PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
1999
III. volební období
___________________________________________________________
487
Vládní návrh
na vydání
zákon
ze dne ..........1999,
kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropská úmluva o kontrole nabývání a držení střelných zbraní jednotlivými osobami ze dne 28. června 1978, která byla za Českou republiku podepsána v Budapešti
dne 7. května 1999
Návrh
USNESENÍ
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlasí s ratifikací Evropské úmluvy o kontrole nabývání a držení střelných zbraní jednotlivými osobami ze dne 28. června 1978, podepsané za Českou republiku v Budapešti dne 7. května 1999 s tím, že Česká republika v souladu s článkem 15 odst. 1 Úmluvy činí výhrady uvedené v příloze k tomuto usnesení.
P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y
Ve Štrasburku byla dne 28. června 1978 sjednána Evropská úmluva o kontrole nabývání a držení střelných zbraní jednotlivými osobami (dále jen “Úmluva”), která vstoupila v platnost dne 1. července 1982. Jednotlivé členské státy Rady Evropy Úmluvu sjednaly s cílem zabránit hrozbě představované narůstajícím užíváním střelných zbraní při páchání trestné činnosti, a to s ohledem na skutečnost, že tyto zbraně jsou často získávány právě v zahraničí. Snahou členských států bylo zavedení účinné metody kontroly pohybu střelných zbraní přes státní hranice. Signatáři současně vycházeli z nutnosti vyhnout se opatřením, která by bránila legálnímu mezinárodnímu obchodu se zbraněmi nebo nerozumné či tíživé kontrole na státních hranicích.
Do současné doby Úmluvu podepsalo 19 členských států Rady Evropy, z toho ji 10 států ratifikovalo. Z nečlenských států Rady Evropy k Úmluvě nepřistoupil žádný.
Česká republika chápe podpis a ratifikaci Úmluvy jako další krok k demokratizaci společnosti a k otevření se členským státům Evropské unie tak, aby byla umožněna svoboda pohybu osob a zboží bez omezujících kontrol na hranicích členských států unie. Současně považuje za nutné maximálně přispět k potlačování nelegálního obchodování se zbraněmi a sledovat či vyhledávat tyto zbraně při jejich pohybu na území České republiky.
Úmluva vymezuje základní pojmy a závazky států, které ji sjednaly nebo k ní přistupují. Jde v prvé řadě o závazek smluvních států poskytovat si vzájemně pomoc při potlačování nezákonného obchodu se zbraněmi a při sledování a pátrání po střelných zbraních, které jsou přepravovány z území jednoho státu na území jiného státu.
Úmluva dále vymezuje obecnou povinnost neuplatňovat právní předpisy týkající se střelných zbraní, pokud by byly neslučitelné s ustanoveními Úmluvy.
Kapitola II upravuje povinnosti smluvní strany spojené s oznámením o transakcích střelných zbraní.
Kapitola III Úmluvy upravuje povinnost smluvní strany na jejímž území k transakci se zbraněmi dochází, zajistit před vlastním vydáním oprávnění, rovněž vydání oprávnění státu, jehož rezidentem je osoba, jíž se transakce se zbraněmi týká.
Oznámení o transakci musí obsahovat informace, které umožňují jednoznačnou identifikaci nakupujícího a zakoupené zbraně. Oznámení se předkládají státním orgánům, které si smluvní strany určí. Současně s uložením ratifikační listiny musí být specifikován i orgán, který bude vydávat oprávnění k nákupu zbraně.
Článek 15 upravuje možnost učinit výhrady k Úmluvě a současně i způsob jak je odvolat.
Podle článku 18 může smluvní strana v případě války nebo jiných mimořádných okolností stanovit pravidla přechodně se odchylující od ustanovení Úmluvy, která mají okamžitou platnost.
V příloze č. I Úmluvy jsou vymezeny některé pojmy použité v Úmluvě, zejména pak pojem “střelné zbraně”.
V příloze č. II Úmluvy jsou uvedena ustanovení, k nimž lze podle článku 15 Úmluvy učinit výhrady.
Úmluva není zcela slučitelná se zákonem č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 13/1998 Sb. (dále jen “zákon”) a proto je nutné uplatnit následující výhrady ke kapitole II a III Úmluvy:
- neuplatňovat kapitolu II a III Úmluvy, pokud jde o kterýkoliv předmět nebo více předmětů uvedených v odstavci 3 Přílohy I k Úmluvě, a to pro střelivo určené pro předměty uvedené v dílčích bodech j), k) nebo n) odstavce 1 a jakoukoliv látku nebo materiál speciálně určený k vystřelení z nástroje uvedeného v dílčím bodu g) odstavce 1. Tuto výhradu je nutné v současné době uplatnit z toho důvodu, že zákon neumožňuje podávat oznámení o transakcích o střelivu do dlouhých a krátkých zbraní s plynovým výmětným mechanismem,
- neuplatňovat kapitolu III Úmluvy na transakce mezi obchodníky se sídlem na území dvou smluvních stran, neboť zákon nemá odpovídající ustanovení, která by umožňovala kapitolu III naplnit.
Nesoulad mezi vnitrostátní právní úpravou a Úmluvou lze spatřovat rovněž v odlišném rozdělení zbraní a použité terminologii.
Naopak požadavek umožnit prodej zbraní určených k trvalému vývozu jen za podmínky udělení předběžného souhlasu příslušných orgánů státu, do kterého má být zbraň vyvezena, je v zákoně zapracován. Pokud hodlá osoba, která je oprávněna držet a nosit zbraň na území České republiky nebo zbraň, jejímž je vlastníkem, tuto zbraň trvale vyvézt, musí mít k tomu souhlas příslušných orgánů státu, do kterého má být zbraň vyvezena. Novelizací zákona o střelných zbraních, tj. zákonem č. 13/1998 Sb., jsou stanoveny i další povinnosti vyplývající z Úmluvy, v neposlední řadě i orgány určené pro podávání a přijímání informací za Českou republiku, kterými jsou Ministerstvo vnitra a Policie České republiky.
V současné době připravuje Ministerstvo vnitra novou právní úpravu v oblasti střelných zbraní a střeliva, která částečně odstraní nesoulad s Úmluvou i dalšími předpisy Evropské unie, např. se Směrnicí Rady Evropského společenství č. 91/477/EEC ze dne 18. června 1991 a která bude přijata ještě před vstupem České republiky do Evropské unie.
Provádění Úmluvy bude vyžadovat vytvoření samostatného pracoviště na Ministerstvu vnitra pro předávání a přijímaní informací podle čl. 5 a násl. Úmluvy. Toto pracoviště bude personálně vybaveno 9 pracovníky. V roce 2000 bude ze státního rozpočtu třeba čerpat 2 mil. 250 tis. Kč na mzdové náklady a 1 mil. 300 tis. Kč na materiální vybavení. V následujících letech bude čerpáno na mzdové náklady ročně 2 mil. 250 tis. Kč. V roce 2002 bude nutné čerpat na vybavení pracoviště 300 tis. Kč. Finanční výdaje budou zapracovány vždy do rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra na daný rok.
Úmluva je v případě uplatnění výše uvedených výhrad v souladu s právním řádem České republiky i se závazky převzatými v rámci jiných mezinárodních smluv.
Svým charakterem patří Úmluva mezi smlouvy prezidentské, vyžadující souhlas parlamentu. Důvodem je především skutečnost, že podle článku 3 Úmluvy může každá smluvní strana přijímat zákony pokud neodporují ustanovením této Úmluvy. K této povinnosti se může zavázat pouze Parlament České republiky.
Provádění Úmluvy je ve výlučné působnosti rezortu Ministerstva vnitra.
Vláda České republiky souhlasila s podpisem a s návrhem na ratifikaci Úmluvy dne 1. února 1999 svým usnesením č. 98. Úmluvu s výhradou ratifikace podepsal dne 7. května 1999 v Budapešti pan JUDr. Jiří Mucha, stálý představitel České republiky při Radě Evropy.
- - -
Překlad Úmluvy vypracoval Ústav státu a práva Akademie věd České republiky.
V Praze dne 1. února 1999
Předseda vlády
Ing. Miloš ZEMAN, v. r.
Evropská úmluva
o kontrole nabývání a držení střelných zbraní jednotlivými osobami
PREAMBULE
Níže podepsané členské státy Rady Evropy,
přihlížejíce k tomu, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty mezi jejími členy;
přihlížejíce k hrozbě, kterou představuje narůstající užívání střelných zbraní při páchání trestných činů;
jsouce si vědomy, že tyto střelné zbraně se často získávají v cizině;
přejíce si v mezinárodním měřítku zavést účinné metody kontroly pohybu střelných zbraní přes hranice;
uvědomujíce si nutnost vyvarovat se opatření, která by mohla překážet zákonnému mezinárodnímu obchodu nebo mít za následek obtížně proveditelné nebo nadměrně zatěžující hraniční kontroly, jež jsou v rozporu s novodobými cíli volného pohybu zboží a osob,
se dohodly takto:
KAPITOLA I
Definice a všeobecná ustanovení
Článek 1
Pro účely této Úmluvy
a) výraz "střelná zbraň" má význam, který mu dává