Důvodová zpráva k zákon č. 147/2016 Sb.

Současná právní úprava stanoví, že správcem NZIS je Ministerstvo zdravotnictví, s tím, že ministerstvo může pověřit správou části NZIS nebo správou jednotlivého registru podle § 72 odst. 1 zákona Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, Koordinační středisko pro rezortní zdravotnické informační systémy (KSRZIS) nebo jím zřízenou právnickou osobu anebo Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky. Současný stav teoreticky umožňuje ministerstvu pověřit správcem NZIS i libovolnou právnickou osobu, kterou zřídilo. Vzhledem k významu, který funkční NZIS pro české zdravotnictví má a vzhledem k rozsahu povinností správce NZIS, je nezbytné, aby subjekt odpovědný za správu a provoz NZIS byl ustanoven jednoznačně a aby jeho povinnosti (funkčnost a udržitelnost NZIS, rozvoj NZIS, zabezpečení NZIS, ochrana citlivých a osobních údajů) byly jednoznačně zákonně vymezeny a aby jeho činnost byla dlouhodobě stabilní a transparentně kontrolovatelná. Proto se na místo Ministerstva zdravotnictví navrhuje jako správce NZIS stanovit ÚZIS ČR.

Ve stávající právní úpravě nejsou dostatečně specifikovány povinnosti správce NZIS s ohledem na vytěžování dat NZIS a není definováno využití datových úložišť NZIS pro hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotní péče. Datové zdroje NZIS by přitom měly být základnou komplexního hodnocení kvality a bezpečnosti zdravotní péče v ČR a rovněž základnou pro optimalizaci systému úhrad zdravotních služeb.

Ve stávající právní úpravě zcela chybí definice obsahu a funkčnosti Národního registru zdravotnických pracovníků, ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2012 (nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12; publikováno 10. 12. 2012 ve Sbírce zákonů, částka č. 160/2012 pod č. 437/2012 Sb., s datem účinnosti 10. 12. 2012). Na základě tohoto rozhodnutí byla zastavena aktualizace tehdy funkčního Národního registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a v současnosti tak české zdravotnictví nemá žádný ucelený referenční zdroj údajů o počtech aktivních lékařů, farmaceutů a zdravotnických profesionálů, jehož existence je zcela nezbytným předpokladem pro potřebný rozvoj projektů eHealth. Nově vypracovaný návrh vyhovuje všem připomínkám výše uvedenému rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2012.

Ve stávající úpravě nejsou nijak vymezeny a specifikovány povinné údaje předávané zdravotními pojišťovnami pro potřeby NZIS. Datová úložiště zdravotních pojišťoven, jeden z nejkomplexnějších informačních zdrojů českého zdravotnictví, tak nijak nepřispívají k obsahu a funkčnosti NZIS. Důsledkem tohoto stavu je mimo jiné velmi redundantní a zatěžující sběr potřebných údajů formou výkazů, přičemž kvalita a úplnost takto sbíraných dat je podprůměrná. Zapojení záznamů o vykázané a hrazené zdravotní péči umožní zásadní kvalitativní rozvoj NZIS a zároveň povede k významnému snížení administrativní zátěže poskytovatelů zdravotních služeb. Díky tomu tak stát získá zásadní zdroj informací pro správné nastavení systému úhrad zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění.

Ministerstvo zdravotnictví, kraje a krajské úřady, Vězeňská služba, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora, poskytovatelé zdravotních služeb, poskytovatelé sociálních služeb poskytující zdravotní služby, zdravotní pojišťovny, odborné společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, zdravotničtí pracovníci a pacienti.

Je sice těžce realizovatelné zcela konkrétní vyčíslení nákladů a přínosů pro jednotlivé oblasti či skupiny, a proto se hodnocení variant zabývá především komplexním zhodnocením nákladů a přínosů navrhovaných řešení, a to zejména z pohledu naplnění stanoveného cíle. Zvýšené náklady jakožto bezprostřední dopad novely nejsou očekávány. ÚZIS ČR pokryje i nové povinnosti ze svého rozpočtu a naprostá většina agend NZIS již rutinně probíhá a je v navrženém řešení pouze upřesněna a lépe vymezena. Samotné vytvoření nových zdravotních registrů (registr intenzivní péče, diabetologický registr) si vyžádá centrální náklady v řádu milionů Kč a resort zdravotnictví je bude řešit pomocí projektů z dotačních programů EU.

V případě nové povinnosti poskytovat data ze strany zdravotních pojišťoven vyplývá z konzultací se zdravotními pojišťovnami, že neočekávají v této souvislosti zvýšené náklady, resp. náklady, které by nebyly schopné krýt. Nově zaváděný Národní registr hrazených zdravotních služeb je navržen s minimalizovaným obsahem tak, aby sbíraná data kopírovala již existující datové věty v databázích o zdravotních službách hrazených zdravotními pojišťovnami. Nelze samozřejmě tvrdit, že celý systém bude mít na straně pojišťoven náklady nulové, na druhé straně nedojde k jejich nezvládnutelné eskalaci, neboť podstatou sběru těchto dat bude připravení exportních dávek z již existujících datových zdrojů pojišťoven.

Mechanismus předávání a zpracování dat do Národního registru hrazených zdravotních služeb předpokládá vybudování datového úložiště v informační síti dané pojišťovny. Toto úložiště bude fungovat jako mezisklad předávaných dat, který bude pod kontrolou pojišťovny. Bude se jednat o souborové úložiště, na které budou nahrávány s definovanou periodou dohodnuté exporty z informačního systému pojišťovny. Očekávané náklady zdravotních pojišťoven na přípravu technického řešení:

Navýšení nákladů nelze očekávat ani na straně poskytovatelů zdravotních služeb, neboť řada hlášení týkajících se zdravotnických pracovníků probíhá dlouhodobě. Naopak, zcela jistě dojde k významným úsporám v řádu milionů Kč ročně při tzv. resortním statistickém zjišťování, neboť zapojení dat zdravotních pojišťoven do NZIS umožní významnou redukci rozsahu klinických výkazů a jiných, velmi zatěžujících, forem sběru údajů od poskytovatelů zdravotních služeb.

Zvýšená dostupnost reprezentativních a kvalitních dat o zdravotní péči jednoznačně přinese úspory, resp. možnost využít veřejné finance na rozšíření spektra poskytovaných zdravotních služeb či lepší přístup k zdravotním službám pro vícero obyvatel. Efektivita zdravotních služeb je v současnosti stále více akcentovaný rozměr moderního zdravotnictví. Analýza plošných a reprezentativních dat je základním předpokladem zvýšení efektivity, možnosti koncentrace úsilí v slabších nebo zaostávajících komponentách systému. Navržená úprava v této souvislosti především umožní skutečně efektivní využití datových zdrojů NZIS a jejich zapojení do kultivace systému úhrad zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění a dále hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb.

Pro funkčnost NZIS je hlavním přínosem jednoznačné stanovení ÚZIS ČR jako správce NZIS a jeho kompetencí, předefinování obsahu a upřesnění účelu NZIS. Takový stav umožní vytvářet zásadní analýzy potřebné pro tvorbu zdravotní politiky a účelné vynakládání veřejných prostředků ve zdravotnictví. Jasné vymezení postavení správce NZIS rovněž přinese jasné vymezení jeho odpovědnosti v systému ochrany osobních údajů.

Navržené úpravy rovněž významně podpoří zdravotnický aplikovaný výzkum, neboť podrobná znalost sítě poskytovatelů zdravotních služeb a struktury poskytované péče je nezbytná pro plánování a realizaci klinických studií, zejména studií fáze III a IV. Reprezentativní data o zdravotní péči mohou být po úplné a nevratné anonymizaci využita i pro jiné výzkumné účely, vývoj prediktivních modelů, hodnocení bezpečnosti léčby apod.

Na navržené systémové registry popsané v předložené variantě k řešení je třeba nahlížet jako na základnu funkčního systému eHealth. Jakékoli řešení v této oblasti vyžaduje schopnost systému rozpoznat a kvantifikovat trajektorii pacienta v systému zdravotní péče (Národní registr hrazených zdravotních služeb), identifikovat a certifikovat zdravotnického profesionála z hlediska dosažených odborností, specializací a zvláštních odborných způsobilostí (Národní registr zdravotnických pracovníků) a schopnost identifikovat a popsat síť poskytovatelů (Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb). Úspěšné zavedení těchto komponent umožní následnou elektronizaci řady agend, což je krok, který může v střednědobém měřítku generovat další úspory systému.

Za zásadní přínosy navrhovaného řešení pro občany ČR a pro samotný systém poskytování zdravotní péče lze označit zejména:

4.1. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení:

Jako optimální se jeví přijetí navržené novely zákona o zdravotních službách.

Pokud jde o činnosti, které budou muset jednotlivé subjekty v důsledku implementace nové právní úpravy provádět, jedná se v zásadě o činnosti, které provádí i v současné době. Navržená novela nepřináší žádné zcela nové činnosti, resp. zásadně náročnější činnosti nebo povinnosti pro ÚZIS ČR, zdravotní pojišťovny ani pro poskytovatele zdravotních služeb. Veškeré úpravy směřují zejména k efektivnější centralizaci a využití již nyní parciálně generovaných datových zdrojů.

Realizací navržené novely dojde k snížení administrativní zátěže poskytovatelů zdravotních služeb při resortním statistickém zjišťování. Využijí se totiž jiné, de facto paralelní sběry dat realizované subjekty s povinností předávat data do NZIS, zejm. zdravotní pojišťovny. Pro ty však nové předání dat nebude zatěžující, neboť předání dat bude realizováno snadno proveditelnými exporty dat z jednoho datového úložiště do druhého.

Již samotný návrh novely vychází z přezkumu účinnosti úpravy stávající, která v praxi přinesla významné aplikační problémy a nejasnosti, zejména faktické ukončení centrálního sledování počtu zdravotnických pracovníků a problematickou kvalitu neúplných resortních dat o poskytovaných zdravotních službách. V případě přijetí novely zákona bude i nadále sledováno uplatňování nově upravených pravidel v praxi. Cílem navrhovaného řešení problému v podobě novely zákona na základě vyhodnocení aplikační praxe je důsledná úprava všech nejasných ustanovení a doplnění mechanismů, které sběr a zpracování dat pro analýzu zdravotních služeb zefektivní a zajistí maximální možné omezení počtu dalších novel.

Při přípravě novely zákona probíhaly za účelem dosažení co nejvhodnějšího řešení předmětného problému konzultace se zástupci ČLS JEP, zdravotních pojišťoven, poskytovateli zdravotních služeb, krajskými úřady a profesními komorami.

Osoby, které zpracovaly závěrečnou zprávu RIA:

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Odbor zdravotních služeb

Tel.: 224 972 563, e-mail: zbynek.podhrazky@mzcr.cz

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Odbor vědy a lékařských povolání

Tel.:224 972 740, e-mail: barbora.polakova@mzcr.cz

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

Tel.: 224 972 869, e-mail: ladislav.dusek@uzis.cz

Navrhovaná právní úprava bude náležet do skupiny právních předpisů upravujících právní podmínky pro naplnění ústavního práva každého na ochranu zdraví a ústavního práva občanů na bezplatnou zdravotní péči ve smyslu čl. 31 Listiny základních práv a svobod 
a dále právo na ochranu lidské důstojnosti, soukromý a rodinný život a tělesnou integritu; návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovaná právní úprava byla také podrobena posouzení souladu se závěry derogačního nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 1/12, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 437/2012 Sb., a kterým byla zrušen předchozí právní úprava Národního registru zdravotnických pracovníků.

Z textu bodů 307 až 321 citovaného nálezu ÚS vyplývá, že výlučným důvodem pro derogaci § 76 a 77 zákona č. 372/2011 Sb. byla skutečnost, že tato ustanovení stanovovala veřejný přístup kohokoliv k naprosté většině údajů zpracovávaných v Národním registru zdravotnických pracovníků s tím, že tento zásah do práv zdravotnických pracovníků nebyl odůvodněn žádným ústavně aprobovaným účelem (viz bod 320 nálezu ÚS).

Současný návrh neobsahuje možnost veřejného přístupu k Národnímu registru zdravotnických pracovníků. Obsahuje pouze omezený přístup konkrétně vyjmenovaných subjektů s tím, že zde existují legitimní důvody pro takový přístup, a to za účelem naplnění ústavně chráněného práva na život a zdraví. Účel tohoto přístupu je pro každý subjekt konkrétně specifikován, nemá charakter plošného paušálního povolení.

V připomínkovém řízení se také jako námitka údajně vyplývající z citovaného nálezu ÚS objevovalo konstatování, že Národní registr zdravotnických pracovníků bude duplicitním registrem vůči databázím členů vedených samosprávnými komorami. K takové námitce je třeba uvést, že se touto otázkou sice Ústavní soud zabýval, ale na této skutečnosti neshledal nic protiústavního, ale právě naopak. Vzhledem k odlišnému rozsahu, účelu zpracování i subjektu, který národní registr vede, neshledal v rámci provádění testu proporcionality existenci Národního registru zdravotnických pracovníků jako nerozumnou či snad svévolnou (viz bod 312. nálezu ÚS). Skutečnost spíše zdánlivé, než skutečné duplicity, nebyla v důvodech derogace § 76 a 77 zákona o zdravotních službách nijak zmíněna.

Návrh novely se dotýká předmětu regulace směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Ke zpracování osobních údajů dochází bez souhlasu subjektu údajů na základě výjimek podle čl. 8 odst. 3 a 4 uvedené směrnice.

Návrh novely zákona není v rozporu s uvedeným předpisem Evropské unie, ani souvisejícími obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Návrh zákona je v souladu se zásadami volného pohybu služeb tak, jak jsou ve vztahu ke zdravotním službám vykládány Evropským soudním dvorem. Rovněž zohledňuje Závěry Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotnických systémech Evropské unie. Návrh je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, v platném znění.

Návrh zákona je plně slučitelný s právem EU jako celku.

Navrhovaná právní úprava se ve svých dopadech dotýká ochrany soukromí subjektů ve zdravotnictví, které je předmětem regulace dané čl. 10 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb.m.s.) a také čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.).

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s uvedenými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Čl. 26 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně totiž připouští omezení práva na soukromí, pokud taková omezení stanoví zákon a jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu bezpečnosti veřejnosti, předcházení trestné činnosti, ochrany veřejného zdraví nebo ochrany práv a svobod jiných.

Obdobně dovoluje zásah do výkonu práva na respektování soukromého života čl. 8 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod za podmínky, že takový zásah je v souladu se zákonem a je nezbytný v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.

Navržená úprava představuje zásah do soukromí, který je v souladu s uvedenými podmínkami, neboť je proveden zákonem, je nezbytný v demokratické společnosti a jeho účelem je ochrana veřejného zdraví, popř. ochrana práv a svobod jiných. Takový závěr obstojí i ve světle toho, jak uvedené podmínky interpretuje Evropský soud pro lidská práva ve svých relevantních rozhodnutích (zejm. Pantelejenko v. Ukrajina, C. C. v. Španělsko, Z. v. Finsko, S. a Marper v. Spojené království, M. S. v. Švédsko, Szuluk v. Spojené království, I. v. Finsko).

Vzhledem ke specifikům navrhované právní úpravy a potřebě odůvodnit a vysvětlit jednak stávající právní úpravu NZIS, včetně již zřízených a fungujících registrů, a jednak návrh na zakotvení nových zdravotnických registrů, a to s ohledem na to, že jde o sběr údajů zejména o fyzických osobách a nakládání s nimi, věnuje se podrobněji vztahu navrhované právní úpravy k mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána, kapitola G-4 obecné části této důvodové zprávy.

Navrhovaná právní úprava neovlivní negativně podnikatelské prostředí České republiky a nebude mít negativní sociální dopady.

Navrhovaná právní úprava ze své podstaty nemá žádné negativní dopady na životní prostředí. Větší využívání elektronických zdrojů dat a jejich elektronických hlášení reálně omezí spotřebu papíru.

Předložený materiál o NZIS rovněž odpovídá současným doporučením Rady EU k budování komplexních a efektivních zdravotních informačních systémů. Council conclusions on the "Reflection process on modern, responsive and sustainable health systems" (vybrané části) – Rada EU:

Naplnění výše uvedených cílů vyžaduje, aby osobní data zpracovávaná ve zdravotních registrech NZIS byla uchována po určitou, pevně stanovenou dobu po úmrtí subjektu údajů. Důvodem je objektivní fakt, že tyto záznamy je nutné využít pro analýzy a pro naplnění výše stanovených cílů i po smrti pacientů tak, aby získané informace pomohly zvýšit kvalitu a bezpečnost léčebné péče. I zde platí, že osobní data na úrovni primárního záznamu slouží pouze k přípravě komplexní datové věty, následné analýzy a především zveřejnění výstupů již pracuje s daty anonymizovanými a agregovanými (viz G-6).

Příkladem využití záznamů identifikovaného jedinečného pacienta i po jeho úmrtí může být sledování rizika vzniku sekundární malignity u již léčených onkologických pacientů a zpětné sledování příčin tohoto rizika. U takových analýz je nutné jít v adresných záznamech o léčbě a diagnostice konkrétních pacientů zpět v čase i více než 20 let. Jiným příkladem je sledování celkového přežití pacientů jako výsledku léčby u chronického onemocnění, kde sledujeme a párujeme u záznamu konkrétního pacienta diagnostické a rizikové faktory se záznamy o úmrtí vzdálenými i desítky let.

Z těchto analytických důvodů je navrženo zachovat nenanonymizované údaje v registrech NZIS po určitou, jasně stanovenou lhůtu, i po úmrtí pacienta. Tato lhůta se liší mezi jednotlivými registry, neboť je stanovena s přihlédnutím ke specifikům daného sběru dat a k parametrům sledovaného onemocnění nebo problému. Konkrétně jsou navrženy tyto změny ve srovnání se stávajícím zněním zákona o zdravotních službách:

U ostatních již zavedených zdravotních registrů NZIS se zákonem stanovené lhůty pro anonymizaci záznamů nemění.

Veškerá data do registrů NZIS zadávají jednotlivé zpravodajské jednotky, tedy konkrétní zástupci zdravotnických zařízení. Do registrů NZIS směrem od externích klientů existují v zásadě dvě hlavní cesty, kterými lze data zadávat.

Tento uzel je tedy zodpovědný za vznik primárních dat v NZIS.

Hlavním nástrojem, který uživatelé využívají je jednotná technologická platforma NZIS, které zajišťuje jednotný způsob autorizace a autentizace uživatelů NZIS, přidělení jejich rolí v systému ve vazbě na Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb. Každá zpravodajská jednotka si prostřednictvím statutárního zástupce ověřeným způsobem (datová schránka, elektronický podpis, notářské ověření) požádala pro konkrétní osobu ze svého zařízení o zřízení role Žadatele do registrů NZIS. Tato osoba je pak odpovědná za management uživatelů za své zařízení a za podávání žádostí o přístup do konkrétních registrů NZIS, které posuzuje a schvaluje správce, Ústav zdravotnických informací a statistiky. Po schválení pak uživatelé zpravodajských jednotek obdrží adekvátní role v systému NZIS. Na základě přidělené role je pak definován přístup k datům a nástrojům NZIS. Každý uživatel ze zpravodajské jednotky má přístup pouze k datům, která do daného systému/registru zadal, vzájemné sdílení nebo prohlížení záznamů je nemožné.

Přístup do vlastního webového prostředí, které umožňuje vyplňování jednotlivých formulářů, hlášenek, je realizován na základě https protokolu. Uživatel má prostředí přístupné na základě přiděleného uživatelského jména a hesla, které si volí. Při přihlášení je navíc po uživateli vyžadován jednorázový pin, který systém odešle formu SMS, případně jako e-mailovou zprávu. Při delší neaktivitě uživatele je uživatel ze systému obvykle po jedné hodině odhlášen.

Dále toto prostředí nabízí služby pro dávkový příjem XML dat dle standardu DASTA, b2b službou mezi serverem dané zpravodajské jednotky a službami NZIS. Tato cesta není prozatím v b2b podobě příliš široce využívána, neboť na ni prozatím nejsou externí nemocniční systémy připraveny. Nicméně i zde platí, že každý takový externí systém obdrží elektronický certifikát pro zabezpečenou komunikaci, s vědomím pověřeného zástupce dané zpravodajské jednotky.

Jedná se o primární databáze NZIS. Zde se ukládají veškerá data, která zpravodajské jednotky nahlásí, respektive zašlou. Provozovatelem prostředí JTP, registrů NZIS a zpracovatelem dat je na základě smluvního vztahu KSRZIS.

Tento uzel tedy představuje primární datové úložiště NZIS.

Data jsou tedy fyzicky uložena na zabezpečených serverech partnera KSRZIS, rovněž zřizovaného MZ. K serverům jako takovým mají přístup pouze vyjmenovaní pracovníci smluvního provozovatele a zpracovatele dat, tedy KSRZIS, nikdo jiný, dokonce ani správce dat. Obě organizace, jak ÚZIS, tak KSRIZS jsou držiteli ISO 27001 a 9001. Dominantním nástrojem je zde databáze MSSQL, která obsahuje veškerá primární data v NZIS.

Jedná se o standardizovaný provozní reporting obsahu jednotlivých registrů NZIS, který se formou webových reportů zobrazuje na základě příslušných rolí uživatelům NZIS.

Tento uzel je tedy zodpovědný za přípravu provozních anonymních reportů.

Zde je hlavním nástrojem standardní technologie MS Reproting Sevices, která zobrazuje dle příslušné role dané reporty z NZIS. Z důvodu maximálního zabezpečení nejsou reporty realizovány přímo nad primárními daty, ale ETL procesy vytvářejí plně anonymizované databáze „Datamarty“, nad kterými jsou teprve vytvářeny jednotlivé reporty, dostupné v prostředí NZIS. V této části NZIS se tedy fyzicky nenacházejí žádná citlivá osobní data a zobrazování reportů je vázáno na role v systému NZIS.

Jelikož správce NZIS, kterým je ÚZIS, nemá z důvodu bezpečnosti celého systému přímo přístupnou primární databázi systémů NZIS, je pro plnění jeho zákonné role správce dat v NZIS realizován jeho přístup k primárním datům prostřednictvím vytěžovací větve pro registry NZIS, která je pod kontrolou datových správců ÚZIS.

Tento uzel tedy představuje kontrolovanou bránu pro přístup zákonného správce dat ke spravovaným datům, která je fyzicky zosobněna datovým správcem NZIS.

Fyzicky se jedná o databázový server, kam se každou noc zrcadlí primární data z databáze NZIS, respektive databáze jednotlivých registrů NZIS. Bezpečnostní politika je zde nastavena tak, že pro každý datový zdroj, tedy každý registr NZIS jsou jmenováni ředitelem ÚZIS obvykle jeden až dva datoví správci, vázaní podpisovým prohlášením mlčenlivosti. Pouze tyto osoby mají přístup k primárním datům daného registru, a tedy pouze tyto osoby mají dostupné neanonymizovaná data příslušného registru. Pouze tyto osoby jsou oprávněny data předávat dále, vždy technicky zabezpečeným způsobem (šifrování, TSL). Správce datového zdroje je oprávněn

Interní předání individuálních (byť anonymních) dat Analytikovi ÚZIS je možné jen se souhlasem ředitele a na základě předávacího protokolu. Osobní data se nepředávají.

Externím subjektům jsou předávána pouze anonymizovaná data z NZIS; každé externí předání dat podléhá posouzení žádosti daného externího subjektu poradou vedení ÚZIS a předání je realizováno na základě předávacího protokolu.

Jedná se o analytiky dat ÚZIS, kteří provádí pokročilá statistická hodnocení na svých pracovních PC.

Tento uzel je tedy představován analytikem dat, který je zodpovědný za provádění zadaných analýz. Má k dispozici vždy jen anonymní data.

Analytici dat používají obvyklé analytické nástroje, jako SPSS, R, případně nástroje MS Office. Analytik dat je jako ostatní zaměstnanci ÚZIS vázán mlčenlivostí. Vždy má k dispozici pouze anonymizovaná data, nikdy osobní údaje, jak plyne z popisu uzlu 4. Analytik není oprávněn data, která obdrží, předat kamkoli dále. Výstupem práce analytika je obvykle analytická zpráva, která obsahuje pouze agregované a samozřejmě anonymizované údaje.

Jedná se o jakékoli subjekty, které nejsou správcem daného datového zdroje, nebo nemají uzavřenou se správcem smlouvu o zpracování dat. Tato definice se vztahuje i na MZ.

Externí subjekt může obdržet pouze agregovaná data, každý výstup podléhá v režimu předání dat žádosti a schválení vedením ÚZIS, viz. uzel 4. Vedení ÚZIS může požadovat smluvní zajištění nakládání s předanými daty.

Novelizační bod 1 - § 70 odst. 1 písm. a)

Navrhuje se rozšířit dosavadní výčet účelů, ke kterým má sloužit NZIS. Nově se tak uvádí, že údaje v NZIS mají též sloužit pro tvorbu opatření k zajištění transparentnosti poskytování a financování zdravotních služeb, opatření k zajištění rovného přístupu k zdravotním službám a pro hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb. Jedná se o cíle, na které se standardně zaměřují zdravotní politiky států odpovědně přistupujících k problémům zdravotnictví a zdraví a nemoci obyvatelstva. Účelem změny je tak umožnit využití údajů NZIS pro tyto významné aspekty politiky státu ve zdravotnictví. Hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb na základě dat NZIS představuje velmi významný prvek kontroly zdravotní péče, zejména s ohledem na následující skutečnosti:

Také se doplňuje, že NZIS je určený mj. ke zpracování údajů o úhradách z veřejného zdravotního pojištění, a to vzhledem k záměru zřízení Národního registru hrazených zdravotních služeb (viz § 77a).

Novelizační bod 2 - § 70 odst. 1 písm. c)

Doplňuje se, že NZIS je také určený k vedení Národního registru hrazených zdravotních služeb, který se nově zřizuje (viz § 77a), tak jak je tomu i u jiných registrů.

Novelizační bod 3 - § 70 odst. 1 písm. f)

Jedná se o změnu textu, která správněji reaguje na obsah předchozích pododstavců, než jak bylo formulováno dosavadní znění.

Novelizační bod 4 - § 70 odst. 2 písm. a) bod 4

Jedná se o změnu formulace, kterou dochází k správnému a jednoznačnému vymezení toho, o kterého zaměstnavatele se v daném ustanovení jedná. Dosavadní text byl obtížně srozumitelný, až matoucí.

Novelizační bod 5 - § 70 odst. 3

Ministerstvo zdravotnictví podle stávající právní úpravy pověřilo správou Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR), který je organizační složkou státu. Nevyužilo tak možnost podle stávajícího znění § 70 odst. 3 a další subjekt správou NZIS nepověřilo. Výjimkou je pověření Koordinačního střediska pro rezortní zdravotnické informační systémy a Koordinačního střediska transplantací, které plní podle zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů, úkoly související se správou Národních zdravotních registrů zřízených na základě transplantačního zákona.

Centrální správa NZIS, resp. všech jeho složek, resortním odborným ústavem znamená odborné, organizační, ekonomické i kapacitní výhody při sběru dat, jejich analýzy i tvorbě výstupů. Navrhuje se tak stabilizovat tento stav změnou zákonné úpravy, která dosud nevhodně umožňuje roztříštěnou správou jednotlivých složek NZIS. Navrhovanou změnou bude též zajištěna odpovídající a dlouhodobě stabilizovaná odborná kontrola dat NZIS a jejich zabezpečení.

Zvláštní úprava podle transplantačního zákona zůstane zachována.

Novelizační bod 6 - § 70 odst. 4 písm. a)

Ustanovení bylo upraveno tak, aby zpravodajské služby, které na základě příslušného oprávnění poskytují zdravotní služby (jsou poskytovateli zdravotních služeb) osobám - „zpravodajcům“, nebyly povinné předávat do NZIS údaje, a to z důvodu potřeby utajení určitých skutečností.

Z hlediska údajů sledovaných v NZIS jde o zanedbatelný „výpadek, který nebude mít vliv na kvalitu sbíraných a využívaných dat pro sledované účely.

Novelizační bod 7- § 70 odst. 4 písm. b)

Jedná se o úpravu umožňující zdravotním pojišťovnám přímý kontakt s registry NZIS a hlášení dat, což je významné zejména pro vedení Národního registru hrazených zdravotních služeb.

Novelizační bod 8 - § 70 odst. 4 písm. c)

Jedná se o upřesňující formulaci, která činí text daného písmene jednoznačnějším.

Novelizační bod 9 - § 70 odst. 4 písm. c)

Zavádí se legislativní zkratka pro „akreditovaná zařízení podle zákonů upravujících způsobilost k výkonu zdravotnických povolání“.

Novelizační bod 10, 12, 13, 14,15, 18, 27, 28, 29 a 44 (§ 70 odst. 5 písm. b), § 71, § 71 odst. 1, 7, 8 a 10, § 73 odst. 2 písm. a), odst. 3 a 4 a § 86 odst. 2)

Změna dávající obsah odstavce do souladu s novelizačním bodem 5 - § 70 odst. 3.

Novelizační bod 11 - § 70 odst. 6

Stávající úprava vymezující předávání dat ve smyslu uvedeného ustanovení způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem se s ohledem, že jde o technické určení předávání dat, nahrazuje vymezením, že údaje do NZIS se předávají ve struktuře podle datového rozhraní, které ÚZIS uveřejní na svých internetových stránkách. Návazně na to se ruší ustanovení § 75 odst. 3 pro duplicitu.

Novelizační bod 16 - § 71 odst. 8, písm d) a e)

Jde o legislativně technické upřesnění.

Novelizační bod 17 - § 71 odst. 9 písm. e)

Formální úprava vedoucí k používání standardizované legislativní zkratky „poskytovatel“ namísto pojmu poskytovatel zdravotních služeb.

Novelizační bod 19 - § 71 odst. 12

Navržená změna dávající do souladu novou roli ÚZIS při informačním servisu poskytovatelům a zdravotním pojišťovnám, a dále při jeho komunikaci s poskytovateli a zdravotními pojišťovnami, viz novelizační bod 5, § 70 odst. 3.

Nové znění odstavce rovněž umožňuje zdravotním pojišťovnám čerpat údaje podle § 71 odst. 2 až 5 a 10 k plnění jejich povinností.

Novelizační bod 20 - § 71 odst. 13 písm. a)

Doplnění „nebo zdravotní pojišťovny“ dává text odstavce do souladu s § 71 odst. 12.

Novelizační bod 21 - § 71 odst. 14

Navržené změny dávají text odstavce do souladu se změnami v novelizačním bodě 5, § 70 odst. 3 a dále v novelizačním bodě 18, § 71 odst. 12.

Novelizační bod 22 - § 71 odst. 15

Nově doplněný odstavec je reakcí na změnu v § 70 odst. 3, na základě které již MZ nebude správcem NZIS.

Novelizační bod 23 a 24 -  nadpis nad § 72 a doplnění písmene g)

Do výčtu národních registrů, které jsou součástí NZIS, se doplňuje Národní registr zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění (viz § 77a).

Novelizační bod 25 - § 73 odst. 1 písm. a)

Navrhuje se rozšířit, resp. zpřesnit účel existence zdravotnických registrů ve vztahu ke sběru informací o společensky závažných nemocech tak, že cílem není pouze sběr informací vedoucí ke sledování incidence těchto nemocí, ale také ke sledování okolností jejich vzniku a šíření. Jeví se vysoce potřebné, aby Ministerstvo zdravotnictví mělo potřebné informace pro stanovení adekvátních opatření v rámci zdravotní politiky k boji se společensky závažnými nemocemi. Stejně tak potřebují k stejnému cíli relevantní data zdravotničtí profesionálové v medicínské praxi. Údaje o počtech nově hlášených nemocných jedinců (incidence) jsou však pro tyto účely nedostatečné. Proto je třeba sbírat též údaje o okolnostech vzniku a šíření těchto společensky závažných onemocnění.

Novelizační bod 26

Navrhuje se rozšířit účel existence zdravotnických registrů o získávání potřebných údajů pro hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb. Cílem této změny je umožnit využití údajů obsažených v národních zdravotních registrech pro jejich analýzu zaměřenou na vyhledávání informací, ze kterých by bylo možno činit závěry o úrovni kvality a bezpečnosti zdravotních služeb u jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb. Takové výstupy mají potenciál přispět jednak k zmapování dobré praxe, ze které lze vyvozovat doporučení pro ostatní, jednak k odhalení chybných, nesprávných či nedostatečných postupů, jejichž zachovávání ohrožuje či může ohrozit výsledky zdravotní péče a přímo či nepřímo i zdravotní stav pacientů.

Navrhuje se rozšířit účel existence zdravotnických registrů o získávání potřebných údajů pro zajištění kvality a udržitelnosti systému úhrad zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o změnu, na kterou navazuje zřízení nového národního registru zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. V souladu s koaliční smlouvou a programovým prohlášením vlády pracuje Ministerstvo zdravotnictví na potřebných úpravách systému financování zdravotnictví z veřejného zdravotního pojištění tak, aby systém úhrad byl kvalitní a dlouhodobě udržitelný. Za tím účelem je třeba vybudovat informační základnu, která pro stanovený účel poskytne potřebná data.

Navrhuje se rozšířit účel existence zdravotnických registrů o získávání potřebných údajů pro sledování demografického vývoje, reprodukčního zdraví a důsledků stárnutí obyvatelstva na poskytování zdravotních služeb. Uvedené oblasti sledování se dle odborných poznatků dlouhodobě jeví jako klíčové pro správné nastavení organizace zdravotnictví a zdravotních služeb tak, aby plnily své cíle. Sběr těchto dat tak patří ke klíčovým procesům, díky nimž bude moci Ministerstvo zdravotnictví realizovat „zdravotní politiku založenou na důkazech“ (evidence-based health policy). Bude tak mít k dispozici nezbytné údaje k provádění potřebných opatření reagujících na zásadní demografické změny.

Novelizační bod 30 - § 73 odst. 5

Upravuje se dosavadní pravidlo tak, aby se jasně specifikovalo, co se myslí výrazem „anonymizovaná podoba“, že se nejedná pouze o nemožnost identifikace fyzické, ale také právnické osoby.

Vzhledem k narůstajícímu množství požadavků o poskytnutí údajů podle tohoto ustanovení se doplňuje oprávnění ÚZIS ČR požadovat úhradu za poskytnutí údajů.

Ustanovení se zároveň upravuje v návaznosti na změnu provedenou v 70 odst. 3.

Novelizační bod 31 – 73 odst. 6 a 9

Do ustanovení § 73 se v návaznosti na doplnění odstavce 5 uvedeného ustanovení se doplňují podmínky pro požadování a poskytnutí úhrady za poskytnuté údaje.

Novelizační bod 32 - § 74 odst. 1 písm. m)

Dosavadní formulace se nahrazuje přesnějším a jasnějším popisem údajů zaznamenávaných do Národního registru poskytovatelů, pokud se jedná o počet lůžek a jejich bližší charakteristiku v návaznosti na jejich kategorie zavedené zákonem o zdravotních službách.

Novelizační bod 33 - § 74 odst. 1 písm. n)

Dochází k doplnění požadavku na nové údaje zaznamenávané do Národního registru poskytovatelů, pokud se jedná o údaje o přepočteném počtu zaměstnanců a jejich bližší charakteristice. Přepočteným počtem zdravotnických pracovníků se rozumí numerický součet plných i částečných úvazků pracovníků, vyjádřený jako počet či podíl celkových úvazků. Tato informace umožní Ministerstvu zdravotnictví získat potřebný přehled o počtech zdravotnických pracovníků působících u jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb a jejich bližší charakteristice.

Novelizační bod 34, 38 a 39 - § 74 odst. 2 a § 75 odst. 1 písm. c) a písm. d)

Jedná se o změnu nezbytnou vzhledem k novému znění § 74 odst. 1 a navazující na novelizační bod 37.

Novelizační bod 35 - § 74 odst. 3 písm. a)

Součástí Národního registru poskytovatelů jsou identifikační údaje poskytovatele v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb (74 odst. 1 písm. a) zákona). Zákon stanoví, které údaje zaznamenané v Národním registru poskytovatelů jsou veřejně přístupné. Z důvodu ochrany osobních údajů není veřejně přístupná adresa místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby a odborného zástupce a jejich datum narození. Vzhledem k tomu, že v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb jsou též adresa místa trvalého nebo hlášeného pobytu a datum narození vedoucího organizační složky státu nebo územního samosprávního celku, nově se doplňuje, že i údaje o těchto osobách nejsou veřejně přístupné, a to ze stejných důvodů, proč nejsou veřejně přístupné stejné údaje v případě fyzické osoby a odborného zástupce.

Novelizační bod 36 - § 74 odst. 3 písm. f)

Do § 74 odst. 3 se doplňuje nové písmeno f), na základě kterého bude zpřístupněn ČLK, ČSK a ČLékK Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, a to v rozsahu údajů v registru vedených o jejich členech. Jde o poskytovatele zdravotních služeb – fyzické osoby, kteří jsou zároveň zdravotnickými pracovníky (lékař, zubní lékaři a farmaceuti) nebo například odborné zástupce.

Novelizační bod 37 - § 75 odst. 1 písm. a)

S ohledem na informace, které má příslušný správní orgán k dispozici, se ustanovení § 75 odst. 1 písm. a) upravuje tak, aby kontaktní údaje do registru předával pouze v případech, kdy mu jsou kontaktní údaje známé.

Novelizační bod 40 - § 75 odst. 3

Ruší se toto ustanovení vzhledem k jeho duplicitě s ustanovení § 70 odst. 6.

Nově se zřizuje Národní registr hrazených zdravotních služeb. Pro oblast posílení systému úhrad zdravotních služeb se navrhuje zřízení nového národního registru jako nezbytné informační základny pro realizaci úprav systému financování zdravotnictví z veřejného zdravotního pojištění tak, aby systém úhrad byl kvalitní a dlouhodobě udržitelný. Za tím účelem je třeba vybudovat informační základnu, která pro stanovený účel poskytne potřebná data. Touto informační základnou bude právě tento nově zřizovaný národní registr. Aby mohl plnit svoji stanovenou roli, musí obsahovat informace o všech provedených úhradách z veřejného zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že úhrady poskytují zdravotní pojišťovny, musí to nutně být tyto instituce, které budou poskytovat údaje do národního registru.

Za účelem naplnění očekávání od tohoto registru je nezbytné, aby v případě jednotlivých úhrad obsahoval informace o tom, která zdravotní pojišťovna úhradu provedla, kterému poskytovateli, za jakou zdravotní službu (vymezení zdravotní služby), v jaké výši a jakým typem úhrady. Výše úhrady bude vedena v Kč vyplývající ze smluvně sjednaných vztahů mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem zdravotních služeb, typem úhrady se rozumí segment poskytovaných služeb, dle Zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven, který je sestavován dle Metodiky pro tvorbu zdravotně pojistného plánu, vydávanou Ministerstvem zdravotnictví ČR.

V návaznosti na záměr zřízení nového Národního registru zdravotních služeb se Ministerstvu zdravotnictví zmocňuje, aby vyhláškou stanovilo bližší vymezení některých údajů poskytovaných do tohoto národního registru (vymezení zdravotní služby, za kterou byla úhrada poskytnuta, vymezení výše, typu a důvody úhrady).

Novelizační body 45 až 49 – příloha zákona

Naplnění cílů NZIS vyžaduje, aby osobní data zpracovávaná ve zdravotních registrech NZIS byla uchována i určitou, pevně stanovenou dobu po úmrtí subjektu údajů. Důvodem je objektivní fakt, že tyto záznamy je nutné využít pro analýzy a pro naplnění výše stanovených cílů i po smrti pacientů tak, aby získané informace pomohly zvýšit kvalitu a bezpečnost léčebné péče. I zde platí, že osobní data na úrovni primárního záznamu slouží pouze k přípravě komplexní datové věty, následné analýzy a především zveřejnění výstupů již pracuje s daty anonymizovanými a agregovanými (blíže viz část G.6 této důvodové zprávy).

Z těchto analytických důvodů je navrženo zachovat neanonymizované údaje v registrech NZIS po určitou, jasně stanovenou lhůtu, i po úmrtí pacienta. Tato lhůta se liší mezi jednotlivými registry, neboť je stanovena s přihlédnutím ke specifikům daného sběru dat a k parametrům sledovaného onemocnění nebo problému. Není známo, že by kdykoliv v minulosti došlo v Národním zdravotnickém informačním systému k incidentu porušení ochrany osobních dat, natož k úniku informací z pracovišť správce nebo zpracovatele NZIS. Navržené změny lhůt anonymizace údajů tak reálně nemají žádný vliv na stupeň zabezpečení NZIS a na ochranu osobních údajů. I nadále bude ochraně osobních údajů v NZIS věnována maximální pozornost, která je bude plně chránit a naopak umožní jejich optimální vytěžování a analýzu hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb. ÚZIS ČR zavedl za tímto účelem potřebná opatření vyplývající z mezinárodního standardu daného normou ISO/IEC 27001:2005 Systém managementu bezpečnosti informací.

K novelizačnímu bodu 45 a 48

U Národního onkologického registru, a Národního registru hospitalizovaných a Národního registru úrazů se lhůta 5 let od úmrtí pacienta rozhodná pro anonymizaci prodlužuje na 25 let.

K novelizačnímu bodu 46 -  bod 3 přílohy zákona Národní registr reprodukčního zdraví

Národní registr reprodukčního zdraví v předložené novele zákona č. 372/2011 Sb. nezakládá nové zpracování osobních údajů, jedná se o sloučený registr z dosavadního Národního registru rodiček (NRROD), Národního registru novorozenců (NRNAR), Národního registru vrozených vad (NRVV), Národního registru potratů (NRPOT) a Národního registru asistované reprodukce (NRAR) do jednoho systému. Toto sloučení přineslo zjednodušení administrativní náročnosti a zvýšilo přidanou hodnotu informací ve sjednoceném registru; dále umožnilo lepší koordinaci, provázanost a hodnocení kvality poskytované péče v oblasti reprodukčního zdraví. Nová podoba registru je méně náročná na provoz z hlediska ICT a umožňuje ucelený přehled o průběhu reprodukce, sledování komplikací či onemocnění v závislosti na dalších složkách reprodukce, které byly do té doby sledovány odděleně.

Specifický účel: standardizace klinických postupů a kvality intenzivní péče jako segmentu, kde se kvalita přímo promítá do počtu zachráněných lidských životů; hlavním přínosem registru, který se týká výhradně akutní lůžkové péče, je sledování kvality a výsledků péče, vybudování referenčního zdroje dat a poskytování srovnávacích analýz jednotlivým poskytovatelům.

Zároveň se jasně vymezuje, že poskytování údajů do Národního registru reprodukčního zdraví není v rozporu s pravidly o utajeném porodu podle § 37 zákona. Údaje o „porodu“ podle § 37 zákona se do registru neuvádějí.

K novelizačnímu bodu 47 – bod 5 přílohy Národní registr kloubních náhrad

Vložení slovního spojení „identifikace kloubu“ je upřesňující pro interpretaci záznamu o operaci, která je klíčovou entitou datové věty registru.

K novelizačnímu bodu 49 - bod 11 a 12 přílohy – Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče

Zřizuje se nový národní zdravotní registr – Národní diabetologický registr. Bližší popis je uveden v části G -2.3 této důvodové zprávy.

Jde o velmi významný a dosud chybějící zdravotní registr, zaměřený na jeden z epidemiologicky i léčebně nejzávažnějších segmentů péče v ČR. Rostoucí incidence a prevalence nemocných s diabetem vyžaduje sledování a optimalizaci poskytované péče, hodnocení její kvality a efektivnosti a také prediktivní hodnocení léčebné epidemiologické zátěže. Sledování těchto statistik je také ve stále větší míře požadováno řadou významných mezinárodních organizací ve studiích analyzujících stav a výkonnost zdravotnických systémů (OECD, WHO, EUROSTAT).

Nový registr bude minimalizovat nárůst administrativní zátěže poskytovatelů ambulantní a lůžkové péče pro pacienty s diabetem. Vznik registru předpokládá intenzivní spolupráci se zdravotními pojišťovnami a vytěžování již dostupných dat.

Stejně jako v jiných zdravotních registrech NZIS budou v registru zpracovávány osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta; sociodemografické údaje (věk, pohlaví, zaměstnání) ovlivňující zdravotní stav pacienta (základní rizikové a prognostické faktory), údaje vztahující se k onemocnění a jeho léčbě, osobní a rodinná anamnéza pacienta související s onemocněním, včetně klasifikace typu a stavu diabetu, včetně vybraných laboratorních hodnot, poskytování dispenzární péče a o úmrtí pacienta; údaje potřebné pro identifikaci poskytovatele diagnostikujícího, léčícího a poskytujícího dispenzární péči.

Zřizuje se nový zdravotní registr – Národní registr intenzivní péče. Bližší popis je uveden v části G-2.4 této důvodové zprávy.

Registr se zaměřuje na oblast standardizace klinických postupů a kvality intenzivní péče. V registru budou zpracovávány osobní údaje potřebné pro identifikaci pacienta; sociodemografické údaje (věk, pohlaví, zaměstnání) ovlivňující zdravotní stav pacienta rizikové a prognostické faktory onemocnění, údaje vztahující se k onemocnění a jeho léčbě. Hlavním přínosem registru, který se týká výhradně poskytované akutní lůžkové péči (§ 9 odst. 2 písm. a) a c) zákona č. 372/2011 Sb.), bude sledování indikátorů kvality a bezpečnosti péče, vybudování referenčního zdroje dat a poskytování srovnávacích analýz jednotlivým poskytovatelům.

Intenzivní péče v indikovaných případech zachraňuje život nemocného, je však velice nákladná. V ČR je její poskytování vázané na jednotlivé odbornosti (AR, interna, chirurgie atd.), lokální situace v organizaci intenzivní péče se v jednotlivých nemocnicích velice liší. V dnešní době, kdy jsou finanční prostředky ve zdravotnictví omezené, je nutné tyto alokovat podle skutečných potřeb. Pro spravedlivé rozdělení omezeného rozpočtu, který bude garantovat optimální funkci intenzivní péče, je nutné znát vstupní data.

Data o fungování intenzivní péče v ČR nejsou k dispozici. Pilotní projekt Registru intenzivní péče, do kterého je zapojeno cca 10 pracovišť v ČR, tuto funkci neplní. Proto je nutné přistoupit ke sběru základních dat, která činnost jednotlivých pracovišť intenzivní péče charakterizují. Registr je navržen jako minimální data set sledující zátěž a výstupy intenzivní péče v lůžkových zařízeních a efektivně tak doplní Národní registr hospitalizovaných.

K novelizačnímu bodu 50

Za účelem odstranění pochybností, ke kterým údajům se vztahuje vymezení o anonymizaci údajů po úmrtí u jednotlivých registrů uvedených v příloze k zákonu č. 372/2011 Sb., se doplňuje poznámka, z níž je zřejmé, že jde o údaje navazující na zdravotní službu, která je v registru sledována, to je o údaje vedené o pacientovi (nebo jiné osobě), kterému byla tato služba poskytnuta.

Čl. II – přechodná ustanovení

V přechodných ustanovení se stanoví v zájmu zachování právní jistoty lhůty pro zřízení NRZ nově založených zákonem a zároveň se stanoví lhůty pro dotčené subjekty k předání údajů do těchto registrů.

Rovněž v zájmu zachování právní jistotu se deklaruje, že stávající přístupová práva získaná podle nyní účinného zákona č. 372/2011 Sb. zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti navrhované novely.

Čl. III - účinnost

Navrhuje se účinnost od 1. ledna 2016 v zájmu zajištění včasné aplikace navrhované právní úpravy.