Důvodová zpráva k zákon č. 166/2020 Sb.

V současnosti je výkon tlumočnické a překladatelské činnosti upraven zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. V posledních letech však v Parlamentu ČR probíhá legislativní proces k novým předpisům, kde je tlumočnická a překladatelská činnost upravena v samostatném zákoně (sněmovní tisk č. 73). Návrh prošel úspěšně Poslaneckou sněmovnou, ale byl zamítnut Senátem. V rámci opětovného projednávání zamítnutého návrhu byly v Poslanecké sněmovně identifikovány některé oblasti v novém návrhu zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, které se zdají být klíčové pro jeho možné fungování v praxi. Vedle toho byl nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech schválen a v říjnu tohoto roku vyhlášen ve Sbírce. Platná právní úprava z roku 1967 bude zrušena k 1.1.2021 a nově by měl tlumočnickou a překladatelskou činnost upravovat zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.

Navrhuje se zrušit povinnost uchovávat stejnopisy tlumočnických a překladatelských úkonů a tlumočnické a překladatelské úkony předložené v elektronické podobě. Povinnost archivace by byla spojena s nepřiměřenými náklady a obtížemi, neboť překladatel by musel zabezpečovat tisíce stran archivovaných dokumentů proti přístupu třetích osob či nebezpečí požáru.

Dále se navrhuje rozšíření možnosti odmítnutí úkonů pro nedostatek odbornosti a pro jiné vážné důvody. Absence této úpravy by mohla negativním způsobem ovlivnit kvalitu tlumočnických a překladatelských úkonů. Odmítnutí úkonů z těchto důvodů se bude zapisovat do veřejné nebo neveřejné části seznamu tlumočníků a překladatelů podle druhu důvodu odmítnutí úkonu.

Návrh mění sankce, aby lépe odpovídaly reálnému stavu příjmů na trhu tlumočníků a překladatelů.

Návrh zakotvuje větší součinnost ze strany orgánu veřejné moci při zadávání tlumočnického a překladatelského úkonu, aby tlumočník měl dostatek informací k přípravě na daný úkol.

V rámci institutu výtky došlo k úpravě drobných poklesků, aby bylo zřejmé, že se tyto poklesky vztahují pouze na situace v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti.

Dále se navrhuje zrušení evidování soukromých odměn a s tím spojené povinnosti ministerstva odměny přezkoumávat, nová koncepce zvyšuje míru soukromí tlumočníka a překladatele.

Konečně se navrhuje možnost doplnit do seznamu tlumočníků a překladatelů kontaktní adresu, aby tlumočník a překladatel mohl být kontaktován na jiné adrese, než je adresa sídla.

Návrh je plně slučitelný s ústavním pořádkem České republiky. Této oblasti se kromě judikatury Ústavního soudu dotýká především článek 26 Listiny základních práv a svobod, který každému zaručuje právo na svobodnou volbu povolání, jakožto i právo podnikat či provozovat jinou hospodářskou činnost. Zákon však může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání či profesí, což v případě výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti i činí.

Nepředpokládají se specifické sociální dopady. Navrhovaná právní úprava nemá dopad na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad životní prostředí.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na rovnost mužů a žen.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na veřejné rozpočty.

Navrhované řešení má dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, neboť z elektronické evidence tlumočnických a překladatelských úkonů navrhuje vypustit evidenci odměn od soukromoprávních zadavatelů. Dále je pak navrhována možnost uvedení kontaktní adresy pro každého tlumočníka, jedná se však o otázku volby a není to povinností tlumočníků. Konečně se pak navrhuje z veřejné části seznamu tlumočníků vypustit evidenci přestupků.

Návrh zákona je plně v souladu s právními předpisy České republiky upravujícími ochranu soukromí a osobních údajů.

V souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje, aby s tímto návrhem zákona Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvém čtení. Předkládaná novela řeší nedostatky nového zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. S ohledem na potřebu dostatečné přípravy všech dotčených subjektů na novou právní úpravu je proto nezbytné, aby navrhovaná novela nabyla platnosti v co nejtěsnější souvislosti s vlastním zákonem o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.

Ustanovení § 7 zakotvuje podmínky pro výkon tlumočnické činnosti. V písmenu d) je stanovena negativní podmínka, že fyzická osoba nebyla v posledních 3 letech potrestána za vyjmenované přestupky. V návaznosti na zrušení archivační povinnosti dochází ke zrušení s tím souvisejícího přestupku, což se promítá do výše uvedeného ustanovení. Stejně tak dochází k přeznačení písmen u § 14 z důvodu zrušení povinnosti být pojištěn.

Ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) upravuje zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost z důvodu nedodání dokladu o pojištění. V souvislosti se zrušením povinnosti být pojištěn dochází k vypuštění tohoto důvodu pro zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost.

V rámci úprav seznamu tlumočníků a překladatelů se navrhuje zrušit evidování údaje o spáchaných přestupcích ve veřejné části (s tím pak souvisí úprava údajů o spáchaných přestupcích evidovaných v neveřejné části pro potřeby dohledové činnosti ministerstva, neboť doba 5 let, po jejímž uplynutí se přesunula informace z veřejné do neveřejné části, již není relevantní). Nově by se v seznamu naopak mělo v souvislosti s rozšířením možnosti odmítnutí úkonů evidovat odmítnutí úkonu z vyjmenovaných důvodů. Podle důvodu odmítnutí se údaj zapíše do veřejné nebo neveřejné části seznamu. Pokud tlumočník odmítne úkon z důvodu nedostatku odbornosti, tento údaj se zaznamená do veřejné části seznamu, aby zadavatelé měli veškeré informace a na konkrétního tlumočníka se neobraceli, pokud půjde o typově podobný úkon (např. překladatel odmítne překlad technických smluv ohledně turbín, tento údaj se zaznamená do evidence a napříště již zadavatelé budou mít tuto informaci, že překladatel nemá odbornost v oblasti turbín). Pokud by si tlumočník potřebnou kvalifikaci k provedení úkonu doplnil, je možné tuto skutečnost na jeho žádost doplnit do seznamu. Do neveřejné části se pak zaznamená údaj o odmítnutí úkonu z jiných důvodů podle § 19 odst. 2.

Na žádost tlumočníka se do seznamu tlumočníků a překladatelů zapíše i jeho kontaktní adresa. Ustanovení dává možnost tlumočníkům a překladatelům stanovit vlastní kontaktní místo, které může být odlišné od adresy sídla.

Změny zakotvují rozšíření možnosti odmítnutí úkonu, a to z nedostatku odbornosti a pro jiné vážné důvody. Dále se zakotvuje povinnost orgánu veřejné moci oznámit odmítnutí a jeho důvod ministerstvu, které se pak zapíše podle důvodu odmítnutí do veřejné nebo neveřejné části seznamu.

Tímto bodem se zrušuje povinnost pojištění zakotvená v § 22. Povinnost pojištění by znamenala příliš velký náklad pro tlumočníky a překladatele, kteří vykonávají svou činnost pouze občasně. Navíc s ohledem na charakter tlumočnické či překladatelské činnosti ve většině případů patrně nebude hrozit v případě pochybení způsobení vysoké škody, která by byla klientovi uhrazena z pojištění.

Orgán veřejné moci nově sdělí tlumočníkovi informace o předmětu úkonu a případně další informace ze spisu, aby měl tlumočník možnost se na úkon připravit. Pro tlumočníka je důležité vědět, v jaké oblasti bude tlumočit, aby se mohl adekvátně připravit, minimálně v rovině slovní zásoby. Zpravidla mu orgán veřejné moci sdělí základní informace k projednávanému případu, popř. dle potřeby poskytne i doplňující informace ze spisu; k tomu orgán veřejné moci nepřistoupí, pokud by tím měla být ohrožen nebo narušen účel řízení.

Ustanovení § 27 odst. 5 zakotvilo povinnost uchovat stejnopisy tlumočnických a překladatelských úkonů a tlumočnické a překladatelské úkony předložené v elektronické podobě po dobu nejméně 3 let. Vypuštěním pátého odstavce dochází ke zrušení této archivační povinnosti.

Do evidence úkonů se nově nebude zapisovat údaj o smluvní odměně. V souvislosti s tím je pak nutné zrušit ustanovení o přezkoumávání odměn ministerstvem s ohledem na to, že nebude mít k dispozici potřebné údaje.

V případě uložení výtky se upřesňuje, že drobné poklesky v chování musí být v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti.

V návaznosti na zrušení archivační povinnosti je nutné vypustit přestupek navazující na rušenou povinnost.

Dále jsou zrušeny přestupky spočívající v nesprávném sjednání smluvní odměny.

Přestupek byl zakotven v § 37 odst. 1 pro tlumočníky, v § 37 odst. 2 pro překladatele, v § 38 odst. 1 pro jednorázově ustanovené tlumočníky a v § 38 odst. 2 pro jednorázově ustanovené překladatele.

Zrušením přestupků dochází k přeznačení zbývajících přestupků, což se nutně promítá do ustanovení o správním trestání. Mantinely pro ukládání pokut jsou zakotveny v § 37 odst. 3 a § 38 odst. 3, v těchto odstavcích tedy dochází k promítnutí přeznačení přestupků.

Snižují se sankce za přestupky, aby lépe odpovídaly příjmům tlumočníků a překladatelů. Dále z důvodu zrušení některých přestupků dochází k přeznačení odkazů na přestupky.

Nabytí účinnosti novely se navrhuje k témuž datu jako nabytí účinnosti zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.

Praha, 25. 11. 2019