Důvodová zpráva k Vládní návrh zák. o posuz. vlivů na ŽP - EU

č. 3 tohoto zákona.

(3) Příslušný úřad zašle do 5 pracovních dnů ode dne obdržení oznámení záměru kopii tohoto oznámení k vyjádření dotčeným správním úřadům, občanskému sdružení, které podalo žádost podle § 36 odst. 8, a dotčeným územním samosprávným celkům. Současně podle § 27 zajistí zveřejnění informace o oznámení záměru a části oznámení záměru obsahující jeho všeobecně srozumitelné shrnutí ve smyslu bodu 2 přílohy č. 3 k tomuto zákonu. Orgán kraje v přenesené působnosti (dále jen “orgán kraje”) v téže lhůtě zašle kopii oznámení záměru Ministerstvu životního prostředí (dále jen “ministerstvo”).

(4) Každý může zaslat své písemné vyjádření k oznámení záměru příslušnému úřadu do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení záměru. K vyjádřením zaslaným po této lhůtě příslušný úřad nemusí přihlížet.

§ 7

Zjišťovací řízení

(1) K záměru uvedenému v příloze č. 1, tabulkách č. 1 až 10, kategorii II a ke změně každého záměru uvedeného v příloze č. 1, tabulkách č. 1 až 10, provede příslušný úřad zjišťovací řízení. Cílem zjišťovacího řízení je zjištění, zda záměr nebo jeho změna bude posuzována podle tohoto zákona. Zjišťovací řízení se zahajuje a provádí na podkladě oznámení záměru,  vyjádření k němu obdržených a podle zásad uvedených v příloze č. 2.

(2) Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 30 dnů ode dne obdržení oznámení záměru podle § 6. Příslušný úřad neprodleně zašle písemný závěr zjišťovacího řízení oznamovateli, dotčeným správním úřadům, dotčeným územním samosprávným celkům, jakož i občanským sdružením a jiným osobám, které se písemně a včas vyjádřily k oznámení záměru, a zároveň jej zveřejní na síti Internetu (dále jen “internet”).

(3) Součástí písemného závěru podle odstavce 2 je souhrnné vypořádání všech připomínek obsažených ve vyjádřeních podle § 6 odst. 3 a 4.

§ 8

Návrh zadání obsahu a rozsahu dokumentace o vlivech záměru na životní prostředí

(1) K záměru, který bude posuzován, zpracuje příslušný úřad po projednání s orgánem hygienické služby do 35 dnů ode dne obdržení oznámení záměru podle § 6 návrh zadání obsahu a rozsahu dokumentace o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen “návrh zadání”). V návrhu zadání příslušný úřad blíže vymezí obsahové náležitosti dokumentace o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen “dokumentace záměru”), které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu, nebo v něm konstatuje, že obsah a rozsah oznámení záměru odpovídá požadovaným nárokům na dokumentaci záměru, a proto ji není třeba zpracovávat. Součástí návrhu zadání je též souhrnné vypořádání všech připomínek obsažených ve vyjádřeních podle § 6 odst. 3 a 4.

(2) Příslušný úřad po předchozím projednání s dotčenými obcemi stanoví místo a čas veřejného projednání návrhu zadání podle § 28.

3. Návrh zadání příslušný úřad do 35 dnů od dne obdržení oznámení záměru spolu s informací o místě a času veřejného projednání tohoto návrhu zadání zveřejní na internetu a současně jej zašle dotčeným správním úřadům, dotčeným územním samosprávným celkům a osobám, které podaly písemné vyjádření k oznámení záměru. Zároveň zajistí zveřejnění informace o návrhu zadání a o veřejném projednání návrhu zadání podle § 27.

4. Každý se může vyjádřit k  návrhu zadání, a to písemně do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu zadání nebo ústně při veřejném projednání návrhu zadání, které příslušný úřad zajistí podle § 28.

§ 9

Zadání obsahu a rozsahu dokumentace záměru

(1) Do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu zadání příslušný úřad na základě výsledků veřejného projednání a na základě vyjádření podaných podle § 8 odst.  4 zpracuje zadání obsahu a rozsahu dokumentace záměru na životní prostředí (dále jen “zadání”), nebo stanoví, že dokumentaci záměru není třeba zpracovávat. Část zadání týkající se vlivů na zdraví a pohodu obyvatelstva projedná příslušný úřad s orgánem hygienické služby. Součástí zadání je též výsledek souhrnného vypořádání všech vyjádření podaných podle § 8 odst. 4.

(2) V zadání může příslušný úřad stanovit, že se varianty řešení záměru (§ 5 odst. 5) nebudou zpracovávat.

(3) V zadání příslušný úřad s ohledem na počet dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků stanoví, v jakém počtu mu oznamovatel předloží dokumentaci záměru.

(4) Zadání nebo písemný závěr podle odstavce 1 zašle příslušný úřad do 35 dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu zadání podle § 8 odst. 3 oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Dále zveřejní zadání nebo písemný závěr podle odstavce 1 na internetu a zároveň zajistí podle § 27 zveřejnění informace o zadání nebo závěr, že oznámení záměru nahrazuje dokumentaci záměru.

§ 10

Dokumentace záměru

(1) Oznamovatel na základě zadání příslušného úřadu podle § 9 zajistí zpracování dokumentace záměru v písemné podobě v počtu vyhotovení stanoveném podle § 9 odst. 3 a v elektronické podobě. V odůvodněných případech může příslušný úřad od elektronické podoby upustit.

(2) Příslušný úřad dokumentaci záměru do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, zveřejní na internetu a zašle k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zároveň podle § 27 zajistí zveřejnění informace o dokumentaci záměru a informace o jejím veřejném projednání.

(3) Za dokumentaci záměru se považuje též přepracovaná nebo doplněná dokumentace záměru ve smyslu odstavce 5 a § 11 odst. 5.

(4) Každý se může vyjádřit k dokumentaci záměru, a to písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci záměru nebo ústně při veřejném projednání dokumentace záměru, které zajistí příslušný úřad podle § 28.

(5) Pokud příslušný úřad na základě došlých vyjádření a výsledků veřejného projednání dokumentace záměru dojde k závěru, že dokumentace záměru není v souladu se zadáním, vrátí ji do 40 dnů ode dne zveřejnění informace podle odstavce 3 oznamovateli k doplnění nebo přepracování, jinak ji v téže lhůtě doručí zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen “posudek záměru”).

§ 11

Posudek záměru

(1) Příslušný úřad smluvně zajistí zpracování posudku záměru osobou k tomu oprávněnou podle § 31 (dále jen “zpracovatel posudku záměru”). Zpracovatel posudku záměru je povinen na základě výzvy příslušného úřadu smlouvu o zpracování posudku záměru s  tímto úřadem uzavřít, s výjimkou případů, kdy lze mít pro jeho poměr k věci, k oznamovateli, ke zpracovateli dokumentace záměru nebo k příslušnému úřadu pochybnost o jeho nepodjatosti anebo pro jiné vážné důvody. Smlouva musí být uzavřena nejpozději před veřejným projednáním dokumentace záměru podle § 10 odst. 4.

(2) Zpracovatel posudku záměru zpracuje tento posudek na základě dokumentace záměru, popřípadě oznámení záměru, a všech podaných vyjádření k nim. Náležitosti posudku záměru jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

(3) Doba pro zpracování posudku záměru nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace záměru zpracovateli posudku záměru doručena. Tato lhůta může být v odůvodněných, zejména složitých, případech překročena, nejdéle však o dalších 150 dnů.

(4) Pokud si zpracovatel posudku záměru vyžádá dílčí podklady k ověření údajů o vlivech provedení záměru na životního prostředí od jiných odborníků, je povinen tuto skutečnost v posudku záměru uvést. Ten, kdo se podílel na zpracování oznámení záměru nebo dokumentace záměru, se nemůže ani dílčím způsobem zúčastnit na zpracování posudku záměru.

(5) Příslušný úřad může na základě doporučení zpracovatele posudku záměru, nejdéle však do 30 dnů ode dne, kdy byla dokumentace záměru zpracovateli posudku záměru doručena, vrátit oznamovateli tuto dokumentaci k přepracování nebo doplnění. Zpracovatel posudku záměru nesmí posuzovanou dokumentaci přepracovávat ani ji doplňovat.

(6) Oznamovatel je povinen na vlastní náklady poskytnout zpracovateli posudku záměru podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace záměru, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost zpracovatele posudku záměru.

(7) Zpracovatel posudku záměru zašle posudek záměru příslušnému úřadu v dohodnutém počtu, termínu a formě. Příslušný úřad zašle posudek záměru do 5 pracovních dnů ode dne jeho obdržení oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zároveň zveřejní posudek záměru na internetu a zajistí zveřejnění informace o posudku záměru podle § 27.

(8) K posudku záměru je každý oprávněn zaslat příslušnému úřadu písemné vyjádření ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o něm. K vyjádřením zaslaným po uplynutí této lhůty nemusí příslušný úřad při dalším postupu přihlížet.

§ 12

Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí

(1) Příslušný úřad vydá na základě dokumentace záměru, popřípadě oznámení záměru, posudku záměru, veřejných projednání a vyjádření k nim uplatněných stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen “stanovisko k záměru”) ve lhůtě do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o posudku záměru. Náležitosti stanoviska k záměru jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

(2) Příslušný úřad do 50 dnů ode dne zveřejnění informace o posudku záměru zašle stanovisko k  záměru oznamovateli, dotčeným správním úřadům, dotčeným územním samosprávným celkům a dotčené veřejnosti, která podala písemné vyjádření k oznámení záměru, návrhu zadání záměru, zadání, dokumentaci záměru nebo posudku záměru. Zároveň zveřejní stanovisko k záměru na internetu a zajistí jeho zveřejnění podle § 27.

(3) Stanovisko k  záměru je odborným podkladem pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů¹⁾. Stanovisko k záměru předkládá oznamovatel jako jeden z podkladů pro navazující řízení nebo postup podle těchto předpisů. Platnost stanoviska k záměru je 2 roky ode dne jeho vydání.

3. Bez stanoviska k záměru nelze vydat rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru v žádném správním ani jiném řízení nebo v jiném postupu podle zvláštních právních předpisů¹⁾. V těchto řízeních a postupech je příslušný úřad dotčeným správním úřadem. Správní úřad, který vydává rozhodnutí nebo opatření podle zvláštních právních předpisů¹⁾, zahrne do svého rozhodnutí nebo opatření požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k záměru, pokud jsou v něm uvedené, nebo ve svém rozhodnutí, popřípadě opatření, uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti.

(5) Příslušný úřad může své stanovisko k záměru dodatečně změnit nebo doplnit za předpokladu, že vyjdou najevo takové skutečnosti, které mohly mít podstatný vliv na závěry posouzení podle tohoto zákona uvedené ve stanovisku. Změnit nebo doplnit však může příslušný úřad své stanovisko k záměru jen tehdy, pokud nebylo vydáno navazující rozhodnutí nebo opatření jiným správním úřadem podle zvláštních právních předpisů¹⁾.

Díl 3

Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí

§ 13

Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí

Předmětem posuzování podle tohoto zákona jsou:

1. koncepce programové, kterými jsou dokumenty (strategie, politiky, plány, programy apod.) předkládané ke schválení vládě, ústředním správním úřadům nebo orgánům kraje v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, vodního hospodářství, těžby surovin, telekomunikací, energetiky, průmyslu, odpadového hospodářství, dopravy, cestovního ruchu, regionálního rozvoje, životního prostředí, jakož i meziodvětvové a víceodvětvové koncepce, jejichž součástí jsou politiky a programy ve vyjmenovaných oblastech, a dále programové dokumenty pro čerpání prostředků z  fondů na základě mezinárodních smluv⁵⁾ (dále jen “programové koncepce”),

2. koncepce regionální, kterými jsou strategie regionálního rozvoje a koncepce (plány, programy apod.) přijímané územními samosprávnými celky, pokud tak rozhodne jejich zastupitelstvo z vlastního podnětu nebo na základě místního referenda⁶⁾ (dále jen “regionální koncepce”) .

§ 14

Způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí

1. Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (dále jen “posuzování koncepcí”) zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení koncepce na životní prostředí podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu.

(2) Správní úřad, který schvaluje nebo předkládá ke schválení programovou koncepci, popřípadě územní samosprávný celek, který schvaluje regionální koncepce (dále jen “předkladatel”), je povinen předložit oznámení koncepce příslušnému úřadu.

(3) Při posuzování koncepce se hodnotí vlivy provedení koncepce, zejména jejích cílů, na životní prostředí pro celé období jejich předpokládaného působení.

(4) Při posuzování koncepce lze doporučit provedení opatření k  předcházení nepříznivých vlivů na životní prostředí provedením koncepce, k vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci těchto vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů na životní prostředí provedením koncepce, včetně vyhodnocení předpokládané účinnosti navrhovaných opatření.

(5) Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí vychází ze stavu životního prostředí v dotčeném území v době podání oznámení koncepce, s přihlédnutím k vlivům jiných záměrů a koncepcí, které budou uskutečněny před provedením koncepce či v průběhu jejího provádění.

3. Součástí posouzení koncepce je porovnání jejích případných variant řešení.

(6) Předkladatel je povinen zpracovat koncepci s ohledem na principy trvale udržitelného rozvoje.

§ 15

Oznámení koncepce

(1) Předkladatel koncepce je povinen předložit oznámení koncepce příslušnému úřadu v písemné i elektronické podobě. Na obsah a rozsah oznámení koncepce se přiměřeně vztahuje

č. 6 k tomuto zákonu.

(2) Součástí oznámení koncepce je určení jejího zaměření, předpokládaný obsah a rozsah dokumentace o vlivech koncepce na životní prostředí (dále jen “dokumentace koncepce”), vyhodnocení průběhu jejího předběžného projednání podle § 26 a veškeré dostupné informace o možném vlivu koncepce na životní prostředí přesahujícím státní hranice.

(3) Oznámení koncepce příslušný úřad zveřejní na internetu a zašle je s informací o místě a času veřejného projednání oznámení koncepce do 5 pracovních dnů od obdržení tohoto oznámení dotčeným správním úřadům a dotčeným krajům. Zároveň zajistí zveřejnění této informace podle § 27.

(4) Každý se může vyjádřit k oznámení koncepce, a to písemně do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení koncepce nebo ústně při veřejném projednání oznámení koncepce, které příslušný úřad zajistí podle § 28.

§ 16

Zadání obsahu a rozsahu dokumentace koncepce

(1) Na základě výsledků veřejného projednání oznámení koncepce a na základě vyjádření došlých podle § 15 odst. 4 příslušný úřad do 15 dnů ode dne konání veřejného projednání oznámení koncepce zpracuje zadání obsahu a rozsahu dokumentace koncepce, včetně případného variantního řešení koncepce (dále jen “zadání dokumentace koncepce”).

(2) V zadání dokumentace koncepce příslušný úřad s ohledem na počet dotčených správních úřadů a dotčených krajů stanoví, v jakém počtu vyhotovení mu předkladatel dokumentaci koncepce předloží.

(3) Součástí zadání dokumentace koncepce je souhrnné vypořádání všech připomínek uvedených ve vyjádřeních, které byly uplatněny podle § 15 odst. 4.

(4) Zadání dokumentace koncepce zašle ve lhůtě podle odstavce 1 příslušný úřad předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným krajům. Zároveň zveřejní zadání dokumentace koncepce na internetu a zajistí zveřejnění informace o zadání dokumentace koncepce podle § 27.

§ 17

Dokumentace koncepce

(1) Předkladatel doručí dokumentaci koncepce příslušnému úřadu v písemné i  elektronické podobě. Obsah a rozsah dokumentace koncepce je uveden v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

(2) Příslušný úřad do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla dokumentace koncepce doručena, zveřejní tuto dokumentaci na internetu a zašle k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným krajům. Zároveň zajistí podle § 27 zveřejnění informace o dokumentaci koncepce a informace o veřejném projednání dokumentace koncepce.

(3) Každý se může vyjádřit k dokumentaci koncepce, a to písemně ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o dokumentaci koncepce nebo ústně při veřejném projednání dokumentace koncepce, které zajistí příslušný úřad podle § 28.

§ 18

Posudek o vlivech provedení koncepce na životní prostředí

(1) Příslušný úřad ve spolupráci s předkladatelem smluvně zajistí zpracování posudku koncepce osobou k tomu oprávněnou podle § 31 (dále jen “zpracovatel posudku koncepce”). Zpracovatel posudku koncepce je povinen na základě výzvy příslušného úřadu smlouvu o zpracování posudku koncepce s tímto úřadem uzavřít, s výjimkou případů, kdy lze mít pro jeho poměr k věci, k oznamovateli, ke zpracovateli dokumentace koncepce nebo k příslušnému úřadu pochybnost o jeho nepodjatosti anebo pro jiné závažné důvody. Smlouva musí být uzavřena nejpozději před veřejným projednáním dokumentace koncepce podle § 17 odst. 3.

(2) Zpracovatel posudku koncepce zpracuje posudek koncepce na základě dokumentace koncepce a všech vyjádření k ní. Na náležitosti posudku koncepce se přiměřeně vztahuje

č. 4 k tomuto zákonu.

(3) Pokud si zpracovatel posudku koncepce vyžádá dílčí podklady k ověření údajů o vlivech provedení koncepce na životní prostředí od jiných odborníků, je povinen tuto skutečnost v posudku koncepce uvést. Ten, kdo se podílel na zpracování oznámení koncepce nebo dokumentace koncepce, se nemůže ani dílčím způsobem zúčastnit na zpracování posudku koncepce.

(4) Předkladatel je povinen na vlastní náklady poskytnout zpracovateli posudku koncepce podklady, které byly použity pro zpracování dokumentace koncepce, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost zpracovatele posudku koncepce.

(5) Zpracovatel posudku koncepce zašle posudek koncepce příslušnému úřadu v dohodnutém počtu, termínu a formě. Příslušný úřad zašle posudek koncepce do 5 pracovních dnů ode dne jeho obdržení předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným krajům. Zároveň zveřejní posudek koncepce na internetu a zajistí zveřejnění informace o posudku koncepce podle § 27.

(6) K posudku koncepce je každý oprávněn zaslat příslušnému úřadu písemné vyjádření ve lhůtě do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o něm. K vyjádřením zaslaným po uplynutí této lhůty nemusí příslušný úřad při dalším postupu přihlížet.

§ 19

Stanovisko k posouzení vlivů provedení koncepce na životní prostředí

(1) Příslušný úřad vydá na základě dokumentace koncepce, posudku koncepce, vyjádření k nim a veřejných projednání do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o posudku koncepce podle § 18 odst. 4 stanovisko k posouzení vlivů provedení koncepce na životní prostředí (dále jen “stanovisko ke koncepci”). Náležitosti stanoviska ke koncepci jsou uvedeny v příloze č. 7 k tomuto zákonu.

(2) Příslušný úřad do 35 dnů od zveřejnění informace o posudku koncepce podle § 18 odst. 5 zašle stanovisko ke koncepci předkladateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným krajům a současně zveřejní stanovisko ke koncepci na internetu a zajistí jeho zveřejnění podle § 27.

(3) Pokud je předkladatelem koncepce ministerstvo, stanovisko ke koncepci podle odstavce 1 se nevydává. V takovém případě ministerstvo předkládá schvalujícímu orgánu spolu s koncepcí pouze posudek koncepce s vyhodnocením připomínek dotčených správních úřadů, dotčených územních samosprávných celků a veřejnosti k tomuto posudku koncepce .

(4) Bez stanoviska ke koncepci, které je jedním z podkladů pro rozhodování schvalujícího orgánu nebo posudku koncepce, ke které se toto stanovisko podle odstavce 3 nevydává, schvalující orgán koncepci neschválí.

HLAVA II

Posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky

Díl 1

Obecné ustanovení

§ 20

Předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky

(1) Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (dále jen “mezistátní posuzování”) je záměr uvedený v příloze č. 1, tabulkách č. 1 až 10, kategorii I, pokud dotčené území zasahuje i mimo území České republiky, a dále koncepce, pokud nutnost jejich posuzování vyplývá z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(2) Předmětem mezistátního posuzování může být i záměr uvedený v příloze č. 1, tabulkách č. 1 až 10, kategorii II, a dále koncepce, pokud o takové posuzování stát, jehož území může být ovlivněno závažnými vlivy záměru nebo koncepce na životní prostředí (dále jen “dotčený stát”), požádá, a stát, na jehož území se má záměr nebo koncepce provést (dále jen “stát původu”), s tím vysloví souhlas.

(3) Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1, tabulkách č. 1 až 10, sloupci B postoupit jeho posuzování ministerstvu, jestliže zjistí, že se jedná o záměr podle odstavce 1. Ministerstvo si vždy vyhradí posuzování záměru uvedeného v příloze č. 1, tabulkách č. 1 až 10, sloupci B, zjistí-li, že jde o záměr podle odstavce 2.

§ 21

Způsob mezistátního posuzování

(1) Při mezistátním posuzování se postupuje podle části prvé zákona, pokud ustanovení tohoto zákona nebo mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, postup při mezistátním posuzování nestanoví jinak. Lhůty při mezistátním posuzování může ministerstvo prodloužit až o 30 dnů, požádá-li o to dotčený stát.

(2) Při pochybnostech o tom, zda se mezistátní posuzování řídí předpisy platnými na území dotčeného státu, nebo předpisy platnými na území státu původu, se postupuje podle právních předpisů platných na území státu původu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

Díl 2

Mezistátní posuzování záměru

§ 22

Mezistátní posuzování záměru prováděného na území České republiky

(1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o záměr podle § 20 odst. 1, nebo jestliže dotčený stát o posuzování záměru požádal podle § 20 odst. 2 a Ministerstvo zahraničních věcí po předchozí dohodě ministerstvem s mezistátním posuzováním vysloví souhlas, zašle do 5 pracovních dnů dotčenému státu k vyjádření oznámení záměru spolu s údaji o průběhu posuzování podle tohoto zákona a informacemi o navazujících rozhodnutích, která mohou být podle zvláštních právních předpisů¹⁾ přijata.

2. Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému oznámení záměru obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení oznamovateli k využití při zpracování dokumentace záměru a dále je poskytne zpracovateli posudku záměru.

(3) Ministerstvo do 20 dnů po obdržení dokumentace záměru doručí tuto dokumentaci dotčenému státu a nabídne mu předběžné projednávání, zejména je-li dokumentace záměru zpracována ve variantách, včetně sdělení opatření na zmírnění závažných vlivů přesahujících státní hranice (dále jen “konzultace”). Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo předem informuje o místě a času konzultace oznamovatele a jeho prostřednictvím zpracovatele dokumentace záměru. Ti jsou pak povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle § 27.

(4) Ministerstvo ve lhůtě uvedené v odstavci 3 doručí dotčenému státu též  informaci o  veřejném projednání dokumentace záměru.

(5) Ministerstvo do 5 pracovních dnů po obdržení vyjádření dotčeného státu k dokumentaci záměru toto vyjádření doručí zpracovateli posudku záměru jako podklad pro hodnocení záměru.

(6) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu zapracuje do stanoviska k záměru nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření ve svém stanovisku nebo jeho uvedení jen zčásti.

(7) Ministerstvo je povinno zaslat dotčenému státu stanovisko k záměru do 15 dnů ode dne jeho vydání a navazující rozhodnutí vydaná podle zvláštních právních předpisů¹⁾ do 15 dnů ode dne jejich obdržení. Tato rozhodnutí jsou správní úřady povinny ministerstvu na podkladě jeho žádosti zaslat.

§ 23

Mezistátní posuzování záměru prováděného mimo území České republiky

(1) Pokud ministerstvo obdrží oznámení záměru nebo se jinak dozví o záměru, který bude prováděn na území státu původu, je povinno do 5 pracovních dnů po jeho obdržení zveřejnit informaci o oznámení tohoto záměru podle § 27 a zašle toto oznámení dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření.

(2) K oznámení podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o tomto oznámení. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení záměru podle odstavce 1.

(3) Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpis⁷⁾.

4. Pokud ministerstvo obdrželo dokumentaci záměru a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, zašle tuto dokumentaci k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejní informaci o této dokumentaci podle § 27.

(5) Každý je oprávněn k dokumentaci uvedené v odstavci 4 zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o této dokumentaci. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o dokumentaci záměru podle odstavce 4.

(6) Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 27.

(7) Pokud ministerstvo obdrží závěry státu původu o posouzení záměru a o rozhodnutí státu původu na podkladě následných řízení, informaci o tomto závěru, popřípadě o rozhodnutí, zveřejní podle § 27 do 15 dnů ode dne jejich obdržení.

Díl 3

Mezistátní posuzování koncepce

§ 24

Mezistátní posuzování koncepce prováděné na území České republiky

1. Jde-li o koncepci podle § 20 odst. 1, ministerstvo zašle oznámení koncepce dotčenému státu k vyjádření do 5 pracovních dnů ode dne jejího obdržení.

(2) Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému oznámení obsahuje požadavek zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo tyto údaje do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení zašle předkladateli jako podklad pro zpracování dokumentace koncepce a dále je poskytne zpracovateli posudku koncepce.

(3) Ministerstvo neprodleně po obdržení dokumentace koncepce ji zašle dotčenému státu a nabídne konzultaci. Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se této konzultace zúčastní. Předkladatel a zpracovatel dokumentace koncepce je povinen se konzultace rovněž zúčastnit, pokud byl ministerstvem předem informován o místě a času této konzultace.

(4) Ministerstvo zároveň s odesláním dokumentace koncepce zašle dotčenému státu též informaci o veřejném projednání dokumentace koncepce.

(5) Ministerstvo zašle vyjádření dotčeného státu k dokumentaci koncepce do 5 pracovních dnů ode dne jeho obdržení zpracovateli posudku koncepce jako podklad pro hodnocení koncepce. Ministerstvo v případě, že zpracovává stanovisko ke koncepci, zapracuje vyjádření dotčeného státu do tohoto stanoviska nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření ve svém stanovisku nebo jeho uvedení jen zčásti.

(6) Ministerstvo zašle dotčenému státu stanovisko ke koncepci do 5 pracovních dnů ode dne jeho vydání; pokud stanovisko nevydává (§ 19 odst. 3), zašle dotčenému státu posudek koncepce spolu s informací o výsledku schvalování koncepce.

§ 25

Mezistátní posuzování koncepce prováděné mimo území České republiky

(1) Pokud ministerstvo obdrží oznámení koncepce, která bude prováděna na území státu původu, do 5 pracovních dnů ode dne jeho obdržení zveřejní informaci o oznámení koncepce podle § 27 a zašle ji dotčeným správním úřadům a dotčeným krajům k vyjádření.

2. Každý je oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření k oznámení koncepce podle odstavce 1 do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o tomto oznámení. Ministerstvo všechna vyjádření včetně svého vyjádření zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení koncepce.

3. Ministerstvo sdělí státu původu údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území České republiky do 15 dnů ode dne obdržení žádosti státu původu.

   (4) Pokud ministerstvo obdrží dokumentaci záměru a případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, zašle tuto dokumentaci do 15 dnů k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným krajům a zveřejní informaci o této dokumentaci podle § 27.

4. Každý je oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření k dokumentaci záměru do 15 dnů ode dne zveřejnění informace o této dokumentaci. Ministerstvo všechna vyjádření včetně svého vyjádření a informaci o tom, zda se konzultace zúčastní či nikoliv, zašle státu původu do 30 dnů ode dne zveřejnění informace o dokumentaci záměru podle odstavce 4.

(6) Pokud ministerstvo obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území státu původu, zveřejní ji podle § 27 do 5 pracovních dnů ode dne obdržení informace.

(7) Pokud ministerstvo obdrží závěry státu původu o posouzení koncepce a informaci o případném schválení koncepce, zveřejní podle § 27 informaci o těchto závěrech, popřípadě o schválení koncepce, do 5 pracovních dnů ode dne jejich obdržení.

HLAVA III

Ustanovení společná a přechodná

Díl 1

Ustanovení společná

§ 26

Předběžné projednání

Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá, ještě před předložením oznámení záměru podle § 6 nebo oznámení koncepce podle § 15 projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky a občanskými sdruženími, která podala žádost podle § 36 odst. 8.

§ 27

Zveřejnění informací o dokumentech pořízených v průběhu posuzování a o veřejných projednáních

(1) Příslušný úřad zajistí zveřejnění informace o

a) oznámení záměru a oznámení koncepce a o tom, kdy a kde je možno do nich nahlížet,

b) místě a času konání každého veřejného projednání podle tohoto zákona,

c) návrhu zadání a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet,

d) zadání dokumentace záměru, zadání dokumentace koncepce a o tom, kdy a kde je možno do nich nahlížet, popřípadě o vrácení dokumentace záměru k přepracování nebo doplnění,

e) dokumentaci záměru a dokumentaci koncepce a o tom, kdy a kde je možno do nich nahlížet,

f) posudku záměru a posudku koncepce a o tom, kdy a kde je možno do nich nahlížet.

(2) Příslušný úřad dále zajistí zveřejnění stanoviska k  záměru a stanoviska ke koncepci.

(3) Příslušný úřad zajistí zveřejnění informací a stanovisek uvedených v odstavci 1 a 2 po projednání s dotčenými okresními úřady a dotčenými územními samosprávnými celky

1. na úředních deskách okresních úřadů, jejichž správní obvody leží alespoň zčásti v dotčeném území, a jde-li o záměry, též na úředních deskách dotčených obcí,

2. na internetu, a

3. nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem (např. v místním tisku, rozhlase apod).

(4) Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení stejné informace a stanoviska podle odstavce 1 a 2 na úřední desce některého z  dotčených okresních úřadů naposled. Okresní úřady jsou povinny příslušný úřad o dni vyvěšení takové informace a stanoviska písemně vyrozumět do 7 dnů ode dne vyvěšení na své úřední desce.

(5) Informace a stanoviska podle odstavce 1 a 2 se nezveřejňují, pokud tomu brání zvláštní právní předpisy⁷⁾.

§ 28

Veřejné projednání

(1) Příslušný úřad je povinen zajistit veřejné projednání návrhu zadání a dokumentace záměru a oznámení koncepce a dokumentace koncepce.

(2) Příslušný úřad je povinen zveřejnit informaci o veřejném projednání podle § 27 nejméně 5 dnů před jeho konáním.

(3) Příslušný úřad je povinen zajistit, aby veřejné projednání se konalo nejpozději 5 dnů před uplynutím lhůty pro vyjádření k dokumentu, který je předmětem veřejného projednání.

(4) Příslušný úřad může ukončit

1. veřejné projednání návrhu zadání a oznámení koncepce v případě neúčasti oznamovatele,

b) veřejné projednání dokumentace záměru a dokumentace koncepce v případě neúčasti oznamovatele nebo předkladatele nebo zpracovatele dokumentace záměru nebo koncepce.

(5) Pokud příslušný úřad veřejné projednání ukončil podle odstavce 4, je povinen stanovit místo a čas nového veřejného projednání, a to nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne ukončení veřejného projednání. Za den konání veřejného projednání se pak považuje den konání nového veřejného projednání; ostatní lhůty se přiměřeně prodlužují.

(6) Příslušný úřad pořizuje z veřejného projednání zápis obsahující zejména údaje o účasti a závěry z projednání a dále z něj pořizuje úplný těsnopisný nebo zvukový záznam.

(7) Příslušný úřad je povinen zaslat zápis z veřejného projednání dotčeným správním úřadům a dále každému, kdo se k posuzovanému dokumentu písemně vyjádřil, a zveřejnit jej na internetu.

(8) Veřejné projednání se neprovádí, pokud je to v rozporu se zvláštními právními předpisy⁷⁾.

§ 29

Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí

(1) Náklady spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených s veřejným projednáním a zveřejňováním, hradí oznamovatel v případech, jde-li o záměr, a předkladatel v případech, jde-li o koncepci.

(2) Náklady spojené s veřejným projednáním a zveřejňováním podle tohoto zákona nese příslušný úřad, zvýšené náklady spojené s mezistátním posuzováním nese ministerstvo.

(3) Zpracovateli posudku záměru a zpracovateli posudku koncepce náleží za zpracování posudku záměru a posudku koncepce odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu⁸⁾, kterou mu uhradí příslušný úřad na podkladě smlouvy uzavřené podle § 11 odst. 1 nebo podle § 18 odst. 1. V případech, kdy jde o zpracování posudku záměru, příslušný úřad vyúčtuje částku, která se rovná výši odměny uhrazené zpracovateli posudku, do 15 dnů ode dne doručení posudku k úhradě oznamovateli. Oznamovatel je povinen vyúčtovanou částku zaplatit příslušnému úřadu do 15 dnů ode dne obdržení vyúčtování jako součást nákladů posuzování uvedených v odstavci 1. Pokud vyúčtovanou částku oznamovatel v uvedené lhůtě nezaplatí, příslušný úřad stanovisko k záměru podle § 12 nevydá; v takovém případě může příslušný úřad vydat stanovisko až po zaplacení vyúčtované částky. Prodlení z důvodu nezaplacení vyúčtované částky oznamovatelem se nezapočítává do lhůty stanovené v § 12 odst. 1 a 2.

§ 30

Sledování a rozbor vlivů provedeného záměru nebo provedené koncepce na životní prostředí

(1) Součástí rozhodnutí o záměru, vydaného podle zvláštních právních předpisů¹⁾ jsou podmínky ke sledování a rozboru vlivů provedeného záměru na životní prostředí (dále jen “sledování a rozbor záměru”), pokud byly stanoveny na základě stanoviska k záměru.

2. Součástí schválené koncepce mohou být podmínky sledování a rozboru vlivů provedené koncepce na životní prostředí (dále jen “sledování a rozbor koncepce”), které byly stanoveny na základě podmínek sledování a rozboru koncepce uvedených ve stanovisku ke koncepci; v případě, že se toto stanovisko nevypracovává, jsou tyto podmínky uvedeny v posudku koncepce.

(3) Oznamovatel je povinen zajistit sledování a rozbor záměru v souladu s podmínkami uloženými v  rozhodnutí podle odstavce 1. Předkladatel je povinen zajistit sledování a rozbor koncepce v souladu s podmínkami uvedenými ve schválené koncepci podle odstavce 2.

(4) Oznamovatel nebo předkladatel je povinen výsledky sledování a rozboru záměru nebo koncepce oznamovat v termínech stanovených v rozhodnutích podle odstavce 1 České inspekci životního prostředí a orgánu hygienické služby.

(5) Kontrolu plnění podmínek sledování a rozboru záměru a sledování a rozboru koncepcí, včetně vyhodnocování jejich výsledků, zajišťuje Česká inspekce životního prostředí ve spolupráci s orgány hygienické služby.

(6) Sledování a rozbor vlivů provedeného záměru nebo koncepce na životní prostředí se neprovádí u záměrů nebo koncepcí důležitých pro obranu státu, jejichž oznamovatelem nebo předkladatelem je Ministerstvo obrany.

§ 31

Autorizace ke zpracování posudku záměru a koncepce

1. Zpracovávat posudek podle tohoto zákona jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli autorizací. Právnická osoba nebo fyzická oprávněná k podnikání, se může zavazovat k vypracování posudků podle tohoto zákona jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizace.

(2) Držitel autorizace je povinen posoudit dokumentaci záměru a dokumentaci koncepce objektivně a v plném rozsahu.

(3) Podmínkou udělení autorizace je bezúhonnost, odborná způsobilost, jakož i plná způsobilost k právním úkonům.

(4) Odborná způsobilost se prokazuje

1. dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání alespoň bakalářského typu,

2. dokladem o odborné praxi a

3. dokladem o vykonané zkoušce odborné způsobilosti.

(5) Bezúhonnost se prokazuje předložením výpisu z evidence Rejstříku trestů ne staršího než tři měsíce, kterým se prokáže, že fyzická osoba nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin, který souvisí s autorizovanou činností podle tohoto zákona.

(6) Autorizaci pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí uděluje a odnímá ministerstvo, a to zvlášť pro specializaci přírodovědnou a pro specializaci technickou. Autorizaci pro oblast vlivů na zdraví a pohodu obyvatelstva uděluje a odnímá Ministerstvo zdravotnictví.

(7) Autorizace se uděluje na dobu 5 let.

(8) Udělená autorizace nepřechází na jinou fyzickou osobu.

(9) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví v oblasti své působnosti odejme autorizaci fyzické osobě, pokud závažným způsobem nebo opakovaně poruší tento zákon, opakovaně neplní povinnosti vyplývající z rozhodnutí o udělení autorizace nebo dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla autorizace udělena.

(10) Rozhodnutí o udělení a o odejmutí autorizace se vydává ve správním řízení podle správního řádu⁹⁾ .

(11) Rozhodnutí o autorizaci zaniká

1. uplynutím doby, na kterou byla vydána,

2. rozhodnutím ministerstva nebo Ministerstva zdravotnictví o odnětí autorizace,

3. smrtí fyzické osoby, které byla autorizace udělena, nebo jejím prohlášením za mrtvou.

(12) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškami vydanými v oblasti své působnosti bližší podmínky odborné způsobilosti, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání autorizace.

Díl 2

Výkon státní správy v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí

§ 32

(1) Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonávají

1. ministerstvo,

2. Ministerstvo zdravotnictví,

3. orgány kraje.

§ 33

Ministerstvo

Ministerstvo

1. je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,

2. vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí,

3. zajišťuje posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1, tabulkách č. 1 až 10, sloupcích A, a u záměrů, jejichž oznamovatelem je Ministerstvo obrany i ve sloupcích B, a jejich změn,

4. zajišťuje posuzování programových koncepcí,

5. zajišťuje mezistátní posuzování záměrů a koncepcí,

6. zajišťuje posuzování dalších záměrů a koncepcí, u kterých je příslušný orgán kraje, pokud

   si tuto působnost v jednotlivém případě vyhradilo,

7. vede souhrnnou evidenci všech zahajovaných posuzování a evidenci všech vydaných stanovisek,

8. uděluje a odnímá autorizaci pro oblast vlivů na životní prostředí,

9. vede a jedenkrát ročně zveřejňuje ve svém věstníku seznam držitelů autorizace pro oblast vlivů na životní prostředí.

§ 34

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví

1. vykonává vrchní státní dozor v oblasti posuzování vlivů na zdraví a pohodu obyvatelstva,

2. uděluje a odnímá autorizaci pro oblast vlivů na zdraví a pohodu obyvatelstva,

3. vede a jedenkrát ročně zveřejňuje ve svém věstníku seznam autorizovaných osob pro oblast vlivů na zdraví a pohodu obyvatelstva.

§ 35

Orgány kraje

Orgány kraje

1. zajišťují posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1, tabulkách č. 1 až 10, sloupcích B a jejich změn,

2. zajišťují posuzování regionálních koncepcí,

c) vedou evidenci jimi vydaných stanovisek a zasílají jedno vyhotovení každého jimi vydaného stanoviska ministerstvu k souhrnné evidenci.

§ 36

Ostatní společná ustanovení

(1) Příslušný úřad, dotčené správní úřady a dotčené územní samosprávné celky jsou povinny dokumenty zpracované v rámci posuzování podle tohoto zákona zpřístupnit podle zvláštních právních předpisů¹⁰⁾.

1. Odpadl-li nebo změnil-li se důvod posuzování, příslušný úřad v posuzování nepokračuje a ukončí jej.

2. V případě pochybností o záměru a o zařazení záměru do příslušné kategorie nebo do příslušného sloupce podle  přílohy č. 1 k tomuto zákonu, popřípadě o rozsahu dotčeného území, je rozhodující vyjádření ministerstva.

(4) Ministerstvo si v odůvodněných případech může vyhradit posuzování záměru nebo koncepce, k jejichž posouzení je příslušný orgán kraje, a to včetně změny nebo doplnění jím vydaného stanoviska podle § 12 odst. 5.

(5) Příslušný úřad nezahájí posuzování záměru podle tohoto zákona do doby projednání a schválení koncepce, která provedení záměru prokazatelně předurčuje a jejíž zpracování již bylo uloženo.

(6) Dotčeným správním úřadem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona je z hlediska vlivů na zdraví a pohodu obyvatelstva Ministerstvo zdravotnictví a místně příslušné orgány hygienické služby. Ministerstvo je při projednávání územně plánovací dokumentace dotčeným orgánem státní správy ve smyslu stavebního zákona¹¹⁾ z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí.

(7) Dotčeným správním úřadem při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona z hlediska záměrů uvedených v příloze č. 1 pod body 3.2. až 3.5. je Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

(8) Příslušný úřad zašle oznámení záměru a oznámení koncepce občanskému sdružení, jestliže toto sdružení příslušný úřad požádalo, aby bylo předem informováno o zahajování posuzování vlivů záměrů a koncepcí v  žádosti věcně nebo místně vymezených. Povinnost příslušného úřadu podle věty první platí 1 rok od doručení této žádosti.

(9) Příslušný úřad může upustit od posuzování záměru v případě, kdy je provedení záměru nutné ke zmírnění nebo odvrácení důsledků událostí, které závažně ohrožují životní prostředí, zdraví, bezpečnost nebo majetek obyvatelstva.

(10) Příslušný úřad uchovává veškeré podklady zpracované při posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto zákona po dobu 10 let od vydání stanoviska. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů¹²⁾.

(11) Dotčená veřejnost, která podala písemné vyjádření podle tohoto zákona v rámci posuzování záměru, je účastníkem řízení podle zvláštních právních předpisů¹⁾.

