I. Obecná část
A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti má osoba samostatně výdělečně činná povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti na účet příslušné územní správy sociálního zabezpečení, a to prostřednictvím záloh na pojistné za příslušné kalendářní měsíce (§ 13 odst. 1 a § 13a odst. 1). Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce, přičemž výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. e) bodě 1 tohoto zákona z měsíčního vyměřovacího základu (§ 14 odst. 1).
Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost přitom činí nejméně 30 % průměrné mzdy v roce 2024, 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a má činit 40 % průměrné mzdy od roku 2026. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 7 a 8), činí pak nejméně 11 % průměrné mzdy (§ 14 odst. 5).
Měsíční vyměřovací základ je stanoven pro všechny osoby samostatně výdělečně činné bez zřetele na pohlaví, tj. stejně pro muže a ženy.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Výše popsaný model postupného zvyšování měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné byl do zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zakotven tzv. konsolidačním balíčkem v 9. volebním období Poslanecké sněmovny (sněmovní tisk č. 488), a to na základě zákona č. 349/2023 Sb.
Konsolidační balíček přitom zavedl do citovaného zákona ve vztahu k povinným odvodům celkem tyto změny:
I. § 5b odst. 1 a § 14 odst. 2: Minimální roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění placené OSVČ se zvýšil z 50 % daňového základu na 55 %.
II. § 14 odst. 3: Výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, se zvýšila ve druhém pásmu paušálního režimu z 25 500 Kč na 28 050 Kč a ve třetím pásmu paušálního režimu z 39 000 Kč na 42 900 Kč.
III. § 14 odst. 5: Měsíční vyměřovací základ OSVČ, která vykonává tuto činnost jako hlavní, se zvýšil z 25 % průměrné mzdy na 30 % až 40 % (postupně v letech 2024-2026). U osoby vykonávající vedlejší výdělečnou činnost jako OSVČ se základ zvýšil z 10 % na 11 %.
Tyto změny byly však provedeny již tehdy bez náležitého zhodnocení všech dopadů na ekonomickou situaci OSVČ v České republice, a to především s přihlédnutím ke stále doznívající energetické a inflační krizi, která se promítla do narůstajících nákladů na výplatu mzdových prostředků a tíživě ovlivnila právě ekonomický status OSVČ, zejména drobných živnostníků. To platí zejména v kombinaci všech těchto změn.
Navrhuje se proto, aby alespoň v případě měsíčního vyměřovacího základu OSVČ, která vykonává tuto činnost jako hlavní, se jeho výše od roku 2026 již dále nezvyšovala a zůstala zachována na úrovni roku 2025, tj. na úrovni 35 % průměrné mzdy. Návrh současně s cílem neohrozit stav veřejných financí neusiluje o návrat znění citovaných ustanovení do období před přijetím konsolidačního balíčku a tím představuje přijatelný kompromis pohledem obou chráněných zájmů.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhované změny jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky, neboť ústavní pořádek nestanoví z hlediska těchto parametrických změn žádné limity nebo konkrétní pravidla.
D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právem Evropské unie, neboť se týká otázek spadajících do kompetence členských států. Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, neboť ty na tuto oblast rovněž nedopadají.
E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Zachování výše měsíčního vyměřovacího základu OSVČ na úrovni roku 2025 může oproti plánovanému navýšení v roce 2026 představovat dílčí pokles z očekávaných příjmů do státního rozpočtu v oblasti důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti. Tento výpadek však bude kompenzován potenciálně vyšší výdělečnou aktivitou mimo rámec šedé ekonomiky dílem dalšího nezvyšování bariér pro výkon samostatné výdělečné činnosti jako činnosti hlavní a tím také nesnižování atraktivity tohoto druhu ekonomické činnosti. V tomto směru bude mít změna pozitivní vliv na podnikatelské prostředí v České republice a přispěje do budoucna k lepším výkonům ekonomiky a růstu HDP.
Změna nebude mít vliv na ostatní veřejné rozpočty. S ohledem na charakter novelizovaného právního předpisu včetně navrhované změny nelze předpokládat ani podstatné sociální dopady, dopady na rodiny či specifické skupiny obyvatel ani dopady na životní prostředí. Navrhovaná úprava bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí.
F. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů a zcela respektuje zásadu rovného zacházení s muži a ženami. S ohledem na svůj technický charakter nepředstavuje zdroj korupčních rizik a nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
G. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvním čtení
Bez neprodleného přijetí návrhu dojde k dalšímu nežádoucímu navýšení měsíčního vyměřovacího základu pro OSVČ, které tuto činnost vykonávají jako činnost hlavní, od roku 2026 o 5 % průměrné mzdy; toto navýšení má negativní dopad na velkou část OSVČ, které svou činnost vykonávají jako hlavní. Navrhuje se proto, aby s návrhem zákona vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas již v prvním čtení (podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny) tak, aby mohl nabýt účinnosti co nejdříve.
II. Zvláštní část
K čl. I
Navrhuje se, aby nejnižší měsíční vyměřovací základ OSVČ, která vykonává tuto činnost jako hlavní, nebyl od roku 2026 dále navyšován a zůstal naopak zachován na úrovni roku 2025, tj. ve výši 35 % průměrné mzdy.
K čl. II
K bodu 1
Jedná se o standardní přechodné ustanovení používané při změně parametrů pojistného. Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce, a to od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha na pojistné platí. Přechodné ustanovení se navrhuje pro ten případ, že by záloha na pojistné byla placena později; v tomto případě by se vycházelo z právní úpravy, která byla účinná v tom kalendářním měsíci, za který se záloha na pojistné platí.
K bodu 2
Záměrem návrhu je dále od roku 2026 nezvyšovat nejnižší měsíční vyměřovací základ a tento základ ponechat na úrovni roku 2025. Protože však vzhledem k délce legislativního procesu, který je též v roce 2025 ovlivněn povolební situací, kdy je nutné nejdříve ustavit novou Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, není reálné vyhlásit zákon ještě v roce 2025, navrhuje se v souladu s tímto záměrem, aby se v roce 2026 v období před účinností navrhovaného zákona rozdíl mezi zaplacenou zálohou na pojistné z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 40 % průměrné mzdy a zálohou na pojistné, která by byla stanovena podle navrhované úpravy z nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu ve výši 35 % průměrné mzdy, považoval za přeplatek, pokud osoba samostatně výdělečně činná o vrácení tohoto rozdílu požádá. Ohledně tohoto přeplatku pak platí obecný režim podle § 17 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Takto se dosáhne fakticky stavu, jako by navrhovaná úprava byla účinná již od počátku roku 2026. Pokud osoba samostatně výdělečně činná o vrácení uvedeného rozdílu nepožádá, zohlední se zaplacená záloha při stanovení pojistného za rok 2026 podle § 14 odst. 11 a odst. 12 tohoto zákona (tj. bude nižší nedoplatek na pojistném nebo vznikne přeplatek na pojistném).
K bodu 3
Nejnižší vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok se podle § 5b odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoví prostřednictvím násobku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné a počtu kalendářních měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v kalendářním roce. Protože v roce 2026 budou platit dva nejnižší měsíční vyměřovací základy, tj. ve výši 40 % průměrné mzdy podle dosavadní právní úpravy a 35 % průměrné mzdy podle navrhované právní úpravy, stanoví se, že se při stanovení tohoto nejnižšího vyměřovacího základu bude vycházet z nižšího měsíčního vyměřovacího základu podle navrhované nové právní úpravy.
K čl. III
Účinnost návrhu zákona se navrhuje stanovit od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona, aby se co nejdříve předešlo dalšímu navyšování měsíčního vyměřovacího základu pro OSVČ, které tuto činnost vykonávají jako činnost hlavní. S ohledem na očekávaný průběh schůzí nové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a průměrnou délku legislativního procesu je zřejmé, že již není možné vyhlásit zákon ještě v roce 2025.