• Účetní pravidla jsou definována v odstavci 5 IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby a tento termín se v tomto standardu používá ve stejném významu.

• Obecné účetní závěrky (označované jako účetní závěrky) jsou takové závěrky, jež splňují potřeby uživatelů, kteří nemají pravomoc požadovat sestavy přizpůsobené svým konkrétním informačním potřebám.

• Neproveditelný – aplikace požadavku je neproveditelná, jestliže ho účetní jednotka nemůže aplikovat ani po vynaložení přiměřeného úsilí.

• Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) jsou standardy a interpretace vydané Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB). Zahrnují:

  • a)mezinárodní standardy účetního výkaznictví;
  • b)mezinárodní účetní standardy;
  • c)interpretace IFRIC a
  • d)interpretace SIC [Pozn:

    Definice IFRS změněná po změně názvu zavedené novelou stanov Nadace IFRS v roce 2010.

    ] .

• Významný:

  Informace jsou významné, pokud by se mohlo důvodně očekávat, že jejich vynechání, zkreslení nebo zastření ovlivní rozhodnutí, která činí primární uživatelé obecné účetní závěrky na základě této účetní závěrky, jež poskytuje finanční informace o konkrétní vykazující účetní jednotce.

  Významnost závisí na povaze nebo objemnosti informací, nebo na obojím. Účetní jednotka posoudí, zda informace, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými informacemi, jsou v kontextu její účetní závěrky jako celku významné.

  Informace jsou zastřeny, pokud jsou sděleny způsobem, který by na primární uživatele účetní závěrky zapůsobil podobně jako vynechání nebo zkreslení uvedených informací. Níže jsou uvedeny příklady okolností, které mohou vést k zastření významných informací:

  • a)informace o významné položce, transakci nebo jiné události jsou zveřejněny v účetní závěrce, avšak použitý jazyk je mlhavý nebo nejasný;
  • b)informace o významné položce, transakci nebo jiné události jsou v účetní závěrce rozptýleny;
  • c)rozdílné položky, transakce nebo jiné události jsou nevhodně agregovány;
  • d)podobné položky, transakce nebo jiné události jsou nevhodně odděleny a
  • e)srozumitelnost účetní závěrky je snížena v důsledku toho, že významné informace jsou natolik překryty informacemi nevýznamnými, že primární uživatel není schopen určit, které informace jsou významné.

  K posouzení, zda lze důvodně očekávat, že informace ovlivní rozhodnutí primárních uživatelů obecné účetní závěrky konkrétní vykazující účetní jednotky, je třeba, aby účetní jednotka zohlednila charakteristické znaky těchto uživatelů a zároveň své vlastní okolnosti.

  Mnoho stávajících a potenciálních investorů, poskytovatelů úvěrů a dalších věřitelů nemůže vyžadovat, aby vykazující účetní jednotky poskytovaly informace přímo jim, a musí u většiny finančních informací, které potřebují, spoléhat na obecnou účetní závěrku. V důsledku toho jsou primárními uživateli, jimž je obecná účetní závěrka určena. Účetní závěrka se vypracovává pro uživatele, kteří mají přiměřené znalosti o obchodních a ekonomických činnostech a kteří informace zkoumají a analyzují s náležitou péčí. I dobře informovaní a pečliví uživatelé mohou někdy potřebovat požádat o pomoc poradce, aby informace o složitých ekonomických jevech pochopili.

• Komentář obsahuje další informace k informacím prezentovaným ve výkazu o finanční pozici, výkazu zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku, výkazu změn vlastního kapitálu a výkazu peněžních toků. Komentář obsahuje popis a rozbor položek zveřejňovaných v těchto výkazech a informace, které nesplňují podmínky pro uznání v těchto výkazech.

• Ostatní úplný výsledek obsahuje položky výnosů a nákladů (včetně reklasifikačních úprav), které nejsou uznány do hospodářského výsledku, jak je požadováno nebo povoleno jinými standardy.

  Složkami ostatního úplného výsledku jsou:

  • a)změny ve fondu z přecenění (viz IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a IAS 38 Nehmotná aktiva );
  • b)přecenění plánů definovaných požitků (viz IAS 19 Zaměstnanecké požitky );
  • c)zisky a ztráty vyplývající z převodů účetních závěrek zahraničních subjektů na měnu vykazování (viz IAS 21 Dopady změn měnových kurzů );
  • d)zisky a ztráty z investic do kapitálových nástrojů určených za oceňované reálnou hodnotou v ostatním úplném výsledku v souladu s odstavcem 5.7.5 IFRS 9 Finanční nástroje ;
  • da)zisky a ztráty z finančních aktiv oceňovaných reálnou hodnotou v ostatním úplném výsledku v souladu s odstavcem 4.1.2A IFRS 9;
  • e)efektivní část zisků a ztrát ze zajišťovacích nástrojů při zajišťování peněžních toků a zisky a ztráty ze zajišťovacích nástrojů, které zajišťují investice do kapitálových nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou v ostatním úplném výsledku v souladu s odstavcem 5.7.5 IFRS 9 (viz kapitola 6 IFRS 9);
  • f)pro určité závazky označené za oceňované reálnou hodnotou do hospodářského výsledku částka odpovídající změně v reálné hodnotě, která je důsledkem změn úvěrového rizika souvisejícího s tímto závazkem (viz odstavec 5.7.7 IFRS 9);
  • g)změny v časové hodnotě opcí při oddělení vnitřní hodnoty a časové hodnoty opční smlouvy, přičemž za zajišťovací nástroj budou označeny pouze změny vnitřní hodnoty (viz kapitola 6 IFRS 9);
  • h)změny v hodnotě forwardových částí forwardových smluv při oddělení forwardové části a spotové části forwardové smlouvy v případě, že za zajišťovací nástroj budou označeny pouze změny spotové části, a změny hodnoty měnového bazického rozpětí ( basis spread ) finančního nástroje v případě, že budou vyloučeny z určení finančního nástroje za zajišťovací nástroj (viz kapitola 6 IFRS 9);
  • i)finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění ze smluv vystavených v rozsahu působnosti IFRS 17 Pojistné smlouvy vyloučené z hospodářského výsledku, pokud jsou celkové finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění rozčleněny tak, aby byla do hospodářského výsledku zahrnuta částka určená systematickou alokací za použití odst. 88 písm. b) IFRS 17, nebo částkou, která vylučuje účetní neshodu s finančními výnosy nebo náklady z podkladových položek, za použití odst. 89 písm. b) IFRS 17, a
  • j)finanční výnosy nebo náklady z držených zajistných smluv vyloučené z hospodářského výsledku, pokud jsou celkové finanční výnosy nebo náklady ze zajistných smluv rozčleněny tak, aby byla do hospodářského výsledku zahrnuta částka určená systematickou alokací za použití odst. 88 písm. b) IFRS 17.

• Vlastníci jsou držitelé nástrojů klasifikovaných jako vlastní kapitál.

• Hospodářský výsledek jsou celkové výnosy snížené o náklady bez složek ostatního úplného výsledku.

• Reklasifikační úpravy jsou částky reklasifikované do hospodářského výsledku běžného období, které byly v běžném období nebo v minulých obdobích uznány jako ostatní úplný výsledek.

• Úplný výsledek celkem je změna ve vlastním kapitálu za období, která vyplývá z jiných transakcí a událostí, než jsou změny vyplývající z transakcí s vlastníky jednajícími v rámci své pravomoci jako vlastníci.

Úplný výsledek celkem obsahuje všechny složky "hospodářského výsledku "a "ostatního úplného výsledku ".

• a)finanční nástroj s prodejní opcí klasifikovaný jako kapitálový nástroj (popsaný v odstavcích 16A a 16B IAS 32);
• b)nástroj, který účetní jednotce ukládá závazek dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci a je klasifikován jako kapitálový nástroj (popsaný v odstavcích 16C a 16D IAS 32).

• a)aktiva;
• b)závazky;
• c)vlastní kapitál;
• d)výnosy a náklady včetně zisků a ztrát;
• e)vklady a výplaty vlastníkům jednajícím v rámci své pravomoci jako vlastníci a
• f)peněžní toky.

Tyto informace společně s dalšími informacemi v komentáři pomáhají uživatelům účetních závěrek předvídat budoucí peněžní toky účetní jednotky, zejména jejich načasování a míru jistoty.

• a)výkaz o finanční pozici ke konci období;
• b)výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku za období;
• c)výkaz změn vlastního kapitálu za období;
• d)výkaz peněžních toků za období;
• e)komentář obsahující významné informace o účetních pravidlech a další vysvětlující informace;
• ea)srovnávací informace ve vztahu k předcházejícímu období, jak je uvedeno v odstavcích 38 a 38A, a
• f)výkaz o finanční pozici k počátku předcházejícího období, pokud účetní jednotka aplikuje účetní politiku retrospektivně nebo provádí retrospektivní přepracování položek účetní závěrky nebo pokud reklasifikuje položky své účetní závěrky v souladu s odstavci 40A–40D.

Účetní jednotka může používat pro výkazy jiné názvy, než které se používají v tomto standardu. Účetní jednotka může například používat název "výkaz o úplném výsledku "místo názvu "výkaz zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku ".

• a)hlavních faktorů a vlivů určujících finanční výkonnost včetně změn prostředí, ve kterém účetní jednotka vyvíjí činnost, reakcí účetní jednotky na tyto změny a jejich dopady, a dále pravidla účetní jednotky pro investice do udržení a zvýšení finanční výkonnosti, včetně dividendové politiky;
• b)zdrojů financování účetní jednotky a jejího cílového poměru závazků k vlastnímu kapitálu a
• c)zdrojů účetní jednotky, které nejsou uznány ve výkazu o finanční pozici podle IFRS.

• a)zvolila a aplikovala účetních pravidla v souladu s IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby . IAS 8 stanoví hierarchii závazných postupů, které vedení bere v úvahu v případě absence IFRS specificky se vztahujícího k určité položce;
• b)prezentovala informace včetně účetních pravidel způsobem, který poskytuje relevantní, spolehlivé, srovnatelné a srozumitelné informace;
• c)poskytla další zveřejnění v případech, kdy soulad se specifickými požadavky IFRS je nedostatečný k tomu, aby uživatelé mohli pochopit vliv určitých transakcí, jiných událostí a podmínek na finanční pozici a finanční výkonnost účetní jednotky.

• a)informaci o tom, že vedení došlo k závěru, že účetní závěrka zobrazuje věrně finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky;
• b)že bylo dosaženo souladu s příslušnými standardy IFRS s výjimkou toho, že došlo k odklonu od určitého požadavku za účelem dosažení věrného zobrazení;
• c)název IFRS, od kterého se účetní jednotka odklonila, povahu odklonu včetně způsobu řešení, který by předmětný IFRS vyžadoval, důvod, proč by dané řešení bylo za těchto okolností tak zavádějící, že by vedlo ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v koncepčním rámci , a přijaté řešení a
• d)u každého zveřejňovaného období finanční dopad odklonu na jednotlivé položky účetní závěrky, pokud by byly vykazovány v souladu s daným požadavkem.

• a)názvu předmětného IFRS, povahy požadavku a důvodu, proč vedení dospělo k závěru, že soulad s daným požadavkem je za daných okolností natolik zavádějící, že vede ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v koncepčním rámci , a
• b)u každého zveřejňovaného období úpravy jednotlivých položek v účetní závěrce, o kterých vedení rozhodlo, že by byly nutné k dosažení věrného obrazu.

• a)proč za daných konkrétních okolností není dosaženo cíle účetní závěrky a
• b)jak se liší okolnosti účetní jednotky od ostatních účetních jednotek, které jsou v souladu s daným požadavkem. Jestliže jiné účetní jednotky v podobné situaci jsou v souladu s daným požadavkem, existuje vyvratitelná domněnka, že soulad účetní jednotky s předmětným požadavkem by nebyl natolik zavádějící, že by způsobil konflikt s cílem účetní závěrky stanoveným v koncepčním rámci .

• a)účetní jednotka vykazuje zisky a ztráty z prodeje dlouhodobých aktiv včetně investic a provozních aktiv v částce rozdílu mezi protihodnotou při vyřazení aktiv a účetní hodnotou aktiv včetně souvisejících nákladů spojených s prodejem a
• b)účetní jednotka smí uznat výdaje související s rezervou vykazovanou v souladu s IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva refundované na základě smluvního ujednání s třetí stranou (například dodavatelská záruční smlouva) snížené o příslušnou refundaci.

• a)důvod pro použití delšího nebo kratšího období a
• b)skutečnost, že částky vykazované v účetní závěrce nejsou zcela srovnatelné.

• a)používá účetní metodu retrospektivně, provádí retrospektivní přepracování položek v účetní závěrce nebo reklasifikuje položky ve své účetní závěrce a
• b)retrospektivní použití, retrospektivní přepracování nebo reklasifikace má významný dopad na informace ve výkazu o finanční pozici na začátku předchozího období.

• a)ke konci běžného období;
• b)ke konci předcházejícího období a
• c)k začátku předcházejícího období.

• a)povahu reklasifikace;
• b)částku každé položky nebo třídy položek, které se reklasifikují, a
• c)důvod reklasifikace.

• a)důvod, proč nebyla reklasifikace částek provedena, a
• b)povahu úprav, které by byly provedeny, kdyby částky byly reklasifikovány.

• a)je zřejmé, že v důsledku podstatné změny v povaze provozní činnosti účetní jednotky nebo v důsledku kontroly účetní závěrky účetní jednotky by jiný způsob zveřejnění nebo klasifikace byl vhodnější s ohledem na kritéria výběru a aplikace účetních pravidel podle IAS 8, nebo
• b)některý IFRS vyžaduje změny ve způsobu zveřejnění údajů.

• a)název vykazující účetní jednotky nebo jiné způsoby identifikace a jakékoliv změny v těchto informacích oproti předchozímu účetnímu období;
• b)zda účetní závěrka pokrývá jednotlivou účetní jednotku nebo skupinu účetních jednotek;
• c)datum konce účetního období nebo období pokryté danou účetní závěrkou nebo komentářem;
• d)měnu vykazování podle definice v IAS 21 a
• e)úroveň zaokrouhlení použitou u prezentovaných částek v účetní závěrce.

• a)pozemky, budovy a zařízení;
• b)investiční nemovitý majetek;
• c)nehmotná aktiva;
• d)finanční aktiva (s výjimkou částek uvedených v písmenech e), h) a i));
• da)portfolia smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, které představují aktiva, členěná dle požadavků odstavce 78 IFRS 17;
• e)investice vykazované ekvivalenční metodou;
• f)biologická aktiva v oblasti působnosti IAS 41 Zemědělství ;
• g)zásoby;
• h)obchodní a jiné pohledávky;
• i)peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty;
• j)celková aktiva klasifikovaná jako držená k prodeji a aktiva zahrnutá do vyřazovaných skupin klasifikovaných jako držená k prodeji podle IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončené činnosti ;
• k)obchodní a jiné závazky;
• l)rezervy;
• m)finanční závazky (s výjimkou částek uvedených v písmenech k) a l));
• ma)portfolia smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, které představují závazky, členěná dle požadavků odstavce 78 IFRS 17;
• n)závazky a aktiva splatné daně podle definice v IAS 12 Daně ze zisku ;
• o)odložené daňové závazky a odložené daňové pohledávky podle definice v IAS 12;
• p)závazky zahrnuté ve vyřazované skupině klasifikované jako držená k prodeji podle IFRS 5;
• q)nekontrolní podíl prezentovaný v rámci vlastního kapitálu a
• r)vydaný kapitál a fondy připadající vlastníkům mateřské společnosti.

• a)musí sestávat z řádkových položek tvořených částkami uznanými a oceněnými v souladu s IFRS;
• b)musí být prezentovány a označeny způsobem, který zajišťuje, že jsou řádkové položky, které tvoří mezisoučet, jasné a srozumitelné;
• c)musí být v souladu s odstavcem 45 mezi jednotlivými obdobími konzistentní a
• d)nesmí být zdůrazněny více než mezisoučty a součty vyžadované v IFRS pro výkaz o finanční pozici.

• a)jsou zahrnuty řádky, pokud velikost, povaha nebo funkce položky nebo agregace podobných položek jsou takové, že samostatné vykázání je relevantní pro pochopení finanční pozice účetní jednotky, a
• b)použité popisy a pořadí položek nebo agregace podobných položek mohou být upraveny podle povahy účetní jednotky a jejích transakcí tak, aby poskytly informace relevantní pro pochopení finanční pozice účetní jednotky. Například finanční instituce může upravit výše uvedené popisy tak, aby poskytly informace, které odpovídají její činnosti.

• a)povaha a likvidita aktiv;
• b)funkce aktiv v rámci účetní jednotky a
• c)částky, povaha a načasování závazků.

• a)ne více než dvanácti měsíců po skončení účetního období a
• b)více než dvanácti měsíců po skončení účetního období.

• a)se předpokládá, že bude realizováno nebo je určeno k prodeji nebo spotřebě během obvyklého provozního cyklu účetní jednotky;
• b)je určeno především pro účely obchodování;
• c)se předpokládá, že bude realizováno během dvanácti měsíců od skončení účetního období, nebo
• d)se jedná o peníze nebo peněžní ekvivalent (podle definice v IAS 7), za předpokladu, že není omezena jeho směna nebo použití pro úhradu závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období.

Účetní jednotka klasifikuje všechna ostatní aktiva jako dlouhodobá.

• a)se předpokládá, že bude vypořádán během jejího obvyklého provozního cyklu;
• b)drží závazek primárně pro účely obchodování;
• c)závazek má být vypořádán během dvanácti měsíců od skončení účetního období nebo
• d)účetní jednotka nemá nepodmíněné právo odložit vypořádání závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období (viz odstavec 73). Podmínky závazku, z nichž by mohlo podle uvážení protistrany vyplynout vypořádání závazku emisí kapitálových nástrojů, nemají na jeho klasifikaci vliv.

Účetní jednotka je povinna klasifikovat všechny ostatní závazky jako dlouhodobé.

• a)původní termín byl na období delší než dvanáct měsíců a
• b)po skončení účetního období a před schválením účetní závěrky ke zveřejnění byla uzavřena dohoda o refinancování nebo restrukturalizaci plateb na dlouhodobém základě.

• a)refinancování na dlouhodobém základě;
• b)náprava porušení smlouvy o dlouhodobé půjčce a
• c)poskytnutí lhůty věřitelem, během které lze napravit porušení smlouvy o dlouhodobé půjčce; tato lhůta končí za nejméně dvanáct měsíců po skončení účetního období.

• a)položky pozemků, budov a zařízení jsou rozděleny do tříd v souladu s IAS 16;
• b)pohledávky jsou rozděleny na částky pohledávek za odběrateli, pohledávky za spřízněnými stranami, zálohy a ostatní částky;
• c)zásoby jsou členěny v souladu s IAS 2 Zásoby do skupin jako je zboží, výrobní zásoby, materiál, nedokončená výroba a hotové výrobky;
• d)rezervy jsou členěny na rezervy na zaměstnanecké požitky a další položky a
• e)vlastní kapitál a rezervní fondy jsou členěny do různých tříd – například splacený kapitál, emisní ážio a rezervní fondy.

• a)pro každou kategorii základního kapitálu:

  • i)počet autorizovaných akcií;
  • ii)počet akcií vydaných a plně splacených a vydaných, ale plně nesplacených;
  • iii)nominální hodnotu akcie nebo to, že akcie nemají nominální hodnotu;
  • iv)sesouhlasení počtu akcií v oběhu na počátku a na konci období;
  • v)práva, přednostní práva a omezení přiřazená k dané kategorii včetně omezení výplaty dividend a splacení kapitálu;
  • vi)vlastní akcie v držení účetní jednotky nebo v držení jejích dceřiných společností nebo přidružených podniků a
  • vii)akcie vyhrazené k vydání na základě opcí a smluv o prodeji akcií včetně smluvních podmínek a částek a

• b)popis povahy a účelu jednotlivých rezervních fondů v rámci vlastního kapitálu.

• a)finanční nástroj s prodejní opcí klasifikovaný jako kapitálový nástroj nebo
• b)nástroj, který účetní jednotce ukládá závazek dodat jiné straně poměrný podíl čistých aktiv účetní jednotky pouze při likvidaci a je klasifikován jako kapitálový nástroj,

mezi finančními závazky a vlastním kapitálem, zveřejní částku reklasifikovanou do každé z kategorií a z každé kategorie (finanční závazky nebo vlastní kapitál) a načasování a důvody této reklasifikace.

• a)hospodářský výsledek;
• b)celkový ostatní úplný výsledek;
• c)úplný výsledek za období, který je součtem hospodářského výsledku a ostatního úplného výsledku.

Pokud jednotka předkládá samostatný výkaz zisků a ztrát, neprezentuje oddíl hospodářského výsledku ve výkazu prezentujícím úplný výsledek.

• a)hospodářský výsledek za období přiřaditelný:

  • i)nekontrolním podílům a
  • ii)vlastníkům mateřského podniku;

• b)úplný výsledek za období přiřaditelný:

  • i)nekontrolním podílům a
  • ii)vlastníkům mateřského podniku.

Pokud účetní jednotka prezentuje hospodářský výsledek v samostatném výkazu, prezentuje požadavky uvedené v písmeně a) v uvedeném výkazu.

• a)výnosy vykazující odděleně:

  • i)úrokové výnosy, které byly vypočítány pomocí metody efektivní úrokové míry, a
  • ii)výnosy z pojistného plnění (viz IFRS 17);

• aa)zisky a ztráty vznikající na základě vynětí finančních aktiv oceněných naběhlou hodnotou;
• ab)náklady na pojistné služby z vystavených smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz IFRS 17);
• ac)výnosy nebo náklady z držených zajistných smluv (viz IFRS 17);
• b)finanční náklady;
• ba)ztráty ze znehodnocení (včetně zrušení ztrát ze znehodnocení nebo zisků ze znehodnocení) stanovené v souladu s oddílem 5.5 IFRS 9;
• bb)finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění z vystavených smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz IFRS 17);
• bc)finanční výnosy nebo náklady z držených zajistných smluv (viz IFRS 17);
• c)podíl na hospodářském výsledku z přidružených společností a společných podniků oceňovaných ekvivalenční metodou;
• ca)pokud je finanční aktivum reklasifikováno z kategorie nástrojů oceňovaných naběhlou hodnotou, takže je oceněno reálnou hodnotou do hospodářského výsledku, veškerý zisk nebo ztráta vznikající na základě rozdílu mezi předchozí naběhlou hodnotou finančního aktiva a jeho reálnou hodnotou ke dni reklasifikace (jak jej definuje IFRS 9);
• cb)pokud je finanční aktivum reklasifikováno z kategorie nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, takže je oceněno reálnou hodnotou do hospodářského výsledku, veškerý kumulativní zisk nebo ztráta dříve uznané v ostatním úplném výsledku, které jsou reklasifikovány do hospodářského výsledku;
• d)daňové náklady;
• e)[zrušeno];
• ea)jedinou částku pro veškeré ukončované činnosti (viz IFRS 5);
• f)–i)[zrušena].

• a)položky ostatního úplného výsledku (s výjimkou částek uvedených v písmenu b)), klasifikované podle povahy a shrnuté do skupin v souladu s ostatními IFRS, které:

  • i)nebudou následně reklasifikovány do hospodářského výsledku a
  • ii)budou následně reklasifikovány do hospodářského výsledku, pokud budou splněny stanovené podmínky;

• b)podíl na ostatním úplném výsledku přidružených podniků a společných podniků účtovaný ekvivalenční metodou, rozdělený na podíl položek, které v souladu s ostatními IFRS:

  • i)nebudou následně reklasifikovány do hospodářského výsledku a
  • ii)budou následně reklasifikovány do hospodářského výsledku, pokud budou splněny stanovené podmínky.

• a)musí sestávat z řádkových položek tvořených částkami uznanými a oceněnými v souladu s IFRS;
• b)musí být prezentovány a označeny způsobem, který zajišťuje, že jsou řádkové položky, které tvoří mezisoučet, jasné a srozumitelné;
• c)musí být v souladu s odstavcem 45 mezi jednotlivými obdobími konzistentní a
• d)nesmí být zdůrazněny více než mezisoučty a součty vyžadované v IFRS pro výkaz/výkazy prezentující hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek.

• a)očištěné od souvisejících daňových dopadů, nebo
• b)před souvisejícími daňovými dopady, a to s jednou částkou znázorněnou pro celkovou částku daně ze zisku vztahující se k uvedeným položkám.

Pokud se účetní jednotka rozhodne pro alternativu b), přiřadí daň k položkám, jež by mohly být následně reklasifikovány do oddílu hospodářského výsledku, a k položkám, jež následně do oddílu hospodářského výsledku reklasifikovány nebudou.

• a)snížení ocenění zásob na úroveň čisté realizovatelné hodnoty nebo snížení ocenění pozemků, budov a zařízení na zpětně získatelnou částku, a dále zrušení takového snížení;
• b)restrukturalizaci činností účetní jednotky a zrušení jakýchkoliv rezerv na náklady spojené s restrukturalizací;
• c)vyřazení položek pozemků, budov a zařízení;
• d)vyřazení investic;
• e)ukončené činnosti;
• f)urovnání sporů a
• g)jiné zrušení rezerv.

• a)úplný výsledek celkem za období, odděleně zobrazující celkové částky připadající vlastníkům mateřské společnosti a nekontrolním podílům;
• b)pro každou složku vlastního kapitálu dopady retrospektivní aplikace nebo retrospektivního přepočtu uznaných podle IAS 8 a
• c)[zrušeno];
• d)pro každou složku vlastního kapitálu sesouhlasení účetní hodnoty na počátku a na konci období (minimálně) s odděleným zveřejněním změn vyplývajících z:

  • i)hospodářského výsledku;
  • ii)ostatního úplného výsledku a
  • iii)transakcí s vlastníky jednajícími v rámci své pravomoci jako vlastníci, zobrazující odděleně vklady vlastníků a výplaty vlastníkům a změny ve vlastnických podílech v dceřiných společnostech, které nevedou ke ztrátě ovládání.

• a)prezentovat informace o bázi zpracování účetní závěrky a konkrétních účetních pravidlech použitých v souladu s odstavci 117–124;
• b)zveřejnit informace vyžadované IFRS, které nejsou obsaženy jinde v účetní závěrce, a
• c)poskytnout informace, které nejsou obsaženy jinde ve výkazech účetní závěrky, ale které jsou relevantní k pochopení kteréhokoliv z nich.

• a)zdůraznit oblasti činnosti účetní jednotky, které považuje za nejrelevantnější pro pochopení své finanční výkonnosti a finanční pozice, například seskupit informace o určitých provozních činnostech;
• b)seskupit informace o položkách obdobně oceňovaných jako například aktiva oceňovaná reálnou hodnotou nebo
• c)použít pořadí řádkových položek, v jakém jsou uváděny ve výkazu/výkazech zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku a ve výkazu o finanční pozici např.:

  • i)prohlášení o souladu s IFRS (viz odstavec 16);
  • ii)významné informace o účetních pravidlech (viz odstavec 117);
  • iii)podpůrné informace o položkách prezentovaných ve výkazu o finanční pozici a ve výkazu/výkazech zisků a ztrát a ostatního úplného výsledku a ve výkazu změn vlastního kapitálu a výkazu peněžních toků, a to v pořadí, ve kterém jsou tyto výkazy a jednotlivé řádky uvedeny, a
  • iv)jiná zveřejnění, včetně:

    • 1)podmíněných závazků (viz IAS 37) a neuznaných smluvních závazků a
    • 2)nefinančních zveřejnění, například cílů a zásad systému řízení rizik účetní jednotky (viz IFRS 7).

• a)účetní jednotka během účetního období změnila účetní pravidlo a tato změna vedla k významné změně informací v účetní závěrce;
• b)účetní jednotka zvolila účetní pravidlo z jedné nebo více možností povolených IFRS; taková situace by mohla nastat, pokud se účetní jednotka rozhodne ocenit investiční nemovitý majetek historickou cenou, a nikoli reálnou hodnotou;
• c)účetní pravidlo bylo koncipováno v souladu s IAS 8 v případě, že neexistuje IFRS, který by byl specificky použitelný;
• d)účetní pravidlo se vztahuje k oblasti, v níž je účetní jednotka při uplatňování účetních pravidel nucena učinit podstatné úsudky nebo předpoklady, a tyto úsudky nebo předpoklady zveřejní v souladu s odstavci 122 a 125 nebo
• e)související účetnictví je složité a uživatelé účetní závěrky účetní jednotky by jinak těmto významným transakcím, jiným událostem nebo podmínkám nerozuměli; taková situace by mohla nastat, pokud účetní jednotka použije na třídu významných transakcí více než jeden IFRS.

• a)[zrušeno];
• b)kdy budou v podstatě všechna podstatná rizika a užitky vyplývající z vlastnictví finančních aktiv, a v případě pronajímatelů pronajatých aktiv, převedena na jiné účetní jednotky a
• c)zda určité prodeje zboží jsou dohodami o financování, a neznamenají proto vznik výnosů, a
• d)zda smluvní podmínky finančního aktiva dávají ke stanoveným datům vzniknout peněžním tokům, které jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny.

• a)jejich povaze a
• b)jejich účetní hodnotě ke konci účetního období.

• a)povaha předpokladu nebo jiné nejistoty v odhadech;
• b)citlivost účetních hodnot vůči metodám, předpokladům a odhadům, na nichž je založen jejich výpočet, včetně důvodů citlivosti;
• c)očekávané vyřešení nejistoty a rozsah zdůvodněně možných výsledků v příštím účetním období v souvislosti s účetními hodnotami ovlivněných aktiv a závazků a
• d)vysvětlení změn provedených u minulých předpokladů, týkajících se těch aktiv a závazků, u kterých nejistota zůstává nevyřešena.

• a)kvalitativní informace o svých cílech, pravidlech a metodách řízení kapitálu včetně:

  • i)popisu toho, co řídí jako kapitál;
  • ii)pokud se na účetní jednotku vztahují externě stanovené kapitálové požadavky, zveřejní povahu těchto požadavků a jak jsou tyto požadavky zahrnuty do řízení kapitálu, a
  • iii)toho, jak účetní jednotka plní své cíle v oblasti řízení kapitálu;

• b)souhrnné kvantitativní údaje o tom, co účetní jednotka řídí jako kapitál. Některé účetní jednotky považují určité finanční závazky (například některé formy podřízených závazků) za součást kapitálu. Jiné účetní jednotky nezahrnují do kapitálu určité složky vlastního kapitálu (například složky vyplývající ze zajištění peněžních toků);
• c)veškeré změny v písmenech a) a b) z předcházejících období;
• d)zda v průběhu období splnila případné externě stanovené kapitálové požadavky, které se na ni vztahují;
• e)pokud účetní jednotka nesplnila tyto externě stanovené kapitálové požadavky, zveřejní důsledky tohoto nesplnění.

Účetní jednotka založí tato zveřejnění na informacích poskytovaných interně klíčovému vedení.

• a)shrnutí množstevních údajů o množství, které je klasifikované jako vlastní kapitál;
• b)své cíle, politiky a procesy dodržení závazku zpětně koupit či umořit nástroje, je-li o to držiteli nástrojů požádána, včetně veškerých změn provedených v předchozím období;
• c)očekávané peněžní odtoky při umoření nebo zpětném odkupu této třídy finančních nástrojů a
• d)informace o tom, jak byly očekávané peněžní odtoky při umoření nebo zpětném odkupu určeny.

• a)částku dividend navržených nebo schválených před schválením účetní závěrky ke zveřejnění, ale neuznaných jako rozdělení vlastníkům během vykazovaného období, a související částku na akcii a
• b)částku jakýchkoliv neuznaných kumulovaných preferenčních dividend.

• a)sídlo a právní formu účetní jednotky, zemi jejího založení a adresu sídla (nebo hlavní místo podnikání, jestliže se liší od adresy sídla);
• b)popis povahy činností účetní jednotky a jejích základních činností;
• c)název mateřské a nejvyšší mateřské společnosti ve skupině a
• d)jde-li o účetní jednotku s omezenou dobou použitelnosti, informace o délce její použitelnosti.

• a)[zrušeno];
• b)finančních nástrojů (viz IAS 32 Finanční nástroje : vykazování a IFRS 9 Finanční nástroje ) a
• c)biologických aktiv souvisejících se zemědělskou činností a zemědělských produktů v okamžiku sklizně (viz IAS 41 Zemědělství ).

• a)producenty zemědělských a lesních produktů, zemědělských produktů po sklizni, nerostů a nerostných produktů, a to v případech, kdy jsou oceněny – v souladu s běžně využívanou praxí v daných odvětvích – v čisté realizovatelné hodnotě. Jsou-li tyto zásoby oceněny čistou realizovatelnou hodnotou, jsou změny této hodnoty uznány do hospodářského výsledku v období, kdy ke změně došlo;
• b)makléři a obchodníky s komoditami, kteří oceňují své zásoby reálnou hodnotou sníženou o náklady prodeje. Jsou-li tyto zásoby oceněny reálnou hodnotou sníženou o náklady prodeje, změny reálné hodnoty snížené o náklady prodeje jsou uznány do hospodářského výsledku v období, kdy ke změně došlo.

• Zásoby jsou aktiva:

  • a)držená za účelem prodeje v běžném podnikání;
  • b)v procesu výroby pro takovýto prodej nebo
  • c)ve formě materiálu nebo obdobných dodávek, které se spotřebují ve výrobním procesu nebo při poskytování služeb.

• Čistá realizovatelná hodnota je odhadnutá prodejní cena v běžném podnikání snížená o odhadnuté náklady na dokončení a odhadované náklady nutné k uskutečnění prodeje.

• Reálná hodnota je cena, která by byla získána za prodej aktiva nebo zaplacena za převod závazku v řádné transakci mezi účastníky trhu k datu ocenění. (Viz IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou .)

• a)neobvyklé množství odpadu, neúčelně vynaložené práce nebo jiné výrobní náklady;
• b)náklady na skladování, pokud tyto náklady nejsou nutné ve výrobním procesu před dalším výrobním stupněm;
• c)správní režie nepřispívající k uvedení zásob na jejich současné místo a do současného stavu a
• d)náklady na prodej.

• a)účetní pravidla užitá pro ocenění zásob, včetně použitého nákladového vzorce;
• b)celková účetní hodnota zásob a výše ocenění jednotlivých skupin zásob, rozčleněných způsobem vhodným pro účetní jednotku;
• c)konečný zůstatek zásob oceněných reálnou hodnotou sníženou o náklady prodeje;
• d)výše zásob, která byla v daném období uznána jako náklady ovlivňující zisk;
• e)částka snížení ocenění zásob, která byla – v souladu s odstavcem 34 – uznána jako náklad v období, kdy se projevila;
• f)částka zrušení všech původně uznaných snížení ocenění, která byla – v souladu s odstavcem 34 – uznána jako náklad v období, kdy se projevila;
• g)okolnosti nebo skutečnosti, které vedly ke zrušení sníženého ocenění zásob v souladu s odstavcem 34, a
• h)účetní ocenění zásob daných do zástavy za závazky.

• Peněžní prostředky zahrnují peněžní hotovost a vklady na požádání.

• Peněžní ekvivalenty jsou krátkodobé, vysoce likvidní investice, které jsou pohotově směnitelné za známé částky peněžních prostředků a u nichž riziko změny hodnot není podstatné.

• Peněžní toky jsou přítoky a odtoky peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

• Hlavní (provozní) činnost představují hlavní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti, které nejsou investiční činností nebo financováním.

• Investiční činnost představuje nabývání a pozbývání dlouhodobých aktiv a jiných investic nezahrnutých do peněžních ekvivalentů.

• Financování jsou činnosti, které vedou ke změnám v rozsahu a skladbě vloženého vlastního kapitálu a výpůjček účetní jednotky.

• a)peněžní příjmy z prodeje zboží (výrobků) a poskytování služeb;
• b)peněžní příjmy z licencí a honorářů, provizí a z jiného výnosu;
• c)peněžní úhrady dodavatelům zboží a služeb;
• d)peněžní úhrady zaměstnancům a platby jejich jménem;
• e)[zrušeno];
• f)peněžní úhrady nebo vratky daní ze zisku, s výjimkou těch, které mohou být specificky přiřazeny financování a investiční činnosti, a
• g)peněžní příjmy a úhrady ze smluv uzavřených za účelem prodeje nebo obchodování.

Některé transakce, jako je prodej položky výrobního zařízení, mohou způsobit zisk či ztrátu, které jsou zahrnuty do uznaného hospodářského výsledku. Peněžní toky týkající se takových transakcí jsou peněžními toky z investiční činnosti. Peněžní úhrady na tvorbu či zisk aktiv držených za účelem pronájmu jiným osobám a následně za účelem prodeje, jak je popsáno v odstavci 68A IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení , jsou peněžními toky z hlavní (provozní) činnosti. Peněžní příjmy z pronájmu a následného prodeje takovýchto aktiv jsou rovněž peněžními toky z hlavní (provozní) činnosti.

• a)peněžní úhrady za nabytí pozemků, budov a zařízení, nehmotných a jiných dlouhodobých aktiv. Do těchto plateb jsou zahrnuty i takové, které se vztahují k aktivovaným nákladům vývoje a k pozemkům, budovám a zařízením vytvořeným vlastní činností;
• b)peněžní příjmy z prodeje pozemků, budov a zařízení, nehmotných a jiných dlouhodobých aktiv;
• c)peněžní úhrady za nabytí nástrojů vlastního kapitálu nebo dluhových nástrojů jiných účetních jednotek a podílů ve společných podnicích (jiné než platby za nástroje, které jsou považovány za peněžní ekvivalenty, a takové, které jsou drženy za účelem prodeje nebo obchodování);
• d)peněžní příjmy z prodeje nástrojů vlastního kapitálu nebo dluhových nástrojů jiných účetních jednotek a podílů ve společných podnicích (jiné než příjmy za nástroje, které jsou považovány za peněžní ekvivalenty, a takové, které jsou drženy za účelem prodeje nebo obchodování);
• e)peněžní půjčky a úvěry poskytnuté jiným stranám (jiné než půjčky a úvěry poskytnuté finanční institucí);
• f)peněžní příjmy ze splátek půjček a úvěrů poskytnutých jiným stranám (jiných než půjček a úvěrů poskytnutých finanční institucí);
• g)peněžní úhrady za smlouvy futures, forwardové smlouvy, opční smlouvy a swapové smlouvy s výjimkou smluv, které jsou drženy za účelem prodeje nebo obchodování, nebo jsou-li platby klasifikovány jako financování, a
• h)peněžní příjmy ze smluv futures, forwardových smluv, opčních smluv a swapových smluv s výjimkou smluv, které jsou drženy za účelem prodeje nebo obchodování, nebo jsou-li platby klasifikovány jako financování.

Když je smlouva účtována jako zajištění identifikovatelné pozice, jsou peněžní toky z této smlouvy klasifikovány stejným způsobem jako peněžní toky z pozice, která je zajištěna.

• a)peněžní příjmy z vydaných akcií nebo jiných kapitálových nástrojů;
• b)peněžní úhrady vlastníkům za nabytí nebo zpětný odkup akcií účetní jednotky;
• c)peněžní příjmy z vydání dluhových cenných papírů, z úvěrů, z vydání směnek, z vydání dluhopisů, z hypoték a jiných krátkodobých nebo dlouhodobých výpůjček;
• d)peněžní splátky vypůjčených částek a
• e)peněžní úhrady nájemce představující snížení nesplaceného závazku vztahujícího se k leasingu.

• a)přímé metody, pomocí níž jsou zveřejněny hlavní třídy hrubých peněžních příjmů a hrubých peněžních úhrad, nebo
• b)nepřímé metody, pomocí níž je hospodářský výsledek upraven o účinky transakcí nepeněžní povahy, o jakékoli dopady časového rozlišení, týkající se minulých nebo budoucích peněžních příjmů či úhrad z hlavní (provozní) činnosti, a položky výnosu či nákladu spojené s investičními nebo finančními peněžními toky.

• a)z účetních záznamů účetní jednotky, nebo
• b)úpravou tržeb z prodeje, nákladů na prodej (úroků a podobných výnosů a úrokových nákladů a podobných nákladů pro finanční instituce) a jiných položek ve výkazu o úplném výsledku o:

  • i)změnu stavu zásob a provozních pohledávek a závazků za období;
  • ii)jiné nepeněžní položky a
  • iii)jiné položky, jejichž peněžními účinky jsou investiční nebo finanční peněžní toky.

• a)změn stavu zásob a provozních pohledávek a závazků za období;
• b)nepeněžních položek, jako jsou odpisy, rezervy, odložené daně, nerealizované zisky či ztráty z cizích měn, nerozdělené zisky přidružených podniků a nekontrolní podíly, a
• c)všech dalších položek, jejichž peněžními účinky jsou investiční nebo finanční peněžní toky.

Čistý peněžní tok z hlavní (provozní) činnosti může být za použití nepřímé metody alternativně prezentován vykázáním výnosů a nákladů ve výkazu o úplném výsledku a vykázáním změn stavu zásob a provozních pohledávek a závazků za období.

• a)peněžní příjmy a úhrady jménem zákazníků, když tyto peněžní toky spíše odrážejí činnosti zákazníka než činnosti účetní jednotky, a
• b)peněžní příjmy a úhrady za položky, u nichž je rychlý obrat, částky jsou velké a splatnost je krátká.

• a)přijetí a splacení vkladů na požádání, které provádí banka;
• b)prostředky zákazníků držené investiční jednotkou a
• c)nájemné soustředěné jménem vlastníků nemovitostí a jim vyplacené.

• a)částky jistin týkající se zákazníků, kteří jsou držiteli kreditních karet;
• b)nákup a prodej investic a
• c)jiné krátkodobé výpůjčky, například takové, které mají splatnost tři měsíce nebo méně.

• a)peněžní příjmy a úhrady spjaté s přijetím a splacením vkladů s pevným datem splatnosti;
• b)umístění vkladů a jejich vybírání u jiných finančních institucí a
• c)peněžní půjčky a úvěry poskytované klientům a splátky těchto půjček a úvěrů.

• a)celkovou vyplacenou nebo přijatou protihodnotu;
• b)část protihodnoty složené z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů;
• c)výši peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v dceřiných podnicích nebo jiných podnicích, jejichž ovládání je získáno nebo ztraceno, a
• d)výši jiných aktiv a závazků, než jsou peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty, v dceřiných podnicích nebo jiných podnicích, jejichž ovládání je získáno nebo ztraceno, shrnutou podle hlavních kategorií.

• a)nabytí aktiv buď převzetím přímo se vztahujících závazků, nebo prostřednictvím leasingu;
• b)nabytí podniku prostřednictvím vydání vlastního kapitálu a
• c)přeměna dluhu na vlastní kapitál.

• a)změny z finančních peněžních toků;
• b)změny ze získání nebo ztráty ovládání dceřiných nebo jiných podniků;
• c)dopady změn měnových kurzů;
• d)změny reálných hodnot a
• e)ostatní změny.

• a)částku nevyčerpaných výpůjčních příslibů, které mohou být k dispozici pro budoucí provozní činnost a k vypořádání kapitálových závazků, s uvedením jakýchkoli omezení pro použití těchto příslibů;
• b)úhrnnou částku peněžních toků, která představuje zvýšení provozní kapacity, odděleně od takových peněžních toků, které jsou potřebné k udržení provozní kapacity, a
• c)částku peněžních toků vzniklých z hlavní (provozní) činnosti, z investiční činnosti či z financování za každý povinně vykazovaný segment (viz IFRS 8 Provozní segmenty ).

• Účetní pravidla jsou specifické zásady, základny, konvence, postupy a praktiky vytvořené účetní jednotkou pro přípravu a prezentaci účetní závěrky.

• Účetní odhady jsou peněžní částky v účetní závěrce, které podléhají nejistotě ohledně ocenění.

• Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) jsou standardy a interpretace vydané Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB). Zahrnují:

  • a)mezinárodní standardy účetního výkaznictví;
  • b)mezinárodní účetní standardy;
  • c)interpretace IFRIC a
  • d)interpretace SIC [Pozn:

    Definice IFRS změněná po změně názvu zavedené novelou stanov Nadace IFRS v roce 2010.

    ] .

• Pojem "významný "je definován v odstavci 7 standardu IAS 1 a ve stejném významu je používán v tomto standardu.

• Chyby minulých období jsou opomenutí nebo chybná uvedení položek v účetních závěrkách účetní jednotky za jedno nebo několik minulých období, které vznikly v důsledku nepoužívání nebo chybného použití spolehlivých informací:

  • a)které byly k dispozici v době, kdy byly účetní závěrky za zmíněná období schvalovány k vydání, a
  • b)u kterých bylo možné oprávněně očekávat, že byly získány a zvažovány při přípravě a předkládání těchto účetních závěrek.

• Takové chyby mohou být důsledkem matematických chyb, chyb při aplikaci účetních pravidel, chybné interpretace skutečností, podvodu nebo přehlédnutí.

• Retrospektivní aplikace je aplikace nového účetního pravidla na transakce, jiné události a podmínky tak, jako by toto pravidlo bylo používáno vždy.

• Retrospektivní přepočet je oprava uznávání, oceňování a zveřejňování částek prvků finanční závěrky tak, jako by k chybě minulých období vůbec nedošlo.

• Neproveditelný – aplikace požadavku je neproveditelná, jestliže ho účetní jednotka nemůže aplikovat ani po vynaložení přiměřeného úsilí. U konkrétního minulého období je neproveditelné provést změnu v účetních pravidlech zpětně nebo zpracovat retrospektivní přepočet k nápravě chyb za následujících podmínek:

  • a)dopady retrospektivní aplikace nebo retrospektivního přepočtu nelze stanovit;
  • b)retrospektivní aplikace nebo retrospektivní přepočet vyžadují předpoklady o tom, co bylo v daném období záměrem vedení účetní jednotky, nebo
  • c)retrospektivní aplikace nebo retrospektivní přepočet vyžadují podstatné odhady částek a je nemožné objektivně rozlišit informace o těchto odhadech, které:

    • i)poskytují důkaz o okolnostech, které existovaly k datu, kdy byly tyto částky uznány, oceněny nebo zveřejněny, a
    • ii)měly být k dispozici v době, kdy byla účetní závěrka za zmíněné období schvalována k vydání,

    od dalších informací.

• Prospektivní aplikace změny v účetním pravidlu a uznání dopadu změny v účetním odhadu znamená:

  • a)aplikaci nového účetního pravidla na transakce, jiné události a podmínky, které se objeví po datu, ke kterému se mění účetní pravidla, a
  • b)uznání dopadu změny na účetní odhady v běžném a budoucích obdobích ovlivněných změnou.

• a)relevantní pro potřeby přijímání ekonomických rozhodnutí uživatelů a
• b)spolehlivé v tom, že účetní závěrka:

  • i)prezentuje věrně finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky;
  • ii)odráží ekonomickou podstatu transakcí, jiných událostí a podmínek, a nejen jejich právní formu;
  • iii)je neutrální, tj. bez zaujatosti;
  • iv)je opatrná a
  • v)je kompletní ze všech významných hledisek.

• a)požadavky ve standardech IFRS zabývajících se podobnými a souvisejícími otázkami a
• b)definice, kritéria uznání a koncepce oceňování aktiv, závazků, výnosů a nákladů v Koncepčním rámci pro účetní výkaznictví ( koncepčním rámci ) [Pozn:

  Odstavec 54G vysvětluje, jak je tento požadavek změněn pro účetní zůstatky při cenové regulaci.

  ] .

• a)je vyžadována IFRS nebo
• b)přinese účetní závěrku poskytující spolehlivé a více relevantní informace o dopadech transakce, jiné události nebo podmínky na finanční pozici, finanční výkonnost nebo peněžní toky účetní jednotky.

• a)použití účetního pravidla na transakce, jiné události nebo podmínky, které se podstatně liší od transakcí, jiných událostí nebo podmínek, které nastaly v minulém období, a
• b)použití nového účetního pravidla na transakce, jiné události nebo podmínky, které se dříve nevyskytovaly nebo byly nevýznamné.

• a)účetní jednotka účtuje změnu v účetním pravidle vyplývající z prvního přijetí IFRS v souladu s přechodnými ustanoveními (pokud existují) uvedenými v příslušném IFRS a
• b)jestliže účetní jednotka změní účetní pravidlo po první aplikaci IFRS, které neobsahují specifická přechodná ustanovení vztahující se k dané změně, nebo změní účetní pravidla dobrovolně, aplikuje danou změnu retrospektivně.

• a)název IFRS;
• b)informace o tom, že změna účetního pravidla byla provedena v souladu s přechodnými ustanoveními, pokud existují;
• c)podstatu změny účetního pravidla;
• d)popis přechodných ustanovení, pokud existují;
• e)přechodná ustanovení, která mohou mít vliv na budoucí období, pokud existují;
• f)u běžného období a všech minulých vykazovaných období (v mezích proveditelnosti) částku úprav:

  • i)jednotlivých řádkových položek účetní závěrky, kterých se změna dotkla, a
  • ii)jestliže se na účetní jednotku vztahuje IAS 33 Zisk na akcii , pak pro základní i zředěný zisk na akcii;

• g)částku úpravy vztahující se k obdobím, která předcházejí vykazovaným obdobím, a to v rozsahu proveditelnosti, a
• h)je-li retrospektivní aplikace pravidla vyžadovaná odst. 19 písm. a) nebo b) u určitého období neproveditelná nebo je neproveditelná u období před vykazovaným obdobím, okolnosti, které vedly k existenci daného stavu a popis, jak a od kdy byla změna účetního pravidla aplikována.

Účetní závěrka následných období nemusí opakovaně obsahovat uvedená zveřejnění.

• a)podstatu změny účetního pravidla;
• b)důvody, proč aplikace nového účetního pravidla poskytuje spolehlivé a více relevantní informace;
• c)u běžného období a všech minulých vykazovaných období (v mezích proveditelnosti) částku úprav:

  • i)jednotlivých řádkových položek účetní závěrky, kterých se změna dotkla, a
  • ii)jestliže se na účetní jednotku vztahuje IAS 33, pak pro základní i zředěný zisk na akcii;

• d)částku úpravy vztahující se k obdobím, která předcházejí vykazovaným obdobím, a to v rozsahu proveditelnosti, a
• e)je-li retrospektivní aplikace pravidla u určitého období nebo u období před vykazovaným obdobím neproveditelná, okolnosti, které vedly k existenci podmínky a popis, jak a odkdy byla změna účetního pravidla aplikována.

Účetní závěrka následných období nemusí opakovaně obsahovat uvedená zveřejnění.

• a)tuto skutečnost a
• b)známé nebo přiměřeně odhadnutelné informace vztahující se k hodnocení možného dopadu, který bude mít aplikace nového IFRS na účetní závěrku účetní jednotky v období první aplikace.

• a)název nového IFRS;
• b)povahu nastávající změny nebo změn účetních pravidel;
• c)datum, od kterého je požadována aplikace IFRS;
• d)datum, od kterého je plánována první aplikace IFRS, a
• e)buď:

  • i)rozbor dopadu, který bude mít podle očekávání první aplikace IFRS na účetní závěrku účetní jednotky, nebo
  • ii)jestliže tento vliv není znám nebo ho nelze přiměřeně odhadnout, pak prohlášení o daném dopadu.

• a)opravná položka na očekávané úvěrové ztráty podle IFRS 9 Finanční nástroje ;
• b)čistá realizovatelná hodnota položky zásob podle IAS 2 Zásoby ;
• c)reálná hodnota aktiva nebo závazku podle IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou ;
• d)odpisové náklady položky pozemků, budov a zařízení podle IAS 16 a
• e)rezerva na závazky ze záruky podle IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky .

• a)období změny, pokud se změna týká pouze tohoto období, nebo
• b)období změny a budoucích obdobích, pokud změna ovlivňuje obojí.

• a)přepočtem srovnávacích částek za minulé vykazované (vykazovaná) období, ve kterém (kterých) došlo k chybě, nebo
• b)jestliže k chybě došlo před nejzazším vykazovaným obdobím, pak přepočtem počátečních zůstatků aktiv, závazků a vlastního kapitálu k nejzazšímu vykazovanému období.

• a)podstatu chyby minulých období;
• b)u všech minulých vykazovaných období (v mezích proveditelnosti) částku oprav:

  • i)jednotlivých řádkových položek účetní závěrky, kterých se změna dotkla, a
  • ii)jestliže se na účetní jednotku vztahuje IAS 33, pak základní i zředěný zisk na akcii;

• c)částku opravy na počátku nejzazšího vykazovaného minulého období a
• d)je-li retrospektivní přepočet u určitého období nebo u období před vykazovaným obdobím neproveditelný, okolnosti, které vedly k existenci daného stavu a popis, jak a odkdy byla chyba opravena.

Účetní závěrka následných období nemusí opakovaně obsahovat uvedená zveřejnění.

• a)poskytují důkaz o okolnostech, které existovaly k datu (datům) transakce, jiné události nebo podmínky, a
• b)měly být k dispozici v době, kdy byla účetní závěrka za zmíněné období schvalována k vydání,

od dalších informací. U některých typů odhadů (například stanovení reálné hodnoty, které používá podstatné nepozorovatelné vstupy), je neproveditelné rozlišit tyto typy informací. Pokud by retrospektivní aplikace nebo retrospektivní přepočet vyžadoval podstatný odhad, u kterého je nemožné rozlišit uvedené dva typy informací, je neproveditelné použít nové účetní pravidlo nebo opravu chyb minulých období retrospektivně.

• a)SIC-2 Konzistence – aktivace výpůjčních nákladů a
• b)SIC-18 Konzistence – alternativní metody .

• a)kdy musí účetní jednotka upravit účetní závěrku s ohledem na události po skončení účetního období;
• b)zveřejnění, která musí účetní jednotka podat o datu, ke kterému byla účetní závěrka schválena ke zveřejnění a o událostech po skončení účetního období.

Standard rovněž požaduje, aby účetní jednotka nesestavovala účetní závěrku na základě předpokladu trvání podniku v případech, kdy je z události po skončení účetního období zřejmé, že uplatnění předpokladu trvání podniku není vhodné.

• Události po skončení účetního období jsou jak příznivé, tak i nepříznivé události, k nimž dojde v období mezi koncem účetního období a datem schválení účetní závěrky ke zveřejnění. Je možno identifikovat dva typy takových událostí:

  • a)události prokazující okolnosti, které existovaly již ke konci účetního období ( události po skončení účetního období upravující účetní závěrku ), a
  • b)události naznačující okolnosti, které vznikly nově až po skončení účetního období ( události po skončení účetního období neupravující účetní závěrku ).

Příklad

Management účetní jednotky ukončil 28. února 20X2 práci na návrhu účetní závěrky k 31. prosinci 20X1. Dne 18. března 20X2 tuto závěrku projednalo a schválilo představenstvo. Dne 19. března 20X2 účetní jednotka zveřejnila svůj zisk a ostatní vybrané údaje z účetní závěrky. 1. dubna 20X2 byla účetní závěrka dána k dispozici akcionářům a třetím stranám. Dne 15. května 20X2 schválila účetní závěrku valná hromada akcionářů a 17. května 20X2 byla schválená účetní závěrka předána subjektům předepsanými platnými právními předpisy.

Datum schválení účetní závěrky ke zveřejnění je 18. březen 20X2 (datum schválení představenstvem).

Příklad

Dne 18. března 20X2 schválil management účetní závěrku k předání dozorčí radě. Dozorčí rada je sestavena výhradně ze členů, kteří nedisponují výkonnými pravomocemi, ale může obsahovat zástupce zaměstnanců nebo reprezentantů jiných externích zájmů. Tato dozorčí rada schválila účetní závěrku 26. března 20X2. 1. dubna 20X2 byla účetní závěrka dána k dispozici akcionářům a třetím stranám. Dne 15. května 20X2 schválila účetní závěrku valná hromada akcionářů a 17. května 20X2 byla schválená účetní závěrka předána subjektům předepsanými platnými právními předpisy.

Datum schválení účetní závěrky ke zveřejnění je 18. březen 20X2 (datum schválení managementem k předání dozorčí radě).

• a)rozhodnutí v případě soudního sporu vydané po skončení účetního období, které potvrzuje, že účetní jednotka měla ke konci účetního období současný závazek. Účetní jednotka upraví všechny dříve uznané rezervy souvisící s daným soudním sporem v souladu se standardem IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva nebo uzná novou rezervu. Účetní jednotka již nebude zveřejňovat podmíněný závazek, protože rozhodnutí soudu představuje další důkaz zvažovaný v souladu s odstavcem 16 standardu IAS 37;
• b)získání informace po skončení účetního období svědčící o tom, že ke konci účetního období došlo ke znehodnocení některého z aktiv nebo že původně uznaná částka tohoto znehodnocení vyžaduje úpravu. Například:

  • i)úpadek zákazníka, ke kterému došlo po skončení účetního období, obvykle potvrzuje, že zákazník byl ke konci účetního období úvěrově znehodnocen, a
  • ii)prodej zásob po skončení účetního období může podat průkaznou informaci o jejich čisté realizovatelné hodnotě ke konci účetního období;

• c)po skončení účetního období byly zjištěny pořizovací náklady aktiv nebo výsledek z prodeje aktiv, jejichž nákup, resp. prodej se uskutečnil před koncem účetního období;
• d)po skončení účetního období byla stanovena částka podílů na zisku nebo odměn v případě, že účetní jednotka měla ke konci účetního období právní nebo mimosmluvní závazek provést takovou platbu jako výsledek událostí před koncem účetního období (viz IAS 19 Zaměstnanecké požitky );
• e)odhalení zpronevěr nebo chyb, které ukazují, že účetní závěrka není správná.

• a)účetní závěrka není sestavena na základě předpokladu trvání podniku, nebo
• b)vedení účetní jednotky si je vědomo významných nejistot týkajících se událostí nebo podmínek, které mohou vést k podstatným pochybnostem o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti. Tyto skutečnosti nebo podmínky, jež vyžadují zveřejnění, mohou vzniknout až po skončení účetního období.

• a)povahu události a
• b)odhad finančního dopadu události nebo prohlášení o tom, že takový odhad není možno provést.

• a)důležitá podniková kombinace po skončení účetního období (IFRS 3 Podnikové kombinace vyžaduje v takových případech specifická zveřejnění) nebo vyřazení hlavní dceřiné společnosti;
• b)oznámení plánu ukončit činnost;
• c)důležité nákupy aktiv, klasifikace aktiv coby držených za účelem prodeje podle IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená za účelem prodeje a ukončené činnosti , ostatní prodeje aktiv nebo vyvlastnění důležitých aktiv vládou;
• d)zničení důležitého provozního zařízení požárem po skončení účetního období;
• e)oznámení nebo zahájení realizace důležité restrukturalizace (viz IAS 37);
• f)důležité operace s kmenovými i potenciálními kmenovými akciemi, ke kterým došlo po skončení účetního období (IAS 33 Zisk na akcii vyžaduje, aby účetní jednotka zveřejnila popis takových operací s výjimkou případů, kdy tyto operace zahrnují kapitalizaci nebo vydání bonusů, štěpení akcií nebo opak štěpení akcií, u kterých se podle standardu IAS 33 vyžaduje provedení úprav);
• g)abnormálně velké změny v cenách aktiv nebo měnových kurzů, ke kterým došlo po skončení účetního období;
• h)změny v daňových sazbách a daňových zákonech, které vešly v platnost nebo byly oznámeny po skončení účetního období a mají podstatný vliv na splatnou daň nebo odložený daňový závazek či pohledávku (viz IAS 12 Daně ze zisku );
• i)vznik podstatného závazku nebo podmíněného závazku, jako je například vydání podstatných záruk, a
• j)zahájení důležitého sporu vzniklého pouze na základě událostí, ke kterým došlo až po skončení účetního období.

• Účetní zisk je hospodářský výsledek za období před odečtením daňového nákladu.

• Zdanitelný zisk ( daňová ztráta ) je zisk (ztráta) za období, vypočtený podle pravidel stanovených daňovými úřady, z něhož se počítají daně ze zisku splatné (nárokovatelné).

• Daňový náklad ( daňový výnos ) je souhrnná částka zahrnutá ve vypočteném hospodářském výsledku za období z titulu splatné a odložené daně.

• Splatná daň je částka daní ze zisku splatných (nárokovatelných) z titulu zdanitelného zisku (daňové ztráty) za období.

• Odložené daňové závazky jsou částky daně ze zisku splatné v budoucích obdobích z titulu zdanitelných přechodných rozdílů.

• Odložené daňové pohledávky jsou částky daně ze zisku nárokovatelné v příštích obdobích z titulu:

  • a)odčitatelných přechodných rozdílů;
  • b)převedených nevyužitých daňových ztrát a
  • c)převedených nevyužitých daňových odpočtů.

• Přechodné rozdíly jsou rozdíly mezi účetní hodnotou aktiva nebo závazku ve výkazu o finanční pozici a jejich daňovou základnou. Přechodné rozdíly mohou být buď:

  • a)zdanitelné přechodné rozdíly , které jsou přechodnými rozdíly, které vyústí ve zdanitelné částky při určování zdanitelného zisku (daňové ztráty) budoucích období, kdy je účetní hodnota aktiva nebo závazku uhrazena nebo vypořádána, nebo
  • b)odčitatelné přechodné rozdíly , které jsou přechodnými rozdíly, které vyústí v částky, které jsou odčitatelné při určování zdanitelného zisku (daňové ztráty) budoucích období, kdy je účetní hodnota aktiva nebo závazku uhrazena nebo vypořádána.

Daňová základna aktiva nebo závazku je částka přisuzovaná tomuto aktivu nebo závazku pro daňové účely.

Příklady

• Pořizovací náklady stroje jsou 100. Odpisy pro daňové účely ve výši 30 již byly odečteny v běžném a v minulých obdobích a zůstatková hodnota bude odčitatelná v budoucích obdobích, buď jako odpis, nebo prostřednictvím odpočtu při vyřazení. Výnosy, které používáním stroje vznikají, jsou zdanitelné, veškerý zisk z vyřazení stroje je zdanitelný a každá ztráta z vyřazení bude odčitatelná pro daňové účely. Daňová základna stroje je 70 .
• Pohledávka z úroků má účetní hodnotu 100. Výnosy, které se váží k těmto úrokům, budou zdaněny na bázi peněžních toků. Daňová základna pohledávky z úroků je nula .
• Pohledávky z obchodního styku mají účetní hodnotu 100. Odpovídající výnosy již byly zahrnuty do zdanitelného zisku (daňové ztráty). Daňová základna pohledávek z obchodního styku je 100 .
• Pohledávka z přiznaných dividend od dceřiného podniku má účetní hodnotu 100. Dividendy nejsou zdanitelné. V podstatě celá účetní hodnota aktiva je odčitatelná proti ekonomickým užitkům. V důsledku toho daňová základna pohledávky z přiznaných dividend je 100 [Pozn:

  Podle této analýzy neexistují žádné zdanitelné přechodné rozdíly. Podle alternativní analýzy pohledávky z přiznaných dividend mají daňovou základnu nula a tato nulová daňová sazba se aplikuje do výsledného zdanitelného přechodného rozdílu ve výši 100. Podle obou analýz neexistuje odložený daňový závazek.

  ] .
• Pohledávka z půjčky má účetní hodnotu 100. Splacení půjčky nebude mít daňový dopad. Daňová základna půjčky je 100.

Příklady

• Krátkodobé závazky zahrnují výdaje příštích období v účetní hodnotě 100. Náklad, který se váže k této položce, bude odčitatelný pro daňové účely na bázi peněžních toků. Daňová základna výdajů příštích období je nula.
• Krátkodobé závazky zahrnují výnosy příštích období z úroků v účetní hodnotě 100. Odpovídající výnos z úroků byl zdaněn na bázi peněžních toků. Daňová základna výnosů příštích období z úroků je nula.
• Krátkodobé závazky zahrnují výdaje příštích období v účetní hodnotě 100. Odpovídající náklad byl již odečten pro daňové účely. Daňová základna výdajů příštích období je 100.
• Krátkodobé závazky zahrnují rezervu na pokuty a penále v účetní hodnotě 100. Pokuty a penále nejsou odčitatelné pro daňové účely. Daňová základna rezervy na pokuty a penále je 100 [Pozn:

  Podle této analýzy neexistují žádné zdanitelné přechodné rozdíly. Podle alternativní analýzy rezervy na pokuty a penále mají daňovou základnu nula a tato nulová daňová sazba se aplikuje do výsledného odčitatelného přechodného rozdílu ve výši 100. Podle obou analýz neexistuje odložená daňová pohledávka.

  ] .
• Závazek z půjčky má účetní hodnotu 100. Splacení půjčky nebude mít daňový dopad. Daňová základna půjčky je 100.

• a)prvotního uznání goodwillu nebo
• b)prvotního uznání aktiv nebo závazků v transakci, která:

  • i)není podnikovou kombinací;
  • ii)v době transakce neovlivní ani účetní zisk, ani zdanitelný zisk (daňovou ztrátu) a
  • iii)v době transakce nevyvolává shodné zdanitelné a odčitatelné přechodné rozdíly.

  Avšak u zdanitelných přechodných rozdílů spojených s investicemi do dceřiných podniků, poboček a přidružených podniků a podílů ve společném ujednání se odložený daňový závazek uznává v souladu s odstavcem 39.

Příklad

Aktivum s pořizovacími náklady 150 má účetní hodnotu 100. Oprávky pro daňové účely jsou 90 a daňová sazba 25 %.

Daňová základna aktiva je 60 (pořizovací náklady aktiva 150 minus daňové oprávky 90). K pokrytí účetní hodnoty 100 musí účetní jednotka dosáhnout zdanitelného zisku ve výši 100, ale bude moci odečíst pouze daňové odpisy ve výši 60. Následně účetní jednotka bude platit daň ze zisku 10 (tj. 25 % ze 40), pokud uhradí účetní hodnotu aktiva. Rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva 100 a daňovou základnou 60 je zdanitelný přechodný rozdíl 40. Proto účetní jednotka uzná odložený daňový závazek ve výši 10 (25 % ze 40) představující daň ze zisku, kterou účetní jednotka zaplatí, když uhradí účetní hodnotu aktiva.

• a)úrokový výnos je zahrnut do účetního zisku časově rozlišený, ale v některých jurisdikcích může být zahrnut do zdanitelného zisku při inkasu peněz. Daňová základna jakýchkoliv pohledávek uznaných ve výkazu o finanční pozici s ohledem na tyto výnosy je nula, protože výnosy neovlivňují zdanitelný zisk, dokud nedojde k inkasu peněz;
• b)odpisy používané pro určení částky zdanitelného zisku (daňové ztráty) se mohou lišit od odpisů ovlivňujících účetní zisk. Přechodný rozdíl je rozdílem mezi účetní hodnotou aktiva a jeho daňovou základnou, která je rozdílem mezi pořizovacími náklady aktiva sníženými o všechny odpočty povolené příslušnými daňovými předpisy při určování zdanitelného zisku v běžném a minulých obdobích. Zdanitelný přechodný rozdíl vzniká a vyúsťuje v odložený daňový závazek, když jsou daňové odpisy zrychlené oproti účetním odpisům (pokud je daňový odpis pomalejší než účetní, vzniká odčitatelný přechodný rozdíl a vyúsťuje v odloženou daňovou pohledávku);
• c)náklady na vývoj mohou být aktivovány a amortizovány do účetního zisku v budoucích obdobích, ale odpočteny pro určení částky zdanitelného zisku v období, ve kterém vznikly. Tyto náklady na vývoj mají daňovou základnu nulovou, protože již byly odečteny od zdanitelného zisku. Přechodný rozdíl je rozdíl mezi účetní hodnotou nákladů na vývoj a jejich nulovou daňovou základnou.

• a)identifikovatelná nabytá aktiva a převzaté závazky v podnikové kombinaci jsou uznány v jejich reálné hodnotě v souladu s IFRS 3 Podnikové kombinace , ale není provedena odpovídající úprava pro daňové účely (viz odstavec 19);
• b)aktiva jsou přeceněna a neprovádí se odpovídající úprava pro daňové účely (viz odstavec 20);
• c)goodwill vzniká při podnikové kombinaci (viz odstavec 21);
• d)daňová základna aktiva nebo závazku se při prvotním uznání liší od výchozí účetní hodnoty, například má-li podnik prospěch z nedaňových vládních dotací vztahujících se k aktivům (viz odstavce 22 a 33), nebo
• e)účetní hodnota investic do dceřiných podniků, poboček a přidružených podniku nebo podíly ve společném ujednání se liší od daňové základny investice nebo podílu (viz odstavce 38–45).

• a)účetní jednotka nezamýšlí aktivum vyřadit. V těchto případech přeceněná účetní hodnota aktiva bude uhrazena jeho užíváním a toto aktivum přinese zdanitelný výnos, který převýší odpis uznatelný pro daňové účely v budoucích obdobích, nebo
• b)daň z kapitálových výnosů je odložená, jestliže výnosy z vyřazení aktiva jsou investovány do podobných aktiv. V těchto případech se daň stane nakonec splatnou při prodeji nebo použití podobných aktiv.

• a)souhrn:

  • i)převedené protihodnoty oceněné v souladu s IFRS 3, který obvykle vyžaduje ocenění reálnou hodnotu stanovenou k datu akvizice;
  • ii)případných nekontrolních podílů v nabývaném podniku uznaných v souladu s IFRS 3 a
  • iii)v případě postupné podnikové kombinace, doposud držené podíly na vlastním kapitálu v nabývaném podniku oceněné reálnou hodnotou stanovenou k datu akvizice;

• b)nabytá identifikovatelná aktiva snížená o převzaté závazky oceněné k datu akvizice v souladu s IFRS 3.

Mnohé daňové úřady nedovolují snížení účetní hodnoty goodwillu jako odčitatelného nákladu při určování zdanitelného zisku. Navíc v takovýchto jurisdikcích pořizovací náklady goodwillu často nejsou odčitatelné, když se dceřiný podnik zbaví podnikání, které s ním souvisí. V takovýchto jurisdikcích má goodwill daňovou základnu nulu. Jakýkoliv rozdíl mezi účetní hodnotou goodwillu a jeho nulovou daňovou základnou je zdanitelný přechodný rozdíl. Avšak tento standard nepřipouští uznání vzniklého odloženého daňového závazku, protože goodwill se oceňuje reziduálně a uznání odloženého daňového závazku by zvyšovalo účetní hodnotu goodwillu.

• a)v podnikové kombinaci účetní jednotka uznává každý odložený daňový závazek nebo pohledávku, a to ovlivňuje částku goodwillu nebo uznaný přínos z výhodné koupě (viz odstavec 19);
• b)jestliže transakce ovlivní buď účetní zisk, nebo zdanitelný zisk, nebo vyvolává shodné zdanitelné a odčitatelné přechodné rozdíly, účetní jednotka uznává každý odložený daňový závazek nebo pohledávku a uznává výsledný odložený daňový náklad nebo výnos v hospodářském výsledku (viz odstavec 59);
• c)jestliže transakce není podnikovou kombinací, neovlivní ani účetní zisk, ani zdanitelný zisk a nevyvolává shodné zdanitelné a odčitatelné přechodné rozdíly, účetní jednotka by mohla při absenci uvedených výjimek podle odstavců 15 a 24 uznat výsledný odložený daňový závazek nebo pohledávku a upravit účetní hodnotu aktiva nebo závazku o tutéž částku. Tyto úpravy by mohly snížit vypovídací schopnost účetních výkazů. Proto tento standard nedovoluje účetní jednotce, aby uznávala výsledný odložený daňový závazek nebo pohledávku ani při prvotním uznání, ani následně (viz příklad níže). Navíc účetní jednotka neuznává následné změny v neuznaném odloženém daňovém závazku nebo pohledávce během následného odepisování aktiva.

Příklad ilustrující odst. 22 písm. c)

Účetní jednotka zamýšlí používat aktivum, jehož pořizovací náklady byly , má dobu použitelnosti pět let a nulovou zbytkovou hodnotou při vyřazení. Sazba daně je 40 %. Odpisy aktiva nejsou odčitatelné pro daňové účely. Při vyřazení nebude zdanitelný žádný zisk z prodeje aktiva a žádná ztráta z prodeje aktiva nebude odčitatelná.

Když je uhrazena účetní hodnota aktiva, účetní jednotka má zdanitelný výnos a zaplatí daň 400. Účetní jednotka neuzná výsledný odložený daňový závazek 400, protože je způsoben prvotním uznáním aktiva.

V následujícím roce je účetní hodnota aktiva 800. Při zdanitelném výnosu 800 účetní jednotka zaplatí daň 320. Účetní jednotka neuzná odložený daňový závazek 320, protože je výsledkem prvotního uznání aktiva.

• a)není podnikovou kombinací
• b)v době transakce neovlivní ani účetní zisk, ani zdanitelný zisk (daňovou ztrátu) a
• c)v době transakce nevyvolává shodné zdanitelné a odčitatelné přechodné rozdíly.

Avšak u odčitatelných přechodných rozdílů spojených s investicemi do dceřiných podniků, poboček a přidružených podniků a do podílů ve společném ujednání se odložená daňová pohledávka uznává v souladu s odstavcem 44.

Příklad

Účetní jednotka uznává závazek 100 jako rezervu na náklady na reklamace výrobku v záruce. Pro daňové účely tyto náklady na reklamace výrobků v záruce nebudou odčitatelné, dokud účetní jednotka reklamaci nezaplatí. Sazba daně je 25 %.

Daňová základna závazku je nula (účetní hodnota 100, minus částka, která bude odčitatelná pro daňové účely z titulu tohoto závazku v příštích obdobích). Uhrazením závazku v jeho účetní hodnotě sníží účetní jednotka svůj budoucí zdanitelný zisk o částku 100 a následně sníží budoucí platbu daně o 25 (25 % ze 100). Rozdíl mezi účetní hodnotou 100 a daňovou základnou nula je odčitatelný přechodný rozdíl 100. Proto účetní jednotka uznává odloženou daňovou pohledávku 25 (25 % ze 100) pod podmínkou, že je pravděpodobné, že účetní jednotka vydělá v budoucích obdobích dostatečný zdanitelný zisk, aby mohla využít snížení placené daně.

• a)náklady penzijních požitků mohou být odečteny při určování účetního zisku v okamžiku poskytování služby zaměstnancem, ale odpočteny při určování zdanitelného zisku buď když je příspěvek zaplacen do fondu účetní jednotky, nebo když jsou penzijní požitky zaplaceny účetní jednotkou. Přechodné rozdíly vznikají mezi účetní hodnotou závazku a jeho daňovou základnou; daňová základna závazku je obvykle nula. Důsledkem tohoto odčitatelného přechodného rozdílu je odložená daňová pohledávka, protože ekonomické užitky do účetní jednotky poplynou ve formě odpočtu ze zdanitelného zisku, když jsou příspěvky nebo penzijní požitky zaplaceny;
• b)náklady na výzkum jsou uznány jako náklad při určování účetního zisku v období, ve kterém vznikly, ale není dovoleno je použít jako odpočet při určování zdanitelného zisku (daňové ztráty) dříve než v následujícím období. Rozdíl mezi daňovou základnou nákladů na výzkum, kterou daňové úřady dovolí uznat jako odpočet v budoucích obdobích, a účetní hodnotou nula, je odčitatelný přechodný rozdíl, jehož výsledkem je odložená daňová pohledávka;
• c)až na omezené výjimky účetní jednotka uzná nabytá identifikovatelná aktiva a převzaté závazky v podnikové kombinaci k datu akvizice v jejich reálných hodnotách. Když je převzatý závazek uznán k datu akvizice, ale související pořizovací náklady jsou odečteny při určování zdanitelného zisku až v pozdějším období, vzniká odčitatelný přechodný rozdíl, který vyústí v odloženou daňovou pohledávku. Odložená daňová pohledávka také vzniká, když reálná hodnota identifikovatelného získaného aktiva je nižší než jeho daňová základna. V obou případech výsledná odložená daňová pohledávka ovlivňuje goodwill (viz odstavec 66);
• d)určitá aktiva mohou být uznána v reálné hodnotě nebo mohou být přeceněna bez odpovídající úpravy pro daňové účely (viz odstavec 20). Odčitatelný přechodný rozdíl vzniká, jestliže daňová základna aktiva převyšuje jeho účetní hodnotu.

Příklad ilustrující odst. 26 písm. d)

Identifikace odčitatelného přechodného rozdílu na konci roku 2:

• Účetní jednotka A na začátku roku 1 nakoupí za 1 000 MJ dluhový nástroj o nominální hodnotě 1 000 MJ se splatností 5 let s úrokovou sazbou ve výši 2 % splatnou na konci každého roku. Efektivní úroková míra činí 2 %. Dluhový nástroj je oceněn reálnou hodnotou.

• Na konci roku 2 poklesla reálná hodnota dluhového nástroje na 918 MJ v důsledku zvýšení tržních úrokových sazeb na 5 %. Je pravděpodobné, že účetní jednotka A bude inkasovat všechny smluvní peněžní toky, bude-li nadále tento dluhový nástroj držet.

• Případné zisky (ztráty) z dluhového nástroje jsou zdanitelné (odčitatelné) až jako zisky (ztráty) realizované. Zisky (ztráty) plynoucí z prodeje nebo naběhlé při splatnosti dluhového nástroje se pro daňové účely počítají jako rozdíl mezi inkasovanou částkou a původními pořizovacími náklady dluhového nástroje.

• Daňovou základnou dluhového nástroje jsou tudíž jeho původní pořizovací náklady.

• Z rozdílu mezi účetní hodnotou dluhového nástroje ve výkazu účetní jednotky A o finanční pozici ve výši 918 MJ a jeho daňovou základnou ve výši 1 000 MJ vzniká na konci roku 2 odčitatelný přechodný rozdíl ve výši 82 MJ (viz odstavec 20 a odst. 26 písm. d)), bez ohledu na to, zda účetní jednotka A očekává, že účetní hodnotu dluhového nástroje realizuje prodejem nebo používáním, tedy jeho držením a inkasováním smluvních peněžních toků, nebo kombinací obojího.

• Důvodem je, že odčitatelné přechodné rozdíly jsou rozdíly mezi účetní hodnotou aktiva nebo závazku ve výkazu o finanční pozici a jeho daňovou základnou, které vyústí v částky, které jsou odčitatelné při určování zdanitelného zisku (daňové ztráty) budoucích období, kdy je účetní hodnota aktiva nebo závazku realizována nebo uhrazena (viz odstavec 5). Účetní jednotka A může uplatnit odpočet odpovídající daňové základně aktiva 1 000 MJ při určování zdanitelného zisku (daňové ztráty) buď při prodeji, nebo při splatnosti.

• a)ve stejném období, ve kterém je očekáváno zrušení odčitatelných přechodných rozdílů, nebo
• b)v obdobích, ve kterých daňová ztráta, která vyplývá z odložené daňové pohledávky, může být zpětně uplatnitelná či převedená do dalších období.

Za těchto okolností je odložená daňová pohledávka uznána v období, ve kterém odčitatelné přechodné rozdíly vznikají.

• a)je pravděpodobné, že účetní jednotka bude mít dostatečný zdanitelný zisk vztahující se ke stejné daňové správě a téže zdaňované jednotce v tomtéž období, kdy se zruší odčitatelný přechodný rozdíl (nebo v obdobích, v nichž daňová ztráta, plynoucí z odložené daňové pohledávky, může být zpětně uplatnitelná či převedená do dalších období). Při hodnocení, zda bude mít dostatečný zdanitelný zisk v budoucích obdobích, účetní jednotka:

  • i)porovnává odčitatelné přechodné rozdíly s budoucím zdanitelným ziskem, který vylučuje daňové odpočty vyplývající ze zrušení těchto odčitatelných přechodných rozdílů. Toto srovnání ukazuje, do jaké míry je budoucí zdanitelný zisk dostatečný k tomu, aby účetní jednotka uplatnila odpočet částek vyplývajících ze zrušení uvedených odčitatelných přechodných rozdílů, a
  • ii)ignoruje zdanitelné částky plynoucí z odčitatelných přechodných rozdílů, u kterých se očekává, že vzniknou v budoucích obdobích, protože odložená daňová pohledávka vznikající z těchto odčitatelných přechodných rozdílů bude, má-li být využita, sama vyžadovat budoucí zdanitelný zisk, nebo

• b)účetní jednotka má k dispozici příležitosti k daňovému plánování, které povede k vytvoření zdanitelného zisku v příslušných obdobích.

• a)zvolením způsobu zdanění přijatého úroku buď při přijetí, nebo při vzniku pohledávky;
• b)odložením požadavku na určitý odpočet ze zdanitelného zisku;
• c)prodejem a možná následným zpětným leasingem aktiv, jejichž hodnota vzrostla, ale u nichž daňová základna nebyla upravena, aby odrážela toto zhodnocení, a
• d)prodejem aktiva, které vytváří nezdanitelný výnos (jako v některých jurisdikcích státní obligace), za účelem toho, aby se provedla další investice, která dává vznik zdanitelnému výnosu.

Tam, kde plánování daňových příležitostí přesunuje zdanitelný zisk z pozdějšího období do dřívějšího období, využití daňové ztráty nebo daňového odpočtu převáděných z minulosti stále závisí na existenci budoucího zdanitelného zisku, vyplývajícího z jiných zdrojů než z přechodných rozdílů vzniklých v budoucnu.

• a)zda má účetní jednotka dostatečné zdanitelné přechodné rozdíly, které se vztahují k témuž daňovému úřadu a téže zdaňované jednotce, jejichž výsledkem jsou zdanitelné částky, proti kterým mohou být uplatněny nevyužité daňové ztráty nebo nevyužité daňové odpočty před jejich propadnutím;
• b)zda je pravděpodobné, že účetní jednotka vytvoří zdanitelný zisk před propadnutím nevyužitých daňových ztrát nebo nevyužitých daňových odpočtů;
• c)zda jsou nevyužité daňové ztráty výsledkem identifikovatelných příčin, u kterých je pravděpodobné, že se znovu nevyskytnou, a
• d)zda účetní jednotka využívá plánování daňových příležitostí (viz odstavec 30), které povede k tvorbě zdanitelného zisku v období, ve kterém nevyužité daňové ztráty a nevyužité daňové odpočty mohou být využity.

Odložená daňová pohledávka se neuznává v tom rozsahu, v němž je pravděpodobné, že nebude dosažitelný zdanitelný zisk, oproti kterému se dají uplatnit nevyužité daňové ztráty nebo nevyužité daňové odpočty.

• a)při existenci nerozdělených zisků dceřiných podniků, poboček, přidružených podniků a společného ujednání;
• b)při změnách v měnových kurzech, pokud mateřský podnik a jeho dceřiný podnik jsou založeny v odlišných zemích, a
• c)při snižování účetní hodnoty investice v přidruženém podniku na svoji zpětně získatelnou částku.

V konsolidované účetní závěrce se může přechodný rozdíl lišit od přechodného rozdílu spojeného s investicí v samostatné účetní závěrce mateřského podniku, pokud mateřský podnik uvádí investice ve své samostatné účetní závěrce v pořizovacích nákladech nebo v přeceněné částce.

• a)mateřský podnik, investor, spoluvlastník nebo spoluprovozovatel je schopen načasovat zrušení přechodných rozdílů a
• b)je pravděpodobné, že přechodné rozdíly nebudou zrušeny v dohledné budoucnosti.

• a)přechodný rozdíl bude zrušen v dohledné budoucnosti a
• b)zdanitelný zisk, proti kterému se mohou využít přechodné rozdíly, bude dosažitelný.

• a)používanou daňovou sazbu, když účetní jednotka uhrazuje (vypořádává) účetní hodnotu aktiva nebo závazku, a
• b)daňovou základnu aktiva (závazku).

V těchto případech účetní jednotka oceňuje odložené daňové závazky a odložené daňové pohledávky daňovou sazbou a daňovou základnou, které jsou v souladu s očekávaným způsobem realizace nebo vypořádání.

Příklad A

Položka pozemků, budov a zařízení má účetní hodnotu 100 a daňovou základnu 60. Daňová sazba 20 % by se uplatňovala, kdyby se tato položka prodávala, a daňová sazba 30 % se použije ke zdanění ostatních zisků.

Účetní jednotka uzná odložený daňový závazek ve výši 8 (20 % ze 40), pokud očekává prodej aktiva bez dalšího použití, a odložený daňový závazek 12 (30 % ze 40), pokud očekává držení položky a realizaci účetní hodnoty položky jejím používáním.

Příklad B

Položka pozemků, budov a zařízení s pořizovacími náklady 100 a účetní hodnotou 80 je přeceněna na 150. Pro daňové účely není provedena odpovídající korekce. Oprávky pro daňové účely jsou 30 a daňová sazba je 30 %. Pokud se položka prodá za vyšší částku, než byly pořizovací náklady, daňové oprávky 30 budou zahrnuty do zdanitelného zisku, ale tržba převyšující pořizovací náklady nebude zdanitelná.

Daňová základna položky je 70 a vzniká zdanitelný přechodný rozdíl 80. Pokud účetní jednotka očekává realizaci účetní hodnoty užíváním položky, musí vytvořit zdanitelný zisk 150, ale bude moci odečíst odpisy pouze ve výši 70. V tomto případě činí odložený daňový závazek 24 (30 % z 80). Pokud účetní jednotka očekává realizaci účetní hodnoty prodejem položky okamžitě s výnosem 150, odložený daňový závazek se vypočítá takto:

(Poznámka: podle odstavce 61A dodatečná odložená daň, která vzniká z přecenění, je uznána v ostatním úplném výsledku)

Příklad C

Základní údaje jsou stejné jako v příkladu B, pouze pokud je položka prodána za více než pořizovací náklady, daňové oprávky budou zahrnuty do zdanitelného zisku (zdaněny 30 %) a tržby z prodeje budou zdaněny 40 %, po odpočtu nákladů upravených o inflaci ve výši 110.

Pokud účetní jednotka očekává realizaci účetní hodnoty užíváním položky, musí vytvořit zdanitelný zisk 150, ale bude moci odečíst odpisy pouze ve výši 70. To znamená, že daňová základna je 70, zdanitelný přechodný rozdíl 80 a odložený daňový závazek 24 (30 % z 80) jako v příkladu B.

Pokud účetní jednotka očekává, že realizuje účetní hodnotu prodejem položky okamžitě s výnosem ve výši 150, bude moci odečíst indexovaný náklad 110. Čistý výnos 40 bude zdaněn 40 %. Kromě toho daňové oprávky 30 budou zahrnuty do zdanitelného zisku a zdaněny 30 %. To znamená, že daňová základna je 80 (110 minus 30), existuje zdanitelný přechodný rozdíl 70 a odložený daňový závazek 25 (40 % ze 40 plus 30 % ze 30). Pokud v tomto příkladě není daňová základna bezprostředně patrná, může při rozhodnutí pomoci základní zásada vyjádřená v odstavci 10.

(Poznámka: podle odstavce 61A dodatečná odložená daň, která vzniká z přecenění, je uznána v ostatním úplném výsledku)

Příklad ilustrující odstavec 51C

Investiční nemovitý majetek má pořizovací náklady 100 a reálnou hodnotu 150. Ocení se za použití modelu oceňování reálnou hodnotou dle IAS 40. Zahrnuje pozemek s pořizovacími náklady 40 a reálnou hodnotou 60 a budovu s pořizovacími náklady 60 a reálnou hodnotou 90. Pozemek má neomezenou dobu použitelnosti.

Oprávky budovy pro daňové účely činí 30. Nerealizovanými změnami v reálné hodnotě investičního nemovitého majetku není ovlivněn zdanitelný zisk. Pokud se investiční nemovitý majetek prodá za více, než činily pořizovací náklady, bude zrušení daňových oprávek 30 zahrnuto do zdanitelného zisku a zdaněno obvyklou daňovou sazbou 30 %. Pokud výnos z prodeje přesáhne pořizovací náklady, stanoví daňová legislativa daňovou sazbu 25 % pro aktiva držená méně než dva roky a 20 % pro aktiva držená dva roky nebo déle.

Protože investiční nemovitý majetek se oceňuje modelem oceňování reálnou hodnotou dle IAS 40, existuje vyvratitelná domněnka, že účetní jednotka celou účetní hodnotu investičního nemovitého majetku realizuje prodejem. Pokud uvedená domněnka není vyvrácena, odložená daň odráží daňové důsledky realizace celé účetní hodnoty prodejem, i když účetní jednotka očekává, že před prodejem získá z nemovitého majetku příjem z pronájmu.

Daňová základna pozemku, pokud je prodán, je 40 a vzniká zdanitelný přechodný rozdíl 20 (60 – 40). Daňová základna budovy, pokud je prodána, je 30 (60 – 30) a vzniká zdanitelný přechodný rozdíl 60 (90 – 30). V důsledku toho celkový zdanitelný přechodný rozdíl týkající se investičního nemovitého majetku činí 80 (20 + 60).

V souladu s odstavcem 47 je daňovou sazbou sazba, jež by se měla použít pro období, kdy bude investiční nemovitý majetek realizován. Pokud účetní jednotka očekává, že nemovitý majetek prodá poté, co jej bude držet více než dva roky, spočítá se výsledný odložený daňový závazek následovně:

Pokud účetní jednotka očekává, že prodá nemovitý majetek poté, co jej bude držet méně než dva roky, výše uvedený způsob výpočtu se změní tak, že se na výnos převyšující pořizovací náklady použije daňová sazba 25 %, a nikoli 20 %.

Pokud ale účetní jednotka drží budovu v rámci obchodního modelu, jehož cílem je spotřebovat v podstatě veškeré hospodářské užitky z budovy v čase, a nikoli prodejem, bude u této budovy tato domněnka vyvrácena. Pozemek se však neodepisuje. Domněnka realizace prodejem by tudíž nebyla vyvrácena u pozemku. Z toho plyne, že odložený daňový závazek by odrážel daňové důsledky realizace účetní hodnoty budovy používáním a účetní hodnoty pozemku prodejem.

Daňová základna budovy, pokud je používána, je 30 (60 – 30) a vzniká zdanitelný přechodný rozdíl 60 (90 – 30), z něhož vyplývá odložený daňový závazek 18 (30 % z 60).

Daňová základna pozemku, pokud je prodán, je 40 a vzniká zdanitelný přechodný rozdíl 20 (60 – 40), z něhož vyplývá odložený daňový závazek 4 (20 % z 20).

V důsledku toho platí, že pokud domněnka realizace prodejem je u budovy vyvrácena, odložený daňový závazek týkající se investičního nemovitého majetku je 22 (18 + 4).

Příklad objasňující odstavce 52A a 57A

Následující příklad se zabývá oceňováním splatných a odložených daňových pohledávek a závazků v účetní jednotce v takové jurisdikci, kde daně ze zisku jsou splatné ve vyšší sazbě pro nerozdělené zisky (50 %) s refundací, když jsou zisky rozděleny. Daňová sazba u rozdělených zisků je 35 %. Ke konci účetního období 31. prosince 20X1 účetní jednotka neuzná závazky z navržených dividend nebo dividend oznámených po skončení účetního období. Výsledkem toho je, že dividendy nejsou uznány v roce 20X1. Zdanitelný zisk v roce 20X1 je . Čistý zdanitelný přechodný rozdíl v roce 20X1 je 40 000.

Účetní jednotka uzná splatný daňový závazek a splatný daňový náklad 50 000. Žádná pohledávka se neuzná jako částka potenciálně získatelná jako výsledek budoucích dividend. Účetní jednotka také uzná odložený daňový závazek a odložený daňový náklad 20 000 (50 % ze 40 000) představující daň ze zisku, kterou účetní jednotka zaplatí, jestliže znovu získá nebo uhradí účetní hodnotu těch aktiv a závazků na základě daňové sazby aplikované na nerozdělené zisky.

Následně, 15. března 20X2 účetní jednotka uzná dividendy 10 000 z předchozích provozních zisků jako závazek.

15. března 20X2 účetní jednotka uzná zpětné získání daně ze zisku 1 500 (15 % z dividend uznaných jako závazek) jako běžnou daňovou pohledávku a zároveň snížení částky běžného daňového nákladu pro rok 20X2.

• a)transakce nebo události, která je uznána ve stejném nebo jiném období mimo hospodářský výsledek, buď v úplném výsledku, nebo přímo ve vlastním kapitálu (odstavce 61A až 65), nebo
• b)podnikové kombinace (jiné než akvizice dceřiné společnosti, která musí být oceněna reálnou hodnotou vykázanou do hospodářského výsledku, investiční jednotkou, jak je definována v IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka ) (viz odstavce 66 až 68).

• a)výnosy z úroků, autorských honorářů nebo dividend jsou inkasovány zpětně a jsou zahrnuty do účetního zisku v souladu s IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky , IAS 39 Finanční nástroje : uznávání a oceňování nebo IFRS 9 Finanční nástroje podle toho, který z nich je relevantní, ale do zdanitelného zisku (daňové ztráty) jsou zahrnuty na bázi peněžních toků, a
• b)pořizovací náklady nehmotných aktiv byly aktivovány v souladu s IAS 38 Nehmotná aktiva a jsou amortizovány v hospodářském výsledku, ale byly odečteny pro daňové účely při jejich vynaložení.

• a)změny v daňové sazbě nebo v daňových zákonech;
• b)přehodnocení návratnosti odložených daňových pohledávek nebo
• c)změn v očekávaném způsobu úhrady aktiva.

Výsledná odložená daň se uzná do hospodářského výsledku s výjimkou případů, kdy se vztahuje k položkám, které jsou uznány mimo hospodářský výsledek (viz odstavec 63).

• a)v ostatním úplném výsledku, musí být uznány v ostatním úplném výsledku (viz odstavec 62);
• b)přímo ve vlastním kapitálu, musí být uznány přímo ve vlastním kapitálu (viz odstavec 62A).

• a)změna účetní hodnoty, která vzniká z přecenění pozemků, budov a zařízení (viz IAS 16), a
• b)[zrušeno];
• c)kurzové rozdíly vznikající z převodu účetní závěrky zahraniční jednotky (viz IAS 21);
• d)[zrušeno].

• a)úprava počátečního zůstatku nerozděleného zisku, která je výsledkem buď změny v účetních pravidlech aplikované retrospektivně, nebo opravy chyb (viz IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby ), a
• b)částky vznikající z prvotního uznání kapitálové složky složeného finančního nástroje (viz odstavec 23).

• a)sazba daně ze zisku je progresivní a není možné určit sazbu pro určitou složku zdanitelného zisku (daňové ztráty), kterou byla tato složka zdaněna;
• b)změna daňové sazby nebo jiných daňových předpisů ovlivní odloženou daňovou pohledávku nebo závazek vztahující se (zcela nebo zčásti) k položce, která byla dříve uznána mimo hospodářský výsledek, nebo
• c)účetní jednotka stanoví, že odložená daňová pohledávka se uzná anebo se dále neuzná v plné výši a tato odložená daňová pohledávka (celá nebo z části) se vztahuje k položce, která byla dříve vykazována mimo hospodářský výsledek.

V těchto případech je splatná a odložená daň vztahující se k položkám, které jsou uznány mimo hospodářský výsledek, stanovena rozumným poměrným přiřazením splatné a odložené daně účetní jednotky v dotčené daňové jurisdikci nebo jinou metodou, kterou se za těchto okolností dosáhne přesnějšího přiřazení.

Účetní jednotka uzná odložené daňové pohledávky, které realizuje po uskutečnění podnikové kombinace, následovně:

• a)Nabyté odložené daňové výhody, které jsou uznány v průběhu dokončovacího období a které vyplývají z nových informací o skutečnostech a okolnostech, jež existovaly k datu akvizice, musí být promítnuty jako snížení účetní hodnoty případného goodwillu souvisejícího s danou akvizicí. Pokud je účetní hodnota tohoto goodwillu nulová, uznají se jakékoliv zbývající odložené daňové výhody do hospodářského výsledku;
• b)Všechny ostatní nabyté odložené daňové výhody, které byly realizovány, se uznají do hospodářského výsledku (nebo mimo hospodářský výsledek, pokud tak požaduje tento standard).

• a)má ze zákona vynutitelné právo vzájemného započtení uznaných částek a
• b)má v úmyslu vypořádat příslušné aktivum a příslušný závazek na čistém základě nebo realizovat příslušné aktivum a zároveň vypořádat příslušný závazek.

• a)má ze zákona právo započtení splatných daňových pohledávek proti splatným daňovým závazkům a
• b)odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky se vztahují k daním ze zisku, které jsou vybírané stejným daňovým úřadem buď:

  • i)za stejnou zdaňovanou jednotku, nebo
  • ii)za odlišné zdaňované jednotky, které mají v úmyslu buď zaplatit jako výslednou čistou částku, nebo realizovat pohledávku a zaplatit závazek současně v každém budoucím období, ve kterém se očekává, že dojde k úhradě podstatné částky odložených daňových závazků nebo vyrovnání pohledávek.

• a)splatný daňový náklad (výnos);
• b)všechny úpravy splatné daně minulých období uznané v období;
• c)částku odloženého daňového nákladu (výnosu) vztahující se ke vzniku nebo ke zrušení přechodných rozdílů;
• d)částku odloženého daňového nákladu (výnosu) vyplývající ze změn v daňových sazbách nebo zavedení nových daní;
• e)částku užitku vznikající z předchozí neuznané daňové ztráty, daňového odpočtu nebo přechodných rozdílů z minulého období, které jsou použity ke snížení splatného daňového nákladu;
• f)částku užitku z předchozí neuznané daňové ztráty, daňového odpočtu nebo přechodných rozdílů z minulého období, které jsou využity ke snížení odloženého daňového nákladu;
• g)odložený daňový náklad vznikající v důsledku snížení nebo zrušení dříve snížené odložené daňové pohledávky v souladu s odstavcem 56 a
• h)částku daňového nákladu (výnosu) vztahující se ke změně účetních pravidel a k chybám, které jsou zahrnuty v hospodářském výsledku za období v souladu s IAS 8, protože nemohou být zúčtovány retrospektivně.

• a)souhrnná splatná a odložená daň vztahující se k položkám, které se zúčtují na vrub nebo ve prospěch vlastního kapitálu (viz odstavec 62A);
• ab)částka daně ze zisku vztahující se k jednotlivým složkám ostatního úplného výsledku (viz odstavec 62 a IAS 1 (ve znění novely z roku 2007));
• b)[zrušeno];
• c)vysvětlení vztahů mezi daňovým nákladem (výnosem) a účetním ziskem v jedné nebo obou z následujících forem:

  • i)početní sesouhlasení daňových nákladů (výnosů) s účetním ziskem vynásobeným platnou daňovou sazbou (sazbami), spolu se zveřejněním základu, z něhož se platná daňová sazba (sazby) počítá (počítají), nebo
  • ii)početní sesouhlasení průměrné daňové sazby s platnou daňovou sazbou, spolu se zveřejněním základu, z něhož se platná daňová sazba počítá;

• d)vysvětlení změn v platné daňové sazbě (sazbách) v porovnání s předchozím účetním obdobím;
• e)částka (i lhůta platnosti, pokud existuje) odčitatelných přechodných rozdílů, nevyužitých daňových ztrát a nevyužitých daňových odpočtů, pro které se odložená daňová pohledávka neuznává ve výkazu o finanční pozici;
• f)souhrnná částka přechodných rozdílů týkající se investic do dceřiných podniků, poboček, přidružených podniků a podílů ve společném ujednání, u kterých se odložené daňové závazky neuznávají (viz odstavec 39);
• g)pokud jde o každý druh přechodného rozdílu a s ohledem na všechny druhy nevyužitých daňových ztrát a nevyužitých daňových odpočtů:

  • i)částky odložených daňových pohledávek a závazků uznaných ve výkazu o finanční pozici, a to za každé zveřejňované období;
  • ii)částky odloženého daňového výnosu nebo nákladu uznaného do hospodářského výsledku, jestliže není patrný ze změn v částkách uznaných ve výkazu o finanční pozici;

• h)pokud jde o ukončované činnosti, daňový náklad, který se vztahuje k:

  • i)zisku nebo ztrátě z ukončování a
  • ii)hospodářskému výsledku z ukončovaných činností v běžných činnostech za období spolu s odpovídajícími částkami uvedenými za každé minulé období;

• i)částka daňového důsledku dividend akcionářům účetní jednotky, které jsou navrženy nebo oznámeny před schválením účetní závěrky k vydání, ale nejsou uznány jako závazek v účetní závěrce;
• j)pokud v důsledku podnikové kombinace dojde u účetní jednotky v postavení nabyvatele ke změně v částce uznané jako předakviziční odložená daňová pohledávka (viz odstavec 67), částku takové změny, a
• k)pokud odložené daňové užitky získané při podnikové kombinaci nejsou uznány k datu akvizice, ale jsou uznány po datu akvizice (viz odstavec 68), popis události nebo změny v okolnostech, které způsobily uznání odložených daňových výhod.

• a)využití odložené daňové pohledávky je závislé na přebytku budoucích zdanitelných zisků nad zisky, které vyplývají ze zrušení existujících zdanitelných přechodných rozdílů, a
• b)účetní jednotka utrpěla ztrátu buď v běžném, nebo předchozím období v daňových jurisdikcích, ke kterým se vztahuje odložená daňová pohledávka.

Příklad ilustrující odstavec 85

V 19X2 má účetní jednotka účetní zisk ve své jurisdikci (země A) 1 500 (19X1: 2 000) a v zemi B 1 500 (19X1: 500). Sazba daně je 30 % v zemi A a 20 % v zemi B. V zemi A nejsou náklady ve výši 100 (19X1: 200) odčitatelné pro daňové účely.

Následuje ukázka vyrovnání k domácí daňové sazbě:

Následuje příklad vyrovnání připraveného agregací odděleného vyrovnání pro každou národní jurisdikci. Touto metodou se výsledek rozdílů mezi účetní jednotkou vykázanou vlastní daňovou sazbou a daňovou sazbou v jiných jurisdikcích nejeví jako oddělená položka ve vyrovnání. Účetní jednotka pravděpodobně potřebuje prodiskutovat vliv podstatných změn buď v daňové sazbě, nebo sloučení zisků dosažených v různých jurisdikcích, aby vysvětlila změny v uplatnitelných daňových sazbách, jak se požaduje podle odst. 81 písm. d).

• a)uzná odloženou daňovou pohledávku – v rozsahu, v němž je pravděpodobné, že bude k dispozici zdanitelný zisk, proti kterému se bude moci využít odčitatelný přechodný rozdíl – a odložený daňový závazek pro všechny odčitatelné a zdanitelné přechodné rozdíly spojené s(e):

  • i)aktivy z práva k užívání a závazky z leasingu a
  • ii)závazky z ukončení provozu, uvedení do původního stavu a obdobnými závazky a odpovídajícími částkami uznanými jako součást pořizovacích nákladů souvisejícího aktiva a

• b)uzná kumulativní dopad prvotního použití změn jako úpravu počátečního zůstatku nerozděleného zisku (nebo v příslušných případech jiné složky vlastního kapitálu) k uvedenému datu.

• a)pozemky, budovy a zařízení, které jsou drženy pro prodej podle IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti ;
• b)biologická aktiva související se zemědělskou činností, jiná než rostliny přinášející úrodu (viz IAS 41 Zemědělství ). Tento standard se použije na rostliny přinášející úrodu, ale nepoužije se na úrodu rostlin přinášejících úrodu;
• c)uznání a ocenění aktiv z průzkumu a vyhodnocení (viz IFRS 6 Průzkum a vyhodnocování nerostných zdrojů );
• d)práva k nerostům a zásoby nerostné surovin jako ropy, zemního plynu a podobných neobnovitelných přírodních zdrojů.

Nicméně tento standard bude aplikován na pozemky, budovy a zařízení užité k rozvoji nebo udržování aktiv popsaných v písmenech b)–d).

Rostlina přinášející úrodu je živá rostlina:

• a)která se používá při produkci nebo dodávkách zemědělských produktů;
• b)od níž se očekává, že ponese úrodu po více než jedno období, a
• c)u níž je málo pravděpodobné, že bude prodávána jako zemědělský produkt, s výjimkou příležitostného/vedlejšího prodeje šrotu.

(Tuto definici termínu rostlina přinášející úrodu upřesňují odstavce 5A až 5B IAS 41.)

Účetní hodnota je částka, v níž je aktivum uznáno po odečtení oprávek a kumulovaných ztrát ze znehodnocení.

Pořizovací náklady jsou částka v peněžních prostředcích nebo peněžních ekvivalentech uhrazených nebo reálná hodnota jiného plnění poskytnutého za účelem pořízení aktiva v době jeho pořízení nebo vytvoření, nebo v případech, kdy je to použitelné, částka přiřazená tomuto aktivu při jeho prvotním uznání podle specifických požadavků jiných IFRS, např. IFRS 2 Úhrady vázané na akcie .

Odepisovatelná částka jsou pořizovací náklady aktiva nebo jiná částka, která ji nahrazuje, minus zbytková hodnota aktiva.

Odpis je systematickou alokací odepisovatelné částky aktiva po celou jeho dobu použitelnosti.

Specifická hodnota pro účetní jednotku je současná hodnota peněžních toků, jejichž vznik účetní jednotka očekává ze stálého užívání aktiva a z jeho vyřazení na konci jeho doby použitelnosti, nebo které se očekávají v souvislosti s vyrovnáním závazku.

Reálná hodnota je cena, která by byla získána za prodej aktiva nebo zaplacena za převod závazku v řádné transakci mezi účastníky trhu k datu ocenění. (Viz IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou .)

Ztráta ze znehodnocení je částka, o kterou je účetní hodnota aktiva vyšší než jeho zpětně získatelná částka.

Pozemky, budovy a zařízení jsou hmotná aktiva:

• a)která účetní jednotka drží z důvodu používání ve výrobě nebo zásobování zbožím či službami, za účelem pronájmu jiným osobám, nebo k administrativním účelům, a
• b)u kterých se očekává, že budou užívána během více než jednoho období.

Zpětně získatelná částka je vyšší hodnota z reálné hodnoty aktiva snížené o náklady vyřazení a jeho hodnoty z užívání.

Zbytková hodnota aktiva je odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka v současnosti získala z vyřazení aktiva po odečtení odhadovaných nákladů vyřazení, pokud by aktivum již bylo ve stáří a stavu očekávaném na konci jeho doby použitelnosti.

Doba použitelnosti je:

• a)období, po které se očekává, že aktivum bude moci být účetní jednotkou používáno, nebo
• b)množství výrobků či podobných jednotek, jejichž získání z aktiva účetní jednotka očekává.

• a)je pravděpodobné, že budoucí ekonomické užitky spojené s danou položkou poplynou do účetní jednotky, a
• b)je možno spolehlivě ocenit pořizovací náklady dané položky.

• a)nákupní cenu včetně dovozních cel a daní, které nelze refundovat, po odečtení obchodních slev a rabatů;
• b)veškeré náklady přímo přiřaditelné dopravě aktiva na jeho místo určení a zajištění stavu potřebného k používání aktiva v míře zamýšlené vedením účetní jednotky;
• c)počáteční odhadované náklady na demontáž a přemístění aktiva a uvedení do původního stavu místa, kde je aktivum umístěno, pokud taková povinnost účetní jednotce vzniká při pořízení položky nebo jako důsledek používání položky během určité doby k účelům jiným než k výrobě zásob během daného období.

• a)náklady na zaměstnanecké požitky (jak jsou definované v IAS 19 Zaměstnanecké požitky ) vznikající přímo při zhotovování nebo pořizování položky pozemků, budov a zařízení;
• b)náklady na přípravu místa;
• c)náklady na dopravu a manipulaci;
• d)náklady na instalaci a montáž;
• e)náklady na odzkoušení správné funkčnosti aktiva (tj. posouzení, zda technická a fyzická výkonnost aktiva je taková, že je možné aktivum použít ve výrobě nebo k zásobování zbožím či službami, za účelem pronájmu jiným osobám, nebo k administrativním účelům) a
• f)odměny profesním specialistům.

• a)náklady na otevření nového závodu;
• b)náklady na zavádění nového výrobku nebo služby (včetně nákladů na reklamu a propagaci);
• c)náklady na provozování obchodní činnosti v novém místě nebo s novou skupinou odběratelů (včetně nákladů na vyškolení pracovníků) a
• d)správní náklady a ostatní všeobecné režijní náklady.

• a)náklady vznikající během doby, kdy je položka schopna provozu způsobem podle požadavků vedení účetní jednotky, třebaže dosud nebyla uvedena do provozu nebo je provozována s nižší než plnou kapacitou;
• b)počáteční provozní ztráty vzniklé například z důvodu teprve vznikající poptávky po výstupu dané položky a
• c)náklady na přemístění nebo reorganizaci části nebo veškerých činností účetní jednotky.

• a)se struktura (riziko, načasování a částky) peněžních toků přijatého aktiva získaného liší od struktury peněžních toků postoupeného aktiva, nebo
• b)se v důsledku směny změní specifická hodnota pro účetní jednotku dané části činností účetní jednotky, která je ovlivněna směnou, a
• c)rozdíl popsaný v písmenech a) a b) je v relaci k reálným hodnotám směněných aktiv podstatný.

Pro účely stanovení, zda směnná transakce má obchodní podstatu, musí specifická hodnota pro účetní jednotku dané části činnosti účetní jednotky, která je ovlivněna transakcí, odrážet peněžní toky po zdanění. Výsledek těchto analýz může být zřejmý, aniž by účetní jednotka musela provádět podrobné propočty.

• a)brutto účetní hodnota se upraví způsobem, který je konsistentní s přeceněním účetní hodnoty aktiva. Například brutto účetní hodnota může být změněna s odkazem na zjistitelné tržní údaje nebo může být upravena úměrně ke změně účetní hodnoty. Oprávky k datu přecenění se upraví tak, aby se rovnaly rozdílu mezi brutto účetní hodnotou a účetní hodnotou aktiva po zohlednění kumulované ztráty ze znehodnocení, nebo
• b)oprávky se odúčtují proti brutto účetní hodnotě aktiva.

Výše úprav oprávek tvoří část zvýšení nebo snížení účetní hodnoty, která je zaúčtována v souladu s odstavci 39 a 40.

• a)pozemky;
• b)pozemky a budovy;
• c)stroje;
• d)lodě;
• e)letadla;
• f)motorové dopravní prostředky;
• g)nábytek a inventář;
• h)kancelářské zařízení a
• i)rostliny přinášející úrodu.

• a)očekávané užívání aktiva; užívání je určeno s ohledem na očekávanou kapacitu aktiva a na jeho fyzický výkon;
• b)očekávané fyzické opotřebení a zastarání, které závisí na provozních faktorech, jako je množství směn, při kterých je aktivum používáno, a plán oprav a údržby účetní jednotky, péče a udržování aktiva v době nečinnosti;
• c)technická nebo obchodní zastaralost vznikající ze změn nebo zdokonalení výroby, nebo ze změn tržní poptávky po výrobcích nebo službách vyráběných daným aktivem. Očekávané budoucí snížení prodejní ceny výrobku vyrobeného s použitím aktiva by mohlo naznačovat očekávanou technickou nebo obchodní zastaralost aktiva, což by zase mohlo odrážet snížení budoucích ekonomických užitků ztělesněných v aktivu;
• d)zákonná nebo podobná omezení užívání aktiva, jako je například datum ukončení souvisejících leasingů.

• a)znehodnocení položek pozemků, budov a zařízení se uznává v souladu s IAS 36;
• b)vynětí vyřazených nebo zlikvidovaných položek pozemků, budov a zařízení z výkazu o finanční pozici se zachycuje v souladu s tímto standardem;
• c)kompenzace od třetích stran za položky pozemků, budov a zařízení, u nichž došlo ke znehodnocení, ztrátě nebo postoupení, se zahrnují do hospodářského výsledku okamžikem, kdy se kompenzace stane splatnou, a
• d)pořizovací náklady položek pozemků, budov a zařízení, které byly obnoveny, zakoupeny nebo zhotoveny jako náhrada se určují v souladu s tímto standardem.

• a)při vyřazení, nebo
• b)když se z jeho užívání nebo vyřazení neočekávají žádné budoucí ekonomické užitky.

• a)oceňovací báze použitá k určení brutto účetní hodnoty;
• b)použité odpisové metody;
• c)doby použitelnosti nebo používané odpisové sazby;
• d)brutto účetní hodnotu a oprávky (spolu s kumulovanými ztrátami ze znehodnocení), a to k začátku a ke konci období, a
• e)přehled účetní hodnoty na počátku a na konci období, umožňující kvantifikovat:

  • i)přírůstky;
  • ii)aktiva klasifikovaná jako držená za účelem prodeje nebo zahrnutá ve skupině aktiv klasifikovaných jako určených k prodeji v souladu s IFRS 5 a ostatní vyřazení;
  • iii)pořízení v rámci podnikových kombinací;
  • iv)přírůstky nebo úbytky vyplývající z přecenění podle odstavců 31, 39 a 40 a ze ztrát ze znehodnocení uznaných nebo zrušených v ostatním úplném výsledku podle IAS 36;
  • v)ztráty ze znehodnocení uznané do hospodářského výsledku v souladu s IAS 36;
  • vi)ztráty ze znehodnocení zrušené v hospodářském výsledku v souladu s IAS 36;
  • vii)odpisy;
  • viii)čisté kurzové rozdíly vznikající při převodu účetní závěrky z funkční měny do jiné měny, ve které se závěrka prezentuje, včetně převodu zahraničních operací do měny prezentace u vykazující účetní jednotky, a
  • ix)ostatní změny.

• a)existence a částky omezení nároků a pozemky, budovy a zařízení, které byly dány do zástavy jako záruka za závazky;
• b)částka výdajů uznaná v účetní hodnotě položky pozemků, budov a zařízení během zhotovení a
• c)částka smluvních závazků plynoucích z pořízení pozemků, budov a zařízení.

• a)částka kompenzace od třetích stran za položky pozemků, budov a zařízení, u nichž došlo ke znehodnocení, ztrátě nebo postoupení, která je zahrnuta v hospodářském výsledku, a
• b)částky výnosů a nákladů zahrnuté do hospodářského výsledku v souladu s odstavcem 20A, které se týkají položek, které nejsou výsledkem běžné činnosti účetní jednotky, a která položka (položky) ve výkazu o úplném výsledku zahrnuje tyto výnosy a náklady.

• a)odpisy uznané v hospodářském výsledku nebo jako součást pořizovacích nákladů jiných aktiv v daném období a
• b)oprávky na konci období.

• a)zbytkové hodnoty;
• b)odhadnuté výdaje na demontáž a odstranění položek pozemků, budov a zařízení a na uvedení místa do původního stavu;
• c)dobu použitelnosti a
• d)odpisové metody.

• a)datum, ke kterému došlo k přecenění;
• b)zda ocenění provedl nezávislý znalec;
• c)[zrušeno];
• d)[zrušeno];
• e)za každou přeceňovanou třídu pozemků, budov a zařízení účetní hodnota, která by byla uznána na základě modelu oceňování pořizovacími náklady, a
• f)zůstatek fondu z přecenění včetně změny za období a jakákoli omezení výplaty zůstatku fondu akcionářům.

• a)účetní hodnota dočasně nevyužívaných pozemků, budov a zařízení;
• b)účetní hodnota brutto plně odepsaných pozemků, budov a zařízení, které se stále používají;
• c)účetní hodnota pozemků, budov a zařízení, které jsou vyřazeny z užívání a drženy pro prodej podle IFRS 5, a
• d)jestliže je používán model oceňování pořizovacími náklady, reálná hodnota pozemků, budov a zařízení, pokud se významně liší od účetní hodnoty.

Účetním jednotkám se proto doporučuje zveřejňování těchto částek.

• a)SIC-6 Náklady na úpravy stávajícího programového vybavení ;
• b)SIC-14 Pozemky, budovy a zařízení – kompenzace znehodnocení nebo ztrát položek a
• c)SIC-23 Pozemky, budovy a zařízení - hlavní prověrka nebo náklady na generální opravu.

• a)závazek v okamžiku, kdy zaměstnanec poskytl své služby výměnou za zaměstnanecké požitky, které mají být vyplaceny v budoucnosti, a
• b)náklad v okamžiku, kdy účetní jednotka spotřebovala ekonomický užitek plynoucí ze služeb poskytnutých zaměstnancem výměnou za zaměstnanecké požitky.

• a)formálních plánů nebo jiných formálních dohod mezi účetní jednotkou a jednotlivými zaměstnanci, skupinami zaměstnanců nebo jejich zástupci;
• b)zákonných požadavků nebo oborových programů, dle kterých účetní jednotka musí přispívat do národních, státních, oborových nebo jiných sdružených plánů zaměstnaneckých požitků, nebo
• c)neformální praxe účetní jednotky, která dává vzniknout mimosmluvním závazkům. Neformální praxe účetní jednotky dává vzniknout mimosmluvním závazkům v případech, kdy účetní jednotka nemá žádnou jinou reálnou alternativu než vyplatit zaměstnanecké požitky. Příkladem vzniku mimosmluvního závazku je situace, kdy by změna v neformální praxi účetní jednotky mohla způsobit nepřijatelné poškození vztahů se zaměstnanci.

• a)krátkodobé zaměstnanecké požitky, pokud se předpokládá, že budou zcela uhrazeny do dvanácti měsíců od konce účetního období, ve kterém zaměstnanci poskytli účetní jednotce příslušné služby:

  • i)mzdy, platy a příspěvky na sociální zabezpečení;
  • ii)placenou roční dovolenou a placenou nemocenskou dovolenou;
  • iii)podíly na zisku a odměny a
  • iv)nepeněžní požitky (jako zdravotní péče, ubytování, služební vozy a zboží či služby poskytované zdarma nebo se slevou) pro stávající zaměstnance;

• b)zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru, jako jsou například:

  • i)penzijní požitky (např. penze a jednorázově vyplácené paušální částky splatné při odchodu do důchodu) a
  • ii)ostatní zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru, jako je úhrada životního pojištění či zdravotní péče po skončení pracovního poměru;

• c)ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky, jako jsou například:

  • i)dlouhodobá placená volna, jako je dovolená za výsluhu či studijní volno;
  • ii)jubilea a ostatní požitky za výsluhu a
  • iii)požitky při dlouhodobé pracovní neschopnosti a

• d)požitky při ukončení pracovního poměru.

• Definice zaměstnaneckých požitků

  • Zaměstnanecké požitky jsou všechny formy plnění poskytované účetní jednotkou zaměstnancům výměnou za jejich služby nebo za ukončení pracovního poměru.

  • Krátkodobé zaměstnanecké požitky jsou zaměstnanecké požitky (jiné než požitky při ukončení pracovního poměru), u nichž se očekává, že budou zcela vypořádány do dvanácti měsíců od konce účetního období, ve kterém zaměstnanci poskytli účetní jednotce příslušné služby.

  • Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru jsou zaměstnanecké požitky (jiné než požitky při ukončení pracovního poměru a krátkodobé zaměstnanecké požitky), které jsou splatné po skončení pracovního poměru.

  • Ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky jsou všechny zaměstnanecké požitky jiné než krátkodobé zaměstnanecké požitky, zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru a požitky při ukončení pracovního poměru.

  • Požitky při ukončení pracovního poměru jsou zaměstnanecké požitky poskytnuté výměnou za ukončení pracovního poměru zaměstnance v důsledku buď:

    • a)rozhodnutí účetní jednotky ukončit se zaměstnancem pracovní poměr před dnem řádného odchodu do penze, nebo
    • b)rozhodnutí zaměstnance přijmout nabídku požitků výměnou za ukončení pracovního poměru.

• Definice týkající se klasifikace plánů

  • Plány zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru jsou formální nebo neformální programy, dle kterých poskytuje účetní jednotka jednomu nebo více zaměstnancům zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru.

  • Plány definovaných příspěvků jsou plány zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru, dle kterých platí účetní jednotka pevně stanovené příspěvky do samostatné účetní jednotky (fondu) a nemá žádný právní nebo mimosmluvní závazek platit další příspěvky, pokud fond nemá dostatečná aktiva na výplatu všech zaměstnaneckých požitků souvisejících se službami zaměstnanců poskytnutými v běžném a v minulých obdobích.

  • Plány definovaných požitků jsou plány zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru jiné než plány definovaných příspěvků.

  • Sdružené plány zaměstnaneckých požitků jsou plány definovaných příspěvků (jiné než státní plány) nebo plány definovaných požitků (jiné než státní plány), které:

    • a)sdružují aktiva přispívaná různými účetními jednotkami, které nejsou pod společnou kontrolou, a
    • b)používají tato aktiva k poskytování požitků zaměstnancům z více než jedné účetní jednotky na principu, že výše příspěvků a požitků jsou stanoveny bez ohledu na to, která účetní jednotka zaměstnává dotyčné zaměstnance.

• Definice týkající se čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků

  • Čistý závazek (aktivum) z definovaných požitků je schodek nebo přebytek upravený o případný důsledek omezení čistého aktiva z definovaných požitků maximální výší aktiv.

  • Tento schodek nebo přebytek se rovná:

    • a)současné hodnotě závazných příslibů z definovaných požitků po odečtení;
    • b)případné reálné hodnotě aktiv plánu.

  • Maximální výše aktiv je současná hodnota všech ekonomických užitků ve formě vratek z plánu či snížení budoucích příspěvků do plánu.

  • Současná hodnota závazných příslibů z definovaných požitků je současná hodnota předpokládaných budoucích výplat nezbytných k uspokojení závazných příslibů vyplývajících ze služeb zaměstnanců poskytnutých v běžném a v minulých obdobích, bez odečtení aktiv plánu.

  • Aktiva plánu zahrnují:

    • a)aktiva držená fondem dlouhodobých zaměstnaneckých požitků a
    • b)oprávněné pojistné smlouvy.

  • Aktiva držená fondem dlouhodobých zaměstnaneckých požitků jsou aktiva (jiná než nepřevoditelné finanční nástroje vydané vykazující účetní jednotkou):

    • a)která jsou držena účetní jednotkou (fondem), která je právně oddělená od vykazující účetní jednotky a existuje pouze za účelem vyplácení nebo financování zaměstnaneckých požitků, a
    • b)jichž lze použít pouze pro výplatu nebo financování zaměstnaneckých požitků, nejsou k dispozici věřitelům vykazující účetní jednotky (a to ani v případě konkurzu) a nemohou být vrácena vykazující účetní jednotce s výjimkou případů, kdy buď:

      • i)zbývající aktiva fondu jsou dostačující pro pokrytí všech závazků ze zaměstnaneckých požitků, a to závazků plánu, tak vykazující účetní jednotky, nebo
      • ii)tato aktiva se vracejí vykazující účetní jednotce jako náhrada za již vyplacené zaměstnanecké požitky.

  • Oprávněná pojistná smlouva je pojistná smlouva [Pozn:

    Oprávněná pojistná smlouva nemusí být nezbytně pojistná smlouva, jak je definována v IFRS 17 Pojistné smlouvy .

    ] vystavená pojišťovnou, která není spřízněnou stranou vykazující účetní jednotky (jak je definováno v IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran ), pokud plnění z pojistné smlouvy:
    • a)může být použito pouze pro výplatu nebo financování zaměstnaneckých požitků podle plánu definovaných požitků a
    • b)není k dispozici věřitelům vykazující účetní jednotky (a to ani v případě konkurzu) a nemůže být vyplaceno vykazující účetní jednotce, s výjimkou případů, kdy:

      • i)plnění představuje přebytek aktiv, který není nutný pro pokrytí všech souvisejících závazků ze zaměstnaneckých požitků, nebo
      • ii)plnění se vrací vykazující účetní jednotce jako náhrada za již vyplacené zaměstnanecké požitky.

  • Reálná hodnota je cena, která by byla získána za prodej aktiva nebo zaplacena za převod závazku v řádné transakci mezi účastníky trhu k datu ocenění. (Viz IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou.)

• Definice týkající se nákladů na definované požitky

  • Náklady na poskytování služeb zahrnují:

    • a)náklady na běžné služby , které vyjadřují nárůst současné hodnoty závazných příslibů z definovaných požitků, jenž vyplývá ze služeb zaměstnanců poskytnutých v běžném období;
    • b)náklady na minulé služby , které vyjadřují změnu současné hodnoty závazných příslibů z definovaných požitků, jež souvisí se službami zaměstnanců poskytnutými v minulých obdobích, které vyplývají ze změn plánu (zavedení, zrušení nebo změny plánu definovaných požitků) nebo jeho krácení (podstatné snížení počtu zaměstnanců spadajících pod plán účetní jednotkou), a
    • c)případný zisk nebo ztrátu z vypořádání.

  • Čistý úrok z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků vyjadřuje změnu čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků za dané období, která nastane v souvislosti s během času.

  • Přecenění čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků zahrnuje:

    • a)pojistněmatematické zisky a ztráty;
    • b)výnosy z aktiv plánu s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků a
    • c)jakékoliv změny dopadu maximální výše aktiv s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků.

  • Pojistněmatematické zisky a ztráty vyjadřují změny současné hodnoty závazných příslibů z definovaných požitků vyplývající z:

    • a)korekcí na základě zkušenosti (dopadů rozdílu mezi předchozími pojistněmatematickými odhady a skutečností) a
    • b)dopadů změn pojistněmatematických odhadů.

  • Výnosy z aktiv plánu jsou úroky, dividendy a jiné příjmy plynoucí z aktiv plánu společně s realizovanými a nerealizovanými zisky a ztrátami plynoucími z aktiv plánu, snížené o:

    • a)veškeré náklady na správu plánu aktiv a
    • b)veškeré daně související s plánem, kromě daní, které jsou zahrnuty v pojistněmatematických předpokladech, použitých pro ocenění současné hodnoty závazného příslibu z definovaných požitků.

  • Vypořádání je transakce, která eliminuje veškeré budoucí právní nebo mimosmluvní závazky k části nebo ke všem požitkům poskytovaným podle plánu definovaných požitků s výjimkou vyplácení požitků zaměstnancům nebo jejich jménem, které je vyjádřeno v podmínkách plánu a zahrnuto do pojistněmatematických předpokladů.

• a)mzdy, platy a příspěvky na sociální zabezpečení;
• b)placená roční dovolená a placená nemocenská dovolená;
• c)podíly na zisku a odměny a
• d)nepeněžní požitky (jako zdravotní péče, ubytování, služební vozy a zboží či služby poskytované zdarma nebo se slevou) pro stávající zaměstnance.

• a)jako závazek (výdaj příštího období) po odečtení všech již vyplacených částek. Pokud již vyplacená částka přesahuje nediskontovanou hodnotu požitku, uzná účetní jednotka tento přebytek jako aktivum (náklady příštích období) v tom rozsahu, v jakém má tento přeplatek důsledky např. na snížení budoucích plateb nebo nárok na vrácení již vyplacených částek;
• b)jako náklad, pokud jiný IFRS nevyžaduje, nebo nepovoluje zahrnutí požitků do pořizovacích nákladů aktiva (viz například IAS 2 Zásoby a IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení ).

• a)v případě kumulativního placeného volna tehdy, kdy zaměstnanci poskytli služby, které zvyšují jejich nárok na budoucí placené volno;
• b)v případě nekumulativního placeného volna tehdy, kdy se absence pracovníka uskutečnila.

• a)kumulativní a
• b)nekumulativní.

Příklad ilustrující odstavce 16 a 17

Účetní jednotka zaměstnává 100 pracovníků, z nichž každý má nárok na pět pracovních dní placené nemocenské dovolené ročně. Toto volno může být čerpáno jednak v běžném roce, jednak v roce bezprostředně následujícím. Volno se čerpá nejprve z nároku běžného roku a teprve potom z nároku přeneseného z roku předchozího (metoda LIFO). K 31. prosinci 20X1 činí průměrný nevyčerpaný nárok dva dny na jednoho pracovníka. Na základě minulých zkušeností účetní jednotka očekává, že 92 pracovníků nevyčerpá v roce 20X2 více než pět dnů placené nemocenské dovolené, u zbývajících 8 pracovníků se očekává průměrné čerpání 6,5 dne na jednoho pracovníka.

Účetní jednotka očekává, že v důsledku nevyčerpaného nároku nahromaděného k 31. prosinci 20X1 bude povinna zaplatit dalších 12 dnů nemocenské dovolené (1,5 dne u každého z 8 pracovníků). Uzná proto závazek odpovídající 12 dnům placené nemocenské dovolené.

• a)účetní jednotka má právní nebo mimosmluvní závazek takové výplaty na základě minulých událostí provést a
• b)je možno provést spolehlivý odhad závazku.

Současný závazek existuje právě tehdy, když účetní jednotka nemá žádnou jinou reálnou alternativu než provést výplatu.

Příklad ilustrující odstavec 20

Podle plánu výplat podílu na zisku je účetní jednotka povinna vyplatit určitou část ročního zisku zaměstnancům, kteří byli v tomto roce v pracovním poměru po celý rok. Pokud žádný ze zaměstnanců neukončí v průběhu roku pracovní poměr, celková výplata podílu na zisku bude představovat 3 % ze zisku. Účetní jednotka odhaduje, že fluktuace pracovníků sníží výplatu na 2,5 % zisku.

Účetní jednotka uzná závazek a náklad ve výši 2,5 % ze zisku.

• a)plán obsahuje vzorec pro výpočet částky požitku;
• b)účetní jednotka stanoví částky k výplatě před schválením účetní závěrky, nebo
• c)z minulé praxe lze jasně odvodit částku mimosmluvního závazku.

• a)penzijní požitky (např. penze a jednorázově vyplácené paušální částky splatné při odchodu do důchodu) a
• b)ostatní zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru, jako jsou úhrady životního pojištění nebo lékařské péče.

Programy, v jejichž rámci účetní jednotka poskytuje zaměstnancům zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru, se nazývají plány zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru. Podle tohoto standardu účetní jednotka postupuje vždy bez ohledu na to, zda či nikoliv dané uspořádání zahrnuje založení samostatné účetní jednotky, která přijímá příspěvky a vyplácí požitky.

• a)vzorce výpočtu požitku dle plánu, který není vázán pouze na výši příspěvku a vyžaduje, aby účetní jednotka poskytla další příspěvky, v případě, že aktiva nestačí pokrýt požitky ve vzorci výpočtu požitku;
• b)záruky stanovených výnosů z příspěvků, a to buď nepřímo prostřednictvím plánu nebo přímo, nebo
• c)takových neformálních postupů, které dávají vzniknout mimosmluvnímu závazku. Takový závazek může vzniknout například tehdy, když účetní jednotka historicky zvyšuje požitky bývalých zaměstnanců o inflaci, aniž by k tomu byla právně zavázána.

• a)je účetní jednotka zavázána poskytovat dohodnuté požitky současným a bývalým zaměstnancům a
• b)rizika z pojistněmatematických odhadů (tj. že na požitky bude muset vynaložit více, než očekávala) a investiční riziko dopadají v zásadě na účetní jednotku. Jestliže pojistněmatematická a investiční skutečnost je horší než očekávaná, závazek účetní jednotky může být zvýšen.

• a)účtovat o svém proporcionálním podílu na závazném příslibu z definovaných požitků, svém podílu na aktivech plánu a svém podílu na nákladech spojených s plánem stejným způsobem jako u každého jiného plánu definovaných požitků a
• b)zveřejňovat informace podle odstavců 135–148 (kromě odst. 148 písm. d)).

• a)účtuje o plánu v souladu s odstavci 51 a 52, jako kdyby se jednalo o plán definovaných příspěvků, a
• b)zveřejní informace podle odstavce 148.

• a)financovaný průběžně, tzn. příspěvky jsou stanoveny na úrovni, o které se předpokládá, že je dostačující pro úhradu požitků splatných ve stejném období, zatímco budoucí požitky, na něž vzniká nárok v běžném období, budou hrazeny z budoucích příspěvků, a
• b)požitky zaměstnanců se stanoví na základě délky zaměstnání a zúčastněné účetní jednotky nemají žádnou možnost odstoupit od plánu, aniž by splatily příspěvek na požitky, na něž zaměstnancům vznikl nárok do data odstoupení od plánu. Takový plán vytváří pro účetní jednotku pojistněmatematické riziko. Pokud jsou výsledné náklady na požitky, na něž již na konci účetního období vznikl nárok, větší než očekávané, musí účetní jednotka buď zvýšit svůj příspěvek, nebo přesvědčit zaměstnance, aby akceptovali nižší požitky. Proto je takový plán plánem definovaných požitků.

• a)plán vystavuje zúčastněné účetní jednotky pojistněmatematickým rizikům spojeným se současnými a bývalými zaměstnanci ostatních zúčastněných účetních jednotek, v důsledku čehož neexistuje žádná konzistentní a spolehlivá základna pro alokaci závazků, aktiv plánu a nákladů jednotlivým účetním jednotkám účastnícím se plánu, nebo
• b)účetní jednotka nemá přístup k dostatečným informacím o plánu, které by vyhověly požadavkům tohoto standardu.

V takových případech účetní jednotka účtuje o plánu tak, jako kdyby se jednalo o plán definovaných příspěvků, a zveřejní informace podle odstavce 148.

Příklad ilustrující odstavec 37

Účetní jednotka participuje na sdruženém plánu definovaných požitků, který neprovádí ocenění dle IAS 19. Proto účtuje o plánu, jako kdyby se jednalo o plán definovaných příspěvků. Ocenění neprovedené dle IAS 19 vykazuje schodek ve financování ve výši 100 milionů MJ [Pozn:

V tomto standardu jsou peněžní částky uváděny v "měnových jednotkách "(MJ).

Účetní jednotka uzná závazek z tohoto příspěvku upravený dle časové hodnoty peněz a náklad ve stejné výši do hospodářského výsledku.

• a)vyplácet zaměstnanecké požitky přímo, jakmile se stanou splatnými, nebo
• b)platit další částky, pokud pojišťovna nehradí veškeré zaměstnanecké požitky vztahující se k službě zaměstnance poskytované v běžném období a v obdobích minulých.

Pokud má účetní jednotka takový právní či mimosmluvní závazek, bude plán účtovat jako plán definovaných požitků.

• a)účtuje o nároku z pojistné smlouvy splňujícím podmínky jako o aktivu plánu (viz odstavec 8) a
• b)uznává ostatní pojistky jako práva na náhradu (pokud pojistka splňuje kritéria uvedená v odstavci 116).

• a)jako závazek (výdaj příštího období) po odečtení již případně zaplacených příspěvků. Pokud se před koncem účetního období zjistí, že částka již zaplaceného příspěvku převyšuje výši příspěvku odpovídajícího poskytnutým službám zaměstnanců, uzná účetní jednotka tento přebytek jako aktivum (náklady příštích období) v částce, která bude odpovídat snížení budoucích plateb nebo nároku na vrácení peněz, a
• b)jako náklad, pokud jiný IFRS nevyžaduje nebo nepovoluje zahrnutí příspěvků do pořizovacích nákladů aktiva (viz například IAS 2 a IAS 16).

• a)stanovení schodku nebo přebytku. Toto zahrnuje:

  • i)použití pojistněmatematické techniky, přírůstkové metody pro stanovení spolehlivého odhadu výše výsledného nákladu účetní jednotky na požitek náležející zaměstnancům výměnou za jejich služby poskytnuté v běžném období a v obdobích minulých (viz odstavce 67–69). Tento postup vyžaduje, aby účetní jednotka stanovila, jak velký je požitek přiřaditelný k běžnému období a k obdobím minulým (viz odstavce 70–74), aby provedla pojistněmatematické odhady demografických proměnných (jako je fluktuace zaměstnanců a úmrtnost) a finančních proměnných (jako je budoucí růst mezd a nákladů na zdravotní péči), které ovlivňují náklady na požitky (viz odstavce 75–98);
  • ii)diskontování tohoto požitku za účelem stanovení současné hodnoty závazného příslibu z definovaných požitků a běžných nákladů vynaložených v souvislosti se službou zaměstnanců (viz odstavce 67–69 a 83–86);
  • iii)odečtení reálné hodnoty všech aktiv plánu (viz odstavce 113–115) od současné hodnoty závazného příslibu z definovaných požitků;

• b)stanovení výše čistého závazku (aktiva) z definovaných požitků jako výši schodku nebo přebytku určenou podle písmene a) a upravenou o případný důsledek omezení čistého aktiva z definovaných požitků maximální výší aktiv (viz odstavec 64);
• c)stanovení částek, které budou uznány v hospodářském výsledku:

  • i)náklady na běžné služby (viz odstavce 70–74 a odstavec 122A);
  • ii)náklady na minulé služby a zisk nebo ztráta z vypořádání (viz odstavce 99–112);
  • iii)čistý úrok z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků (viz odstavce 123–126);

• d)stanovení přecenění čistého úroku z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků, které bude uznáno v ostatním úplném výsledku a které bude zahrnovat:

  • i)pojistněmatematické zisky a ztráty (viz odstavce 128 a 129);
  • ii)výnosy z aktiv plánu s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků (viz odstavec 130) a
  • iii)jakékoliv změny dopadu maximální výše aktiv (viz odstavec 64) s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků.

Má-li účetní jednotka více než jeden plán definovaných požitků, postupuje shora uvedeným způsobem zvlášť u každého významného plánu.

• a)ve výši přebytku plánu definovaných požitků a
• b)maximální výší aktiv, stanovenou pomocí diskontní sazby uvedené v odstavci 83, je-li nižší.

• a)účetní jednotka kontroluje zdroj, kterým je v tomto případě schopnost použít přebytku pro generování dalších přínosů;
• b)tato kontrola je výsledkem minulých událostí (příspěvků placených účetní jednotkou a služby poskytnuté zaměstnanci) a
• c)budoucí ekonomický užitek získá účetní jednotka v podobě nižších budoucích příspěvků, popř. vrácených plateb, a to buď přímo do účetní jednotky, nebo nepřímo do jiného plánu, který se nachází ve schodku. Maximální výše aktiv se rovná současné hodnotě těchto budoucích ekonomických přínosů.

• a)aplikovat pro ocenění pojistněmatematickou metodu (viz odstavce 67–69);
• b)přiřazovat požitky k obdobím služby (viz odstavce 70–74) a
• c)provádět pojistněmatematické odhady (viz odstavce 75–98).

Příklad ilustrující odstavec 68

Paušální požitek je splatný při ukončení služby a rovná se 1 % poslední mzdy za každý rok služby. Mzda v roce 1 je 10 000 MJ a předpokládá se její zvyšování o 7 % každý rok (složený úrok). Použitá diskontní sazba činí 10 % p. a. Následující tabulka ukazuje, jak se vytváří závazek vůči pracovníkovi, u kterého se skončení pracovního poměru předpokládá na konci roku 5. Příklad nepočítá s žádnými změnami v pojistněmatematických odhadech. Pro zjednodušení tento příklad ignoruje dodatečné úpravy reflektující pravděpodobnost, že pracovník opustí podnik dříve nebo později, než bylo očekáváno.

Poznámka :

• a)od data, kdy služby poskytované zaměstnancem poprvé vedou k požitku podle plánu (bez ohledu na to, zda je požitek podmíněn či nepodmíněn dalším setrváním v pracovním poměru), až do
• b)data, kdy další služby poskytované zaměstnancem účetní jednotce nepovedou k žádné významné částce dalších požitků podle plánu, jiné než v souvislosti s dalším zvyšováním platu.

Příklad ilustrující odstavec 71

• Plán definovaných požitků poskytuje paušální požitek 100 MJ, splatný při odchodu do důchodu za každý rok služby.

  Požitek 100 MJ je přiřazen každému roku. Náklad na běžné služby má současnou hodnotu 100 MJ. Současnou hodnotou závazného příslibu z definovaných požitků je současná hodnota 100 MJ, násobená počtem let služby až do konce účetního období.

  Je-li požitek splatný ihned, jakmile zaměstnanec opustí účetní jednotku, náklad na běžné služby a současná hodnota závazného příslibu z definovaného požitku reflektují datum, ke kterému se očekává odchod zaměstnance. Dochází tedy k tomu, že díky diskontování jsou tyto hodnoty menší než hodnoty, které by byly stanoveny při odchodu zaměstnance k rozvahovému dni.

• Plán poskytuje měsíční penzi 0,2 % z posledního platu za každý rok služby. Penze se vyplácí od dosažení věku 65 let.

  Požitek rovnající se současné hodnotě (k datu očekávaného odchodu do důchodu) měsíční penze ve výši 0,2 % z odhadnutého posledního platu, vyplácený od očekávaného data odchodu do důchodu až do očekávaného data úmrtí, je přiřazen každému roku služby. Náklad na běžné služby je současnou hodnotou tohoto požitku. Současnou hodnotou závazného příslibu z definovaných požitků je současná hodnota měsíčních výplat penze ve výši 0,2 % z posledního platu, násobeno počtem let služby až do konce účetního období. Náklad na běžné služby a současná hodnota závazného příslibu z definovaných požitků se diskontují, neboť výplaty penze začínají až při dosažení věku 65 let.

Příklad ilustrující odstavec 72

• Plán vyplácí požitek 100 MJ za každý odpracovaný rok. Požitek se stane nepodmíněným po odpracování deseti let.

  Požitek 100 MJ je přiřazen každému roku. V každém z prvních deseti let náklad na běžné služby a současná hodnota závazku reflektují pravděpodobnost, že zaměstnanec neodpracuje celých deset let.

• Plán vyplácí požitek 100 MJ za každý odpracovaný rok, roky před dosažením věku 25 let se nezapočítávají. Požitek je přiznaný okamžitě.

  K letům odpracovaným před dosažením věku 25 let se nepřiřazuje žádný požitek, neboť služba před tímto datem nevede k žádným požitkům (podmíněným ani nepodmíněným). Požitek 100 MJ se přiřazuje ke každému následujícímu roku.

Příklad ilustrující odstavec 73

• Plán vyplácí paušální částku požitku 1 000 MJ, který je přiznán po odpracování deseti let. Se vznikem požitků za další roky pracovního poměru plán nepočítá.

  Požitek 100 MJ (1 000 MJ děleno deseti) se přiřazuje ke každému roku z prvních deseti let.

  Náklad na běžné služby v každém roce z prvních deseti let odráží pravděpodobnost, že zaměstnanec povinných deset let neodpracuje. S roky následujícími se nepojí žádný požitek.

• Plán vyplácí paušální penzijní požitek 2 000 MJ při dožití věku 55 let všem zaměstnancům, kteří jsou stále v pracovním poměru a odpracovali dvacet let, a všem pracovníkům v pracovním poměru při dožití 65 let, bez ohledu na délku trvání pracovního poměru.

  U zaměstnanců, kteří nastoupili do účetní jednotky před dosažením věku 35 let, vzniká nárok na požitky nejprve ve věku 35 let (zaměstnanec může opustit účetní jednotku ve věku 30 let a vrátit se ve věku 33 let, aniž by to mělo jakýkoliv vliv na jeho budoucí požitky z plánu). Tyto požitky jsou podmíněné dalším trváním pracovního poměru. Rovněž pracovní poměr po dosažení věku 55 let nepovede k žádným významným změnám ve výši budoucích požitků. U těchto pracovníků účetní jednotka přiřazuje požitek 100 MJ (2 000 MJ děleno 20) ke každému roku odpracovanému mezi věkem 35 a 55 let.

  U zaměstnanců, kteří nastoupili do účetní jednotky ve věku mezi 35 a 45 lety, nepovede trvání pracovního poměru delší dvaceti let k žádným významným změnám ve výši budoucích požitků. U těchto zaměstnanců účetní jednotka přiřazuje požitek 100 (2 000 děleno 20) ke každému roku z prvních dvaceti let.

  U pracovníka, který nastoupí do účetní jednotky ve věku 55 let, nepovede trvání pracovního poměru delší než 10 let k žádným významným změnám ve výši budoucího požitku. U tohoto pracovníka účetní jednotka přiřazuje požitek 200 MJ (2 000 MJ děleno 10) ke každému roku z prvních deseti let.

  U všech zaměstnanců náklad na běžné služby a současná hodnota závazku odrážejí pravděpodobnost, že zaměstnanec neodpracuje v účetní jednotce požadovaný počet let.

• Podle podmínek plánu na příspěvek na zdravotní péči po skončení pracovního poměru má bývalý zaměstnanec nárok na příspěvek 40 % nákladů na zdravotní péči, pokud odpracuje v účetní jednotce před skončením pracovního poměru více než deset let a méně než dvacet let, a 50 %, pokud před odchodem z účetní jednotky zde odpracoval dvacet a více let.

  Podle vzorce výpočtu plánu požitku účetní jednotka přiřazuje 4 % současné hodnoty očekávaných nákladů na zdravotní péči (40 % děleno deseti) ke každému roku z prvních deseti let a 1 % (10 % děleno deseti) ke každému roku z druhých deseti let. Náklad na běžné služby odráží v každém roce pravděpodobnost, že zaměstnanec nemusí odpracovat potřebný počet let, aby mu vznikl nárok na celý nebo částečný požitek. U pracovníků, jejichž odchod se předpokládá do deseti let, se nepočítá se žádným požitkem.

• Podle podmínek plánu na příspěvek na zdravotní péči po skončení pracovního poměru má bývalý zaměstnanec nárok na příspěvek 10 % nákladů na zdravotní péči, pokud odpracuje v účetní jednotce před skončením pracovního poměru více než deset let a méně než dvacet let, a 50 %, pokud před odchodem z účetní jednotky zde odpracoval dvacet a více let.

  Služby poskytované v pozdějších letech povedou k významně vyšší úrovni požitku ve srovnání s roky předchozími. Proto u pracovníků, u nichž se odchod z účetní jednotky očekává po dvaceti a více odpracovaných letech, přiřazuje účetní jednotka požitek rovnoměrně podle odstavce 71. Pokračování v pracovním poměru po odpracování dvaceti let již k významně vyšší úrovni požitku nepovede. Proto výše příspěvku přiřazovaná ke každému z prvních dvaceti roků činí 2,5 % ze současné hodnoty očekávaných nákladů na zdravotní péči (50 % děleno dvaceti).

  U pracovníků, jejichž odchod se očekává mezi deseti a dvaceti lety, činí požitek přiřazovaný ke každému z prvních deseti let 1 % ze současné hodnoty očekávaných nákladů na zdravotní péči.

  U těchto pracovníků se nepočítá s přiřazováním požitku k rokům mezi koncem desátého roku a předpokládaným datem odchodu.

  U pracovníků, jejichž odchod se předpokládá do deseti let, se nepočítá se žádným požitkem.

• a)pro účely odst. 70 písm. b) nevede zvyšování platu k dalším požitkům, přestože výše požitku je závislá na posledním platu, a
• b)částka požitku přiřazovaná ke každému období je konstantním podílem z platu, na který se požitek váže.

Příklad ilustrující odstavec 74

Zaměstnancům vzniká nárok na požitek ve výši 3 % z posledního platu v každém roce trvání pracovního poměru před dosažením věku 55 let.

Požitek 3 % z předpokládaného posledního platu se přiřazuje ke každému roku až do věku 55 let, tedy k datu, od kterého další služba zaměstnance již nevede podle plánu k žádné významné částce dalších požitků. Po dosažení tohoto věku se již k dalším rokům trvání pracovního poměru žádný požitek nepřiřazuje.

• a)demografické předpoklady ohledně budoucích charakteristik současných a bývalých zaměstnanců (a jejich rodinných příslušníků), kteří mají na požitky nárok. Demografické předpoklady zahrnují takové charakteristiky, jako jsou například:

  • i)úmrtnost (viz odstavce 81 a 82);
  • ii)míry fluktuace zaměstnanců, jejich pracovní neschopnosti a předčasných odchodů do důchodu;
  • iii)poměr účastníků plánu s rodinnými příslušníky, kteří budou oprávněni požitky čerpat;
  • iv)poměr účastníků plánu, kteří si zvolí jednotlivé formy možností plateb dostupné v rámci podmínek plánu, a
  • v)četnost vznesených nároků u plánů zdravotní péče;

• b)finanční předpoklady týkající se položek jako:

  • i)diskontní sazba (viz odstavce 83–86);
  • ii)výše požitků s výjimkou jakýchkoli nákladů na požitky, které ponesou zaměstnanci, a mzdového vývoje (viz odstavce 87–95);
  • iii)v případě požitků týkajících se zdravotní péče vývoj nákladů na zdravotní péči, včetně nákladů na vyřizování nároků (tj. nákladů vzniklých při zpracování a řešení nároků, včetně nákladů na právní a likvidátorské služby)(viz odstavce 96–98), a
  • iv)daně splatné plánem z příspěvků vztahujících se ke službám před rozvahovým dnem nebo k požitkům plynoucím z těchto služeb.

• a)požitky vyjádřené ke konci účetního období dle podmínek plánu (či vyplývající z nepřímých mimosmluvních závazků jdoucích nad rámec těchto podmínek);
• b)odhadovaný budoucí růst mezd, který ovlivní splatné požitky;
• c)důsledek jakéhokoli omezení podílu zaměstnavatele na nákladech budoucích požitků;
• d)příspěvky od zaměstnanců nebo třetích stran, které snižují výsledné náklady účetní jednotky na tyto požitky, a
• e)odhadované budoucí změny v úrovni státních požitků, které ovlivňují požitky splatné podle plánu definovaných požitků, právě pokud:

  • i)tyto změny byly zákonem přijaty před koncem účetního období, nebo
  • ii)historická zkušenost či jiný spolehlivý důkaz indikují, že tyto státní požitky se budou měnit nějakým předvídatelným způsobem, např. v závislosti na změnách cenového koše nebo na změnách průměrné mzdy.

• a)účetní jednotka historicky zvyšuje požitky, aby např. zmírnila dopad inflace, a nic nenaznačuje, že se v budoucnosti tato praxe změní, nebo
• b)účetní jednotka je zavázána formálními podmínkami plánu (nebo mimosmluvními závazky jdoucími nad rámec těchto podmínek) nebo zákonem použít přebytku v plánu na požitky účastníků plánu (viz odst. 108 písm. c)), nebo
• c)požitky se liší v závislosti na výkonnostním cíli nebo na jiných kritériích. Podmínky plánu mohou například uvádět, že pokud aktiva plánu nebudou dostačující, budou na základě plánu vypláceny snížené požitky nebo budou od zaměstnanců vyžadovány dodatečné příspěvky. Ocenění závazku odráží nejlepší možný odhad dopadu výkonnostního cíle nebo jiných kritérií.

• a)úpravu nákladů na minulou službu v rozsahu, v jakém mění požitky za službu před změnou, a
• b)úpravu nákladů na běžnou službu za období po změně v rozsahu, v jakém mění požitky za službu po změně.

• a)předpokládaná doba trvání účetní jednotky a
• b)předpokládaná doba trvání plánu.

• a)pokud výše příspěvků závisí na počtu odpracovaných let, účetní jednotka přiřadí příspěvky k obdobím služby za použití stejné přiřazovací metody, jakou odstavec 70 stanoví pro hrubé požitky (tj. buď s využitím vzorce pro výpočet výše příspěvku příslušného plánu, nebo rovnoměrně), nebo
• b)pokud je výše příspěvků nezávislá na počtu odpracovaných let, může účetní jednotka tyto příspěvky uznat jako snížení nákladů služeb v období, v němž byly poskytnuty související služby. Příspěvky nezávislými na počtu odpracovaných let jsou například pevné procento mzdy zaměstnance, pevná částka během období služby nebo příspěvek závislý na věku zaměstnance.

Odstavec A1 obsahuje příslušnou aplikační příručku.

• a)náklady na běžné služby a na minulé služby (pokud nejsou tyto změny stanoveny ve formálních podmínkách plánu a nevyplývají z mimosmluvního závazku);
• b)pojistněmatematické zisky a ztráty (pokud jsou tyto změny stanoveny ve formálních podmínkách plánu nebo vyplývají z mimosmluvního závazku).

• a)požitků nabízených v rámci plánu a aktiv plánu před změnou, krácením nebo vypořádáním plánu a
• b)požitků nabízených v rámci plánu a aktiv plánu po změně, krácení nebo vypořádání plánu.

• a)když dojde ke změně nebo krácení plánu a
• b)když účetní jednotka uzná související náklady na restrukturalizaci (viz IAS 37) nebo požitky při ukončení pracovního poměru (viz odstavec 165).

• a)dopady rozdílů mezi skutečným a dříve předpokládaným růstem mezd na povinnost platit požitky za služby v předchozích letech (neexistuje žádný náklad na minulé služby, neboť pojistněmatematické předpoklady počítají s předpokládanou mzdou);
• b)nižší nebo vyšší odhady dobrovolného zvýšení penze ze strany účetní jednotky v případech, kdy má účetní jednotka mimosmluvní závazek taková zvýšení provádět (zde nevzniká žádný náklad na minulé služby, neboť pojistněmatematické předpoklady taková zvýšení připouštějí);
• c)odhady zvýšení požitků, které vyplývají z pojistněmatematických zisků nebo z výnosů z aktiv plánu, jež jsou již uznány v účetní závěrce, pokud je účetní jednotka povinna vzhledem k formálním podmínkám plánu (či vzhledem k mimosmluvním závazkům, jdoucím nad jejich rámec) či platné zákonné úpravě použít všechny přebytky plánu na požitky pro účastníky plánu, a to i v případě, že zvýšení požitku nebylo ještě formálně přiznáno (nevzniká žádný náklad na minulé služby, neboť výsledné zvýšení závazku je pojistněmatematickou ztrátou, viz odstavec 88), a
• d)růst nepodmíněných požitků (tj. požitků, které nejsou podmíněny trváním pracovního poměru, viz odstavec 72) v případě, že při absenci nových nebo zvýšených požitků zaměstnanci naplňují podmínky pro změnu podmíněného požitku na nepodmíněný (nevzniká žádný náklad na minulé služby, neboť účetní jednotka uznala odhadovaný náklad na požitky jako náklad na běžné služby tak, jak byly služby poskytovány).

• a)současnou hodnotou závazného příslibu z definovaných požitků, který je vypořádáván, stanovenou ke dni tohoto vypořádání a
• b)cenou vypořádání, včetně všech převáděných aktiv plánu a veškerých plateb provedených přímo účetní jednotkou v souvislosti s tímto vypořádáním.

• a)uzná své právo na náhradu jako samostatné aktivum a ocení je reálnou hodnotou;
• b)rozdělí a uzná změny reálné hodnoty svého práva na náhradu stejným způsobem jako u změn reálné hodnoty aktiv plánu (viz odstavce 124 a 125). Složky nákladů na definované požitky uznané v souladu s odstavcem 120 mohou být uznány očištěné o částky vztahující se ke změnám účetní hodnoty práva na náhradu.

• a)náklady na poskytování služeb (viz odstavce 66–112 a odstavec 122A) do hospodářského výsledku;
• b)čistý úrok z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků (viz odstavce 123–126) do hospodářského výsledku a
• c)přecenění čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků (viz odstavce 127–130) do ostatního úplného výsledku.

• a)čistého závazku (aktiva) z definovaných požitků stanoveného v souladu s odst. 99 písm. b) a
• b)diskontní sazby použité k přecenění čistého závazku (aktiva) z definovaných požitků v souladu s odst. 99 písm. b).

Při uplatňování odstavce 123A účetní jednotka rovněž zohledňuje veškeré změny čistého závazku (aktiva) z definovaných požitků za dané období vyplývající z úhrad příspěvků nebo vyplácení požitků.

• a)pojistněmatematické zisky a ztráty (viz odstavce 128 a 129);
• b)výnosy z aktiv plánu (viz odstavec 130) s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků (viz odstavec 125) a
• c)jakékoliv změny dopadu maximální výše aktiv s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků (viz odstavec 126).

• a)neočekávaně vysoké či nízké hodnoty fluktuace zaměstnanců, předčasných odchodů do důchodu, úmrtnosti či vývoje mezd, požitků (např. když formální či neformální podmínky plánu zvyšují požitky o inflaci) či nákladů na zdravotní péči;
• b)důsledky změn předpokladů, týkající se možností výplaty požitků;
• c)důsledky změn v odhadech fluktuace zaměstnanců, předčasných odchodů do důchodu či úmrtnosti nebo růstu mezd, požitků (když formální či neformální podmínky plánu zvyšují požitky o inflaci) či nákladů na zdravotní péči a
• d)důsledky změn diskontní sazby.

• a)má právně vymahatelné právo použít přebytek jednoho plánu pro vypořádání závazků jiného plánu a
• b)má v úmyslu buď vypořádat závazky na čistém základě, nebo realizovat přebytek v jednom plánu a vypořádat závazek v jiném plánu současně.

• a)vysvětlují charakteristiky jejích plánů definovaných požitků a rizika s nimi spojená (viz odstavec 139);
• b)určují a vysvětlují částky v její účetní závěrce vyplývající z jejích plánů definovaných požitků (viz odstavce 140–144) a
• c)popisují, jak mohou její plány definovaných požitků ovlivnit výši, časový průběh a nejistotu budoucích peněžních toků účetní jednotky (viz odstavce 145–147).

• a)úroveň podrobnosti nezbytnou ke splnění požadavků na zveřejňování;
• b)míru důrazu kladenou na jednotlivé požadavky;
• c)v jaké míře provést agregaci nebo rozdělování a
• d)zda uživatelé účetní závěrky potřebují dodatečné informace k posouzení zveřejněných kvantitativních informací.

• a)mezi částkami dlužnými aktivním členům, členům s pozastaveným členstvím a důchodcům;
• b)mezi nepodmíněnými požitky a narostlými, avšak podmíněnými požitky;
• c)mezi podmíněnými požitky, částkami připadajícími na budoucí růst mezd a dalšími požitky.

• a)odlišné zeměpisné umístění;
• b)odlišné rysy, například penzijní plány založené na průměrné mzdě, penzijní plány založené na výši posledního platu či plány příspěvků na zdravotní péči po skončení pracovního poměru;
• c)odlišné regulační prostředí;
• d)odlišné segmenty vykazování;
• e)různé režimy financování (např. nefinancovaný, zcela nebo částečně financovaný).

• a)informace o charakteristikách svých plánů definovaných požitků, včetně:

  • i)povahy požitků poskytovaných v rámci plánu (např. plánu definovaných požitků založeného na poslední mzdě nebo plánu založeného na příspěvcích se zárukou);
  • ii)popisu regulačního rámce, na jehož základě plán funguje, například úrovně případných požadavků na minimální financování a dopadu regulačního rámce na plán, jako je například maximální výše aktiv (viz bod 64);
  • iii)popisu odpovědnosti jiné účetní jednotky za správu plánu, například povinnosti správců nebo členů dozorčí rady plánu;

• b)popis rizik, kterým plán účetní jednotku vystavuje, se zaměřením na všechna rizika, která jsou neobvyklá, specifická pro danou účetní jednotku nebo pro daný plán, a všech podstatných koncentrací rizik. Pokud jsou například aktiva plánu investována převážně do jedné třídy investic, např. do nemovitostí, může plán účetní jednotku vystavit koncentraci rizika trhu s nemovitostmi;
• c)popis všech změn, krácení a vypořádání plánu.

• a)čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků, přičemž samostatně sesouhlasí:

  • i)aktiva plánu;
  • ii)současnou hodnotu závazných příslibů z definovaných požitků;
  • iii)efekt maximální výše aktiv;

• b)případná práva na náhradu. Účetní jednotka také popíše vztah mezi případným právem na náhradu a souvisejícím závazkem.

• a)náklad na běžné služby;
• b)úrokový výnos nebo náklad;
• c)přecenění čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků, kde samostatně vykáže:

  • i)výnos z aktiv plánu s výjimkou částky zahrnuté v úroku dle písmene b);
  • ii)pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající ze změny demografických předpokladů (viz odst. 76 písm. a);
  • iii)pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající ze změny finančních předpokladů (viz odst. 76 písm. b);
  • iv)změny dopadu omezení čistého aktiva z definovaných požitků maximální výší aktiv s výjimkou částek zahrnutých do úroku v souladu s písmenem b). Účetní jednotka také zveřejní, jak určuje maximální dostupný ekonomický užitek, tj. zda by tyto požitky měly formu refundace, snížení budoucích příspěvků nebo zda by byly kombinací obou možností.

• d)náklady na minulé služby a zisky a ztráty z vypořádání. Jak je povoleno v odstavci 100, náklady na minulé služby a zisky a ztráty z vypořádání není nutno rozlišovat, pokud proběhnou současně;
• e)dopady změn měnových kurzů;
• f)příspěvky do plánu, přičemž se samostatně uvedou příspěvky hrazené zaměstnavatelem a příspěvky hrazené účastníky plánu;
• g)platby z plánu, přičemž se samostatně uvedou částky uhrazené ve vztahu k jakémukoli vypořádání;
• h)účinky podnikových kombinací a prodejů.

• a)peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty;
• b)kapitálové nástroje (rozdělené podle typu odvětví, velikosti společnosti, zeměpisné polohy apod.);
• c)dluhové nástroje (rozdělené podle typu emitenta, úvěrové kvality, zeměpisné polohy apod.);
• d)nemovitosti (rozdělené podle zeměpisné polohy apod.);
• e)deriváty (rozdělené podle druhu podkladového rizika ve smlouvě, například smlouvy o úrokových sazbách, měnové smlouvy, kapitálové smlouvy, úvěrové smlouvy, smlouvy typu longevity swap atd.);
• f)investiční fondy (rozdělené podle typu fondu);
• g)cenné papíry kryté aktivy a
• h)strukturované dluhové nástroje.

• a)analýzu citlivosti pro každý podstatný pojistněmatematický předpoklad (jak je uvedeno v odstavci 144) ke konci účetního období, z níž vyplývá, jak by byl závazný příslib z definovaného požitku ovlivněn změnami příslušných pojistněmatematických předpokladů, které by k danému datu byly přiměřeně možné;
• b)metody a předpoklady užité při přípravě analýz citlivosti požadované v písmeni a) a omezení těchto metod;
• c)změny metod a předpokladů použitých při přípravě analýz citlivosti oproti předchozímu období a důvody těchto změn.

• a)popis všech ujednání o financování a pravidel financování, která ovlivní budoucí příspěvky;
• b)očekávané příspěvky do plánu za příští účetní období;
• c)informace o splatnosti závazných příslibů z definovaných požitků. Tyto informace budou zahrnovat vážený průměr doby trvání závazného příslibu z definovaných požitků, případně i další informace o distribuci časového průběhu výplat požitků, jako je například analýza splatnosti vyplácení požitků.

• a)popis ujednání o financování, včetně metod užitých k určení sazby příspěvků účetní jednotky, a případné požadavky na minimální financování;
• b)popis rozsahu, v němž může být účetní jednotka v rámci plánu odpovědná za závazky jiných účetních jednotek v rámci podmínek sdruženého plánu;
• c)popis všech dohodnutých rozdělení schodku nebo přebytku z(e):

  • i)zrušení plánu, nebo
  • ii)odstoupení účetní jednotky od plánu;

• d)pokud účetní jednotka účtuje o daném plánu tak, jako by se jednalo o plán definovaných příspěvků podle odstavce 34, musí kromě informací požadovaných písmeny a)–c) a místo informací požadovaných odstavci 139–147 zveřejnit následující informace:

  • i)skutečnost, že plán je plánem definovaných požitků;
  • ii)důvod, proč nejsou k dispozici informace umožňující účetní jednotce účtovat o tomto plánu jako o plánu definovaných požitků;
  • iii)očekávané příspěvky do plánu za příští účetní období;
  • iv)informace o schodku nebo přebytku v rámci plánu, který může ovlivnit výši budoucích příspěvků, včetně základu pro stanovení tohoto schodku nebo přebytku a jeho případných důsledků pro účetní jednotku;
  • v)údaj o výši účasti účetní jednotky na plánu v porovnání s jinými zúčastněnými subjekty. Příkladem ukazatelů, ze kterých by mohl tento údaj vyplynout, jsou mimo jiné podíl účetní jednotky na celkových příspěvcích do plánu nebo podíl účetní jednotky na celkovém počtu aktivních členů, důchodců a bývalých členů, kteří mají nárok na požitky, pokud je tato informace k dispozici

• a)smluvní závazek nebo stanovené pravidlo pro účtování o čistých nákladech na definované požitky, nebo zveřejní skutečnost, že takový smluvní vztah či stanovené pravidlo neexistují;
• b)pravidlo pro stanovení výše příspěvku, který má účetní jednotka platit;
• c)pokud účetní jednotka účtuje o alokaci čistých nákladů na definované požitky podle odstavce 41, zveřejní veškeré informace o plánu jako celku podle odstavců 135–147;
• d)pokud účetní jednotka účtuje o příspěvcích placených za období podle odstavce 41, zveřejní informace o plánu jako celku podle odstavců 135–137, 139, 142–144 a odst. 147 písm. a) a b).

• a)účetní závěrka této účetní jednotky ve skupině odděleně popisuje a zveřejňuje vyžadované informace o plánu, a
• b)účetní závěrka této účetní jednotky ve skupině je uživatelům účetní závěrky k dispozici za stejných podmínek jako účetní závěrka účetní jednotky a současně s účetní závěrkou účetní jednotky nebo dříve.

• a)transakcích mezi spřízněnými stranami s plány zaměstnaneckých požitků po skončení pracovního poměru a
• b)požitcích klíčového vedení po skončení pracovního poměru.

• a)dlouhodobá placená volna, jako je dovolená za výsluhu či studijní volno;
• b)jubilea a ostatní požitky za výsluhu;
• c)požitky při dlouhodobé pracovní neschopnosti;
• d)podíly na zisku a plány odměn a
• e)odložené odměny.

• a)náklady na poskytování služeb (viz odstavce 66–112 a odstavec 122A);
• b)čistý úrok z čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků (viz odstavce 123–126) a
• c)přecenění čistých závazků (aktiv) z definovaných požitků (viz odstavce 127–130).

• a)zvýšení požitků po ukončení pracovního poměru, a to buď nepřímo prostřednictvím plánu zaměstnaneckých požitků, nebo přímo, a
• b)vyplácení mzdy po další určité období, kdy již zaměstnanec neposkytuje účetní jednotce služby, které by přinášely účetní jednotce ekonomický užitek.

• a)požitek je podmíněn poskytováním budoucí služby (včetně požitků, které se zvýší, pokud je poskytována další služba);
• b)požitek je poskytován v souladu s podmínkami stanovenými v plánu zaměstnaneckých požitků.

• a)když účetní jednotka již nemůže odvolat nabídku těchto požitků a
• b)když účetní jednotka uzná náklady na restrukturalizaci, která spadá do působnosti IAS 37 a zahrnuje výplatu požitků při ukončení pracovního poměru, nastane-li tato situace dříve.

• a)když zaměstnanec nabídku přijme a
• b)jakmile vstoupí v platnost omezení (např. právní, správní nebo smluvní požadavek nebo jiné omezení), schopnosti účetní jednotky stáhnout tuto nabídku. Tento okamžik nastane, jakmile je tato nabídka učiněna, pokud dané omezení platilo v okamžiku vznesení nabídky.

• a)z opatření nutných k realizaci plánu vyplývá, že nejsou pravděpodobné podstatné změny tohoto plánu;
• b)plán identifikuje počet zaměstnanců, jejichž pracovní poměr má být ukončen, klasifikace jejich pracovních míst nebo funkcí a jejich umístění (není však nutno, aby identifikoval každého jednotlivého zaměstnance) a předpokládané datum ukončení;
• c)plán vymezí požitky, které zaměstnanci při ukončení pracovního poměru obdrží, dostatečně podrobně, aby zaměstnanci mohli určit druh a výši požitků, které obdrží při ukončení pracovního poměru.

• a)pokud se očekává, že požitky při ukončení pracovního poměru budou zcela vypořádány do dvanácti měsíců od konce účetního období, ve kterém je daný požitek při ukončení pracovního poměru uznán, uplatní účetní jednotka požadavky platné pro krátkodobé zaměstnanecké požitky;
• b)pokud se neočekává, že požitky při ukončení pracovního poměru budou zcela vypořádány do dvanácti měsíců od konce účetního období, uplatní účetní jednotka požadavky platné pro ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky.

Příklad ilustrující odstavce 159-170

Souvislosti

V důsledku nedávné akvizice plánuje účetní jednotka uzavřít do deseti měsíců továrnu a ve stejné době ukončit pracovní poměr všech zbývajících zaměstnanců v továrně. Vzhledem k tomu, že účetní jednotka potřebuje odborné znalosti zaměstnanců továrny pro dokončení některých zakázek, oznamuje plán ukončení pracovního poměru následovně:

Každý zaměstnanec, který zůstane a bude poskytovat služby až do uzavření továrny, obdrží k datu ukončení pracovního poměru výplatu v hotovosti ve výši 30 000 MJ. Zaměstnanci, kteří odejdou před uzavřením továrny, obdrží 10 000 MJ.

Továrna má 120 zaměstnanců. V době oznámení plánu účetní jednotka předpokládá, že 20 z nich odejde ještě před uzavřením továrny. Proto se celkové očekávané peněžní výdaje v rámci plánu rovnají 3 200 000 MJ (tj. 20 × 10 000 MJ + 100 × 30 000 MJ). Účetní jednotka v souladu s odstavcem 160 účtuje požitky, poskytnuté výměnou za ukončení pracovního poměru, jako požitky při ukončení pracovního poměru a požitky, poskytnuté výměnou za služby, účtuje jako krátkodobé zaměstnanecké požitky.

Požitky při ukončení pracovního poměru

Výše požitků poskytnutých výměnou za ukončení pracovního poměru činí 10 000 MJ. Jedná se o částku, kterou by účetní jednotka musela uhradit za ukončení pracovního poměru bez ohledu na to, zda zaměstnanci zůstanou a budou poskytovat služby až do ukončení provozu továrny, nebo zda odejdou ještě před tímto ukončením. Přesto, že zaměstnanci mohou odejít ještě před uzavřením továrny, je ukončení pracovního poměru všech zaměstnanců výsledkem rozhodnutí účetní jednotky o uzavření továrny a ukončení jejich pracovního poměru (tj. všichni zaměstnanci ukončí pracovní poměr, až se továrna zavře). Proto účetní jednotka uznává závazek ve výši 1 200 000 MJ (tj. 120 × 10 000 MJ) na požitky při ukončení pracovního poměru stanovené v souladu s plánem zaměstnaneckých požitků, a to ke dni oznámení plánu na ukončení pracovního poměru nebo ke dni, kdy účetní jednotka uzná náklady na restrukturalizaci spojené s uzavřením továrny, podle toho, které z těchto dat nastane dříve.

Požitky poskytované výměnou za služby

Přírůstkové požitky, které zaměstnanci obdrží, pokud budou poskytovat služby po celé desetiměsíční období, jsou úhradou za služby poskytované v tomto období. Účetní jednotka je vykazuje jako krátkodobé zaměstnanecké požitky, protože očekává jejich vypořádání před uplynutím dvanácti měsíců po skončení účetního období. V tomto příkladu není vyžadováno diskontování, takže náklady ve výši 200 000 MJ (tj. 2 000 000 MJ ÷ 10) jsou uznávány každý měsíc po dobu deseti měsíců setrvání v pracovním poměru s odpovídajícím zvýšením účetní hodnoty závazku.

• a)účetní jednotka nemusí upravit účetní hodnotu aktiv mimo oblast působnosti tohoto standardu o změny nákladů na zaměstnanecké požitky, které byly zahrnuty do účetní hodnoty před datem počáteční aplikace. Datem počáteční aplikace standardu je začátek nejzazšího vykazovaného minulého období uvedeného v první účetní závěrce, ve kterém účetní jednotka přijme tento standard;
• b)v účetní závěrce za období začínající před 1. lednem 2014 nemusí účetní jednotka předkládat srovnávací informace pro zveřejnění požadované v odstavci 145 o citlivosti závazného příslibu z definovaných požitků.

• a)zvláštními problémy vznikajícími při zaúčtování státních podpor v účetních závěrkách, které odrážejí dopad měnících se cen, nebo v doplňujících informacích podobné povahy;
• b)státní podporou, která se poskytuje účetní jednotce ve formě výhod, jež jsou k dispozici při určování zdanitelného zisku nebo daňové ztráty nebo jsou určeny nebo omezeny na základě závazku z daně ze zisku. Příklady takových výhod jsou daňové prázdniny, investiční daňové odpočty, sazby pro zrychlené odpisy a snížení sazby daně ze zisku;
• c)státní účastí na vlastnictví účetní jednotky;
• d)státními dotacemi upravenými IAS 41 Zemědělství .

• Orgány veřejné správy se rozumí vláda, vládní agentury a podobné orgány, ať jsou místní, národní či mezinárodní.

• Státní podpora je akce státu, která je určena k poskytnutí konkrétní ekonomické výhody účetní jednotce nebo skupině účetních jednotek, které splňují určitá kritéria. Pro účely tohoto standardu nezahrnuje státní podpora výhody poskytované pouze nepřímo pomocí činnosti, jež ovlivní všeobecné obchodní podmínky, jako jsou poskytování infrastruktury v rozvojových oblastech nebo uvalení obchodních omezení na konkurenty.

• Státní dotace představují podporu státu ve formě převodu prostředků ve prospěch účetní jednotky výměnou za minulé nebo budoucí splnění určitých podmínek týkajících se provozních činností účetní jednotky. Vylučují ty formy státní podpory, u kterých se nedá přiměřeně stanovit cena, a transakce se státem, jež se nedají odlišit od běžných obchodních transakcí účetní jednotky [Pozn:

  Viz také SIC-10 Státní podpora bez specifické vazby k provozním činnostem .

  ] .

• Dotace vztahující se k aktivům jsou státní dotace, jejichž základní podmínkou je, že účetní jednotka oprávněná k jejich získání musí zakoupit, postavit nebo jinak získat dlouhodobá aktiva. Mohou být rovněž stanoveny doplňující podmínky omezující typ nebo umístění aktiv nebo období, během kterých mají být aktiva získána nebo držena.

• Dotace vztahující se k výnosům jsou státní dotace jiné než dotace vztahující se k aktivům.

• Odpustitelné úvěry jsou úvěry, u nichž se věřitel zavazuje, že se za určitých předepsaných podmínek zřekne splacení.

• Reálná hodnota je cena, která by byla získána za prodej aktiva nebo zaplacena za převod závazku v řádné transakci mezi účastníky trhu k datu ocenění. (Viz IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou .)

• a)účetní jednotka splní s nimi spojené podmínky a
• b)dotace budou přijaty.

• a)státní dotace jsou nástrojem financování a jako nástroje financování se proto zachycují ve výkaze o finanční pozici, a nejsou uznány do hospodářského výsledku, kde by kompenzovaly položky nákladů, které financují. Protože se neočekává splacení, uznávají se takovéto dotace mimo hospodářský výsledek;
• b)není vhodné uznávat státní dotace do hospodářského výsledku, protože nebyly vydělány, ale představují motivaci poskytnutou vládou bez souvisejících nákladů.

• a)protože státní dotace jsou formou příjmu z jiného zdroje než od společníků, neuznávají se přímo ve vlastním kapitálu, ale v hospodářském výsledku v příslušných obdobích;
• b)státní dotace jsou zřídka bezplatné. Účetní jednotka je získá splněním jejich podmínek a dodržením stanovených závazků. Proto se uznají do hospodářského výsledku během období, v nichž účetní jednotka uzná související náklady, které má dotace kompenzovat, jako výdaje;
• c)protože daň ze zisku a jiné daně jsou výdaje, je logické stejným způsobem, tj. v hospodářském výsledku, řešit také státní dotace, které jsou prodloužením fiskální politiky.

• a)účetní pravidla přijatá pro státní dotace včetně metod vykázání použitých v účetní závěrce;
• b)povaha a rozsah státních dotací uznaných v účetní závěrce a označení ostatních forem státní podpory, z nichž má účetní jednotka přímý prospěch, a
• c)nesplněné podmínky a jiné nepředvídané okolnosti vztahující se ke státní podpoře, která byla uznána.

• a)splnit požadavky na vykazování, kde je to vhodné, a
• b)buď:

  • i)upravit svoji účetní závěrku o změnu účetních pravidel v souladu s IAS 8, nebo
  • ii)použít účetní pravidla standardu pouze pro dotace nebo části dotací, které se stanou pohledávkami nebo splatnými po datu účinnosti standardu.

• a)při účtování transakcí a zůstatků v cizích měnách s výjimkou derivátových transakcí a zůstatků, které spadají do rozsahu působnosti IFRS 9 Finanční nástroje ;
• b)při převodu výsledků a finanční pozice zahraničních jednotek, které jsou zahrnovány do účetní závěrky účetní jednotky pomocí plné konsolidace nebo ekvivalenční metodou, a
• c)při převodu výsledků a finanční pozice účetní jednotky do měny vykazování.

• Závěrkový kurz je okamžitý měnový kurz ke konci účetního období.

• Kurzový rozdíl je rozdíl, který je výsledkem převodu určitého počtu jednotek jedné měny do jiné měny při různých měnových kurzech.

• Měnový kurz je směnný poměr dvou měn.

• Reálná hodnota je cena, která by byla získána za prodej aktiva nebo zaplacena za převod závazku v řádné transakci mezi účastníky trhu k datu ocenění. (Viz IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou .)

• Cizí měna je jiná měna než funkční měna účetní jednotky.

• Zahraniční jednotka je účetní jednotka, která je dceřiným podnikem, přidruženým podnikem, společným ujednáním nebo pobočkou vykazující účetní jednotky, jejíž aktivity jsou umístěny nebo vedeny v jiné zemi nebo měně než aktivity vykazující účetní jednotky.

• Funkční měna je měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka vyvíjí svoji činnost.

• Skupina je mateřský podnik a všechny jeho dceřiné podniky.

• Peněžní položky jsou držené jednotky měny a aktiva a závazky, které mají být přijaty nebo zaplaceny v pevném nebo stanovitelném počtu jednotek měny.

• Čistá investice v zahraniční jednotce je velikost podílu vykazující účetní jednotky na čistých aktivech dané zahraniční jednotky.

• Měna vykazování je měna používaná při předkládání účetní závěrky.

• Okamžitý (spotový) měnový kurz je měnový kurz při okamžité dodávce.

• a)měnu:

  • i)která hlavní měrou ovlivňuje prodejní ceny zboží a služeb (často je to měna, ve které jsou stanoveny a hrazeny prodejní ceny zboží a služeb), a
  • ii)země, jejíž konkurenční síly a právní předpisy převážně určují prodejní ceny zboží a služeb;

• b)měnu, která hlavní měrou ovlivňuje osobní náklady, náklady na materiál a ostatní náklady vynaložené na prodej zboží nebo služeb (často je to měna, ve které jsou tyto náklady určeny a hrazeny).

• a)měna, v níž jsou vytvářeny zdroje z financování (tj. dluhy a kapitálové nástroje);
• b)měna, v níž jsou obvykle kumulovány příjmy z hlavní (provozní) činnosti.

• a)zda činnosti zahraniční jednotky jsou prováděny spíše jako rozšíření činností vykazující účetní jednotky, než aby byly prováděny s podstatným stupněm autonomie. Příkladem první varianty je zahraniční jednotka, která pouze prodává zboží dovážené z vykazující účetní jednotky a která výtěžky odevzdává vykazující účetní jednotce. Příkladem druhé možnosti je, když zahraniční jednotka akumuluje peněžní prostředky a další peněžní položky, vynakládá náklady, vytváří výnosy a sjednává půjčky, to vše v podstatě ve své místní měně;
• b)zda transakce s vykazující účetní jednotkou tvoří velký nebo malý podíl činností zahraniční jednotky;
• c)zda peněžní toky z činností zahraniční jednotky přímo ovlivňují peněžní toky vykazující účetní jednotky a jsou okamžitě dostupné k převedení vykazující účetní jednotce;
• d)zda peněžní toky z činností zahraniční jednotky jsou dostatečné, aby pokryly existující a obvykle očekávané závazky, aniž by vykazující účetní jednotka poskytovala finanční prostředky dostupné k jejich pokrytí.

• a)koupí nebo prodá zboží či služby, jejichž hodnota je vyjádřena v cizí měně;
• b)vypůjčí si nebo zapůjčí peněžní prostředky, když splatné nebo obdržitelné částky jsou vyjádřeny v cizí měně, nebo
• c)jiným způsobem nabývá nebo pozbývá aktiva či jí vznikají závazky nebo vypořádává závazky, jež jsou vyjádřeny v cizí měně.

• a)peněžní položky v cizí měně se musí převést za použití závěrkového kurzu;
• b)nepeněžní položky, které jsou oceněny v historických cenách vyjádřených v cizí měně, musí být převedeny za použití měnového kurzu k datu transakce a
• c)nepeněžní položky, které jsou oceněny reálnou hodnotou vyjádřenou v cizí měně, se musí převést za použití měnového kurzu, který platil ke dni, kdy byla tato reálná hodnota stanovena.

• a)pořizovacích nákladů nebo účetní hodnoty určené měnovým kurzem platným ke dni určení předmětné částky (tj. měnový kurz platný k datu transakce u položky oceňované na základě historických cen) a
• b)čisté realizovatelné hodnoty nebo zpětně získatelné částky určené měnovým kurzem platným ke dni určení předmětné hodnoty (tj. měnový kurz platný k datu výkazu o finanční pozici).

Účinek tohoto srovnání může způsobit, že zjištěná ztráta ze znehodnocení ve funkční měně nebude v cizí měně zjištěna a naopak.

• a)aktiva a závazky každého předloženého výkazu o finanční pozici (tj. včetně srovnávacích období) se převedou závěrkovým kurzem k datu každého výkazu o finanční pozici;
• b)výnosy a náklady u každého výkazu prezentujícího hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek (tj. včetně srovnávacích období) se převedou měnovým kurzem k datu transakce a
• c)všechny výsledné kurzové rozdíly se uznají v ostatním úplném výsledku.

• a)převádění výnosů a nákladů měnovými kurzy k datu transakcí a převádění aktiv a závazků závěrkovým kurzem;
• b)převodu počátečních čistých aktiv v závěrkovém kurzu, který se liší od předchozího závěrkového kurzu.

Tyto kurzové rozdíly nejsou uznány do hospodářského výsledku, neboť změny měnových kurzů mají buď malý, nebo nemají žádný přímý účinek na současné a budoucí peněžní toky z činností jednotek. Kumulativní částka kurzových rozdílů se prezentuje jako samostatná složka vlastního kapitálu až do okamžiku, kdy je zahraniční jednotka vyřazena. Jestliže se kurzové rozdíly vztahují k zahraniční jednotce, která je konsolidována, ale není ve výlučném vlastnictví, jsou kumulované kurzové rozdíly vznikající při přepočtu a přiřaditelné nekontrolním podílům přiřazeny k nekontrolním podílům a uznány jako součást nekontrolních podílů v konsolidovaném výkazu o finanční pozici.

• a)všechny částky (tj. aktiva, závazky, položky vlastního kapitálu, výnosy a náklady, včetně srovnávacích období) musí být převedeny závěrkovým kurzem k datu nejnovějšího výkazu o finanční pozici s výjimkou případů, kdy
• b)se částky převádí do měny nehyperinflační ekonomiky, srovnávací částky jsou ty, které byly prezentovány jako částky běžného období v příslušné účetní závěrce za předchozí roky (tj. nejsou upraveny v souladu s následnými změnami cenové úrovně ani s následnými změnami měnového kurzu).

• a)pokud částečný prodej zahrnuje pozbytí ovládání nad dceřiným podnikem, která obsahuje zahraniční jednotku, bez ohledu na to, zda si účetní jednotka podrží nekontrolní podíl ve své bývalém dceřiném podniku po částečném prodeji, a
• b)pokud je zachovaný podíl po částečném prodeji podílu ve společném ujednání nebo částečném prodeji podílu na přidruženém podniku, který zahrnuje zahraniční jednotku, finanční aktivum, které zahrnuje zahraniční jednotku.

• a)částku kurzových rozdílů uznanou do hospodářského výsledku s výjimkou případů, které vznikají u finančních nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou do hospodářského výsledku v souladu s IFRS 9, a
• b)čisté kurzové rozdíly uznané v ostatním úplném výsledku a kumulované v samostatné složce vlastního kapitálu a sesouhlasení částky těchto rozdílů na počátku a na konci období.

• a)informace musí být označeny jako doplňkové informace, aby je bylo možné rozlišit od informací, které splňují IFRS;
• b)musí být zveřejněna měna, v níž jsou uvedeny doplňkové informace, a
• c)musí být zveřejněna funkční měna účetní jednotky a způsob převodu použitý ke stanovení uvedených doplňkových informací.

• a)SIC-11 Cizí měna – aktivace kurzových ztrát ze silné devalvace měny ;
• b)SIC-19 Měna použitá pro vykazování – oceňování a prezentace účetní závěrky podle IAS 21 a IAS 29 a
• c)SIC-30 Měna použitá pro vykázání – převod z měny ocenění na měnu prezentace .

• a)způsobilého aktiva oceňovaného reálnou hodnotou, například biologického aktiva spadajícího do působnosti IAS 41 Zemědělství , nebo
• b)zásob, které jsou průmyslově vyráběny nebo jinak vyráběny ve velkém množství na opakující se bázi.

• Výpůjční náklady jsou úrok a ostatní náklady, které účetní jednotka vynaloží ve spojení s vypůjčením si finančních prostředků.

• Způsobilé aktivum je aktivum, které nezbytně potřebuje značné časové období k tomu, aby bylo připravené pro zamýšlené použití nebo prodej.

• a)úrokový náklad vypočtený za použití metody efektivní úrokové míry, která je popsána ve standardu IFRS 9;
• b)[zrušeno];
• c)[zrušeno];
• d)úroky z titulu závazků z leasingů uznaných v souladu s IFRS 16 Leasingy a
• e)kurzové rozdíly vznikající z půjček v cizí měně v rozsahu, ve kterém jsou považovány za úpravu úrokových nákladů.

• a)zásoby;
• b)výrobní továrny;
• c)zařízení na výrobu energie;
• d)nehmotná aktiva;
• e)investiční nemovitý majetek;
• f)rostliny přinášející úrodu.

Finanční aktiva a zásoby, které jsou průmyslově vyráběny nebo jinak vyráběny během krátkého časového období, nejsou způsobilá aktiva. Aktiva, která jsou připravena pro zamýšlené použití nebo prodej okamžikem pořízení, nejsou způsobilá aktiva.

• a)vynakládá výdaje za aktivum;
• b)vynakládá výpůjční náklady a
• c)uskutečňuje nezbytné činnosti k přípravě aktiva pro jeho zamýšlené použití nebo prodej.

• a)částku výpůjčních nákladů aktivovanou během období a
• b)míru aktivace použitou pro určení hodnoty výpůjčních nákladů způsobilých pro aktivaci.