Sdělení o přístupu České republiky k Dohodě o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací

1. Pro účely této dohody

2. a) „účastnickými státy“ se rozumí státy, které vyjádřily souhlas s tím, že budou vázány touto dohodou, a pro které je tato dohoda v platnosti.

3. Tato dohoda se obdobně použije na ostatní subjekty v sektoru rybolovu, jejichž plavidla provozují rybolov na volném moři.

1. Pokud není stanoveno jinak, použije se této dohody na zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací mimo území spadající pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci; článků 6 a 7 se však použije i na zachování a řízení těchto populací uvnitř území spadajících pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci podle různých právních řádů platných uvnitř a za hranicemi vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce stanovené Úmluvou o mořském právu.

2. Při výkonu svých svrchovaných práv za účelem průzkumu, využívání, zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací na území spadajícím pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci použije pobřežní stát obecné zásady uvedené v článku 5 obdobně.

3. Státy berou patřičný ohled na odpovídající možnosti rozvojových států plnit články 5, 6 a 7 na územích spadajících pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci a nezbytnost pomoci, která je stanovena touto dohodou. Za tímto účelem se část VII obdobně použije na území spadajícím pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci.

a) přijmou opatření k zajištění dlouhodobé udržitelnosti tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací a podporují cíl jejich optimálního využívání;

b) zajistí, aby se tato opatření opírala o nejlepší dostupné vědecké údaje a byla navržena tak, aby byly populace udrženy ve stavu nebo dosáhly stavu, který zajišťuje nejvýše dosažitelný trvalý výnos, jaký vyplývá s ohledem na činitele životního prostředí a ekonomické činitele přicházející v úvahu, včetně zvláštních potřeb rozvojových států, přičemž je třeba brát v úvahu zákonitosti rybolovu, vzájemnou závislost populací, jakož i všechny obecně doporučené mezinárodní minimální normy, bez ohledu na jejich podoblastní, oblastní nebo univerzální povahu;

c) používají přístup založený na předběžné opatrnosti podle článku 6;

d) posuzují dopady rybolovu, jiných lidských činností a činitelů životního prostředí na cílové populace a druhy, které patří do stejného ekosystému, jsou s ním spojené nebo na něm závislé.;

e) pokud je zapotřebí, přijmou opatření k zachování a řízení druhů, které patří do stejného ekosystému jako cílové druhy, druhů které jsou s ním spojené nebo na něm závislé; aby se populace těchto druhů udržovaly nad úrovní, nebo dosáhly úrovně ve které není jejich rozmnožování vážně ohroženo;

f) omezí znečištění, odpad, shoz odpadků, chytání způsobené ztracenými nebo opuštěnými lovnými zařízeními, výlov necílových druhů, jak rybích tak i jiných druhů (dále jen "necílové druhy") a dopady na spojené nebo závislé druhy, především na ohrožené druhy, pomocí opatření zahrnujících pokud možno vývoj a použití selektivních, k životnímu prostředí šetrných a nákladově efektivních rybolovných zařízení a metod;

g) chrání biologickou rozmanitost mořského prostředí;

h) přijmou opatření, která předcházejí nadměrnému rybolovu nebo omezují nadměrný rybolov a nadměrné rybolovné kapacity a zajistí, aby intenzita rybolovu nepřekročila míru zajišťující udržitelné využívání rybolovných zdrojů;

i) berou ohled na zájmy drobných rybářů a rybolovu pro obživu rodiny;

j) včas shromažďují a poskytují úplné a přesné údaje o rybolovných činnostech, mimo jiné o poloze plavidel, úlovku cílových a necílových druhů a intenzitě rybolovu, jak je stanoveno v příloze I, jakož i informace získávané z vnitrostátních a mezinárodních výzkumných programů;

k) podporují a provozují vědecký výzkum a vyvíjejí vhodné technologie podporující zachování a řízení;

l) uplatňují a vynucují opatření k zachování a řízení účinným sledováním, kontrolou a dozorem.

1. Státy široce uplatňují přístup založený na předběžné opatrnosti při zachování, řízení a využívání tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací za účelem ochrany živých mořských zdrojů a uchování mořského prostředí.

2. Státy věnují větší pozornost v případě nejistých, nespolehlivých nebo nedostatečných informací. Nedostatek potřebných vědeckých informací nesmí být důvodem pro odklad nebo nepřijetí opatření k zachování a řízení.

3. Při provedení přístupu založeném na předběžné opatrnosti

4. Státy přijmou opatření zajišťující, aby v případě dosažení referenčních hodnot nedošlo k jejich překročení. Pokud k němu dojde, státy neprodleně přijmou opatření k obnově populací stanovená v odst. 3 písm. b).

5. Je-li stav cílových populací či necílových populací a druhů s nimi spojených a na nich závislých důvodem k obavám, státy podrobí tyto populace a druhy hlubšímu sledování, aby přezkoumaly jejich stav a účinnost opatření k jejich zachování a řízení. Tato opatření pravidelně mění na základě nových informací.

6. Pro nový nebo výzkumu sloužící rybolov státy co nejdříve přijmou preventivní opatření k zachování a řízení, k nimž patří mimo jiné omezení úlovku a intenzity rybolovu. Tato opatření zůstanou v účinnosti tak dlouho, dokud nebude k dispozici dostatek údajů umožňujících posouzení dopadů rybolovu na trvale udržitelný rozvoj populací, na jejichž základě budou opatření k zachování a řízení následně provedena. Posledně jmenovaná opatření umožní tam, kde je to možné, další rozvoj rybolovu.

7. Má-li nějaký přírodní jev značně nepříznivé dopady na stav tažných populací ryb nebo vysoce stěhovavých rybích populací, přijmou státy krizová opatření k jejich zachování a řízení, aby zajistily, že rybolovná činnost nebude tyto nepříznivé dopady ještě zesilovat. Státy přijmou krizová opatření i v případě, že rybolovná činnost představuje vážné ohrožení pro udržitelnost těchto populací. Krizová opatření mají dočasnou povahu a opírají se o nejlepší dostupné vědecké údaje.

1. Bez zásahu do svrchovaných práv pobřežních států, stanovených v Úmluvě o mořském právu, za účelem výzkumu, využití, zachování a řízení živých mořských zdrojů v územích spadajících pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci, jakož i práva každého státu povolit svým příslušníkům rybolov na volném moři v souladu s Úmluvou o mořském právu:

2. Opatření k zachování a řízení přijatá pro volné moře a území spadající pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci musí být vzájemně slučitelná, aby bylo zaručeno zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací jako celku. Za tímto účelem mají pobřežní státy a státy provozující rybolov na volném moři povinnost spolupracovat tak, aby dosáhly vzájemně slučitelných opatření ve vztahu k těmto populacím ryb. Při stanovení slučitelných opatření k zachování a řízení státy

3. Aby dostály své povinnosti spolupráce, usilují státy o to, aby se v přiměřené lhůtě shodly na vzájemně slučitelných opatřeních k zachování a řízení.

4. Nedojde-li v přiměřené lhůtě ke shodě, může každý ze zúčastněných států navrhnout řízení k urovnání sporu předpokládané v části VIII.

5. Až do doby uzavření dohody o opatřeních k zachování a řízení, která budou vzájemně slučitelná, zúčastněné státy podle svých nejlepších sil a v duchu porozumění a spolupráce usilují, aby učinily předběžná ujednání praktické povahy. Nemohou-li se na takových ujednáních shodnout, může každý ze zúčastněných států s cílem dosáhnout shody o těchto předběžných opatřeních předložit spor soudu nebo tribunálu v souladu s postupem pro urovnávání sporů předpokládaným v části VIII.

6. Učiněné předběžné dohody nebo opatření k řízení nařízená podle odstavce 5 musí být slučitelná s touto částí a musí brát náležitý ohled na práva a závazky všech dotčených států; nesmějí ohrožovat uzavření konečné dohody o slučitelných opatřeních k zachování a řízení, nebo jí bránit a nesmí zasahovat do konečného závěru vyplývajícího z řízení o urovnání sporu.

7. Pobřežní státy pravidelně informují státy provozující rybolov v příslušném místě nebo oblasti na volném moři přímo nebo prostřednictvím vhodných podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu nebo jiným vhodným způsobem o opatřeních, která přijaly v souvislosti s tažnými populacemi ryb a vysoce stěhovavými rybími populacemi uvnitř oblastí své vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce.

8. Státy provozující rybolov na volném moři pravidelně informují dotčené státy přímo nebo prostřednictvím vhodných podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu nebo jiným vhodným způsobem o opatřeních, která přijaly k regulaci činností plavidel, která plují pod jejich vlajkou a takové populace loví na volném moři.

1. Pobřežní státy a státy provozující rybolov na volném moři v souladu s Úmluvou o mořském právu usilují o spolupráci týkající se tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, přímo nebo prostřednictvím vhodných podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu, se zřetelem ke zvláštním charakteristikám podoblasti nebo oblasti za účelem zajištění účinného zachování a řízení populací.

2. Státy neprodleně a v dobré víře zahájí jednání, především pokud existují důkazy, že by tažné populace ryb a vysoce stěhovavé rybí populace mohly být ohroženy nadměrným využíváním nebo pokud je rozvinut nový rybolov těchto populací. Proto mohou být na žádost každého dotčeného státu zahájena jednání za účelem vytvoření vhodných dohod k zachování a řízení populací a do doby uzavření těchto dohod státy dodržují ustanovení této dohody a jednají v dobré víře a s náležitým zřetelem na práva, nároky a závazky ostatních států.

3. Je-li některá podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu příslušná k přijetí opatření k zachování a řízení určitých tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, splní státy lovící tyto populace na volném moři a dotčené pobřežní státy svůj závazek spolupracovat tím, že se stanou členy organizace, nebo účastníky takového ujednání nebo souhlasí s použitím opatření k zachování a řízení. Státy, které mají opodstatněný nárok k dotčenému rybolovu, se mohou stát členem takové organizace nebo účastníkem takového ujednání. Podmínky účasti v takové organizaci nebo na takovém ujednání nesmějí bránit členství nebo účasti těchto států; ani nesmějí být používány způsobem diskriminujícím některý stát nebo skupinu států mající opodstatněný nárok k dotčenému rybolovu.

4. Pouze ty státy, které jsou členem takové organizace nebo účastníkem takové dohody nebo které souhlasily, že budou používat opatření k zachování a řízení stanovená takovou organizací nebo dohodou, mají přístup ke zdrojům rybolovu, na které jsou tato opatření použitelná.

5. Pokud podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu ke stanovení opatření k zachování a řízení určitých tažných populací nebo vysoce stěhovavé rybí populace neexistuje, dotčené pobřežní státy a státy, které loví na volném moři v podoblasti nebo oblasti tyto populace, spolupracují, aby takovou organizaci vytvořily, nebo uzavřou jiné vhodné dohody k zachování a řízení populace a podílí se na činnosti této organizace nebo na takové dohodě.

6. Každý stát, který hodlá navrhnout, aby některá mezivládní organizace příslušná pro živé zdroje přijala určitá opatření, má pro případ, že tato opatření mají značné dopady na opatření k zachování a řízení, které již stanovila některá podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu, zahájit prostřednictvím uvedené organizace nebo dohody jednání s jejími členy. Pokud je to prakticky možné, mají se tato jednání uskutečnit před tím, než je návrh mezivládní organizaci předložen.

1. Při vytváření podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací se státy shodnou mimo jiné

2. Státy, spolupracující při vytváření podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu, informují o této spolupráci jiné státy, o nichž vědí, že mají skutečný zájem na práci navrhované organizace nebo dohody.

a) dohodnou a dodržují opatření k zachování a řízení za účelem zajištění dlouhodobé udržitelnosti tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací;

b) případně dohodnou účastnická práva, jako například rozdělení přípustného odlovu nebo intenzity rybolovné činnosti;

c) přijmou a provádějí veškeré obecně doporučené mezinárodní minimální normy pro odpovědné provádění rybolovných činností a;

d) získají a vyhodnocují vědecké posudky, přezkoumají stav populací a posoudí dopady rybolovu na necílové druhy a druhy s nimi spojené a na nich závislé;

e) dohodnou normy pro sběr, hlášení, ověření a výměnu údajů týkajících se rybolovu jednotlivých populací;

f) sestavují a šíří přesné a úplné statistické údaje podle přílohy I, aby byla zajištěna dostupnost nejlepších vědeckých údajů při náležitém zachování důvěrnosti;

g) podporují a uskutečňují vědecké odhady stavu populací, příslušný výzkum a šíří tyto výsledky;

h) stanoví vhodné mechanismy spolupráce za účelem účinného sledování, kontroly, dozoru a vynucení;

i) dohodnou způsob, kterým budou uspokojeny nároky na rybolov u nových členů organizace nebo nových účastníků dohody;

j) dohodnou se na rozhodovacích procesech, které usnadní včasné a účinné přijímání opatření k zachování a řízení;

k) podporují smírné urovnání sporů v souladu s částí III;

l) zajistí úplnou spolupráci svých dotčených vnitrostátních úřadů a hospodářských odvětví při provádění doporučení a usnesení v rámci organizace nebo dohody, a

m) řádně oznamují opatření k zachování a řízení stanovená v rámci organizace nebo dohody.

a) stav tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací a stávající intenzitu rybolovu;

b) příslušné nároky, zákonitosti rybolovu a lovné zvyklosti nových a stávajících členů nebo účastníků;

c) příslušné příspěvky nových a stávajících členů nebo účastníků k zachování a řízení populací, ke sběru a poskytování přesných údajů a k provedení vědeckého výzkumu populací;

d) potřeby pobřežních rybářských společenstev, která jsou závislá především na lovu těchto populací;

e) potřeby pobřežních států, jejichž hospodářství je nejvyšší měrou závislé na využívání živých mořských zdrojů, a

f) zájmy rozvojových států podoblasti nebo oblasti, na jejichž území, které podléhá vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikci se tyto populace rovněž vyskytují.

1. Státy zajistí transparentnost při přijímání rozhodnutí a jiných činnostech v rámci podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu.

2. Zástupcům jiných mezivládních organizací a zástupcům nevládních organizací, které se zabývají tažnými populacemi ryb a vysoce stěhovavými rybími populacemi, je třeba dát možnost, aby se tam, kde je to vhodné a v souladu s postupy organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu účastnili zasedání těchto podoblastních nebo oblastních organizací a dohod jako pozorovatelé nebo i jinak. Tyto postupy nesmějí v tomto ohledu být neúměrně restriktivní. Mezivládní a nevládní organizace mají v časově přiměřeném rámci přístup k záznamům a zprávám uvedených organizací a dohod dle jednacího řádu, který tento přístup upravuje.

1. Státy zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou poskytla informace, které jsou případně nezbytné pro splnění jejich závazků dle dohody. Za tímto účelem státy v souladu s přílohou I

2. Státy spolupracují přímo nebo prostřednictvím podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu

3. V souladu s částí XIII Úmluvy o mořském právu státy přímo nebo prostřednictvím příslušných mezinárodních organizací spolupracují k obecnému prospěchu za účelem posilování kapacit vědeckého rybářského výzkumu a podpory vědeckého výzkumu v souvislosti s řízením a zachováním tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Za tímto účelem stát nebo příslušné mezinárodní organizace provádějící výzkumné práce mimo území spadající pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci, aktivně usilují o zveřejňování a šíření výsledků tohoto výzkumu a informací o cílech a metodách tohoto výzkumu pro všechny zainteresované státy a podle možností usnadňují spolupráci vědců z těchto států na dotyčném výzkumu.

1. Státy, které loví tažné populace ryb a vysoce stěhovavé rybí populace v oblasti volného moře, která je zcela obklopena územím spadajícím pod vnitrostátní svrchovanost nebo jurisdikci jediného státu, spolupracují s posledně jmenovaným za účelem stanovení opatření k zachování a řízení těchto populací na volném moři. Se zřetelem na charakter oblasti státy věnují patřičnou pozornost stanovení vzájemně slučitelných opatření k zachování a řízení těchto populací podle článku 7. Opatření přijatá pro volné moře berou v úvahu práva, závazky a zájmy pobřežních států v rámci Úmluvy o mořském právu; spočívají na nejlepších dostupných vědeckých údajích a berou dále v úvahu opatření k zachování a řízení, která byla pro tyto populace přijata a jsou používána podle článku 61 Úmluvy o mořském právu pobřežními státy v oblasti vnitrostátní svrchovanosti nebo jurisdikce. Státy dohodnou i opatření týkající se stálého sledování, kontroly, dozoru a vynucení, aby zajistily dodržování opatření k zachování a řízení pro volné moře.

