Tento předpis je součástí práva EU. Nařízení a směrnice EU jsou přímo použitelné nebo závazné pro členské státy včetně České republiky. Níže je zobrazen plný text v češtině z databáze EUR-Lex.
Implementing regulationCELEX 32020R1536

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2020/1536 ze dne 22. října 2020, kterým se provádí nařízení (EU) 2019/796 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy

Datum vydání
22.10.2020
Vstup v platnost
22.10.2020
Rok
2020
Zdroj
EUR-Lex / Úřední věstník EU
Plný text na EUR-Lex
32020R1536

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2020/1536 ze dne 22. října 2020, kterým se provádí nařízení (EU) 2019/796 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy

Aktuální znění

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2020/1536 ze dne 22. října 2020 , kterým se provádí nařízení (EU) 2019/796 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2019/796 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy [Pozn: Úř. věst. L 129I, 17.5.2019, s. 1 .] , a zejména na čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dne 17. května 2019 přijala Rada nařízení (EU) 2019/796.

(2) Cílená omezující opatření proti kybernetickým útokům s významným dopadem, které představují vnější hrozbu pro Unii nebo její členské státy, patří mezi opatření, která jsou součástí rámce Unie pro společnou diplomatickou reakci na nepřátelské činnosti v kyberprostoru (soubor nástrojů pro kybernetickou diplomacii), a jsou klíčovým nástrojem pro odrazování od těchto činností a reakci na ně.

(3) S cílem předcházet pokračujícím a stále intenzivnějším nepřátelským činnostem v kyberprostoru, odrazovat od nich a reagovat na ně by na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze I nařízení (EU) 2019/796 měly být zařazeny dvě fyzické osoby a jeden orgán. Tyto osoby a orgán jsou odpovědné za kybernetické útoky s významným dopadem, které představují vnější hrozbu pro Unii nebo její členské státy, zejména za kybernetický útok na německý Spolkový sněm (Deutscher Bundestag), k němuž došlo v dubnu a květnu 2015, nebo byly do těchto útoků zapojeny.

(4) Příloha I nařízení (EU) 2019/796 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) 2019/796 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. října 2020 .

Za Radu

předseda

M. Roth

Annex 1

L 351I CS CS

PŘÍLOHA

Na seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů obsažený v příloze I nařízení (EU) 2019/796 se doplňují tyto položky:

  • A.Fyzické osoby

    Jméno Identifikační údaje Odůvodnění Datum zařazení na seznam
    "Dmitry Sergeyevich BADIN

    Дмитрий Сергеевич БАДИН

    Datum narození: 15. listopadu 1990

    Místo narození: Kursk, Ruská SFSR (nyní Ruská federace)

    Státní občanství: ruské

    Pohlaví: muž

    Dmitrij Badin se podílel na kybernetickém útoku s významným dopadem namířeném proti německému Spolkovému sněmu (Deutscher Bundestag).

    Jako vojenský zpravodajský důstojník 85. hlavního střediska pro speciální služby (GTsSS) hlavního ředitelství generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace (GU/GRU) byl Dmitrij Badin součástí týmu ruských vojenských zpravodajských důstojníků, který v dubnu a květnu 2015 provedl kybernetický útok na německý Spolkový sněm (Deutscher Bundestag). Uvedený kybernetický útok byl namířen proti informačnímu systému sněmu a na několik dní narušil jeho provoz. Byl při něm odcizen značný objem dat a byly postiženy emailové účty několika poslanců, jakož i kancléřky Angely Merkelové.

    22.10.2020
    Igor Olegovich KOSTYUKOV

    Игорь Олегович КОСТЮКОВ

    Datum narození: 21. února 1961

    Státní občanství: ruské

    Pohlaví: muž

    Igor Kosťjukov je v současné době vedoucím hlavního ředitelství generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace (GU/GRU), kde předtím působil jako první náměstek vedoucího. Jedním z oddělení, která spadala pod jeho vedení, je 85. hlavní středisko pro speciální služby (GTsSS), rovněž známé jako vojenská jednotka 26165 (pracovní přezdívky: APT28, Fancy Bear, Sofacy Group, Pawn Storm a Strontium).

    Ze své funkce je Igor Kosťjukov odpovědný za kybernetické útoky provedené GTsSS, včetně kybernetických útoků s významným dopadem, které představují vnější hrozbu pro Unii nebo její členské státy.

    Vojenští zpravodajští důstojníci GTsSS se zejména podíleli na kybernetickém útoku na německý Spolkový sněm (Deutscher Bundestag), k němuž došlo v dubnu a květnu 2015, a na pokusu o kybernetický útok, k němuž došlo v dubnu 2018 a jehož cílem bylo proniknout do bezdrátové sítě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v Nizozemsku.

    Kybernetický útok na německý Spolkový sněm byl namířen proti informačnímu systému sněmu a na několik dní narušil jeho provoz. Byl při něm odcizen značný objem dat a byly postiženy emailové účty několika poslanců, jakož i kancléřky Angely Merkelové.

    22.10.2020 "

  • B.Právnické osoby, subjekty a orgány

    Název Identifikační údaje Odůvodnění Datum zařazení na seznam
    "th Main Centre for Special Services (GTsSS) of the Main Directorate of the General Staff of the Armed Forces of the Russian Federation (GU/GRU) (85. hlavní středisko pro speciální služby (GTsSS) hlavního ředitelství generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace (GU/GRU)) Adresa: Komsomolskij Prospekt, 20, Moskva, 119146, Ruská federace

    85. hlavní středisko pro speciální služby (GTsSS) hlavního ředitelství generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace (GU/GRU), které je rovněž známé jako vojenská jednotka 26165 (pracovní přezdívky: APT28, Fancy Bear, Sofacy Group, Pawn Storm, Strontium), je odpovědné za kybernetické útoky s významným dopadem, které představují vnější hrozbu pro Unii nebo její členské státy.

    Vojenští zpravodajští důstojníci GTsSS se zejména podíleli na kybernetickém útoku na německý Spolkový sněm (Deutscher Bundestag), k němuž došlo v dubnu a květnu 2015, a na pokusu o kybernetický útok, k němuž došlo v dubnu 2018 a jehož cílem bylo proniknout do bezdrátové sítě Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v Nizozemsku.

    Kybernetický útok na německý Spolkový sněm byl namířen proti informačnímu systému sněmu a na několik dní narušil jeho provoz. Byl při něm odcizen značný objem dat a byly postiženy emailové účty několika poslanců, jakož i kancléřky Angely Merkelové.

    22.10.2020 "

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací