Sdělení o sjednání Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci

1. Tato Úmluva se v souladu se svými podmínkami vztahuje na prevenci, vyšetřování a stíhání korupce a na zmrazení, zabavení, konfiskaci a navrácení výnosů z trestné činnosti zjištěné v souladu s touto Úmluvou.

2. Pro účely provádění této Úmluvy nebude nezbytné, pokud sama nestanoví jinak, aby trestné činy v ní popsané vedly k poškození nebo škodám na státním majetku.

1. Smluvní strany musejí plnit své závazky podle této Úmluvy způsobem slučitelným se zásadou svrchované rovnosti a územní celistvosti států a se zásadou nevměšování do vnitřních záležitostí jiných států.

2. Nic v této Úmluvě neopravňuje žádnou smluvní stranu k tomu, aby na území jiného státu uplatňovala výkon soudní pravomoci a výkon funkcí, které jsou vyhrazeny výlučně orgánům tohoto jiného státu na základě vnitrostátního práva.

1. Každá smluvní strana bude v souladu se základními zásadami svého právního systému vyvíjet a realizovat nebo nadále uskutečňovat účinnou protikorupční strategii, podporující účast společnosti a odrážející zásady zákonnosti, řádného spravování věcí veřejných a veřejného majetku, a zásady integrity, průhlednosti a povinnosti skládat účty.

2. Každá smluvní strana bude usilovat o zavedení a prosazování účinných postupů zaměřených na prevenci korupce.

3. Každá smluvní strana bude usilovat o periodické hodnocení relevantních právních nástrojů a administrativních opatření za účelem stanovení jejich odpovídající úrovně pro prevenci a potírání korupce.

4. Smluvní strany budou přiměřeně a v souladu se základními zásadami svého právního systému navzájem mezi sebou a s relevantními mezinárodními a regionálními organizacemi spolupracovat při prosazování a přípravě opatření odkazovaných v tomto článku. Tato spolupráce může zahrnovat účast na mezinárodních programech a projektech zaměřených na prevenci korupce.

1. Každá smluvní strana v souladu se základními zásadami svého právního systému přiměřeně zajistí existenci orgánu nebo orgánů, které předcházejí korupci pomocí takových prostředků, jako je:

2. Každá smluvní strana udělí orgánu nebo orgánům odkazovaným v odstavci 1 tohoto článku nezbytnou nezávislost, v souladu se základními zásadami svého právního systému, aby danému orgánu nebo orgánům umožnil vykonávat jeho nebo jejich funkce efektivně a bez jakéhokoli nepřípustného vlivu. Měly by se zajistit nezbytné materiální zdroje a specializovaný personál a rovněž školení, jež může takový personál k výkonu svých funkcí vyžadovat.

3. Každá smluvní strana sdělí generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů jméno a adresu úřadu nebo úřadů, jež by mohly ostatním smluvním stranám pomoci s přípravou a zaváděním konkrétních opatření k prevenci korupce.

1. Každá smluvní strana bude tam, kde je to vhodné a v souladu se základními zásadami svého právního systému usilovat o přijetí, udržování a posilování takových systémů náboru, přijímání, udržení, služebního postupu a odchodu do důchodu veřejných zaměstnanců, a tam, kde je to vhodné, ostatních nevolených veřejných činitelů,

2. Každá smluvní strana rovněž zváží přijetí odpovídajících legislativních a administrativních opatření, slučitelných s cíli této Úmluvy a odpovídajících základním zásadám jejího vnitrostátního práva, k vypsání kritérií týkajících se kandidatury a voleb do veřejného úřadu.

3. Každá smluvní strana rovněž zváží přijetí odpovídajících legislativních a správních opatření, slučitelných s cíli této Úmluvy a odpovídajících základním zásadám jejího vnitrostátního práva, ke zvýšení průhlednosti financování kandidatur pro volby do veřejného úřadu, a tam, kde je to vhodné, i financování politických stran.

4. Každá smluvní strana bude v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva usilovat o přijetí, udržení a posílení systémů, jež podporují průhlednost a brání konfliktům zájmu.

1. V zájmu potírání korupce bude každá smluvní strana mezi jiným podporovat integritu, poctivost a odpovědnost svých veřejných činitelů, v souladu se základními zásadami svého právního systému.

2. Každá smluvní strana bude v rámci svých vlastních institucionálních a právních systémů podporovat zejména pravidla nebo standardy chování v zájmu správného, čestného a náležitého výkonu veřejných funkcí.

3. Pro účely realizace ustanovení tohoto článku bude každá smluvní strana tam, kde je to vhodné, a v souladu se základními zásadami svého právního systému brát v úvahu relevantní iniciativy regionálních, meziregionálních a multilaterálních organizací, jako jsou Mezinárodní pravidla chování pro veřejné činitele, obsažená v příloze k rezoluci Valného shromáždění 51/59 ze dne 12. prosince 1996.

4. Každá smluvní strana v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva rovněž zváží zavedení opatření a systémů k usnadnění ohlašování případů korupce prostřednictvím veřejných činitelů příslušným úřadům, když se dozví o takových případech při výkonu svých funkcí.

5. Každá smluvní strana bude tam, kde je to vhodné, a v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva usilovat o zavedení opatření a systémů, jež požadují, aby veřejní činitelé předkládali příslušným úřadům prohlášení, týkající se mezi jiným jejich vedlejších aktivit, zaměstnání, investic, majetku a větších darů nebo požitků, z nichž může vzejít konflikt zájmu, pokud jde o jejich funkci veřejných činitelů.

6. Každá smluvní strana v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva zváží přijetí kárných nebo jiných opatření proti státním úředníkům, kteří porušují pravidla nebo standardy stanovené v souladu s tímto článkem.

1. Každá smluvní strana podnikne v souladu se základními zásadami svého právního systému nezbytné kroky k zavedení odpovídajících systémů veřejných zakázek, které budou založeny na průhlednosti, soutěži a objektivních kritériích rozhodování, a budou vykazovat účinnost, mezi jiným i v předcházení korupci. Takové systémy, při jejichž aplikaci lze brát v úvahu odpovídající prahové hodnoty, se mezi jiným budou týkat:

2. Každá smluvní strana v souladu se základními zásadami svého právního systému přijme odpovídající opatření na podporu průhlednosti a povinnosti skládat účty při spravování veřejných financí. Taková opatření budou mezi jiným zahrnovat:

3. Každá smluvní strana přijme v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva taková občanskoprávní a administrativní opatření nezbytná k zachování integrity účetních knih, záznamů, finančních výkazů nebo ostatních dokumentů týkajících se veřejných výdajů a příjmů, a k předejití falšování takových dokumentů.

1. Maje na paměti nezávislost soudnictví a jeho rozhodující roli v potírání korupce, každá smluvní strana přijme v souladu se základními zásadami svého právního systému a bez dotčení nezávislosti soudů opatření k posílení integrity a předcházení příležitostem ke korupci mezi pracovníky soudnictví. Taková opatření mohou zahrnovat pravidla s ohledem na chování pracovníků soudnictví.

2. Opatření stejného účinku jako jsou opatření přijatá podle odstavce 1 tohoto článku lze zavést a aplikovat i v orgánech prokuratury těch smluvních stran, kde tyto orgány netvoří součást soudnictví, ale těší se nezávislosti analogické té, jakou požívají soudní orgány.

1. Každá smluvní strana přijme v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva opatření k předcházení korupci, zahrnující soukromý sektor, ke zvýšení standardů účetnictví a auditu v soukromém sektoru, a tam, kde to bude vhodné, k umožnění účinných, přiměřených a odrazujících trestů v občanskoprávním, správním nebo trestním řízení při nevyhovění takovým opatřením.

2. Opatření k dosažení těchto cílů mohou mimo jiné zahrnovat:

3. V zájmu předcházení korupce přijme každá smluvní strana taková opatření, pokud je to nezbytné, v souladu se svými vnitrostátními zákony a předpisy, jež se budou týkat vedení účetních knih a záznamů, zveřejnění finančních výkazů, a účetních a revizních standardů, a jež povedou k zákazu dále uvedených činností prováděných za účelem spáchání kteréhokoli z trestných činů stanovených v souladu s touto Úmluvou:

4. Každá smluvní strana neumožní odpočet takových výdajů z daňového základu, které jsou tvořeny úplatky, které jsou jedním ze základních prvků trestných činů, stanovených v souladu s články 15 a 16 této Úmluvy, a tam, kde je to vhodné, i ostatních výdajů, vzniklých v souvislosti s podporou korupčního chování.

1. Každá smluvní strana přijme v rámci svých prostředků a v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva přiměřená opatření na podporu aktivní účasti jedinců a skupin mimo veřejný sektor, jako je občanská společnost, nevládní organizace a organizace na místní úrovni v prevenci a potírání korupce a při prohlubování povědomí veřejnosti o existenci, příčinách, závažnosti a hrozbě korupce. Tato účast by se měla dále posílit takovými opatřeními, jako je:

2. Každá smluvní strana přijme odpovídající opatření, aby veřejnosti byly známy relevantní orgány pro boj proti korupci, uvedené v této Úmluvě, a tam, kde je to vhodné, umožní přístup k takovým orgánům pro účely podávání oznámení, včetně anonymních, jakýchkoli událostí, jež by se mohly považovat za trestný čin stanovený v souladu s touto Úmluvou.

1. Každá smluvní strana:

2. Smluvní strany zváží zavedení vhodná opatření za účelem zjištění a monitorování pohybů hotovosti a příslušných obchodovatelných cenných papírů přes hranice, která by podléhala bezpečnostním zárukám zajišťujícím řádné využití informací a nebránícím v žádném ohledu pohybu zákonného kapitálu. K takovým opatřením může patřit požadavek, aby fyzické i právnické osoby hlásily převody značných objemů hotovosti a příslušných obchodovatelných cenných papírů přes hranice státu.

3. Smluvní strany zváží zavedení odpovídajících a vhodných opatření, jimiž se od finančních institucí včetně subjektů poukazujících peníze bude vyžadovat, aby:

4. Při vytváření vnitrostátního regulačního a kontrolního režimu podle podmínek stanovených tímto článkem, aniž by tím byly dotčeny jakékoliv jiné články této Úmluvy, smluvní strany jsou vyzývány k tomu, aby užívaly jako vodítka příslušné iniciativy regionálních, meziregionálních a multilaterálních organizací zabývajících se bojem proti praní špinavých peněz.

5. Smluvní strany se budou snažit rozvíjet celosvětovou, regionální, oblastní a dvoustrannou spolupráci mezi justičními orgány, orgány činnými v trestním řízení a orgány finančního dohledu v boji proti praní špinavých peněz.

1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která jsou nezbytná pro to, aby, pokud budou spáchány úmyslně, byly za trestné činy pokládány:

1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, nezbytná pro to, aby byly za trestné činy pokládány v případě, že jde o úmyslné jednání, pokládat slib, nabídku nebo poskytnutí neoprávněné výhody, ať již přímo nebo nepřímo, zahraničnímu veřejnému činiteli nebo činiteli veřejné mezinárodní organizace, činiteli samotnému nebo jiné osobě nebo subjektu proto, aby tento činitel jednal nebo se zdržel jednání při výkonu svých úředních povinností za účelem získání nebo zachování obchodní činnosti nebo jiné neoprávněné výhody ve vztahu ke způsobu zahraničního obchodování.

2. Každá smluvní strana zváží přijetí takových legislativních a jiných opatření, nezbytných k tomu, aby byly za trestné činy pokládány v případě, že jde o úmyslné jednání, požadování nebo přijetí ze strany zahraničního veřejného činitele nebo činitele veřejné mezinárodní organizace, ať již přímo nebo nepřímo, neoprávněné výhody pro činitele nebo úředníka samotného nebo pro jinou osobu či subjekt, aby tento činitel nebo úředník jednal nebo se zdržel jednání při výkonu svých úředních povinností.

1. Každá smluvní strana přijme v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva taková legislativní a jiná opatření, nezbytná k tomu, aby byly za trestné činy v případě úmyslného spáchání, pokládány:

2. Pro účely plnění nebo uplatnění odstavce 1 tohoto článku:

1. Každá smluvní strana přijme nezbytná opatření, slučitelná s jeho právními zásadami, za účelem stanovení odpovědnosti právnických osob za účast na trestných činech stanovených v souladu s touto Úmluvou.

2. S výhradou právních zásad smluvní strany, právnické osoby mohou mít trestní, občanskoprávní nebo správní odpovědnost.

3. Takovou odpovědností nebude dotčena trestní odpovědnost fyzických osob, které spáchaly trestné činy.

4. Každá smluvní strana zejména zabezpečí, aby právnické osoby pokládané za odpovědné v souladu s tímto článkem, byly vystaveny postihu účinnými, přiměřenými a odrazujícími trestními nebo netrestními sankcemi, včetně sankcí peněžitých.

1. Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, nezbytná k tomu, aby se za trestný čin v souladu s jeho vnitrostátním právem pokládala účast na trestném činu stanoveném v souladu s touto Úmluvou, a to v jakékoli podobě, jako je role spolupachatele, pomocníka nebo podněcovatele.

2. Každá smluvní strana může přijmout taková legislativní a jiná opatření, nezbytná k tomu, aby se za trestný čin v souladu s jeho vnitrostátním právem pokládal jakýkoli pokus o spáchání trestného činu, stanoveného v souladu s touto Úmluvou.

3. Každá smluvní strana může přijmout taková legislativní a jiná opatření, nezbytná k tomu, aby za trestný čin v souladu s jeho vnitrostátním právem byla pokládána příprava trestného činu, stanovený v souladu s touto Úmluvou.

1. Každá smluvní strana postihne spáchání trestného činu stanoveného v souladu s touto Úmluvou sankcemi, jejichž výše bude odpovídat závažnosti daného trestného činu.

2. Každá smluvní strana přijme taková opatření, nezbytná k tomu, aby se v souladu s jeho právním systémem a ústavními zásadami vytvořila nebo zachovala odpovídající rovnováha mezi jakýmikoli imunitami nebo jurisdikčními výsadami, přiznanými jeho veřejným činitelům v souvislosti s výkonem jejich funkcí, a možností účinného vyšetřování, trestního stíhání a odsouzení za trestné činy stanovené v souladu s touto Úmluvou, tam kde to bude nezbytné.

3. Každá smluvní strana se vynasnaží zajistit, aby jakékoliv diskreční pravomoci stanovené jeho vnitrostátním právem, které se týkají stíhání osob za trestné činy, stanovené v souladu s touto Úmluvou, byly vykonávány s cílem dosáhnout co nejvyšší účinnosti opatření k vynucení práva vzhledem k těmto trestným činům a s patřičným ohledem na potřebu odradit od páchání takových činů.

4. V případě trestných činů stanovených v souladu s touto Úmluvou přijme každá smluvní strana vhodná opatření v souladu se svým vnitrostátním právem a s náležitým zřetelem k právům obhajoby, kterými se bude snažit zajistit, aby podmínky uložené v souvislosti s rozhodnutím o propuštění v průběhu soudního nebo odvolacího řízení zohledňovaly nutnost zajistit přítomnost obžalovaného v dalším trestním řízení.

5. Každá smluvní strana přihlédne při zvažování možnosti předčasného propuštění nebo podmíněného propuštění osob odsouzených za takové činy k závažnosti příslušných trestných činů.

6. Každá smluvní strana v míře slučitelné se základními zásadami svého právního systému zváží zavedení procedur, jejichž prostřednictvím může být veřejný činitel obviněný z trestného činu, stanoveného v souladu s touto Úmluvou, tam, kde je to vhodné, odpovídajícím orgánem propuštěn, postaven mimo službu nebo přeřazen, při dodržení zásady presumpce neviny.

7. Tam, kde je to zdůvodněno závažnou povahou trestného činu, každá smluvní strana v míře slučitelné se základními zásadami svého právního systému zváží zavedení procedur, aby osoby odsouzené za trestné činy stanovené v souladu s touto Úmluvou, byly na základě soudního příkazu nebo jakéhokoli jiného odpovídajícího prostředku prohlášeny na dobu stanovenou jeho vnitrostátním právem nezpůsobilými:

8. Odstavcem 1 tohoto článku nebude dotčen výkon kárných pravomocí ze strany příslušných orgánů proti veřejným činitelům.

9. Žádná ustanovení této Úmluvy se nedotýkají zásady, že popis skutkových podstat trestných činů stanovených na základě této Úmluvy a příslušných zákonných důvodů pro snížení či vyloučení odpovědnosti nebo jiné právní zásady ovlivňující zákonnost jednání patří do výlučné úpravy vnitrostátního práva smluvní strany, a že takové trestné činy budou stíhány a trestány v souladu s tímto právem.

10. Smluvní strany budou usilovat o prosazování resocializace osob, odsouzených za trestné činy stanovené v souladu s touto Úmluvou.

1. Každá smluvní strana přijme v největším rozsahu umožněném jeho vnitrostátním prvním systémem taková nezbytná opatření, která umožní, aby předmětem konfiskace byly:

2. Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná pro to, aby mu umožnila zjistit, vypátrat, zmrazit nebo zabavit jakékoli položky uvedené v odstavci 1 tohoto článku za účelem jejich případné konfiskace.

3. Každá smluvní strana přijme v souladu se svým vnitrostátním právem taková legislativní nebo jiná opatření, která mohou být nezbytná k usměrnění správy zmrazeného, zajištěného nebo konfiskovaného majetku zohledněného v odstavci 1 a 2 tohoto článku příslušnými orgány.

4. Jestliže takové výnosy z trestné činnosti byly přeměněny nebo změněny, zcela nebo zčásti, na jiný majetek, budou se opatření uvedená v tomto článku vztahovat na takovýto majetek namísto výnosů.

5. Jestliže takové výnosy z trestné činnosti byly smíšeny s majetkem, který má legitimní původ, takový majetek bude podléhat konfiskaci do výše stanovené hodnoty smíšených výnosů, aniž tím budou dotčena jakákoliv práva vztahující se ke zmrazení nebo zajištění.

6. Příjmy nebo jiný užitek pocházející z takových výnosů z trestné činnosti, z majetku, na nějž byly takové výkony z trestné činnosti přeměněny nebo změněny, nebo z majetku, s nímž byly takové výnosy z trestné činnosti smíšeny, budou rovněž podléhat opatřením uvedeným v tomto článku, a to stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako výnosy z trestné činnosti samotné.

7. Pro účely tohoto článku a článku 55 této Úmluvy každá smluvní strana umožní, aby její soudy nebo jiné příslušné úřady mohly nařídit předložení nebo zajištění bankovních, finančních nebo obchodních záznamů. Smluvní strana neodmítne jednat v souladu s ustanoveními tohoto odstavce z důvodu zachování bankovního tajemství.

8. Smluvní strany mohou zvážit možnost požadovat, aby pachatel prokázal zákonný původ takových údajných výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku podléhajícího konfiskaci, a to v míře, v jaké takovýto požadavek bude v souladu se zásadami jejich vnitrostátního práva a s povahou soudního a jiného řízení.

9. Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána v neprospěch práv třetích stran jednajících v dobré víře.

10. Nic, co je obsaženo v tomto článku, se nedotýká zásady, že opatření, která jsou v něm uvedena, budou definována a uplatňována v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva smluvní strany a v závislosti na nich.

1. Každá smluvní strana přijme v souladu se svým vnitrostátním právním systémem a v rámci svých možností vhodná opatření k účinné ochraně svědků a znalců, kteří podají svědectví v souvislosti s trestnými činy stanovenými v souladu s touto Úmluvou, a popřípadě i jejich rodinných příslušníků nebo jiných osob jim blízkých, před možnou odvetou nebo zastrašováním.

2. Opatření předpokládaná v odstavci 1 tohoto článku mohou mimo jiné zahrnovat, aniž tím budou dotčena práva obžalovaného, včetně práva na řádný soudní proces, následující:

3. Smluvní strany zváží uzavření dohod nebo ujednání s jinými státy o přemístění osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

4. Ustanovení tohoto článku se budou rovněž vztahovat na oběti, pokud budou mít postavení svědků.

5. Každá smluvní strana s výhradou svého vnitrostátního práva umožní, aby se v odpovídajícím stupni trestního řízení proti pachatelům prezentovaly a zvážily názory a zájmy obětí způsobem, kterým nebudou dotčena práva obhajoby.

1. Každá smluvní strana přijme vhodná opatření s cílem podpořit osoby, které se podílejí nebo podílely na spáchání trestného činu stanoveného v souladu s touto Úmluvou, aby poskytly informace, které by příslušné orgány mohly využít pro účely vyšetřování a důkazního řízení a poskytly faktickou, konkrétní pomoc těmto orgánům, která by mohla přispět k zabavení výnosů z trestné činnosti pachatelům a k navrácení takových výnosů.

2. Každá smluvní strana zváží ve vhodných případech zakotvení možnosti snížení trestu obžalované osoby, která poskytne podstatnou spolupráci při vyšetřování nebo trestním stíhání v souvislosti s trestným činem stanoveným v souladu s touto Úmluvou.

3. Každá smluvní strana zváží v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva zakotvení možnosti zajištění beztrestnosti pro osoby, která poskytne podstatnou spolupráci při vyšetřování nebo stíhání trestného činu stanoveného v souladu s touto Úmluvou.

4. Ochrana takových osob bude mutatis mutandis podléhat ustanovením článku 32 této Úmluvy.

5. Tam, kde osoba uvedená v odstavci 1 tohoto článku, nacházející se na území jedné smluvní strany může poskytnout podstatnou spolupráci příslušným orgánům jiné smluvní strany, dotčené smluvní strany mohou v souladu se svým vnitrostátním právem zvážit možnost uzavření dohod nebo ujednání o možnosti poskytnutí zacházení popsaného v odstavcích 2 a 3 tohoto článku druhou smluvní stranou.

1. Každá smluvní strana přijme taková opatření, nezbytná k tomu, aby se v souladu s jeho vnitrostátním právem podpořila spolupráce mezi vnitrostátními orgány vyšetřování a trestního stíhání a subjekty soukromého sektoru, zejména finančními institucemi, týkající se záležitostí zahrnujících spáchání trestných činů stanovených v souladu s touto Úmluvou.

2. Každá smluvní strana zváží nabádání svých občanů a ostatních osob s obvyklým pobytem na jeho území, aby oznamovali národním orgánům činným v trestním řízení spáchání trestného činu stanoveného v souladu s touto Úmluvou.

1. Každá smluvní strana přijme taková opatření, která jsou nezbytná k uplatnění jeho soudní pravomoci nad trestnými činy stanovenými v souladu s touto Úmluvou, v případech kdy:

2. S výhradou článku 4 této Úmluvy, smluvní strana může rovněž uplatnit svou soudní pravomoc nad jakýmkoli takovým trestným činem, v případech kdy:

3. Pro účely článku 44 této Úmluvy, každá smluvní strana, přijme taková opatření, která jsou nezbytná k uplatnění jeho soudní pravomoci nad trestnými činy stanovenými v souladu s touto Úmluvou, jestliže se údajný pachatel nachází na jejím území a tato smluvní strana jej nevydá jinému státu výlučně z toho důvodu, že se jedná o jeho občana.

4. Každá smluvní strana může rovněž přijmout taková opatření, která jsou nezbytná k uplatnění její soudní pravomoci nad trestnými činy stanovenými v souladu s touto Úmluvou, jestliže se údajný pachatel nachází na jejím území a nevydá jej jinému státu.

5. Jestliže smluvní strana vykonávající svou soudní pravomoc podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku, byla uvědomena, nebo jinak zjistila, že kterákoli z ostatních smluvních stran vede vyšetřování, trestní stíhání nebo soudní řízení v souvislosti s totožným jednáním, příslušné orgány těchto smluvních stran se budou vhodným způsobem konzultovat za účelem koordinace svých kroků.

6. Aniž tím budou dotčeny normy mezinárodního práva obecného, tato Úmluva nevylučuje výkon jakékoli trestní soudní pravomoci uplatňované smluvní stranou v souladu s jejím vnitrostátním právem.

1. Smluvní strany budou spolupracovat v trestních věcech v souladu s články 44 až 50 této Úmluvy. Tam, kde je to vhodné a slučitelné s jejich vnitrostátním právním systémem, smluvní strany zváží poskytnutí vzájemné pomoci při vyšetřování a řízení v občanskoprávních a správních věcech, týkajících se korupce.

2. V záležitostech mezinárodní spolupráce, kdykoli je oboustranná trestnost činu brána v úvahu jako požadavek, bude tento požadavek pokládán za splněný bez ohledu na to, zda zákony dožádané smluvní strany řadí trestný čin do stejné kategorie trestných činů, nebo označují trestný čin s použitím stejné terminologie jako dožadující smluvní strana, jestliže je jednání, vlastní pro trestný čin, u něhož se žádá o pomoc, trestným činem podle zákonů obou smluvních stran.

1. Tento článek se použije na trestné činy stanovené v souladu s touto Úmluvou v případech, kdy osoba, která je předmětem žádosti o vydání, se nachází na území dožadované smluvní strany za předpokladu, že trestný čin, pro nějž se žádá o vydání, je trestně postižitelný podle vnitrostátního práva jak dožadující smluvní strany, tak dožádané smluvní strany.

2. Nehledě na ustanovení odstavce 1 tohoto článku, smluvní strana, jejíž zákony to umožňují, může povolit vydání osoby pro kterýkoli z trestných činů stanovených touto Úmluvou, které nejsou trestně postižitelné podle jeho vlastního vnitrostátního práva.

3. Pokud se žádost o vydání vztahuje k několika samostatným trestným činům, z nichž alespoň jeden podléhá vydávání podle tohoto článku, a z nichž některé vydávání nepodléhají z důvodu délky trestu odnětí svobody, avšak vztahují se k trestným činům, stanoveným v souladu s touto Úmluvou, dožádaná smluvní strana může tento článek uplatnit také na tyto trestné činy.

4. Každý trestný čin, na nějž se tento článek vztahuje, bude považován za trestný čin podléhající vydávání, zahrnutý do kterékoliv smlouvy o vydávání pachatelů existující mezi smluvními stranami. Smluvní strany se zavazují, že zahrnou takové trestné činy jako trestné činy podléhající vydávání do každé smlouvy o vydávání pachatelů, jež bude mezi nimi uzavřena. Smluvní strana, jejíž zákon to umožňuje, nebude v případě, že používá této Úmluvy jako základu pro vydání, žádný z trestných činů stanovených v souladu s touto Úmluvou pokládat za politický trestný čin.

5. Jestliže smluvní strana, která podmiňuje vydávání pachatelů existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání pachatele od jiné smluvní strany, s ním nemá uzavřenu smlouvu o vydávání, může pokládat tuto Úmluvu za právní základ pro vydání pachatele kteréhokoli trestného činu, na nějž se tento článek vztahuje.

6. Smluvní strana, která podmiňuje vydávání pachatelů existencí smlouvy, bude:

7. Smluvní strany, které nepodmiňují vydávání pachatelů existencí smlouvy, budou vzájemně uznávat trestné činy, na které se vztahuje tento článek, za trestné činy, jejichž pachatelé podléhají vydání.

8. Vydávání pachatelů bude probíhat v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právem dožádané smluvní strany nebo příslušnými smlouvami o vydávání, mezi jiným včetně podmínek ohledně požadavku na nejnižší přípustný trest pro účely vydání a důvodů, na jejichž základě může dožádaná smluvní strana vydání odmítnout.

9. Smluvní strany vynaloží úsilí v souladu se svým vnitrostátním právem, aby u trestných činů, na které se vztahuje tento článek, urychlily postupy vydávání pachatelů a zjednodušily s tím spojené požadavky na předkládání důkazů.

10. S výhradou ustanovení svého vnitrostátního práva a svých smluv o vydávání pachatelů, dožádaná smluvní strana poté, co se přesvědčí, že to vyžadují naléhavé okolnosti a že o to žádá dožadující smluvní strana, může uvalit vazbu na osobu, jejíž vydání je požadováno, a která se nachází na jejím území, případně přijmout jiná vhodná opatření k zajištění její přítomnosti v řízení o vydání.

11. Jestliže smluvní strana, na jejímž území se údajný pachatel nachází, nevydá takovou osobu v souvislosti s trestným činem, na nějž se vztahuje tento článek, výlučně na základě toho, že se jedná o jeho občana, bude povinna předat věc bez zbytečného prodlení svým příslušným orgánům k trestnímu stíhání. Tyto orgány budou rozhodovat a povedou řízení stejným způsobem jako v případě jakéhokoli jiného trestného činu závažné povahy podle vnitrostátního práva této smluvní strany. Dotčené smluvní strany spolu budou vzájemně spolupracovat zejména v procesních a důkazních otázkách, s cílem zajistit účinnost takového trestního stíhání.

12. Kdykoliv smluvní straně jeho vnitrostátní právo dovoluje vydat nebo předat jednoho ze svých občanů pouze pod podmínkou, že tato osoba bude navrácena této smluvní straně, aby tam vykonala trest uložený v řízení před soudem, nebo v řízení, kvůli kterému bylo žádáno o vydání nebo předání této osoby, a tato smluvní strana a smluvní strana žádající o vydání dané osoby souhlasí s touto možností a dalšími podmínkami, které mohou považovat za přiměřené, takovéto podmíněné vydání nebo předání bude postačovat ke splnění závazku uvedeného v odstavci 11 tohoto článku.

13. Jestliže je vydání pachatele, vyžadované za účelem výkonu rozsudku odmítnuto z důvodu, že pachatel je občanem dožádané smluvní strany, posoudí dožádaná smluvní strana, pokud to její vnitrostátní právo dovoluje, a v souladu se svými předpisy, na žádost dožadující smluvní strany otázku výkonu rozsudku nebo zbývající části rozsudku, který byl vynesen v souladu s vnitrostátním právem dožadující smluvní strany.

14. Každému, proti němuž je vedeno řízení v souvislosti s kterýmkoliv z trestných činů, na něž se vztahuje tento článek, bude zaručeno spravedlivé zacházení ve všech stadiích řízení, včetně všech práv a záruk poskytovaných vnitrostátním právem smluvní strany, na jejímž území se tato osoba nachází.

15. Žádné ustanovení v této Úmluvě nebude chápáno tak, že se ukládá povinnost provést vydání pachatele, jestliže dožádaná smluvní strana bude mít podstatné důvody domnívat se, že žádost byla podána za účelem stíhat nebo potrestat danou osobu z důvodů jejího pohlaví, rasy, náboženského přesvědčení, národnosti, etnického původu nebo politických názorů, nebo že by vyhovění žádosti nepříznivě ovlivnilo postavení této osoby pro kterýkoliv z těchto důvodů.

16. Smluvní strany nesmějí odmítnout žádost o vydání pouze z toho důvodu, že trestný čin považují rovněž za čin zahrnující fiskální otázky.

17. Před odmítnutím vydání pachatele dožádaná smluvní strana bude tam, kde je to vhodné, konzultovat dožadující smluvní stranu, aby mu poskytla dostatečnou příležitost předložit její stanoviska a poskytnout informace vztahující se k tvrzením uvedeným v její žádosti.

18. Smluvní strany budou usilovat o sjednání dvoustranných a mnohostranných smluv nebo ujednání, s cílem provést nebo zvýšit účinnost vydávání pachatelů.

1. Smluvní strany si budou poskytovat co nejširší vzájemnou právní pomoc při vyšetřování, trestním stíhání a soudním řízení ve vztahu k trestným činům zahrnutým touto Úmluvou.

2. Vzájemná právní pomoc bude poskytnuta v nejširší možné míře podle příslušných zákonů, smluv, dohod a ujednání dožádané smluvní strany, při vyšetřování, trestním stíhání a soudním řízení ve vztahu k trestným činům, za něž může být právnická osoba v dožadující smluvní straně odpovědná v souladu s článkem 26 této Úmluvy.

3. Vzájemná právní pomoc, jež má být poskytnuta v souladu s tímto článkem, může být požadována za těmito účely:

4. Aniž tím bude dotčeno vnitrostátní právo, příslušné orgány smluvní strany mohou bez předchozí žádosti předávat příslušnému orgánu v jiné smluvní straně informace, vztahující se k trestním věcem, pokud jsou přesvědčeny, že takové informace by mohly tomuto orgánu napomoci při provádění nebo úspěšném skončení vyšetřování a trestního řízení, nebo by mohly vést k žádosti formulované touto jinou smluvní stranou v souladu s touto Úmluvou.

5. Předávání informací podle odstavce 4 tohoto článku nebude na úkor vyšetřování a trestního řízení ve smluvní straně, jejíž příslušné úřady informace poskytují. Příslušné úřady, které obdrží informace, vyhoví žádosti, aby poskytnuté informace zůstaly důvěrné, třeba i jen dočasně, nebo vyhoví požadovaným omezením pro jejich použití. Přijímající smluvní straně však nic nebrání v tom, aby v řízení, které tato smluvní strana vede, zveřejnila informace, které prokazují nevinu obviněného. V takovém případě přijímající smluvní strana vyrozumí před zveřejněním informací předávající smluvní stranu, a, jestliže o to bude požádána, poradí se s předávající smluvní stranou. Pokud ve výjimečném případě předběžné vyrozumění nebude možné, přijímající smluvní strana bude bez prodlení informovat předávající smluvní stranu o zveřejnění těchto informací.

6. Ustanovení tohoto článku nemají vliv na závazky vyplývající z jakékoliv jiné dvoustranné či mnohostranné smlouvy, která upravuje nebo bude upravovat, zcela nebo částečně, vzájemnou právní pomoc.

7. Odstavce 9 až 29 tohoto článku se použijí na žádosti podané na základě tohoto článku, pokud příslušné smluvní strany nejsou vázány jinou smlouvou o vzájemné právní pomoci. Pokud tyto smluvní strany jsou vázány takovou smlouvou, použijí se příslušná ustanovení této smlouvy, pokud se smluvní strany nedohodnou, že budou místo nich používat odstavce 9 až 29 tohoto článku. Smluvní strany se naléhavě vyzývají, aby tyto odstavce v případě, že usnadňují spolupráci, používaly.

8. Smluvní strany neodmítnou poskytnutí vzájemné právní pomoci v souladu s tímto článkem z důvodů dodržování bankovního tajemství.

9. (a) dožádaná smluvní strana bude v odpovědi na žádost o pomoc podle tohoto článku brát při neexistenci oboustranné trestnosti činu v úvahu účel této Úmluvy, popsaný v článku 1;

10. Osoba nacházející se ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody na území jedné smluvní strany, jejíž přítomnost na území jiné smluvní strany je požadována pro účely provedení identifikace, poskytnutí svědectví nebo z důvodu poskytnutí jiné pomoci při získávání důkazů pro účely vyšetřování, trestního stíhání nebo soudního řízení v souvislosti s trestnými činy, stanovenými touto Úmluvou, může být předána, pokud budou splněny následující podmínky:

11. Pro účely odstavce 10 tohoto článku:

12. Pokud smluvní strana, z níž má být osoba předána podle odstavců 10 a 11 tohoto článku, nevysloví s následujícím svůj souhlas, nebude tato osoba, ať je její občanství jakékoli, trestně stíhána, zadržena, potrestána nebo jinak omezena na osobní svobodě na území státu, kam byla předána, v souvislosti s činy, opomenutími nebo rozsudky vynesenými předtím, než opustila území státu, ze kterého byla předána.

13. Každá smluvní strana určí ústřední orgán, který bude povinen a zplnomocněn přijímat žádosti o poskytnutí právní pomoci a buď je vyřídit, nebo je předat k vyřízení příslušným orgánům. Pokud smluvní strana má zvláštní oblast nebo území se samostatným systémem právní pomoci, může určit jiný ústřední orgán, který bude plnit stejnou funkci pro tuto oblast nebo území. Ústřední orgány zajistí urychlené a řádné vyřízení nebo postoupení žádostí, které obdržely. Pokud ústřední orgán postoupí žádost k vyřízení příslušnému orgánu, bude tento orgán vyzývat, aby žádost urychleně a řádným způsobem vyřídil. Generální tajemník Organizace spojených národů bude o ústředním orgánu určeném pro tento účel informován vždy každou smluvní stranou u příležitosti uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení této Úmluvy, nebo listiny o přistoupení k ní. Žádosti o vzájemnou právní pomoc a veškerá sdělení, která se k nim budou vztahovat, budou předávána ústředním orgánům, které smluvní strany, určily. Tímto požadavkem nebude dotčeno právo smluvní strany, požadovat, aby mu takové žádosti a sdělení byly adresovány diplomatickou cestou, a v naléhavých případech, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, a bude-li to možné, prostřednictvím Mezinárodní organizace kriminální policie.

14. Žádosti budou podávány písemně, nebo případně pomocí jakéhokoliv prostředku schopného vytvořit písemný záznam, v jazyce přijatelném pro dožádanou smluvní stranu, za podmínek umožňujících této smluvní straně ověřit jeho pravost. Každá smluvní strana při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení této Úmluvy, nebo listiny o přistoupení k ní, bude informovat generálního tajemníka Organizace spojených národů, který jazyk nebo jazyky jsou pro něj přijatelné. V naléhavých případech a v případě dohody mezi státy, smluvními stranami, mohou být žádosti předkládány ústně, avšak obratem musejí být potvrzeny písemně.

15. Žádost o vzájemnou právní pomoc musí obsahovat:

16. Dožádaná smluvní strana si může vyžádat doplňující informace, pokud se to jeví jako nezbytné pro vyřízení žádosti v souladu s jeho vnitrostátním právem, nebo pokud tím lze usnadnit vyřízení žádosti.

17. Žádost bude vyřízena v souladu s vnitrostátním právem dožádané smluvní strany a v rozsahu neodporujícím vnitrostátnímu právu dožádané smluvní strany a dle možnosti v souladu s procedurálními požadavky uvedenými v žádosti.

18. Nachází-li se osoba na území smluvní strany a má být vyslechnuta jako svědek nebo znalec justičními orgány jiné smluvní strany, první smluvní strana může na žádost strany druhé povolit, podle možností a v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva, aby se výslech konal prostřednictvím videokonference, jestliže nebude možné nebo žádoucí, aby se dotčená osoba dostavila osobně na území dožadující smluvní strany. Smluvní strany se mohou dohodnout, že výslech bude proveden justičním orgánem dožadující smluvní strany a za přítomnosti justičního orgánu dožádané smluvní strany.

19. Dožadující smluvní strana nepředá ani nepoužije bez předchozího souhlasu dožádané smluvní strany informace nebo důkazy poskytnuté dožádanou smluvní stranou pro účely jiného vyšetřování, trestního stíhání nebo soudního jednání než toho, které je uvedeno v žádosti. Ustanovení tohoto odstavce však dožadující smluvní straně nebrání v tom, aby v řízení, které tento stát vede, zveřejnila informace prokazující nevinu obviněného. V takovém případě dožadující smluvní strana vyrozumí před zveřejněním informací nebo důkazů dožádanou smluvní stranu, a, pokud o to bude požádána, bude věc konzultovat s dožádanou smluvní stranou. Pokud ve výjimečném případě předchozí vyrozumění nebude možné, dožadující smluvní strana bude neprodleně informovat dožádanou smluvní stranu, o zveřejnění.

20. Dožadující smluvní strana, může požadovat, aby dožádaná smluvní strana utajil podstatu žádosti a zveřejnil ji pouze v rozsahu nutném pro vyřízení žádosti. Jestliže dožádaná smluvní strana nemůže vyhovět požadavku ohledně utajení, bude bezodkladně informovat dožadující smluvní stranu.

21. Vzájemná právní pomoc může být odmítnuta:

22. Smluvní strany, nesmí odmítnout žádost o vzájemnou právní pomoc pouze z toho důvodu, že považují trestný čin za čin zahrnující fiskální otázky.

23. Každé odmítnutí vzájemné právní pomoci musí být zdůvodněno.

24. Dožádaná smluvní strana vyřídí žádost o vzájemnou právní pomoc co nejdříve a přihlédne v co největší míře k jakýmkoliv stanoveným lhůtám navrženým a nejlépe přímo v žádosti zdůvodněným dožadující smluvní stranou. Dožadující smluvní strana může podat přiměřené žádosti o poskytnutí informací o stavu a postupu realizace opatření, přijatých dožadovanou smluvní stranou k vyřízení jeho žádosti. Dožádaná smluvní strana bude reagovat na přiměřené žádosti dožadující smluvní strany, týkající se stavu a průběhu vyřizování žádosti. Dožadující smluvní strana bude urychleně informovat dožádanou smluvní stranu v případě, že požadovanou pomoc již nebude potřebovat.

25. Poskytnutí vzájemné právní pomoci může dožádaná smluvní strana odložit z toho důvodu, že by narušovalo právě probíhající vyšetřování, trestní stíhání nebo soudní řízení.

26. Před odmítnutím žádosti v souladu s odstavcem 21 tohoto článku nebo odložením jejího vyřízení v souladu s odstavcem 25 tohoto článku bude dožádaná smluvní strana věc konzultovat s dožadující smluvní stranou, aby zvážil, zda právní pomoc může být poskytnuta za podmínek, které dožádaná smluvní strana považuje za potřebné. Pokud dožadující smluvní strana akceptuje pomoc za těchto podmínek, podřídí se stanoveným podmínkám.

