Sdělení o přístupu České republiky k Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 2. prosince 1946 byla ve Washingtonu podepsána Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství.

S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky.

Listina o přístupu České republiky k Úmluvě, podepsaná prezidentem republiky dne 5. listopadu 2004, byla uložena u vlády Spojených států amerických, depozitáře Úmluvy, dne 24. ledna 2005.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku X odst. 4 dne 10. listopadu 1948. Pro Českou republiku vstoupila v platnost v souladu s ustanovením téhož článku a odstavce dne 24. ledna 2005.

Anglické znění a český překlad Úmluvy se vyhlašují současně.

PŘEKLAD

MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA O REGULACI VELRYBÁŘSTVÍ

Vlády, jejichž řádně pověření zástupci podepsali tuto úmluvu,

uznávajíce zájem národů světa na zabezpečení významných přírodních zdrojů, které představují populace velryb, pro budoucí generace;

majíce na paměti, že v historii velrybářství docházelo k nadměrnému lovu v jedné oblasti za druhou a jednoho druhu velryb za druhým, a to v takovém rozsahu, že je nezbytně nutné chránit všechny druhy velryb před dalším nadměrným lovem;

uznávajíce, že stavy velryb mají sklon k přirozenému zvyšování, bude-li lov velryb řádně regulován, a že toto zvyšování stavů velryb umožní zvýšení počtu velryb, které bude možno odchytávat, aniž by došlo k ohrožení těchto přírodních zdrojů;

uznávajíce, že je ve společném zájmu dosáhnout co možná nejrychleji optimální úrovně stavu velryb, aniž by došlo k rozsáhlé hospodářské a potravinové krizi;

uznávajíce, že při plnění těchto cílů je třeba omezit lov velryb na druhy, které nejlépe odolávají takovémuto využívání, s cílem zajistit nezbytně nutnou dobu pro obnovu některých druhů velryb, jejichž počet byl zdecimován;

přejíce si vytvořit systém mezinárodní regulace lovu velryb a zajistit tak řádnou a účinnou ochranu a rozvoj populací velryb na základě zásad vtělených do ustanovení Mezinárodní dohody o regulaci velrybářství podepsané v Londýně dne 8. června 1937 a protokolů k této dohodě podepsaných v Londýně dne 24. června 1938 a 26. listopadu 1945; a

rozhodnuty uzavřít úmluvu upravující řádnou ochranu populací velryb a umožňující tak řádný rozvoj velrybářského průmyslu;

se dohodly takto:

Článek I

1. Nedílnou součástí této úmluvy je harmonogram v její příloze. Všechny odkazy na tuto „úmluvu“ zahrnují i daný harmonogram, buď v jeho stávajícím znění nebo ve znění pozdějších dodatků v souladu s ustanoveními článku V.

2. Tato úmluva se vztahuje na tovární lodě, pozemní stanice a velrybolovky, které spadají do působnosti smluvních vlád, a na všechny vody, v nichž tyto tovární lodě, pozemní stanice a velrybolovky provádějí lov velryb.

Článek II

Pro účely této úmluvy:

1. „tovární lodí“ se rozumí loď, ve které nebo na které jsou zcela nebo zčásti zpracovávány velryby;

2. „pozemní stanicí“ se rozumí továrna na souši, ve které jsou zcela nebo zčásti zpracovávány velryby;

3. „velrybolovkou“ se rozumí loď sloužící k pronásledování, lovu, vlečení, držení nebo vyhledávání velryb;

4. „smluvní vládou“ se rozumí jakákoli vláda, která uložila svou ratifikační listinu nebo oznámila přistoupení k této úmluvě.

Článek III

1. Smluvní vlády se zavazují ustavit Mezinárodní velrybářskou komisi (dále jen „komise“), která se bude skládat z jednoho zástupce každé smluvní vlády. Každý člen má jeden hlas a může být doprovázen jedním nebo více odborníky a poradci.

2. Komise zvolí z řad svých členů předsedu a místopředsedu a stanoví si svůj jednací řád. Rozhodnutí komise se přijímají prostou většinou jejích hlasujících členů, s tím, že pro kroky na základě ustanovení článku V se vyžaduje tříčtvrtinová většina hlasujících členů. Jednací řád může upravit postup přijímání rozhodnutí mimo zasedání komise.

3. Komise může ustanovit vlastní sekretariát a zaměstnance.

4. Z řad svých vlastních členů a odborníků nebo poradců může komise ustanovit výbory, které považuje za vhodné k výkonu funkcí, kterými je pověří.

5. Výdaje každého člena komise a jeho odborníků a poradců stanoví a nese jeho vlastní vláda.

6. Uznávajíce, že zvláštní agentury Organizace spojených národů budou mít zájem na ochraně a rozvoji velrybářství a produktů z něj vycházejících, a přejíce si zamezit zdvojování funkcí, smluvní vlády uskuteční do dvou let po vstupu této úmluvy v platnost vzájemné konzultace s cílem rozhodnout, zda se má komise stát součástí specializované agentury Organizace spojených národů.

7. Do té doby vláda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska zajistí, na základě konzultací s ostatními smluvními vládami, svolání prvního zasedání komise a zahájí konzultace uvedené v odstavci 6.

8. Další zasedání komise se svolají dle rozhodnutí komise.

Článek IV

1. Komise může buď ve spolupráci s nezávislými agenturami smluvních vlád nebo jinými veřejnými nebo soukromými agenturami, sdruženími nebo organizacemi, nebo prostřednictvím těchto agentur, sdružení či organizací, nebo nezávisle

(a) vyzvat či doporučit k provedení nebo v případě možnosti zorganizovat studie a šetření týkající se velryb a velrybářství;

(b) shromažďovat a analyzovat statistické informace ohledně stávajícího stavu velryb a jeho vývoje a vlivů velrybářských činností na tento stav a vývoj;

2. Komise zajišťuje vydávání zpráv o svých činnostech a může nezávisle nebo ve spolupráci s Mezinárodním úřadem pro statistiku velrybářství v Sandefjordu v Norsku a s jinými organizacemi a agenturami, dle svého uvážení, publikovat tyto zprávy a statistické, vědecké a jiné relevantní informace ohledně velryb a velrybářství.

Článek V

1. Komise může čas od času změnit ustanovení harmonogramu přijetím předpisu upravujícího ochranu a využívání zdrojů velryb tím, že stanoví (a) chráněné a nechráněné druhy; (b) lovné sezony a sezony, kdy je lov zakázán; (c) vody, ve kterých je lov povolen a ve kterých je lov zakázán, včetně označení chráněných oblastí; (d) velikostní limity pro jednotlivé druhy; (e) dobu, metody a intenzitu lovu velryb (včetně maximálního odchytu velryb v průběhu jedné sezony); (f) druhy a specifikace vybavení, přístrojů a nástrojů, které lze použít; (g) metody měření; a (h) evidenci odchytu a jiné statistické a biologické záznamy.

2. Tyto změny harmonogramu (a) musí odpovídat cílům a účelům této úmluvy a zajišťovat ochranu, rozvoj a optimální využití zdrojů velryb; (b) musí vycházet z vědeckých poznatků; (c) nesmí obsahovat omezení ohledně počtu nebo státní příslušnosti továrních lodí nebo pozemních stanic ani stanovovat konkrétní kvóty pro jakoukoli továrnu nebo loď nebo pozemní stanici nebo jakoukoli skupinu továrních lodí nebo pozemních stanic; a (d) musí zohledňovat zájmy spotřebitelů velrybích produktů a velrybářského průmyslu.

