBMzásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1;CDOMzásoba uhlíku v nadzemní vegetaci a v podzemních orgánech rostlin vázaná v neživé organické hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.

Pro CDOM lze použít hodnotu 0 kromě případů, kdy se jedná o zalesněné plochy – s výjimkou lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím nejméně 30 %.

Pro výpočet CBM se použije toto pravidlo:

CBM = CAGB + CBGB

kde:

CBMnadzemní a podzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);CAGBnadzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1.1;CBGBpodzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.1.2.

Pro výpočet CAGB se použije toto pravidlo:

CAGB = BAGB × CFB

kde:

CAGBnadzemní zásoba uhlíku vázaná v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);BAGBhmotnost nadzemní živé biomasy (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);CFBobsah uhlíku v sušině živé biomasy (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

Pro ornou půdu, trvalé zemědělské plodiny a lesní plantáže je hodnotou BAGB průměrná hmotnost nadzemní živé biomasy během produkčního cyklu

Pro CFB lze použít hodnotu 0,47

Pro výpočet CBGB se použije jedno z těchto dvou pravidel:

  • (1) CBGB = BBGB × CFB

    kde:

    CBGBpodzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);BBGBhmotnost podzemní živé biomasy (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);CFBobsah uhlíku v sušině živé biomasy (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

    Pro orné půdy, trvalé zemědělské plodiny a lesní plantáže je hodnotou BBGB průměrná hmotnost podzemní živé biomasy během produkčního cyklu.

    Pro CFB lze použít hodnotu 0,47

  • (2) CBGB = CAGB × R

    kde:

    CBGBpodzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);CAGBnadzemní zásoba uhlíku v živé biomase (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);Rpoměr podzemní zásoby uhlíku v živé biomase a nadzemní zásoby uhlíku v živé biomase.

    Pro R mohou být použity příslušné hodnoty stanovené v bodě 8.

Pro výpočet CDOM se použije toto pravidlo:

CDOM = CDW + CLI

kde:

CDOMnadzemní a podzemní zásoba uhlíku v neživé organické hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);CDWzásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.1;CLIzásoba uhlíku v opadance (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar), vypočítaná podle bodu 5.2.2.

Pro výpočet CDW se použije toto pravidlo:

CDW = DOMDW × CFDW

kde:

CDWzásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);DOMDWhmotnost mrtvé dřevní hmoty (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);CFDWobsah uhlíku v sušině mrtvé dřevní hmoty (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

Pro CFDW lze použít hodnotu 0,5.

Pro výpočet CLI se použije toto pravidlo:

CLI = DOMLI × CFLI

kde:

CLIzásoba uhlíku v opadance (vyjádřená jako hmotnost uhlíku na hektar);DOMLIhmotnost opadanky (vyjádřená jako hmotnost sušiny na hektar);CFLIobsah uhlíku v sušině opadanky (vyjádřený jako podíl hmotnosti uhlíku na hmotnosti sušiny).

Pro CFLI lze použít hodnotu 0,4.

Hodnota SOCST se zvolí z tabulky 1 podle příslušné klimatické oblasti a půdního typu dané oblasti, které jsou stanoveny v bodech 6.1 a 6.2.

Tabulka 1 SOCST, organický uhlík ve standardní půdě, a to ve svrchní vrstvě 0–30 centimetrů

(tuny uhlíku na hektar)
Klimatická oblastPůdní typ
Hlinité půdy biologicky vysoce aktivníHlinité půdy biologicky málo aktivníPísčité půdySpodické půdyVulkanické půdyMokřadní půdy
Boreální68—1011720146
Mírně studená suchá503334—2087
Mírně studená střídavě vlhká95857111513087
Mírně teplá suchá382419—7088
Mírně teplá střídavě vlhká886334—8088
Tropická suchá383531—5086
Tropická střídavě vlhká654739—7086
Tropická vlhká446066—13086
Tropická montánní886334—8086

Příslušná klimatická oblast pro volbu příslušné hodnoty pro SOCST se určí z datových vrstev týkajících se klimatických oblastí zpřístupněných prostřednictvím platformy pro transparentnost, která byla vytvořena na základě článku 24 směrnice 2009/28/ES.

Příslušný půdní typ se určí podle obrázku 3. Jako vodítko pro určení příslušného půdního typu lze použít datové vrstvy k půdním typům zpřístupněné prostřednictvím platformy pro transparentnost, která byla vytvořena na základě článku 24 směrnice 2009/28/ES.

Příslušné hodnoty pro FLU, FMG a FI se zvolí z tabulek v tomto bodě. Pro výpočet CSR se použijí faktory hospodaření a vstupů, které se používaly v lednu 2008. Pro výpočet CSA se použijí faktory hospodaření a vstupů, které se používají nyní a které povedou k rovnovážnému stavu příslušné zásoby uhlíku.

Tabulka 2 Faktory pro ornou půdu

Klimatická oblast

Využití půdy

(FLU)

Hospodaření

(FMG)

Vstupy

(FI)

FLUFMGFI
Mírná/boreální sucháZemědělsky využívanáPlná kultivaceNízké0,810,95
Střední0,811
Vysoké s hnojem0,811,37
Vysoké bez hnoje0,811,04
Omezená kultivaceNízké0,81,020,95
Střední0,81,021
Vysoké s hnojem0,81,021,37
Vysoké bez hnoje0,81,021,04
Bez kultivaceNízké0,81,10,95
Střední0,81,11
Vysoké s hnojem0,81,11,37
Vysoké bez hnoje0,81,11,04
Mírná/boreálníZemědělsky využívanáPlná kultivaceNízké0,6910,92
Střední0,6911
Vysoké s hnojem0,6911,44
Vysoké bez hnoje0,6911,11
Omezená kultivaceNízké0,691,080,92
Střední0,691,081
Vysoké s hnojem0,691,081,44
Vysoké bez hnoje0,691,081,11
Bez kultivaceNízké0,691,150,92
Střední0,691,151
Vysoké s hnojem0,691,151,44
Vysoké bez hnoje0,691,151,11
Tropická sucháZemědělsky využívanáPlná kultivaceNízké0,5810,95
Střední0,5811
Vysoké s hnojem0,5811,37
Vysoké bez hnoje0,5811,04
Omezená kultivaceNízké0,581,090,95
Střední0,581,091
Vysoké s hnojem0,581,091,37
Vysoké bez hnoje0,581,091,04
Bez kultivaceNízké0,581,170,95
Střední0,581,171
Vysoké s hnojem0,581,171,37
Vysoké bez hnoje0,581,171,04
Tropická střídavě vlhká/vlhkáZemědělsky využívanáPlná kultivaceNízké0,4810,92
Střední0,4811
Vysoké s hnojem0,4811,44
Vysoké bez hnoje0,4811,11
Omezená kultivaceNízké0,481,150,92
Střední0,481,151
Vysoké s hnojem0,481,151,44
Vysoké bez hnoje0,481,151,11
Bez kultivaceNízké0,481,220,92
Střední0,481,221
Vysoké s hnojem0,481,221,44
Vysoké bez hnoje0,481,221,11
Tropická montánníZemědělsky využívanáPlná kultivaceNízké0,6410,94
Střední0,6411
Vysoké s hnojem0,6411,41
Vysoké bez hnoje0,6411,08
Omezená kultivaceNízké0,641,090,94
Střední0,641,091
Vysoké s hnojem0,641,091,41
Vysoké bez hnoje0,641,091,08
Bez kultivaceNízké0,641,160,94
Střední0,641,161
Vysoké s hnojem0,641,161,41
Vysoké bez hnoje0,641,161,08

Tabulka 3 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulek 2 a 4.