27. Aniž tím bude dotčena možnost uplatnit odstavec 12 tohoto článku, svědek, znalec nebo jiná osoba, která na žádost dožadující smluvní strany souhlasí s poskytnutím svědecké výpovědi během projednání, nebo pomoci při vyšetřování, trestním stíhání nebo soudním jednání na území dožadující smluvní strany, nebude tato osoba trestně stíhána, zadržena, potrestána nebo jinak omezena na osobní svobodě na území tohoto státu v souvislosti s činy, opomenutími nebo rozsudky vynesenými před tím, než opustila území dožádané smluvní strany. Platnost záruky osobní bezpečnosti končí, jestliže svědek, znalec nebo jiná osoba měl v průběhu následujících 15 dnů, případně v průběhu jakéhokoliv období dohodnutého mezi smluvními stranami, počínaje datem, kdy byl oficiálně vyrozuměn o tom, že jeho přítomnost již není pro justiční orgány nutná, možnost opustit toto území, avšak dobrovolně zůstal na území dožadující smluvní strany, nebo poté, kdy je opustil, se vrátil o své vlastní vůli zpět.

28. Běžné výdaje spojené s vyřízením žádosti hradí dožádaná smluvní strana, pokud nebylo mezi smluvními stranami dohodnuto jinak. Jestliže vyřizování žádosti vyžaduje nebo si vyžádá podstatné výdaje, případně výdaje mimořádného charakteru, projednají smluvní strany stanovení lhůt a podmínek pro vyhovění žádosti, jakož i způsob krytí těchto výdajů.

29. Dožádaná smluvní strana:

30. Smluvní strany posoudí dle potřeby možnost uzavření dvoustranných nebo mnohostranných smluv, nebo ujednání, které by odpovídaly účelům tohoto článku, prohloubily jeho ustanovení a zajistily jeho provádění v praxi.

1. Smluvní strany spolu budou vzájemně úzce spolupracovat v souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními a správními systémy s cílem zvýšit účinnost prosazování práva za účelem boje proti trestným činům upraveným touto Úmluvou. Každá smluvní strana pak zejména přijme účinná opatření s cílem:

2. Za účelem provádění této Úmluvy zváží smluvní strany uzavření dvoustranných nebo mnohostranných dohod nebo ujednání o přímé spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení a tam, kde takové dohody nebo ujednání již existují, zváží jejich doplnění. Při neexistenci takovýchto dohod nebo ujednání mezi dotčenými smluvními stranami, mohou smluvní strany považovat tuto Úmluvu za základ pro vzájemnou spolupráci v oblasti trestního řízení v souvislosti s trestnými činy upravenými touto Úmluvou. Smluvní strany ve vhodných případech v plné míře využijí dohod nebo ujednání, včetně dohod v rámci mezinárodních nebo regionálních organizacích, s cílem zlepšit spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení.

3. Smluvní strany budou maximálně spolupracovat a v rámci svých možností reagovat na trestné činy upravené touto Úmluvou, spáchané s použitím moderní technologie.

1. V zájmu účinného potírání korupce, každá smluvní strana přijme v rozsahu umožňovaném základními zásadami svého vnitrostátního právního systému a v souladu s podmínkami stanovenými svým vnitrostátním právem taková nezbytná opatření, v rámci svých možností, aby její příslušné orgány mohly přiměřeně využít sledovaných zásilek, a v případech, které bude považovat za vhodné, využít jiných zvláštních vyšetřovacích metod, jako jsou elektronické nebo jiné formy sledování a skrytého vyšetřování v rámci svého území, a zajistit, aby důkazy, získané prostřednictvím uvedených vyšetřovacích metod, byly u soudů přípustné.

2. Za účelem vyšetření trestných činů, jichž se týká tato Úmluva, jsou smluvní strany vybízeny k tomu, aby uzavřely, bude-li to nutné, příslušné dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání o využití takovýchto zvláštních vyšetřovacích metod v rámci spolupráce na mezinárodní úrovni. Takové dohody nebo ujednání musí být uzavřeny a uplatňovány v plném souladu se zásadami svrchované rovnosti států a prováděny striktně v souladu s podmínkami těchto dohod nebo ujednání.

3. Při neexistenci dohod nebo ujednání uvedených v odstavci 2 tohoto článku budou rozhodnutí o využití takovýchto zvláštních vyšetřovacích metod na mezinárodní úrovni přijímána případ od případu a mohou, bude-li to nutné, zohledňovat finanční dohody a ujednání, pokud jde o výkon soudní pravomoci ze strany zainteresovaných smluvních stran.

4. Rozhodnutí o využití sledovaných zásilek na mezinárodní úrovni mohou, se souhlasem dotčených smluvních stran zahrnovat metody typu zadržení zboží a svolení, aby zboží pokračovalo dále neporušené nebo aby bylo odstraněno, případně úplně nebo částečně zaměněno.

1. Aniž by byl dotčen článek 14 této Úmluvy, každá smluvní strana přijme v souladu se svým vnitrostátním právem taková opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby si finanční instituce v rámci své pravomoci ověřovaly totožnost zákazníků, podnikaly přiměřené kroky k určení totožnosti skutečných majitelů finančních prostředků uložených na účtech vysoké hodnoty, a prováděly zvýšený dohled nad účty, o něž žádají nebo které vedou osoby, které jsou nebo byly pověřeny významnými veřejnými funkcemi, a jejich rodinní příslušníci a blízcí spolupracovníci, nebo které jsou vedeny jejich jménem. Takový zvýšený dohled bude přiměřeně probíhat tak, aby se jím odhalily podezřelé transakce za účelem jejich oznamování příslušných orgánům, a neměl by být vykládán tak, že má finanční instituce odrazovat od obchodování s kterýmkoli legitimním zákazníkem, anebo jim takové obchodování zakazovat.

2. V zájmu usnadnění realizace opatření stanovených v odstavci 1 tohoto článku, každá smluvní strana v souladu se svým vnitrostátním právem a podnícena iniciativami regionálních, meziregionálních a multilaterálních organizací proti praní špinavých peněz bude:

3. V kontextu odstavce 2 (a) tohoto článku, každá smluvní strana bude zavádět opatření, jimiž zajistí, aby její finanční instituce vedly po přiměřenou dobu odpovídající záznamy o účtech a transakcích, na nichž se podílejí osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku, jež by měly minimálně obsahovat informace o totožnosti zákazníka a pokud je to možné, i nominálního vlastníka.

4. Za účelem prevence a odhalování převodů výnosů z trestných činů stanovených v souladu s touto Úmluvou bude každá smluvní strana zavádět přiměřená a účinná opatření k tomu, aby za pomoci svých regulačních orgánů a orgánů dohledu předešel zřizování bank, jež nemají fyzickou existenci a nejsou přičleněny k regulované finanční skupině. Smluvní strany mohou kromě toho zvážit přijetí požadavku, aby jejich finanční instituce odmítaly vstupovat do korespondenčních bankovních vztahů s takovými institucemi nebo v nich pokračovat, a bránily se navazování vztahů se zahraničními finančními institucemi, které umožňují, aby jejich účtů využívaly banky, které nemají žádnou fyzickou existenci, a které nejsou přičleněny k regulované finanční skupině.

5. Každá smluvní strana v souladu se svým vnitrostátním právem zváží zavedení účinných systémů zveřejňování majetkových přiznání příslušných veřejných činitelů, a stanoví přiměřené sankce za jejich nedodržení. Každá smluvní strana rovněž zváží přijetí takových opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby jeho příslušné orgány mohly tyto informace sdílet s příslušnými orgány v ostatních smluvních stranách v těch případech, kdy je nezbytné vyšetřovat, vymáhat a navracet výnosy z trestných činů, stanovených v souladu s touto Úmluvou.

6. Každá smluvní strana v souladu se svým vnitrostátním právem zváží přijetí takových nezbytných opatření, aby odpovídající veřejní činitelé, kteří mají podíl nebo podpisové právo nebo jiné zmocnění ve vztahu k finančnímu účtu v cizí zemi plnili požadavek oznamování tohoto vztahu příslušným orgánům a vedli si odpovídající záznamy týkající se takových účtů. Taková opatření stanoví rovněž odpovídající sankce za neplnění.

1. Každá smluvní strana za účelem poskytnutí vzájemné právní pomoci podle článku 55 této Úmluvy s ohledem na majetek získaný spácháním trestného činu stanoveného v souladu s touto Úmluvou nebo zahrnutý do spáchání takového činu, v souladu se svým vnitrostátním právem:

2. Každá smluvní strana za účelem poskytnutí vzájemné právní pomoci na žádost podanou podle odstavce 2 článku 55 této Úmluvy, v souladu se svým vnitrostátním právem:

1. Smluvní strana, která obdržela od jiné smluvní strany, pod jehož soudní pravomoc spadá trestný čin stanovený v souladu s touto Úmluvou, žádost o konfiskaci výnosů z trestné činnosti, majetku, zařízení nebo jiných prostředků uvedených v článku 31 odstavec 1 této Úmluvy, které se nacházejí na jejím území, v co největším rozsahu umožněném jeho vnitrostátním právním systémem:

2. V návaznosti na žádost smluvní strany, pod jejíž soudní pravomoc spadá trestný čin, na nějž se vztahuje tato Úmluva, dožádaná smluvní strana přijme opatření s cílem zjistit, vyhledat a zajistit nebo zabavit výnosy z trestné činnosti, majetek, zařízení nebo jiné prostředky uvedené v článku 31 odstavec 1 této Úmluvy pro účely případné konfiskace, o které rozhodne buď dožadující smluvní strana, nebo dožádaná smluvní strana na základě žádosti podle odstavce 1 tohoto článku.

3. Ustanovení článku 46 této Úmluvy se vztahují přiměřeně rovněž na tento článek. Kromě informací podrobně uvedených v článku 46 odstavci 15 budou žádosti podané v souladu s tímto článkem obsahovat:

4. Rozhodnutí nebo jednání upravená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku dožádaná smluvní strana učiní způsobem upraveným v jejím vnitrostátním právu a jejích procesních předpisech nebo v jakékoliv dvoustranné nebo mnohostranné smlouvě, dohodě nebo ujednání, jimiž může být vázána ve vztahu k dožadující smluvní straně.

5. Každá smluvní strana poskytne kopie svých právních předpisů, které provádějí tento článek, a všech následných změn těchto právních předpisů nebo informace o jejich obsahu generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

6. Jestliže se smluvní strana rozhodne vázat přijetí opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku na podmínku existence příslušné smlouvy, taková smluvní strana bude pokládat tuto Úmluvu za nezbytný a postačující smluvní základ.

7. Spolupráce dle tohoto článku může být rovněž odepřena, nebo dočasná opatření zrušena, pokud dožádaná smluvní strana neobdrží včas dostatek důkazů nebo pokud má majetek minimální hodnotu.

8. Ještě před zrušením jakéhokoli dočasného opatření přijatého podle tohoto článku poskytne dožádaná smluvní strana kdykoli to bude možné dožadující smluvní straně příležitost předložit zdůvodnění ve prospěch setrvání daného opatření v platnosti.

9. Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána v neprospěch práv třetích stran jednajících v dobré víře.

1. S majetkem zkonfiskovaným smluvní stranou podle článku 31 nebo 55 této Úmluvy bude tato smluvní strana nakládat v souladu s ustanoveními této Úmluvy a svým vnitrostátním právem, včetně jeho navrácení jeho předchozím legitimním vlastníkům podle odstavce 3 tohoto článku.

2. V reakci na žádost podanou jinou smluvní stranou v souladu s touto Úmluvou a s přihlédnutím k právům třetích stran, jednajících v dobré víře, každá smluvní strana přijme taková nezbytná legislativní a jiná opatření v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva, která jeho příslušným orgánům umožní vrátit zkonfiskovaný majetek.

3. V souladu s články 46 a 55 této Úmluvy a odstavci 1 a 2 tohoto článku dožádaná smluvní strana:

4. Tam, kde je to vhodné a pokud smluvní strany nerozhodnou jinak, dožádaná smluvní strana může provést odpočet přiměřených výloh vzniklých při vyšetřování, trestním stíhání nebo soudním řízení, vedoucích k navrácení zkonfiskovaného majetku nebo k nakládání, s ním podle tohoto článku.

5. Tam, kde je to vhodné, mohou smluvní strany rovněž případ od případu zvlášť zvážit uzavření dohod nebo vzájemně přijatelných ujednání o konečném nakládání se zkonfiskovaným majetkem.

1. Každá smluvní strana bude v nezbytném rozsahu iniciovat, vyvíjet či zkvalitňovat konkrétní školicí programy pro své zaměstnance odpovědné za prevenci a potírání korupce. Takové školicí programy by se mohly mezi jiným zaměřit na tyto oblasti:

2. Smluvní strany v souladu se svými možnostmi zváží vzájemné poskytování nejširší možné technické pomoci, zejména ve prospěch rozvojových zemí, týkající se odpovídajících plánů a programů boje proti korupci, včetně materiální podpory a školení v oblastech uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a školení a pomoci a vzájemné výměny relevantních zkušeností a konkrétních poznatků, jež usnadní mezinárodní spolupráci smluvních stran v oblasti vydávání a vzájemné právní pomoci.

3. Smluvní strany v nezbytné míře zvýší úsilí o maximalizaci operativních a školicích aktivit v mezinárodních a regionálních organizacích a v rámci relevantních dvoustranných a mnohostranných dohod nebo ujednání.

4. Smluvní strany zváží vzájemnou pomoc na požádání při provádění hodnocení, studií a výzkumu, týkajících se typů, příčin, dopadů a nákladů korupce v jejich zemích, za účelem vypracování strategií a akčních plánů k potírání korupce, za účasti příslušných orgánů a společností.

5. Za účelem usnadnění navrácení výnosů z trestných činů stanovených v souladu s touto Úmluvou mohou smluvní strany spolupracovat při vzájemném poskytování informací o jménech znalců, kteří by mohli pomoci k dosažení tohoto cíle.

6. Smluvní strany zváží využití subregionálních, regionálních a mezinárodních konferencí a seminářů k podpoře spolupráce a technické pomoci a k podnícení diskuse o problémech společného zájmu, včetně speciálních problémů a potřeb rozvojových zemí a zemí s transformujícími se ekonomikami.

7. Smluvní strany zváží vytvoření mechanismů na dobrovolné bázi, za účelem finančního přispění k úsilí rozvojových zemí a zemí s trasnformujícími se ekonomikami uplatnit tuto Úmluvu cestou programů a projektů technické pomoci.

8. Každá smluvní strana zváží poukázání dobrovolných příspěvků Úřadu Organizace spojených národů pro drogy a kriminalitu v zájmu podpory programů a projektů v rozvojových zemí prostřednictvím tohoto Úřadu za účelem provádění této Úmluvy.

1. Každá smluvní strana zváží v konzultaci se znalci možnost analýzy trendů v oblasti korupce na svém území, a rovněž možnost analýzy okolností, za nichž se trestné činy korupce páchají.

2. Smluvní strany zváží vypracování statistik, analytických znaleckých posudků, týkajících se korupce a informací, včetně jejich sdílení mezi sebou navzájem a cestou mezinárodních a regionálních organizací, pokud je to možné, za účelem formulace společných definic, standardů a metodologií a rovněž přípravy informací o nejlepších postupech k prevenci a potírání korupce.

3. Každá smluvní strana zváží možnost monitorování svých strategií a aktuálních opatření přijatých k potírání korupce a vyhotovování posudků týkajících se jejich efektivnosti a účinnosti.

1. Smluvní strany přijmou opatření vedoucí k optimálnímu uplatňování této Úmluvy v co největším možném rozsahu prostřednictvím mezinárodní spolupráce, přičemž vezmou v úvahu negativní dopady korupce na společnost všeobecně, zejména pak na její dlouhodobě udržitelný rozvoj.

2. Smluvní strany vynaloží konkrétní úsilí v co nevětším možném rozsahu a ve vzájemné koordinaci i v koordinaci s mezinárodními a regionálními organizacemi s cílem:

3. V rozsahu, v jakém to je možné, se tato opatření nedotknou stávajících závazků k zahraniční pomoci ani jiných dohod o finanční spolupráci na dvoustranné, regionální nebo mezinárodní úrovni.

4. Smluvní strany mohou uzavřít dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání ohledně hmotné a logistické pomoci při zohlednění finančních dohod nutných pro to, aby prostředky mezinárodní spolupráce zakotvené v této Úmluvě byly účinné, a sloužily k prevenci, odhalování a kontrole korupce.

1. Tímto se zakládá Konference smluvních stran Úmluvy s cílem zlepšit schopnosti a spolupráci smluvních stran při dosahování cílů popsaných v této Úmluvě a podporovat a kontrolovat její provádění.

2. Generální tajemník Organizace spojených národů svolá Konferenci smluvních stran nejpozději jeden rok po nabytí platnosti této Úmluvy. Pravidelná zasedání Konference smluvních stran se budou konat v souladu s jednacím řádem schváleným Konferencí.

3. Konference smluvních stran přijme jednací řád a pravidla upravující činnosti popsané v tomto článku, včetně pravidel týkajících se přijetí a účasti pozorovatelů a hrazení výloh vzniklých při výkonu těchto činností.

4. Konference smluvních stran odsouhlasí činnosti, procedury a metody práce k dosažení cílů popsaných v odstavci 1 tohoto článku, včetně:

5. Pro účely odstavce 4 tohoto článku Konference smluvních stran obdrží nezbytné informace o opatřeních přijatých smluvními stranami při uplatňování této Úmluvy a obtížích, s kterými se při tom tyto strany setkaly, prostřednictvím sdělení, které poskytnou, a prostřednictvím takových dodatečných kontrolních mechanismů, které mohou být Konferencí smluvních stran stanoveny.

6. Každá smluvní strana poskytne Konferenci smluvních stran informace o svých programech, plánech a praxi i o legislativních a administrativních opatřeních přijatých za účelem uplatnění této Úmluvy, dle požadavků konference smluvních stran. Konference smluvních stran bude zkoumat nejúčinnější způsob získávání a zpracování informací, mezi jiným včetně informací obdržených od smluvních stran a od příslušných mezinárodních organizací. Zohledněny mohou být rovněž vstupy obdržené z relevantních nevládních organizací, řádně akreditovaných v souladu s procedurami, o nichž má rozhodnout konference smluvních stran.

7. Podle odstavců 4 až 6 tohoto článku, Konference smluvních stran vytvoří vhodný mechanismus nebo orgán, pomáhající efektivnímu uplatňování této Úmluvy, pokud to bude pokládat za nezbytné.

1. Generální tajemník Organizace spojených národů poskytne nezbytné služby sekretariátu Konferenci smluvních stran Úmluvy.

2. Sekretariát bude:

1. Každá smluvní strana přijme nezbytná opatření, včetně legislativních a administrativních opatření, v souladu se základními zásadami svého vnitrostátního práva, s cílem zajistit splnění svých povinností v souladu s touto Úmluvou.

2. Každá smluvní strana může přijmout přísnější nebo tvrdší opatření, než jsou opatření stanovená touto Úmluvou pro prevenci a potírání korupce.

1. Smluvní strany se vynasnaží řešit spory v souvislosti s výkladem nebo uplatňováním této Úmluvy na základě jednání.

2. Veškeré spory mezi dvěma nebo více smluvními stranami v souvislosti s výkladem nebo uplatňováním této Úmluvy, které nebude možné vyřešit na základě jednání v rámci přiměřeného časového období, budou na žádost jedné z těchto smluvních stran, předloženy k rozhodčímu řízení. Jestliže šest měsíců od data podání žádosti o rozhodčí řízení tyto smluvní strany nebudou schopny se dohodnout na organizaci rozhodčího řízení, kterákoliv z takovýchto smluvních stran může spor postoupit Mezinárodnímu soudnímu dvoru prostřednictvím žádosti podané v souladu se Statutem tohoto soudního dvora.

3. Každá smluvní strana může při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení této Úmluvy nebo při přístupu k ní, prohlásit, že se nepovažuje být vázána odstavcem 2 tohoto článku. Ostatní smluvní strany nebudou vázány odstavcem 2 tohoto článku vůči žádné smluvní straně, která učinila takovouto výhradu.

4. Jakákoliv smluvní strana, která učinila výhradu v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, může kdykoliv tuto výhradu odvolat na základě sdělení adresovaného generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

1. Tato Úmluva bude otevřena k podpisu všem státům od 9. do 11. prosince 2003 v Meridě, Mexiko a následně pak v ústředním sídle Organizace spojených národů v New Yorku až do 9. prosince 2005.

2. Tato Úmluva bude rovněž otevřena k podpisu regionálním organizacím pro hospodářskou integraci za předpokladu, že alespoň jeden členský stát takové organizace tuto Úmluvu podepsal v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

3. Tato Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny a listiny o přijetí či schválení budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Regionální organizace pro hospodářskou integraci může uložit svou ratifikační listinu nebo listinu o přijetí či schválení, jestliže alespoň jeden z jejích členských států učinil totéž. V takovéto ratifikační listině a listině o přijetí či schválení taková organizace uvede rozsah svých kompetencí v souvislosti se záležitostmi upravenými touto Úmluvou. Takováto organizace bude rovněž informovat depozitáře o jakékoliv významné změně rozsahu svých kompetencí.

4. Tato Úmluva je otevřená k přístupu jakémukoliv státu nebo jakákoliv regionální organizaci pro hospodářskou integraci, jejíž alespoň jeden členský stát je stranou této Úmluvy. Listiny o přístupu budou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů. V době svého přístupu regionální organizace pro hospodářskou integraci prohlásí rozsah svých kompetencí v souvislosti se záležitostmi upravenými touto Úmluvou. Takováto organizace bude rovněž informovat depozitáře o jakékoliv významné změně rozsahu svých kompetencí.

1. Tato Úmluva vstoupí v platnost devadesátého dne od data uložení třicáté ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu. Pro účely tohoto odstavce žádná listina uložená regionální organizací pro hospodářskou integraci nebude považována za dodatečnou k listinám uloženým členskými státy takové organizace.

2. Pro každý stát nebo regionální organizaci pro hospodářskou integraci ratifikující, přijímající, schvalující tuto Úmluvu nebo k ní přistupující po uložení třicáté listiny dokládající takovýto akt, tato Úmluva vstoupí v platnost třicátého dne od data uložení příslušné listiny tímto státem nebo organizací nebo v den vstupu této Úmluvy v platnost podle odstavce 1 tohoto článku, podle toho, který z těchto termínů je pozdějšího data.

1. Po uplynutí pěti let od vstupu této Úmluvy v platnost může smluvní strana navrhnout změnu a zaslat tento návrh generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, který poté sdělí návrh změny smluvním stranám a Konferenci smluvních stran Úmluvy za účelem zvážení návrhu a rozhodnutí o něm. Konference smluvních stran se vynasnaží dosáhnout shody ohledně každé změny. Jestliže všechny snahy o shodu byly vyčerpány a nebylo dosaženo dohody, bude přijetí změny, jako poslední možnost, vyžadovat dvoutřetinovou většinu hlasů smluvních stran přítomných a hlasujících na jednání Konference smluvních stran.

2. Regionální organizace pro hospodářskou integraci v záležitostech, které spadají do jejich kompetencí, budou uplatňovat své právo hlasovat dle tohoto článku s počtem hlasů rovnajícím se počtu jejich členských států, které jsou smluvními stranami této Úmluvy. Takové organizace neuplatní své právo hlasovat, jestliže jejich členské státy uplatní své a naopak.

3. Na změnu přijatou v souladu s odstavcem 1 tohoto článku se vztahuje povinnost ratifikace, přijetí nebo schválení smluvními stranami.

4. Změna přijatá v souladu s odstavcem 1 tohoto článku vstoupí v platnost ve vztahu ke smluvní straně devadesátého dne od data uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí či schválení takovéto změny u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

5. Poté, co změna vstoupí v platnost, bude závazná pro ty smluvní strany, které vyslovily souhlas s tím, že pro ně bude závazná. Jiné smluvní strany budou nadále vázány ustanoveními této Úmluvy a všemi předchozími změnami, které ratifikovaly, přijaly či s nimi vyslovily souhlas.

1. Smluvní strana může vypovědět tuto Úmluvu na základě písemného sdělení adresovaného generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Takové vypovězení nabude účinnosti jeden rok od data převzetí tohoto sdělení generálním tajemníkem.

2. Regionální organizace pro hospodářskou integraci přestane být stranou této Úmluvy poté, co ji všechny její členské státy vypověděly.

1. Generální tajemník Organizace spojených národů je určen jako depozitář této Úmluvy.

2. Originál této Úmluvy, jejíž anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.