Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/26 ze dne 24. září 2021 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, pokud jde o regulační technické normy upřesňující koncept oddělených účtů s cílem zajistit ochranu peněz zákazníků v případě úpadku investičního podniku (Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 [Pozn: Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1 .] , a zejména na čl. 15 odst. 5 třetí pododstavec ve spojení s čl. 15 odst. 5 prvním pododstavcem písm. b) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Oddělené účty jsou definovány v čl. 4 odst. 1 bodě 49 nařízení (EU) 2019/2033 pro účely tabulky 1 v čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení. Aby investiční podniky, které drží peníze zákazníků na oddělených účtech, mohly používat nižší koeficienty pro výpočet kapitálového požadavku " držené peníze zákazníků " , měl by být koncept oddělených účtů upřesněn tak, aby zahrnoval podmínky, které zajišťují ochranu peněz zákazníků v případě úpadku investičního podniku. Jelikož jsou tyto podmínky stanoveny v čl. 2 odst. 1 směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 [Pozn: Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o ochranu finančních nástrojů a peněžních prostředků patřících zákazníkům, povinnosti při řízení produktů a pravidla vztahující se na poskytování nebo přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod ( Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 500 ).] , je vhodné pro účely upřesnění konceptu oddělených účtů podle tohoto nařízení odkázat na stejné podmínky. Toto nařízení by proto mělo stanovit soubor podobných požadavků, jako jsou požadavky stanovené v čl. 2 odst. 1 směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2017/593.
(2) Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.
(3) Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 [Pozn: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES ( Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12 ).] ,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Pokud jde o podmínky, které zajišťují ochranu peněz zákazníků v případě úpadku investičního podniku, koncept oddělených účtů uvedený v čl. 15 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) 2019/2033 znamená, že:
- a)záznamy a účty jsou vedeny způsobem, který investičním podnikům umožňuje kdykoli a bezodkladně odlišit peněžní prostředky držené pro jednoho zákazníka od peněžních prostředků držených pro ostatní zákazníky a od jejich vlastních prostředků;
- b)záznamy a účty jsou vedeny tak, aby byla zajištěna jejich přesnost, a zejména jejich souvztažnost k penežním prostředkům drženým pro zákazníky, a aby mohly být použity jako auditní stopa;
- c)pravidelně se provádí sesouhlasení interních účtů a záznamů investičních podniků s účty a záznamy všech třetích stran, které tyto peněžní prostředky drží;
- d)byly podniknuty nezbytné kroky k zajištění toho, aby uložené peněžní prostředky zákazníků byly vedeny na účtu nebo účtech identifikovatelných odděleně od účtů, na nichž jsou vedeny prostředky patřící investičnímu podniku;
- e)jsou zavedena odpovídající organizační opatření k minimalizaci rizika ztráty či znehodnocení peněžních prostředků zákazníků nebo práv k těmto peněžním prostředkům v důsledku zneužití peněžních prostředků, podvodu, nekvalitní správy, nedostatečné evidence či nedbalosti.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 24. září 2021 .
Za Komisi
předsedkyně
Ursula von der Leyen