71
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. prosince 1998 bylo v Tallinu podepsáno Rozhodnutí č. 1/1998 Společného výboru Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou.
Rozhodnutí se na základě svého článku 2 odst. 2 předběžně provádělo od 1. ledna 1999 a v souladu se zněním článku 39 odst. 2 Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou ze dne 19. dubna 1996, vyhlášené pod č. 53/1998 Sb., vstoupilo v platnost dne 18. března 1999.
Anglické znění a český překlad Rozhodnutí se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
ROZHODNUTÍ Č. 1/1998
SPOLEČNÉHO VÝBORU
DOHODY O VOLNÉM OBCHODU
MEZI
ČESKOU REPUBLIKOU
A
ESTONSKOU REPUBLIKOU
Majíce na zřeteli Dohodu o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou, podepsanou v Tallinu dne 19. dubna 1996, a Protokol 2 týkající se definice pojmu „původní výrobky“ a metod administrativní spolupráce k této Dohodě;
Berouce v úvahu ustanovení článků 36, 37 a 39 Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Estonskou republikou;
Vzhledem k tomu, že v rámci protokolu 2 je třeba upravit definici pojmu „původní výrobky“ k zajištění správného fungování rozšířeného systému kumulace, který umožňuje použití materiálů původních v Evropském společenství, Polsku, Maďarsku, České republice, Slovenské republice, Bulharsku, Rumunsku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Slovinsku, Evropském hospodářském prostoru, Islandu, Norsku a Švýcarsku;
Vzhledem k tomu, že je účelné zachovat do 31. prosince 2000 v účinnosti systém jednotných sazeb poplatků stanovených v článku 15 Protokolu 2 v souvislosti se zákazem navracení cla a osvobození od cla;
Vzhledem k tomu, že by bylo rovněž vhodné rozšířit systém kumulace na tyto výrobky původní v Turecku;
Vzhledem k tomu, že v zájmu usnadnění a zjednodušení administrativních úkonů je žádoucí změnit znění článků 3, 4 a 12 Protokolu 2;
Vzhledem k tomu, že je třeba brát v úvahu změny ve výrobních postupech a nedostatky určitých surovin, je nutno provést některé úpravy v seznamu požadavků na opracování a zpracování, kterému musí být podrobeny nepůvodní materiály za účelem získání statusu původu;
Společný výbor složený z představitelů Stran ROZHODL TAKTO:
Článek 1
Protokol 2 týkající se definice pojmu „původní výrobky“ a metod administrativní spolupráce se tímto mění následovně:
1. Písmeno (i) článku 1 se nahrazuje tímto:
„(i) „přidanou hodnotou“ se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu každého z použitých materiálů původních v ostatních zemích uvedených v článku 4, nebo, není-li celní hodnota známa nebo nemůže být zjištěna, o první cenu prokazatelně zaplacenou za tyto výrobky ve Straně.“
2. Článek 3 se ruší.
3. Článek 4 se nahrazuje tímto:
„Článek 4
Kumulace původu
1. Bez dotčení ustanovení odstavce 1 článku 2 se výrobky považují za původní ve Straně, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních v Evropském společenství, Bulharsku, Polsku, Maďarsku, České republice, Slovenské republice, Rumunsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Slovinsku, Islandu, Norsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska)1) nebo Turecku v souladu s ustanovením protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi touto Stranou a každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v této Straně přesahuje operace uvedené v článku 7 tohoto protokolu. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.
2. Jestliže opracování nebo zpracování provedené ve Straně nepřesahuje operace uvedené v článku 7, získaný výrobek se považuje za původní v této Straně, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní v té zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě v této Straně.
3. Výrobky původní v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování ve Straně, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny do jedné z těchto zemí.
4. Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto protokolu.“
4. Článek 12 se nahrazuje následujícím:
„Článek 12
Zásada teritoriality
1. Vyjma ustanovení článku 4 a odstavce 3 tohoto článku, musí být podmínky pro získání statutu původu stanovené v hlavě II splněny bez přerušení ve Stranách.
2. Vyjma ustanovení článku 4, vrací-li se zpět původní zboží vyvezené z jedné ze Stran do jiné země, musí být považováno za nepůvodní, pokud není možno uspokojivě prokázat celním orgánům, že:
a) zpět dovážené zboží je totožné s vyvezeným; a
b) nebylo podrobeno jiné operaci než operaci nezbytné pro jeho uchování v dobrém stavu v dané zemi nebo při vývozu.
3. Získání statusu původu v souladu s podmínkami stanovenými v hlavě II není dotčeno opracováním nebo zpracováním materiálů, vyvezených z jedné ze Stran a následně zpět dovezených, které je provedeno mimo území Stran, za předpokladu, že:
a) uvedené materiály jsou zcela získány v jedné ze Stran nebo byly před vyvezením podrobeny opracování nebo zpracování nad rámec nedostatečných operací stanovených v článku 7; a
b) celním orgánům může být uspokojivým způsobem prokázáno, že:
i) zpět dovážené zboží bylo získáno opracováním nebo zpracováním vyvezených materiálů; a
ii) celková hodnota přidaná mimo území Stran uplatněním ustanovení tohoto článku nepřesahuje 10 % ceny ze závodu výsledného výrobku, jehož status původu je požadován.
4. Pro účely odstavce 3 se podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II nevztahují na opracování nebo zpracování provedené mimo území Stran. Nicméně, stanoví-li pravidlo v příloze II, které je použito k určení původu výsledného výrobku, nejvyšší hodnotu všech použitých nepůvodních materiálů, nesmí součet celkové hodnoty nepůvodních materiálů použitých na uzemí příslušné strany a celkové hodnoty přidané mimo území Stran uplatněním ustanovení tohoto článku překročit stanovené procentuální kritérium.
5. Pro účely uplatnění ustanovení odstavců 3 a 4 se pojmem „celková přidaná hodnota“ rozumí všechny náklady vynaložené mimo Strany, včetně hodnoty materiálů tam použitých.
6. Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na výrobky, které nesplňují podmínky uvedené v příloze II, nebo které mohou být považovány za dostatečně opracované nebo zpracované pouze uplatněním pravidla všeobecné hodnotové tolerance stanoveného v odstavci 2 článku 6.
7. Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahuje na výrobky zařazené v kapitolách 50 až 63 Harmonizovaného systému.
8. Jakékoli opracování a zpracování, na než se vztahují ustanovení tohoto článku a které bylo provedeno mimo Strany, se uskuteční v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo v obdobném režimu.“
5. V odstavci 6 článku 15 se datum „31. prosince 1998“ nahrazuje „31. prosince 2000“.
6. V článku 26 se odkaz „C2/CP3“ nahrazuje odkazem „CN22/CN23“.
7. V příloze I poznámce 5.2 se doplňují „elektrovodivá vlákna“ mezi „umělá chemická vlákna“ a „syntetická chemická střižová vlákna z polypropylenu“.
8. V příloze I poznámce 5.2 se ruší pátý příklad („Koberec se střapci ... je splněno hmotnostní kritérium.“).
9. V příloze II se mezi pravidla pro čísla HS 2202 a 2208 vkládá následující pravidlo:
„
„
| Číslo HS | Popis výrobku | Opracování nebo zpracování nepůvodních materiálů nezbytné pro získání statusu původu | |
|---|---|---|---|
| (1) | (2) | (3) nebo | (4) |
| 2207 | Ethylalkohol nedenaturovaný s objemovým obsahem alkoholu 80% vol nebo více; ethylalkohol a ostatní destiláty denaturované, s jakýmkoliv obsahem alkoholu | Výroba: - používající materiály nezařazené v číslech 2207 nebo 2208“ | |
10. V příloze II se pravidlo pro kapitolu 57 nahrazuje tímto:
„
| kapitola 57 | Koberce a jiné textilní podlahové krytiny: | ||
| - Z vpichované plsti | Výroba z7: - přírodních vláken nebo - chemických materiálů nebo textilní vlákniny Avšak: - polypropylenové hedvábí čísla 5402, - polypropylenová vlákna čísla 5503 nebo 5506, - polypropylenový kabel čísla 5501, jejichž délková hmotnost je pro každé hedvábí nebo vlákno menší než 9 decitex, lze použít za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 40% ceny výrobku ze závodu - jutová tkanina může být použita jako podložka | ||
| - Z jiné plsti | Výroba z7: - přírodních vláken nemykaných, nečesaných nebo nezpracovaných jinak pro spřádání, nebo - chemických materiálů nebo textilní vlákniny | ||
| - Ostatní | Výroba z 7: - příze z kokosových nebo jutových vláken(a), - syntetické nebo umělé příze, - přírodních vláken, nebo - chemických střižových vláken, nemykaných, nečesaných nebo nezpracovaných jinak pro spřádání Avšak jutová tkanina může být použita jako podložka |
(a) Použití jutové příze je schváleno od 1. 7. 2000.“
11. V příloze II se pravidlo pro číslo HS 7006 nahrazuje tímto:
„
| 7006 | Sklo čísel 7003, 7004 nebo 7005, ohýbané, s broušenými hranami, ryté, vrtané, smaltované nebo jinak zpracované, avšak nezarámované nebo nespojované s jinými materiály: | ||
| - Ploché skleněné podložky potažené tenkým dielektrickým filmem, polovodičového typu, v souladu se standardy SEMII1 | Výroba z materiálů (podložek) čísla 7006 | ||
| - Ostatní | Výroba z materiálů čísla 7001 |
1 SEMII - Semiconductor Equipment and Materials Institute Incorporated (Institut polovodičových vybavení a materiálů).“
12. V příloze II se pravidlo pro číslo HS 7601 nahrazuje tímto:
„
“
| 7601 | Surový (nezpracovaný) hliník | Výroba, v níž: - všechny použité materiály jsou zařazeny v čísle jiném, než je číslo výrobku; a - hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50% ceny výrobku ze závodu nebo výroba tepelným nebo elektrolytickým zpracováním z nelegovaného hliníku nebo z hliníkového odpadu a šrotu |
Článek 2
1. Toto Rozhodnutí vstoupí v platnost dne 1. ledna 1999 za předpokladu, že si před tímto datem Strany vymění diplomatické nóty potvrzující jeho schválení vládou příslušné Strany.
2. V případě, že toto Rozhodnutí nevstoupí v platnost podle odstavce 1 tohoto článku, bude od 1. ledna 1999 předběžně prováděno.
Dáno v Tallinu dne 28. prosince 1998 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Představitel
České republiky:
Ing. Jiří Maceška v. r.
náměstek ministra průmyslu a obchodu
Představitel
Estonské republiky:
Clyde Kull v. r.
náměstek státního tajemníka
Ministerstva zahraničních věcí
1) Lichtenštejnské knížectví tvoří celní unii se Švýcarskem a je smluvní stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru.