Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/379 ze dne 22. ledna 2021 o rozvahových položkách úvěrových institucí a sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2021/2)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou [Pozn: Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8 .] , a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou [Pozn: Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 1 .] , a zejména na čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Byly provedeny změny nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) [Pozn: Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2013/33) ( Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1 ).] , přičemž toto nařízení vyžaduje další podstatné změny, zejména s ohledem na nedávné změny nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/) [Pozn: Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) ( Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10 ). Nedávné změny nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) jsou obsaženy v přepracovaném znění uvedeného nařízení, tj. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/378 ze dne 22. ledna 2021 o uplatňování povinnosti minimálních rezerv (ECB/2021/1) (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).] , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu ( Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8 ).] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 ( Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1 ).] . V zájmu srozumitelnosti by proto mělo být přepracováno.
(2) V souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 2533/98 byla Evropská komise konzultována ke změnám statistické zpravodajské povinnosti vymezené v nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).
(3) Článek 3 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby Evropská centrální banka (ECB) blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek, a opravňuje ji, aby určité kategorie zpravodajských jednotek zčásti nebo zcela zprostila statistické zpravodajské povinnosti. Čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení stanoví, že ECB může přijímat nařízení upravující podmínky, za kterých lze uplatnit právo ověřovat statistické informace nebo provádět jejich nucené shromažďování.
(4) Článek 4 nařízení (ES) č. 2533/98 vyžaduje, aby si členské státy samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) s cílem zajistit plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu ESCB.
(5) ESCB k plnění svých úkolů vyžaduje statistické informace o finančních aktivech a pasivech sektoru měnových finančních institucí a úvěrových institucí ve smyslu práva Unie, pokud jde o zůstatky a transakce. Aby ECB měla k dispozici ucelený statistický obraz měnového vývoje v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen " členské státy eurozóny " ), na něž se hledí jako na jediný hospodářský prostor, je třeba sestavovat konsolidovanou rozvahu sektoru měnových finančních institucí na základě úplného a sourodého souboru zpravodajských jednotek. Dostatečně podrobné statistické informace jsou rovněž nezbytné s cílem zajistit, aby měnové agregáty a protipoložky za eurozónu byly i nadále užitečné z analytického hlediska.
(6) Nařízení (EU) 2019/2033 kromě jiného mění definici " úvěrových institucí " v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 ( Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1 ).] tak, aby zahrnovala systémové investiční podniky. V definici " měnové finanční instituce " v nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) je tedy nezbytné upravit odkaz na příslušné změněné ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013, aby byla zachována konzistentnost společných norem, definic a klasifikací pro účely statistické klasifikace institucí přijímajících vklady a homogenita sektoru měnových finančních institucí. Je však rovněž nezbytné zajistit stálou dostupnost statistických informací o všech úvěrových institucích ve smyslu čl. 4 odst. 1 bod 1 nařízení (EU) č. 575/2013, ve znění pozdějších předpisů, a to i pro účely výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv pro tyto úvěrové instituce v souladu s nařízením Evropské centrální banky (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/378 ze dne 22. ledna 2021 o uplatňování povinnosti minimálních rezerv (ECB/2021/1) (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).] . Do oblasti působnosti přepracovaného znění proto patří úvěrové instituce, které nejsou měnovými finančními institucemi.
(7) S cílem snížit celkovou zpravodajskou zátěž je žádoucí, aby byly statistické údaje týkající se měsíční rozvahy úvěrových institucí používány pro pravidelný výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí podléhajících systému minimálních rezerv ECB v souladu s nařízením (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). Zpravodajská povinnost týkající se základu pro stanovení minimálních rezerv by kromě toho měla být upravena tak, aby zahrnovala vykazování vkladů uložených u úvěrových institucí s povinností minimálních rezerv, a to bez odkazu na konkrétní statistickou klasifikaci.
(8) S cílem usnadnit plnění statistické povinnosti skupinami přidružených zpravodajských jednotek je vhodné, aby mohly měnové finanční instituce vykazovat jménem jiných zpravodajských jednotek, které jsou rovněž měnovými finančními institucemi, které jsou rezidenty téhož členského státu. Je však nezbytné, aby statistické informace vykazované za tyto skupiny byly v příslušných případech dostatečné pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv v souladu s nařízením (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). Z tohoto důvodu by měly být vykazovány statistické informace, které jsou nezbytné pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv každého člena těchto skupin, s výjimkou případů, kdy je skupině povoleno vykazovat rezervy na agregovaném základě za skupinu jako celek podle nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).
(9) Může být vhodné, aby národní centrální banky shromažďovaly od skutečného souboru zpravodajských jednotek statistické informace nutné ke splnění statistických požadavků ECB jako součást širšího statistického zpravodajského systému, který jednotlivé národní centrální banky vytvářejí v rámci vlastních pravomocí v souladu s právními přepisy Unie, vnitrostátními právními předpisy nebo se zavedenou praxí a který slouží též jiným statistickým účelům, pokud tím není ohroženo plnění statistických požadavků ECB. Takový postup může rovněž snížit zpravodajskou zátěž. Pro zvýšení transparentnosti je v těchto případech vhodné informovat zpravodajské jednotky o tom, že údaje jsou shromažďovány pro jiné statistické účely. Za účelem splnění svých požadavků může ECB v určitých případech vycházet ze statistických informací shromážděných pro tyto jiné účely.
(10) ECB musí sledovat transmisi měnové politiky, a zejména dopad změn úrokových sazeb, které se uplatňují na hlavní refinanční operace a cílené dlouhodobější refinanční operace, a nákupů uskutečňovaných v rámci programů nákupu aktiv na úvěrové podmínky pro domácnosti a nefinanční podniky. Aby ECB mohla účinněji a včas monitorovat podmínky pro poskytování úvěrů v reálné ekonomice a roli úvěru jako protipoložky měnových agregátů, je nezbytné v měsíčních intervalech shromažďovat další statistické informace o sekuritizacích a jiných převodech prováděných měnovými finančními institucemi, zejména pokud jde o úvěry domácnostem členěné podle účelu a úvěry nefinančním podnikům členěné podle splatnosti.
(11) ECB vyžaduje statistické informace o fiktivním cash poolingu, aby při analýze měnového a úvěrového vývoje bylo možné odlišit vliv vkladů a úvěrů ve fiktivních cash poolech od vlivu ostatních vkladů a úvěrů.
(12) Za účelem usnadnění analýzy úvěrového vývoje by některé definice a postupy pro vykazování měly být sladěny s definicemi a postupy upravenými v rámci jiných požadavků na vykazování, které stanovila ECB.
(13) V zájmu zvýšení transparentnosti trhu a usnadnění vykazování je rovněž nezbytné sladit definici fondů peněžního trhu pro statistické účely s pravidly dohledu, pokud subjekty kolektivního investování, jimž bylo uděleno povolení podle nařízení (EU) 2017/1131, vydávají finanční nástroje, které jsou považovány za prostředky velmi podobné vkladům.
(14) Za účelem zlepšení analýzy rozvahy sektoru měnových finančních institucí za eurozónu jako celek je nezbytné prohloubit harmonizaci zpravodajské povinnosti u některých položek s doplňujícími statistickými informacemi, které poskytují národní centrální banky podle obecných zásad Evropské centrální banky ECB/2014/15 [Pozn: Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/15 ze dne 4. dubna 2014 o měnové a finanční statistice ( Úř. věst. L 340, 26.11.2014, s. 1 ).] .
(15) Aby ECB mohla účinně sledovat mezibankovní činnost, je nezbytné shromažďovat informace o aktivech a pasivech s členěním podle protistran, které jsou měnovými finančními institucemi, a zlepšit konzistentnost informací o protistranách, které jsou shromažďovány měsíčně a čtvrtletně.
(16) Aby se vyjasnil vztah mezi měnovými finančními institucemi a ostatními částmi finančního sektoru, včetně finančních zprostředkovatelů, kteří nejsou měnovými finančními institucemi, a aby se usnadnilo sestavování finančních účtů měnové unie, je třeba shromažďovat statistické informace o vkladech a účastech s členěním protistran podle subsektorů.
(17) Informace o dluhových cenných papírech vydaných vládními institucemi každého členského státu v držbě měnových finančních institucí musí být shromažďovány včas, aby bylo možné přesně sledovat expozice vůči těmto cenným papírům. Informace o členských státech by měly být doplněny informacemi o aktivech a pasivech institucí Unie, včetně Jednotného výboru pro řešení krizí a Evropského nástroje finanční stability. Kromě toho je nezbytné aktualizovat požadavky na vykazování v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie.
(18) Je rovněž nezbytné shromažďovat informace o celkové držbě nemovitostí, aby bylo možné sledovat, v jakém rozsahu měnové finanční instituce vlastní tato aktiva, a lépe tak porozumět vývoji celkových nefinančních aktiv těchto institucí.
(19) Aby se zpravodajským jednotkám usnadnilo jejich provádění, nejnovější měsíční a čtvrtletní požadavky by měly být zavedeny pro referenční období, která spadají do kalendářního čtvrtletí. Údaje požadované měsíčně se tak budou poprvé vykazovat za referenční období leden 2022 a údaje požadované čtvrtletně se budou poprvé vykazovat za první čtvrtletí roku 2022. Aby byly i nadále k dispozici nezbytné údaje, je třeba pro referenční období čtvrtého čtvrtletí roku 2021 zachovat požadavky na čtvrtletní údaje. Zpravodajská povinnost podle tohoto nařízení by se tedy měla začít uplatňovat po uplynutí příslušného referenčního období pro vykazování měsíčních informací, a to 1. února 2022 .
(20) Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh tohoto nařízení za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec ani nezvýší zpravodajskou zátěž. Při uplatňování tohoto postupu by měl být brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB. Národní centrální banky by měly navrhovat technické změny příloh tohoto nařízení prostřednictvím Výboru pro statistiku.
(21) K zajištění právní jistoty je však nezbytné, aby se ustanovení tohoto nařízení, která jsou přímým důsledkem změny definice " úvěrových institucí " podle nařízení (EU) 2019/2033, uplatňovala současně s touto změnou od 26. června 2021 .
(22) V zájmu konzistentnosti a k zajištění právní jistoty je rovněž nezbytné, aby se ustanovení tohoto nařízení, která odkazují na nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1), a ustanovení uvedeného nařízení použila od stejného data;
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Toto nařízení stanoví zpravodajskou povinnost, pokud se týká statistických informací o rozvahových položkách, pro tyto zpravodajské jednotky, které jsou rezidenty na území členských států eurozóny:
- a)měnové finanční instituce, které nejsou úvěrovými institucemi;
- b)úvěrové instituce:
- i)kterým bylo uděleno povolení v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU [Pozn:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES ( Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338 ).
] , nebo - ii)které byly osvobozeny od povinnosti získat takové povolení podle čl. 2 odst. 5 směrnice 2013/36/EU;
- c)pobočky úvěrových institucí včetně poboček zřízených v členském státě eurozóny úvěrovými institucemi, které nemají své sídlo ani ústředí v členském státě eurozóny; avšak s výjimkou poboček zřízených mimo členský stát eurozóny úvěrovými institucemi, které jsou usazeny v členském státě eurozóny.
Článek 2
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
- (1)"měnovou finanční institucí "se rozumí subjekt, který náleží do některého z těchto sektorů:
- a)centrální banky;
- b)ostatní měnové finanční instituce, mezi něž se řadí instituce přijímající vklady kromě centrálních bank a fondy peněžního trhu;
- (2)"úvěrovou institucí "se rozumí "úvěrová instituce "ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;
- (3)"institucemi přijímajícími vklady kromě centrálních bank "se rozumějí:
- a)úvěrové instituce, jejichž činnost je uvedena v čl. 4 odst. 1 bod 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;
- b)finanční instituce, které nejsou institucemi ve smyslu písm. a), jejichž hlavní činností je finanční zprostředkování ve smyslu odstavce 2.56 v příloze A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 [Pozn:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii ( Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1 ).
] a jejichž předmětem podnikání je přijímat vklady a/nebo prostředky velmi podobné vkladům, jak je uvedeno v části 1 přílohy I, od institucionálních jednotek včetně subjektů jiných než měnové finanční instituce a na vlastní účet poskytovat úvěry a/nebo investovat do cenných papírů; - c)instituce elektronických peněz, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, jak je uvedeno v písm. b), v podobě vydávání elektronických peněz,
- (4)"úvěrovou institucí, která není měnovou finanční institucí "se rozumí úvěrová instituce, jejímž předmětem podnikání není činnost uvedená v čl. 4 odst. 1 bod 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;
- (5)"fondy peněžního trhu "se rozumějí subjekty kolektivního investování, kterým bylo uděleno povolení podle článku 4 nařízení (EU) 2017/1131 a které vydávají akcie nebo podílové listy, které jsou prostředky velmi podobnými vkladům ve smyslu části 1 přílohy I tohoto nařízení;
- (6)"zpravodajskými jednotkami "se rozumějí "zpravodajské jednotky "ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2533/98;
- (7)"rezidentem "se rozumí "rezident "ve smyslu čl. 1 odst. 4 nařízení (ES) č. 2533/98;
- (8)"příslušnou národní centrální bankou "se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je zpravodajská jednotka rezidentem;
- (9)"účelovou finanční společností pro sekuritizaci "se rozumí "účelová finanční společnost pro sekuritizaci "ve smyslu článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) [Pozn:
Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2013/40) ( Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 107 ).
] ; - (10)"sekuritizací "se rozumí transakce, která je buď tradiční sekuritizací ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 [Pozn:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017 , kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012( Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35 ).
] , nebo sekuritizací ve smyslu čl.1 bodu 2 nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) a při níž dochází ke zcizení úvěrů, které jsou předmětem sekuritizace, ve prospěch účelové finanční společnosti pro sekuritizaci; - (11)"institucí elektronických peněz "se rozumí "instituce elektronických peněz "ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES [Pozn:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES ( Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7 ).
] ; - (12)"elektronickými penězi "se rozumějí "elektronické peníze "ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice 2009/110/ES;
- (13)"snížením hodnoty "se rozumí přímé snížení účetní hodnoty úvěru v rozvaze v důsledku jeho znehodnocení,
- (14)"odpisem "se rozumí snížení hodnoty v rozsahu celé účetní hodnoty úvěru, což vede k jeho odstranění z rozvahy;
- (15)"správcem "se rozumí měnová finanční instituce, která spravuje úvěry sloužící jako podkladová aktiva pro sekuritizaci nebo úvěry, které byly jinak převedeny, pokud jde o inkaso jistiny a úroků od dlužníků;
- (16)"pozicemi uvnitř skupiny "se rozumějí úvěry poskytnuté institucím přijímajícím vklady, které jsou rezidenty eurozóny a patří do téže skupiny, jež sestává z mateřské společnosti a všech jí přímo či nepřímo kontrolovaných členů skupiny, kteří jsou rezidenty eurozóny, anebo vklady od těchto institucí;
- (17)"institucí ve zbytkové části "se rozumí měnová finanční instituce, které byla udělena výjimka podle čl. 9 odst. 1 a 2, nebo úvěrová instituce, která není měnovou finanční institucí, které byla udělena výjimka podle čl. 9 odst. 5 písm. a);
- (18)"opravnými položkami k úvěrům "se rozumějí opravné položky, které zpravodajská jednotka vyčlení ke krytí úvěrových ztrát v souladu s platnými účetními postupy;
- (19)"držbou cenných papírů na vlastní účet "se rozumějí cenné papíry, které vydávající zpravodajská jednotka drží buď v důsledku:
- a)ponechání si cenných papírů při emisi nebo koupě zpravodajskou jednotkou dříve prodaných cenných papírů, které jsou zaznamenány v účetní rozvaze vydávající zpravodajské jednotky, nebo
- b)ponechání si cenných papírů při emisi nebo koupě zpravodajskou jednotkou dříve prodaných cenných papírů, které nejsou zaznamenány v účetní rozvaze, ale které emitent používá nebo má k dispozici při tržních operacích;
- (20)"fiktivním cash poolingem "se rozumí dohoda o cash poolingu uzavřená měnovou finanční institucí (nebo měnovými finančními institucemi) se skupinou subjektů ( "účastníků poolu "), v jejímž rámci se úroky, které má zaplatit nebo obdržet měnová finanční instituce, vypočítávají na základě "fiktivní "čisté pozice všech účtů v poolu a kde každý účastník poolu:
- a)vede samostatný účet; a
- b)má možnost přečerpání zůstatků svých účtů do výše vkladů ostatních účastníků poolu, aniž by docházelo k převodu peněžních prostředků mezi účty;
- (21)"pobočkou "se rozumí "pobočka "ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 nařízení (EU) č. 575/2013;
- (22)"odúčtováním z rozvahy "se rozumí odstranění úvěru nebo jeho části ze zůstatků vykázaných podle částí 2 a 3 přílohy I;
- (23)"převodem úvěru "se rozumí nabytí nebo zcizení úvěru nebo souboru úvěrů zpravodajskou jednotkou, k němuž dochází buď převodem vlastnictví, nebo přistoupením k pohledávce;
- (24)"fúzí "se rozumí operace, při které jedna nebo více institucí ( "nabývané instituce ") převádějí v důsledku zrušení bez likvidace veškerá svá aktiva a pasiva na jinou instituci ( "nabývající instituce "), kterou může být nově založená instituce.
Článek 3
1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří měnové finanční instituce a úvěrové instituce, které nejsou měnovými finančními institucemi, jež jsou rezidenty na území členských států eurozóny.
2. Pokud národní centrální banky v souladu s čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení shromažďují statistické informace o rezidentské příslušnosti držitelů akcií/podílových listů fondů peněžního trhu od ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů ve smyslu odstavců 2.86 až 2.94 přílohy A nařízení (EU) č. 549/2013, mohou tyto národní centrální banky tyto ostatní finanční zprostředkovatele pro účely čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení zahrnout do skutečného souboru zpravodajských jednotek.
Článek 4
1. Výkonná rada vytváří a vede seznam měnových finančních institucí na základě statistických informací, které národní centrální banky zaznamenávají ve smyslu článku 4 obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2018/876 (ECB/2018/16) [Pozn: Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2018/876 ze dne 1. června 2018 o rejstříku údajů o institucích a přidružených osobách (ECB/2018/16) ( Úř. věst. L 154, 18.6.2018, s. 3 ).] .
2. Aktuální seznam měnových finančních institucí pro statistické účely ECB zveřejňuje, a to i elektronickými prostředky.
3. Je-li nejnovější dostupná verze seznamu nesprávná, ECB neuloží sankci zpravodajské jednotce, která řádně nesplnila statistickou zpravodajskou povinnost podle tohoto nařízení, pokud se tato zpravodajská jednotka v dobré víře spoléhala na nesprávný seznam. Zpravodajské jednotky vykazují požadované statistické informace v souladu s tímto nařízením, je-li jejich vyškrtnutí ze seznamu zjevně nesprávné.
Článek 5
1. Měnové finanční instituce vykazují příslušné národní centrální bance všechny tyto statistické informace: Národní centrální banky mohou shromažďovat čtvrtletní statistické informace uvedené v písm. e) a f) v prvním pododstavci měsíčně, pokud takové shromažďování napomáhá v procesu tvorby údajů.
a) zůstatky ke konci měsíce uvedené v tabulce 1 v části 2 v příloze I;
b) měsíční úpravy z přecenění specifikované jako minimální požadavky v tabulce 1 A v části 4 v příloze I a jiné měsíční úpravy z přecenění uvedené v této tabulce, pokud to příslušná národní centrální banka vyžaduje;
c) měsíční čisté převody úvěrů uvedené v tabulce 5a v části 5 v příloze I;
d) zůstatky ke konci měsíce a měsíční úpravy z přecenění převáděných úvěrů uvedené v tabulce 5b v části 5 v příloze I;
e) zůstatky ke konci čtvrtletí uvedené v tabulkách 2, 3 a 4 v části 3 v příloze I;
f) čtvrtletní úpravy z přecenění specifikované jako minimální požadavky v tabulce 2 A v části 4 v příloze I a jiné čtvrtletní úpravy z přecenění uvedené v této tabulce, pokud to příslušná národní centrální banka vyžaduje;
2. Úvěrové instituce, které nejsou měnovými finančními institucemi, příslušné národní centrální bance vykazují všechny tyto statistické informace: Národní centrální banky mohou shromažďovat čtvrtletní statistické informace uvedené v písm. c) až e) v prvním pododstavci měsíčně, pokud takové shromažďování napomáhá v procesu tvorby údajů.
a) zůstatky ke konci měsíce uvedené v tabulce 1 v části 2 v příloze I s výjimkou těchto informací:
b) měsíční úpravy z přecenění specifikované jako minimální požadavky v tabulce 1 A v části 4 v příloze I a jiné měsíční úpravy z přecenění uvedené v této tabulce, pokud to příslušná národní centrální banka vyžaduje, s výjimkou těchto informací:
c) zůstatky ke konci čtvrtletí uvedené v tabulce 2 v části 3 v příloze I s výjimkou položek, které se týkají členění úvěrů podle zbývající splatnosti;
d) zůstatky ke konci čtvrtletí uvedené v tabulkách 3 a 4 v části 3 v příloze I;
e) čtvrtletní úpravy z přecenění specifikované jako minimální požadavky v tabulce 2 A v části 4 v příloze I a jiné čtvrtletní úpravy z přecenění uvedené v této tabulce, pokud to příslušná národní centrální banka vyžaduje.
i) pozic v rámci fiktivního cash poolingu;
ii) emitovaných akcií/podílových listů fondů peněžního trhu;
3. Národní centrální banky mohou shromažďovat statistické informace podle odstavců 1 a 2 o emitovaných a držených cenných papírech podle jednotlivých cenných papírů, jsou-li tyto statistické informace odvozeny v souladu s minimálními standardy uvedenými v příloze IV.
4. Národní centrální banky mohou shromažďovat statistické informace o rezidentské příslušnosti držitelů akcií/podílových listů fondů peněžního trhu emitovaných měnovými finančními institucemi z jiných dostupných zdrojů, jak je uvedeno v oddíle 5.7 v části 2 v příloze I, pokud tyto informace splňují minimální standardy vymezené v příloze IV.
Článek 6
1. Jsou-li mateřská společnost a její dceřiné společnosti měnovými finančními institucemi, které jsou rezidenty téhož členského státu, může mateřská společnost konsolidovat statistické informace o obchodní činnosti těchto dceřiných společností ve statistických informacích vykazovaných podle čl. 5 odst. 1. Pokud skupina zahrnuje úvěrové instituce a ostatní měnové finanční instituce, vykazují se tyto statistické informace zvlášť za úvěrové instituce a ostatní měnové finanční instituce.
2. Příslušná národní centrální banka může úvěrové instituci povolit, aby statistické informace uvedené v čl. 5 odst. 1 vykazovala v zastoupení skupiny úvěrových institucí na agregovaném základě, pokud platí všechny tyto podmínky: Pokud příslušná národní centrální banka vydala úvěrové instituci povolení podle prvního pododstavce, vykazuje tato úvěrová instituce statistické informace o své vlastní rozvaze a o rozvaze každého člena skupiny na agregovaném základě v souladu s čl. 5 odst. 1.
a) úvěrová instituce v souladu s odstavcem 1 nekonsoliduje statistické informace o obchodní činnosti těchto dceřiných společností ve statistických informacích vykazovaných podle čl. 5 odst. 1;
b) příslušná národní centrální banka vydala povolení držet minimální rezervy přes danou úvěrovou instituci podle čl. 10 odst. 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) s tím, že daná úvěrová instituce je zprostředkovatelskou institucí ve smyslu čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení;
c) všichni členové skupiny jsou měnové finanční instituce, které jsou rezidenty téhož členského státu.
3. Pokud měnové finanční instituce vykazují na skupinovém základě v souladu s odstavci 1 a 2, vykazují minimálně informace uvedené v tabulce 1 v části 1 přílohy III pro účely výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv každého člena skupiny v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). Bylo-li měnové finanční instituci, která vykazuje na skupinovém základě v souladu s odstavci 1 a 2, vydáno povolení, aby základ pro stanovení minimálních rezerv vykazovala na agregovaném základě v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1), první pododstavec se neuplatňuje.
4. Všichni členové skupin uvedených v odstavcích 1 a 2 se do seznamu měnových finančních institucí uvedeného v článku 4 zapisují samostatně.
Článek 7
1. Národní centrální banky určí periodicitu a lhůty, v nichž od zpravodajských jednotek obdrží statistické informace podle tohoto nařízení, aby mohly dodržet lhůty pro vykazování uvedené v odstavcích 2 a 3, a informují o tom zpravodajské jednotky.
2. Národní centrální banky předávají ECB měsíční statistiky do konce pracovní doby patnáctého pracovního dne následujícího po skončení měsíce, ke kterému se vztahují.
3. Národní centrální banky předávají ECB čtvrtletní statistiky do konce pracovní doby dvacátého osmého pracovního dne následujícího po skončení čtvrtletí, ke kterému se vztahují.
Článek 8
1. Není-li stanoveno jinak, řídí se zpravodajské jednotky pro účely vykazování podle tohoto nařízení pravidly stanovenými ve směrnici Rady 86/635/EHS [Pozn: Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí ( Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1 ).] a v ostatních platných mezinárodních standardech. Pro účely tohoto nařízení vykazují zpravodajské jednotky veškerá finanční aktiva a pasiva v hrubém vyjádření.
2. Pro vykazování vkladů a úvěrů zpravodajskými jednotkami platí následující:
a) zpravodajské jednotky vykazují zůstatkové hodnoty částky jistiny vkladů a úvěrů ke konci měsíce.
b) do částky uvedené v písmenu a) zpravodajské jednotky nezahrnují odpisy a snížení hodnoty podle příslušných účetních postupů.
c) zpravodajské jednotky nezapočítávají vklady a úvěry vůči jiným aktivům nebo pasivům.
3. Za předpokladu, že tento postup dovolily všem zpravodajským jednotkám před přijetím tohoto nařízení v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33), mohou národní centrální banky všem zpravodajským jednotkám dovolit, aby vykazovaly úvěry po započtení opravných položek (netto způsobem).
4. Do příslušných částek aktiv a pasiv měnové finanční instituce nezahrnou svou vlastní držbu dluhových cenných papírů a účastí, které emitovaly. Národní centrální banky mohou měnovým finančním institucím dovolit, aby svou držbu cenných papírů na vlastní účet vykazovaly v rámci příslušných aktiv a pasiv, a to i v členění podle jednotlivých cenných papírů v souladu s čl. 5 odst. 3, je-li národní centrální banka schopna odvodit potřebná členění aktiv a pasiv uvedená v příloze I, která nezahrnují částky držby cenných papírů na vlastní účet.
Článek 9
1. Národní centrální banky mohou udělit malým měnovým finančním institucím výjimku ze statistické zpravodajské povinnosti uvedené v čl. 5 odst. 1, jsou-li splněny obě následující podmínky: Pokud národní centrální banky udělí výjimky podle prvního pododstavce, shromažďují alespoň všechny tyto statistické informace:
i) 10 % zůstatku celkových aktiv národní rozvahy fondů peněžního trhu, pokud národní rozvaha fondů peněžního trhu představuje více než 15 % celkové rozvahy fondů peněžního trhu eurozóny;
ii) 30 % zůstatku celkových aktiv národní rozvahy fondů peněžního trhu, pokud národní rozvaha fondů peněžního trhu představuje méně než 15 % celkové rozvahy fondů peněžního trhu eurozóny, s výjimkou případu, kdy národní rozvaha fondů peněžního trhu představuje méně než 1 % celkové rozvahy fondů peněžního trhu eurozóny; v takovém případě se žádná prahová hodnota neuplatňuje.
a) každoročně zůstatek celkových aktiv;
b) statistické informace uvedené v příloze III, které jsou nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).
2. Národní centrální banky mohou v souladu s částí 6 přílohy I udělit výjimky malým měnovým finančním institucím, které jsou úvěrovými institucemi, ze statistické zpravodajské povinnosti vymezené v příloze I, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
a) spojený příspěvek všech úvěrových institucí, kterým je výjimka udělena, nepřesahuje 10 % zůstatku celkových aktiv národní rozvahy měnových finančních institucí; a
b) spojený příspěvek všech úvěrových institucí, kterým je výjimka udělena, nepřesahuje 1 % zůstatku celkových aktiv agregované rozvahy měnových finančních institucí eurozóny.
3. Instituce ve zbytkové části mohou využívat výjimky, které jim udělily národní centrální banky v souladu s odstavci 1, 2 nebo 5 písm. a), nebo vykazovat statistické informace v souladu s článkem 5.
4. Národní centrální banky mohou fondům peněžního trhu udělit výjimku z této statistické zpravodajské povinnosti: V případě, že národní centrální banky udělí fondům peněžního trhu výjimky podle prvního pododstavce písm. b) bodů i), ii), v) nebo vi), zajistí, aby spojený příspěvek vyňatých fondů peněžního trhu do odpovídajícího celkového zůstatku pro každou položku národní rozvahy měnových finančních institucí nepřesáhl 5 %. Pokud národní centrální banky udělí fondům peněžního trhu výjimky v souladu s prvním pododstavcem písm. b) bodem iii), rozlišují samostatné bloky pozic aktiv a pasiv a tuzemských rezidentů a rezidentů ostatních členských států eurozóny a zajistí, aby příspěvek sektorů pojišťovacích společností a penzijních fondů dohromady v rámci každého bloku, pro který platí výjimka, nepřekročil 5 % příslušného bloku národní rozvahy fondů peněžního trhu. Pokud národní centrální banky udělí fondům peněžního trhu výjimky v souladu s prvním pododstavcem písm. c) body i) a iii), platí tyto výjimky po dobu 12 měsíců.
a) z požadavků vymezených v čl. 5 odst. 1, jsou-i splněny všechny tyto podmínky:
b) z jakékoli následující statistické zpravodajské povinnosti stanovené v příloze I:
c) ze statistické zpravodajské povinnosti týkající se rezidentské příslušnosti držitelů akcií nebo podílových listů fondů peněžního trhu, jak je uvedeno v oddílu 5.7 části 2 přílohy I, pokud platí alespoň některá z těchto podmínek:
iv) informace o úvěrech a vkladech uvnitř skupiny, jak je uvedeno v oddíle 5.3 části 2 přílohy I;
v) členění podle sektorů uvedené v oddíle 3 části 3 přílohy I;
vi) členění podle zemí uvedené v oddíle 7 části 3 přílohy I;
vii) informace o držbě nemovitostí uvedené v oddílu 4 části 3 přílohy I;
viii) členění podle účastí uvedené v oddíle 6 části 3 přílohy I;
ix) informace o sekuritizacích a jiných převodech úvěrů uvedené v části 5 přílohy I.
i) jedná se o první emisi akcií/podílových listů fondů peněžního trhu;
ii) požadované statistické informace o rezidentské příslušnosti držitelů akcií/podílových listů fondů peněžního trhu jsou shromažďovány z jiných zdrojů v souladu s oddílem 5.7 části 2 přílohy I;
iii) z důvodu vývoje na trhu není nadále možné, aby národní centrální banky shromažďovaly požadované informace o rezidentské příslušnosti držitelů akcií/podílových listů fondů peněžního trhu, jak je uvedeno v bodu ii).
5. Národní centrální banky mohou úvěrovým institucím, které nejsou měnovými finančními institucemi, udělit výjimky z jakékoli z těchto statistických zpravodajských povinností: Pokud národní centrální banky udělí výjimky podle prvního pododstavce písm. a), shromažďují alespoň všechny tyto statistické informace:
i) informací o členění úvěrů nefinančním podnikům, které jsou denominovány v eurech, podle splatnosti;
ii) informací o členění úvěrů domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem, které jsou denominovány v eurech, podle splatnosti a účelu úvěru;
iii) členění kapitálu a rezervních fondů uvedeného v oddíle 6 části 2 přílohy I;
iv) informací o držbě nemovitostí uvedených v oddílu 4 části 3 přílohy I;
v) členění podle účastí uvedeného v oddíle 6 části 3 přílohy I;
vi) informací o naběhlých úrocích z úvěrů a vkladů, jak je uvedeno v oddíle 7 části 2 přílohy I;
vii) informací o držbě cenných papírů na vlastní účet uvedené v tabulce 1 v části 2 přílohy I.
a) každoročně zůstatek celkových aktiv;
b) statistické informace uvedené v příloze III, které jsou nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).
6. Národní centrální banky mohou měnovým finančním institucím a úvěrovým institucím, které nejsou měnovými finančními institucemi, udělit tyto výjimky z požadavku na vykazování úprav z přecenění podle čl. 5 odst. 1 a 2:
a) fondům peněžního trhu výjimku z požadavku vykazovat úpravy z přecenění, jak je uvedeno v části 4 přílohy I;
b) měnovým finančním institucím a úvěrovým institucím, které nejsou měnovými finančními institucemi, výjimku z povinnosti měsíčně vykazovat úpravy z přecenění u cenných papírů, jak je uvedeno v tabulce 1 A v části 4 přílohy I. Je-li udělena výjimka podle tohoto písmene, zpravodajské jednotky tyto úpravy z přecenění vykazují čtvrtletně a národním centrálním bankám na požádání poskytnou tyto informace:
c) Národní centrální banky mohou měnovým finančním institucím a úvěrovým institucím, které nejsou měnovými finančními institucemi, udělit výjimky z povinnosti vykazovat úpravy z přecenění, jak je uvedeno v části 4 přílohy I, pokud zpravodajská jednotka vykazuje zůstatky cenných papírů ke konci měsíce podle jednotlivých cenných papírů. Je-li udělena výjimka podle tohoto bodu, platí obě tyto podmínky:
i) vykazované informace zahrnují za každý cenný papír účetní hodnotu uvedenou v rozvaze a
ii) v případě cenných papírů bez veřejných identifikačních kódů vykazované informace zahrnují údaje o kategorii nástrojů, splatnosti a emitentovi, jež postačují k odvození členění, která jsou v tabulkách 1 A a 2 A v části 4 přílohy I vymezena jako " minimální požadavky " .
7. Národní centrální banky mohou měnovým finančním institucím udělit výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti uvedené v oddílech 7 až 9 v části 3 přílohy I, pokud jde o členský stát mimo eurozónu, platí-li jedna z těchto podmínek: Pokud národní centrální banka udělí měnovým finančním institucím výjimky podle prvního pododstavce ve vztahu k zemi, která přistupuje k Unii, může národní centrální banka tyto výjimky zrušit po uplynutí 12 měsíců od doby, kdy měnové finanční instituce informuje o svém záměru tyto výjimky zrušit. Pokud národní centrální banky udělí výjimky měnovým finančním institucím podle prvního pododstavce, mohou stejné výjimky udělit rovněž úvěrovým institucím, které nejsou měnovými finančními institucemi.
a) statistické informace, které jsou shromažďovány na vyšší úrovni agregace, ukazují, že pozice vůči protistranám, které jsou rezidenty v uvedeném členském státě mimo eurozónu, jsou nevýznamné;
b) statistické informace, které jsou shromažďovány na vyšší úrovni agregace, ukazují, že pozice v měně uvedeného členského státu mimo eurozónu jsou nevýznamné.
8. Národní centrální banky mohou měnovým finančním institucím udělit výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti týkající se fiktivního cash poolingu, jak je uvedeno v části 2 přílohy I, v těchto případech:
a) pokud zůstatky vkladů rezidentů eurozóny (s výjimkou měnových finančních institucí) nebo úvěrů rezidentům eurozóny (s výjimkou měnových finančních institucí) v rámci fiktivního cash poolingu v národní rozvaze měnových finančních institucí nepřesahují 2 miliardy EUR;
b) je-li překročena prahová hodnota uvedená v písmenu a), mohou národní centrální banky měnové finanční instituci udělit výjimky, pokud zůstatky vkladů rezidentů eurozóny (s výjimkou měnových finančních institucí) nebo úvěrů rezidentům eurozóny (s výjimkou měnových finančních institucí) v rámci fiktivního cash poolingu v rozvaze měnové finanční instituce nepřesahují 500 milionů EUR.
9. Národní centrální banky mohou měnovým finančním institucím udělit výjimky z požadavku na oddělené sledování úvěrů podnikatelům (fyzickým osobám)/společenstvím bez právní subjektivity, jak je uvedeno v oddílu 3 v části 2 přílohy I, pokud tyto úvěry představují méně než 5 % celkových úvěrů poskytnutých domácnostem v národní rozvaze měnových finančních institucí. Pokud národní centrální banky udělí výjimky měnovým finančním institucím podle prvního pododstavce, udělí stejné výjimky rovněž úvěrovým institucím, které nejsou měnovými finančními institucemi.
10. Pokud národní centrální banky udělí výjimky podle odstavců 1, 2, 4, 5 a 9, ověřují, zda nejsou překročeny prahové hodnoty uvedené v příslušných ustanoveních. Toto ověření provádí včas, aby bylo možné v případě potřeby udělit nebo zrušit jakoukoli výjimku s účinností od počátku následujícího roku. Pokud národní centrální banky udělí výjimky podle odstavce 8, ověřují, zda nejsou překročeny prahové hodnoty uvedené v tomto ustanovení. Toto ověření provádí alespoň jednou za dva roky a včas, aby bylo možné v případě potřeby udělit nebo případně zrušit jakoukoli výjimku s účinností od počátku následujícího roku.
Článek 10
1. Zpravodajské jednotky plní statistickou zpravodajskou povinnost, která se na ně vztahuje, v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy uvedenými v příloze IV.
2. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se má řídit skutečný soubor zpravodajských jednotek, v souladu s vnitrostátními požadavky. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a umožňovaly důkladnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy uvedených v příloze IV.
Článek 11
1. Dotčená zpravodajská jednotka vyrozumí příslušnou národní centrální banku o fúzi, rozdělení nebo jiné reorganizaci, pokud:
a) je pravděpodobné, že tato fúze, rozdělení nebo jiná reorganizace ovlivní splnění statistické zpravodajské povinnosti dotčenou zpravodajskou jednotkou, a
b) záměr provést operaci uvedenou v písmenu a) je veřejně znám.
2. Oznámení uvedené v odstavci 1:
a) je třeba učinit v přiměřené lhůtě před uskutečněním fúze, rozdělení nebo jiné reorganizace; a
b) uvádí postupy, které budou použity ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením.
3. Dojde-li k fúzi mezi zpravodajskými jednotkami mezi koncem referenčního období a lhůtou pro vykazování statistických informací za toto referenční období, kterou příslušná národní centrální banka stanovila podle čl. 7 odst. 1, nabývající instituce splní zpravodajskou povinnost nabývaných institucí za toto referenční období, jako by k fúzi nedošlo.
4. Dojde-li k fúzi mezi zpravodajskými jednotkami v průběhu referenčního období, mohou národní centrální banky povolit, aby nabývající instituce vykazovala statistické informace za nabývané instituce odděleně od svých vlastních statistických informací za toto referenční období a za následující referenční období. Pro účely prvního pododstavce nemohou národní centrální banky povolit, aby nabývající instituce vykazovala statistické informace za nabývané instituce odděleně od svých vlastních statistických informací po dobu delší než šest měsíců po uskutečnění fúze.
Článek 12
1. Úvěrové instituce vykazují příslušné národní centrální bance statistické informace uvedené v příloze III, které jsou nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).
2. Úvěrové instituce vykazují čtvrtletně alespoň statistické informace vymezené v tabulce 1 v části 1 v příloze III v těchto případech:
a) úvěrová instituce je institucí ve zbytkové části;
b) úvěrová instituce v souladu s článkem 6 vykazuje v zastoupení skupiny, která je složena pouze z institucí ve zbytkové části.
Článek 13
Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo nuceně shromažďovat informace, které jsou zpravodajské jednotky povinny poskytovat podle tohoto nařízení, aniž je tím dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Národní centrální banky vykonávají toto právo zejména tehdy, jestliže některá instituce, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze IV.
Článek 14
1. První vykazování měsíčních statistických informací podle čl. 5 odst. 1 a 2 započne údaji za leden 2022.
2. První vykazování čtvrtletních statistických informací podle čl. 5 odst. 1 a 2 započne údaji za první čtvrtletí 2022.
Článek 15
S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku provede Výkonná rada ECB jakékoli nezbytné technické změny příloh, pokud tyto změny nemění základní koncepční rámec ani neovlivňují zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek v členských státech. Výkonná rada informuje o všech těchto změnách bez zbytečného odkladu Radu guvernérů.
Článek 16
1. Nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) se zrušuje s účinkem od 26. června 2021 .
2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.
Článek 17
1. Měnové finanční instituce ve smyslu čl. 2 odst. 1 uplatňují ustanovení nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) od 26. června 2021 do 1. února 2022 .
2. Úvěrové instituce, které nejsou měnovými finančními institucemi, ve smyslu čl. 2 odst. 4 uplatňují zpravodajskou povinnost, která se vztahuje na měnové finanční instituce a která je vymezena v nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) od 26. června 2021 do 1. února 2022 s výjimkou zpravodajské povinnosti vymezené v článku 6 uvedeného nařízení. S výjimkou statistických informací, které jsou uvedeny v příloze III a které jsou nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1), mohou národní centrální banky určit datum, kdy mají úvěrové instituce, které nejsou měnovými finančními institucemi, vykazovat informace v souladu s tímto odstavcem. Tímto datem může být nejpozději 31. březen 2022 .
3. Národní centrální banky mohou úvěrovým institucím, které nejsou měnovými finančními institucemi, udělit výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti ve smyslu odstavce 1, pokud zůstatky celkových aktiv zpravodajské jednotky nepřesahují 350 milionů EUR. Pokud národní centrální banky udělí výjimky podle prvního pododstavce, shromažďují alespoň statistické informace, které jsou uvedeny v příloze III a které jsou nezbytné k výpočtu základu pro stanovení minimálních rezerv úvěrových institucí v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).
4. Pro účely odstavců 1 a 2 nemusí zpravodajské jednotky vykazovat členění úvěrů podle zajištění nemovitostmi ve smyslu oddílu 1 v části 3 přílohy I nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33).
5. Do 28. února 2022 vykazují zpravodajské jednotky určité položky rozvahy nadále čtvrtletně v souladu s čl. 5 odst. 1 třetí větou nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) a jak je uvedeno v příloze I uvedeného nařízení.
6. Pokud zpravodajské jednotky uvedené v odstavcích 1 a 2 vykazují závazky vůči úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv podle nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1), v období od 26. června 2021 do 1. února 2022 zahrnou do tohoto vykazování své závazky vůči úvěrovým institucím, které nejsou měnovými finančními institucemi.
Článek 18
Toto nařízení vstupuje v platnost pátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Použije se ode dne 26. června 2021 .
Články 5, 8 a 9 se použijí od 1. února 2022 .
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 22. ledna 2021 .
Za Radu guvernérů ECB
Prezidentka ECB
Christine Lagarde
Annex 1
L CS CSPŘÍLOHA I
STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST
ČÁST 1
Identifikace některých měnových finančních institucí na základě zásady nahraditelnosti vkladů
Tato kritéria nahraditelnosti vkladů se používají též s cílem určit, zda by pasiva měla být klasifikována jako vklady, ledaže je pro tato pasiva dána zvláštní kategorie.
- a)převoditelnost se vztahuje k možnosti mobilizovat peněžní prostředky vložené do finančního nástroje použitím platebních nástrojů, jako jsou šeky, převodní příkazy, přímá inkasa nebo podobné prostředky;
- b)směnitelnost se vztahuje k možnosti a nákladům konverze finančních nástrojů na měnu nebo převoditelné vklady; ztrátu daňových výhod v případě těchto převodů lze považovat za sankci, která snižuje stupeň likvidity;
- c)jistota znamená, že je přesně a předem známa hodnota ( "capital value ") finančního nástroje v národní měně;
- d)cenné papíry pravidelně kotované a obchodované na organizovaném trhu jsou považovány za obchodovatelné. Pro podíly v otevřených subjektech kolektivního investování neexistuje trh v běžném slova smyslu. Nicméně investoři znají denní kurzy podílů a mohou vybírat peněžní prostředky v této ceně.
Část 2
Rozvaha (měsíční zůstatky)
K sestavení měnových agregátů a protipoložek eurozóny požaduje ECB údaje uvedené v tabulce 1. Pro účely systému minimálních rezerv ECB se vyžadují další údaje. Měsíčně jsou vyžadovány tyto údaje:
Příslušnými kategoriemi nástrojů jsou: emitované oběživo, vklady, emitované akcie/podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry, kapitál a rezervy a ostatní pasiva. Za účelem rozlišení měnových pasiv a pasiv jiné než měnové povahy se vklady dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a dohody o zpětném odkupu (repo obchody). Viz definice v příloze II.
Příslušnými kategoriemi nástrojů jsou: pokladní hotovost, úvěry, držené dluhové cenné papíry, účasti, akcie investičního fondu, nefinanční aktiva a ostatní aktiva. Viz definice v příloze II.
Členění podle původní lhůty splatnosti nahrazuje podrobné členění podle nástrojů tam, kde finanční nástroje nejsou mezi jednotlivými trhy plně srovnatelné.
Hraniční body pásem splatnosti nebo výpovědních lhůt jsou: u vkladů s dohodnutou splatností jeden a dva roky původní splatnosti a u vkladů s výpovědní lhůtou tři měsíce a dva roky výpovědní lhůty. Repo obchody se nečlení podle splatnosti, neboť jde většinou o krátkodobé nástroje (obvykle méně než tři měsíce od vydání). Dluhové cenné papíry emitované měnovými finančními institucemi se dělí do skupin podle splatnosti s hranicemi jeden a dva roky. Členění podle splatnosti se nevyžaduje u akcií/podílových listů emitovaných fondy peněžního trhu.
Hraniční body pásem splatnosti jsou: jeden rok a pět let v případě úvěrů rezidentům eurozóny (jiným než měnovým finančním institucím) podle subsektorů a dále v případě úvěrů domácnostem podle účelu, s dodatečným hraničním bodem dva roky v případě úvěrů (denominovaných v eurech) nefinančním podnikům eurozóny a domácnostem podle účelu; jeden a dva roky v případě držby dluhových cenných papírů vydaných měnovými finančními institucemi, které se nacházejí v eurozóně.
Úvěry poskytnuté domácnostem a neziskovým organizacím sloužícím domácnostem se dělí podle účelu, pro který byl úvěr poskytnut (úvěry na spotřebu, úvěry na bydlení, ostatní úvěry). V rámci kategorie "ostatní úvěry "se úvěry poskytnuté podnikatelům (fyzickým osobám)/společenstvím bez právní subjektivity sledují odděleně.
U položek rozvahy, které mohou být použity při výpočtu měnových agregátů, musí být zůstatky v eurech sledovány odděleně, aby ECB měla možnost definovat měnové agregáty na základě zůstatků vyjádřených ve všech měnách celkem nebo pouze v eurech.
Pro účely systému minimálních rezerv ECB se v tabulce 1 u ústředních vládních institucí rozlišuje mezi celkovými vklady a kategoriemi vkladů "vklady s dohodnutou splatností nad dva roky ", "vklady s výpovědní lhůtou delší než dva roky "a "repo obchody ". Pro výpočet základu pro stanovení minimálních rezerv se dále shromažďují informace týkající se závazků vůči ostatním úvěrovým institucím s povinností minimálních rezerv, jak je uvedeno v části 1 přílohy III.
- a)Pokud jde o akcie/podílové listy fondů peněžního trhu, pro něž jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy vedeny záznamy identifikující jejich držitele včetně informací o jejich rezidentské příslušnosti, emitující fondy peněžního trhu či osoby, které je právně zastupují, vykazují údaje v členění podle rezidentské příslušnosti držitelů vydaných akcií/podílových listů v měsíčních rozvahách.
- b)Pokud jde o akcie/podílové listy fondů peněžního trhu, pro něž nejsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy vedeny záznamy identifikující jejich držitele anebo pro které jsou takové záznamy vedeny, ale neobsahují informaci o rezidentské příslušnosti držitelů, zpravodajské jednotky vykazují údaje v členění podle rezidentské příslušnosti v souladu s metodou stanovenou příslušnou národní centrální bankou po dohodě s ECB. Tato povinnost se omezuje na jednu z následujících možností nebo na jejich kombinaci, která musí být zvolena s ohledem na organizaci příslušných trhů a vnitrostátní právní úpravu v daném členském státě. Národní centrální banka bude plnění této povinnosti pravidelně sledovat.
- i)Emitující fondy peněžního trhu:
Emitující fondy peněžního trhu či osoby, které je právně zastupují, vykazují údaje v členění podle rezidentské příslušnosti držitelů jimi vydaných akcií/podílových listů. Takové informace mohou pocházet od obchodníka s cennými papíry nebo jiného subjektu podílejícího se na emisi, zpětném odkupu nebo převodu akcií/podílových listů.
- ii)Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jako uschovatelé akcií/podílových listů fondů peněžního trhu:
Jako zpravodajské jednotky vykazují měnové finanční instituce a OFZ jednající jakožto schovatelé akcií/podílových jednotek fondů peněžního trhu údaje v členění podle sídla držitelů akcií/podílových jednotek vydaných rezidentskými fondy peněžního trhu a uložených jménem držitele nebo jiného zprostředkovatele jednajícího rovněž jakožto schovatel. Tuto možnost lze zvolit, pokud: i) uschovatel rozlišuje akcie/podílové listy fondů peněžních trhů uložené jménem držitele od akcií/podílových listů uložených jménem jiných uschovatelů, a ii) většinu akcií/podílových listů fondů peněžních trhů uschovávají vnitrostátní rezidentské instituce, které jsou klasifikovány jako finanční zprostředkovatelé (měnové finanční instituce nebo ostatní finanční zprostředkovatelé).
- iii)Měnové finanční instituce a ostatní finanční zprostředkovatelé jako jednotky vykazující transakce s akciemi/podílovými listy rezidentského fondu peněžního trhu prováděné mezi rezidenty a nerezidenty:
Jako zpravodajské jednotky vykazují měnové a finanční instituce a OFZ, pokud jednají jako jednotky vykazující transakce s akciemi/podílovými jednotkami rezidentského fondu peněžního trhu prováděné mezi rezidenty a nerezidenty, údaje v členění podle sídla držitelů akcií/podílových jednotek vydaných rezidentskými fondy peněžního trhu, s nimiž obchodují jménem držitele nebo jiného zprostředkovatele účastnícího se téže transakce. Tuto možnost lze zvolit, pokud: i) zpravodajské pokrytí je komplexní, tj. pokrývá podstatným způsobem všechny transakce prováděné zpravodajskými jednotkami, ii) jsou poskytovány přesné údaje o nákupech a prodejích uskutečněných s nerezidenty eurozóny, iii) rozdíly mezi emisní hodnotou a hodnotou při zpětném odkupu jsou s vyloučením všech poplatků u stejných akcií/podílových listů minimální, iv) množství akcií/podílových listů vydaných rezidentskými fondy peněžního trhu a držených nerezidenty eurozóny je nízké.
- iv)Pokud se možnosti i) až ii) neuplatní, zpravodajské jednotky včetně měnových finančních institucí a ostatních finančních zprostředkovatelů vykazují příslušné údaje na základě informací, které mají k dispozici.
Toto členění se vyžaduje pro poskytování informací o účetních složkách kapitálu a rezerv a s cílem sledovat interakci této položky s ostatním vývojem v rozvaze.
Toto členění se vyžaduje pro zvýšení souladu mezi statistikami.
Tabulka 1 vyžaduje informace o dluhových cenných papírech a účastech, které měnové finanční instituce drží na vlastní účet a které jsou vyloučeny z aktiv a pasiv v souladu s čl. 8 odst. 4.
Tabulka 1
Měsíční zůstatky (1)
ČÁST 3
Rozvaha (čtvrtletní zůstatky)
Pro další analýzu měnového vývoje nebo k dalším statistickým účelům ECB požaduje ve vztahu ke klíčovým položkám:
- Členění úvěrů poskytnutých jiným než měnovým finančním institucím eurozóny podle subsektorů a splatnosti (viz tabulka 2).
Toto členění se vyžaduje, aby bylo možné sledovat úplnou strukturu subsektorů a splatností celkového úvěrového financování (úvěry a cenné papíry) ve vztahu k sektoru držby peněz.
U úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem, které jsou denominovány v eurech, s původní splatností nad jeden rok a s původní splatností nad dva roky, se vyžadují další položky ( "z toho ") pro některé zbytkové doby splatnosti a některá období pro nové nastavení úrokových sazeb (viz tabulka 2). Novým nastavením úrokové sazby se rozumí změna úrokové sazby úvěru, kterou předvídá stávající úvěrová smlouva. Úvěry podléhající novému nastavení úrokové sazby zahrnují mimo jiné úvěry, jejichž úroková sazba se pravidelně mění podle vývoje indexu (např. Euribor), úvěry, jejichž úroková sazba se mění průběžně (pohyblivé sazby), a úvěry, jejichž úrokovou sazbu může věřitel změnit podle vlastního uvážení.
- Členění vkladů vládních institucí (jiných než ústřední vládní instituce) členských států eurozóny podle subsektorů (viz tabulka 2).
Toto členění se vyžaduje jako doplňující informace k měsíčnímu vykazování.
- Členění pozic vůči protistranám mimo eurozónu podle sektorů (viz tabulka 2).
Tam, kde neplatí ESA 2010, se použije třídění sektorů podle systému SNA 2008.
- Identifikace nemovitostí v rámci nefinančních aktiv.
Toto členění je požadováno pro účely poskytnutí dodatečných informací o nefinančních aktivech a pro sledování relativního významu držby nemovitostí ze strany bankovního sektoru.
- Identifikace rozvahových pozic pro deriváty s členěním podle sektoru v rámci ostatních aktiv a ostatních pasiv (viz tabulka 2).
Toto členění se vyžaduje pro zvýšení souladu mezi statistikami a doplňuje měsíční vykazování.
- Členění držených účastí na kótované akcie, nekótované akcie a ostatní účasti (viz tabulka 2).
Toto členění doplňuje měsíční vykazování tím, že poskytuje informace o tom, jak mohou být účasti obchodovány.
- Členění podle zemí a pozice vůči Evropské investiční bance, Evropskému mechanismu stability, Evropskému nástroji finanční stability a Jednotnému výboru pro řešení krizí (viz tabulka 3).
Toto členění se vyžaduje pro analýzu dalšího měnového vývoje, k poskytnutí statistických informací o členských státech, které mohou přijmout euro, a ke kontrole kvality údajů.
Členění podle zemí se poskytuje ve vztahu ke každému členskému státu. Pokud země přistoupí k Unii, vykazování tohoto členění za tento členský stát započne čtvrtletním referenčním obdobím, které zahrnuje datum tohoto přistoupení.
Členění podle zemí se rovněž poskytuje ve vztahu k zemím, které vystupují nebo vystoupily z Unie, tj. jako samostatné členění v rámci "zbytku světa (kromě EU) ".
- Členění podle sektorů pro přeshraniční vklady institucí jiných než měnové finanční instituce v rámci eurozóny a přeshraniční úvěry těmto institucím poskytované v rámci eurozóny (viz tabulka 3).
Toto členění se vyžaduje, aby bylo možné posoudit pozice zpravodajských jednotek v jednotlivých členských státech vůči protistranám, které jsou rezidenty ostatních členských států eurozóny.
Pokud členský stát přijme euro, vykazování tohoto členění za tento členský stát započne čtvrtletním referenčním obdobím, které zahrnuje datum přijetí eura.
- Členění podle měn (viz tabulka 4).
Členění podle měny se vyžaduje u úvěrů, pokud jde o národní měnu každého členského státu mimo eurozónu, a u vkladů, úvěrů a dluhových cenných papírů držených pro vybrané měny (GBP, USD, CHF a JPY).
Toto členění se vyžaduje, aby bylo možné vypočíst transakce pro měnové agregáty a protipoložky upravené podle změn kurzů, pokud tyto agregáty zahrnují společně všechny měny.
Tabulka 2
Čtvrtletní zůstatky (Členění podle sektorů)
| ROZVAHOVÉ POLOŽKY | EU | Zbytek světa (kromě EU) | |||
| Jiný členský stát eurozóny | Členský stát mimo eurozónu | Vybrané instituce EU | z toho: Spojené království | ||
| PASIVA | |||||
Emitované oběživo | |||||
Vklady | |||||
| od MFI | |||||
| od institucí jiných než MFI | |||||
| vládní instituce | |||||
| ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce + kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz | |||||
| pojišťovací společnosti | |||||
| penzijní fondy | |||||
| investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu | |||||
| nefinanční podniky | |||||
| domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem | |||||
Emitované dluhové cenné papíry | |||||
Akcie/ podílové listy fondů peněžního trhu | |||||
Kapitál a rezervy | |||||
Ostatní pasiva | |||||
| AKTIVA | |||||
Pokladní hotovost | |||||
Úvěry | |||||
| pro MFI | |||||
| pro instituce jiné než MFI | |||||
| vládní instituce | |||||
| ostatní finanční zprostředkovatelé + pomocné finanční instituce + kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz | |||||
| pojišťovací společnosti | |||||
| penzijní fondy | |||||
| investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu | |||||
| nefinanční podniky | |||||
| domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem | |||||
Držené dluhové cenné papíry | |||||
| do 1 roku | |||||
| nad 1 rok a do 2 let | |||||
| nad 2 roky | |||||
| emitované MFI | |||||
| do 1 roku | |||||
| nad 1 rok a do 2 let | |||||
| nad 2 roky | |||||
| emitované institucemi jinými než MFI | |||||
| z toho: vládní instituce | |||||
Účasti | |||||
Akcie / podílové listy investičních fondů | |||||
| Akcie/ podílové listy fondů peněžního trhu | |||||
| Akcie / podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu | |||||
Nefinanční aktiva | |||||
Ostatní aktiva |
| ROZVAHOVÉ POLOŽKY | Všechny měny dohromady | Euro | Měny EU jiné než euro | Měny států mimo EU | Vybrané měny | ||||
| Celkem | Měna každého členského státu EU | GBP | USD | JPY | CHF | ||||
| PASIVA | |||||||||
Vklady | |||||||||
| |||||||||
| od MFI | M | M | |||||||
| od institucí jiných než MFI | M | ||||||||
| |||||||||
| od MFI | M | M | |||||||
| od institucí jiných než MFI | M | ||||||||
| |||||||||
| do 1 roku | M | ||||||||
| nad 1 rok | M | ||||||||
| od MFI | Q | ||||||||
| od institucí jiných než MFI | Q | ||||||||
Emitované dluhové cenné papíry | M | M | |||||||
| AKTIVA | |||||||||
Úvěry | |||||||||
| |||||||||
| pro MFI | M | ||||||||
| pro instituce jiné než MFI | M | M | |||||||
| |||||||||
| pro MFI | M | ||||||||
| pro instituce jiné než MFI | M | M | |||||||
| |||||||||
| do 1 roku | M | ||||||||
| nad 1 rok | M | ||||||||
| pro MFI | Q | ||||||||
| pro instituce jiné než MFI | Q | ||||||||
Držené dluhové cenné papíry | |||||||||
| |||||||||
| emitované MFI | M | M | |||||||
| emitované institucemi jinými než MFI | M | M | |||||||
| |||||||||
| emitované MFI | M | M | |||||||
| emitované institucemi jinými než MFI | M | M | |||||||
| |||||||||
| emitované MFI | Q | ||||||||
| emitované institucemi jinými než MFI | Q | ||||||||
| M | Údaje požadované měsíčně, viz tabulka 1. | ||||||||
| Q | Údaje požadované čtvrtletně, viz tabulka 2. |
ČÁST 4
Vykazování úprav z přecenění pro sestavování transakcí
Úpravy z přecenění jsou nezbytné, neboť ECB umožňují vypočítat finanční transakce. Poskytují informace o dopadu změn cen nebo jiného ocenění na zůstatky aktiv a pasiv, které jsou vykazovány v rozvaze, ke konci období. Ve vykazovaných úpravách z přecenění nejsou zahrnuty změny zůstatků způsobené vlivem pohybů směnných kurzů na aktiva a pasiva, která nejsou denominována v eurech (kurzové úpravy pro účely sestavování transakcí se odvozují samostatně).
Minimální požadavky na vykazování úprav z přecenění jsou uvedeny v tabulkách 1 A a 2 A. Zvláštní poznámky k vykazování úprav z přecenění úvěrů a cenných papírů jsou uvedeny níže.
Úpravy z přecenění odrážejí veškeré změny zůstatků úvěrů vykázaných podle částí 2 a 3, které byly způsobeny uplatněním snížení hodnoty včetně snížení objemu celkového zůstatku (odpisu) a stornem snížení hodnoty/odpisu. Rozhodne-li národní centrální banka, že zůstatky v rozvaze lze vykazovat očištěné o opravné položky k úvěrům podle čl. 8 odst. 3, měly by úpravy rovněž odrážet změny v opravných položkách k úvěrům. Úprava z přecenění se rovněž zaznamená, aby se zohlednil rozdíl mezi změnou v zůstatku úvěrů, k níž došlo v důsledku zcizení úvěru (s odúčtováním z rozvahy), a hodnotou transakce (tj. prodejní cenou). Obdobně nabytí úvěru za cenu nižší, než je vykazovaný zůstatek, vede ke kladnému přecenění.
Úprava v důsledku změn ocenění cenných papírů se týká fluktuace v ocenění cenných papírů, k níž dochází z důvodu změny cen, za které se cenné papíry vedou v účetnictví nebo obchodují. Úprava zahrnuje změny hodnoty zůstatků v rozvahách ke konci období, ke kterým průběžně dochází z důvodu změn referenční hodnoty, za kterou se cenné papíry vedou v účetnictví, tj. potenciální zisky či ztráty. Tato úprava může též zahrnovat změny ocenění vzniklé z transakcí s cennými papíry, tj. realizované zisky či ztráty.
Pro emitované dluhové cenné papíry není stanoven žádný minimální požadavek na vykazování. Pokud však postupy oceňování, které zpravodajské jednotky používají pro emitované dluhové cenné papíry, vedou ke změnám zůstatků ke konci období, jsou národní centrální banky oprávněny shromažďovat údaje týkající se těchto změn.
Tabulka 1A
Měsíční úpravy z přecenění (1)
Tabulka 2A
Čtvrtletní úpravy z přecenění (1)
ČÁST 5
Statistická zpravodajská povinnost týkající se sekuritizace úvěrů a jiných převodů úvěrů
- a)převody, které mají dopad na vykazované zůstatky, jsou zcizení, která mají za následek odúčtování z rozvahy, a nabytí, která mají za následek zachycení nebo opětovné zachycení úvěrů v rozvaze; a
- b)převody, které nemají dopad na vykazované zůstatky, jsou zcizení, která v důsledku použití IFRS 9 nebo podobných pravidel nemají za následek odúčtování úvěrů z rozvahy, a nabytí úvěrů, které měnová finanční instituce dříve převedla bez odúčtování ze své rozvahy. Do částek vykazovaných v rámci tabulky 5 se nezahrnují úvěry, které byly ve formě úvěrových pohledávek poskytnuty Eurosystému jako zajištění při úvěrových operacích měnové politiky, což vede k tomu, že jsou bez odúčtování převedeny z rozvahy.
- a)nabytí a zcizení ze strany měnové finanční instituce, která mají dopad na zůstatky úvěrů této instituce vykazované v souladu s částmi 2 a 3 přílohy I, se řadí do bloku 1, pokud měnová finanční instituce vystupuje jako správce, a do bloku 2, pokud měnová finanční instituce nevystupuje jako správce; a
- b)nabytí a zcizení ze strany měnové finanční instituce, která nemají dopad na zůstatky úvěrů této instituce vykazované v souladu s částmi 2 a 3 přílohy I, se řadí do bloku 3.
- a)nesplacené částky úvěrů, které měnová finanční instituce převedla s dopadem na její zůstatky úvěrů vykázané v souladu s částmi 2 a 3 přílohy I a v jejichž případě měnová finanční instituce vystupuje jako správce, se řadí do bloku 1; a
- b)nesplacené částky úvěrů, které měnová finanční instituce v důsledku použití IFRS 9 nebo podobných pravidel převedla bez dopadu na její zůstatky úvěrů vykázané v souladu s částmi 2 a 3 přílohy I, se řadí do bloku 3.
- a)úpravy z přecenění, které odpovídají nesplaceným částkám převedených úvěrů ve smyslu oddílu 3.1 písm. a) a případně s výhradou oddílu 3.2, se řadí do bloku 1; a
- b)úpravy z přecenění, které odpovídají nesplaceným částkám převedených úvěrů ve smyslu oddílu 3.1 písm. b), se řadí do bloku 3.
Tabulka 5a
Čisté převody úvěrů (nabytí minus zcizení): měsíční údaje
Tabulka 5b
Zůstatky a úpravy z přecenění převedených úvěrů: měsíční údaje
ČÁST 6
Zjednodušené vykazování pro malé úvěrové instituce
Pokud národní centrální banky udělí úvěrovým institucím výjimky podle čl. 9 odst. 2, mohou tyto úvěrové instituce zprostit těchto povinností:
- členění podle měn uvedené v oddílu 4 části 2.
- oddělené zachycení:
- a)pozic vůči centrálním protistranám, jak je uvedeno v oddílu 5.5 části 2;
- b)syndikovaných úvěrů, jak je uvedeno v tabulce 1 v části 2;
- c)dluhových cenných papírů se splatností do dvou let a zárukou návratnosti vložené investice nižší než 100 %, jak je uvedeno v tabulce 1 v části 2;
- d)držby nemovitostí ve smyslu oddílu 4 části 3.
- členění podle sektorů uvedené v oddílu 3 části 3.
- členění podle zemí uvedené v oddílu 7 části 3.
- členění podle měn uvedené v oddílu 9 části 3.
Tyto úvěrové instituce mohou kromě toho plnit statistickou zpravodajskou povinnost podle částí 2, 4 a 5 tak, že vykazují údaje jen čtvrtletně, a to v souladu se lhůtami, které jsou pro čtvrtletní statistiku stanoveny v čl. 7 odst. 3.
ČÁST 7
Přehled statistické zpravodajské povinnosti v oblasti rozvahových položek (1)
| KATEGORIE NÁSTROJŮ A SPLATNOSTI | |
| ROZVAHOVÉ POLOŽKY | |
| AKTIVA | PASIVA |
|
|
| KATEGORIE PROTISTRAN A ÚČELŮ | |
| AKTIVA | PASIVA |
|
|
|
|
|
|
|
|
| MĚNY | |
|
Annex 2
L CS CSPŘÍLOHA II
ZÁSADY A DEFINICE KONSOLIDACE
ČÁST 1
Konsolidace pro statistické účely na území stejného členského státu
- a)instituce zapsané v rejstříku a nacházející se na daném území, včetně dceřiných společností mateřských společností nacházejících se mimo dané území, a
- b)pobočky institucí, které mají ústředí mimo dané území.
Zpravodajské jednotky konsolidují pro statistické účely obchodní činnosti všech svých provozoven (sídla společnosti, resp. ústředí nebo poboček), které se nacházejí v témže členském státě. Instituce nacházející se v extrateritoriálních finančních střediscích se pro statistické účely považují za rezidenty na územích, ve kterých se tato střediska nacházejí.
- a)Má-li zpravodajská jednotka pobočky nacházející se na území ostatních členských států eurozóny, považuje tato zpravodajská jednotka pozice vůči všem těmto pobočkám za pozice vůči rezidentům v ostatních členských státech eurozóny.
- b)Má-li zpravodajská jednotka pobočky nacházející se mimo území členských států eurozóny, považuje tato zpravodajská jednotka pozice vůči všem těmto pobočkám za pozice vůči rezidentům ve zbytku světa.
- c)Je-li zpravodajskou jednotkou pobočka, považuje pozice vůči svému ústředí nebo jiným pobočkám stejné instituce nacházejícím se na území ostatních členských států eurozóny za pozice vůči rezidentům v ostatních členských státech eurozóny.
- d)Je-li zpravodajskou jednotkou pobočka, považuje pozice vůči svému ústředí nebo vůči jiným pobočkám stejné instituce nacházejícím se mimo území ostatních členských států eurozóny za pozice vůči rezidentům ze zbytku světa.
ČÁST 2
Definice kategorií nástrojů
| Kategorie | Popis hlavních znaků |
| Držení bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb. |
| Držba finančních aktiv, která jsou vytvořena v případech, kdy věřitelé půjčí peněžní prostředky dlužníkům a která nejsou doložena dokumenty nebo jsou doložena nepřevoditelnými dokumenty. Tato položka zahrnuje též aktiva v podobě vkladů zpravodajských jednotek. Národní centrální banky mohou u této položky požadovat též úplné členění podle sektorů.
|
| Držba dluhových cenných papírů, které jsou obchodovatelnými finančními nástroji sloužícími jako důkaz dluhu, obvykle obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala. Tato položka zahrnuje:
Cenné papíry zapůjčené v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci dohod o zpětném odkupu zůstávají v rozvaze původního majitele (a nezaznamenávají se v rozvaze dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace, a nejen pouhá možnost tak učinit. V případě, kdy dočasný nabyvatel získané cenné papíry prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako negativní pozici v portfoliu cenných papírů. |
| Účasti představují vlastnická práva ke korporacím nebo kvazikorporacím; představují nárok na zůstatkovou hodnotu po uspokojení pohledávek všech věřitelů. Tato položka zahrnuje následující členění:
|
| Akcie nebo podílové listy vydané investičními fondy, které jsou subjekty kolektivního investování, jež investují do finančních nebo nefinančních aktiv, pokud je cílem investování kapitálu získaného od veřejnosti. Tato položka zahrnuje akcie/podílové listy vydané fondy peněžního trhu podle tohoto nařízení a akcie/podílové listy vydané investičními fondy jinými než fondy peněžního trhu ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) |
| Aktiva jiná než finanční aktiva, včetně stálých aktiv (vyrobená nefinanční aktiva, která se používají opakovaně nebo průběžně ve výrobě déle než jeden rok). Tato položka může zahrnovat:
|
| Položka "ostatní aktiva "je zbytkovou položkou rozvahy na straně aktiv a je definována jako "aktiva nezahrnutá jinde ". Národní centrální banky mohou vyžadovat, aby byly vykazovány specifické dílčí pozice zahrnuté v této položce (kromě položek "z toho "vyžadovaných podle tohoto nařízení). Ostatní aktiva mohou zahrnovat:
"Ostatní aktiva "nezahrnují finanční nástroje ve formě finančních aktiv (patřících do jiných položek rozvahy), určité finanční nástroje, které nemají formu finančních aktiv, jako jsou např. záruky, přísliby, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze), a nefinanční aktiva (patřící do kategorie 6) |
KATEGORIE PASIV
| Kategorie | Popis hlavních znaků |
| Kategorie pasiv "emitované oběživo "zahrnuje bankovky a mince v oběhu, které jsou vydány nebo schváleny měnovými orgány. Tato kategorie zahrnuje bankovky vydané ECB a národními centrálními bankami. Mince v oběhu jsou součástí měnových agregátů a jsou rovněž zahrnuty do této kategorie, a to i v případě, že mince jsou z právního hlediska závazkem ústředních vládních institucí, a nikoli národní centrální banky. Pokud jsou mince v oběhu vydávány ústředními vládními institucemi, národní centrální banka v rámci "ostatních aktiv "zaznamená protipoložku tohoto pasiva (viz kategorie 7) |
| Částky (akcie, vklady nebo jiné), které zpravodajské jednotky dluží věřitelům a které splňují znaky uvedené v části 1 přílohy I, kromě částek, které vznikají z emise obchodovatelných cenných papírů nebo akcií/podílových listů fondů peněžního trhu. Pro účely statistického výkaznictví se tato kategorie dále člení na jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností, vklady s výpovědní lhůtou a repo obchody.
Následující položka se nepovažuje za vklad: Prostředky (vklady) přijaté na základě správy majetku se ve statistické rozvaze nevykazují (viz "Úvěry poskytnuté na základě správy majetku "v rámci kategorie 2) |
| Vklady, které jsou přeměnitelné na peníze a/nebo které jsou na požádání převoditelné šekem, bankovním příkazem, odpisem z účtu nebo podobným způsobem bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Tato položka zahrnuje:
|
| Převoditelné vklady jsou ty vklady v kategorii "jednodenní vklady ", jež jsou na žádost o provedení platby přímo převoditelné na jiné hospodářské subjekty pomocí běžně užívaných prostředků, jako jsou úhrady a inkasa, případně též pomocí kreditních či debetních karet, transakcí s elektronickými penězi, šeků nebo obdobných prostředků, a to bez výrazného zpoždění, omezení nebo sankce. Do převoditelných vkladů se nezahrnují vklady, které slouží pouze pro výběr hotovosti, nebo vklady, z nichž lze prostředky vybrat nebo převést prostřednictvím jiného účtu téhož majitele. |
| Nepřevoditelné vklady, které nelze směnit na peníze před dohodnutým pevným termínem nebo které lze převést na peníze před tímto dohodnutým termínem jen tehdy, je-li držitel postižen určitou sankcí. Tato položka zahrnuje rovněž administrativně regulované úsporné vklady, u kterých kritérium splatnosti není relevantní; tyto vklady by měly být zařazeny do pásma splatnosti "nad dva roky ". Finanční produkty s prolongační klauzulí musí být klasifikovány podle nejbližší doby splatnosti. Ačkoliv je možné vklady s dohodnutou splatností vyplatit po předchozím oznámení dříve nebo při zaplacení určitých sankcí na požádání, nejsou tyto znaky pro účely klasifikace považovány za relevantní. |
| Tyto položky zahrnují v případě každého členění splatnosti:
Vklady s dohodnutou splatností nad dva roky zahrnují: zůstatky (bez ohledu na dobu splatnosti), jejichž úrokové sazby nebo jiné podmínky stanoví vnitrostátní právní předpisy a které jsou určeny ke zvláštním účelům, např. financování bydlení, jež nastanou po dvou letech, i když technicky jsou splatné na požádání. |
| Nepřevoditelné vklady bez dohodnuté splatnosti, které nelze směnit na peníze bez předchozí výpovědi; před uplynutím výpovědní lhůty není směna na hotovost možná nebo je možná pouze se sankcí. Patří sem vklady, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, avšak podléhaly by sankci a omezením podle vnitrostátní praxe (zařazené do pásma splatnosti "do tří měsíců včetně "), a investiční účty bez výpovědní lhůty nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují podmínku omezující výběr (zařazené do pásma splatnosti "nad tři měsíce ") |
| Tyto položky zahrnují:
Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně zahrnují nepřevoditelné úsporné vklady na viděnou a ostatní typy vkladů drobných střadatelů, které jsou sice právně vyplatitelné na požádání, podléhaly by však výrazné sankci. Vklady s výpovědní lhůtou nad tři měsíce, z toho případně vklady s výpovědní lhůtou nad dva roky zahrnují investiční účty bez výpovědní lhůty nebo dohodnuté splatnosti, které však obsahují podmínku omezující výběr. |
| Protipoložka hotovosti obdržené výměnou za cenné papíry prodané zpravodajskými jednotkami za danou cenu s pevným závazkem zpětného odkupu těchto nebo obdobných cenných papírů za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Částky získané zpravodajskými jednotkami výměnou za cenné papíry převedené na třetí osobu, tj. dočasného nabyvatele, se klasifikují jako "repo obchody "v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace a nejen pouze možnost tak učinit. To znamená, že veškerá rizika a všechny výhody související s předmětnými cennými papíry zůstávají během celé operace na straně zpravodajských jednotek. Jako "repo obchody "se klasifikují všechny následující varianty operací typu repo obchodů:
Cenné papíry, které jsou předmětem operací typu repo obchodů, se vykazují podle pravidel uvedených v položce aktiv 3 "dluhové cenné papíry ". Do této položky patří i operace, při nichž dochází k dočasnému převodu zlata proti hotovostnímu zajištění |
| Akcie nebo podílové jednotky emitované fondy peněžního trhu. Tato položka představuje celkové závazky vůči akcionářům či podílníkům fondu peněžního trhu. Patří sem rovněž prostředky z nerozdělených zisků nebo prostředky přesunuté fondy peněžního trhu do rezerv v očekávání pravděpodobných budoucích plateb a závazků. |
| Cenné papíry jiné než majetkové účasti emitované zpravodajskými jednotkami, které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci. Tato položka zahrnuje:
|
| Tyto položky zahrnují v případě každého členění splatnosti:
|
| Emitované hybridní nástroje, které mají původní splatnost do dvou let a které mohou mít při splatnosti v důsledku kombinace dluhové a derivátové složky smluvní hodnotu v měně emise nižší, než je původně investovaná částka. |
| Pro účely statistického výkaznictví obsahuje tato kategorie částky vznikající z emisí základního kapitálu zpravodajských jednotek akcionářům nebo jiným vlastníkům, které pro držitele představují vlastnická práva ke zpravodajské jednotce a obecně i právo podílet se na jejím zisku a na jejím likvidačním zůstatku. Tato kategorie zahrnuje následující členění:
|
| Položka "ostatní pasiva "je zbytková položka rozvahy na straně pasiv definovaná jako "pasiva jinde nezahrnutá ". Národní centrální banky mohou vyžadovat, aby byly vykazovány specifické dílčí pozice zahrnuté v této položce (kromě položek "z toho "vyžadovaných podle tohoto nařízení). Ostatní pasiva mohou zahrnovat:
Z kategorie "ostatních pasiv "lze vyloučit téměř všechny finanční nástroje ve formě finančních pasiv (patřících do jiných položek rozvahy), finanční nástroje, které nemají formu finančních pasiv jako např. záruky, přísliby, správní a svěřenecké úvěry (vykazované v podrozvaze) a nefinanční pasiva jako jsou kapitálové položky na straně pasiv (patřící do kategorie "kapitál a rezervy "). |
ČÁST 3
Definice sektorů
Klasifikace sektorů v členských státech se řídí standardem ESA 2010. Tato tabulka uvádí podrobný standardní popis sektorů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni. Protistrany nacházející se v eurozóně se v relevantních případech rozlišují podle svého sektoru v souladu se seznamy, které Evropská centrální banka (ECB) vede pro statistické účely, a podle dalších pokynů ECB pro statistickou klasifikaci protistran.
Sektorová klasifikace protistran, které se nacházejí mimo členské státy, by měla být provedena v souladu se systémem SNA 2008. Termín "měnová finanční instituce "se vztahuje pouze na členské státy. Pro účely klasifikace rezidentů zemí mimo EU musí být pojem "měnová finanční instituce "vykládán tak, že označuje sektory "centrální banka ", "instituce přijímající vklady kromě centrální banky "a "fondy peněžního trhu "podle SNA 2008.
| Sektor | Definice |
| Měnové finanční instituce | Viz článek 1 |
| Vládní instituce | Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství. (ESA 2010, odstavce 2.111 až 2.113) |
| Ústřední vládní instituce | Tento subsektor (S.1311) zahrnuje všechny správní resorty státu a jiné ústřední orgány, jejichž pravomoc se obvykle vztahuje na celé ekonomické území s výjimkou správy fondů sociálního zabezpečení. (ESA 2010, odstavec 2.114) Pro účely tohoto nařízení zahrnují ústřední vládní instituce i orgány a instituce Unie, které jsou klasifikovány v sektoru vládních institucí (S.13). |
| Národní vládní instituce | Tento subsektor zahrnuje (S.1312) takové typy veřejné správy, jež jsou samostatné institucionální jednotky vykonávající s výjimkou správy fondů sociálního zabezpečení některé z funkcí vládních institucí na nižší úrovni, než je úroveň ústředních vládních institucí, a na úrovni vyšší, než je úroveň vládních institucionálních jednotek existujících na místní úrovni (ESA 2010, odstavec 2.115) |
| Místní vládní instituce | Tento subsektor (S.1313) zahrnuje takové druhy jednotek veřejné správy, jejichž pravomoc se vztahuje pouze na místně určenou část ekonomického území, s výjimkou místních orgánů fondů sociálního zabezpečení (ESA 2010, odstavec 2.116) |
| Fondy sociálního zabezpečení | Subsektor fondů sociálního zabezpečení (S.1314) zahrnuje ústřední, národní a místní institucionální jednotky, jejichž hlavní činnost spočívá v poskytování sociálních dávek a které splňují tato dvě kritéria: a) určité skupiny obyvatelstva jsou ze zákona nebo jiného právního předpisu povinny účastnit se programu nebo platit příspěvky a b) za řízení instituce, pokud jde o stanovení nebo schvalování příspěvků a dávek, zodpovídají vládní instituce nezávisle na své úloze orgánu dohledu nebo zaměstnavatele (ESA 2010, odstavec 2.117) |
| Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu | Investiční fondy ve smyslu nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38). Subsektor tvoří všechny subjekty kolektivního investování (kromě fondů peněžního trhu), které investují do finančních a/nebo nefinančních aktiv, pokud je jejich cílem investování kapitálu získaného od veřejnosti. |
| Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů + pomocné finanční instituce + kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz | Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady (nebo vkladům velmi podobné prostředky), akcie/podílové listy investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy. (ESA 2010, odstavce 2.86 až 2.94) Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se zabývají převážně činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou. Tento subsektor zahrnuje též vedení podniků (ústředí), jejichž všechny dceřiné společnosti nebo většina z nich jsou finančními institucemi (ESA 2010, odstavce 2.95 až 2.97) Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích. Tento subsektor mimo jiné zahrnuje holdingové společnosti, jejichž majetková účast ve skupině dceřiných společností umožňuje kontrolu této skupiny a jejichž hlavním předmětem činnosti je vlastnění skupiny, aniž poskytují jakékoli další služby podnikům, v nichž mají podíl na vlastním kapitálu, tzn., že nespravují ani neřídí jiné jednotky ESA 2010, odstavce 2.98 až 2.99). |
| Pojišťovací společnosti | Subsektor pojišťovacích společností (S.128) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění (ESA 2010, odstavce 2.100 až 2.104) |
| Penzijní fondy | Subsektor penzijních fondů (S.129) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění). Penzijní fondy jako programy sociálního pojištění poskytují příjmy v důchodu a často také dávky v případě smrti a invalidity (ESA 2010, odstavce 2.105 až 2.110) |
| Nefinanční podniky | Sektor nefinančních podniků (S.11) je tvořen institucionálními jednotkami, které jsou samostatnými právnickými osobami a tržními výrobci a jejichž hlavní činností je výroba výrobků a nefinančních služeb. Tento sektor zahrnuje také nefinanční kvazikorporace (ESA 2010, odstavce 2.45 až 2.54) |
| Domácnosti + neziskové instituce sloužící domácnostem | Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky, nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty považovanými za kvazikorporace. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako výrobce výrobků a nefinančních služeb výlučně pro vlastní konečné užití (ESA 2010, odstavce 2.118 až 2.128) Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD) (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví (ESA 2010, odstavce 2.129 až 2.130) |
| Podnikatelé (fyzické osoby) a společenství bez samostatné právní subjektivity – nevytvořené jako kvazikorporace –, jež jsou tržními výrobci. | (ESA 2010, odstavec 2.119d) |
Annex 3
L CS CSPŘÍLOHA III
VYKAZOVÁNÍ PRO ÚČELY MINIMÁLNÍCH REZERV
ČÁST 1
Obecná pravidla
| Zůstatky závazků vůči subjektům jiným než ECB, národní centrální banky a jiné úvěrové instituce s povinností minimálních rezerv | |
| VKLADY | |
| (Euro a cizí měny celkem) | |
| |
| |
| |
| |
| |
| |
| |
| |
| Dobrovolné vykazování |
| 9.3e + 9.3.x s výpovědní lhůtou | |
| nad dva roky | |
| z toho: | |
| 9.4e + 9.4x repo obchody | |
| Zůstatky závazků | |
| OBCHODOVATELNÉ NÁSTROJE | |
| (Euro a cizí měny celkem) | |
| |
| 11e + 11x s dohodnutou splatností | |
| do dvou let | |
| nad dva roky | |
ČÁST 2
Zvláštní pravidla pro fúze, kterých se účastní úvěrové instituce
- a)pro nabývané instituce, které jsou institucemi ve zbytkové části, referenční období pro příslušné udržovací období vymezené v čl. 5 odst. 6 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).
- b)pro nabývané instituce, které nejsou institucemi ve zbytkové části, referenční období pro příslušné udržovací období vymezené v čl. 5 odst. 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).
- a)pro nabývané instituce, které jsou institucemi ve zbytkové části, referenční období pro příslušné udržovací období vymezené v čl. 5 odst. 6 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).
- b)pro nabývané instituce, které nejsou institucemi ve zbytkové části, dřívější z těchto referenčních období:
- i.příslušné referenční období pro udržovací období v souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1); nebo
- ii.referenční období, které předchází referenčnímu období, v němž k fúzi došlo.
- a)nabývající instituce ve fúzi ve smyslu odstavce 1 je institucí ve zbytkové části a
- b)příslušné referenční období pro dané udržovací období v souladu s čl. 5 odst. 6 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1), předchází referenčnímu období, kdy fúze nabyla účinku.
Annex 4
L CS CSPŘÍLOHA IV
MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK
Zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči Evropské centrální bance ( "ECB ").
- Minimální standardy pro přenos:
- a)výkazy musí být předány včas a ve lhůtách, které příslušná národní centrální banka stanoví;
- b)forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené příslušnou národní centrální bankou;
- c)zpravodajská jednotka musí příslušné národní centrální bance poskytnout údaje o kontaktní osobě nebo osobách;
- d)musí být dodrženy technické parametry pro přenos údajů do příslušné národní centrální banky.
- Minimální standardy pro přesnost:
- a)statistické údaje musí být správné: všechny lineární vazby musí být splněny (např. aktiva a pasiva musí být vyrovnaná, dílčí součty musí vytvářet výsledné součty) a údaje musí být v rámci všech periodicit konzistentní;
- b)zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;
- c)statistické údaje musí být úplné a nesmí obsahovat časové a strukturální mezery; chybějící údaje musí být vyznačeny, vysvětleny příslušné národní centrální bance a případně co nejdříve dodány;
- d)zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry, zásady zaokrouhlování a počet desetinných míst stanovené příslušnou národní centrální bankou pro technický přenos dat.
- Minimální standardy pro pojmovou shodu:
- a)statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;
- b)v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí zpravodajské jednotky pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením obsaženým v tomto nařízení a
- c)zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v předávaných údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.
- Minimální standardy pro opravy:
Je nutné dodržovat zásady a postupy pro revize, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Revize odchylující se od pravidelných revizí musí být doplněny vysvětlivkami.
Annex 5
L CS CSPříloha V
Zrušené nařízení a jeho změna
| Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2013/33) ( Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1 ). |
| Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1375/2014 ze dne 10. prosince 2014 , kterým se mění nařízení (EU) č. 1071/2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2014/51) ( Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 77 ). |
Annex 6
L CS CSPŘÍLOHA VI
Srovnávací tabulka
| Nařízení (EU) č. 1071/2013 | Toto nařízení |
| Článek 1 | Článek 2 |
| Článek 2 | Čl. 2 odst. 5 a příloha I část 1 oddíl 1.3 |
| Čl. 3 odst. 1 | Čl. 3 odst. 1 |
| Čl. 3 odst. 2 | - |
| Čl. 3 odst. 3 | Čl. 1 písm. b) bod ii) |
| Čl. 3 odst. 4 | Čl. 3 odst. 2 |
| Článek 4 | Článek 4 |
| Čl. 5 odst. 1 a 3 | Čl. 5 odst. 1 a 2 |
| Čl. 5 odst. 2 | Čl. 5 odst. 3 |
| Čl. 5 odst. 4 | - |
| Čl. 5 odst. 5 | - |
| Čl. 6 písm. a) až c) | Čl. 5 odst. 1 první pododstavec písmen c) a d) |
| Čl. 6 písm. d) | - |
| Článek 7 | Článek 7 |
| Čl. 8 odst. 1 | Čl. 8 odst. 1 |
| Čl. 8 odst. 2 a 3 | Čl. 8 odst. 2 |
| Čl. 8 odst. 4 | Čl. 8 odst. 3 |
| Čl. 9 odst. 1 písm. a) | Čl. 9 odst. 1 první pododstavec písm. a) |
| Čl. 9 odst. 1 písm. b) | Čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec a čl. 9 odst. 5 druhý pododstavec |
| Čl. 9 odst. 1 písm. c) | Čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec |
| Čl. 9 odst. 1 písm. d) | Čl. 9 odst. 2 |
| Čl. 9 odst. 1 písm. e) | Čl. 9 odst. 10 první pododstavec |
| Čl. 9 odst. 1 písm. f) | Čl. 9 odst. 3 |
| Čl. 9 odst. 2 | Čl. 9 odst. 4 |
| Čl. 9 odst. 3 | Čl. 9 odst. 6 |
| Čl. 9 odst. 4 | - |
| Čl. 9 odst. 5 | Čl. 9 odst. 7 první pododstavec |
| Článek 10 | Článek 10 |
| Článek 11 | Článek 11 |
| Článek 12 | Článek 12 |
| Článek 13 | Článek 13 |
| Čl. 14 odst. 1 | Článek 14 |
| Čl. 14 odst. 2 | Příloha I část 3 oddíl 8 třetí pododstavec |
| Čl. 14 odst. 3 první věta | Příloha I část 3 oddíl 7 třetí pododstavec, druhá věta |
| Čl. 14 odst. 3 druhá věta | Čl. 9 odst. 7 druhý pododstavec |
| Článek 15 | Článek 15 |
| Článek 16 | Článek 18 |
| Příloha I část 1 oddíl 1 | Příloha I část 1 |
| Příloha I část 1 oddíl 2 | - |
| Příloha I část 2 | Příloha I část 2 |
| Příloha I část 3 | Příloha I část 3 |
| Příloha I část 4 | Příloha I část 4 |
| Příloha I část 5 | Příloha I část 5 |
| Příloha I část 6 | Příloha I část 6 |
| Příloha I část 7 | Příloha I část 7 |
| Příloha II část 1 odstavec 1 | Příloha II část 1 odstavec 1 |
| Příloha II část 1 odst. 2 písm. a) | Čl. 6 odst. 1 |
| Příloha II část 1 odst. 2 písm. b) | Příloha II část 1 odst. 2 písm. a) a c) |
| Příloha II část 1 odst. 2 písm. c) | Příloha II část 1 odst. 2 písm. b) a d) |
| Příloha II část 2 | Příloha II část 2 |
| Příloha II část 2 oddíl 3 poslední věta | Čl. 9 odst. 9 |
| Příloha II část 3 | Příloha II část 3 |
| Příloha III část 1 oddíl 1 | Příloha III část 1 |
| Příloha III část 2 oddíl 1 | Článek 6 |
| Příloha III část 2 oddíl 2 odstavec 2.1 | Čl. 2 odst. 24 |
| Příloha III část 2 oddíl 2 odstavce 2.2 až 2.3 a tabulka | Příloha III část 2 |
| Příloha III část 2 oddíl 2 odstavec 2.4 | Čl. 11 odst. 3 a 4 |
| Příloha IV | Příloha IV |