3. Každá z těchto změn vstupuje pro smluvní vlády v platnost devadesát dnů po oznámení změny komisí každé ze smluvních vlád, s tím, že (a) pokud jakákoli vláda sdělí komisi námitku proti jakékoli změně před uplynutím této lhůty devadesáti dnů, změna nevstoupí v platnost pro žádnou smluvní vládu po dobu dalších devadesáti dnů; (b) poté může jakákoli smluvní vláda vznést proti dané změně námitku kdykoli před uplynutím této další lhůty devadesáti dnů nebo před uplynutím třiceti dnů od data přijetí poslední námitky obdržené v průběhu této další lhůty devadesáti dnů, podle toho, která z těchto lhůt uplyne později; a (c) poté vstupuje změna v platnost pro všechny smluvní vlády, které nevznesly námitku, avšak nevstoupí v platnost pro žádnou vládu, která námitku vznesla, dokud nebude daná námitka odvolána. Komise informuje všechny smluvní vlády okamžitě po přijetí každé námitky a odvolání a každá smluvní vláda potvrdí přijetí všech oznámení o změnách, námitkách a odvoláních.

4. Žádná změna nevstoupí v platnost před 1. červencem 1949.

Článek VI

Komise může čas od času podávat doporučení kterékoli smluvní vládě nebo všem smluvním vládám ohledně jakýchkoli otázek, které souvisejí s velrybami nebo velrybářstvím, a ohledně cílů a účelů této úmluvy.

Článek VII

Smluvní vlády zajistí neprodlené předání všech oznámení a statistických a jiných informací požadovaných úmluvou Mezinárodnímu úřadu pro statistiku lovu velryb v Sandefjordu v Norsku nebo jinému orgánu určenému komisí, a to ve formě a způsobem stanoveným komisí.

Článek VIII

1. Nehledě na jakékoli ustanovení této úmluvy, jakákoli smluvní vláda může udělit kterémukoli svému občanu zvláštní povolení opravňující tohoto občana zabíjet, odchytávat a zpracovávat velryby pro účely vědeckého výzkumu, s výhradou omezení ohledně počtu velryb a jiných podmínek, které uzná daná smluvní vláda za vhodné, a zabíjení, odchytávání a zpracovávání velryb v souladu s ustanoveními tohoto článku se vyjímá z působnosti této úmluvy. Každá smluvní vláda oznámí neprodleně komisi udělení všech takovýchto oprávnění. Každá smluvní vláda může kdykoli takové zvláštní povolení, které udělila, odvolat.

2. Jakékoli velryby odchycené na základě těchto zvláštních povolení musí být, pokud možno, zpracovány a s výtěžkem zpracování musí být naloženo v souladu s pokyny vydanými vládou, která vydala dané povolení.

3. Každá smluvní vláda předkládá orgánu určenému komisí, podle možnosti, avšak v intervalech ne delších než jeden rok, vědecké informace, které má k dispozici s ohledem na velryby a velrybářství, včetně výsledků výzkumu prováděného na základě ustanovení odstavce 1 tohoto článku a článku IV.

4. Uznávajíce, že soustavný sběr a analýza biologických údajů v souvislosti s aktivitami továrních lodí a pozemních stanic jsou nepostradatelné pro šetrnou a konstruktivní péči o velrybářské oblasti, smluvní strany přijmou veškerá praktická opatření k získání takovýchto údajů.

Článek IX

1. Každá smluvní vláda přijme vhodná opatření k zajištění aplikace ustanovení této úmluvy a potrestání přestupků proti těmto ustanovením při činnosti osob nebo lodí v její právní působnosti.

2. Harpunářům a posádkám velrybolovek nelze uhradit žádné prémie nebo jiné odměny s ohledem na výsledky jejich práce za ulovení jakýchkoli velryb, jejichž odchyt je zakázán touto úmluvou.

3. Přestupky nebo porušení této úmluvy stíhá vláda, do jejíž právní působnosti daný čin spadá.

4. Každá smluvní vláda sdělí komisi všechny podrobnosti o každém přestupku proti ustanovením této úmluvy osobami nebo loďmi, které spadají do její působnosti, na základě zpráv jejích inspektorů. Tyto informace zahrnují i oznámení o opatřeních přijatých s ohledem na daný přestupek a uložených trestech.

Článek X

1. Tato úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny uloženy u vlády Spojených států amerických.

2. Jakákoli vláda, která tuto úmluvu nepodepsala, k ní může přistoupit poté, co vstoupí v platnost, písemným oznámením vládě Spojených států amerických.

3. Vláda Spojených států amerických informuje všechny ostatní signatářské vlády a všechny přistoupivší vlády o všech uložených ratifikačních listinách a obdržených oznámeních o přistoupení.

4. Po uložení ratifikačních listin alespoň šesti signatářskými vládami, mezi nimiž musí být vláda Nizozemska, Norska, Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, vstoupí tato úmluva v platnost pro tyto vlády a pro každou vládu, která ji následně ratifikuje nebo k ní přistoupí. V platnost vstoupí k datu uložení ratifikační listiny nebo přijetí jejího oznámení o přistoupení.

5. Ustanovení harmonogramu neplatí před 1. červencem 1948. Změny harmonogramu přijaté podle ustanovení článku V neplatí před 1. červencem 1949.

Článek XI

Jakákoli smluvní vláda může tuto úmluvu vypovědět k 30. červnu kteréhokoli roku oznámením podaným k 1. lednu téhož roku vládě, která působí jako depozitář úmluvy, a po přijetí takového oznámení tato vláda neprodleně sdělí toto oznámení ostatním smluvním vládám. Jakákoli jiná smluvní vláda může stejným způsobem do jednoho měsíce po obdržení kopie takovéhoto oznámení od vlády, která působí jako depozitář, oznámit svou výpověď, přičemž tato úmluva pro ni přestává platit k 30. červnu téhož roku.

Tato úmluva ponese datum, kdy byla otevřena k podpisu, a zůstane otevřena k podpisu po dobu čtrnácti dnů po tomto datu.

Na důkaz čehož, níže podepsaní, řádně oprávnění zástupci podepsali tuto úmluvu.

Ve Washingtonu, druhého prosince 1946, v anglickém jazyce, přičemž originál úmluvy bude uložen v archivu vlády Spojených států amerických. Vláda Spojených států amerických předá ověřené kopie úmluvy všem ostatním signatářským a přistoupivším vládám.

Mezinárodní úmluva

regulaci velrybářství, 1946

HARMONOGRAM

ve znění změn přijatých komisí na 58. výročním zasedání, Federace Svatého Kryštofa a Nevisu, 16-20 června 2006

VYSVĚTLIVKY

Tento harmonogram zahrnuje změny přijaté komisí na jejím 58. výročním zasedání v červnu 2006.

Změny, které jsou uvedeny tučně kurzívou, nabyly účinnosti dne 4. října 2006.

V tabulkách 1, 2 a 3 jsou neklasifikované populace označeny pomlčkou. Ostatní kolonky v tabulkách byly pro zlepšení čitelnosti vyplněny tečkou.

Číslované poznámky pod čarou tvoří nedílnou součást harmonogramu formálně přijatého komisí. Ostatní poznámky jsou poznámkami redakce.

Komise byla v červnu 1992 informována velvyslancem v Londýně, že členství Svazu sovětských socialistických republik v Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství z roku 1948 přechází na Ruskou federaci.

Na svém 39. zasedání (1987) komise vzala na vědomí, že odkazy na jména domorodých obyvatel uvedené v článku 13 písm. b) bod 4 harmonogramu slouží pouze pro geografické účely, aby nebyly v rozporu s ustanoveními článku V odst. 2 písm. c) Úmluvy (Rep. int. Whal. Commn 38: 21).

říjen 2006

I. VÝKLAD POJMŮ

1. Následující pojmy mají níže uvedený význam:

A. Kosticovci (baleen whales)

„Kosticovec“ je jakýkoli kytovec, který má v tlamě kostice, tzn. jakýkoli kytovec kromě ozubených.

„Plejtvák obrovský“ (Balaenoptera musculus) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák obrovský, modrá velryba, plejtvák sírový, kyt sirobřichý nebo plejtvák indický, blue whale, Sibbald´s rorqual, nebo sulphur bottom, včetně pygmy blue whale.

„Velryba grónská“ (Balaena mysticetus) je jakýkoli kytovec známý jako velryba grónská, kyt obecný, bowhead, Arctic right whale, great polar whale, Greenland right whale, Greenland whale.

„Plejtvák Brydeův“ (Balaenoptera edeni, B. brydei) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák Brydeův nebo Bryde´s whale.

„Plejtvák myšok“ (Balaenoptera physalus) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák myšok, myšok, kyt myší, tunolik, common finback, common rorqual, fin whale, herring whale, nebo true fin whale.

„Plejtvákovec šedý“ (Eschrichtius robustus) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvákovec šedý, velryba šedá, plejtvák šedý, gray whale, California gray, devil fish, hard head, mussel digger, gray back, nebo rip sack.

„Keporkak“ (Megaptera novaeangliae) je jakýkoli kytovec známý jako keporkak, keporkak dlouhoploutvý, plejtvák dlouhoploutvý, plejtvák keporkak, velryba keporkak, hrboun dlouhoploutvý, bunch, humpback, humpback whale, humpbacked whale, hump whale nebo hunchbacked whale.

„Plejtvák malý“ (Balaenoptera acutorostrata, B. bonaerensis) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák malý, plejtvák ostronosý, plejtvák minke, plejtvák štikohlavý, plejtvák štikovitý, lesser rorqual, little piked whale, minke whale, pike-headed whale nebo sharp headed finner.

„Velrybka malá“ (Caperea marginata) je jakýkoli kytovec známý jako velrybka malá, velryba malá, southern pygmy right whale nebo pygmy right whale.

„Pravá velryba“ (Eubalaena glacialis, E. australis) je jakákoli velryba známá jako pravá velryba, velryba jižní, velryba černá, velryba severozápadní, velryba biskajská, velryba japonská, Atlantic right whale, Arctic right whale, Biscayan right whale, Nordkaper, North Atlantic right whale, North Cape whale, Pacific right whale nebo southern right whale.

„Plejtvák sejval“ (Balaenoptera borealis) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák sejval, plejtvák severní, sejval, sei whale, Rudolphi´s rorqual, pollack whale nebo coalfish whale.

B. Ozubení (toothed whales)

„Ozubený“ je jakýkoli kytovec, který má v čelistech zuby.

„Ostronosý vorvaňovec“ je jakýkoli kytovec, který patří do rodu Mesoplodon, a jakýkoli kytovec známý jako vorvaňovec zobatý, vorvaňovec Cuvierův, delfín Cuvierův nebo Cuvier´s beaked whale (Ziphius cavirostris), nebo vorvaňovec Shepherdův nebo Shepherd´s beaked whale (Tasmacetus shepherdi).

„Tuponosý vorvaňovec“ je jakýkoli kytovec známý jako vorvaňovec velký, delfín Bairdův, vorvaňovec nosatý nebo Baird´s beaked whale (Berardius bairdii), vorvaňovec Arnuxův, vorvaňovec jižní, delfín Arnuxův nebo Arnoux's whale (Berardius arnuxii), vorvaňovec plochočelý, anarnak jižní nebo southern bottlenose whale (Hyperoodon planifrons), nebo vorvaňovec anarnak, vorvaňovec zubatý, anarnak zobatý, anarnak, delfín vorvaňovitý nebo northern bottlenose whale (Hyperoodon ampullatus).

„Kosatka dravá“ (Orcinus orca) je jakýkoli kytovec známý jako kosatka dravá, kosatka velká, kosatka pravá, kosatka jižní, killer whale nebo orca.

„Kulohlavec“ je jakýkoli kytovec známý jako kulohlavec černý, grind, kulohlavec velký nebo long-finned pilot whale (Globicephala melaena) nebo kulohlavec Sieboldův nebo short-finned pilot whale (G. macrorhynchus).

„Vorvaň“ (Physeter macrocephalus) je jakýkoli kytovec známý jako vorvaň, vorvaň obrovský, vorvaň tuponosý, sperm whale, spermacet whale, cachalot nebo pot whale.

C. Všeobecné pojmy

Výrazem „zasáhnout“ se rozumí proniknout zbraní používanou k lovu kytovců do těla zvířete.

Výrazem „dopravit“ se rozumí dopravit na tovární loď, pozemní stanici nebo jiné místo, kde lze kytovce zpracovat.

Výrazem „ulovit“ se rozumí označit vlaječkou nebo bójí nebo připevnit k velrybolovce.

Výrazem „ztratit“ se rozumí buď zasáhnout nebo ulovit, avšak nikoli dopravit.

Výrazem „dauhval“ se rozumí jakýkoli nenárokovaný mrtvý kytovec nalezený na hladině.

„Laktujícím kytovcem“ se rozumí (a) samice, která má mléko v mléčné žláze, pokud jde o kosticovce, (b) samice, která má mléko v mléčné žláze, jejíž maximální tloušťka (hloubka) je 10 cm nebo více, pokud jde o ozubené. Měření se provádí ve středu ventrálního konce mléčné žlázy kolmo na osu těla, a to s přesností na centimetry; to jest, velikost jakékoli žlázy mezi 9,5 cm a 10,5 cm se uvede jako 10 cm. Míra jakékoli žlázy, která vychází přesně na 0,5 centimetru, se uvede o 0,5 cm vyšší, např. 10,5 cm bude zaznamenáno jako 11,0 cm. Nehledě na tato kritéria se však kytovec nepovažuje za laktujícího kytovce, jsou-li příslušnému státnímu orgánu předloženy vědecké (histologické nebo jiné biologické) důkazy, že kytovec nemohl mít v daném okamžiku svého fyzického cyklu mládě závislé na jeho mléku.

„Lovem kytovců malého rozsahu“ se rozumí lov s použitím motorových lodí vybavených harpunovými děly, které loví výhradně plejtváky malé, tuponosé vorvaňovce, ostronosé vorvaňovce nebo kosatky dravé.

II. SEZÓNY

Provoz továrních lodí

2. (a) Zakazuje se používat tovární lodě nebo velrybolovky k nim příslušející pro účely lovu nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v jakýchkoli vodách na jih od 40° jižní šířky, s výjimkou období od 12. prosince do 7. dubna následujícího roku včetně obou těchto dnů.

(b) Zakazuje se používat tovární lodě nebo velrybolovky k nim příslušející pro účely lovu nebo zpracování vorvaňů a plejtváků malých, nepovolí-li to smluvní vlády podle ustanovení písmen (c) a (d) tohoto odstavce a odstavce 5.

(c) Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny tovární lodě a velrybolovky k nim příslušející, které spadají do její právní působnosti, jednu nebo více lovných sezón, jejichž celková délka nesmí přesahovat osm měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, kdy lze povolit lov nebo zabíjení vorvaňů pomocí velrybolovek, s tím, že pro každou tovární loď a k ní příslušející velrybolovky lze vyhlásit jinou lovnou sezónu, kdy je lov povolen.

(d) Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny tovární lodě a k nim příslušející velrybolovky, které spadají do její právní působnosti, jednu nepřetržitou lovnou sezónu nepřesahující šest měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, kdy lze povolit lov nebo zabíjení plejtváků malých velrybolovkami, s tím, že:

(1) pro každou tovární loď a k ní příslušející velrybolovku lze vyhlásit jinou lovnou sezónu;

(2) tato lovná sezóna nemusí nutně zahrnovat sezóny vyhlášené pro jiné kosticovce podle ustanovení písmene (a) tohoto odstavce nebo její část.

3. Zakazuje se používat tovární loď, která byla použita během příslušné sezóny v jakýchkoli vodách jižně od 40° jižní šířky pro účely zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v jakékoli jiné oblasti s výjimkou severního Pacifiku a jeho závislých vodách severně od rovníku, pro stejný účel po dobu jednoho roku od skončení dané sezóny, s tím, že kvóty pro lov v severním Pacifiku a závislých vodách jsou upraveny v odstavcích 12 a 16 tohoto harmonogramu, a s tím, že ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na lodě, které byly během dané sezóny použity výhradně pro mrazení nebo nasolování masa a vnitřností kytovců, které se mají stát potravou pro lidi nebo pro zvířata.

Provoz pozemních stanic

4. (a) Zakazuje se používat velrybolovky příslušející k pozemní stanici pro účely zabití nebo pokusu o zabití kosticovce a vorvaně, nepovolí-li to smluvní vlády v souladu s ustanoveními písmen (b), (c) a (d) tohoto odstavce.

(b) Každá smluvní strana vyhlásí pro všechny pozemní stanice, které jsou v její právní působnosti, a velrybolovky příslušející k těmto pozemním stanicím, jednu lovnou sezónu, v jejímž průběhu lze povolit lov nebo zabíjení kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, velrybolovkami. Tato lovná sezóna nesmí přesahovat šest po sobě jdoucích měsíců v průběhu jakéhokoli dvanáctiměsíčního období a vztahuje se na všechny pozemní stanice v právní působnosti dané smluvní vlády, s tím, že pro jakoukoli pozemní stanici používanou pro lov nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, která je vzdálena více než 1000 mil od nejbližší pozemní stanice používané pro lov nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v právní působnosti téže smluvní vlády, lze vyhlásit jinou lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto velryb.

(c) Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny pozemní stanice v její právní působnosti a pro velrybolovky příslušející k těmto pozemním stanicím jednu lovnou sezónu, která nesmí přesahovat osm po sobě jdoucích měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, v jejímž průběhu lze povolit lov nebo zabíjení vorvaňů velrybolovkami, s tím, že pro jakoukoli pozemní stanici používanou pro lov nebo zpracování vorvaňů, která je vzdálena více než 1000 mil od nejbližší pozemní stanice používané pro lov nebo zpracování vorvaňů v působnosti téže smluvní vlády, lze vyhlásit zvláštní lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců.

(d) Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny pozemní stanice v její působnosti a pro velrybolovky příslušející k těmto stanicím jednu lovnou sezónu, která nesmí přesahovat šest po sobě jdoucích měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, v jejímž průběhu bude povolen lov nebo zabíjení plejtváků malých velrybolovkami (toto období nemusí být nutně shodné s obdobím vyhlášeným pro jiné kosticovce dle ustanovení písmena (b) tohoto odstavce), s tím, že pro jakoukoli pozemní stanici používanou pro lov nebo zpracování plejtváků malých, která je vzdálena více než 1000 mil od nejbližší pozemní stanice používané pro lov nebo zpracování plejtváků malých v právní působnosti téže smluvní vlády, lze vyhlásit zvláštní lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců.

Bez ohledu na předchozí ustanovení lze pro jakoukoli pozemní stanici používanou k lovu nebo zpracování plejtváků malých, která se nachází v oblasti, jejíž oceánografické podmínky jsou jasně odlišitelné od podmínek v oblasti, ve které se nacházejí ostatní pozemní stanice používané k lovu nebo zpracování plejtváků malých v právní působnosti téže smluvní vlády, vyhlásit zvláštní lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců; vyhlášením jiné sezóny podle ustanovení tohoto písmene však nesmí celkové trvání lovných sezón vyhlášených toutéž smluvní vládou překročit devět měsíců v průběhu jakýchkoli dvanácti měsíců.

(e) Zákazy uvedené v tomto odstavci se vztahují na všechny pozemní stanice dle definice uvedené v článku II Úmluvy o velrybářství z roku 1946.

Jiný provoz

5. Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny velrybolovky, které spadají do její právní působnosti a které nepřísluší k žádné tovární lodí nebo pozemní stanicí, jednu nepřetržitou lovnou sezónu nepřesahující šest měsíců v průběhu jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, kdy lze povolit lov nebo zabíjení plejtváků malých velrybolovkami. Bez ohledu na ustanovení tohoto odstavce lze pro Grónsko použít jednu nepřetržitou lovnou sezónu, kdy je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců, která nesmí překročit devět měsíců.

III. ODCHYT

6. Zabíjení kytovců pro komerční účely, s výjimkou plejtváků malých, s použitím chladné granátové harpuny se zakazuje od začátku sezóny 1980/81 na volném moři a 1981 v pobřežních vodách. Zabíjení plejtváků malých pro komerční účely s použitím chladné granátové harpuny se zakazuje od začátku sezóny 1982/83 na volném moři a 1983 v pobřežních vodách.*

7. (a) V souladu s ustanovením článku V odst. 1 písm. c) úmluvy se zakazuje komerční lov velryb, ať už během operací na volném moři nebo z pozemních stanic, v oblasti vyhlášené jako chráněné území Indického oceánu. Tato oblast zahrnuje vody na severní polokouli od pobřeží Afriky po 100° v. d., včetně Rudého a Arabského moře a Ománského zálivu; a vody na jižní polokouli v sektoru od 20° v. d. po 130° v. d., s jižní hranicí stanovenou na 55° j. š. Tento zákaz platí bez ohledu na kvóty pro odchyt kosticovců nebo ozubených kytovců stanovené komisí. Tento zákaz přezkoumá komise na svém výročním zasedání v roce 2002.⊗

(b) V souladu s ustanovením článku V odst. 1 písm. c) úmluvy se zakazuje komerční lov kytovců, ať už na volném moři nebo z pozemních stanic, v oblasti vyhlášené jako chráněné území jižních moří. Toto chráněné území zahrnuje vody na jižní polokouli jižně od následující hranice: počínaje na 40o j. š., 50o z. d.; poté na východ po 20o v. d.; poté na jih po 55o j. š.; poté na východ po 130o v. d.; poté na sever po 40o j. d.; poté na východ po 130o z. d.; poté na jih po 60o j. d.; poté na východ po 50o z. d.; poté na sever zpět na začátek. Tento zákaz platí bez ohledu na status ochrany populací kosticovců nebo ozubených kytovců v tomto chráněném území, který může čas od času stanovit komise. Tento zákaz však bude přezkoumán deset let po přijetí a poté vždy v desetiletých intervalech a komise jej může v těchto intervalech přezkoumat. Žádným ustanovením tohoto písmene není dotčen zvláštní právní a politický status Antarktidy.**⁺

Územní limity pro tovární lodě

8. Zakazuje se používat tovární lodě nebo k nim příslušející velrybolovky pro účely lovu nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v kterékoli z následujících oblastí:

(a) ve vodách severně od 66° s. š., s výjimkou toho, že od 150° v. d. východním směrem až po 140° z. d. lze povolit mezi 66° s. š. a 72° s. š. lov nebo zabíjení kosticovců továrními loděmi nebo velrybolovkami;

(b) v Atlantickém oceánu a jeho závislých vodách severně od 40° j. š.;

(d) v Tichém oceánu a jeho závislých vodách západně od 150° z. d. mezi 40° j. š. a 20° s. š.;

(e) v Indickém oceánu a jeho závislých vodách severně od 40° j. š.;

Klasifikace oblastí a území

9. (a) Klasifikace oblastí

Oblasti související s kosticovci, s výjimkou plejtváka Brydeova na jižní polokouli, jsou oblasti mezi okrajem ledu a rovníkem a mezi poledníky uvedenými v tabulce 1.

(b) Klasifikace území

Území související s vorvani na jižní polokouli jsou vody mezi okrajem ledu a rovníkem a mezi poledníky uvedenými v tabulce 3.

Geografické hranice pro plejtváka myšoka, plejtváka malého a plejtváka sejvala v severním Atlantiku jsou tyto:

POPULACE PLEJTVÁKA MYŠOKA

NOVA SCOTIA

jižně a západně od linie probíhající

47° s. š. 54° z. d., 46° s. š. 54°30' z. d.,

46° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d..

NEWFOUNDLAND - LABRADOR

západně od linie probíhající

75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d., 61° s. š. 59° z. d.

52°20' s. š. 42° z. d., 46° s. š. 42° z. d. a

severně od linie probíhající

46° s. š. 42° z. d., 46° s. š. 54°30' z. d., 47° s. š. 54 ° z. d.

ZÁPADNÍ GRÓNSKO

východně od linie probíhající

75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d.

61° s. š. 59° z. d., 52°20' s. š. 42° z. d.,

a západně od linie probíhající

52°20' s. š. 42° z. d., 59° s. š. 42° z. d. a

59° s. š. 44° z. d., Kap Farvel.

VÝCHODNÍ GRÓNSKO - ISLAND

východně od linie probíhající

mysem Kap Farvel (jižní Grónsko),

59° s. š. 44° z. d., 59° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d.

a západně od linie probíhající

20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d.,

74° s. š. 3° v. d., a jižně od 74° s. š..

SEVERNÍ NORSKO

severně a východně od linie probíhající

74° s. š. 22° z. d., 74° s. š. 3° v. d., 68° s. š. 3° v. d.,

67° s. š. 0°, 67° s. š. 14° v. d..

ZÁPADNÍ NORSKO - FAERSKÉ OSTROVY

jižně od hranice probíhající

67° s. š. 14° v. d., 67° s. š. 0°, 60° s. š. 18° z. d., a

severně od hranice probíhající

61° s. š. 16° z. d., 61° s. š. 0°, Thyborøn (západní vstup do Limfjorden, Dánsko).

ŠPANĚLSKO – PORTUGALSKO – BRITSKÉ OSTROVY

jižně od linie probíhající

Thyborøn (Dánsko), 61° s. š. 0°, 61° s. š. 16° z. d.,

a východně od linie probíhající

63° s. š. 11° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 22° s. š. 18° z. d..

POPULACE PLEJTVÁKA MALÉHO

VÝCHODNÍ POBŘEŽÍ KANADY

západně od linie probíhající

75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d., 61° s. š. 59° z. d.

52°20' s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d.

CENTRÁLNÍ POPULACE

východně od linie probíhající

Kap Farvel (jižní Grónsko),

59° s. š. 44° z. d., 59° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d.

a západně od linie probíhající

20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d.,

74° s. š. 3° v. d., a jižně od 74° s. š..

ZÁPADNÍ GRÓNSKO

východně od linie probíhající

75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d., 61° s. š. 59° z. d.

52°20' s. š. 42° z. d., a

západně od linie probíhající

52°20' s. š. 42° z. d., 59° s. š. 42° z. d. a

59° s. š. 44° z. d., Kap Farvel.

SEVEROVÝCHODNÍ POPULACE

východně od linie probíhající

20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 3° v. d.

a severně od linie probíhající

74° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 22° z. d.

POPULACE PLEJTVÁKA SEJVALA

NOVA SCOTIA

jižně a západně od linie probíhající

47° s. š. 54° z. d., 46° s. š. 54°30' z. d., 46° s. š. 42 ° z. d.

20° s. š. 42° z. d.

ISLAND – DÁNSKÝ PRŮLIV

východně od linie probíhající

Kap Farvel (jižní Grónsko),

59° s. š. 44° z. d., 59° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d.

a západně od linie probíhající

20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d.,

74° s. š. 3° v. d., a jižně od 74° s. š..

VÝCHODNÍ POPULACE

východně od linie probíhající

20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 3° v. d.

a severně od linie probíhající
74° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 22° z. d.

(d) Geografické hranice v severním Pacifiku

Geografické hranice pro vorvaně, plejtváky Brydeovy a plejtváky malé v severním Pacifiku jsou následující:

POPULACE VORVANĚ

ZÁPADNÍ ÚZEMÍ

západně od linie jdoucí od okraje ledu podél 180° poledníku po 180°, 50° s. š., poté východně podél 50° rovnoběžky s. š. po 160° z. d., 50° s. š., poté jižně podél 160° poledníku z. d. po 160° z. d., 40° s. š., poté východně podél 40° rovnoběžky s. š. po 150° z. d., 40° s. š., poté jižně podél 150° poledníku z. d. po rovník.

VÝCHODNÍ ÚZEMÍ

východně od výše uvedené hranice.

POPULACE PLEJTVÁKA BRYDEOVA

VÝCHODOČÍNSKÉ MOŘE

západně od souostroví Rjúkjú.

VÝCHODNÍ POPULACE

východně od 160° z. d. (vyjma Peruánské oblasti).

ZÁPADNÍ POPULACE

západně od 160° z. d. (vyjma oblasti Východočínského moře).

POPULACE PLEJTVÁKA MALÉHO

JAPONSKÉ MOŘE – ŽLUTÉ MOŘE – VÝCHODOČÍNSKÉ MOŘE

Západně od hranice procházející Filipínami, Tchajwanem, ostrovy Rjúkjú, Kjúšú, Honšú, Hokaidó a ostrovem Sachalin, severně od rovníku.

OCHOTSKÉ MOŘE – ZÁPADNÍ PACIFIK

Východně od populace z Japonského, Žlutého a Východočínského moře a západně od 180°, severně od rovníku.

ZBÝVAJÍCÍ ÚZEMÍ

Východně od Ochotského moře – západního Pacifiku, severně od rovníku.

(e) Geografické hranice pro populaci plejtváka Brydeova na jižní polokouli

JIH INDICKÉHO OCEÁNU

20° v. d. až 130° v. d.,

jižně od rovníku

ŠALOMOUNOVY OSTROVY

150° v. d. až 170° v. d.,

20° j. d. po rovník.

PERUÁNSKÁ POPULACE

110° z. d. po pobřeží jižní Ameriky,

10° j. d. po 10° s. š.

JIHOVÝCHODNÍ PACIFIK

150° z. d. až 70° z. d.,

jižně od rovníku (vyjma Peruánské populace).

JIHOZÁPADNÍ PACIFIK

130° v. d. až 150° z. d.,

jižně od rovníku (vyjma populace od Šalomounových ostrovů).

JIŽNÍ ATLANTIK

70° z. d. až 20 v. d.,

jižně od rovníku (vyjma Jihoafrické příbřežní populace).

JIHOAFRICKÁ PŘÍBŘEŽNÍ OBLAST

jihoafrické pobřeží západně od 27° v. d. až po izobátu 200 metrů.

Klasifikace populací

10. Veškeré populace velryb jsou zařazeny do jedné ze tří kategorií na základě dobrozdání vědeckého výboru:

(a) Udržovaná obhospodařovaná populace („SMS“ – Sustained Management Stock) je populace, jejíž velikost není o více než 10 % nižší než maximální udržitelný výnos (dále jen „MSY“ – Maximum Sustainable Yield) a není o více než 20 % vyšší než MSY; MSY se určí na základě počtu velryb.

Zůstává-li populace na stabilní úrovni po delší období v režimu zhruba konstantního odchytu, klasifikuje se jako udržovaná obhospodařovaná populace, neexistují-li žádné podklady pro jinou klasifikaci.

Komerční lov velryb v udržované obhospodařované populaci se povolí na základě dobrozdání vědeckého výboru. Tyto populace jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3 tohoto harmonogramu.

Pokud jde o populace na hranici MSY nebo nad touto hranicí, nesmí povolený odchyt překročit 90 % MSY. Pokud se velikost populace nachází mezi MSY a hranicí o 10 % nižší, povolený odchyt nepřekročí počet velryb vypočtený jako 90 % MSY minus 10 % za každé procento, o které je objem populace nižší než MSY.

(b) Původní obhospodařovaná populace („IMS“ – Initial Management Stock) je populace, jejíž objem překračuje MSY o více než 20 %. Komerční lov velryb se povolí pro původní obhospodařovanou populaci na základě dobrozdání vědeckého výboru ohledně opatření nezbytných k uvedení populace na úroveň MSY a poté efektivnímu udržování populace na optimální úrovni bez nebezpečí snížení velikosti pod tuto úroveň. Povolený odchyt těchto populací nesmí překročit hranici 90 % MSY, je-li znám, nebo se případně odchyt omezí na 90 % MSY populace na úrovni MSY.

Neexistují-li žádné důkazy, že trvalý vyšší podíl nesníží velikost populace pod MSY, lze ročně ulovit nejvíce 5 procent odhadovaného základního využitelného objemu populace. Využití populace nesmí začít před provedením odhadu velikosti populace; vědecký výbor musí shledat takový důkaz postačujícími. Populace klasifikované jako původní obhospodařované populace jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3 tohoto harmonogramu.

V chráněné populaci nelze provádět komerční lov kytovců. Takto klasifikované populace jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3 tohoto harmonogramu.

(d) Nehledě na jiná ustanovení odstavce 10 platí pro lov, zabíjení nebo zpracování kytovců, s výjimkou plejtváků malých, s použitím továrních lodí nebo velrybolovek k nim příslušejících moratorium. Toto moratorium se vztahuje na vorvaně, kosatky dravé a kosticovce, s výjimkou plejtváků malých.

(e) Nehledě na jiná ustanovení odstavce 10 jsou kvóty pro zabíjení kytovců pro komerční účely ze všech populací počínaje sezónou 1986 v pobřežních oblastech a 1985/86 na volném moři rovny nule. Toto ustanovení podléhá přezkoumání na základě nejlepších vědeckých dobrozdání a nejpozději v roce 1990 komise provede komplexní posouzení účinků tohoto rozhodnutí na populace kytovců a zváží úpravu tohoto ustanovení a stanovení jiných limitů.*^{♦ #}

Kvóty pro lov kosticovců

11. Počet kosticovců ulovených na jižní polokouli v sezóně 2006/2007 na volném moři a v sezóně 2007 v pobřežních oblastech nesmí překročit kvóty stanovené v tabulkách 1 a 2.

12. Počet kosticovců ulovených v severním Pacifiku a závislých vodách v roce 2007 a v severním Atlantiku v roce 2007 nesmí překročit kvóty stanovené v tabulkách 1 a 2.

13. (a) Nehledě na ustanovení odstavce 10, kvóty pro naturální velrybářství původních domorodých obyvatel pro uspokojení jejich potřeb ve velrybářské sezóně 1984 a v každé další velrybářské sezóně se určí v souladu s těmito zásadami:

(1) Pro populace na úrovni MSY nebo nad touto úrovní jsou naturální odchyty původních domorodých obyvatel povoleny, pokud celkový odchyt neklesne pod 90 % MSY.

(2) Pro populace, které jsou pod úrovní MSY, avšak nad určitou minimální úrovní, jsou naturální odchyty původních domorodých obyvatel povoleny, pokud stanovené kvóty umožní nárůst populací velryb směrem k MSY.¹

(3) Výše uvedená ustanovení podléhají přezkoumání na základě nejlepších vědeckých dobrozdání a nejpozději v roce 1990 komise provede komplexní posouzení účinků těchto rozhodnutí na populace velryb a zváží jejich úpravu.

(4) Pro velrybářství původních domorodých obyvatel prováděné podle písmen (b) (1), (b) (2) a b (3) tohoto odstavce je zakázáno zasahovat, lovit nebo zabíjet mláďata nebo jakoukoliv verybu doprovázenou mládětem. Pro velrybářství původních domorodých obyvatel prováděné podle písmen (b) (4) tohoto odstavce je zakázáno zasahovat, lovit nebo zabíjet kojená mláďata nebo samice velryb doprovázené mláďaty.

(5) Veškeré velrybářství původních domorodých obyvatel musí být prováděné podle národní legislativy, která je v souladu s tímto odstavcem.

(b) Kvóty pro naturální velrybářství původních domorodých obyvatel jsou tyto:

(1) Lov velryb grónských z populace Beringova, Čukotského a Beaufortova moře původními domorodými obyvateli je povolen, pouze však pokud jsou maso a produkty z těchto kytovců používány výhradně pro místní spotřebu původních domorodých obyvatel a s tím, že:

(i) v letech 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007 počet ulovených velryb grónských nesmí překročit 280. V žádném z těchto let nesmí překročit počet zasažených velryb grónských 67, s tím, že jakákoli nevyužitá část této kvóty pro zásahy pro jakýkoli rok (včetně 15 nevyužitých zásahů z kvóty pro období 1998 - 2002) se převádí dál a připočítává se ke kvótám pro zásahy v následujících letech, s tím, že ke kvótě pro zásahy v jakémkoli roce nelze připočítat více než 15 zásahů.

(ii) Toto ustanovení každoročně přezkoumá komise s ohledem na dobrozdání vědeckého výboru.

(iii) Poznatky a doporučení vyplývající z hloubkového hodnocení údajů za rok 2004 ze strany vědeckého výboru jsou pro zúčastněné strany závazné a tyto strany na základě těchto poznatků upraví svůj lov.

(2) Lov plejtvákovců šedých z východní populace v severním Pacifiku je povolen, pouze však původními domorodými obyvateli nebo smluvní vládou zastupující původní domorodé obyvatele, a to pouze pokud se maso a produkty z těchto kytovců použijí výhradně pro místní spotřebu původních domorodých obyvatel..

(i) V letech 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007 nesmí počet plejtvákovců šedých ulovených v souladu s tímto písmenem překročit 620, s tím, že počet plejtvákovců šedých ulovených v každém z roků 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007 nesmí překročit 140.

(ii) Toto ustanovení každoročně přezkoumá komise s ohledem na dobrozdání vědeckého výboru.

(3) Lov původními domorodými obyvateli plejtváků malých ze západogrónské a centrální populace a plejtváků myšoků ze západogrónské populace je povolen, pouze pokud se maso a produkty použijí výhradně pro místní spotřebu.

(i). Počet plejtváků myšoků ze západogrónské populace ulovených v souladu s tímto písmenem nesmí překročit kvóty stanovené v tabulce 1.

(ii) Počet plejtváků malých z centrální populace ulovených v souladu s tímto písmenem nesmí překročit 12 v žádném z roků 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007, s tím, že jakákoli nevyužitá část této kvóty pro jakýkoli rok se převádí do dalšího období a připočítává ke kvótám v následujících letech, s tím, že ke kvótě v jakémkoli roce nelze připočítat více než 3 jedince.

(iii) Počet zasažených plejtváků malých ze západogrónské populace nesmí překročit 175 v žádném z roků 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007, s tím, že jakákoli nevyužitá část této kvóty pro zásahy pro jakýkoli rok se převádí do dalšího období a připočítává ke kvótám pro zásahy v následujících letech, s tím, že ke kvótě v jakémkoli roce nelze připočítat více než 15 zásahů. Toto ustanovení se přezkoumá do 5 let, objeví-li se nové vědecké údaje, a v případě nutnosti se upraví na základě dobrozdání vědeckého výboru.

(4) V sezónách 2003-2007 nesmí počet keporkaků ulovených Bequiany ze Svatého Vincenta a Grenadin překročit 20. Maso a produkty z těchto velryb musí být využity výhradně pro místní spotřebu ve Svatém Vincentu a Grenadinách. Kvóta pro sezóny 2006 a 2007 nabývá účinnosti až poté, co komise obdrží dobrozdání vědeckého výboru, že lov 4 keporkaků v každé z těchto sezón by neměl ohrozit jejich místní populaci.

14. Je zakázáno lovit nebo zabíjet kojená mláďata nebo samice velryb doprovázené mláďaty.

Limity pro velikost kosticovců

15. (a) Je zakázáno lovit nebo zabíjet jakékoli plejtváky sejvaly nebo plejtváky Brydeovy o délce menší než 40 stop (12,2 metrů) s tím, že pro dopravu na pozemní stanice lze lovit jen plejtváky sejvaly a plejtváky Brydeovy o délce alespoň 35 stop (10,7 metru), pokud se maso těchto velryb použije pro místní spotřebu jako potrava pro lidi nebo pro zvířata.

(b) Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli plejtváky myšoky o délce menší než 57 stop (17,4 metru) na jižní polokouli a zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli plejtváky myšoky o délce menší než 55 stop (16,8 metru) na severní polokouli, s tím, že pro dopravu na pozemní stanice lze lovit na jižní polokouli plejtváky myšoky o délce alespoň 55 stop (16,8 metru) a na severní polokouli o délce alespoň 50 stop (15,2 metru), pokud se maso těchto velryb použije pro místní spotřebu jako potrava pro lidi nebo pro zvířata

Kvóty pro lov vorvaňů

16. Limity pro odchyt vorvaňů obou pohlaví se stanoví na nulu na jižní polokouli pro sezónu 1981/82 na volném moři a sezónu 1982 v pobřežních vodách a sezóny následující a na nulu na severní polokouli pro sezónu 1982 a následující v pobřežních vodách, s tím, že limity pro odchyt pro sezónu 1982 a následující v pobřežních vodách na západním území severního Pacifiku se zatím nestanoví a závisí na rozhodnutí komise vydaném po zvláštním nebo výročním zasedání vědeckého výboru. Tyto limity zůstávají v platnosti, dokud komise nerozhodne jinak na základě každoročně přezkoumávaných vědeckých informací a v souladu s platnými postupy komise.

17. Je zakázáno lovit nebo zabíjet kojená mláďata nebo samice těchto kytovců doprovázené mláďaty.

Limity pro velikost vorvaňů

18. (a) Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce kratší než 30 stop (9,2 metru) s výjimkou severního Atlantiku, kde je zakázáno lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce kratší než 35 stop (10,7 metru).

(b) Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce přesahující 45 stop (13,7 metru) na jižní polokouli severně od 40° jižní šířky od října do ledna včetně.

(c) Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce přesahující 45 stop (13,7 metru) v severním Pacifiku a závislých vodách jižně od 40° severní šířky od března do června včetně.

IV. ZPRACOVÁNÍ

19. (a) Zakazuje se používat tovární lodě nebo pozemní stanice pro účely zpracování jakýchkoli kytovců, které jsou klasifikovány jako chráněná populace v ustanovení odstavce 10 nebo které byly uloveny v rozporu s ustanoveními odstavců 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 12, 14, 16 a 17 tohoto harmonogramu, bez ohledu na to, zda byly uloveny velrybolovkami v právní působnosti smluvní vlády či nikoli.

(b) Všichni ostatní ulovení kytovci, s výjimkou plejtváků malých, se dopraví na tovární loď nebo pozemní stanici a všechny části těchto kytovců se zpracují vařením nebo jiným způsobem, s výjimkou vnitřních orgánů, kostic a ploutví všech kytovců, masa vorvaňů a částí kytovců určených jako potrava lidí nebo zvířat. Smluvní vláda může v méně rozvinutých regionech výjimečně povolit zpracování velryb bez použití pozemních stanic, budou-li tyto velryby plně využity v souladu s ustanoveními tohoto odstavce.

(c) Úplné zpracování mršin „dauhvalů“ a kytovců použitých jako odrazník se nepožaduje, je-li maso nebo kostice těchto kytovců ve špatném stavu.

20. (a) Kapitán nebo jiná osoba pověřená vedením tovární lodi upraví nebo omezí lov kytovců pro tuto tovární loď tak, aby žádná těla kytovců (s výjimkou kytovců používaných jako odrazníky, které se zpracují, jakmile to bude rozumně možné) nezůstávala v moři po dobu delší než třicet tři hodin od okamžiku zabití do okamžiku vytažení ke zpracování.

(b) Kytovci ulovení velrybolovkami, ať už pro tovární lodě nebo pro pozemní stanice, se jasně označí tak, aby byla zřejmá totožnost dané velrybolovky a účel odchytu.

V. DOHLED A KONTROLA

21. (a) Na každé tovární lodi budou přítomni alespoň dva velrybářští inspektoři zajišťující nepřetržitou kontrolu, s tím, že alespoň jeden z těchto inspektorů bude přítomen na každé velrybolovce fungující jako tovární loď. Tito inspektoři budou jmenováni a placeni vládou, do jejíž právní působnosti daná tovární loď spadá, s tím, že inspektory není nutno jmenovat pro lodi, které jsou používány, kromě skladování produktů, během sezóny pouze pro mrazení nebo nasolování masa a vnitřností kytovců určených pro potravu lidí a zvířat.

(b) Na každé pozemní stanici bude zajištěna dostatečná kontrola. Inspektoři sloužící na každé pozemní stanici budou jmenováni a placeni vládou, do jejíž působnosti daná pozemní stanice spadá.

(c) Na továrních lodích a pozemních stanicích nebo skupinách pozemních stanic členských států mohou být přítomni pozorovatelé jiných členských států. Pozorovatelé budou jmenováni komisí prostřednictvím jejího tajemníka a placeni vládou, která je navrhla.

22. Harpunáři a posádky továrních lodí, pozemních stanic a velrybolovek se najímají za takových podmínek, že jejich plat bude do značné míry záviset na faktorech, jako je druh a velikost kytovce a výnos z něj, tedy nikoli pouze na počtu ulovených kytovců. Harpunářům nebo posádkám velrybolovky se nehradí žádné prémie ani jiné odměny za ulovení laktujících kytovců.

23. Kytovci musí být změřeni v klidové poloze na palubě nebo plošině po uvolnění výtažného lana a úchytného zařízení, a to pásmovým měřidlem z nepružného materiálu. Začátek pásmového měřidla se připevní na bodec nebo k nějakému pevnému předmětu umístěnému na palubě nebo plošině na úrovni jednoho konce kytovce. Bodec může být také zaražen do ocasu velryby na úrovni vrcholu jeho výřezu. Pásmové měřidlo se natáhne souběžně s palubou a tělem kytovce, nebo ve výjimečných případech podél hřbetu kytovce, a délka se odečte na úrovni druhého konce kytovce. Konci kytovce pro účely měření jsou špička horní čelisti nebo, u vorvaňů, přední konec hlavy a vrchol výřezu ocasní ploutve.

Výsledek měření se do deníku zapíše zaokrouhleně na nejbližší stopu nebo 0,1 metru. To znamená, že délka jakéhokoli kytovce měřícího od 75 stop a 6 palců do 76 stop a 6 palců se zaznamená jako 76 stop a délka jakéhokoli kytovce měřícího od 76 stop a 6 palců do 77 stop a 6 palců se zaznamená jako 77 stop. Podobně, délka jakéhokoli kytovce měřícího od 10,15 metru do 10,25 metru se zaznamená jako 10,2 metru a délka jakéhokoli kytovce měřícího od 10,25 metru do 10,35 metru se zaznamená jako 10,3 metru. Výsledek měření jakéhokoli kytovce, který vychází přesně na polovinu stopy nebo 0,05 metru se zaznamená zaokrouhleně na nejbližší stopu nebo desetinu metru, např. přesně 76 stop a 6 palců se zaznamená jako na 77 stop a přesně 10,25 metru se zaznamená jako 10,3 metru.

VI. POŽADOVANÉ INFORMACE

24. (a) Veškeré velrybolovky operující ve spojení s tovární lodí ohlásí vysílačkou tovární lodi:

(1) čas ulovení každého kytovce,

(2) jeho druh a

(3) označení provedené podle ustanovení odstavce 20 písm. (b).

(b) Informace uvedené v písmenu (a) tohoto odstavce tovární loď okamžitě zaznamená do stálé evidence, která je neustále k dispozici ke kontrole ze strany velrybářských inspektorů; navíc se do této stálé evidence zaznamenají, jakmile budou k dispozici, následující informace:

(1) čas vyzdvižení ke zpracování,

(2) délka naměřená podle ustanovení odstavce 23,

(3) pohlaví,

(4) pokud jde o samici, pak zda kojila,

(5) délka a pohlaví plodu, pokud je přítomen, a

(6) plné vysvětlení každého porušení předpisů.

(c) Pozemní stanice vedou evidenci obdobnou evidenci popsané v ustanovení písmena (b) tohoto odstavce a zaznamenávají zde co možná nejdříve všechny informace uvedené v daném písmenu.

(d) Evidence obdobná evidenci popsané v ustanovení písmena (b) tohoto odstavce se vede i při „lovu kytovců malého rozsahu“ vedeného z pozemních stanic nebo na volném moři a zaznamenávají zde co možná nejdříve všechny informace uvedené v daném písmenu.

25. (a) Všechny smluvní vlády ohlašují komisi o všech velrybolovkách operujících ve spojení s továrními loděmi a pozemními stanicemi následující informace:

(1) metody použité k zabití každého kytovce, s výjimkou harpunování, a zejména použití stlačeného vzduchu

(2) počet zasažených, avšak ztracených kytovců.

(b) Evidence obdobná evidenci popsané v ustanovení písmena (a) tohoto odstavce se vede i na lodích účastnících se „lovu kytovců malého rozsahu“ a když domorodci loví druhy kytovců uvedené v odstavci 1. Zaznamenávají zde co možná nejdříve všechny informace uvedené v ustanovení daného písmene; smluvní státy tyto informace předávají komisi.

26. (a) Do dvou dnů po skončení každého kalendářního týdne se v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy ohlásí údaje o počtu kosticovců ulovených v jakýchkoli vodách jižně od 40° jižní šířky všemi továrními loděmi nebo velrybolovkami k nim příslušejícími, které spadají do právní působnosti každé ze smluvních vlád, s tím, že pokud má tajemník Mezinárodní komise pro velrybářství za to, že počet ulovených kytovců kteréhokoli z těchto druhů dosáhl 85 % jakéhokoli celkové kvóty stanovené komisí, ohlásí se údaje o počtu ulovených kytovců každého z těchto druhů na konci každého dne.

(b) Zdá-li se, že kvóta povolená v odstavci 11 bude naplněna před 7. dubnem kteréhokoli roku, tajemník Mezinárodní velrybářské komise určí, na základě poskytnutých údajů, datum, které bude považováno za datum naplnění kvóty pro každý z těchto druhů, a oznámí toto datum kapitánovi každé tovární lodi a každé smluvní vládě alespoň čtyři dny předem. Lov nebo pokus o lov kosticovců, s ohledem na něž bylo vydáno toto oznámení, továrními loděmi nebo velrybolovkami k nim příslušejícími je protiprávní ve všech vodách jižně od 40° j. š. od půlnoci takto určeného dne.

(c) O každé tovární lodi, která hodlá provádět lov kytovců v jakýchkoli vodách jižně od 40° j. š., se podává oznámení v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy.

27. Pro všechny tovární lodi a velrybolovky se oznamují v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy následující statistické informace:

(a) počet dopravených kytovců každého druhu, počet ztracených ulovených velryb a počet velryb zpracovaných na každé tovární lodi nebo pozemní stanici; a

(b) celkové množství oleje každé třídy a objem masa, hnojiva (guano) a jiných produktů získaných z těchto velryb, společně s

(c) údaji o každém kytovci zpracovaném na tovární lodi, na pozemní stanici nebo při „lovu kytovců malého rozsahu“, ohledně data a přibližné zeměpisné šířky a délky odchytu, druhu a pohlaví kytovce, jeho délky a, obsahuje-li plod, délky a, lze-li zjistit, pohlaví plodu.
Údaje uvedené v písmenech (a) a (c) se k okamžiku zápisu ověří a komisi se také oznámí jakékoli informace shromážděné nebo získané s ohledem na místa, kde kytovci rodí mláďata, a na migraci kytovců.

28. (a) Pro všechny tovární lodi a velrybolovky se oznamují v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy následující statistické informace:

(1) název a hrubý výtlak každé tovární lodi,

(2) pro každou velrybolovku příslušející k tovární lodi nebo pozemní stanici:

....(i) datum zahájení a ukončení lovu kytovců každou z nich v průběhu dané sezóny,

....(ii) počet dnů, které strávila každá z nich na moři během každé sezóny na místech výskytu kytovců,

....(iii) hrubý výtlak, výkon, délka a jiné vlastnosti každé z nich; označí se plavidla používaná pouze jako vlečné lodi.

(3) Seznam pozemních stanic, které byly v provozu v dotyčném období a počet mil prozkoumaných letadlem za den, pokud k tomu došlo.

(b) Společně s informacemi požadovanými podle ustanovení písmena (a) bodu 2 (iii) se do deníku ve formátu uvedeném v příloze A zaznamenají také následující údaje a tyto údaje se předají komisi:

(1) pokud možno, čas strávený každý den realizací různých složek odchytu;

(2) jakékoli změny opatření uvedených v písmenu (a) bodech 2 (i) až (iii) nebo písmenu (b) bodu 1 nebo údaje získané na základě jiných vhodných ukazatelů intenzity velrybaření při „lovu kytovců malého rozsahu“.

29. (a) Pokud možno, všechny tovární lodi a pozemní stanice shromažďují ze všech ulovených velryb následující části a podávají o nich zprávy:

(1) oba vaječníky nebo údaje o společné hmotnosti obou varlat,

(2) alespoň jeden ušní uzávěr nebo jeden zub (pokud možno první zub z dolní čelisti).

(b) Při „lovu kytovců malého rozsahu“ z pobřeží nebo flotily lodí na volném moři se shromažďují, pokud možno, podobné věci jako jsou uvedeny v písmenu (a) tohoto odstavce a podávají o nich zprávy.

(c) Všechny exempláře shromážděné podle ustanovení písmen (a) a (b) se řádně označí štítkem s uvedením čísla plošiny nebo jiného identifikačního čísla kytovce a vhodně se zakonzervují.

(d) Smluvní vlády zajistí co možná nejdříve analýzu vzorků tkáně a exemplářů shromážděných podle ustanovení písmen (a) a (b) a ohlásí komisi výsledky těchto analýz.

30. Smluvní vláda předloží tajemníkovi Mezinárodní velrybářské komise navrhovaná vědecká povolení předtím, než budou tato povolení vydána, a to v takovém časovém předstihu, aby měl vědecký výbor dostatek času k jejich přezkoumání a vyjádření svého stanoviska. V navrhovaných povoleních by měly být uvedeny následující údaje:

(a) cíle výzkumu;

(b) počet, pohlaví a velikost zvířat, která mají být ulovena, a populace, z níž mají být odlovena;

(d) možný vliv na ochranu dané populace.

Navrhovaná povolení přezkoumá vědecký výbor, pokud možno, na svém výročním zasedání a vydá k nim své stanovisko. Pokud má být povolení uděleno před konáním příštího výročního zasedání, tajemník zašle navrhovaná povolení členům vědeckého výboru poštou k vyjádření a přezkoumání. Předběžné výsledky jakéhokoli výzkumu prováděného na základě povolení je třeba předložit do příštího výročního zasedání vědeckého výboru.

31. Smluvní vlády předloží komisi kopie všech svých zákonů a předpisů týkajících se velryb a velrybářství a změn těchto zákonů a předpisů.

MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA O REGULACI VELRYBÁŘSTVÍ, 1946

HARMONOGRAM, PŘÍLOHA A