Sdělení o přístupu České republiky k Úmluvě o založení Evropské kosmické agentury

1. Zakládá se evropská organizace pod názvem „Evropská kosmická agentura“ (dále jen „agentura“).

2. Členové agentury (dále jen „členské státy“) jsou státy, které jsou stranami této úmluvy v souladu s jejími články XX a XXII.

3. Všechny členské státy se účastní povinných aktivit, na které odkazuje článek V, 1 a, a přispívají k běžným fixním nákladům agentury, na které odkazuje Příloha II.

4. Ústředí agentury je umístěno na území Paříže.

a. prostřednictvím přípravy a implementace dlouhodobé evropské vesmírné politiky, doporučení vesmírných cílů členským státům a uvedení politik členských států týkajících se ostatních vnitrostátních nebo mezinárodních organizací nebo institucí ve vzájemný soulad;

b. prostřednictvím přípravy a implementace činností a programů v oblasti vesmíru;

c. prostřednictvím koordinování evropského vesmírného programu s vnitrostátními programy a prostřednictvím jejich postupné a co nejúplnější integrace do evropského vesmírného programu, zejména pokud se týká vývoje aplikačních družic;

d. prostřednictvím přípravy a implementace průmyslové politiky vhodné pro tento program a prostřednictvím doporučení koherentní průmyslové politiky členským státům.

1. Členské státy a agentura napomáhají výměně vědeckých a technických informací, které náleží do oblastí kosmického výzkumu a technologií a jejich vesmírných aplikací, za předpokladu že se od členského státu nesmí požadovat, aby sdělil jakékoliv informace, které získal mimo agenturu, pokud má za to, že by takové sdělení bylo neslučitelné se zájmy jeho vlastní bezpečnosti nebo jeho smluv s třetími stranami či podmínkami, na základě kterých byly takové informace získány.

2. Agentura při provádění svých činností podle článku V zajistí, aby jakékoliv výsledky vědeckého výzkumu byly zveřejněny nebo jinak široce zpřístupněny po jejich předchozím využití vědci odpovědnými za dotčené experimenty. Zredukované výsledky výzkumu jsou majetkem agentury.

3. Pokud se týká vynálezů a technických údajů vyplývajících z výzkumu, agentura při zadávání zakázek a uzavírání smluv zajistí taková práva, která mohou být případně přiměřená ochraně jejích zájmů, zájmů členských států účastnících se příslušného programu a zájmů fyzických a právnických osob, které spadají do jejich jurisdikce. Tato práva zahrnují zejména práva dosažitelnosti, sdělení a využití. Takové vynálezy a technické údaje se sdělí zúčastněným státům.

4. Takové vynálezy a technické údaje, které jsou majetkem agentury, se sdělují členským státům a mohou být těmito státy a fyzickými a právnickými osobami spadajícími do jejich jurisdikce zdarma využity pro jejich vlastní účely.

5. Rada přijme dvoutřetinovou většinou všech členských států podrobná pravidla pro použití výše uvedených ustanovení.

1. Činnosti agentury zahrnují povinné činnosti, kterých se účastní všechny členské státy, a nepovinné činnosti, kterých se účastní všechny členské státy kromě těch, které oficiálně prohlásí, že se o účast v takových programech nezajímají.

2. V oblasti vesmírných aplikací může agentura, pokud nastane taková situace, provádět provozní činnosti za podmínek, které budou určeny Radou na základě souhlasu většiny všech členských států. Agentura při takové činnosti:

3. Pokud se týká koordinování a integrace programů, na které odkazuje čl. II písm. c), agentura včas obdrží od členských států informace o projektech vztahujících se k novým vesmírným programům, napomáhá konzultacím mezi členskými státy, provádí veškerá nezbytná hodnocení a formuluje příslušná pravidla, která mají být přijata Radou na základě jednomyslného hlasování všech členských států. Cíle a postupy internacionalizace programů jsou stanoveny v Příloze IV.

1. K provádění programů, které jí byly svěřeny, agentura:

2. Členské státy a agentura při implementaci svých programů usilují v první řadě o co nejlepší využití svých stávajících zařízení a dostupných služeb a o jejich racionalizaci; proto nezakládají nová zařízení ani služby, aniž by nejprve neprověřily možnost využít stávající prostředky.

1. Průmyslová politika, kterou má agentura vypracovat a uvést do praxe ve smyslu článku II d, bude navržena tak, aby zejména:

2. Agentura k provádění svých programů využije v maximální míře externí dodavatele a zároveň přitom zachová vnitřní způsobilost, na kterou odkazuje čl. VI odst. 1.

1. Agentura bere při vymezování svých misí v úvahu startovací zařízení nebo jiné vesmírné dopravní systémy, které jsou vyvíjeny v rámci jejích programů nebo některým z členských států nebo s významným přispěním agentury, a upřednostní jejich využití pro příslušná užitečná zatížení, pokud to v porovnání s jinými startovacími zařízeními nebo vesmírnými dopravními prostředky, které jsou dostupné v předpokládaném čase, nepředstavuje nepřiměřenou nevýhodu, pokud jde o náklady, spolehlivost a vhodnost pro danou misi.

2. Pokud činnosti nebo programy na základě článku V zahrnují využití startovacích zařízení nebo jiných kosmických dopravních systémů, státy, které se jich účastní, při předložení dotčeného programu ke schválení nebo přijetí informují Radu o zamýšleném startovacím zařízení nebo vesmírném dopravním systému. Pokud si stát, který se účastní určitého programu, přeje při jeho provádění použít jiné startovací zařízení nebo vesmírný dopravní systém, než je ten, který byl původně přijat, Rada učiní rozhodnutí o takové změně v souladu se stejnými pravidly, jako byla pravidla použitá při prvním schválení nebo přijetí programu.

1. Agentura zpřístupní svá zařízení kterémukoliv členskému státu, který požádá o jejich využití pro své vlastní programy na své vlastní náklady, a to za předpokladu, že tím nebude nepříznivě ovlivněno jejich využití pro činnosti a programy agentury. Rada stanoví na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech členských států praktické podmínky, za nichž budou dotčená zařízení zpřístupněna.

2. Pokud se chce jeden nebo více členských států zapojit do určitého projektu mimo činnosti a programy, na které odkazuje článek V, avšak v rámci účelu agentury, Rada může rozhodnout na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech členských států o poskytnutí pomoci ze strany agentury. Náklady, které z toho agentuře vyplynou, pokryje dotčený členský stát nebo dotčené členské státy.

3. a. Výsledky práce prováděné v rámci programu agentury se předají kterémukoliv členskému státu, který se podílel na financování dotčeného programu a požádá o to, aby mu byly tyto výsledky předány pro jeho vlastní účely.

1. Rada se skládá ze zástupců členských států.

2. Rada zasedá dle potřeby na úrovni delegátů, nebo na úrovni ministrů. Zasedání se koná v ústředí agentury, pokud se Rada nerozhodne jinak.

3. a. Rada volí na dobu dvou let svého předsedu a místopředsedy, kteří mohou být jednou opakovaně zvoleni na dobu jednoho roku. Předseda řídí jednání Rady a zajišťuje přípravu jejích rozhodnutí; informuje členské státy o návrzích na provedení nepovinného programu; napomáhá při koordinování činností orgánů agentury. Udržuje spolupráci s členskými státy prostřednictvím jejich delegátů v Radě v záležitostech obecné politiky, které mají vliv na agenturu, a usiluje o harmonizaci jejich názorů na tyto záležitosti. V době mezi jednotlivými zasedáními je k dispozici jako poradce generálnímu řediteli, který mu poskytuje veškeré nezbytné informace.

4. Zasedá-li Rada na ministerské úrovni, volí si předsedu pro dotčené zasedání. Tento předseda svolává následující zasedání ministrů.

5. Kromě funkcí stanovených v jiných ustanoveních této úmluvy a v souladu s ustanoveními úmluvy Rada:

6. a. Každý členský stát má v Radě jeden hlas. Členský stát však nemá právo hlasovat o záležitostech, které se týkají výlučně přijatého programu, jejž se neúčastní.

7. Rada schvaluje svůj vlastní jednací řád.

8. a. Rada ustaví Výbor pro vědecký program, kterému postupuje veškeré záležitosti týkající se povinného vědeckého programu podle čl. V odst. 1 písm. a) (ii). Tento výbor pověřuje k přijímání rozhodnutí týkajících se tohoto programu, a to vždy v závislosti na funkcích Rady určovat výši zdrojů a přijímat roční rozpočet. Směrnice výboru pro vědecký program určuje Rada na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech členských států a v souladu s tímto článkem.

1. a. Rada jmenuje na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech členských států generálního ředitele na stanovené období a může jej na základě souhlasu stejné většiny odvolat.

2. Generální ředitel má k dispozici takový vědecký, technický, administrativní a úřednický personál, který považuje za nutný, a to v rámci omezení stanovených Radou.

3. a. Vyšší management ve složení určeném Radou jmenuje a odvolává Rada na doporučení generálního ředitele. Jmenování a odvolávání, které Rada provádí, vyžaduje souhlas dvoutřetinové většiny všech členských států.

4. Odpovědnosti generálního ředitele a personálu týkající se agentury jsou ve své podstatě výlučně mezinárodní. Při plnění svých povinností nesmí požadovat ani dostávat pokyny od jakékoliv vlády nebo orgánu mimo agenturu. Každý členský stát respektuje mezinárodní charakter odpovědností generálního ředitele a personálu a nesmí usilovat o jejich ovlivňování při plnění jejich povinností.

1. Každý členský stát přispívá na náklady spojené s činnostmi a programem, na něž odkazuje čl. V odst. 1 písm. a), a v souladu s Přílohou II na běžné náklady agentury v souladu s pravidly schválenými Radou stanovujícími škálu výše nákladů na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech členských států, a to buďto každé tři roky v době přezkoumání, na které odkazuje čl. XI odst. 5 písm. a) (iii), nebo kdykoliv se Rada na základě jednomyslného hlasování všech členských států rozhodne stanovit novou škálu. Škála výše příspěvků je založena na průměrném vnitrostátním příjmu každého členského státu za poslední tři roky, pro které jsou k dispozici statistické údaje. Nicméně

2. Každý členský stát přispívá na náklady každého nepovinného programu, na který se vztahuje čl. V odst. 1 písm. b), pokud oficiálně neprohlásí, že nemá o účast v takovém programu zájem, a proto není jeho účastníkem. Pokud všechny státy, které se programu účastní, nerozhodnou jinak, škála výše příspěvků do dotčeného programu bude založena na průměrném vnitrostátním příjmu každého účastnícího se státu za poslední tři roky, pro které jsou k dispozici statistické údaje. Tato škála se přezkoumává buďto každé tři roky, nebo kdykoliv se Rada rozhodne stanovit novou škálu podle odstavce 1. Avšak od žádného členského státu se nesmí na základě působnosti této škály požadovat placení příspěvků nad dvacet pět procent celkové výše příspěvků do dotčeného programu. Tento procentuální příspěvek, který má zaplatit účastnící se stát, nicméně odpovídá nejméně dvaceti pěti procentům jeho procentuálního příspěvku, který byl stanoven podle ustanovení odstavce 1, pokud všechny účastnící se státy nerozhodnou jinak při schvalování programu nebo během provádění programu.

3. Statistické systémy, které se mají používat pro stanovení škál výše příspěvků, na které odkazují odstavce 1 a 2, jsou totožné a jsou specifikovány ve finančních předpisech.

4. a. Jakýkoliv stát, který nebyl účastníkem Smlouvy o založení Evropské organizace pro kosmický výzkum nebo Smlouvy o založení Evropské organizace pro vývoj a stavbu kosmických nosných raket a který se stane účastníkem této úmluvy, kromě svých příspěvků uhradí zvláštní platbu, která se vztahuje na stávající hodnotu aktiv agentury. Výše této zvláštní platby je pevně stanovena Radou na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech členských států.

5. Příspěvky splatné na základě tohoto článku se uhradí v souladu s Přílohou II.

6. V závislosti na směrnicích vydaných Radou může generální ředitel přijímat dary nebo odkazy majetku věnované agentuře, za předpokladu že nepodléhají žádným podmínkám, které jsou neslučitelné s účelem agentury.

1. Agentura může na základě rozhodnutí Rady přijatých jednomyslným hlasováním všech členských států spolupracovat s jinými mezinárodními organizacemi a institucemi států, které jejími členy nejsou, a za tímto účelem s nimi uzavírat smlouvy.

2. Taková spolupráce může mít formu účasti států, které nejsou členy agentury, nebo mezinárodních organizací v jednom nebo více programech podle čl. V odst. 1 písm. a) (ii) a čl. V odst. 1 písm. b). V závislosti na rozhodnutích přijatých podle odstavce1 určuje podrobné podmínky takové spolupráce v každém případě Rada na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech členských států účastnících se dotčeného programu. Tyto podmínky mohou stanovit, že stát, který není členem agentury, má hlas v Radě, když Rada přezkoumává záležitosti vztahující se výlučně k programu, kterého se příslušný stát účastní.

3. Taková spolupráce může mít také formu udělení přidruženého členství státu, který není členem agentury, přičemž se tento stát zaváže přispívat přinejmenším na studie budoucích projektů podle čl. V odst.1 písm. a) (i). Podrobné podmínky takového přidruženého členství určuje Rada na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech členských států.

1. Agentura má právní subjektivitu.

2. Agentura, členové jejího personálu, odborníci a zástupci členských států mají právní způsobilost, výsady a imunity, které jsou stanoveny v Příloze I.

3. Smlouvy týkající se ústředí agentury a organizací založených v souladu s článkem VI se uzavírají mezi agenturou a členskými státy, na jejichž území jsou ústředí a organizace umístěny.

1. Rada může doporučit členským státům dodatky k této úmluvě a k Příloze I této úmluvy. Členský stát, který si přeje navrhnout dodatek, oznámí tuto skutečnost generálnímu řediteli. Generální ředitel informuje členské státy o jakémkoliv takto oznámeném dodatku nejméně tři měsíce před jeho projednáním v Radě.

2. Jakýkoliv dodatek doporučený Radou vstupuje v platnost třicet dnů poté, co francouzská vláda obdrží oznámení o jeho přijetí od všech členských států. Francouzská vláda oznámí všem členským státům datum, kdy takový dodatek vstoupí v platnost.

3. Rada může jednomyslným hlasováním všech členských států doplnit kteroukoliv z ostatních příloh této úmluvy, a to za předpokladu, že takové dodatky nejsou v rozporu s touto úmluvou. Jakýkoliv takový dodatek vstupuje v platnost v den, o kterém rozhodne Rada jednomyslným hlasováním všech členských států. Generální ředitel informuje všechny členské státy o jakémkoliv takovém dodatku a o datu, kdy vstupuje v platnost.

1. Jakýkoliv spor mezi dvěma nebo více členskými státy nebo mezi nimi a agenturou týkající se interpretace nebo implementace této úmluvy nebo jejích příloh a obdobně jakýkoliv spor, na který odkazuje článek XXVI Přílohy 1, který není urovnán Radou nebo jejím prostřednictvím, se na žádost kterékoliv strany sporu předloží arbitrážnímu soudu.

2. Pokud se strany sporu nerozhodnou jinak, arbitrážní řízení se koná v souladu s tímto článkem a s doplňujícími pravidly, které přijme Rada na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech členských států.

3. Arbitrážní senát se skládá ze tří členů. Každá strana sporu jmenuje jednoho arbitra; první dva arbitři jmenují třetího arbitra, který bude předsedou arbitrážního senátu. Doplňková pravidla, na které odkazuje odstavec 2, určují postup, který je třeba dodržet, pokud se během stanovené doby neuskuteční výše uvedená jmenování.

4. Členské státy nebo agentura se mohou, nejsou-li stranami sporu, účastnit řízení se souhlasem arbitrážního senátu, pokud má tento za to, že mají značný zájem na rozhodnutí případu.

5. Arbitrážní senát určuje svoje sídlo a stanovuje si vlastní jednací řád.

6. Rozhodnutí arbitrážního senátu učiní většina jeho členů, kteří se nemohou vzdát hlasování. Toto rozhodnutí je konečné a závazné pro všechny strany sporu a není možné proti němu podat odvolání. Strany se rozhodnutí bezodkladně podrobí. V případě sporu ohledně jeho smyslu nebo rozsahu jej arbitrážní senát na žádost kterékoliv strany sporu interpretuje.

1. Tato úmluva se otevře k podpisu státům, které jsou členy Evropské vesmírné konference, do 31. prosince 1975. Přílohy této úmluvy tvoří její nedílnou součást.

2. Tato úmluva je předmětem ratifikace nebo přijetí. Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí se ukládají u francouzské vlády.

3. Po vstupu úmluvy v platnost a do uložení jeho ratifikační listiny nebo listiny o jejím přijetí se může signatářský stát účastnit zasedání agentury bez práva hlasovat.

1. Tato úmluva vstoupí v platnost poté, co ji podepíší níže specifikované státy, které jsou členy Evropské organizace pro kosmický výzkum a Evropské organizace pro vývoj a stavbu kosmických nosných raket, a po uložení jejich ratifikačních listin nebo listin o přijetí u francouzské vlády: Belgické království, Dánské království, Francouzská republika, Spolková republika Německo, Italská republika, Nizozemské království, Španělsko, Švédské království, Švýcarská konfederace a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Pro kterýkoliv stát, který ratifikuje nebo přijme tuto úmluvuu či k ní přistoupí po jejím vstupu v platnost, nabývá tato úmluva účinnosti dnem, kdy tento stát uloží svoji ratifikační listinu, listinu o přijetí nebo přistoupení.

2. Platnost Smlouvy o založení Evropské organizace pro kosmický výzkum a Smlouvy o založení Evropské organizace pro vývoj a stavbu kosmických nosných raket skončí dnem, kdy vstoupí v platnost tato úmluva.

1. Po vstupu této úmluvy v platnost k ní může přistoupit kterýkoliv stát na základě rozhodnutí Rady přijatého jednomyslným hlasováním všech členských států.

2. Stát, který si přeje přistoupit k této úmluvě, o tom uvědomí generálního ředitele, který o této žádosti informuje členské státy nejméně tři měsíce před tím, než je Radě předložena k rozhodnutí.

3. Listiny o přístupu se ukládají u francouzské vlády.

a. datu uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení nebo přijetí;

b. datu nabytí platnosti této úmluvy a jejích dodatků, na které se vztahuje čl. XVI odst. 2;

c. odstoupení od úmluvy členským státem.

1. Po uplynutí šesti let od vstupu této úmluvy v platnost od ní může kterýkoliv stát odstoupit tak, že o tom uvědomí francouzskou vládu, která uvědomí ostatní členské státy a generálního ředitele. Odstoupení od úmluvy se stává účinným na konci finančního roku, který následuje po roce, kdy byla o odstoupení informována francouzská vláda. Poté, co se odstoupení od úmluvy stane účinným, zůstává dotčený stát vázán dodržením úhrady svého splatného podílu jemu vyměřených částek odpovídajících schválené úmluvě o veřejné zakázce jak v rámci rozpočtů, do kterých přispíval v roce, kdy bylo odstoupení od úmluvy oznámeno francouzské vládě, tak do předchozích rozpočtů.

2. Členský stát, který odstoupí od této úmluvy, odškodní agenturu za jakékoliv ztráty majetku na jeho území, pokud s agenturou nelze uzavřít zvláštní dohodu o pokračujícím využívání tohoto majetku agenturou nebo o pokračování určitých činností agentury na území uvedeného státu. Jakákoliv taková zvláštní dohoda určuje zejména rozsah a podmínky, za nichž budou nadále platit ustanovení této úmluvy poté, co se odstoupení úmluvy stane účinným, pro pokračující využívání tohoto majetku a pokračování těchto činností.

3. Členský stát, který odstupuje od úmluvy, a agentura společně určí jakékoliv dodatečné povinnosti, které dotčený stát ponese.

4. Příslušnému státu budou ponechána práva, která získal do data, kdy odstoupení od úmluvy nabude účinnosti.

1. Agentura se rozpustí, pokud počet členských států klesne pod pět členů. Může být rozpuštěna kdykoliv na základě dohody mezi členskými státy.

2. V případě rozpuštění jmenuje Rada likvidační orgán, který bude vyjednávat se státy, na jejichž územích je v dotčené době umístěno ústředí a organizace agentury. Právní subjektivita agentury trvá pro účely likvidace.

3. Jakýkoliv přebytek se rozdělí mezi ty státy, které jsou členy agentury v době rozpuštění, a to poměrně podle příspěvků, které tyto státy skutečně uhradily od příslušného data, kdy se každý z nich stal účastníkem této úmluvy. Pokud bude existovat jakýkoliv deficit, bude tento uhrazen stejnými státy poměrně podle příspěvků stanovených na finanční rok v té době běžící.

1. Agentura je vyňata z působnosti soudů a exekuce, s výjimkou:

2. Majetek a aktiva agentury, nehledě na jejich umístění, jsou vyňaty z jakékoliv formy rekvizice, konfiskace, vyvlastnění a nucené správy. Dále jsou vyňaty z jakékoliv formy administrativního nebo prozatímního soudního omezení, s výjimkou případů, kdy to může být případně nezbytné v souvislosti s prevencí a prošetřováním nehod, ve kterých jsou účastna vozidla, která patří agentuře nebo jsou jí provozována.

1. V rozsahu svých oficiálních činností jsou agentura, její majetek a příjmy vyňaty z přímých daní.

2. Když agentura realizuje nákupy nebo využije služby významné hodnoty, které jsou zásadně nezbytné k provádění oficiálních činností agentury, nebo když jsou takové nákupy realizovány a služby využívány jejím jménem a když cena takových nákupů nebo služeb zahrnuje daně nebo poplatky, přijmou členské státy, kdekoliv je to možné, příslušná opatření k udělení výjimky z takových daní nebo poplatků nebo k zajištění jejich refundace.

1. Pro účely článků V a VI zahrnují oficiální činnosti agentury také její administrativní činnosti, včetně jejích činností v souvislosti se sociálním zabezpečením a činností prováděných v oblasti kosmického výzkumu a technologií a jejich vesmírných aplikací v souladu s účelem agentury, jak je definován úmluvou.

2. O rozsahu, v jakém jiné aplikace takového výzkumu a technologií a činnosti prováděné na základě čl. V odst. 2 a článku IX úmluvou mohou být považovány za součást oficiálních činností agentury, rozhoduje v každém případě Rada po konzultacích s kompetentními orgány dotčených členských států.

3. Ustanovení článků V a VI se nevztahují na daně a poplatky, které jsou pouhými platbami účtovanými za veřejné služby.

1. Zboží pořízené podle článku V nebo dovezené podle článku VI se nesmí prodat ani přenechat kromě případů, kdy se tak stane v souladu s podmínkami stanovenými členskými státy, které udělily výjimky.

2. Převod zboží a služeb mezi ústředím a organizacemi zřízenými agenturou, mezi jednotlivými organizacemi zřízenými agenturou navzájem nebo mezi nimi a určitou vnitrostátní institucí členského státu za účelem implementace programu agentury je osvobozen od jakýchkoliv poplatků nebo omezení jakéhokoliv druhu; pokud je to nutné, členské státy přijmou veškerá příslušná opatření, aby udělily osvobození od takových poplatků nebo aby takové poplatky refundovaly či aby zrušily taková omezení.

1. Pokud se týká úředních sdělení a převodu všech dokumentů agentury, požívá agentura výhod, které nejsou menší než výhody udělené každým členským státem jiným mezinárodním organizacím.

2. Úřední sdělení agentury nepodléhají žádné cenzuře jakýmkoliv komunikačním prostředkem.

1. Zástupci členských států požívají při výkonu svých funkcí a v průběhu svých cest do a z místa zasedání následujících výsad a imunit:

2. Výsady a imunity se zástupcům členských států udělují nikoliv kvůli jejich osobním výhodám, ale aby se zajistila naprostá nezávislost při plnění jejich funkcí spojených s agenturou. V důsledku toho má členský stát povinnost odebrat svému zástupci imunitu, kdykoliv by její zachování bránilo výkonu práva a je možné ji odebrat, aniž by tím byly dotčeny účely, kvůli kterým byla udělena.

a. jsou vyňati, i poté, co odešli ze služeb agentury, z působnosti soudu, pokud se týká jejich činů, včetně mluveného a psaného slova, kterých se dopustili při výkonu svých funkcí; tato imunita však neplatí v případě dopravního přestupku spáchaného členem personálu agentury, ani v případě škody způsobené jemu náležejícím nebo jím řízeným motorovým vozidlem;

b. jsou vyňati ze všech povinností, pokud se týká vojenské služby;

c. požívají práva nedotknutelnosti svých úředních listin a dokumentů;

d. mají stejné výhody, pokud se týká vynětí ze všech opatření omezujících imigraci a opatření, jimž podléhá registrace cizích státních příslušníků, které jsou běžně poskytovány členům personálu mezinárodních organizací, přičemž členové jejich rodin, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, mají stejné výhody;

e. mají stejné výsady, pokud se týká devizových omezení, jaká jsou běžně udělována členům personálu mezinárodních organizací;

f. v době mezinárodní krize mají stejné výhody, pokud se týká repatriace, jako diplomatičtí činitelé, přičemž členové jejich rodin, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, mají stejné možnosti;

g. mají právo na bezcelní dovezení svého nábytku a osobního vlastnictví, když se poprvé ujímají své funkce v příslušném členském státu, a při ukončení výkonu své funkce v tomto členském státu mají právo bezcelně vyvézt svůj nábytek a osobní vlastnictví, přičemž v obou případech dodrží podmínky, které členský stát, na jehož území je toto právo uplatňováno, považuje za nezbytné.

a. vynětí z působnosti soudu, pokud se týká jejich činů, včetně mluveného a psaného slova, kterých se dopustili' při výkonu svých funkcí; tato imunita však neplatí v případě dopravního přestupku spáchaného odborníkem, ani v případě škody způsobené jemu náležejícím nebo jím řízeným motorovým vozidlem; odborníci mají tuto imunitu i po ukončení svého pracovního poměru u agentury;

b. nedotknutelnost jejich úředních listin a dokumentů;

c. stejné možnosti, pokud se týká regulace peněžních a devizových prostředků a pokud se týká jejich osobních zavazadel, jaké jsou udělovány úředníkům vlád cizích zemí na dočasných oficiálních misích.

1. V závislosti na podmínkách a postupu stanoveném Radou podléhá generální ředitel a členové personálu dani ve prospěch agentury, která se vypočítá ze mzdy a služebních požitků vyplacených agenturou. Taková mzda a služební požitky jsou vyňaty z vnitrostátní daně z příjmů; ale členské státy si ponechávají právo započítat tuto mzdu a služební požitky pro účely stanovení výše zdanění, které bude uplatněno na příjem z jiných zdrojů.

2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na renty a důchody vyplácené agenturou jejím bývalým generálním ředitelům a členům personálu.

1. Výsady a imunity stanovené v této příloze se generálnímu řediteli, členům personálu a odborníkům agentury neudělují pro jejich osobní výhody. Udělují se výhradně proto, aby za všech okolností zajistily nerušené fungování agentury a naprostou nezávislost osob, kterým jsou uděleny.

2. Generální ředitel má povinnost odebrat jakoukoliv příslušnou imunity ve všech případech, kdy by její zachování bránilo výkonu práva a je možné ji odebrat, aniž by tím byly dotčeny zájmy agentury. V případě generálního ředitele má právo takovou imunitu odebrat Rada.

1. Agentura vždy spolupracuje s kompetentními orgány členských států, aby tak usnadnila řádný výkon spravedlnosti, zajistila dodržování policejních předpisů a předpisů týkajících se nakládání s výbušninami a hořlavými materiály, veřejného zdraví, kontrol dodržování pracovních předpisů nebo jiných podobných zákonů a aby zamezila jakémukoliv zneužití výsad, imunit a možností stanovených touto přílohou.
Postup, který se uplatní při spolupráci, na kterou odkazuje odstavec 1, může být stanoven v doplňujících smlouvách, na které odkazuje článek XXVIII.

1. Agentura při uzavírání jiných písemných smluv, než jsou smlouvy uzavřené podle služebního řádu, stanoví arbitráž. Arbitrážní klauzule nebo zvláštní smlouva o arbitráži uzavřená za tímto účelem specifikuje rozhodné právo a zemi, kde bude arbitrážní soud zasedat. Arbitrážní řízení je takové arbitrážní řízení uplatňované v této zemi.

2. Vykonání rozhodčího nálezu se řídí platnými předpisy státu, na jehož území má být tento nález vykonán.

a. vznikne na základě škody způsobené agenturou;

b. se týká jakékoliv jiné nesmluvní odpovědnosti agentury;

c. se týká generálního ředitele, člena personálu nebo odborníka agentury a ve kterém se může dotčená osoba dovolávat vynětí z podléhání působnosti soudů podle čl. XV odst. XVI písm. a) nebo čl. XVII písm. a), pokud nebyla tato imunita odebrána v souladu s článkem XXI. V případě sporů, kdy je vznesen nárok na vynětí z působnosti soudů podle čl. XVI písm. a) nebo čl. XVII písm. a), se odpovědnost agentury v takovém arbitrážním řízení nahrazuje odpovědností osob, na které odkazují tyto články.

1. Finanční rok agentury běží od prvního ledna do následujícího třicátého prvního prosince.

2. Generální ředitel nejpozději do prvního září každého roku členským státům rozešle:

3. Souhrnný rozpočet obsahuje:

4. Rozpočet každého programu obsahuje:

5. Schválení souhrnného rozpočtu a rozpočtu každého programu Radou se koná před začátkem každého finančního roku.

6. Souhrnný rozpočet a rozpočty programů se připravují a plní v souladu s finančními předpisy.

1. Pokud to vyžadují okolnosti, může Rada požádat generálního ředitele, aby jí předložil revidovaný rozpočet.

2. Žádné rozhodnutí vyžadující dodatečné výdaje se nepovažuje za schválené, dokud Rada neschválí odhad požadovaných dodatečných výdajů, který vypracuje generální ředitel.

1. Pokud Rada požaduje, aby do celkového rozpočtu nebo do rozpočtu dotčených programů byly zahrnuty odhady výdajů na následující roky, generální ředitel tak učiní.

2. Rada v souvislosti s přijetím ročních rozpočtů agentury přezkoumá výši zdrojů a učiní nezbytné úpravy na základě kolísání cenové hladiny a jakýchkoliv nepředvídaných změn během provádění programů.

1. Výdaje schválené na činnosti, které se řídí článkem V úmluvy, jsou kryty z příspěvků vyměřených v souladu s článkem XIII úmluvy.

2. Přistoupí-li ke úmluvě v souladu s jejím článkem XXII nový stát, příspěvky ostatních členských států se vyměří znovu. Nová škála výše příspěvků, která nabude účinnosti dnem, který určí Rada, se stanoví na základě vnitrostátních statistik příjmu za roky, které se použily při výpočtu aktuální škály. Ve vhodných případech se provádějí refundace, aby se zajistilo, že příspěvky zaplacené všemi členskými státy za běžný rok budou v souladu s rozhodnutím Rady.

3. a. Podmínky, podle kterých se mají platit příspěvky zajišťující řádné financování agentury, se stanoví ve finančních předpisech.

1. Rozpočty agentury jsou vyjádřeny v ECU, jak je nyní definována kompetentními orgány Evropské unie, a následně v evropské platební jednotce, která ji může nahradit v okamžiku, kdy bude uvedena v platnost těmito orgány.

2. Každý členský stát platí svůj příspěvek v ECU a následně v platební jednotce, jíž bude ECU nahrazena, jak na ni odkazuje odstavec 1 výše.

1. Generální ředitel vede přesné účetní záznamy o všech příjmech a výdajích. Na konci každého finančního roku sestavuje generální ředitel v souladu s finančními předpisy samostatné roční účetní uzávěrky pro každý program, na který se vztahuje článek V úmluvy.

2. Rozpočtové výkazy, rozpočet a finanční management, a také jakékoliv jiné opatření, které má finanční dopad, přezkoumá revizní komise. Rada ustanoví na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech členských států ty členské státy, které budou přizvány, aby se spravedlivě střídaly při nominování auditorů, pokud možno z řad svých vlastních vyšších úředníků, kteří budou zastávat funkce v tomto výboru, a stejnou většinou nominují z řad auditorů předsedu komise na dobu, která nesmí být delší než tři roky.

3. Účelem auditu, který je založen na záznamech a, je-li to nutné, je prováděn na místě, je ověřit, že výdaje souhlasí s odhady rozpočtu a že tyto záznamy jsou zákonné a správné. Komise také podává zprávy o hospodářském managementu finančních zdrojů agentury. Na konci každého finančního roku sestaví komise zprávu, která se přijme většinou jejích členů a poté je předána Radě.

4. Revizní komise vykonává takové ostatní funkce, které jsou stanoveny ve finančních předpisech.

5. Generální ředitel poskytne auditorům informace a pomoc, kterou tito mohou požadovat k plnění svých povinností.

1. Je-li podán návrh na realizaci nepovinného programu podle čl. V odst. 1 písm. b) úmluvy, předseda Rady jej předá všem členským státům k přezkoumání.

2. Jakmile Rada v souladu s čl. XI odst. 5 písm. c) (i) úmluvy schválí realizaci nepovinného programu v rámci agentury, kterýkoliv členský stát, který nemá v úmyslu se programu účastnit, do tří měsíců formálně prohlásí, že o účast v takovém programu nemá zájem; účastnící se státy sepíší prohlášení, které v závislosti na čl. III odst. 1 stanoví jejich závazky, pokud se týká:

3. Prohlášení se pro informaci předá Radě, a to společně s návrhem implementačních pravidel, které se jí předloží ke schválení.

4. Není-li účastnící se stát schopen přijmout ustanovení stanovená v prohlášení, přestává být účastnícím se státem. Ostatní členské státy se mohou následně stát účastnícími se státy přijetím těchto ustanovení v souladu s podmínkami, které určí účastnící se státy.

1. Program se realizuje v souladu s ustanoveními úmluvy a, není-li stanoveno v této příloze nebo implementačních pravidlech jinak, také s pravidly a postupy uplatňovanými v agentuře. Rozhodnutí Rady se přijímají v souladu s touto přílohou a implementačními pravidly. Pokud v této příloze nebo implementačních pravidlech nejsou obsažena žádná specifická ustanovení, platí pravidla pro hlasování stanovená ve úmluvě nebo jednací řád Rady.

2. Rozhodnutí na začátku nové fáze jsou přijímána na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech účastnících se států, a to za předpokladu, že tato většina představuje nejméně dvě třetiny příspěvků do programu. Pokud rozhodnutí o zahájení nové fáze nelze přijmout, účastnící se státy, které si nicméně přejí v programu pokračovat, se navzájem konzultují, stanoví opatření pro takové pokračování a podají o tom zprávu Radě, která přijme veškerá potřebná opatření.

1. Pokud program zahrnuje fázi definování projektu, účastnící se státy na konci dotčené fáze přezkoumají náklady programu. Pokud takové přezkoumání ukáže, že jsou náklady překročeny o více než 20 % indikativní finanční částky, na kterou odkazuje článek I, kterýkoliv účastnící se stát může z programu odstoupit. Účastnící se státy, které si nicméně přejí v programu pokračovat, se navzájem konzultují, stanoví opatření pro takové pokračování a podají o tom zprávu Radě, která přijme veškerá potřebná opatření.

2. Během každé fáze, jak je definována v prohlášení, Rada přijímá na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech účastnících se států roční rozpočty v rámci příslušné finanční částky a dílčích částek.

3. Rada stanoví postup umožňující přezkoumání finanční částky nebo dílčích částek v případě kolísání cenové hladiny.

4. V případě, kdy musí být finanční částka nebo dílčí částka přezkoumána z jiných důvodů, než na které odkazují odstavce 1 a 3, účastnící se státy uplatní následující postup:

1. Odstoupení od úmluvy členským státem s sebou nese také odstoupení tohoto státu ze všech programů, kterých se účastní. Článek XXIV úmluvy se uplatňuje na práva a povinnosti vyplývající z těchto programů.

2. Přerušení podle čl. II odst. 2 a odstoupení podle čl. III odst. 1 a čl. III odst. 4 písm. b) nabývají účinnosti dnem, kdy Rada obdrží informace, na které odkazují tyto články.

3. Účastnící se stát, který se rozhodne nepokračovat v programu podle čl. II odst. 2 nebo od programu odstoupí podle čl. III odst. 1 a čl. III odst. 4 písm. b), si podrží práva získaná účastnícími se státy do data, kdy jeho odstoupení nabude účinnosti. Poté již tomuto státu nesmí vyvstat žádné další právo ani povinnost ze zbývající části programu, kterého se nadále neúčastní. Zůstává vázán dodržením úhrady svého splatného podílu jemu vyměřených částek odpovídajících schválené smlouvě o veřejné zakázce jak v rámci rozpočtu na aktuální finanční rok nebo předchozí finanční roky a vztahujících se k fázi programu, jejíž provádění právě probíhá. Účastnící se státy se však mohou v prohlášení jednomyslně dohodnout, že stát, který se rozhodne nepokračovat v programu nebo z něho odstoupit, bude zavázán financovat celý svůj podíl původní částky nebo dílčích částek programu.

1. Účastnící se státy se mohou rozhodnout, že budou pokračovat v programu na základě souhlasu dvoutřetinové většiny všech účastnících se států, které představují nejméně dvě třetiny příspěvků do programu.

2. Agentura oznámí účastnícím se státům dokončení programu v souladu s implementačními pravidly; platnost těchto implementačních pravidel končí okamžikem přijetí takového oznámení.

a. každý členský stát oznámí generálnímu řediteli agentury jakýkoliv takový projekt před začátkem jeho fáze B (fáze definování projektu);

b. načasování a obsah nabídek účasti v projektu by měly ostatním členským státům umožnit převzít významný podíl práce na projektu; agentura je včas informována o jakýchkoliv důvodech, které toto znemožňují, a o jakýchkoliv podmínkách, které si iniciující členský stát případně přeje stanovit, pokud se týká přidělení pracovních úkolů ostatním členským státům;

c. iniciující členský stát podá vysvětlení opatření, která navrhuje ohledně technického řízení projektu, a udá jejich důvody;

d. iniciující členský stát vynaloží maximální úsilí, aby vyšel vstříc všem přiměřeným reakcím týkajícím se výše nákladů a způsobu, jakým budou tyto náklady a pracovní úkoly rozděleny, přičemž toto úsilí podřídí dohodě, na jejímž dosažení pracuje, v rámci časového harmonogramu, který je požadován rozhodnutími o projektu; následně předloží na základě Přílohy III formální návrh místa budoucí realizace projektu v souladu s podmínkami této přílohy;

e. provádění projektu v rámci agentury nesmí být vyloučeno kvůli tomu, že projekt nezískal ostatní členské státy k účasti v rozsahu, který iniciující členský stát původně navrhl.

a. informují agenturu o takových projektech, pokud mají zato, že to projekty nepoškodí;

b. projednají projekty, o nichž takto informovaly, s ostatními členskými státy s cílem stanovit rozsah širší účasti. Pokud se prokáže, že je širší účast možná, uplatní se postup stanovený v čl. I písm. b) až e).

1. Generální ředitel jedná při realizaci průmyslové politiky, na kterou odkazuje článek VII úmluvy, v souladu s ustanoveními této přílohy a směrnicemi Rady.

2. Rada kontroluje průmyslový potenciál a průmyslovou strukturu ve vztahu k činnostem agentury, zejména:

1. Při zadávání všech zakázek dává agentura přednost průmyslu a organizacím členských států. Avšak v rámci každého nepovinného programu, který se řídí čl. V odst. 1 písm. b) úmluvy, se dává zvláštní přednost průmyslu a organizacím účastnících se států.

2. Rada určí, zda a v jakém rozsahu se může agentura odchýlit od výše uvedené preferenční klauzule.

3. Otázka, zda by se měl určitý podnik považovat za podnik, který náleží jednomu z členských států, se řeší s ohledem na následující kritéria: místo sídla podniku, rozhodovací centra a výzkumná centra a území, na němž se má provádět dotčená práce. Ve sporných případech rozhoduje o tom, zda by se měl nebo neměl určitý podnik považovat za podnik, který náleží jednomu z členských států, Rada.

1. V rané fázi činností v rámci zakázky a před rozesláním výzev k předkládání nabídek do veřejné soutěže předloží generální ředitel Radě ke schválení svůj návrh politiky zadání veřejné zakázky, který má být dodržen, a to u jakékoliv zakázky, která buďto:

2. Doplňující pokyny, na které odkazuje odst. 1 písm. b) stanovuje Rada podle potřeby, pokud má za to, že mohou pomoci při identifikaci těch oblastí, kde je potřeba předem předložit návrh podle odstavce 1.

3. Zakázky agentury uděluje přímo generální ředitel, aniž by se musel obracet na Radu, s výjimkou následujících případů:

4. Generální ředitel podává Radě v pravidelných intervalech, které budou specifikovány, zprávu o zakázkách udělených během předchozího období a o krocích týkajících se zakázek, které jsou plánovány na následující období, aby Rada mohla monitorovat implementaci průmyslové politiky agentury.

1. Koeficient celkové návratnosti členského státu je poměr mezi jeho procentuálním podílem na celkové hodnotě všech zakázek udělených v rámci všech členských států a jeho celkovým procentem příspěvků. Avšak při výpočtu tohoto koeficientu celkové návratnosti se neberou v úvahu ani zakázky, které členské státy udělí do programu, ani jejich příspěvky do programu, který je realizován:

2. Pro účely výpočtu koeficientů návratnosti se na hodnotu zakázek uplatní faktory statistického vážení na základě jejich technologického zúročení. Tyto faktory statistického vážení definuje Rada. V rámci jedné zakázky, která má významnou hodnotu, lze uplatnit více než jeden faktor statistického vážení.

3. V ideálním případě by výsledkem rozdělení zakázek, které provádí agentura, měl být ve všech zemích koeficient celkové návratnosti 1.

4. Koeficienty návratnosti se počítají jednou za čtvrtletí a pro účely formálních přezkoumání, na které odkazuje odstavec 5, se vykazují kumulativně.

5. Formální přezkoumání geografického rozdělení zakázek se koná každých pět let, přičemž předběžné přezkoumání se koná před koncem třetího roku.

6. Rozdělování zakázek v mezidobí mezi formálními přezkoumáními situace by mělo být takové, aby se v době každého formálního přezkoumání kumulativní koeficient celkové návratnosti každého členského státu podstatně neodchyloval od ideální hodnoty. V době každého formálního přezkoumání může Rada stanovit nižší limit kumulativního koeficientu návratnosti na následující období, a to za předpokladu, že nikdy nebude nižší než 0,8.

7. O různých kategoriích zakázek, které definuje Rada, zejména o zakázkách pokročilého výzkumu, zakázkách na vývoj a zakázkách na technologie vztahující se k projektu, se provedou samostatná hodnocení a zprávy o těchto hodnoceních se předají Radě. Generální ředitel projedná tato hodnocení s Radou v pravidelných intervalech, které se specifikují, a to zejména při prozatímním přezkoumání, s cílem identifikovat kroky potřebné k nápravě jakýchkoliv nesrovnalostí.

1. Pokud je v jednom z prozatímních přezkoumání identifikována tendence, která ukazuje, že koeficient celkové návratnosti kteréhokoliv členského státu bude pravděpodobně menší, než je nižší limit definovaný podle čl. IV odst. 6, generální ředitel předloží Radě návrhy na nápravu dotčené situace během jednoho roku. Tyto návrhy dodrží rámec pravidel agentury, kterými se řídí zadávání zakázek. Pokud po tomto období jednoho roku dotčená tendence stále přetrvává, generální ředitel předloží Radě návrhy, ve kterých má potřeba napravit danou situaci přednost před pravidly agentury, kterými se řídí zadávání zakázek.

2. Pokud se při kterémkoliv jednotlivém formálním přezkoumání zjistí, že je koeficient celkové návratnosti menší než nižší limit definovaný podle čl. IV odst. 6, generální ředitel předloží Radě návrhy, ve kterých má potřeba napravit danou situaci během jednoho roku přednost před pravidly agentury, kterými se řídí zadávání zakázek.

I. SLOŽENÍ

II. PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ

III. PŘEDSEDNICTVO RADY

IV. ZASEDÁNÍ

V. FUNKCE PŘEDSEDY A VEDENÍ ZASEDÁNÍ

VI. JAZYKY

VII. ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ

VIII. POZOROVATELÉ

IX. PODŘÍZENÉ ORGÁNY

X. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Pokud se týká zasedání jakéhokoliv orgánu, výboru nebo pracovní skupiny agentury, může se používat jazyk anglický, francouzský a německý a poskytuje se tlumočení v těchto třech jazycích.

2. Pokud se týká dokumentů, platí následující pravidla:

3. Kromě toho se na zasedáních Rady nebo kteréhokoliv jejího podřízeného orgánu, během kterých se projednávají otázky spojené s programem Spacelab, může používat jazyk italský a poskytuje se v něm také tlumočení; úřední dokumenty agentury, které jsou opatřeny číslem jednacím Rady nebo jednoho z jejích podřízených orgánů a týkají se tohoto programu, se také vydávají v jazyce italském.

4. Na žádost delegace členského státu se na zasedání, na které odkazuje odstavec 1, stanoví také jiné úpravy týkající se používání jakéhokoliv jazyka tohoto členského státu, než jsou ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, odst. 2 písm. a) a odst. 2 písm. b), nebo týkající se překladů dokumentů, na které odkazuje odst. 2 písm. a) nebo odst. 2 písm. b) do tohoto jazyka, přičemž se má za to, že taková žádost se podává pouze ve vztahu k zasedání nebo dokumentu, na kterém má tento členský stát zvláštní zájem.

5. Agentura běžně vede svoji korespondenci v jazyce anglickém nebo francouzském, ale pokud to považuje za přiměřené, může tak činit také v jakémkoliv jiném jazyce členského státu.