Důvodová zpráva k Vládní návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění

Podle dosavadní právní úpravy má pojištěnec právo v zásadě neprodleně změnit zdravotní pojišťovnu v případě, že nad jeho původní zdravotní pojišťovnou byla zavedena nucená správa. Tak v praxi dojde k tomu, že odlivem pojištěnců ze zdravotní pojišťovny je fakticky zmařen původní účel nucené správy, tedy konsolidace zdravotní pojišťovny, neboť příjmy zdravotní pojišťovny jsou výhradně vázány na její pojištěnce. Z povahy věci vyplývá, že v dosavadním pojetí je ustanovení prakticky nepoužitelné, neboť jediným dalším možným krokem po zavedení nucené správy je likvidace pojišťovny. Zájem pojištěnce není navrhovanou změnou dotčen, neboť nucená správa probíhá v gesci státních orgánů, které musí včas vyhodnotit možnost nápravy poměrů ve zdravotní pojišťovně a pokud dojdou k závěru, že ani nucenou správou nelze situaci řešit, urychleně rozhodnou o dalších opatřeních.⁠​‌‌​​‌​‌‌‌​​‌​​​⁠

Vzhledem k vývoji medicíny se mění i odborné názory na účelnost stávajících terapeutických postupů, jsou zaváděny nové léčebné metody, včetně farmakoterapeutických. Jsou vyvíjeny nové léčivé látky i nové formy podání (např. místo formy injekční lze léčivo podávat ve formě náplasti, kterou si navíc může aplikovat sám pacient). Pokud by forma náplastí - tak jako tomu v některých případech v současné době i skutečně je, nebyla stanovena zákonem, musely by být pacientovi aplikovány injekce, neboť na ty je s úhradou ze zdravotního pojištění pamatováno, avšak náplasti by si musel pacient hradit sám, neboť zákon by úhradu ze zdravotního pojištění neumožnil. Indikační omezení a preskripční omezení jsou bezesporu ryze medicínskou záležitostí, kterou nikterak nejsou dotčeny nároky pojištěnce. Proto jejich stanovení je zcela na místě provést vyhláškou, neboť její novelizace je podstatně jednodušší a rychlejší a je tak možno reagovat na vývoj medicíny. Stanovení těchto omezení zákonem naopak znamená zakonzervování medicíny do doby, než bude schválena příslušná novelizace zákona. Pokud jde o schvalování léčiv revizním lékařem, je situace obdobná a podmínka schválení revizním lékařem vyplývající ze zákona by se v některých případech mohla stát zbytečnou administrativní překážkou při poskytování zdravotní péče. Rovněž tak stanovení způsobů úhrady léčiva zdravotní pojišťovnou nemá žádný dopad na práva pojištěnce vyplývající pro něj z veřejného zdravotního pojištění. Je zbytečné zákonem stanovovat, zda bude lékárně lék uhrazen při předpisu na recept, či zda bude uhrazen zdravotnickému zařízení při nákupu na žádanku, nebo zda bude hrazen formou paušální platby, nebo zda bude uhrazen jako součást zdravotního výkonu.

V zájmu zajištění objektivního posuzování léčivých přípravků, které mají být plně hrazeny ze zdravotního pojištění, jakož i posuzování výše úhrad jednotlivých léčivých látek se navrhuje, aby posuzování nebylo pouze v kompetenci Ministerstva zdravotnictví, ale aby se na něm vedle účastníků běžného legislativního procesu zúčastnily všechny subjekty včetně pacientů, jichž se právní úprava provedená vyhláškou Ministerstva zdravotnictví týká.

Jde o promítnutí navrhované změny odůvodněné v bodu 1, tj. o možnost stanovit určité medicínské záležitosti vyhláškou namísto zákonem, i do souvisejících ustanovení tohoto zákona.

Odůvodnění odstranění omezení účinnosti zákona č. 48/1997 Sb. je vysvětleno v obecné části této důvodové zprávy.

Jsou vypuštěna vysvětlení týkající se zkratek a symbolů, které upravují způsob podání, preskripční a indikační omezení a způsob úhrady, neboť tato kriteria budou stanovena vyhláškou (z příčin uvedených výše). Dále jsou vypuštěna vysvětlení jednotlivých symbolů lékařských odborností (z týchž příčin).

Je ponechána stať ”omezení úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění objemem počtu dávek v originálním balení léčivého přípravku nebo velikostí originálního balení léčivého přípravku”.

Nově je zapracována stať vysvětlující některé pojmy uvedené v tabulce ”Seznam skupin léčivých látek...”, která je uvedena v Oddílu B zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění. Nejde o formální záležitost: Je třeba jasně stanovit, zda ATC klasifikací ”A02BA” se rozumí pouze léky, které jsou zařazeny s těmito symboly, nebo i léky, jejichž klasifikace těmito symboly začíná (tedy i A02BA01, A02BA02, atd.).

Vypuštění sloupců ”podání”, ”indikační omezení” a ”preskripční omezení” - je obsaženo v odůvodnění k bodu 1

Redukce počtu skupin léčivých přípravků z 521 na 190 je důsledkem především vypuštění formy podání jako kriteria dělení lékových skupin. Prakticky všechny lékové skupiny jsou podle dosavadní právní úpravy rozděleny na skupinu léků ve formě tablet a na skupinu obsahující tytéž látky ve formě injekcí. Často existuje další skupina obsahující tutéž látku v lékové formě pro inhalaci, či pro podání ve formě čípku, a podobně. Odstraněním tohoto kriteria se automaticky redukuje počet řádků zákona na méně než polovinu. Toto znamená, že každá skupina léčivých přípravků podle návrhu (tedy ”každý řádek”) zahrnuje léčivé přípravky obsahující léčivé látky ve formě tablet, injekcí či jiných aplikačních forem.

Výjimečně je redukce počtu řádků provedena z těchto důvodů:

Redukce počtu skupin však neznamená automaticky redukci počtu hrazených léků a tudíž redukci nároků pojištěnců.

Zcela ojedinělým důsledkem sloučení jednotlivých skupin je vyloučení plné úhrady přípravků tam, kde stejného nebo mnohdy většího terapeutického efektu lze z medicínského hlediska dosáhnout jiným způsobem než podáním přípravku (např. dodržováním hygienických zásad či dietního režimu v případě některých mastí užívaných v indikaci ”hemeroidy”).

48/1997 Sb.

ZÁKON ze dne 7. března 1997 o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

Změna: 242/1997 Sb.

Změna: 2/1998 Sb.

Změna: 127/1998 Sb.

ČÁST ČTVRTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI POJIŠTĚNCE

§ 11

(1) Pojištěnec má právo a) na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který Ministerstvo zdravotnictví na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny19) vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému ve větě druhé nebo třetí. Žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu v souladu s tímto ustanovením, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět bez průtahů. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení, b) na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení s výjimkou závodní zdravotní služby,20) kteří jsou ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně; toto právo může uplatnit jednou za tři měsíce. Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař. Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného spádového území21) a v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno, c) na výběr dopravní služby, která je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, d) na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Lékař či jiný odborný pracovník ve zdravotnictví ani zdravotnické zařízení nesmí za tuto zdravotní péči ani v souvislosti s poskytnutím této péče přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. Při porušení této povinnosti je oprávněn příslušný orgán státní správy odejmout oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo uložit pokutu. Ze stejných důvodů je příslušná zdravotní pojišťovna oprávněna vypovědět smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny koordinují svůj postup s orgány státní správy při uplatňování postihu za porušení povinnosti uložené tímto ustanovením zákona, e) na výdej léčivých přípravků bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu s tímto zákonem; to platí i v případech, kdy zařízení lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu, f) podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním.

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 15

(1) Ze zdravotního pojištění se nehradí, nebo se hradí jen za určitých podmínek, zdravotní výkony uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona.

(2) Ze zdravotního pojištění se nehradí výkony akupunktury.

(3) Ze zdravotního pojištění se hradí nejvíce třikrát za život zdravotní péče poskytnutá na základě doporučení registrujícího ženského lékaře v souvislosti s mimotělním oplodněním a) ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 do 39 let, b) ostatním ženám ve věku od 22 do 39 let.

(4) Ze zdravotního pojištění se vždy plně hradí léčivé přípravky obsahující tyto léčivé látky:

(5) Ze zdravotního pojištění se hradí při poskytování ambulantní zdravotní péče léčivé přípravky, předepsané v souladu se stanovenými omezeními a symboly vyjádřenými příslušnými symboly obsahující léčivé látky náležející do skupin léčivých látek podle přílohy č. 2 tohoto zákona; dále se hradí individuálně připravované léčivé přípravky. V každé skupině léčivých látek se ze zdravotního pojištění vždy plně hradí nejméně jeden léčivý přípravek. Ministerstvo zdravotnictví po projednání v lékové komisi stanoví vyhláškou a) léčivé přípravky plně hrazené ze zdravotního pojištění, b) výši úhrady jednotlivých léčivých látek náležejících do skupin podle přílohy č. 2,

_____________________

(6) (7) S výjimkou prostředků zdravotnické techniky uvedených v oddílu B přílohy č. 3 tohoto zákona, které se ze zdravotního pojištění nehradí, a vybraných prostředků zdravotnické techniky uvedených v oddílu C přílohy č. 3 tohoto zákona, které se hradí ve výši a za podmínek v této příloze stanovených, se ze zdravotního pojištění hradí ve výši 75 % jejich ceny pro konečného spotřebitele24) prostředky zdravotnické techniky předepsané za účelem a) pokračovat v léčebném procesu, nebo b) podpořit stabilizaci zdravotního stavu pojištěnce nebo jej výrazně zlepšit anebo vyloučit jeho zhoršení, nebo c) kompenzovat nebo zmírnit následky zdravotní vady včetně náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu.

Hradí se vždy prostředek zdravotnické techniky v základním provedení nejméně ekonomicky náročném v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení.⁠​‌‌​​‌​‌‌‌​​‌​​​⁠

(7) (8) Ze zdravotního pojištění se hradí stomatologické výrobky v rozsahu a za podmínek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona.

(8) (9) Ze zdravotního pojištění se plně hradí při poskytování ústavní péče léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky a pojištěnec se na jejich úhradě nepodílí.

(9) (10) Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Hrazená péče dále nezahrnuje vyšetření, prohlídky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. Úhradu zdravotních výkonů podle předchozí věty poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se zdravotní výkony provádějí, ve výši stanovené seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami25) v souladu s rozhodnutím Ministerstva financí.26)

(10) (11) Ze zdravotního pojištění se hradí péče poskytovaná v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Zdravotní péče poskytovaná v kojeneckých ústavech, dětských domovech a jeslích se hradí z rozpočtu zřizovatele. Z rozpočtu zřizovatele se hradí též zdravotnická záchranná služba27) a pohotovostní služby s výjimkou zdravotních výkonů podle § 28.

------------------------------------------------------------------

§ 17

(1) Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování zdravotní péče pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle zvláštního zákona,28) smlouvy se zdravotnickými zařízeními o poskytování zdravotní péče. Smlouvu o poskytování zdravotní péče lze uzavřít jen na ty druhy péče, které je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat. Smlouvy se nevyžadují při poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče pojištěnci.

(2) Smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením se řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních zdravotnických zařízení zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, a poté je vydá jako vyhlášku. Jestliže před ukončením platnosti smlouvy nedojde k uzavření smlouvy nové, bude platnost smlouvy prodloužena až do doby, než bude uzavřena nová rámcová smlouva. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je oprávněno učinit rozhodnutí Ministerstvo zdravotnictví. Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady poskytované zdravotní péče, práva a povinnosti účastníků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování zdravotní péče, podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odstavce 1, kontrolní mechanismus kvality poskytované péče a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování zdravotní péče, způsob a důvody ukončení smlouvy podle odstavce 1, ustanovení o rozhodčím řízení.

(3) Do doby nabytí účinnosti vyhlášky podle odstavce 2 je rozhodnutí o způsobu úhrady ponecháno na dohodě příslušného zdravotnického zařízení s příslušnou zdravotní pojišťovnou buď na základě bodového hodnocení zdravotních výkonů, nebo na základě paušálů za poskytnuté služby. Paušály se rozumí platby za počet registrovaných pojištěnců a agregovaná platba za lůžko/den v nemocnici či platba za diagnózu.

(4) Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami se sestavuje v dohodovacím řízení se zástupci a) Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních zdravotních pojišťoven, b) příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení, c) profesních organizací zřízených zákonem, d) odborných vědeckých společností, e) zájmových sdružení pojištěnců.

Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami je předkládán Ministerstvu zdravotnictví k posouzení z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, které jej poté vydá jako vyhlášku. Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami je podle druhů péče, kterou je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat, součástí smlouvy o poskytování zdravotní péče uzavírané mezi zdravotními pojišťovnami a smluvními zdravotnickými zařízeními.

(5) Hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění se dohodnou v dohodovacím řízení zástupců a) Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a b) příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení.

Výsledek dohodovacího řízení posoudí Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem a vyhlásí jej ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Nedojde-li dohodovací řízení k výsledku do 15 dnů před skončením účinnosti posledních výsledků dohodovacího řízení nebo pokud výsledek dohodovacího řízení bude odporovat právním předpisům nebo veřejnému zájmu, vláda České republiky rozhodne na návrh Ministerstva zdravotnictví o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění; rozhodnutí se vyhlásí ve Věstníku

Ministerstva zdravotnictví.

(6) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí zdravotnickým zařízením, s výjimkou zařízení lékárenské péče, léčivé přípravky paušální částkou, jejíž výše se sjedná ve smlouvě podle odstavce 1. Nad rámec sjednané paušální částky příslušná zdravotní pojišťovna uhradí, ve výši stanovené vyhláškou Ministerstva zdravotnictví, zdravotnickým zařízením s výjimkou zařízení lékárenské péče, léčivé přípravky obsahující léčivé látky uvedené v příloze č. 2 tohoto zákona, pokud jsou v této příloze označeny příslušnými symboly. ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví, pokud jsou v této vyhlášce označeny příslušnými symboly.

(7) Příslušná zdravotní pojišťovna uhradí vždy na základě:

1. zařízením lékárenské péče léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky, a to i tehdy, nemá-li se zařízením lékárenské péče dosud uzavřenu smlouvu podle odstavce 1,

2. zařízením lékárenské péče a jiným smluvním subjektům brýle a pomůcky oční optiky, vlasové náhrady, ortopedicko protetické pomůcky sériově a individuálně vyráběné, pomůcky pro zdravotně postižené včetně vozíků a zvedáků pro imobilní osoby a dále pomůcky pro sluchově postižené, nevidomé a slabozraké,

3.zařízením lékárenské péče a jiným subjektům přístroje používané k terapii, b) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením

1.stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační pomůcky,

2. ortodontické aparáty, c) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky zdravotnické techniky.

(8) Příslušná zdravotní pojišťovna je oprávněna na základě schváleného zdravotně pojistného plánu nebo na smluvním základě omezit úhradu zdravotní péče vykázané zdravotnickým zařízením v případě, kdy po kontrole zjistí, že zdravotnické zařízení překračuje a) ve schváleném zdravotně pojistném plánu stanovené nebo ve smlouvě dohodnuté průměrné náklady na zdravotní péči na jednoho ošetřeného pojištěnce se zohledněním věkových skupin zdravotnickým zařízením poskytnutou nebo vyžádanou, b) ve schváleném zdravotně pojistném plánu stanovený nebo ve smlouvě dohodnutý objem zdravotní péče zdravotnickým zařízením poskytnuté nebo vyžádané.

------------------------------------------------------------------

ČÁST DVANÁCTÁ

§ 61

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997, s výjimkou § 15 odst. 10 věty první a § 59 bodu 5, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998. , a pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1999.

Příloha č. 2 seznam skupin léčivých látek oddíl A

Seznam použitých zkratek a symbolů

V Seznamu skupin léčivých látek (dále jen “seznam”) mají použité zkratky a symboly tento význam:

a)způsob podání (aplikace

b)symboly

Léčivé přípravky obsahující léčivou látku, u níž není v seznamu žádný z výše uvedených symbolů, jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou smluvnímu zdravotnickému zařízení pouze

1.na recept, jde-li o poskytování ambulantní péče,

2.v rámci lékového paušálu, jde-li o poskytování ústavní péče, c)specializace a nástavbové specializace lékařů a označení speciálních zaměření pracovišť

d)omezení úhrady objemem počtu dávek přípravků, případně jejich složením

Zdravotní pojišťovna nehradí při předepsání na lékařský předpis přípravky obsahující léčivou látku, která by podle seznamu byla hrazena z prostředků zdravotního pojištění:

1.jestliže perorální pevné lékové formy obsahují více než 250 dávek v jednom originálním balení přípravku, přičemž dávkou se rozumí jedna tableta, tobolka, dražé atd.,

2.jestliže perorální tekuté lékové formy obsahují více než 500 ml roztoku nebo suspenze v jednom originálním balení přípravku, s výjimkou přípravků určených k enterální výživě,

3.jestliže parenterální lékové formy obsahují více než 25 ampulí v jednom originálním balení přípravku,

4.jestliže rektální lékové formy obsahují více než 50 čípků v jednom originálním balení přípravku,

5.jestliže lokální lékové formy obsahují více než 1000 g nebo 1000 ml v jednom originálním balení přípravku,⁠​‌‌​​‌​‌‌‌​​‌​​​⁠

6.lokální masťové základy v originálním balení určené k dalšímu zpracování v lékárně na individuálně připravované léčivé přípravky.