Tabulka 3 Pokyny pro hospodaření a vstupy pro ornou půdu a trvalé plodiny

Hospodaření/VstupyPokyny
Plná kultivaceSilné narušení půdy s úplným obracením půdy a/nebo časté kultivační činnosti (během roku). V době setí je malá část (např. méně než 30 %) povrchu pokryta zbytky plodin.
Omezená kultivacePrvní a/nebo druhá fáze orby, avšak s omezeným narušením půdy (obvykle mělká a bez úplného obracení půdy), při výsadbě běžně zůstává povrch pokryt zbytky plodin z více než 30 %.
Bez kultivacePřímé setí bez první fáze orby pouze s minimálním narušením půdy v osevní ploše. K hubení plevele se často používají herbicidy.
NízkéVracení zbytků plodin do půdy, pokud k němu dochází, je nízké v důsledku jejich odstraňování (sběrem nebo spalováním), častého úhorování bez výsevů, pěstování plodin poskytujících málo zbytků (např. zeleniny, tabáku, bavlny), chybějícího minerálního hnojení nebo plodin poutajících vzdušný dusík.
StředníCharakteristické pro jednoleté pěstování obilovin, kdy všechny zbytky zemědělských plodin se vracejí do pole. Jsou-li zbytky odstraňovány, přidává se doplňková organická hmota (např. hnůj). Rovněž vyžaduje minerální hnojení nebo střídání s plodinou poutající vzdušný dusík.
Vysoké s hnojemPředstavuje značně vyšší vstupy uhlíku než u systémů pěstování plodin se středními vstupy uhlíku v důsledku toho, že je doplňkově pravidelně přidáváno živočišné hnojivo.
Vysoké bez hnojePředstavuje podstatně vyšší vstupy zbytků zemědělských plodin než u systémů pěstování plodin se středními vstupy uhlíku v důsledku doplňkových postupů, jako je pěstování plodin poskytujících velké množství zbytků, použití zelených hnojiv, podsevů, zelených úhorů, zavlažování, častého používání vytrvalých trav při každoročním střídání plodin, ale bez použití hnoje (viz předchozí bod).

Tabulka 4 Faktory pro trvalé plodiny, tj. víceleté plodiny, jejichž stonek se obvykle každoročně nesklízí, jako jsou rychle rostoucí dřeviny a olejové palmy

Klimatická oblast

Využití půdy

(FLU)

Hospodaření

(FMG)

Vstupy

(FI)

FLUFMGFI
Mírná/boreální sucháTrvalé plodinyPlná kultivaceNízké110,95
Střední111
Vysoké s hnojem111,37
Vysoké bez hnoje111,04
Omezená kultivaceNízké11,020,95
Střední11,021
Vysoké s hnojem11,021,37
Vysoké bez hnoje11,021,04
Bez kultivaceNízké11,10,95
Střední11,11
Vysoké s hnojem11,11,37
Vysoké bez hnoje11,11,04
Mírná/boreálníTrvalé plodinyPlná kultivaceNízké110,92
Střední111
Vysoké s hnojem111,44
Vysoké bez hnoje111,11
Omezená kultivaceNízké11,080,92
Střední11,081
Vysoké s hnojem11,081,44
Vysoké bez hnoje11,081,11
Bez kultivaceNízké11,150,92
Střední11,151
Vysoké s hnojem11,151,44
Vysoké bez hnoje11,151,11
Tropická sucháTrvalé plodinyPlná kultivaceNízké110,95
Střední111
Vysoké s hnojem111,37
Vysoké bez hnoje111,04
Omezená kultivaceNízké11,090,95
Střední11,091
Vysoké s hnojem11,091,37
Vysoké bez hnoje11,091,04
Bez kultivaceNízké11,170,95
Střední11,171
Vysoké s hnojem11,171,37
Vysoké bez hnoje11,171,04
Tropická střídavě vlhká/vlhkáTrvalé plodinyPlná kultivaceNízké110,92
Střední111
Vysoké s hnojem111,44
Vysoké bez hnoje111,11
Omezená kultivaceNízké11,150,92
Střední11,151
Vysoké s hnojem11,151,44
Vysoké bez hnoje11,151,11
Bez kultivaceNízké11,220,92
Střední11,221
Vysoké s hnojem11,221,44
Vysoké bez hnoje11,221,11
Tropická montánníTrvalé plodinyPlná kultivaceNízké110,94
Střední111
Vysoké s hnojem111,41
Vysoké bez hnoje111,08
Omezená kultivaceNízké11,090,94
Střední11,091
Vysoké s hnojem11,091,41
Vysoké bez hnoje11,091,08
Bez kultivaceNízké11,160,94
Střední11,161
Vysoké s hnojem11,161,41
Vysoké bez hnoje11,161,08

Tabulka 3 v bodě 7.1 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 4.

Tabulka 5 Faktory pro travní porosty včetně savan

Klimatická oblast

Využití půdy

(FLU)

Hospodaření

(FMG)

Vstupy

(FI)

FLUFMGFI
Mírná/boreální sucháTravní porostyZúrodněnéStřední11,141
Vysoké11,141,11
Minimálně udržovanéStřední111
Mírně degradovanéStřední10,951
Silně degradovanéStřední10,71
Mírná/boreální střídavě vlhká/vlhkáTravní porostyZúrodněnéStřední11,141
Vysoké11,141,11
Minimálně udržovanéStřední111
Mírně degradovanéStřední10,951
Silně degradovanéStřední10,71
Tropická sucháTravní porostyZúrodněnéStřední11,171
Vysoké11,171,11
Minimálně udržovanéStřední111
Mírně degradovanéStřední10,971
Silně degradovanéStřední10,71
Tropická střídavě vlhká/vlhkáSavanyZúrodněnéStřední11,171
Vysoké11,171,11
Minimálně udržovanéStřední111
Mírně degradovanéStřední10,971
Silně degradovanéStřední10,71
Tropická montánní, sucháTravní porostyZúrodněnéStřední11,161
Vysoké11,161,11
Minimálně udržovanéStřední111
Mírně degradovanéStřední10,961
Silně degradovanéStřední10,71

Tabulka 6 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 5.

Tabulka 6 Pokyny pro udržování a vstupy pro travní porosty

Hospodaření/VstupyPokyny
ZúrodněnéPředstavuje travní porosty, které jsou udržitelně spravované, s umírněnou pastvou a které byly alespoň jednou zúrodněny (např. hnojením, zlepšením druhové skladby porostů, zavlažením).
Minimálně udržovanéPředstavuje nedegradované a udržitelně spravované travní porosty, avšak bez větších zúrodňujících zásahů.
Mírně degradovanéPředstavuje nadměrně spásané nebo mírně degradované travní porosty s poněkud sníženou produktivitou (v porovnání s původními nebo minimálně udržovanými travními porosty), do kterých nepřicházejí žádné hospodářské vstupy.
Silně degradovanéVede k velké a dlouhodobé ztrátě produktivity a vegetačního krytu v důsledku těžkého mechanického poškození vegetace nebo silné eroze půdy.
StředníPoužívá se tam, kde nebyly použity žádné doplňkové hospodářské vstupy.
VysokéPoužívá se u zúrodněných travních porostů, kde byl použit jeden nebo více hospodářských vstupů (kromě případů, které je nutné zařadit mezi zúrodněné travní porosty).

Tabulka 7 Faktory pro zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím nejméně 10 %

(n/u = není uvedeno; v těchto případech se FMG a FI nepoužijí a pro výpočet SOC lze použít toto pravidlo: SOC = SOCST × FLU.)
Klimatická oblast

Využití půdy

(FLU)

Hospodaření

(FMG)

Vstupy

(FI)

FLUFMGFI
VšechnyPůvodní les (nedegradovaný)n/un/u1
VšechnySpravovaný lesVšechnyVšechny111
Tropická střídavě vlhká/sucháStřídavé obdělávání – zkrácený úhorn/un/u0,64
Střídavé obdělávání – vyzrálý úhorn/un/u0,8
Mírná/boreální střídavě vlhká/sucháStřídavé obdělávání – zkrácený úhorn/un/u1
Střídavé obhospodařování – zkrácený úhorn/un/u1

Tabulka 8 stanoví pokyny pro volbu příslušných hodnot z tabulky 7.

Tabulka 8 Pokyny pro využití půdy pro zalesněné plochy

Využití půdyPokyny

Původní les

(nedegradovaný)

Představuje původní nebo mnohaletý, nedegradovaný a udržitelně spravovaný les.
Střídavé obděláváníTrvalé střídavé obdělávání, kdy tropický les nebo zalesněná krajina jsou na kratší (např. 3–5leté) období vymýceny za účelem výsadby jednoletých zemědělských plodin a poté ponechány k opětovnému zalesnění.
Vyzrálý úhorPředstavuje situace, kdy se lesní vegetace obnoví do dospělého nebo téměř dospělého stavu, než je znovu vymýcena za účelem pěstování zemědělských plodin.
Zkrácený úhorPředstavuje situace, kdy před opětovným vymýcením nedojde k obnovení lesní vegetace.

Pro CVEG nebo R lze použít příslušné hodnoty stanovené v tomto bodě.

Tabulka 9 Vegetační hodnoty pro ornou půdu (všeobecné)

Klimatická oblast

CVEG

(tuny uhlíku na hektar)

Všechny0

Tabulka 10 Vegetační hodnoty pro cukrovou třtinu (specifické)

PásmoKlimatická oblastEkologická zónaSvětadíl

CVEG

(tuny uhlíku na hektar)

TropickéTropická sucháTropické suché lesyAfrika4,2
Asie (pevninská, ostrovní)4
Tropické křovinyAsie (pevninská, ostrovní)4
Tropická střídavě vlhkáOpadavé lesy tropického střídavě vlhkého pásmaAfrika4,2
Severní a Jižní Amerika5
Tropická vlhkáTropické dešťové lesyAsie (pevninská, ostrovní)4
Střední a Jižní Amerika5
SubtropickéMírně teplá sucháSubtropické stepiSeverní Amerika4,8
Mírně teplá sřídavě vlhkáSubtropické vlhké lesyStřední a Jižní Amerika5
Severní Amerika4,8

Tabulka 11 Vegetační faktory pro trvalé plodiny (všeobecně)

Klimatická oblast

CVEG

(tuny uhlíku na hektar)

Mírná (všechny režimy vlhkosti)43,2
Tropická suchá6,2
Tropická střídavě vlhká14,4
Tropická vlhká34,3

Tabulka 12 Vegetační hodnoty pro zvláštní trvalé plodiny

Klimatická oblastTyp plodiny

CVEG

(tuny uhlíku na hektar)

VšechnyKokosové palmy75
Jatrofa17,5
Jojoba2,4
Olejová palma60

Tabulka 13 Vegetační hodnoty pro travní porosty — kromě křovin (všeobecné)

Klimatická oblast

CVEG

(tuny uhlíku na hektar)

Boreální suchá a vlhká4,3
Mírně studená suchá3,3
Mírně studená vlhká6,8
Mírně teplá suchá3,1
Mírně teplá vlhká6,8
Tropická suchá4,4
Tropická střídavě vlhká a vlhká8,1

Tabulka 14 Vegetační hodnoty pro rostlinu miscanthus (specifické)

PásmoKlimatická oblastEkologická zónaSvětadíl

CVEG

(tuny uhlíku na hektar)

SubtropickéMírně teplá sucháSubtropické suché lesyEvropa10
Severní Amerika14,9
Subtropické stepiSeverní Amerika14,9

