Důvodová zpráva k Novela z. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu - EU

Aktualizují se odkazy na platná nařízení EU, která jsou předloženým návrhem zákona implementována. Pro účely zákona se zavádí legislativní zkratka „regulované látky“ nahrazující slovní spojení „látky poškozující ozonovou vrstvu“ podle nařízení 2024/590 o látkách poškozujících ozonovou vrstvu, jelikož toto nařízení termín „regulovaná látka“ na rozdíl od předchozího nařízení, které bylo stávajícím předpisem zrušeno, již nepoužívá. Z důvodu vžitého termínu a kontinuity tento zákon termín zachovává.

Legislativně technická úprava – nahrazení neaktuálního odkazu na evropskou legislativu.

Zpřesňuje se definice provozovatele tak, aby bylo zřejmé, že se kromě zařízení jedná rovněž o systémy s obsahem fluorovaných skleníkových plynů nebo regulovaných látek, na které se vztahují určité povinnosti.

Zpřesňující úprava. Byl doplněn odkaz na příslušný přímo použitelný evropský předpis.

Úprava odkazu v souvislosti s novou evropskou legislativou.

Doplňuje se povinnost následné kontroly těsnosti po provedené opravě zařízení či systému s obsahem regulované látky za účelem ověření účinnosti opravy z důvodu analogie této povinnosti stanovené pro zařízení a systémy s obsahem fluorovaných skleníkových plynů, kde tato povinnost vyplývá přímo z ustanovení čl. 4 odst. 5 druhá alinea nařízení 2024/573.

Aktualizuje se odkaz na platné nařízení EU.

Doplňuje se povinnost uchování povinně vedených záznamů o zařízení v místě provozu tohoto zařízení. Pro kontrolní činnost ČIŽP je uchování povinně vedených údajů o zařízení v místě provozu klíčové. Pokud tomu tak není, dává tato skutečnost prostor pro dodatečné zapisování chybějících či nekompletních údajů. Povinnost se váže ke způsobu vedení záznamů, ne k jejich obsahu.

Povinnost se vypouští z důvodu duplicity s ustanovením čl. 11 odst. 7 v souvislosti s čl.7 s odst. 4 nařízení (EU) 2024/573.

Celé ustanovení § 4a se vypouští. Čl. 11 odst. 3 nařízení 2024/573 zavádí zákaz, který obsahově odpovídá dosavadním ustanovení zákona. Zákaz pro jednorázové lahve je v čl. 11 odst. 3 specifikován jak zákaz uvádění na trh, tak dovozu, následného dodání či poskytnutí, použití nebo vývozu. Skladování a přeprava jsou umožněny pouze za účelem následné likvidace, z čehož jasně plyne, že pro jiné účely než pro účely následné likvidace nelze tyto nádoby skladovat ani přepravovat.

S ohledem na rozsah změn se uvedené ustanovení vkládá celé znovu, byť vychází ze stávajícího znění. Odůvodnění tohoto ustanovení reaguje na změny vůči stávající úpravě.

Upravuje se nadpis, a to doplněním o regulované látky, jelikož ustanovení se týká jak látek samotných, tak výrobků a zařízení, která je obsahují.

§ 5 odst. 1

Upřesňují se požadavky na údaje uváděné v celním prohlášení při dovozu a vývozu regulovaných látek nebo výrobků a zařízení, která je obsahují. Čl. 17 odst. 3 nařízení 2024/590 však neuvádí požadavek na uvedení označení dotčené regulované látky, přičemž tato informace je zásadní. Označením může být průmyslové označení, chemický název nebo chemický vzorec tak, jak je uvedeno v přílohách I nebo II nařízení 2024/590. Povinnost je zároveň formulována totožně jako ustanovení § 7 odst. 1, které se týká téhož požadavku ve vztahu k fluorovaným skleníkovým plynům spadajícím do působnosti nařízení 2024/573.

§ 5 odst. 2

Povinnost z § 5 odst. 2 stávajícího znění zákona je přesunuta do nového § 20a (vizte níže). Navrhovaný odstavec 2 odpovídá stávajícímu znění odstavce 3.

Poplatková povinnost založená § 6 se zrušuje.

S ohledem na rozsah změn se uvedené ustanovení vkládá celé znovu, byť vychází ze stávajícího znění. Odůvodnění tohoto ustanovení reaguje na změny vůči stávající úpravě.

Upravuje se nadpis, a to doplněním o fluorované skleníkové plyny, jelikož ustanovení se týká jak látek samotných, tak výrobků a zařízení, která je obsahují.

§ 7 odst. 1

Upřesňují se požadavky na údaje uváděné v celním prohlášení při dovozu a vývozu F-plynů nebo výrobků a zařízení, která je obsahují. Čl. 23 odst. 3 nařízení 2024/573 však neuvádí požadavek na uvedení označení dotčeného F-plynu, přičemž takto informace je zásadní. Označením může být průmyslové označení, chemický název nebo chemický vzorec tak, jak je uvedeno v přílohách I, II nebo III nařízení 2024/573.

§ 7 odst. 2

Nově navrženo, aby úprava regulovaných látek odpovídala symetricky úpravě F-plynů v § 5.

§ 7 odst. 3 (stávající znění)

Povinnost z odstavce 3 stávajícího znění zákona je přesunuta do nového § 20a (vizte níže).

Cílem navrženého ustanovení je zakotvit, že v případě, že se nakládá se znovuzískaným fluorovaným skleníkovým plynem (tj. znovuzískání ve smyslu čl. 3 odst. 11 nařízení 2024/573 prováděné v souladu postupem stanoveným v čl. 8 tohoto nařízení), a to za účelem provedení recyklace nebo regenerace tohoto znovuzískaného fluorovaného skleníkového plynu, neaplikuje se zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“). Recyklací a regenerací se rozumí recyklace a regenerace ve smyslu čl. 3 odst. 12 a 13 nařízení 2024/573. Jejich význam je odlišný od terminologie používané v odpadové legislativě.

Navržené ustanovení tedy znamená, že nakládání se znovuzískaným fluorovaným skleníkovým plynem během jeho recyklace pro jeho opětovné použití a v případě plynu určeného k regeneraci až do okamžiku předání do místa, kde osoba, která k tomu má povolení podle § 10a zákona provádí regeneraci nebude podléhat povinnostem podle zákona o odpadech. To zahrnuje i převoz znovuzískaného F-plynu do sběrného místa, které je schopné jej analyzovat a určit, zda je F-plyn dále možné použít pro recyklaci či regeneraci.

Pokud bude ve sběrném místě na základě výsledku analýzy určeno, že znovuzískaný F-plyn je natolik znečištěný, že může být pouze zneškodněn, podléhá od tohoto okamžiku plnému režimu zákona o odpadech a musí být předán k odstranění v souladu se zákonem o odpadech. Pro odpady určené k odstranění je místo ověření vlastností F-plynu místem vzniku odpadu, ve kterém může být odpad shromažďován ve smyslu § 11 odst. 3 zákona o odpadech. Osoba, která ověření provedla je původcem odpadu a zaeviduje jeho vznik jako A00. Pro přepravu plynu určeného k odstranění platí veškerá pravidla pro přepravu odpadů.

Technologie, kde je prováděna regenerace, a místo, kde se nachází, je zařízením určeným pro nakládání s odpady ve smyslu § 11 odst. 1 písm. r) zákona o odpadech a osoba, která má povolení podle § 10a zákona je jeho provozovatelem. Provádění regenerace je využívání odpadu formou recyklace ve smyslu § 11 odst. 1 písm. l) zákona o odpadech, případně přípravy na opětovné použití ve smyslu § 11 odst. 1 písm. m) zákona o odpadech. Od okamžiku převzetí F-plynu k regeneraci do takového zařízení, se uplatní povinnosti podle zákona o odpadech. Vstupující F-plyn se zaeviduje jako odpad vzniklý v tomto zařízení určeném pro nakládání s odpady pod kódem A00.

Platí také, že znovuzískaný F-plyn je vždy považovaný za odpad, pokud neexistuje žádný legální způsob jeho dalšího použití (viz postupně zaváděná omezení pro používání znovuzískaných F-plynů podle čl. 13 nařízení 2024/573), a tato látka musí být zneškodněna. Se znovuzískaným F-plynem je třeba nakládat jako s odpadem také v případě, kdy již v okamžiku znovuzískávání je úmyslem znovuzískané látky zneškodnit, a dále také v případě, že úroveň znečištění F-plynu neumožní látku dále recyklovat či regenerovat (recyklace nebo regenerace nejsou technicky a ekonomicky proveditelné).

Co se týče kontrolovatelnosti nakládání se znovuzískanými fluorovanými skleníkovými plyny, je třeba zdůraznit, že osoba provádějící regeneraci znovuzískaných F-plynů musí mít podle § 10a odst. 1 zákona vždy povolení od Ministerstva životního prostředí k provádění této činnosti. Aby získala povolení, musí doložit rozhodnutí krajského úřadu o povolení provozu zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů, doklad o školení fyzických osob provádějících znovuzískávání, regeneraci nebo zneškodňování regulovaných látek, popis použité technologie. V povolení jsou stanoveny podmínky pro nakládání s regulovanými látkami nebo fluorovanými skleníkovými plyny anebo zařízeními obsahujícími tyto látky nebo plyny.

Aktualizuje se odkaz na platné prováděcí nařízení EU, přičemž v době předání materiálu do připomínkových řízení se jednalo pouze o nařízení Komise (EU) 2024/2215, které nahradilo předcházející právní předpis.

Upravuje se znění úvodní části tohoto ustanovení tak, že obsahuje veškeré formální požadavky vyplývající ze správního řádu a doklad o zaplacení správního poplatku, který se sem přesouvá z původního § 8 odst. 2 písm. g) a dále je zde vymezen pojem „podkladové materiály“, které jsou dále v tomto § rozepsány.

Rozšiřuje se okruh povinně předkládané dokumentace k přístrojovému vybavení, na kterém hodnotící a certifikační subjekt provádí praktické zkoušky žadatelů o vydání certifikátu podle § 10 zákona. Ačkoliv je soupis přístrojového vybavení součástí rozhodnutí o povolení k výkonu hodnotícího a certifikačního subjektu, v některých případech nelze toto vybavení blíže specifikovat či identifikovat za pomoci výrobního čísla. Jedná se např. o školní výukové panely, drobnější přístroje, nástroje, vybavení a materiál potřebný pro prověření praktických dovedností žadatele. Fotodokumentace pomůže lépe doložit požadavek na vybavení hodnotícího a certifikačního subjektu.

Doplňuje se požadavek na formát čísla certifikátu tak, aby bylo zachováno jednoznačné nastavení zaručující jedinečnost každého vystaveného certifikátu a znemožňující duplikaci čísel. Přesunem kompetence vydávání certifikátů z ministerstva na hodnotící a certifikační subjekty v souvislosti s novelizačním zákonem č. 60/2023 Sb. došlo zároveň k rozložení této činnosti mezi vícero subjektů. Je proto nutné nastavit podmínky pro formát čísla certifikátu, který posoudí a schválí ministerstvo při podání žádosti o vydání povolení k výkonu činnosti hodnotícího a certifikačního subjektu. Součástí čísla certifikátu je také údaj o roku vydání, který je velmi důležitý ve vztahu k povinnosti absolvování školení k obnovení znalostí nebo procesu hodnocení podle čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573 a § 9a odst. 1 tohoto zákona, které musí všichni držitelé certifikátu absolvovat alespoň každých sedm let. Informace o roku vydání přímo v čísle certifikátu usnadní jak samotnému držiteli certifikátu tak zejména provozovateli/osobě užívající služby certifikované osoby se jednoduše a rychle zorientovat v plnění budoucí povinnosti absolvování školení či procesu hodnocení certifikovanou osobou v sedmiletých cyklech. Více k povinnostem přeškolování je uvedeno v čl. I bod 24.

Jde o úpravu analogickou s požadavkem v § 9 odst. 2 písm. d) zákona.

Vypouští se požadavek na doložení vzoru žádosti o vydání certifikátu, neboť ten byl určen pro stav, kdy certifikáty vydávalo ministerstvo na základě žádosti o vydání certifikátu žadatelem, který úspěšně absolvoval teoretickou a praktickou část zkoušky u hodnotícího subjektu. Aby byly pro žadatele o certifikát zřejmé všechny požadavky pro vydání certifikátu, hodnotící subjekt úspěšným absolventům předával vzor žádosti o vydání certifikátu. Přesunem kompetence certifikace na hodnotící a certifikační subjekt je tento požadavek nadbytečný, a z toho důvodu se vypouští.

Přesouvá se požadavek předložení dokladu o zaplacení správního poplatku do § 8 odst. 2, úvodní část (viz odůvodnění čl. I bod 16).

Doplňuje se požadavek na vzdělání a praxi členů zkušebních komisařů v souvislosti s rozšířením povinnosti certifikace fyzických osob také na příslušné alternativy fluorovaných skleníkových plynů, včetně přírodních chladiv, podle čl. 10 odst. 1 nařízení 2024/573. Doložením praxe v oboru alternativ F-plynů je nutnou podmínkou pro schválení zkušebního komisaře. Jedná se o praxi v oblasti nakládání a používání uhlovodíků (propan), CO2 a HN3, pro které jsou čl. 8 odst. 4 prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/2215 zavedeny samostatné kategorie certifikátů. Vyžadováno bude doložení praxe s konkrétními přírodními chladivy podle kategorie certifikace, které má být dotyčná osoba zkušebním komisařem.

Ruší se přílohy rozhodnutí vydaného MŽP o vydání povolení k výkonu činnosti hodnotícího a certifikačního subjektu. Při oznámení každé, byť sebemenší změny, ze strany hodnotícího a certifikačního subjektu bylo nutné ve správním řízení vydat změnu rozhodnutí MŽP, jelikož pouze podkladové materiály, které byly součástí vydaného rozhodnutí byly považovány za závazné a jediné, podle kterých bylo možno postupovat. Vydání rozhodnutí pro výkon činnosti hodnotícího a certifikačního subjektu je možné pouze na základě předložení kompletních materiálů požadovaných § 8 odst. 2 a jejich posouzení ze strany MŽP. V případě nekompletnosti či nedostatečnosti, MŽP rozhodnutí nevystaví. V případě kontroly může kontrolní orgán u MŽP vyžádat podkladové materiály, které byly hodnotícím a certifikačním subjektem předloženy jako součást žádosti a porovnat postup při výkonu činnosti hodnotícího a certifikačního subjektu. Hodnotícím a certifikačním subjektům vyplývá z § 8a odst. 1 písm. b) oznamovací povinnost změn učiněných v podkladových materiálech. V případě podání oznámení o provedení změny nebude nadále potřebné vydávat změnu rozhodnutí ve správním řízení, což bylo doposud pouze administrativním krokem a oboustranně administrativní zátěží bez přidané hodnoty.

Celý tento odstavec je s ohledem na množství v něm provedených změn vložen znovu, vychází nicméně ze stávajícího znění. Níže uvedené odůvodnění proto reaguje pouze na změny oproti platné úpravě.

§ 8a odst. 1 písm. b)

Zavádí se nová povinnost hodnotícím a certifikačním subjektům aktualizovat zkušební materiály tak, aby odpovídaly přímo použitelným předpisům EU. Uvedené subjekty začaly na základě povolení ministerstva vykonávat svou činnost v souvislosti se zavedením systému certifikace v souvislosti s prvním nařízením o F-plynech (ES) 842/2006 a na úrovni hodnotících subjektů tuto činnost vykonávají řadu let. Vzhledem k vývoji požadavků a změnám předpisů EU je potřebné zajistit, aby také certifikační subjekty adekvátně reagovaly na tyto změny a řádně a včas upravily veškeré materiály související s procesem hodnocení. Úpravu certifikačních programů včetně procesů hodnocení stanovuje členským státům přímo čl. 10 odst. 3 nařízení 2024/573. Aby bylo možné úpravu materiálů ověřit, hodnotící a certifikační subjekt musí provedené změny ohlásit ministerstvu ve lhůtě do 15 dnů, což je pro zaslání upravených materiálů dostatečná doba.

Analogie s požadavkem pro atestační subjekt v § 9 odst. 4 písm. b) zákona.

§ 8a odst. 1 písm. d) (původní znění)

Vypouští se požadavek na hodnotící a certifikační subjekt nepožadovat povinné absolvování školení uchazeči o složení teoretické a praktické zkoušky s cílem získání certifikátu. Nové schéma nastavení povinných přeškolování či absolvování procesu hodnocení s cílem zvýšení kvalifikace dle ustanovení čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573 s periodicitou alespoň jednou za sedm let naopak vyžaduje povinné absolvování školení či proces hodnocení a výkon těchto činností návrh zákona v § 9b odst. 1 umožňuje mimo jiné hodnotícím a certifikačním subjektům, které zároveň pořádají proces hodnocení a vydávání certifikátů na základě prováděcích právních předpisů stanovujících minimální požadavky. Tyto požadavky jsou shodné jak pro proces hodnocení, tak pro školení. Návrh zákona zároveň v § 9a odst. 2) stanovuje povinnost osobě, která v rámci procesu hodnocení k obnovení znalostí dle čl. 10 odst. 9 neuspěje povinně absolvovat právě školení k obnovení znalostí.

§ 8a odst. 1 písm. d)

Prodlužuje se období, po které má hodnotící a certifikační subjekt povinnost uchovávat záznamy o teoretické a praktické zkoušce ze stávajících 5 let na 7 let, což je doba, která odpovídá požadavku periody, během které musí každá certifikovaná osoba absolvovat povinné školení k obnovení znalostí nebo proces hodnocení podle čl. 10 odst. 9 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2024/573.

§ 8a odst. 1 písm. e)

Formálně se doplňuje povinnost vedení evidence o vydaných certifikátech nebo osvědčení o složení zkoušky hodnotícím a certifikačním subjektem. Tento subjekt již má stanovenou povinnost předávat údaje ministerstvu, nicméně sama povinnost vést evidenci nebyla v zákoně stanovena. Výčet údajů, které jsou s každým vydaným certifikátem či osvědčením o složení zkoušky hodnotícím a certifikačním subjektem vedeny a předávány ministerstvu za účelem jejich vedení v informačním systému podle § 13 zákona jsou specifikovány v § 13 odst. 2 písm. a) až f) zákona.

Je potřeba rozlišit evidenci o vydaných certifikátech, které může vydat pouze hodnotící a certifikační subjekt, kterému bylo ministerstvem vydáno povolení podle § 8 odst. 1 zákona, zatímco v případech, kdy je pro danou oblast k dispozici pouze hodnotící subjekt mající povolení ministerstva se vydává pouze osvědčení o složení zkoušky, na jejímž základě a za doložení dalších potřebných dokladů žadatelem vydá certifikát ministerstvo. I v takovém případě je potřebné vést evidenci a o vydaných osvědčeních o složení zkoušky vést evidenci.

§ 8a odst. 1 písm. f)

V případě, že hodnotící a certifikační subjekt ukončí svou činnost předá veškerou evidenci o osobách, které prošly procesem certifikace ministerstvu. Tímto ustanovením je zaručeno, že evidence bude i nadále dostupná a archivovaná.

§ 8a odst. 1 písm. h)

Tento pododstavec implementuje povinnosti členských států uvedené v čl. 10 odst. 3 a 9 nařízení 2024/573, které jsou implementovány dále v zákoně a souvisí s úpravami v § 8a odst. 1 písm. h), § 8a odst. 4, § 9 odst.4 písm. g), § 9a, § 9b, § 10 odst. 1 a přechodnými ustanoveními.

Hodnotícím a certifikačním subjektům, které poskytují certifikační programy podle čl. 10 odst. 3 v rozsahu čl. 10 odst. 5 nařízení 2024/573 je nově stanovena povinnost uspořádání a nabídnutí školení v rozsahu požadavků čl. 10 odst. 5 tohoto nařízení. Minimální požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti pro jednotlivé okruhy zařízení stanovují příslušná prováděcí nařízení Komise. V době předložení materiálu do připomínkového řízení se jednalo o prováděcí nařízení Komise 2024/2215, které již nahradilo předchozí právní předpis, nicméně pro další oblasti jsou zatím platná prováděcí nařízení vydaná podle předchozí právní úpravy. Tato prováděcí nařízení budou v průběhu roku 2025 nahrazena novými předpisy. Jedná se o prováděcí nařízení 304/2008, 306/2008 a 2015/2066.

Zároveň mají členské státy povinnost dle čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573 zajistit, že se certifikované osoby musí alespoň každých sedm let účastnit pravidelných školení k obnovení znalostí nebo absolvovat proces hodnocení, který je stanoven v čl. 10 odst. 3 nařízení 2024/573. K tomu vizte blíže odůvodnění změn v § 9a a § 9b.

Analogie v § 9 odst. 4 písm. g).

§ 8a odst. 1 písm. i)

Tento pododstavec implementuje povinnosti členských států uvedené v čl. 10 odst. 3 a 9 nařízení 2024/573, které jsou implementovány dále v zákoně, viz předchozí bod.

Hodnotícím a certifikačním subjektům, které poskytují certifikační programy podle čl. 10 odst. 3 v rozsahu čl. 10 odst. 5 nařízení 2024/573 je nově stanovena povinnost nabídnout také proces hodnocení ve smyslu čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573. Obsahově certifikační programy i proces hodnocení jsou totožné a musí reflektovat minimální požadavky na vydávání certifikátů fyzickým osobám uvedené v přílohách příslušných prováděcích nařízení. Tyto stanovují minimální požadavky na dovednosti a znalosti, které hodnotící orgány zajišťují. Vzhledem k identickému požadavku na certifikační programy i procesy hodnocení je na místě povinnost nabídnutí procesu hodnocení stanovit právě hodnotícím a certifikačním subjektům.

Hodnotícímu a certifikačnímu subjektu je umožněno zvolit, zda v případě osoby, která splní požadavky pro vydání různých typů certifikátů podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/2215, zda vydá každý typ certifikátu zvlášť, nebo zda vydá jeden certifikát kombinující více typů. Součástí každého certifikátu (samostatného i kombinovaného) musí být uvedení také činností, na které se příslušný typ/typy certifikace vztahují.

Doplněn chybějící odkaz, oprava legislativně technického nedostatku.

Implementována je možnost osvobodit žadatele od požadavku složení části zkoušky, pokud žadatel již dříve získal potřebnou kvalifikaci, dovednosti a znalosti odpovídající požadavkům stanoveným v přílohách příslušných prováděcích nařízení a vyžadovat pouze složení dodatečné zkoušky z té části, která nebyla získanou kvalifikací dosažena, a to na základě ustanovení čl. 4 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2024/2215, které stanovuje minimální požadavky na vydávání certifikátů fyzických a právnických osob v oblasti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, organických Rankinových cyklů a chladicích jednotek chladírenských nákladních vozidel, chladírenských přívěsů, chladírenských lehkých užitkových vozidel, intermodálních kontejnerů a železničních vagonů obsahujících F-plyny nebo jejich alternativy. V době předložení materiálu do MPŘ zatím nebyly v Úředním věstníku EU vydány další prováděcí nařízení Komise stanovující požadavky na minimální znalosti a dovednosti pro další relevantní oblasti (stacionární protipožární zařízení, elektrická spínací zařízení, rozpouštědla), nicméně návrhy všech těchto nařízení počítají s rovným přístupem a uplatněním totožného ustanovení.

V praxi jde o sektor chlazení, klimatizací a tepelných čerpadel (v rozsahu prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/2215), kde se celý systém certifikace rozšiřuje o alternativní přírodní chladiva, pro která již v ČR existuje kurz odpovídající požadavkům stanoveným přílohou I prováděcího nařízení Komise, tento kurz pořádá Svaz chladicí a klimatizační techniky, který na evropské úrovni sdružuje organizace AREA (Evropská asociace pro chlazení, klimatizace a tepelná čerpadla), která se podílela na přípravě požadavků na minimální znalosti a dovednosti uvedené v příloze zmíněného prováděcího předpisu.

Úspěšným absolventům kurzu bude jeho absolvování uznáno jako splnění části požadavku na certifikaci dle nového schématu uvedeného v příloze nařízení (EU) 2024/2215 a analogicky také dalších prováděcích nařízení s tím, že od těchto osob bude hodnotící a certifikační subjekt vyžadovat pouze složení té části zkoušky, která nebyla absolvovaným kurzem pokryta. Jde o část, která se týká fluorovaných skleníkových plynů.

Toto ustanovení se vztahuje na žadatele o vydání nového certifikátu. Analogicky je stejné osvobození nastaveno také pro osoby absolvující povinné přeškolení nebo proces hodnocení ve smyslu čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573 dle § 9a odst. 4 zákona.

Legislativně technická úprava – aktualizace odkazu.

Upravuje se znění úvodní části tohoto ustanovení tak, že obsahuje veškeré formální požadavky vyplývající ze správního řádu a doklad o zaplacení správního poplatku, který se sem přesouvá z původního § 9 odst. 2 písm. f) a dále je zde vymezen pojem „výukové a podkladové materiály“, které jsou dále v tomto § rozepsány.

Doplňuje se požadavek na formát čísla osvědčení tak, aby bylo zachováno jednoznačné nastavení zaručující jedinečnost každého vystaveného osvědčení a znemožňující duplikaci čísel. Ačkoliv je v praxi označování jedinečným číslem osvědčení používáno, současná legislativa tuto povinnost přímo nestanovila. Pro naprostou jednoznačnost tohoto požadavku se povinnost do tohoto ustanovení doplňuje.

Součástí čísla osvědčení je také údaj o roku vydání, který je velmi důležitý ve vztahu k povinnosti absolvování školení k obnovení znalostí podle čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573 a § 9a odst. 3 tohoto zákona, které musí všichni držitelé osvědčení absolvovat alespoň každých sedm let. Informace o roku vydání přímo v čísle osvědčení usnadní jak samotnému držiteli osvědčení tak zejména provozovateli/osobě užívající služby osoby, které bylo vydáno osvědčení se jednoduše a rychle zorientovat v plnění budoucí povinnosti absolvování školení v sedmiletých cyklech. Více k povinnostem přeškolování je uvedeno v odůvodnění čl. I bodu 24 níže.

Jde o úpravu analogickou s požadavkem v § 8 odst. 2 písm. c) zákona.

Přesouvá se požadavek předložení dokladu o zaplacení správního poplatku do § 9 odst. 2, úvodní část (viz odůvodnění čl. I bod 28).

Upravuje se termín „podkladové materiály“ tak, aby odpovídal zavedenému pojmu v § 9 odst. 2 úvodní část.

Zavádí se nová povinnost atestačním subjektům aktualizovat výukové materiály tak, aby odpovídaly přímo použitelnému předpisu EU. Uvedené subjekty začaly na základě povolení ministerstva vykonávat svou činnost v souvislosti se zavedením systému školení pracovníků v oblasti autoklimatizací v souvislosti s prvním nařízením o F-plynech (ES) č. 842/2006 a na úrovni atestačních subjektů tuto činnost vykonávají řadu let. Vzhledem k vývoji požadavků a změnám předpisů EU je potřebné zajistit, aby také atestační subjekty adekvátně reagovaly na tyto změny a řádně a včas upravily veškeré materiály související s procesem hodnocení. Zajistit úpravu školicích programů pro získání osvědčení o školení stanovuje členským státům přímo čl. 10 odst. 3 nařízení 2024/573. Aby bylo možné úpravu materiálů ověřit, atestační subjekt musí provedené změny ohlásit ministerstvu ve lhůtě do 15 dnů, což je pro zaslání upravených materiálů dostatečná doba.

Analogie s požadavkem pro atestační subjekt v § 9 odst. 4 písm. b) zákona.

Prodlužuje se období, po které má atestační subjekt povinnost uchovávat záznamy o školení ze stávajících 5 let na 7 let, což je doba, která odpovídá požadavku periody, během které musí každá osoba, které bylo vydáno osvědčení o školení absolvovat povinné školení k obnovení znalostí podle čl. 10 odst. 9 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2024/573.

Legislativně technická úprava – aktualizace odkazu.

Doplněna povinnost informování taktéž o školení, jelikož uchazeči o vydání osvědčení musejí absolvovat školení (stanoveno nařízením 2024/573 - čl. 4 odst. 7 poslední pododstavec) zakončené zkouškou (stanoveno § 9 odst. 4 zákona).

§ 9 odst. 4 písm. f)

Zavádí se požadavek na vedení evidence proškolených osob, kterým bylo vydáno osvědčení a předávání údajů ministerstvu. Jde o nastavení stejné povinnosti atestačním subjektům jako mají stanoveny hodnotící a certifikační subjekty v § 8a odst. 1 písm. e) zákona. Tento požadavek byl součástí požadavku na atestační subjekt před novelou zákona č. 60/2023 Sb. V té době však nebyly nařízením o fluorovaných skleníkových plynech stanoveny požadavky na povinná přeškolování v sedmiletých intervalech ani povinnost prokazování se a vedení evidence čísel osvědčení při nákupu F-plynů, kdy ve veřejně přístupné části lze údaj o existenci osvědčení ověřit.

Požadované jsou informace zaručující jednoznačnou identifikaci držitele osvědčení, která bude důležitá také při absolvování pravidelných školení. Jde o údaje uvedené v § 13 odst. 2 zákona (jméno a příjmení, číslo osvědčení o školení, datum jeho vydání a informaci o subjektu, který osvědčení vydal, adresa sídla, identifikační číslo osoby je-li přiděleno, telefonní číslo a adresa elektronické pošty, datum narození a adresa místa pobytu a datum, kdy osoba, které bylo vydáno osvědčení o školení k obnovení znalostí absolvovala školení k obnovení znalostí). Na veřejně přístupných stránkách ministerstva nejsou zveřejňovány informace o datu narození, místě pobytu a kontaktních údajích fyzických osob nepodnikajících. Údaj o datu narození umožňuje lépe identifikovat držitele osvědčení (jméno a adresa mohou být shodné) a také určit věkovou strukturu držitelů osvědčení, díky čemuž bude možné lépe vyhodnotit potřeby kapacitních nastavení pro povinná přeškolování. Seznam v plném rozsahu je neveřejný a slouží účelům informačním a kontrolním.

V souladu s čl. 11 odst. 6 nařízení o F-plynech je prodej a nákup F-plynů pro servisní a další účely umožněn pouze osobám držícím certifikát či osvědčení – v současném nastavení lze ve veřejně přístupné databázi zkontrolovat držitele certifikátů, v případě osvědčení data nejsou veřejně přístupná.

Jde o úpravu analogickou s požadavkem § 8a odst. 1 písm. e) zákona.

§ 9 odst. 4 písm. g)

V případě, že atestační subjekt ukončí svou činnost předá veškerou evidenci o osobách, kterým bylo vydáno osvědčení o školení, ministerstvu. Tímto ustanovením je zaručeno, že evidence bude i nadále dostupná a archivovaná.

§ 9 odst. 4 písm. h)

Tento bod implementuje povinnosti členských států uvedené v čl. 10 odst. 3 a 9 nařízení 2024/573, které jsou implementovány dále v zákoně a souvisí s novelizačními body v § 8a odst. 1 písm. h), § 8a odst. 4, § 9 odst.4 písm. g), § 9a, § 9b, § 10 odst. 1 a v přechodných ustanoveních.

Atestačním subjektům, které poskytují školicí programy pro získání osvědčení o školení podle čl. 10 odst. 3 v rozsahu čl. 10 odst. 5 nařízení 2024/573 je nově stanovena povinnost uspořádat a nabídnut školení v rozsahu požadavků čl. 10 odst. 5 nařízení 2024/573. Minimální požadavky na dovednosti a znalosti školení pracovníků, pokud jde o klimatizační systémy některých motorových vozidel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny jsou prozatím stanoveny v příloze prováděcího nařízení č. 307/2008, toto prováděcí nařízení však bude v průběhu roku 2025 nahrazeno novým předpisem.

Zároveň mají členské státy povinnost dle čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573 zajistit, že se osoby, kterým bylo vydáno osvědčení o školení musí alespoň každých sedm let účastnit pravidelných školení k obnovení znalostí, které odpovídá rozsahem a strukturou požadavku na absolvování školení pro získání osvědčení o školení podle čl. 10 odst. 3. Blíže vizte odůvodnění ke změnámv § 9a a § 9b.⁠​‌‌‌​‌​‌​‌​‌‌‌​​⁠

Jde o úpravu analogickou s požadavkem v § 9 odst. 4 písm. g) zákona.

Atestačnímu subjektu je umožněno zvolit, zda v případě osoby, která splní požadavky pro vydání různých typů osvědčení podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/…, zda vydá každý typ osvědčení zvlášť nebo zda vydá jedno osvědčení kombinující více typů. Součástí každého osvědčení (samostatného i kombinovaného) musí být uvedení také činností, na které se příslušný typ/typy osvědčení vztahuje.

Upravuje se znění ustanovení tak, aby odpovídalo nově nastavené terminologii v §9 odst. 2 úvodní část.

§ 9a odst. 1

Nově se zavádí povinnost pro certifikovanou fyzickou osobu účastnit se školení k obnovení znalostí nebo absolvovat proces hodnocení. Jde o implementaci ustanovení čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573.

§ 9a odst. 2

Certifikovaná osoba se může rozhodnout, zda podle čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573 ve stanoveném časovém rozpětí alespoň jednou za sedm let absolvuje školení k obnovení znalostí nebo proces hodnocení. Rozhodne-li se certifikovaná osoba primárně pro absolvování procesu hodnocení (tedy prozkoušením u příslušného hodnotícího a certifikačního subjektu, který podle § 8a odst. 1 písm. h) nabízí proces hodnocení), u kterého však nevyhoví hodnotícím kritériím stanoveným vyhláškou č. 243/2023 Sb., musí povinně absolvovat školení k obnovení znalostí. Má se za to, že v případě neúspěchu v procesu hodnocení nemá certifikovaná požadované znalosti a dovednosti a tyto si absolvováním školení doplní a osvojí.

§ 9a odst. 3

Nově se zavádí povinnost osobám, kterým bylo vydáno osvědčení o školení, účastnit se školení k obnovení znalostí. Jde o implementaci ustanovení čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573.

§ 9a odst. 4

Implementována je možnost prominout žadateli složení té části zkoušky nebo části procesu hodnocení, pro kterou žadatel již dříve získal potřebnou kvalifikaci, dovednosti a znalosti odpovídající požadavkům stanoveným v přílohách příslušných prováděcích nařízení a vyžadovat pouze složení té části dodatečné zkoušky nebo procesu hodnocení, která nebyla získanou kvalifikací dosažena, a to na základě ustanovení čl. 4 odst. 3 prováděcího nařízení 2024/2215, které stanovuje minimální požadavky na vydávání certifikátů fyzických a právnických osob v oblasti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, organických Rankinových cyklů a chladicích jednotek chladírenských nákladních vozidel, chladírenských přívěsů, chladírenských lehkých užitkových vozidel, intermodálních kontejnerů a železničních vagonů obsahujících F-plyny nebo jejich alternativy. V době předložení materiálu do VPŘ/MPŘ zatím nebyly v úředním věstníku EU vydány další prováděcí nařízení Komise stanovující požadavky na minimální znalosti a dovednosti pro další relevantní oblasti (stacionární protipožární zařízení, elektrická spínací zařízení, rozpouštědla a klimatizační systémy některých motorových vozidel), nicméně návrhy všech těchto nařízení počítají s rovným přístupem a uplatněním totožného ustanovení.

Úspěšným absolventům kurzu bude jeho absolvování uznáno jako splnění části požadavku na absolvování školení k obnovení znalostí nebo procesu hodnocení dle nového schématu uvedeného v příloze nařízení 2024/2215 a analogicky je totéž nastaveno také pro využití u dalších prováděcích nařízení s tím, že od těchto osob bude hodnotící a certifikační subjekt nebo subjekt pořádající školení k obnovení znalostí vyžadovat pouze složení té části zkoušky nebo absolvování té části školení, která nebyla absolvovaným kurzem pokryta.

V praxi jde o sektor chlazení, klimatizací a tepelných čerpadel (v rozsahu prováděcího nařízení 2024/2215, kde se celý systém certifikace rozšiřuje o alternativní přírodní chladiva, pro která již v ČR existuje kurz odpovídajícím požadavkům stanoveným přílohou I prováděcího nařízení Komise, tento kurz pořádá Svaz chladicí a klimatizační techniky, který na evropské úrovni sdružuje organizace AREA (Evropská asociace pro chlazení, klimatizace a tepelná čerpadla), která se podílela na přípravě požadavků na minimální znalosti a dovednosti uvedené v příloze zmíněného prováděcího předpisu. V současné době úspěšně absolvovalo tento kurz spuštěný v roce 2019 na 600 osob, které jsou zároveň držiteli certifikátu k zacházení s fluorovanými skleníkovými plyny vydaného podle předchozích právních předpisů. Certifikace byla podmínkou pro možnost absolvování kurzu. Tyto osoby již nabyly a prokázaly znalosti požadované přílohou prováděcího nařízení Komise pro oblast přírodních alternativ F-plynů. Osobám, které dle svého rozhodnutí kurz absolvovali ještě před tím, než byly tyto znalosti vyžadovány povinně v rozsahu uvedeném v příloze prováděcího nařízení Komise, bude tento kurz uznán a tyto osoby absolvují pouze zbývající část dle požadavků, která se týká fluorovaných skleníkových plynů. Tímto se také výrazně ušetří kapacity subjektů poskytujících školení k obnovení znalostí a proces hodnocení, jelikož do termínu 12. 3. 2029 stanoveným v čl. 10 odst. 9 nařízení 573/2024 musí všechny certifikované osoby a osoby, kterým bylo vydáno osvědčení o školení absolvovat školení k obnovení znalostí nebo proces hodnocení.

§ 9a odst. 5

Ustanovení je založené na stejném principu jako § 9a odst. 4 zákona, se vztahem k osobám, kterým bylo vydáno osvědčení o školení atestačními subjekty – jde o pracovníky v oblasti klimatizačních systémů některých motorových vozidel s obsahem fluorovaných skleníkových plynů.

Cílem je prominutí účastníkům školení k obnovení znalostí podle čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573 tu části školení, která odpovídá svým obsahem a rozsahem kurzu, jež osoba, které bylo vydáno osvědčení o školení již dříve absolvovala. Účastník tak absolvuje pouze tu část školení, která je předepsaná v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2025/1893 a kurzem nebyla zahrnuta. Toto prováděcí nařízením členským státům umožňuje absolvování kurzu, který svým obsahem částečně odpovídá požadavkům nařízení danou část školení uchazečům uznat za plnohodnotné absolvování školení k obnovení znalostí.

V praxi se uplatnění tohoto ustanovení nepředpokládá, ministerstvo si není vědomo existence školení, které by svým obsahem a rozsahem odpovídalo nebo částečně odpovídalo požadavkům minimálních znalostí a dovedností uvedených v příloze prováděcího nařízení. Nicméně implementuje se také tato varianta z důvodu zachování rovných podmínek a stejného přístupu ke školení k obnovení znalostí jak pro oblasti, které jsou certifikované, tak pro oblast autoklimatizací, u nichž je vyžadováno osvědčení o školení.

§ 9a odst. 6

Ustanovení jednoznačně nastavuje, kdy lze podle § 9a odst. 4 a 5 osvobodit uchazeče od části školení k obnovení znalostí nebo části procesu hodnocení, která je totožná s minimálními požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti uvedených v příloze příslušných prováděcích nařízení Komise. Žadatel je od této části osvobozen pouze při prvním absolvování školení k obnovení znalostí či procesu hodnocení podle čl. 10 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/573, kdy je toto schéma implementováno a uváděno v praxi. V případě následujících školení k obnovení znalostí či procesu hodnocení, které je vyžadováno s periodou 7 let bude velmi pravděpodobně v platnosti totéž nařízení a totéž prováděcí nařízení, které bude stanovovat rozsah znalostí a dovedností. Proto proces školení či hodnocení bude mít velmi pravděpodobně totéž nastavení nyní i za 7 let a při druhém školení/hodnocení za 7 let by už všechny certifikované osoby a osoby, kterým bylo vydáno osvědčení měly projít školením k obnovení znalostí či procesem hodnocení v plném rozsahu.

§ 9b odst. 1

Implementace článku 10 odst. 9 nařízení 2024/573.

Ustanovení určuje subjekty, které mohou vykonávat činnost školení k obnovení znalostí ve smyslu čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573. Totéž ustanovení členským státům stanovuje povinnost zajistit účast certifikovaných osob a osob, kterým bylo vydáno osvědčení pravidelných školení nebo proces hodnocení k obnovení znalostí v sedmiletých cyklech. Nastavení této povinnosti je obsahem § 9a zákona.

Stanoveny jsou tři typy subjektů, které mohou školení k obnovení znalostí vykonávat. Jedná se o (1) hodnotící a certifikační subjekt podle § 8 zákona, který má zároveň podle ustanovení §8a odst. 1 písm. g) zákona povinnost nabídnutí a uspořádání školení k obnovení znalostí. Tento subjekt má ministerstvem vydané povolení činnosti na základě předložených dokladů a materiálů, které vycházejí a zohledňují požadavky minimálních znalostí a dovedností vyžadovaných přílohou příslušného prováděcího nařízení Komise. Taktéž (2) atestační subjekt podle § 9 zákona má podle ustanovení §9 odst. 4 písm. g) zákona povinnost nabídnout a uspořádat školení k obnovení znalostí pro osoby, kterým bylo vydáno osvědčení o školení. Atestační subjekty mají rovněž vydané povolení ministerstva k výkonu činnosti na základě předložených materiálů splňujících mimo jiné požadavky přílohy prováděcího nařízení (ES) č. 307/2008 na minimální dovednosti a znalosti pracovníků v oblasti autoklimatizací.

Poprvé musí všechny certifikované osoby a osoby, kterým bylo vydáno osvědčení o školení absolvovat školení k obnovení znalostí nebo proces hodnocení do 12.3.2029, tedy do 5 let od vstupu v platnost nařízení. V sektoru chlazení, klimatizací a tepelných čerpadel se jedná o cca 7500 osob, přičemž současné školicí kapacity jsou schopny zajistit proškolení pro cca 600 osob ročně. Jde tedy o požadavek proškolení velkého množství osob ve velmi krátkém období. Z toho důvodu je stanoven také třetí typ subjektu, který školení k obnovení znalostí může vykonávat.

Jedná se o střední odborné učiliště vyučující obor 26-52-H/01, Elektromechanik pro zařízení a přístroje, pod který spadají také zařízení s obsahem F-plynů a zaměřením na chladící a klimatizační techniku a tepelná čerpadla: https://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/2652H01. Školení proto reálně mohou vykonávat pouze učiliště s tímto zaměřením, které je dále definované ve školních vzdělávacích plánech (obor 26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik).

Rozšířením možnosti poskytování školení k obnovení znalostí na střední odborná učiliště dojde k navýšení kapacity pro zajištění přeškolení velkého množství osob v oblasti chlazení, klimatizací a tepelných čerpadel, zajištění kapacit také do budoucna, jelikož přeškolování (či požadavek na proces hodnocení) budou pokračovat i nadále v sedmiletých intervalech. Dojde také ke zpřístupnění školení v jiných než stávajících destinacích. Současná školení v oboru poskytuje Školicí středisko svazu chladicí a klimatizační techniky v Praze, Brně a v Ostravě. V případě zapojení středních odborných škol a učilišť (Praha, Brno, Kostelec n. Orlicí, Ostrava, Pardubice a Kolín) bude možné požadavek na první nápor přeškolení certifikovaných osob v oboru zvládnout.

§ 9b odst. 2

Závěrečná zkouška k ověření získaných znalostí absolvováním školení podle čl. 10 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/573 je nástrojem, který školení samému přidá váhu a zvýší pozornost účastníků. Má se za to, že všechny subjekty, kterých se činnost pořádání školení k obnovení znalostí může týkat jsou zkušené a vědí, co a jakým způsobem je potřebné na konci školení prověřovat, a proto není potřebné dále stanovovat konkrétní požadavky na tuto zkoušku. Obdobně je nastaveno školení zakončené zkouškou, které pořádají atestační subjekty podle § 9.

§ 9b odst. 3

Subjekty pořádající školení k obnovení znalostí mají povinnost 1 měsíc před jejich konáním informovat o místě a termínu ministerstvo a Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Stejnou povinnost mají také hodnotící a certifikační subjekty v případě pořádání certifikační zkoušky podle § 8a odst. 1 písm. f) zákona a atestační subjekty v případě pořádání školení a zkoušky podle § 9 odst. 4 písm. e) zákona.

§ 9b odst. 4

Implementace článku 10 odst. 9 nařízení 2024/573, souvislost s odůvodněním § 9 odst. 1 zákona a obdoba ustanovení § 9b odst. 3 zákona.

Souvislost s § 13 odst. 2 zákona.

Subjektu pořádajícímu školení k obnovení znalostí podle § 9b odst. 1 zákona je uložena povinnost vedení evidence údajů o proškolených osobách a následné předání informace ministerstvu za účelem zápisu do informačního systému. Ministerstvo tento systém vede a spravuje za účelem evidence údajů o dosud vydaných certifikátech a osvědčení o školeních. Jednotlivé požadované položky evidence jsou rozepsány u odůvodnění § 13 odst. 2 zákona.

Stávající údaje v informačním systému jsou poplatné době vydání certifikátu či osvědčení o školení a mohou být i více než 15 let staré (první certifikáty se začaly vydávat v roce 2009) a tudíž neaktuální. Jde zejména o údaje o adrese pobytu či sídla a kontaktní údaje (telefonní číslo a adresa elektronické pošty). Tyto údaje je tudíž nutné ověřit a aktualizovat. V případě chybějících údajů budou tyto do informačního systému doplněny.

Stanovená lhůta 30 dní na předání údajů ministerstvu ze strany subjektů pořádajících školení je dostatečná a odpovídá současně nastavené lhůtě pro předávání jiných údajů ministerstvu za účelem jejich zápisu do informačního systému podle § 13 zákona.

§ 9b odst. 5

Nastavena jsou jednotná pravidla pro všechny subjekty, které provádějí školení k obnovení znalostí. Každý absolvent školení k obnovení znalostí dle § 9b ke svému stávajícímu certifikátu či osvědčení obdrží potvrzení o tom, že splnil povinnost pro něj stanovenou v § 9a. V případě vydaných osvědčení o absolvování školení v oblasti autoklimatizací některá starší osvědčení nebyl nastaven systém jedinečných čísel. Pokud bude dotyčná osoba, která je držitelem takového osvědčení bez jedinečného čísla absolvovat školení k obnovení znalostí, bude mu jedinečné číslo nově přiděleno.

§ 9c odst. 1

Stanoveno je, že výhradně hodnotící a certifikační subjekty, kterým bylo vydáno ministerstvem povolení podle § 8 a 9 zákona mohou pořádat proces hodnocení vyžadovaný čl. 10 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/573. Jde o analogické nastavení jako je tomu v případě požadavku na školení k obnovení znalostí podle téhož ustanovení uvedené v odůvodnění k § 9b odst. 1.

§ 9c odst. 2

Subjekty pořádající proces hodnocení mají povinnost 1 měsíc před jejich konáním informovat o místě a termínu ministerstvo a Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Stejnou povinnost mají také hodnotící a certifikační subjekty v případě pořádání certifikační zkoušky podle § 8a odst. 1 písm. f) zákona a atestační subjekty v případě pořádání školení a zkoušky podle § 9 odst. 4 písm. e) zákona.

§ 9c odst. 3

Implementace článku 10 odst. 9 nařízení 2024/573, souvislost s odůvodněním § 9 odst. 1 zákona a obdoba ustanovení § 9b odst. 2 zákona.

Souvislost s § 13 odst. 2 zákona.

Hodnotícímu a certifikačnímu subjektu poskytujícímu proces hodnocení podle § 8a odst. 1 písm. h) zákona je uložena povinnost vedení evidence údajů o osobách, které absolvovaly proces hodnocení a následné předání informace ministerstvu za účelem zápisu do informačního systému. Ministerstvo tento systém vede a spravuje za účelem evidence údajů o dosud vydaných certifikátech. Jednotlivé požadované položky evidence jsou rozepsány u odůvodnění § 13 odst. 2 zákona.

Stávající údaje v informačním systému jsou poplatné době vydání certifikátu a mohou být i více než 15 let staré (první certifikáty se začaly vydávat v roce 2009) a tudíž neaktuální. Jde zejména o údaje o adrese pobytu či sídla a kontaktní údaje (telefonní číslo a adresa elektronické pošty). Tyto údaje je tudíž nutné ověřit a aktualizovat. V případě chybějících údajů budou tyto do informačního systému doplněny.

Stanovená lhůta 30 dní na předání údajů ministerstvu ze strany subjektů pořádajících školení je dostatečná a odpovídá současně nastavené lhůtě pro předávání jiných údajů ministerstvu za účelem jejich zápisu do informačního systému podle § 13 zákona.

§ 9c odst. 4

Nastavena jsou jednotná pravidla pro všechny subjekty, které provádějí školení k obnovení znalostí či proces hodnocení. Každý absolvent školení k obnovení znalostí či procesu hodnocení dle § 9b ke svému stávajícímu certifikátu či osvědčení obdrží potvrzení o tom, že splnil povinnost pro něj stanovenou v § 9a. V případě vydaných osvědčení o absolvování školení v oblasti autoklimatizací některá starší osvědčení nebyl nastaven systém jedinečných čísel. Pokud bude dotyčná osoba, která je držitelem takového osvědčení bez jedinečného čísla absolvovat školení k obnovení znalostí, bude mu jedinečné číslo nově přiděleno.

Ustanovení se rozšiřuje o povinnost certifikované právnické osobě zajistit, aby fyzická osoba, která pro ni vykonává činnost, na kterou je vyžadována certifikace, byla taktéž osobou certifikovanou a zároveň tato fyzická osoba splnila povinnost školení k obnovení znalostí nebo proces hodnocení podle § 9a odst. 1 zákona.

Povinnost certifikace fyzické osoby stanovuje čl. 10 odst. 1 nařízení 2024/573 a povinnost certifikace právnické osoby je stanovena v čl. 10 odst. 2 téhož nařízení. Certifikace právnické osoby je přímo závislá na zaměstnaných certifikovaných osobách, což vyplývá z požadavků na certifikaci právnických osob v příslušných prováděcích nařízeních Komise, které stanovují minimální požadavky na vydávání certifikátů. S ohledem na fluktuaci zaměstnanců (certifikovaných osob) může docházet a dochází k situacím, kdy certifikovaná právnická osoba nezaměstnává žádnou certifikovanou osobu a činnost, na kterou je vyžadována certifikace pro ni vykonává fyzická osoba bez certifikátu. Ta se tímto skutkem dostává pod sankci, nicméně ne tak certifikovaná právnická osoba. Aby se případům zneužívání certifikátů právnických osob předešlo, je nastavena uvedená povinnost. Certifikované právnické osoby tak mohou vykonávat činnosti na které je podle čl. 10 odst. 1 první pododstavec nařízení 2024/573 pouze prostřednictvím fyzických certifikovaných osob. V případě, že by činnost nebyla vykonávána certifikovanou fyzickou osobou, pak je na činnost nahlíženo jako by ji daná právnická osoba vykonávala bez platné certifikace.

Jelikož pro všechny fyzické certifikované osoby platí povinnost školení k obnovení znalostí nebo proces hodnocení podle § 9a odst. 1 zákona, je stanoveno, že certifikovaná právnická osoba nesmí tyto činnosti vykonávat prostřednictvím fyzické osoby, která uvedenou povinnost nesplnila.

Zneškodňování regulovaných látek je možné pouze s povolením vydaným ministerstvem na základě podané žádosti a splnění podmínek požadovaných v § 10a odst. 3 tohoto zákona a na základě ustanovení čl. 20 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/590, které umožňuje zneškodnění regulovaných látek uvedených v příloze I tohoto nařízení pouze technologiemi schválenými smluvními stranami Montrealského protokolu. Rozhodnutí přijatá ke zneškodňování regulovaných látek jsou uvedena na webové stránce ozonového sekretariátu: https://ozone.unep.org/treaties/destruction-disposal-and-management-banks.

Legislativně technická úprava – aktualizace odkazu.

Terminologická úprava v návaznosti na zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, podle kterého již zařízení pro nakládání s odpady nejsou povolována „souhlasem“ jako podle předchozí právní úpravy, ale nově „povolením provozu zařízení“.

Doplněna je možnost provedení změny povolení vydaného ministerstvem o případy, kdy o tuto změnu na základě předloženého odůvodnění požádá sama osoba, které bylo povolení vydáno. Může se jednat např. o změnu adresy, na kterou je činnost vázána apod. Nejrychlejší cestou ke změně vydaného povolení je pak situace, kdy požádá sama osoba, které bylo vydáno povolení.

Specifikována je ohlašovaná kategorie „znovuzískávání regulovaných látek při recyklaci výrobku“. Oproti ohlašované kategorii „znovuzískání regulovaných látek“ se jedná o odlišnou činnost. V případě znovuzískávání jde o odčerpání látky např. z chladicího okruhu výrobku a jde o běžnou činnost prováděnou certifikovanými fyzickými osobami, v případě znovuzískávání při recyklaci výrobku se jedná o využití technologie na zpracování vyřazených výrobků a zařízení (typicky skříní chladniček a mrazáků), kdy se na uzavřené lince tyto výrobky recyklují a získané produkty separují. Požadavky na provoz takového zařízení jsou naprosto odlišné a činnost znovuzískávání regulovaných látek při recyklaci výrobků je možná pouze s povolením ministerstva vydaným podle stávajícího § 10a odst. 2 písm. a) zákona.

Upravuje se výčet typů činností, pro které je stanovena reportingová povinnost v § 11 odst. 1 písm. a) až d) zákona. Doplňuje se do požadavků údajů o fluorovaných skleníkových plynech informace o látkách regenerovaných tak, aby ustanovení odpovídalo požadavku na tato data uvedenému v § 11 odst.1 písm. c) zákona. Zároveň se do požadovaných údajů o regulovaných látkách doplňuje kategorie těchto látek znovuzískaných při recyklaci výrobku tak, aby ustanovení odpovídalo požadavku na tato data uvedená v § 11 odst. 1 písm. d) zákona.

Tyto odstavce implementují ustanovení čl. 27 nařízení 2024/573. Cílem těchto 3 odstavců je zajištění dat o přímých emisích fluorovaných skleníkových plynů, které Česká republika potřebuje pro aktualizaci národního energeticko-klimatického plánu (NEKP) a jsou nezbytnými podklady pro každoroční zpracování Národního reportingu propadů a emisí skleníkových plynů (NIR). Tyto zprávy zpracovává Český hydrometeorologický ústav, který se dlouhodobě potýká s nedostatkem některých informací o použití F-plynů a jejich emisích v rámci některých sektorů. Oblasti, které jsou nedostatečně či vůbec zohledněny:

Tato data jsou v současnosti počítána metodou top-down.

Jako výchozí legislativa a politická opatření jsou pro přípravu Národní inventarizační zprávy (NIR – National Inventory Report), zprávy projekcí skleníkových plynů a NEKP nařízení 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Struktura a formát NIR jsou dány prováděcím nařízením 2020/1208 o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy. Emise skleníkových plynů včetně F-plynů jsou také součástí Bienial Transparency Report (BTR) a National Communication (NC), které jsou spolu s NIR ukotveny v Rámcové úmluvě o změně klimatu, jež rozšiřoval Kjótský protokol a následně Pařížská dohoda. Povinnost reportovat BTR je ukotvena v dodatku k rozhodnutí 18/CMA.1 a NC v rozhodnutí 9/CP.16. Povinnost reportovat NIR je ukotvena v Rámcové úmluvě o změně klimatu například pod rozhodnutím 1/CP.24.

Je zvolena taková cesta, aby zavedená povinnost neznamenala významné zvýšení administrativní zátěže pro sektor, ale zároveň aby byla získána data v současné době potřebná pro Národní reporting propadů a emisí skleníkových plynů (NIR). Ve většině případů vedení údajů a jejich uchování vyžaduje přímo nařízení 2024/573, nebo lze z povahy věci předpokládat znalost těchto údajů. Zákon stanovuje jejich přenesení povinnými osobami do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), tedy systému pro sběr dat z oblasti životního prostředí, do kterého jsou ohlašovány také další údaje podle § 11 tohoto zákona. Osoby, kterých se dále uvedené povinnosti týkají, se budou muset do systému ISPOP registrovat a data 1x ročně ohlásit.

Data o spotřebě a použití F-plynů v ČR budou užitečná také do budoucna, kdy při znalosti jejich množství a typu použití bude možné snáze odhadnout jejich budoucí potřebu např. pro servis stávajících zařízení, ale také potřeby na jejich regeneraci či zneškodnění. V neposlední řadě pak bude možné vysledovat s ohledem na nastavený harmonogram a předpokládaný trend jejich snižování případné ilegální dovozy, které se podílí na trhu s F-plyny v EU významnou měrou.

Zachována je frekvence podání 1 x ročně i termín stávajících ohlašovacích povinností do 31. března za předchozí kalendářní rok.

§ 11 odst. 3

Údaje o typu a množství fluorovaných skleníkových plynů použitých při výrobě nových zařízení s rozlišením, zda se jedná o látky nové, recyklované nebo regenerované. U těchto údajů lze předpokládat, že výrobci takovou informací disponují, jelikož F-plyny jsou předmětem obchodu, za které je nutné zaplatit, tudíž nebude problém informaci do systému ISPOP nahlásit. Zároveň je zde pro účely dalšího zpracování dat (více v předchozím bodu) rozlišení, zda byly tyto F-plyny použity ve stacionárních či mobilních zařízení. Z povahy odlišnosti provozu těchto typů zařízení se liší také míra emisí. Lze tak přesněji kvantifikovat emise konkrétní látky.

Povinnost se týká výrobců.

§ 11 odst. 4

Údaje o typu a množství fluorovaných skleníkových plynů použitých při instalaci nových zařízení, která jsou uváděna do provozu a nebyla předem F-plyny naplněna, mají obdobnou vypovídací hodnotu jako v případě údajů o F-plynech dle § 11 odst. 3 zákona naplněných do nových výrobků. Také zde lze předpokládat, že certifikované osoby takovou informací disponují, jelikož F-plyny jsou předmětem obchodu, za které je nutné zaplatit, tudíž nebude problém informaci do systému ISPOP nahlásit.

Požadovány jsou také informace o F-plynech, které byly použity pro servis a údržbu stávajících zařízení. Tyto informace jsou důležité pro přesné určení množství F-plynů, které z příslušných zařízení unikly. Jde o údaj o přímých emisích. Také u tohoto údaje se má za to, že certifikované osoby disponují informací o doplněných množstvích, jelikož jde o komoditu, která je předmětem obchodu a je nutné za ni zaplatit.

Požaduje se informace o tom, zda látky byly nové, recyklované nebo regenerované. Tento údaj pomáhá monitorovat situaci a dostupnost látek na trhu v ČR a také na případné zajištění dostatečných kapacit pro regeneraci znovuzískaných chladiv, která lze používat pro servis stávajících výrobků a zařízení.

Povinnost se týká certifikovaných osob.

§ 11 odst. 5

Povinnost vedení požadovaných údajů je stanovena v čl. 7 odst. 3 nařízení 2024/573, který zároveň na vyžádání umožňuje přístup k těmto údajům ze strany příslušného orgánu členského státu. S cílem získání informace o trhu s F-plyny a také jejich používání v ČR ministerstvo tyto údaje požaduje prostřednictvím podání hlášení do ISPOP. Informace je důležitá zejména ve vztahu k postupnému snižování (phase-down) uvádění na trh nových látek v souladu s přílohou VII nařízení 2024/573. Z pohybu a F-plynů na trhu v ČR lze vyvozovat nejen aktuální poptávku, spotřebu a potřebu, ale také ve vztahu se postupným řízeným snižováním nových látek lze vyvodit množství F-plynů nelegálně dodaných na trh EU/ČR. S výrazným omezením spotřeby nových F-plynů v roce 2027 půjde o 12 % a v roce 2030 už jen o 5 % množství F-plynů, které byly na trh uváděny v roce 2015. Nelegální trh s F-plyny v EU je značný, odhaduje se, že 30-50% F-plynů spotřebovaných v EU pochází z nelegálních dovozů. Více informací v reportu investigativní agentury pro životní prostředí (EIA)².

Povinnost se týká osob, které dodávají F-plyny.

Legislativně technická úprava v souvislosti s předchozím bodem.

Vzhledem k množství provedených úprav a upřesnění stávajícího znění je celý paragraf navržen v novém znění. Jelikož je doplněn požadavek na vedení a údajů o osobách, kterým bylo atestačním subjektem vystaveno osvědčení o školení, je o tuto položku rozšířen název paragrafu. O tuto oblast jsou adekvátně také rozšířeny všechna ustanovení.

Za účelem možnosti kontroly a vedení povinné evidence o nakupujících F-plynů podle čl. 11 odst. 6 nařízení 2024/573 vyžadované čl. 7 odst. 3 nařízení by měly být zpřístupněny údaje také o proškolených osobách v oblasti autoklimatizací, tedy osob, kterým byl atestačním subjektem vydáno osvědčení o školení. Podle tohoto ustanovení mohou pouze osoby, které jsou držiteli certifikátu podle čl. 10 odst. 1 prvního pododstavce nebo osvědčení o školení podle čl. 10 odst. 1 druhého pododstavce mohou nakupovat F-plyny uvedené v příloze I nebo v oddílu 1 přílohy II za účelem instalace, údržby, servisu nebo opravy zařízení obsahujících tyto plyny nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý.

Zákon ve znění platném do vstupu v platnost novely č. 89/2017 Sb. shromažďování údajů v informačním systému certifikovaných osob zahrnoval a údaje byly v kompletní šíři také veřejně zpřístupněny na webové stránce ministerstva. Z důvodu velkého objemu dat, která nebyla reálně v praxi zpracovávána, a z důvodu chybějícího právního titulu ke zpracování osobních údajů dle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) bylo uvedenou novelou vedení údajů o vydaných osvědčeních o školení zrušeno. I přes uvedené zrušení povinnosti v praxi všechny atestační subjekty, které aktivně vykonávají činnost školení, ministerstvu nadále údaje zasílají a tím pádem jsou uloženy v informačním systému, který není veřejně přístupný.

Jelikož se jedná o fyzické osoby či fyzické osoby podnikající, měla by být zveřejněna pouze informace jméno a případně IČO, číslo osvědčení o školení, datum vydání a datum, kdy bylo absolvováno požadované školení k obnovení znalostí v souladu s čl. 10 odst. 9 nařízení.

§ 13 odst. 2 písm. a) až h)

Doplněny jsou požadavky na vedení údajů, které slouží k jednoznačné identifikaci držitele certifikátu či osoby, které bylo vydáno osvědčení o školení, přičemž osobní údaje o těchto osobách jsou vedeny výhradně v informačním systému a nejsou zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva.

Doplněny jsou proto požadavky na vedení následujících údajů:

§ 13 odst. 2 písm. b)

Se změnou nastavení systému certifikace na národní úrovni, kdy tato povinnost v souvislosti se stávajícím znění § 8 zákona, kdy certifikáty vydávají hodnotící a certifikační subjekty a pouze tehdy, kdy takový subjekt není, pak ministerstvo je potřeba certifikační subjekt odlišit. Tato informace je důležitá v případě potřeby dohledání veškerých materiálů souvisejících s procesem hodnocení a certifikace dané osoby.

§ 13 odst. 2 písm. c)

Požadavek na uvedení adresy se přesunuje do nového písmene f).

§ 13 odst. 2 písm. e)

Zavádí se povinnost uvedení kontaktních údajů certifikované osoby, v praxi nastávají reálné situace, kdy je certifikovanou osobu nebo osobu, které bylo vydáno osvědčení o školení, třeba kontaktovat. Z toho důvodu je potřebné mít k dispozici aktuální kontaktní údaj.

§ 13 odst. 2 písm. f)

Údaj o datu narození umožňuje lépe identifikovat certifikovanou osobu nebo osobu, které bylo vydáno osvědčení o školení. Na jedné adrese mohou být osoby téhož jména. V případě osob téhož jména při změně adresy nelze s určitostí stanovit o koho se jedná. Na základě těchto dat lze určit také věkovou strukturu těchto osob, díky čemuž je možné lépe vyhodnotit potřeby nastavení kapacit pro absolvování školení k obnovení znalostí či procesu hodnocení vyžadovaných čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573.

Požadavek uvedení adresy místa pobytu je sem přesunut z písm. c) z důvodu vazby na fyzickou osobu nepodnikající a další určení údajů, které jsou a v tomto případě naopak nejsou zveřejnovány na internetových stránkách ministerstva z důvodu ochrany osobních údajů dle odst. 4.

§ 13 odst. 2 písm. g)

Nově vedený údaj vázaný na novou povinnost certifikovaných osob podle § 9a odst. 1 v souvislosti s povinností plynoucí z čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573. Veřejně přístupný údaj o datu absolvování školení k obnovení znalostí nebo procesu hodnocení certifikovaných osob ve veřejné části informačního systému bude přehlednou a účelnou informací pro všechny uživatele služeb, které certifikované osoby poskytují. Uživatelé služby certifikované osoby budou mít možnost ověření splnění podmínek opravňujících k výkonu činností, na které je vyžadována certifikace.

§ 13 odst. 2 písm. h)

Nově vedený údaj vázaný na novou povinnost osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení podle § 9a odst. 3 v souvislosti s povinností plynoucí z čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573. Veřejně přístupný údaj o datu absolvování školení k obnovení znalostí osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení ve veřejné části informačního systému bude přehlednou a účelnou informací pro všechny uživatele služeb, které tyto osoby poskytují. Uživatelé služby těchto osob budou mít možnost ověření o splnění podmínek opravňujících k výkonu činností, na které je vyžadováno osvědčení o školení.

§ 13 odst. 3

Obsah stávajícího odstavce 3 je reformulován a uveden v odstavci 4 návrhu novely zákona. Obsah navrhovaného odstavce 3 je věcně shodný se stávajícím odstavcem 4.

§ 13 odst. 4

Navržené ustanovení kombinuje odstavec 3 a odstavec 5 stávajícího znění. Určeny jsou údaje informačního systému certifikovaných osob a osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení, které jsou zveřejněny na internetových stránkách ministerstva a specifikovány jsou také údaje, které naopak zveřejňovány nejsou a slouží pouze pro interní potřeby ministerstva, hodnotících a certifikačních subjektů, atestačních subjektů a subjektů pořádajících školení k obnovení znalostí – jimi jsou údaj o datu narození a adrese místa pobytu (jde o fyzické osoby nepodnikající) a kontaktní údaje (telefonní číslo a adresa elektronické pošty). Více u odůvodnění příslušných ustanovení § 13 odst. 2 písm. e) a f) zákona.

§ 13 odst. 5

Obsah ustanovení je přesunut ze stávajícího odstavce 6.

Implementace čl. 29 odst. 3 poslední pododstavec nařízení 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech (odstavec 1) a čl. 26 odst. 3 poslední pododstavec nařízení 2024/590 o látkách poškozujících ozonovou vrstvu (odstavec 2).

Uvedené povinnosti členských států již byly částečně implementovány ve stávajícím znění zákona v § 5 odst. 2 a v § 7 odst. 3 zákona. Z povahy věci byla uvedená ustanovení přesunuta do nově vytvořeného paragrafu a upřesněna o konkrétní požadavky.

§ 13a odst. 1 písm. a) až d)

Adaptace ustanovení čl. 28 odst.3 a čl. 29 odst. 3 poslední alinea nařízení 2024/573

Stávající povinnost pro oblast fluorovaných skleníkových plynů je v souvislosti s předmětem uvedeným v čl. 1 a oblastí působnosti dle čl. 2 nařízení 2024/573 rozšířena také na části a součásti zařízení a jeho závislost provozu na F-plynech. Oproti stávajícímu znění v §7 odst. 3 je za účelem zajištění účinné kontroly a zajištění součinnosti kontrolovaných podniků doplněna jejich povinnost předložení dokladů uvedených v písm. b) až d), na základě kterých lze při kontrole zjistit adekvátní data nezbytná pro provedení účinné kontroly a vyvození závěrů.

§ 13a odst. 2 písm. a) až d)

Adaptace ustanovení čl. 25 odst. 3 a čl. 26 odst. 3 poslední alinea nařízení 2024/590

Stávající povinnost pro oblast látek poškozujících ozonovou vrstvu je v souvislosti s předmětem uvedeným v čl. 1 a oblastí působnosti dle čl. 2 nařízení 2024/590 rozšířena také na části zařízení a jeho závislost provozu na látkách poškozujících ozonovou vrstvu. Oproti stávajícímu znění v §5 odst. 2 je za účelem zajištění účinné kontroly a zajištění součinnosti kontrolovaných podniků doplněna jejich povinnost předložení dokladů uvedených v písm. b) až d), na základě kterých lze při kontrole zjistit adekvátní data nezbytná pro provedení účinné kontroly a vyvození závěrů.

Legislativně technická úprava, změna odkazu.

Upřesnění formulace, jež specifikuje subjekt, kterému lze uložit uvedené opatření k nápravě.

Implementace sankčních ustanovení čl. 31 odst. 3 písm. b) nařízení 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech a čl. 27 odst. 3 písm. b) nařízení 2024/590 o látkách poškozujících ozonovou vrstvu. Pravomoc k uvedeným úkonům v odůvodněných případech je uložena České inspekci životního prostředí, České obchodní inspekci, Generálnímu ředitelství cel a celním úřadům.

Vzhledem k tomu, že navrhovaný zákon je adaptačním předpisem zejm. k nařízení 2024/573 a nařízení 2024/590, které jsou přímo aplikovatelnými akty sekundárního práva Evropské unie, je jimi stanoveno poměrně velké množství konkrétních povinností. Nedodržení těchto povinností by pak mělo být sankcionováno nejen na základě obecných právních principů, ale také na základě konkrétních ustanovení uvedených v těchto nařízeních (čl. 31 nařízení 2024/573 a čl. 27 nařízení 2024/590). Systematika celého nově vkládaného celku s přestupky je vedena myšlenkou přehlednosti. Proto lze tento celek rozdělen do tří oblastí, a to přestupky k povinnostem uvedeným přímo v zákoně (byť jsou vkládány nově, tyto skutkové podstaty vychází ze stávajícího znění zákona), přestupky k povinnostem uvedeným v nařízení 2024/573 a přestupky k povinnostem uvedeným v nařízení 2024/590 (obojí zcela nová úprava).

Mimo to stojí relativně samostatně ustanovení obsahující skutkové podstaty, které navazují na povinnosti v nařízeních, ke kterým mají být stanoveny tzv. alternativní sankce (čl. 31 odst. 4 druhá alinea nařízení 2024/573 a čl. 27 odst. 4 druhá alinea nařízení 2024/590), tedy v tomto případě pokuty, jejichž horní hranice není stanovena pevnou částkou, nýbrž je revolučně odvozena od tržní hodnoty dotčených plynů nebo látek nebo výrobků a zařízení tyto plyny a látky obsahující. Charakter těchto skutkových podstat obsažených v § 19m vychází z § 19 odst. 1 stávajícího znění zákona. Znění jednotlivých přestupků a odkazy na jednotlivá ustanovení evropských předpisů obsahující příslušné povinnosti vychází ze Zásad tvorby právní úpravy přestupků.

Skutkové podstaty zahrnují přestupky fyzických, podnikajících fyzických i právnických osob, vzhledem k adresátům povinností jsou přestupky stanoveny i pro specifické subjekty, jako jsou hodnotící a certifikační subjekty, výrobci, dovozci, provozovatelé zařízení atp.

Výše pokut vychází ze stávajícího znění, přičemž je přibližně navýšena o kumulativní inflaci od roku 2012, kdy byl předpis vyhlášen, do současnosti. Předkladatel byl při jejich navrhování rovněž veden myšlenkou, že porušování právních předpisů v oblasti regulovaných látek a F-plynů se nesmí vyplácet, tedy ten, kdo záměrně postupuje nezákonně by neměl na takovém jednání (byť po zaplacení vyměřené pokuty) vydělat. Předkládaná novela nestanovuje nedůvodnou rozdílnost ve výši pokut pro fyzické a pro právnické osoby.

Je navrhováno, že většinu přestupků podle tohoto zákona projedná Česká inspekce životního prostředí, s výjimkou přestupků z oblasti označování zboží, které projedná Česká obchodní inspekce.

Stanovuje se, že příjem z pokut je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky, stejně jako dle stávajícího znění zákona.

Je uvedeno v souladu s § 47 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, že za přestupky podle tohoto zákona lze uložit zákaz činnosti jako sankci.

Mezi orgány vykonávající státní správu podle zákona č. 73/2012 Sb. bylo nutné uvést samostatně Generální ředitelství cel kvůli odlišným kompetencím oproti celním úřadům. Specifikace činnosti je uvedena v nově vloženém ustanovení § 25a zákona.

Legislativně technické úpravy v souvislosti s novou evropskou legislativou a nově vloženými ustanoveními obsahujícími skutkové podstaty.

Úprava ustanovení dle praxe po dohodě s Generálním ředitelstvím cel.

Stávající znění bylo nahrazeno nově písm. c), jehož znění se doplňuje o důvodné podezření k porušení povinností tohoto zákona, nařízení (EU) 2024/573 nebo nařízení (EU) 2024/590.

Nastaven je postup celní správy upravující zadržení fluorovaných skleníkových plynů, regulovaných látek a výrobků a zařízení, které je obsahují a dále povinnost informování České inspekce životního prostředí, která posoudí, zda došlo k porušení povinností podle tohoto zákona, nařízení (EU) 2024/573 nebo nařízení (EU) 2024/590. Zároveň je stanoveno, že celní úřad je příslušným orgánem pro předložení dokladů o zneškodnění trifluormethanu vyrobeného jako vedlejší produkt při výrobním procesu fluorovaných skleníkových plynů nebo látek poškozujících ozonovou vrstvu.

Rozšířena je možnost celních úřadů vyžádat spolupráci a odbornou pomoc při svých kontrolách také o ministerstvo, jakožto ústřední a gesční orgán informování České inspekce životního prostředí, která posoudí, zda došlo k porušení povinností podle tohoto zákona, nařízení (EU) 2024/573 nebo nařízení (EU) 2024/590.

§ 25a

Přesun povinnosti ze stávajícího § 25 odst. 1 písm. c) zákona. Vzhledem k odlišným kompetencím celních úřadů a Generálního ředitelství cel byla povinnost poskytování informací nově upravena v samostatném paragrafu. Doplněna je také povinnost uvedená data přímo poskytnout krom ministerstva také Českému hydrometeorologickému ústavu, která data přímo zpracovává pro účely Národního reportingu propadů a emisí skleníkových plynů (NIR).

Jako výchozí legislativa a politická opatření jsou pro přípravu Národní inventarizační zprávy (NIR – National Inventory Report), zprávy projekcí skleníkových plynů a NEKP nařízení 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Struktura a formát NIR jsou dány prováděcím nařízením 2020/1208 o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy. Emise skleníkových plynů včetně F-plynů jsou také součástí Bienial Transparency Report (BTR) a National Communication (NC), které jsou spolu s NIR ukotveny v Rámcové úmluvě o změně klimatu, jež rozšiřoval Kjótský protokol a následně Pařížská dohoda. Povinnost reportovat BTR je ukotvena v dodatku k rozhodnutí 18/CMA.1 a NC v rozhodnutí 9/CP.16. Povinnost reportovat NIR je ukotvena v Rámcové úmluvě o změně klimatu například pod rozhodnutím 1/CP.24.

§ 25b

Implementace ustanovení uvedených v čl. 28 odst. 3 nařízení 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech a čl. 25 odst. 3 nařízení 2024/590 o látkách poškozujících ozonovou vrstvu. Ministerstvo, Česká inspekce životního prostředí, Česká obchodní inspekce, Generální ředitelství cel a celní úřady mají povinnost si mezi sebou vyměňovat informace nezbytné pro vymáhání plnění povinností stanovených dotčenými nařízeními a tímto zákonem.

Po jednání s Celní správou České republiky se upřesňuje, že stanovené údaje z celní evidence poskytuje Ministerstvu životního prostředí Generální ředitelství cel. Příloha je upravena dále po dohodě s Celní správou České republiky upravena v oblasti kódu TARIC.

Cílem přechodných ustanovení je umožnit absolvování školení k obnovení znalostí nebo proces hodnocení podle § 9b zákona ještě před nabytím účinnosti tohoto zákona.

Povinnost členských států zajištění pravidelných školení k obnovení znalostí v případě certifikovaných osob nebo osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení nebo absolvování procesu hodnocení certifikovanými osobami v souladu s čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech může být na úrovni nastavení členského státu řádně implementována až dnem vstupu v platnost novely zákona. Termín pro první splnění povinnosti certifikovanými osobami a osobami, kterým bylo vydáno osvědčení o školení je stanoven k 12. 3. 2029. Hodnotící a certifikační subjekty a atestační subjekty jsou vesměs připraveny tato školení splňující požadavky čl. 10 odst. 5 nařízení 2024/573 a příslušných prováděcích nařízení Komise nabídnout už nyní nebo v návaznosti na vstup v platnost příslušných prováděcích nařízení Komise, a právě proto jsou součástí návrhu novely zákona přechodná ustanovení překlenující období do data vstupu novely zákona v účinnost.

V době předložení materiálu bylo k dispozici pouze jedno prováděcí nařízení 2024/2215 pro oblast chlazení, klimatizací a tepelných čerpadel, ostatní byla v té samé době v projednávání, jejich vstup v platnost se předpokládá v průběhu prvního čtvrtletí 2025.

Přechodná ustanovení řeší uznání absolvování kompletního procesu školení k obnovení znalostí nebo absolvování procesu hodnocení před nabytím účinnosti této novely. Jde o záruku, že ti, kteří se chtějí proškolit a obnovit své znalosti dle čl. 10 odst. 9 nařízení 2024/573, nemusejí čekat až na dobu, kdy nabude účinnosti tato novela, která stanovuje povinnosti v § 9a a § 9b. Z hlediska praxe je vše potřebné pro nastavení těchto školení připraveno (EU předpisy, subjekty, které budou školení pořádat i zájem ze stran certifikovaných osob a osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení – atestační subjekty).

Výrazně se tím také pomůže časově rozložit počet uchazečů z řad certifikovaných osob i osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení o absolvování školení k obnovení znalostí nebo procesu hodnocení. V případě certifikovaných osob lze odhadovat, že celkový počet zájemců může být až 7500 osob, což odpovídá počtu vystavených certifikátů fyzickým osobám. Počet bude pravděpodobně nižší (zanechání činnosti, odchod do důchodu apod.). V případě osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení atestačními subjekty jde o maximální počet 17 500 osob, přičemž také zde bude finální počet nižší ze stejných důvodů jako u osob certifikovaných.

Předmětné ustanovení trestního zákoníku se doplňuje jednak o skupinu fluorovaných skleníkových plynů, tak u této skupiny látek i v případě látek poškozujících ozonovou vrstvu také na výrobky, zařízení a jejich části, které uvedené látky obsahují nebo jsou na nich závislé v souladu s úvodními ustanoveními dotčených nařízení čl. 1 a čl. 2 nařízení 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech a čl. 1 a čl. 2 nařízení 2024/590 o látkách poškozujících ozonovou vrstvu. Vypracováno ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti.

Ustanovení čl. 13 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573, jež zakazuje použití desfluranu jako inhalačního anestetika, zároveň stanovuje výjimku pro případy, kdy je takové použití přísně vyžadováno a žádné jiné anestetikum nelze použít ze zdravotních důvodů. Zdravotnické zařízení uchovává doklady o lékařském zdůvodnění použití desfluranu a na požádání je poskytne příslušnému orgánu dotčeného členského státu, který je potřeba v prováděcí právní úpravě stanovit. Proto je touto částí novelizován zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a to ve znění dohodnutém s Ministerstvem zdravotnictví jako gestorem zdravotnické legislativy.

Úpravy v zákoně o zdravotních službách jsou následující:

§ 47 odst. 6 – zpřesnění a doplnění povinnosti, kterou stanovuje nařízení 2024/573 v čl. 13 odst. 8 větě první jako zákaz použití desfluranu s výjimkou uvedených případů;

§ 47 odst. 7 – vytažení údajů o použití desfluranu mimo lékařskou dokumentaci, která je důvěrná a je chráněna právními předpisy, do evidence (písm. a)) a poskytnutí těchto údajů v evidenci na žádost Ministerstva životního prostředí a Evropské komise (písm. b)) – tím je naplněn požadavek ke stanovení kompetentního „příslušného orgánu“, zároveň však reálnou kontrolu zdravotnických zařízení budou v souladu s uvedeným zákonem vykonávat zejm. krajské úřady;

§ 117 odst. 2 – stanovení nových skutkových podstat postihujících nedodržení regulace desfluanu a nevedení evidence, resp. její nezpřístupnění na žádost;

§ 117 odst. 4 – stanovení pokuty.

Evidovat spotřebované množství desfluranu v každém jednotlivém případě jeho použití není zcela možné. Důvodem je skutečnost, že dávkování musí být vždy stanoveno individuálně podle odpovědi konkrétního pacienta, přičemž potřebné množství se u jednotlivých pacientů liší. Z praktického hlediska tak jedna podaná dávka nemusí odpovídat balenému množství přípravku, v důsledku čehož nelze spotřebované množství desfluranu v konkrétním případě takto jednoznačně evidovat.

Předmětná novela bude oznámena jako technický předpis v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Účinnost navrhované novely je v souladu se zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a Legislativními pravidly vlády navržena od 1. července 2026.