2. Podle článku 8 státy jednají v dobré víře a usilují bezodkladně o dohodu na opatřeních k zachování a řízení při vykonávání rybolovných činností v oblasti uvedené v odstavci 1. Nejsou-li dotčené státy provozující rybolov a pobřežní státy schopny shodnout se na těchto opatřeních v přiměřené lhůtě, použijí se zřetelem na odstavec 1 čl. 7 odst. 4, 5 a 6 o předběžných dohodách nebo opatřeních. Až do doby stanovení takových předběžných dohod nebo opatření přijmou zúčastněné státy opatření pro plavidla plující pod jejich vlajkou, aby tyto nemohly provozovat rybolov, který by ohrožoval dotyčnou populaci.

1. Stát, který není členem podoblastní nebo oblastní organizace nebo účastníkem podoblastní nebo oblastní dohody týkající se řízení rybolovu, a který ani jiným způsobem nesouhlasí s tím, aby používal opatření k zachování a řízení stanovená v rámci této organizace nebo dohody, není zproštěn povinnosti spolupráce při zachování a řízení příslušných tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací v souladu s Úmluvou o mořském právu a touto dohodou.

2. Tento stát nepovolí plavidlům plujícím pod jeho vlajkou výkon rybolovné činnosti na tažných populacích ryb a vysoce stěhovavých rybích populacích, které podléhají opatřením k zachování a řízení stanoveným v rámci této organizace nebo dohody.

3. Státy, které jsou členy podoblastní nebo oblastní organizace týkající se řízení rybolovu nebo účastníkem podoblastní nebo oblastní dohody týkající se řízení rybolovu, jednotlivě nebo společně vyzvou subjekty v sektoru rybolovu uvedené čl. 1 odst. 3, jejichž rybářská plavidla jsou činná v příslušné oblasti, aby s touto organizací nebo v rámci této dohody neomezeně spolupracovaly při provádění stanovených opatření k zachování a řízení, aby tato opatření byla skutečně co nejvíce použita na rybolovné činnosti v dotyčné oblasti. Tyto subjekty v sektoru rybolovu požívají výhod z účasti na rybolovu, přiměřených jejich přijatým závazkům dodržovat opatření k zachování a řízení populací.

4. Státy, které jsou členy takových organizací nebo účastníky takové dohody, si vyměňují informace o činnostech rybářských plavidel plujících pod vlajkou států, které nejsou ani členem organizace, ani účastníkem dohody a provozují rybolov dotyčných populací. Přijmou opatření v souladu s touto dohodou a mezinárodním právem, aby tato plavidla odradily od činností, které ohrožují účinnost podoblastních nebo oblastních opatření k zachování a řízení.

1. Stát, jehož plavidla provozují rybolov na volném moři, přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodržovala podoblastní a oblastní opatření k zachování a řízení, a aby tato plavidla nevykonávala žádné činnosti, které ohrožují účinnost těchto opatření.

2. Stát povolí nasazení plavidel plujících pod jeho vlajkou k rybolovu na volném moři pouze pokud je schopen dostát své odpovědnosti z Úmluvy o mořském právu a této dohody ve vztahu k těmto plavidlům.

3. Stát učiní ohledně plavidel plujících pod jeho vlajkou tato opatření:

4. Pokud je účinný podoblastně, oblastně nebo univerzálně sjednaný systém sledování, kontroly a pozorování, státy zajistí, aby jimi stanovená opatření pro plavidla plující pod jejich vlajkou byla s tímto systémem slučitelná.

1. Každý stát zajistí, aby plavidla plující pod jeho vlajkou dodržovala podoblastní a oblastní opatření k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Za tímto účelem

2. Všechna šetření a soudní řízení se provádějí urychleně. Sankce uložené v případě porušení musí být tak tvrdé, aby zajišťovaly dodržování opatření, odrazovaly od porušování bez ohledu na místo porušení, a aby byly pachatelům odňaty veškeré výhody z jejich nezákonné činnosti. Opatření ve vztahu k velitelům a dalším důstojníkům rybářských plavidel zahrnují ustanovení umožňující mimo jiné odepřít, odejmout nebo pozastavit jejich schválení ve funkci velitele nebo důstojníka na těchto plavidlech.

1. Státy přímo, nebo prostřednictvím podoblastních nebo oblastních organizací a dohod týkajících se řízení rybolovu spolupracují, aby zajistily dodržování a prosazování podoblastních a oblastních opatření k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

2. Stát vlajky, který vyšetřuje údajné porušení opatření k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých populací, může požádat o pomoc každý jiný stát, jehož součinnost by mohla být při vyšetřování užitečná. Všechny státy se snaží vyhovět žádosti státu vlajky v souvislosti s vyšetřováním.

3. Stát vlajky může vyšetřování provádět přímo, ve spolupráci s jinými zainteresovanými státy nebo prostřednictvím příslušné podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu. Informace o průběhu a výsledku vyšetřování se poskytnou všem státům, které jsou na údajném porušení zainteresovány nebo jím jsou postiženy.

4. Státy si vzájemně pomáhají při identifikaci plavidel, o nichž je hlášeno, že vykonala činnosti, které ohrožují účinnost podoblastních, oblastních nebo univerzálních opatření k zachování a řízení.

5. Státy přijmou, v rozsahu, který dovolují vnitrostátní zákony a předpisy, dohody o poskytování důkazního materiálu ve vztahu k údajnému porušení opatření orgánům činným v trestním řízení v jiných státech.

6. Existuje-li dostatečný důvod k domněnce, že některé plavidlo na volném moři předtím neoprávněně provozovalo rybolov na území spadajícím pod svrchovanost nebo jurisdikci některého pobřežního státu, stát vlajky plavidla zahájí na žádost dotčeného pobřežního státu okamžité a úplné vyšetřování. Stát vlajky spolupracuje s pobřežním státem při provedení vhodných opatření k prosazení v těchto případech a může dotyčné orgány pobřežního státu zmocnit ke vstupu na palubu a kontrole plavidla. Tento odstavec platí, aniž je dotčen článek 111 Úmluvy o mořském právu.

7. Účastnické státy, které jsou členy podoblastní nebo oblastní organizace nebo účastníky podoblastní nebo oblastní dohody týkající se řízení rybolovu, mohou v souladu s mezinárodním právem podniknout opatření, včetně možnosti využít i podoblastních nebo oblastních postupů stanovených k tomuto účelu, aby plavidlům, která vykonávala činnosti, které ohrožují účinnost opatření k zachování a řízení stanovených touto organizací nebo dohodou nebo je jinak porušila, bránily, aby na volném moři v této podoblasti nebo oblasti provozovala rybolov do doby, než stát vlajky přijme vhodná opatření.

1. V každé oblasti volného moře, na kterou se vztahuje některá podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu, může účastnický stát, který je členem takové organizace nebo účastníkem takové dohody, prostřednictvím svých řádně zmocněných inspektorů v souladu s odstavcem 2 vstoupit na palubu rybářských plavidel, která plují pod vlajkou jiného účastnického státu, a tato kontrolovat, nezávisle na tom, zda tento účastnický stát je rovněž členem této organizace nebo účastníkem této dohody, aby zajistil, že touto organizací nebo dohodou stanovená opatření k zachování tažných populací ryb a vysoce stěhovavých populací jsou dodržována.

2. Státy v rámci podoblastních nebo oblastních organizací nebo dohod týkajících se řízení rybolovu stanoví postupy pro vstup na palubu a kontrolu plavidla ve smyslu odstavce 1, jakož i postupy k provedení jiných ustanovení tohoto článku. Tyto postupy se shodují s tímto článkem a základními postupy ve článku 21 a nediskriminují státy, které nejsou členy organizace nebo účastníky dohody. Vstup na palubu a kontrola plavidla, jakož i každé následné donucovací opatření se provádějí podle pravidel těchto postupů. Státy řádně zveřejní postupy stanovené na základě tohoto odstavce.

3. Pokud organizace nebo dohoda tyto postupy do dvou let po přijetí dohody ještě nestanovila, provádí se vstup na palubu a kontrola plavidel podle odstavce 1, jakož i všechna následná prováděcí opatření až do doby stanovení postupů v souladu s tímto článkem a základními postupy v článku 22.

4. Před zavedením opatření na základě tohoto článku sdělí státy provádějící kontrolu státům, jejichž plavidla provozují rybolov na volném moři v podoblasti nebo oblasti, přímo nebo prostřednictvím příslušné podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu podobu oprávnění vystaveného řádně zmocněným inspektorům. Plavidla užívaná pro vstup na palubu a kontrolu musí být řádně označena a rozlišitelná jako plavidla vykonávající státní službu. V okamžiku, kdy se stát stane smluvní stranou této dohody, určí stát příslušný orgán, který má přijímat sdělení podle tohoto článku a zveřejní toto určení vhodným způsobem prostřednictvím příslušné podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohody týkající se řízení rybolovu.

5. Je-li po vstupu na palubu a kontrole plavidla přesvědčivý důvod k domněnce, že plavidlo vykonávalo činnosti v rozporu s opatřením k zachování a řízení uvedeným v odstavci 1, stát provádějící kontrolu případně zajistí důkazní materiál a neprodleně sdělí státu vlajky údajné porušení.

6. Stát vlajky odpoví na sdělení uvedené v odstavci 5 do tří pracovních dnů po jeho doručení nebo ve lhůtě, která je předepsána v souladu s postupem stanoveným v odstavci 2, a

7. Zmocní-li stát vlajky stát provádějící kontrolu k vyšetřování údajného porušení, sdělí stát provádějící kontrolu neprodleně státu vlajky výsledky vyšetřování. Stát vlajky splní své závazky přijmout donucovací opatření proti plavidlu, pokud k tomu opravňuje důkazní situace. Alternativně může stát vlajky zmocnit stát provádějící kontrolu, aby přijal donucovací opatření určená státem vlajky ve vztahu k tomuto plavidlu v souladu s právy a povinnostmi státu vlajky dle této dohody.

8. Pokud po vstupu na palubu a kontrole plavidla existuje důvod k domněnce, že se plavidlo dopustilo závažného porušení, a stát vlajky neodpověděl nebo nepřijal nezbytná opatření podle odstavců 6 nebo 7, mohou inspektoři zůstat na palubě, zajistit důkazní materiál a vyžadovat od velitele plavidla, aby byl nápomocen při dalším vyšetřování a případně plavidlo neprodleně dopravil do nejbližšího vhodného přístavu nebo jiného přístavu určeného postupem dle odstavce 2. Stát provádějící kontrolu sdělí okamžitě státu vlajky jméno přístavu, ve kterém má plavidlo přistát. Stát provádějící kontrolu a stát vlajky, případně i přístavní stát podniknou nezbytné kroky k zajištění pobytu posádky bez ohledu na její státní příslušnost.

9. Stát provádějící kontrolu sdělí státu vlajky a příslušné organizaci nebo účastníkům příslušné dohody výsledky dalšího vyšetřování.

10. Stát provádějící kontrolu vyžaduje na svých inspektorech, aby dodržovali obecně uznávané mezinárodní normy, postupy a zvyklosti pro bezpečnost plavidel a posádky, minimalizovali zásahy do rybolovné činnosti a, pokud je to možné, vyhnuli se jakémukoliv opatření, které by ohrožovalo jakost úlovku na palubě. Stát provádějící kontrolu zajistí, aby se vstup na palubu a kontrola plavidla neprováděly způsobem obtěžujícím rybářské plavidlo.

11. Ve smyslu tohoto článku se „závažným porušením” rozumí

12. Bez ohledu na jiná ustanovení tohoto článku může stát vlajky kdykoliv podniknout opatření za účelem splnění svých závazků z článku 19 týkajících se údajného porušení. Je-li plavidlo řízeno státem provádějícím kontrolu, má tento stát na žádost státu vlajky plavidlo s úplnými informacemi o průběhu a výsledku svého vyšetřování předat státu vlajky.

13. Tento článek se nedotýká práva státu vlajky přijmout opatření, včetně postupu pro uložení sankcí podle svých vnitrostátních právních předpisů.

14. Tento článek se obdobně použije na vstup na palubu a kontrolu plavidla účastnickým státem, který je členem podoblastní nebo oblastní organizace nebo podoblastní nebo oblastní dohody týkající se řízení rybolovu, a který má jednoznačné důvody k domněnce, že některé rybářské plavidlo vykonávalo pod vlajkou jiného účastnického státu v oblasti volného moře, na niž se vztahuje tato organizace nebo dohoda, činnost, která odporuje příslušným opatřením k zachování a řízení uvedeným v odstavci 1, a že toto plavidlo následně během téže plavby vplulo do území pod vnitrostátní svrchovaností nebo jurisdikcí státu provádějícího kontrolu.

15. Vytvořila-li některá podoblastní nebo oblastní organizace nebo dohoda týkající se řízení rybolovu jiný mechanismus, který členy nebo účastníky účinně zbavuje jejich závazku z této dohody, aby zajistily dodržování opatření k zachování a řízení stanovená v rámci organizace nebo dohody, mohou se členové takové organizace nebo účastníci takové dohody mezi sebou dohodnout na omezení použití odstavce 1 ohledně opatření k zachování a řízení, která byla stanovena v dotyčné oblasti volného moře.

16. Opatření proti plavidlům, která vykonávala činnosti odporující podoblastním nebo oblastním opatřením k zachování a řízení, přijatá jinými státy než státem vlajky, musejí odpovídat závažnosti porušení.

17. Existují-li závažné důvody pro podezření, že některé rybářské plavidlo na volném moři nemá žádnou státní příslušnost, může stát vstoupit na palubu plavidla a kontrolovat jej. Pokud k tomu důkazní situace opravňuje, může stát přijmout přiměřená opatření v souladu s mezinárodním právem.

18. Státy jsou odpovědné za jim přičítané škody nebo ztráty, které vznikly opatřeními přijatými na základě tohoto článku, pokud jsou tato opatření nezákonná nebo v souvislosti s dostupnými informacemi překračují míru přiměřenou pro provedení ustanovení tohoto článku.

1. Stát provádějící kontrolu zajistí, aby jeho řádně zmocnění inspektoři

2. Řádně zmocnění inspektoři státu provádějícího kontrolu jsou oprávněni kontrolovat plavidlo, licenci, lovná zařízení, vybavení, záznamy a zařízení, ryby a výrobky z ryb na palubě a všechny příslušné dokumenty potřebné k ověření dodržování příslušných opatření k zachování a řízení.

3. Stát vlajky zajistí, aby velitelé plavidel

4. V případě, že velitel plavidla odmítá povolit vstup na palubu a kontrolu v souladu s tímto článkem a článkem 21, stát vlajky veliteli plavidla nařídí, kromě případů, kdy je podle obecně uznávaných mezinárodních předpisů, postupů a zvyklostí pro bezpečnost na moři nezbytné vstup na palubu a kontrolu plavidla odložit, aby se neprodleně podvolil vstupu na palubu a kontrole; pokud velitel plavidla nařízení neuposlechne, stát vlajky pozastaví povolení plavidla k rybolovu a nařídí okamžitý návrat plavidla do přístavu. Stát vlajky sdělí státu provádějícímu kontrolu jím přijatá opatření, pokud nastanou okolnosti uvedené v tomto odstavci.

1. Přístavní stát má právo a povinnost přijmout v souladu s mezinárodním právem opatření na podporu účinnosti podoblastních, oblastních a univerzálních opatření k zachování a řízení. Pokud přístavní stát taková opatření podniká, nesmí jimi formálně nebo fakticky diskriminovat plavidla některého státu.

2. Přístavní stát může přezkoumávat mimo jiné dokumenty, lovná zařízení a úlovek na palubě rybářských plavidel, pokud se tato plavidla dobrovolně nacházejí v jeho přístavech nebo u překladišť ležících při jeho pobřeží.

3. Státy mohou přijmout předpisy, kterými zmocní národní úřady, aby zakázaly vykládky a překládky, pokud bylo prokázáno, že rybolov byl proveden způsobem, který ohrožuje účinnost podoblastních, oblastních nebo univerzálních opatření k zachování a řízení na volném moři.

4. Tento článek v ničem nezasahuje do výkonu suverenity států nad přístavy na jejich území podle mezinárodního práva.

1. Státy plně uznávají zvláštní potřeby rozvojových států v souvislosti s opatřeními k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací a rozvojem rybolovu těchto populací. Proto Státy poskytují rozvojovým státům pomoc, a to přímo nebo prostřednictvím rozvojového programu Spojených národů, Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství a jiných odborných organizací, Globálního fondu pro životní prostředí, Komise pro trvale udržitelný rozvoj a jiných vhodných mezinárodních a oblastních organizací a výborů.

2. Plníce svou povinnost spolupráce při stanovování opatření k zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací berou státy zřetel na zvláštní potřeby rozvojových států, zejména

1. Státy spolupracují buď nepřímo nebo v rámci podoblastních, oblastních nebo univerzálních organizací,

2. Spolupráce s rozvojovými státy za účely uvedenými v tomto článku zahrnuje finanční pomoc, pomoc při rozvoji lidských zdrojů, technickou pomoc, převod technologie, včetně dohod o společném podnikání, jakož i poradenské a konzultační služby.

3. Tato pomoc je zaměřena zejména na následující oblasti:

1. Státy spolupracují při zřizování zvláštních fondů na podporu rozvojových států při provedení této dohody; včetně pomoci pro rozvojové státy, které nesou náklady smírčích řízení, ve kterých mohou být účastny jako strana.

2. Státy a mezinárodní organizace mají rozvojovým státům pomáhat vytvářet nové podoblastní nebo oblastní organizace nebo ujednání týkající se řízení rybolovu nebo posilovat již existující organizace nebo dohody o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

1. Ustanovení pro postupy pro urovnávání sporů v části XV Úmluvy o mořském právu platí obdobně pro každý spor mezi státy, které jsou účastníky této dohody, pro výklad nebo provádění této dohody, bez ohledu na to, zda jsou účastnickými státy Úmluvy o mořském právu.

2. Ustanovení pro postupy pro urovnávání sporů v části XV Úmluvy o mořském právu platí obdobně pro každý spor mezi státy, které jsou účastnickými státy této dohody, pro výklad nebo použití podoblastní, oblastní nebo univerzální dohody o rybolovu tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, jichž se účastní jako strany, včetně sporů týkajících se zachování a řízení těchto populací, bez ohledu na to, zda jsou účastnickými státy Úmluvy o mořském právu.

3. Každý postup, který byl státem, který je účastnickým státem této dohody a Úmluvy o mořském právu, přijat podle článku 287 Úmluvy o mořském právu, je považován za postup pro urovnávání sporů podle této části, pokud dotčený stát při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této dohodě nebo kdykoliv později nepřijal jiný postup podle článku 287 o urovnávání sporů podle této části.

4. Stát, který je účastnickým státem této dohody, nikoliv však Úmluvy o mořském právu, si při podpisu, ratifikaci nebo přistoupení k této dohodě nebo kdykoliv později prostřednictvím písemného prohlášení, může zvolit jeden nebo více z prostředků uvedených v čl. 287 odst. 1 Úmluvy o mořském právu pro urovnávání sporů podle této části. Článek 287 se použije na takové prohlášení, jakož i na takový spor, kterého se tento stát účastní jako účastník a které (ý) není zahrnut (o) v některém platném prohlášení. Pro smírčí a arbitrážní řízení v souladu s přílohami V, VII a VIII Úmluvy o mořském právu je tento stát oprávněn jmenovat zprostředkovatele, arbitry a znalce, kteří budou zahrnuti do seznamů pro postupy pro urovnávání sporů podle této části, uvedené v příloze V čl. 2, příloze VII čl. 2 a příloze VIII čl. 2.

5. Soud nebo tribunál, kterému byl spor podle této části předložen, použije příslušná ustanovení Úmluvy o mořském právu, této dohody a příslušné podoblastní, oblastní nebo univerzální dohody o rybolovu, jakož i obecně uznávané normy pro zachování a řízení živých mořských zdrojů a jiná pravidla mezinárodního práva, které nejsou neslučitelné s Úmluvou o mořském právu, aby se zajistilo zachování příslušných tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

1. Až do urovnání sporu v souladu s touto částí se strany sporu s veškerým úsilím snaží o prozatímní dohody praktické povahy.

2. Bez dotčení článku 290 Úmluvy o mořském právu může soud nebo tribunál, kterému byl předložen spor podle této části, nařídit předběžná opatření, která se mu za daných okolností jeví jako vhodná pro ochranu dotčených práv stran sporu nebo z důvodu zabránění škodám na dotyčných populacích, jakož i za okolností uvedených v čl. 7 odst. 5 a čl. 16 odst. 2.

3. Stát, který je účastnickým státem této dohody, nikoliv však stranou Úmluvy o mořském právu, může prohlásit, že, bez ohledu na čl. 290 odst. 5 Úmluvy o mořském právu, není Mezinárodní tribunál pro mořské právo oprávněn nařizovat, měnit nebo odvolávat předběžná opatření bez souhlasu tohoto státu.

1. Účastnické státy vybízí subjekty, které nejsou stranou této dohody, aby se staly účastnickými státy a přijaly zákony a ostatní předpisy, které jsou v souladu s jejími ustanoveními.

2. Účastnické státy přijmou opatření v souladu s touto Úmluvou a mezinárodním právem, aby odrazovaly plavidla plující pod vlajkou států, které nejsou stranou dohody, od činností odporujících účinnému provádění této dohody.

1. Čtyři roky po vstupu v platnost této dohody svolá generální tajemník Organizace spojených národů konferenci k posouzení účinnosti této dohody při zajišťování zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací. Generální tajemník pozve k této konferenci všechny účastnické státy a právní subjekty oprávněné stát se účastníky dohody, jakož i mezivládní a nestátní organizace oprávněné k účasti jako pozorovatelé

2. Konference přezkoumá a posoudí účelnost této dohody a v případě potřeby navrhne prostředky ke zlepšení obsahu a metod pro provedení ustanovení, aby bylo možno lépe řešit všechny přetrvávající problémy při zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací.

1. Tato dohoda vstupuje v platnost 30 dnů po datu uložení 30. listiny o ratifikaci nebo přistoupení.

2. Pro každý stát nebo subjekt, který ratifikuje tuto dohodu nebo k ní přistoupí po uložení 30. listiny o ratifikaci nebo přistoupení, vstupuje tato dohoda v platnost třicátého dne po datu uložení jeho listiny o ratifikaci nebo přistoupení.

1. Tato dohoda bude prozatímně používána státem nebo subjektem, který svolí k jejímu prozatímnímu používání písemným vyrozuměním depozitáři. Prozatímní používání vstupuje v platnost okamžikem doručení vyrozumění.

2. Prozatímní používání státem nebo jiným subjektem končí vstupem této dohody v platnost pro tento stát nebo subjekt nebo v okamžiku, kdy tento stát nebo subjekt písemným vyrozuměním oznámí depozitáři svůj úmysl ukončit prozatímní používání.

1. Tato dohoda nemění práva a závazky účastnických států vyplývající z jiných dohod, které jsou slučitelné s touto dohodou, a které se nedotýkají užívání práv nebo plnění závazků jinými účastnickými státy podle této dohody.

2. Dva nebo více účastnických států mohou uzavírat dohody pozměňující nebo pozastavující účinnost ustanovení této dohody ve vztazích mezi nimi, za předpokladu, že takové dohody se nebudou vztahovat na taková ustanovení dohody, od nichž se nelze odchýlit, aniž by to bylo neslučitelné s efektivním provedením předmětu a účelu této dohody a dále za předpokladu, že se takové dohody nebudou dotýkat použití základních zásad v ní obsažených, a že ustanovení takových dohod se nedotknou užívání práv nebo plnění závazků podle této dohody jinými státy.

3. Účastnické státy, které mají v úmyslu uzavřít dohodu podle odstavce 2, oznámí prostřednictvím depozitáře této dohody jiným účastnickým státům svůj úmysl uzavřít dohodu o pozměnění nebo pozastavení, které tato dohoda stanoví.

1. Účastnický stát může prostřednictvím písemného sdělení zaslaného generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů navrhnout změny této dohody a požádat o svolání konference. Generální tajemník oznámí toto sdělení všem účastnickým státům. Generální tajemník konferenci svolá, jestliže do šesti měsíců po rozeslání oznámení nejméně polovina účastnických států se žádostí souhlasí.

2. Na konferenci o změnách, svolané podle odstavce 1, se použijí stejná pravidla pro přijímání rozhodnutí jako na konferenci Organizace spojených národů o tažných populacích ryb a vysoce stěhovavých rybích populacích, pokud konference nerozhodne jinak. Konference měla usilovat o dosažení obecného souhlasu na změnách a k hlasování o změnách by mělo dojít teprve po vyčerpání všech snah obecný souhlas.

3. Jakmile budou změny této dohody přijaty, budou pro účastnické státy dvanáct měsíců po přijetí otevřeny k podpisu v sídle Organizace spojených národů, pokud změny samé nestanoví jinak.

4. Články 38, 39, 47 a 50 se použijí na všechny změny této dohody.

5. Změny této dohody vstupují pro účastnické státy, které je ratifikují nebo k nim přistoupí, v platnost 30. dne po uložení listin a ratifikaci nebo přistoupení dvěma třetinami účastnických států. Poté vstoupí změna pro každý účastnický stát, který ji po uložení potřebného počtu listin o ratifikaci nebo přistoupení ratifikuje nebo k ní přistoupí, v platnost 30. dne po uložení listin o ratifikaci nebo přistoupení.

6. Změna může stanovit, že pro vstup v platnost je nutný menší nebo větší počet ratifikací nebo přistoupení, než je nutný podle tohoto článku.

7. Stát, který se po vstupu změn v platnost v souladu s odstavcem 5 stane účastnickým státem této dohody, je považován, pokud nevyjádří opačný úmysl,

1. Účastnický stát může písemným oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů tuto dohodu vypovědět a může proto uvést své důvody. Neuvede-li tyto důvody, nemá to vliv na platnost výpovědi. Výpověď vstoupí v platnost po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy bylo obdrženo oznámení, pokud oznámení neurčí pozdější datum.

2. Výpověď nezbavuje stát povinnosti splnit závazek obsažený v této dohodě, který je však nezávisle na této dohodě povinen plnit na základě mezinárodního práva.

1. Není-li mezinárodní organizace uvedená v příloze IX článku 1 Úmluvy o mořském právu příslušná pro veškeré záležitosti upravené touto dohodou, použije se přílohy IX Úmluvy o mořském právu obdobně na účast této mezinárodní organizace na této dohodě s výjimkou následujících ustanovení této přílohy:

2. Je-li mezinárodní organizace uvedená v příloze IX článku 1 Úmluvy o mořském právu příslušná pro všechny záležitosti upravené touto dohodou, použijí se na účast mezinárodní organizace na této dohodě následující ustanovení:

1. Přílohy jsou nedílnou součástí této dohody a, není-li výslovně stanoveno jinak, zahrnuje odkaz na dohodu nebo na jednu z jejích částí i odkaz na její přílohy.

2. Účastnické státy mohou přílohy čas od času revidovat. Tyto revize se mají opírat o vědecké a technické podklady. Bez ohledu na článek 45 bude revize smlouvy, přijatá obecným souhlasem na zasedání účastnických států, začleněna do dohody; vstoupí v platnost přijetím nebo jiným okamžikem případně uvedeným v revizi. Nebude-li revize přílohy přijata na základě obecného souhlasu při zasedání, použijí se pravidla pro přijímání změn podle článku 45.