Tabulka 15 Vegetační hodnoty pro křoviny, tj. krajiny s vegetací složenou hlavně z dřevin nižších než 5 metrů, které nemají jasné fyziognomické rysy stromů

PásmoSvětadíl

CVEG

(tuny uhlíku na hektar)

TropickéAfrika46
Severní a Jižní Amerika53
Asie (pevninská)39
Asie (ostrovní)46
Austrálie46
SubtropickéAfrika43
Severní a Jižní Amerika50
Asie (pevninská)37
Evropa37
Asie (ostrovní)43
MírnéCelosvětově7,4

Tabulka 16 Vegetační hodnoty pro zalesněné plochy – kromě lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím více než 30 %

PásmoTropické dešťové lesySvětadíl

CVEG

(tuny uhlíku na hektar)

R
TropickéTropické dešťové lesyAfrika400,37
Severní a Jižní Amerika390,37
Asie (pevninská)360,37
Asie (ostrovní)450,37
Tropické střídavě vlhké lesyAfrika300,24
Severní a Jižní Amerika260,24
Asie (pevninská)210,24
Asie (ostrovní)340,24
Tropické suché lesyAfrika140,28
Severní a Jižní Amerika250,28
Asie (pevninská)160,28
Asie (ostrovní)190,28
Tropické horské systémyAfrika130,24
Severní a Jižní Amerika170,24
Asie (pevninská)160,24
Asie (ostrovní)260,28
SubtropickéSubtropické vlhké lesySeverní a Jižní Amerika260,28
Asie (pevninská)220,28
Asie (ostrovní)350,28
Subtropické suché lesyAfrika170,28
Severní a Jižní Amerika260,32
Asie (pevninská)160,32
Asie (ostrovní)200,32
Subtropické stepiAfrika90,32
Severní a Jižní Amerika100,32
Asie (pevninská)70,32
Asie (ostrovní)90,32
MírnéOceánské lesy mírného pásuEvropa140,27
Severní Amerika790,27
Nový Zéland430,27
Jižní Amerika210,27
Kontinentální lesy mírného pásuAsie, Evropa (≤ 20 let)20,27
Asie, Evropa (> 20 let)140,27
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let)70,27
Severní a Jižní Amerika (> 20 let)160,27
Horské systémy mírného pásuAsie, Evropa (≤ 20 let)120,27
Asie, Evropa (> 20 let)160,27
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let)60,27
Severní a Jižní Amerika (> 20 let)60,27
BoreálníBoreální jehličnaté lesyAsie, Evropa, Severní Amerika120,24
Boreální zalesněná krajina a tundraAsie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let)00,24
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let)20,24
Boreální horské systémyAsie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let)20,24
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let)60,24

Tabulka 17 Vegetační hodnoty pro zalesněné plochy – kromě lesních plantáží – s porostem koruny tvořícím více než 30 %

PásmoEkologická zónaSvětadílCVEG (tuny uhlíku na hektar)
TropickéTropické dešťové lesyAfrika204
Severní a Jižní Amerika198
Asie (pevninská)185
Asie (ostrovní)230
Tropické střídavě vlhké opadavé lesyAfrika156
Severní a Jižní Amerika133
Asie (pevninská)110
Asie (ostrovní)174
Tropické suché lesyAfrika77
Severní a Jižní Amerika131
Asie (pevninská)83
Asie (ostrovní)101
Tropické horské systémyAfrika77
Severní a Jižní Amerika94
Asie (pevninská)88
Asie (ostrovní)130
SubtropickéSubtropické humidní lesySeverní a Jižní Amerika132
Asie (pevninská)109
Asie (ostrovní)173
Subtropické suché lesyAfrika88
Severní a Jižní Amerika130
Asie (pevninská)82
Asie (ostrovní)100
Subtropické stepiAfrika46
Severní a Jižní Amerika53
Asie (pevninská)41
Asie (ostrovní)47
MírnéOceánské lesy mírného pásuEvropa84
Severní Amerika406
Nový Zéland227
Jižní Amerika120
Kontinentální lesy mírného pásuAsie, Evropa (≤ 20 let)27
Asie, Evropa (> 20 let)87
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let)51
Severní a Jižní Amerika (> 20 let)93
Horské systémy mírného pásuAsie, Evropa (≤ 20 let)75
Asie, Evropa (> 20 let)93
Severní a Jižní Amerika (≤ 20 let)45
Severní a Jižní Amerika (> 20 let)93
BoreálníBoreální jehličnaté lesyAsie, Evropa, Severní Amerika53
Boreální zalesněná krajina a tundraAsie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let)26
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let)35
Boreální horské systémyAsie, Evropa, Severní Amerika (≤ 20 let)32
Asie, Evropa, Severní Amerika (> 20 let)53

Tabulka 18 Vegetační hodnoty pro lesní plantáže

PásmoEkologická zónaSvětadíl

CVEG

(tuny uhlíku na hektar)

R
TropickéTropické dešťové lesyAfrika, listnaté dřeviny > 20 let870,24
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let290,24
Afrika, Pinus sp. > 20 let580,24
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let170,24
Americký kontinent, Eucalyptus sp.580,24
Americký kontinent, Pinus sp.870,24
Americký kontinent, Tectona grandis700,24
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní440,24
Asie, listnaté dřeviny640,24
Asie, ostatní380,24
Tropické střídavě vlhké opadavé lesyAfrika, listnaté dřeviny > 20 let440,24
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let230,24
Afrika, Pinus sp. > 20 let350,24
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let120,24
Americký kontinent, Eucalyptus sp.260,24
Americký kontinent, Eucalyptus sp.790,24
Americký kontinent, Tectona grandis350,24
Amerika, listnaté dřeviny ostatní290,24
Asie, listnaté dřeviny520,24
Asie, ostatní290,24
Tropické suché lesyAfrika, listnaté dřeviny > 20 let210,28
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let90,28
Afrika, Pinus st. > 20 let180,28
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let60,28
Americký kontinent, Eucalyptus sp.270,28
Americký kontinent, Pinus sp.330,28
Americký kontinent, Tectona grandis270,28
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní180,28
Asie, listnaté dřeviny270,28
Asie, ostatní180,28
Tropické křovinyAfrika, listnaté dřeviny60,27
Afrika, Pinus sp. > 20 let60,27
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let40,27
Americký kontinent, Eucalyptus sp.180,27
Americký kontinent, Pinus sp.180,27
Americký kontinent, Tectona grandis150,27
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní90,27
Asie, listnaté dřeviny120,27
Asie, ostatní90,27
Tropické horské systémyAfrika, listnaté dřeviny > 20 let310,24
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let200,24
Afrika, Pinus sp. > 20 let190,24
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let70,24
Americký kontinent, Eucalyptus sp.220,24
Americký kontinent, Pinus sp.290,24
Americký kontinent, Tectona grandis230,24
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní160,24
Asie, listnaté dřeviny280,24
Asie, ostatní150,24
SubtropickéSubtropické humidní lesyAmerický kontinent, Eucalyptus sp.420,28
Americký kontinent, Pinus sp.810,28
Americký kontinent, Tectona grandis360,28
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní300,28
Asie, listnaté dřeviny540,28
Asie, ostatní300,28
Subtropické suché lesyAfrika, listnaté dřeviny > 20 let210,28
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let90,32
Afrika, Pinus sp. > 20 let190,32
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let60,32
Americký kontinent, Eucalyptus sp.340,32
Americký kontinent, Pinus sp.340,32
Americký kontinent, Tectona grandis280,32
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní190,32
Asie, listnaté dřeviny280,32
Asie, ostatní190,32
Subtropické stepiAfrika, listnaté dřeviny60,32
Afrika, Pinus sp. > 20 let60,32
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let50,32
Americký kontinent, Eucalyptus sp.190,32
Americký kontinent, Pinus sp.190,32
Americký kontinent, Tectona grandis160,32
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní90,32
Afrika, listnaté dřeviny > 20 let250,32
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let30,32
Asie, jehličnany > 20 let60,32
Asie, jehličnany ≤ 20 let340,32
Subtropické horské systémyAfrika, listnaté dřeviny > 20 let310,24
Afrika, listnaté dřeviny ≤ 20 let200,24
Afrika, Pinus sp. > 20 let190,24
Afrika, Pinus sp. ≤ 20 let70,24
Americký kontinent, Eucalyptus sp.220,24
Americký kontinent, Pinus sp.340,24
Americký kontinent, Tectona grandis230,24
Americký kontinent, listnaté dřeviny ostatní160,24
Asie, listnaté dřeviny280,24
Asie, ostatní150,24
MírnéOceánské lesy mírného pásuAsie, Evropa, listnaté dřeviny > 20 let600,27
Asie, Evropa, listnaté dřeviny ≤ 20 let90,27
Asie, Evropa, jehličnany > 20 let600,27
Asie, Evropa, jehličnany ≤ 20 let120,27
Severní Amerika520,27
Nový Zéland750,27
Jižní Amerika310,27
Kontinentální lesy a horské systémy mírného pásuAsie, Evropa, listnaté dřeviny > 20 let600,27
Asie, Evropa, listnaté dřeviny ≤ 20 let40,27
Asie, Evropa, jehličnany > 20 let520,27
Asie, Evropa, jehličnany ≤ 20 let70,27
Severní Amerika520,27
Jižní Amerika310,27
BoreálníBoreální jehličnaté lesy a horské systémyAsie, Evropa > 20 let120,24
Asie, Evropa ≤ 20 let10,24
Severní Amerika130,24
Boreální zalesněná krajina a tundraAsie, Evropa > 20 let70,24
Asie, Evropa ≤ 20 let10,24
Severní Amerika70,24

1. ÚVOD

2. UCELENÉ PODCHYCENÍ ZÁSOB UHLÍKU V PŮDĚ

3. VÝPOČET ZÁSOB UHLÍKU

4. ZÁSOBA ORGANICKÉHO UHLÍKU V PŮDĚ

4.1. Minerální půdy

4.2. Organické půdy (histosoly)

5. ZÁSOBA UHLÍKU V NADZEMNÍ VEGETACI A V PODZEMNÍCH ORGÁNECH ROSTLIN

5.1. Živá biomasa

5.1.1. Nadzemní živá biomasa

5.1.2. Podzemní živá biomasa

5.2. Neživá organická hmota

5.2.1. Zásoba uhlíku v mrtvé dřevní hmotě

5.2.2. Zásoba uhlíku v opadance

6. ZÁSOBA UHLÍKU VE STANDARDNÍ PŮDĚ V MINERÁLNÍCH PŮDÁCH

6.1. Klimatická oblast

6.2. Půdní typ

7. FAKTORY ZOHLEDŇUJÍCÍ ROZDÍL MEZI ZÁSOBOU ORGANICKÉHO UHLÍKU V PŮDĚ A ZÁSOBOU ORGANICKÉHO UHLÍKU VE STANDARDNÍ PŮDĚ

7.1. Orná půda

7.2. Trvalé plodiny

7.3. Travní porosty

7.4 Zalesněné plochy

8. HODNOTY ZÁSOBY UHLÍKU PRO ZÁSOBU UHLÍKU V NADZEMNÍ VEGETACI A V PODZEMNÍCH ORGÁNECH ROSTLIN

8.1. Orná půda

8.2. Trvalé zemědělské plodiny, tj. víceleté plodiny, jejichž stonek se obvykle každoročně nesklízí, jako jsou rychle rostoucí dřeviny a olejové palmy

8.3. Travní porosty

8.4 Zalesněné plochy

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací