• A. Tuzemsko

• B. Eurozóna kromě tuzemska

• A. Tuzemsko

• B. Eurozóna kromě tuzemska

• C. Zbytek světa

• A. Tuzemsko

• B. Eurozóna kromě tuzemska

• C. Zbytek světa

• 1. Pokladní hotovost
• 2. Úvěry

  • do 1 roku

  • nad 1 rok a do 5 let

  • nad 5 let

    • z toho: pozice uvnitř skupiny

    • z toho: syndikované úvěry

    • z toho: reverzní repa

    • z toho: pozice v rámci fiktivního cash poolingu

    • z toho: euro

      • do 1 roku

      • nad 1 rok a do 2 let

      • nad 2 roky a do 5 let

      • nad 5 let

        • z toho: revolvingové úvěry a přečerpání

        • z toho: bezúročné úvěry z kreditních karet

        • z toho úročené úvěry z kreditních karet

        • z toho: pozice v rámci fiktivního cash poolingu

  Úvěry s původní splatností nad 1 rok (v eurech):

  • z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti kratší než 1 rok

  • z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti nad 1 rok a s novým nastavením úrokové sazby v příštích 12 měsících

    Úvěry s původní splatností nad 2 roky (v eurech)

  • z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti kratší než 2 roky

  • z toho: úvěry se zbytkovou dobou splatnosti nad 2 roky a s novým nastavením úrokové sazby v příštích 24 měsících

• 3. Držené dluhové cenné papíry

  • do 1 roku

  • nad 1 rok a do 2 let

  • nad 2 let

• 4. Účasti

  Kótované akcie

  Nekótované akcie

  Ostatní účasti

• 5. Akcie/podílové listy investičních fondů

  Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu

  Akcie/podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu

• 6. Nefinanční aktiva

  z toho: nemovitosti

• 7. Ostatní aktiva

  • z toho: finanční deriváty

  • z toho: naběhlé úroky z úvěrů

• 8. Emitované oběživo
• 9. Vklady

  • do 1 roku

  • nad 1 rok

    • z toho: pozice uvnitř skupiny

    • z toho: převoditelné vklady

    • z toho: do 2 let

    • z toho: syndikované úvěry

  • 9.1. Jednodenní vklady

    • z toho: převoditelné vklady

    • z toho: pozice v rámci fiktivního cash poolingu

  • 9.2. Vklady s dohodnutou splatností

    • do 1 roku

    • nad 1 rok a do 2 let

    • nad 2 roky

  • 9.3. Vklady s výpovědní lhůtou

    • do 3 měsíců

    • nad 3 měsíce

    • z toho: nad 2 roky

  • 9.4. Repo obchody
• 10. Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu
• 11. Emitované dluhové cenné papíry

  • do 1 roku

  • nad 1 rok a do 2 let

    • z toho: do 2 let a zárukou návratnosti vložené investice nižší než 100 %

  • nad 2 roky

• 12. Kapitál a rezervy

  Získaný základní kapitál

  Zisk nebo ztráta ve vykazovaném období

  Výnosy a náklady vykázané přímo ve vlastním kapitálu

  Prostředky ze zisku nerozděleného akcionářům

  Opravné položky a obecné rezervy na aktiva

• 13. Ostatní pasiva

  • z toho: finanční deriváty

  • z toho: naběhlé úroky z vkladů

• A. Tuzemští rezidenti

  • Měnové finanční instituce

    • Centrální banky

    • Instituce přijímající vklady kromě centrálních bank

    • Fondy peněžního trhu

  • Instituce jiné než MFI

    • Vládní instituce

      • ústřední vládní instituce

      • národní vládní instituce

      • místní vládní instituce

      • fondy sociálního zabezpečení

    • Ostatní rezidenti

      • Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

      • ostatní finanční zprostředkovatelé, pomocné finanční instituce a kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.125 + S.126 + S.127)

        • z toho: centrální protistrany

        • z toho: účelové finanční společnosti pro sekuritizaci

      • pojišťovací společnosti (S.128)

      • penzijní fondy (S.129)

      • nefinanční podniky (S.11)

      • domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)

        • úvěry na spotřebu

        • úvěry na bydlení

        • ostatní úvěry

          • z toho: podnikatelé (fyzické osoby)/společenství bez právní subjektivity

• A. Tuzemští rezidenti

  • Měnové finanční instituce

    • Centrální banky

    • Instituce přijímající vklady kromě centrálních bank

    • Fondy peněžního trhu

  • Instituce jiné než MFI

    • Vládní instituce

      • ústřední vládní instituce

      • ostatní vládní instituce

        • národní vládní instituce

        • místní vládní instituce

        • fondy sociálního zabezpečení

    • Ostatní rezidenti

      • Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

      • Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.125)

        • z toho: centrální protistrany

        • z toho: účelové finanční společnosti pro sekuritizaci

      • pomocné finanční instituce (S.126)

      • kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127)

      • pojišťovací společnosti (S.128)

      • penzijní fondy (S.129)

      • nefinanční podniky (S.11)

      • domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)

• B. Eurozóna s výjimkou tuzemských rezidentů

  • Měnové finanční instituce

    • Centrální banky

      • z toho: Evropská centrální banka

    • Instituce přijímající vklady kromě centrálních bank

    • Fondy peněžního trhu

  • Instituce jiné než MFI

    • Vládní instituce

      • ústřední vládní instituce

      • národní vládní instituce

      • místní vládní instituce

      • fondy sociálního zabezpečení

    • Ostatní rezidenti

      • Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

      • ostatní finanční zprostředkovatelé, pomocné finanční instituce a kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.125 + S.126 + S.127)

        • z toho: centrální protistrany

        • z toho: účelové finanční společnosti

      • pojišťovací společnosti (S.128)

      • penzijní fondy (S.129)

      • nefinanční podniky (S.11)

      • domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)

        • úvěry na spotřebu

        • úvěry na bydlení

        • ostatní úvěry

          • z toho: podnikatelé (fyzické osoby)/společenství bez právní subjektivity

• B. Eurozóna s výjimkou tuzemských rezidentů

  • Měnové finanční instituce

    • Centrální banky

      • z toho: Evropská centrální banka

    • Instituce přijímající vklady kromě centrálních bank

    • Fondy peněžního trhu

  • Instituce jiné než MFI

    • Vládní instituce

      • ústřední vládní instituce

      • ostatní vládní instituce

        • národní vládní instituce

        • místní vládní instituce

        • fondy sociálního zabezpečení

    • Ostatní rezidenti

      • Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

      • Ostatní finanční zprostředkovatelé (S.125)

        • z toho: centrální protistrany

        • z toho: účelové finanční společnosti

      • pomocné finanční instituce (S.126)

      • kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127)

      • pojišťovací společnosti (S.128)

      • penzijní fondy (S.129)

      • nefinanční podniky (S.11)

      • domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14 + S.15)

• C. Rezidenti zbytku světa

  • Měnové finanční instituce

  • Instituce jiné než MFI

    • Vládní instituce

    • Ostatní rezidenti

• C. Rezidenti zbytku světa

  • Měnové finanční instituce

  • Instituce jiné než MFI

    • Vládní instituce

    • Ostatní rezidenti

• D. Celkem

• 1. Pokladní hotovost

• 2. Úvěry

Držba finančních aktiv, která jsou vytvořena v případech, kdy věřitelé půjčí peněžní prostředky dlužníkům a která nejsou doložena dokumenty nebo jsou doložena nepřevoditelnými dokumenty. Tato položka zahrnuje též aktiva v podobě vkladů zpravodajských jednotek. Národní centrální banky mohou u této položky požadovat též úplné členění podle sektorů.

• 1. Tato položka zahrnuje:
  • a) úvěry poskytnuté domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem v členění na:
    • i) úvěry na spotřebu (úvěry poskytnuté především pro osobní účely na spotřebu zboží a služeb). Úvěry poskytnuté podnikatelům (fyzickým osobám)/společenstvím bez právní subjektivity se zahrnují do této kategorie, pokud je zpravodajské jednotce známo, že úvěr slouží převážně pro osobní spotřebu;
    • ii) úvěry na bydlení (úvěry poskytnuté k financování investic do bytových nemovitostí k vlastnímu bydlení nebo k pronájmu, včetně stavby a rekonstrukce těchto bytových nemovitostí). Zahrnují úvěry zajištěné nemovitostmi, které jsou použity na nákup bytových nemovitostí, a jiné úvěry na nákup bytových nemovitostí poskytnuté na osobním základě nebo zajištěné jinými formami aktiv. Do této kategorie patří i úvěry na bytové nemovitosti poskytnuté podnikatelům (fyzickým osobám)/společenstvím bez právní subjektivity, ledaže je zpravodajské jednotce známo, že daná bytová nemovitost slouží převážně k obchodním účelům; v takovém případě se tyto úvěry vykazují jako „ostatní úvěry, z toho podnikatelům (fyzickým osobám)/společenstvím bez právní subjektivity“;
    • iii) ostatní (úvěry poskytnuté pro jiné účely, než je spotřeba a bydlení, například na podnikání, konsolidaci dluhu, vzdělání atd.). Tato kategorie může zahrnovat úvěry na spotřebu poskytnuté podnikatelům (fyzickým osobám)/společenstvím bez právní subjektivity (viz část 3 přílohy II), nejsou-li vykazovány v kategorii „úvěry na spotřebu“;
  • b) pohledávky z kreditních karet

    Pro účely tohoto nařízení zahrnuje tato kategorie úvěry poskytnuté domácnostem nebo nefinančním podnikům prostřednictvím debetních karet s funkcí odloženého debetu, tj. karty umožňující čerpání bezúročného úvěru, tak je vymezen níže, nebo prostřednictvím kreditních karet, tj. karty umožňující čerpání bezúročného úvěru nebo úročeného úvěru. Pohledávky z kreditních karet se vedou na zvláštních karetních účtech, a nejsou proto z běžných účtů či kontokorentních účtů zřejmé. Bezúročným úvěrem se rozumí úvěr poskytnutý s úrokovou sazbou 0 % v období mezi platebními transakcemi provedenými pomocí karty během jednoho zúčtovacího období a dnem, ke kterému se debetní zůstatek za toto konkrétní zúčtovací období stane splatným. Úročeným úvěrem se rozumí úvěr poskytnutý po uplynutí data splatnosti předchozího zúčtovacího období, tj. debetní zůstatky na karetním účtu, které nebyly vypořádány při první příležitosti, který je úročen úrokovou sazbou nebo odstupňovanou úrokovou sazbou obvykle vyšší než 0 %. Obvykle se vyžaduje placení minimálních měsíčních splátek s cílem alespoň částečně splatit úročený úvěr.

    Protistranou těchto forem úvěrů je subjekt, který v souladu se smluvním závazkem odpovídá za konečné splacení zůstatků a který se shoduje s držitelem karty v případě karet pro soukromé použití, ne však v případě podnikových karet;

  • c) revolvingové úvěry a přečerpání

    Revolvingové úvěry jsou úvěry charakterizované všemi těmito znaky: i) dlužník může čerpat prostředky do předem stanoveného úvěrového rámce bez předchozího oznámení věřiteli, ii) výše disponibilního úvěru se může zvyšovat nebo snižovat podle toho, jak jsou prostředky vypůjčovány a spláceny, iii) úvěr lze využívat opakovaně.

    Revolvingové úvěry zahrnují částky, které byly získány prostřednictvím sjednaného úvěrového rámce (úvěrových linek) a které ještě nebyly splaceny (zůstatky). Úvěrový rámec je dohoda mezi věřitelem a dlužníkem, která dlužníkovi umožňuje vybírat si během stanoveného období a do určité výše prostředky a tyto prostředky libovolně před stanoveným datem splácet. Částky, které jsou prostřednictvím úvěrového rámce k dispozici a které nebyly vybrány nebo byly již splaceny, se v žádné z kategorií rozvahových položek nezachycují. Přečerpání jsou debetní zůstatky na běžných účtech. Revolvingové úvěry a přečerpání nezahrnují úvěry poskytnuté prostřednictvím kreditních karet. Vykazuje se celková částka, kterou dlužník dluží, bez ohledu na to, zda je v rámci limitu, který si věřitel a dlužník předem dohodli, nebo tento limit přesahuje, pokud jde o velikost nebo maximální dobu trvání úvěru;

  • d) syndikované úvěry (jednotlivé úvěrové smlouvy, jichž se účastní několik institucí jako věřitelé).

    Syndikované úvěry zahrnují pouze případy, kde je dlužníkovi na základě úvěrové smlouvy známo, že úvěr poskytuje více věřitelů. Pro statistické účely se za syndikované úvěry považují pouze částky, které věřitelé skutečně vyplatili (nikoli celkové úvěrové rámce). Syndikovaný úvěr obvykle sjednává a koordinuje jedna instituce (běžně označovaná jako aranžér („lead manager“)), přičemž ve skutečnosti je poskytován různými účastníky syndikátu. Účastníci včetně aranžéra vykazují ve svých rozvahových aktivech svůj podíl na úvěru vůči dlužníkovi, tj. ne vůči aranžérovi;

  • e) vklady, jak jsou vymezeny v kategorii pasiv 9;
  • f) finanční pronájmy poskytnuté třetím stranám

    Finanční pronájmy jsou smlouvy, při kterých zákonný majitel zboží dlouhodobé spotřeby (dále jen „pronajímatel“) půjčí tato aktiva třetí osobě (dále jen „nájemce“) na většinu či dokonce celou dobu jejich ekonomické životnosti proti splátkám, které kryjí cenu zboží plus připočtený úrok. Nájemce tak de facto získá veškeré výhody plynoucí z používání zboží a nese veškeré náklady a rizika spojená s vlastnictvím. Pro statistické účely se finanční pronájmy považují za úvěry poskytnuté pronajímatelem nájemci, jež umožňují nájemci koupi zboží dlouhodobé spotřeby. Aktiva (zboží dlouhodobé spotřeby) půjčená nájemci se v rozvaze nevykazují;

  • g) úvěry se selháním, které dosud nebyly splaceny nebo odepsány

    Celková částka úvěrů, které nejsou včas splaceny nebo jsou jinak identifikovány jako zčásti nebo zcela znehodnocené v souladu s vymezením selhání v článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013;

  • h) držba neobchodovatelných cenných papírů

    Držba dluhových cenných papírů, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích;

  • i) obchodované úvěry

    Úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, se vykazují v položce aktiv „úvěry“ za předpokladu, že neexistuje důkaz o obchodování na sekundárním trhu. - obchodované úvěry. Úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, se vykazují v položce aktiv „úvěry“ za předpokladu, že neexistuje důkaz o obchodování na sekundárním trhu.

  • j) podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů

    Nástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až po té, kdy byly uspokojeny všechny pohledávky s vyšším postavením, např. vklady/úvěry, což jim propůjčuje některé znaky účastí. Pro statistické účely se podřízený dluh klasifikuje podle povahy finančního nástroje buď jako „úvěry“ nebo „dluhové cenné papíry“. Pokud se držba všech forem podřízeného dluhu v současné době vykazuje pro statistické účely jako jediná vykazovaná hodnota, je třeba tuto hodnotu vykázat pod položkou „dluhové cenné papíry“, protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrů;

  • k) pohledávky z reverzních rep nebo výpůjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění

    Protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry nakoupené zpravodajskými jednotkami za danou cenu s pevným závazkem zpětného prodeje těchto nebo obdobných cenných papírů za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu, nebo za výpůjčku cenných papírů poskytnutých proti hotovostnímu zajištění (viz kategorie pasiv 9.4).

  • l) pozice v rámci fiktivního cash poolingu

    Úvěry (v podobě přečerpání), které jsou z fiktivních cash poolů čerpány jejich účastníky. Úvěry, na něž se dohoda o cash poolingu nevztahuje, ale které byly účastníkům poolu poskytnuty, do této kategorie nepatří.

• 2. Následující položka se nevykazuje jako úvěr:

  Úvěry poskytnuté na základě správy majetku

  Úvěry poskytnuté na základě správy majetku, tj. svěřenecké úvěry nebo nezajištěné svěřenské úvěry, jsou úvěry poskytnuté na jméno jedné strany (dále jen „správce majetku“) v zastoupení třetí osoby (oprávněného). Pro statistické účely se svěřenecké úvěry v rozvaze správce majetku nevykazují, zůstává-li riziko a prospěch spojený s vlastnictvím peněžních zdrojů na příjemci. Riziko a prospěch spojený s vlastnictvím zůstávají na příjemci, pokud a) příjemce přebírá úvěrové riziko úvěru (tj. správce majetku je odpovědný pouze za administrativní správu úvěru); nebo b) investice příjemce je zajištěna proti ztrátě pro případ, že by se správce majetku dostal do likvidace (tj. svěřenecký úvěr není částí aktiv správce majetku, které je v případě úpadku možno rozdělit)

• 3. Držené dluhové cenné papíry

Držba dluhových cenných papírů, které jsou obchodovatelnými finančními nástroji sloužícími jako důkaz dluhu, obvykle obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala.

Tato položka zahrnuje:

Cenné papíry zapůjčené v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci dohod o zpětném odkupu zůstávají v rozvaze původního majitele (a nezaznamenávají se v rozvaze dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace, a nejen pouhá možnost tak učinit. V případě, kdy dočasný nabyvatel získané cenné papíry prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako negativní pozici v portfoliu cenných papírů.

Účasti představují vlastnická práva ke korporacím nebo kvazikorporacím; představují nárok na zůstatkovou hodnotu po uspokojení pohledávek všech věřitelů.

Tato položka zahrnuje následující členění:

• a) Kótované akcie

  Kótované akcie jsou majetkové cenné papíry kótované na burze. Touto burzou může být uznaná burza cenných papírů nebo jakákoli jiná forma sekundárního trhu. Kótované akcie se v anglickém jazyce označují jako „listed shares“ i jako „quoted shares“. Existence kótovaných cen akcií kótovaných na burze znamená, že běžné tržní ceny jsou obvykle snadno dostupné.

• b) Nekótované akcie

  Nekotované akcie jsou majetkové cenné papíry, které nejsou kótovány na burze.

• c) Ostatní účasti

  Ostatní účasti zahrnují všechny formy účastí jiné než ty, které jsou zařazeny do podkategorií kótované akcie a nekótované akcie. To zahrnuje zejména kapitál investovaný ústředím do zahraničních poboček

Akcie nebo podílové listy vydané investičními fondy, které jsou subjekty kolektivního investování, jež investují do finančních nebo nefinančních aktiv, pokud je cílem investování kapitálu získaného od veřejnosti.

Tato položka zahrnuje akcie/podílové listy vydané fondy peněžního trhu podle tohoto nařízení a akcie/podílové listy vydané investičními fondy jinými než fondy peněžního trhu ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38)

Aktiva jiná než finanční aktiva, včetně stálých aktiv (vyrobená nefinanční aktiva, která se používají opakovaně nebo průběžně ve výrobě déle než jeden rok).

Tato položka může zahrnovat:

• a) nemovitosti, tj. obydlí, ostatní budovy a stavby (jak stávající, tak ve výstavbě) a pozemky, které v souladu s právními předpisy vlastní zpravodajské jednotky, a to i pro svou vlastní potřebu. Tato položka se vykazuje jako samostatná položka „z toho“;
• b) stroje a zařízení;
• c) cennosti;

Položka „ostatní aktiva“ je zbytkovou položkou rozvahy na straně aktiv a je definována jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou vyžadovat, aby byly vykazovány specifické dílčí pozice zahrnuté v této položce (kromě položek „z toho“ vyžadovaných podle tohoto nařízení). Ostatní aktiva mohou zahrnovat:

• a) finanční derivátové pozice s brutto kladnými tržními hodnotami

  Pro statistické účely jsou zde zahrnuty finanční derivátové nástroje, které jsou vykazovány v rozvaze, a měly by být vykázány jako samostatná položka „z toho“;

• b) brutto částky pohledávek na uspořádacích účtech

  Pohledávky na uspořádacích účtech jsou položky aktiv vykazované v rozvaze, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů, např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování;

• c) brutto částky pohledávek na přechodných účtech

  Pohledávky na přechodných účtech představují prostředky obvykle patřící klientům, které se právě převádějí mezi zpravodajskými jednotkami. Patří sem šeky a jiné formy plateb, které byly zaslány k inkasu jiným zpravodajským jednotkám;

• d) naběhlé úroky z úvěrů

  Podle obecné zásady akruálního účetnictví by měly být úroky z úvěrů vykazovány v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají, tj. na akruální bázi, a nikoli v okamžiku jejich skutečného splacení, tj. na bázi příjmů a výdajů. Naběhlé úroky z úvěrů se klasifikují v hrubém vyjádření v kategorii „ostatní aktiva“. Naběhlé úroky jsou vyloučeny z úvěru, ke kterému se vztahují, a je třeba je vykazovat jako zvláštní položku „z toho“;

„Ostatní aktiva“ nezahrnují finanční nástroje ve formě finančních aktiv (patřících do jiných položek rozvahy), určité finanční nástroje, které nemají formu finančních aktiv, jako jsou např. záruky, přísliby, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze), a nefinanční aktiva (patřící do kategorie 6)

Částky (akcie, vklady nebo jiné), které zpravodajské jednotky dluží věřitelům a které splňují znaky uvedené v části 1 přílohy I, kromě částek, které vznikají z emise obchodovatelných cenných papírů nebo akcií/podílových listů fondů peněžního trhu. Pro účely statistického výkaznictví se tato kategorie dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a repo obchody.

• a) vklady a úvěry

  „Vklady“ zahrnují rovněž „úvěry“ jako závazky. Z hlediska pojmů představují úvěry částky přijaté zpravodajskými jednotkami, které nejsou strukturovány ve formě „vkladů“. ESA 2010 rozlišuje „úvěry“ a „vklady“ podle strany přebírající iniciativu, tj. je-li to dlužník, jde o úvěr, v případě iniciativy věřitele se jedná o vklad. Ve výkazech podle tohoto nařízení se „úvěry“ nevedou jako zvláštní kategorie na straně pasiv rozvahy. Místo toho se zůstatky považované za „úvěry“ zařazují bez dalšího rozlišení pod položku „vklady“, pokud je netvoří obchodovatelné nástroje. To je v souladu se shora uvedenou definicí „vkladů“. Úvěry poskytnuté zpravodajským jednotkám klasifikované jako „vklady“ musí být členěny podle požadavků statistického výkaznictví, tj. podle sektorů, nástrojů, měn a splatnosti. Do této kategorie patří syndikované úvěry přijaté zpravodajskými jednotkami;

• b) neobchodovatelné dluhové nástroje

  Neobchodovatelné dluhové nástroje emitované zpravodajskými jednotkami je třeba obecně klasifikovat jako „vklady“. Neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se později stanou obchodovatelnými a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích, by měly být překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“;

• c) přijaté zálohy (marže)

  Přijaté zálohy (marže) vzniklé na základě derivátových smluv by měly být klasifikovány jako „vklady“, jestliže představují hotovostní zajištění složené u zpravodajských jednotek a zůstávají ve vlastnictví vkladatele a po skončení platnosti smlouvy se mu vyplatí zpět. Marže, které zpravodajská jednotka obdrží, by měly být v zásadě klasifikovány jako „vklady“ pouze v rozsahu, v jakém může zpravodajská jednotka tyto prostředky volně použít k dalšímu poskytování úvěrů; musí-li být část marže, kterou zpravodajská jednotka obdrží, dále poskytnuta jinému účastníkovi derivátového trhu, např. clearingové instituci, měla by být jako „vklady“ v zásadě klasifikována pouze ta část, která zůstává k dispozici zpravodajské jednotce. Složitost současné praxe na trhu může komplikovat určení těch marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají bez rozlišení na stejný účet, nebo těch marží, které poskytují zpravodajské jednotce zdroje na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako „ostatní pasiva“ nebo jako „vklady“;

• d) účelově vázané zůstatky

  Podle vnitrostátní praxe se „účelově vázané zůstatky“ týkající se např. leasingových smluv klasifikují jako vklady pod položkou „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“ podle splatnosti/podmínek příslušné smlouvy.

• e) akcie vydané zpravodajskými jednotkami klasifikované jako vklady

  Akcie vydané zpravodajskými jednotkami se klasifikují jako vklady, a nikoli jako kapitál a rezervy, pokud: i) mezi emitentem a držitelem existuje ekonomický vztah dlužníka a věřitele bez ohledu na jakákoli vlastnická práva k těmto akciím a ii) akcie lze směnit na peníze nebo zpětně odkoupit bez výrazných omezení nebo sankcí. Výpovědní lhůta se nepovažuje za výrazné omezení. Tyto akcie musí navíc splňovat následující podmínky:

  • příslušná vnitrostátní právní úprava nedává emitentovi bezpodmínečné právo odmítnout zpětný odkup svých akcií,

  • akcie představují „jistou hodnotu“, tj. za normálních okolností budou v případě zpětného odkupu vyplaceny za jejich jmenovitou hodnotu,

  • v případě platební neschopnosti emitenta se na držitele jejích akcií ze zákona nevztahuje povinnost uhradit nevyřízené závazky nad rámec jmenovité hodnoty akcií, tj. podíl akcionářů na upsaném základním kapitálu, ani se na ně nevztahují jiné zatěžující dodatečné povinnosti. Podřízenost akcií jinému nástroji vydanému zpravodajskou jednotkou se nepovažuje za zatěžující dodatečnou povinnost.

  Výpovědní lhůty pro přeměnu takových akcií na peníze slouží ke klasifikaci těchto akcií podle členění podle výpovědní lhůty v rámci kategorie nástrojů „vklady“. Tyto výpovědní lhůty se použijí též při stanovení sazby minimálních rezerv, která se má použít podle článku 6 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). Jakékoli vyčleněné akcie související s úvěry poskytnutými zpravodajskou jednotkou by se měly klasifikovat jako vklady se stejnou původní splatností jako příslušný úvěr, tj. jako „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“, v závislosti na ustanoveních o splatnosti obsažených v příslušné smlouvě o úvěru.

  Pokud zpravodajská jednotka drží akcie klasifikované jako vklady, které byly vydány jinými zpravodajskými jednotkami, měla by být tato držba klasifikována jako úvěry na straně aktiv rozvahy, a nikoli jako „účasti“.

• f) závazky ze sekuritizace

  Protipoložka úplaty přijaté výměnou za úvěry nebo jiná aktiva, které byly zcizeny v rámci sekuritizace, ale které jsou stále zachyceny ve statistické rozvaze

Následující položka se nepovažuje za vklad:

Prostředky (vklady) přijaté na základě správy majetku se ve statistické rozvaze nevykazují (viz „Úvěry poskytnuté na základě správy majetku“ v rámci kategorie 2)

Vklady, které jsou přeměnitelné na peníze a/nebo které jsou na požádání převoditelné šekem, bankovním příkazem, odpisem z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Tato položka zahrnuje:

• a) zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou okamžitě směnitelné na peníze na požádání nebo do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byla žádost podána, bez výrazné sankce nebo omezení, ale které nejsou převoditelné;
• b) zůstatky (úročené nebo neúročené) představující předem zaplacené částky v souvislosti s elektronickými penězi, např. předplacené karty;
• c) úvěry splatné do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byl úvěr poskytnut;
• d) pozice v rámci fiktivního cash poolingu, které jsou jednodenními vklady drženými ve fiktivních cash poolech jejich účastníky.

• 9.2a/9.2b/9.2c Vklady s dohodnutou splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky

Tyto položky zahrnují v případě každého členění splatnosti:

• a) zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky, které jsou nepřevoditelné a které nelze směnit na peníze před uplynutím této doby splatnosti;
• b) zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky do kategorie 9.3a, popřípadě 9.3b;
• c) zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí;
• d) marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu do jednoho roku/nad jeden rok a do dvou let/nad dva roky, které představují hotovostní zajištění na ochranu proti úvěrovému riziku, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět;
• e) úvěry podložené nepřevoditelnými dokumenty nebo nepodložené dokumenty s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky;
• f) neobchodovatelné emitované dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky;
• g) podřízený dluh emitovaný ve formě vkladů nebo úvěrů s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky;
• h) závazky ze sekuritizace

  Protipoložka úplaty přijaté výměnou za úvěry nebo jiná aktiva, které byly zcizeny v rámci sekuritizace, ale které jsou stále zachyceny ve statistické rozvaze. Tyto závazky se podle dohody řadí do členění splatnosti „s dohodnutou splatností nad dva roky“.

Vklady s dohodnutou splatností nad dva roky zahrnují:

zůstatky (bez ohledu na dobu splatnosti), jejichž úrokové sazby nebo jiné podmínky stanoví vnitrostátní právní předpisy a které jsou určeny ke zvláštním účelům, např. financování bydlení, jež nastanou po dvou letech, i když technicky jsou splatné na požádání.

• 9.3a/9.3b Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně/nad tři měsíce, z toho nad dva roky

Tyto položky zahrnují:

• a) zůstatky bez pevně stanovené doby splatnosti, které lze vybrat pouze na základě předcházející výpovědi s lhůtou do tří měsíců včetně/nad tři měsíce, z toho nad dva roky; je-li možný výběr před uplynutím této výpovědní lhůty (nebo i na požádání), podléhá sankci; a
• b) zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti, které jsou nepřevoditelné, ale které byly předčasně vypovězeny se lhůtou kratší než tři měsíce/nad tři měsíce, z toho nad dva roky.

Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně zahrnují nepřevoditelné úsporné vklady na viděnou a ostatní typy vkladů drobných střadatelů, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, podléhaly by však výrazné sankci.

Vklady s výpovědní lhůtou nad tři měsíce, z toho případně vklady s výpovědní lhůtou nad dva roky zahrnují investiční účty bez výpovědní lhůty nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují podmínku omezující výběr.

Protipoložka hotovosti obdržené výměnou za cenné papíry prodané zpravodajskými jednotkami za danou cenu s pevným závazkem zpětného odkupu těchto nebo obdobných cenných papírů za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Částky získané zpravodajskými jednotkami výměnou za cenné papíry převedené na třetí osobu, tj. dočasného nabyvatele, se klasifikují jako „repo obchody“ v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace a nejen pouze možnost tak učinit. To znamená, že veškerá rizika a všechny výhody související s předmětnými cennými papíry zůstávají během celé operace na straně zpravodajských jednotek.

Jako „repo obchody“ se klasifikují všechny následující varianty operací typu repo obchodů:

• a) částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou půjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění a
• b) částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou dohody o prodeji a zpětném nákupu (sale/buy-back).

Cenné papíry, které jsou předmětem operací typu repo obchodů, se vykazují podle pravidel uvedených v položce aktiv 3 „dluhové cenné papíry“. Do této položky patří i operace, při nichž dochází k dočasnému převodu zlata proti hotovostnímu zajištění

Cenné papíry jiné než majetkové účasti emitované zpravodajskými jednotkami, které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci. Tato položka zahrnuje:

• a) cenné papíry, které poskytují držiteli nepodmíněné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo počínaje dnem stanoveným v okamžiku vydání;
• b) neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se následně stanou obchodovatelnými, by měly být překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“ (viz také kategorie 9);
• c) Emitovaný podřízený dluh je třeba pro účely měnové a finanční statistiky vykazovat stejně jako ostatní závazky. Podřízený dluh vydaný ve formě cenných papírů musí být tudíž klasifikován jako „emitované dluhové cenné papíry“, zatímco podřízený dluh emitovaný ve formě vkladů nebo úvěrů je třeba vykázat jako „vklady“. Jsou-li všechny emitované podřízené dluhy vyjádřeny pro statistické účely jako jediná hodnota, je nutné ji vykázat jako „emitované dluhové cenné papíry“, neboť podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrů. Podřízený dluh by neměl být vykazován v pasivech pod položkou „kapitál a rezervy“;
• d) hybridní nástroje. Obchodovatelné nástroje s kombinací dluhové a derivátové složky, včetně:
  • i) obchodovatelných dluhových nástrojů s vloženými deriváty;
  • ii) obchodovatelných nástrojů, jejichž hodnota při splacení nebo kupónový výnos se váže na vývoj podkladového referenčního aktiva, ceny aktiva nebo jiného referenčního ukazatele po dobu splatnosti nástroje

• 11a/11b/11c Dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky

Tyto položky zahrnují v případě každého členění splatnosti:

• a) neobchodovatelné emitované dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky a
• b) podřízený dluh emitovaný ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky.

Pro účely statistického výkaznictví obsahuje tato kategorie částky vznikající z emisí základního kapitálu zpravodajských jednotek akcionářům nebo jiným vlastníkům, které pro držitele představují vlastnická práva ke zpravodajské jednotce a obecně i právo podílet se na jejím zisku a na jejím likvidačním zůstatku.

Tato kategorie zahrnuje následující členění:

• a) získaný základní kapitál;

  Zahrnuje veškeré peněžní prostředky poskytnuté vlastníky – od počátečního vkladu po jakoukoli následnou emisi forem účasti – a odráží celkovou částku získaného kapitálu včetně emisního ážia.

• b) kumulovaný zisk nebo ztráta v účetním období

  Zahrnuje veškeré zisky a ztráty běžného účetního období, které jsou zaznamenány ve výkazu zisků a ztrát a které dosud nebyly převedeny do nerozděleného zisku.

• c) výnosy a náklady vykázané přímo ve vlastním kapitálu;

  Zahrnují protipoložku čistého přecenění aktiv a pasiv, které jsou zaznamenány přímo ve vlastním kapitálu, a nikoli ve výkazu zisku a ztráty podle účetního rámce.

• d) prostředky ze zisku nerozděleného akcionářům;

  Zahrnují rezervní fondy a jiné prostředky (např. převedený zisk nebo převedená ztráta po skončení účetního období a před přijetím rozhodnutí o rozdělení dividend či vyhrazení prostředků do rezerv) nerozdělené akcionářům.

• e) opravné položky a obecné rezervy na úvěry, cenné papíry nebo jiné typy.

  Tyto rezervy by měly zahrnovat všechny opravné položky ke znehodnocení a ztrátám z úvěrů v rozsahu, v němž nejsou kompenzovány v kategorii aktiv, jíž se ve statistické rozvaze týkají.

Položka „ostatní pasiva“ je zbytková položka rozvahy na straně pasiv definovaná jako „pasiva jinde nezahrnutá“. Národní centrální banky mohou vyžadovat, aby byly vykazovány specifické dílčí pozice zahrnuté v této položce (kromě položek „z toho“ vyžadovaných podle tohoto nařízení).

Ostatní pasiva mohou zahrnovat:

• a) finanční derivátové pozice s brutto zápornými tržními hodnotami

  Pro statistické účely mají být do této kategorie zahrnuty finanční derivátové nástroje, které jsou vykazovány v rozvaze, a měly by být vykázány jako samostatná položka „z toho“;

• b) brutto částky závazků na uspořádacích účtech

  Závazky na uspořádacích účtech jsou zůstatky vykazované v rozvaze, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů (např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování)

• c) brutto částky závazků na přechodných účtech;

  Závazky na přechodných účtech představují prostředky obvykle patřící klientům, které se právě převádějí mezi zpravodajskými jednotkami. Patří sem úhrady, které byly odepsány z účtů klientů, a jiné položky, kde příslušné platby zpravodajské jednotky ještě neprovedly;

• d) naběhlé úroky z vkladů

  Podle obecné zásady akruálního účetnictví se úroky z vkladů vykazují v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají (tj. na akruální bázi), a nikoli v okamžiku jejich skutečného splacení (tj. na bázi příjmů a výdajů). Naběhlé úroky z vkladů se klasifikují v hrubém vyjádření v kategorii „ostatní pasiva“. Naběhlé úroky jsou vyloučeny z vkladu, ke kterému se vztahují, a je třeba je vykazovat jako zvláštní položku „z toho“;

• e) naběhlé úroky z emitovaných dluhových cenných papírů, pokud naběhlé úroky nejsou zaznamenány spolu s nástrojem v kategorii „emitované dluhové cenné papíry“;
• f) závazky z nevyplacených dividend;
• g) částky závazků nesouvisejících s hlavní obchodní činností, např. závazky vůči dodavatelům, daně, mzdy, sociální dávky;
• h) rezervy představující závazky vůči třetím stranám, např. penze a dividendy;

Z kategorie „ostatních pasiv“ lze vyloučit téměř všechny finanční nástroje ve formě finančních pasiv (patřících do jiných položek rozvahy), finanční nástroje, které nemají formu finančních pasiv jako např. záruky, přísliby, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze) a nefinanční pasiva jako jsou kapitálové položky na straně pasiv (patřící do kategorie „kapitál a rezervy“).

Tento subsektor (S.1311) zahrnuje všechny správní resorty státu a jiné ústřední orgány, jejichž pravomoc se obvykle vztahuje na celé ekonomické území s výjimkou správy fondů sociálního zabezpečení. (ESA 2010, odstavec 2.114)

Pro účely tohoto nařízení zahrnují ústřední vládní instituce i orgány a instituce Unie, které jsou klasifikovány v sektoru vládních institucí (S.13).

Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady (nebo vkladům velmi podobné prostředky), akcie/podílové listy investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy. (ESA 2010, odstavce 2.86 až 2.94)

Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se zabývají převážně činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou. Tento subsektor zahrnuje též vedení podniků (ústředí), jejichž všechny dceřiné společnosti nebo většina z nich jsou finančními institucemi (ESA 2010, odstavce 2.95 až 2.97)

Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích. Tento subsektor mimo jiné zahrnuje holdingové společnosti, jejichž majetková účast ve skupině dceřiných společností umožňuje kontrolu této skupiny a jejichž hlavním předmětem činnosti je vlastnění skupiny, aniž poskytují jakékoli další služby podnikům, v nichž mají podíl na vlastním kapitálu, tzn., že nespravují ani neřídí jiné jednotky ESA 2010, odstavce 2.98 až 2.99).

Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky, nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty považovanými za kvazikorporace. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako výrobce výrobků a nefinančních služeb výlučně pro vlastní konečné užití (ESA 2010, odstavce 2.118 až 2.128)

Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD) (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví (ESA 2010, odstavce 2.129 až 2.130)