(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a průběh veřejného projednání, zveřejňování informací a stanovisek a postupu při zajištění zpracování posudku záměru a posudku koncepce podle tohoto zákona.

13. Na území hlavního města Prahy

14. působnost, kterou tento zákon svěřuje orgánu kraje a okresnímu úřadu, vykonává Magistrát hlavního města Prahy,

15. úkony, které podle tohoto zákona provádí obec, zabezpečuje městská část hlavního města Prahy.

(14) Na řízení podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád⁹⁾, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Díl 3

Ustanovení přechodná

§ 37

(1) Do 1. ledna 2001 vykonává působnost orgánu kraje okresní úřad. Postup podle tohoto zákona zahájený do 31. prosince 2000 okresním úřadem dokončí okresní úřad.

(2) Oprávněná osoba, která získala osvědčení podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a vyhlášky č. 499/1992 Sb., o odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí a o způsobu a průběhu veřejného projednání posudku, se po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za držitele autorizace podle § 31.

(3) Posouzení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o životním prostředí

§ 38

V zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, se § 20 až 26 a přílohy č. 1 až 4 zrušují.

ČÁST TŘETÍ

Změna živnostenského zákona

§ 39

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č.15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb. a zákona č. 159/1999 Sb., se mění takto:

1. V příloze č. 2, skupině 214 – ostatní, u živnosti “Posuzování vlivů na životní prostředí”, ve sloupci 2 – průkaz způsobilosti, se slova “Vysokoškolské vzdělání příslušného směru a 6 let praxe v oboru a osvědčení podle § 6 a 9 zákona č. 244/1992 Sb.” nahrazují slovy “Autorizace podle § 31 zákona č. …./…. Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)”.

2. V příloze č. 2, skupině 214 – ostatní, u živnosti “Posuzování vlivů na životní prostředí”, ve sloupci 3 – poznámka, se slova “Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a § 2 a 3 vyhlášky č. 499/1992 Sb., zrušují”.

ČÁST ČTVRTÁ

Ustanovení zrušující

§40

Zrušuje se zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

ČÁST PÁTÁ

Účinnost

§ 41

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.

č. 1 k zákonu č. …./2000 Sb.

Kategorie záměrů

Poznámka: písmeno X určuje zařazení předmětného záměru do kategorie a sloupce.

Tabulka č. 1

Zemědělství, lesní a vodní hospodářství

	Kategorie I		Kategorie II
ZÁMĚR	Povinné posuzování		Zjišťovací řízení
	Sloupec A	Sloupec B	Sloupec A	Sloupec B
1.1.1. Trvalé odlesnění nebo zalesnění plochy větší než 5 ha		X
1.1.2. Dočasné odlesnění plochy větší než 5 ha				X
1.2. Projekty restrukturalizace pozemků v krajině, projekty na využívání neobdělávaných pozemků nebo polopřirozených oblastí k intenzivnímu zemědělskému využívání, projekty na uvedení zemědělské půdy do klidu				X
1.3.1. Projekty vodohospodářských úprav nebo jiných opatření ovlivňujících odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana půd, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) při úpravě plochy větší než 500 ha	X
1.3.2. Projekty vodohospodářských úprav nebo jiných úprav ovlivňujících odtokové poměry na ploše nad 10 ha				X
1.4. Projekty úprav toků a opatření proti povodním zásadně měnící charakter toku a ráz krajiny				X
1.5.1. Chov skotu s kapacitou nad 500 dobytčích jednotek (dále jen “DJ”)		X
15.2. Chov skotu s kapacitou nad 200 DJ				X
1.5.3. Chov prasat s kapacitou nad 180 DJ		X
1.5.4. Chov prasat s kapacitou nad 60 DJ				X
1.5.5. Chov drůbeže s kapacitou nad 200 DJ		X
1.5.6. Chov drůbeže s kapacitou nad 60 DJ				X
1.5.6. Intensivní chov ryb				X
1.6. Asanační podniky (kafilérie)		X
1.7.1. Těžba rašeliny		X
1.7.2. Asanace po těžbě rašeliny	X			X
1.8.1. Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k zadržování nebo k akumulaci vody a v ní rozptýlených látek, jestliže objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 10 mil. m3 nebo výška hradící konstrukce přesahuje 10 m nad základovou spárou	X
1.8.2. Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k  zadržování nebo k akumulaci vody a v  ní rozptýlených látek, pokud nepřísluší do kategorie 1.8.1. a objem zadržované nebo akumulované vody přesahuje 1 mil. m3 nebo výška hradící konstrukce přesahuje 5 m nad základovou spárou		X
1.8.3. Přehrady, nádrže a jiná zařízení určená k  zadržování nebo k akumulaci vody a v  ní rozptýlených látek, pokud nepřísluší do kategorie 1.8.1. nebo 1.8.2.				X
1.9.1. Odběr podzemní vody nebo systém umělého doplňování podzemní vody, nebo zařízení pro odběr podzemní vody v případech, kdy celkový roční objem odebrané vody přesahuje 10 mil. m3 za rok	X
1.9.2. Odběr podzemní vody nebo systém umělého doplňování podzemní vody, nebo zařízení pro odběr podzemní vody v případech, kdy celkový roční objem odebrané vody přesahuje 1 mil. m3 za rok a záměr nepřísluší do kat. 1.9.1.		X
1.9.3. Odběr podzemní vody nebo systém umělého doplňování podzemní vody, nebo zařízení pro odběr podzemní vody v případech, kdy celkový roční objem odebrané vody přesahuje 3 tis. m3 za rok a záměr nepřísluší do kategorií 1.9.1. ani 1.9.2.				X
1.10.1. Převody vody nebo díla na transfer vodních zdrojů mezi povodími vodohospodářsky významných toků nebo mezi dílčími částmi povodí, pokud slouží odstraňování nedostatku vody a množství převáděné vody přesahuje 10 mil. m3 za rok.	X
1.10.2. Převody vody nebo díla na transfer vodních zdrojů mezi dílčími částmi povodí toků, pokud slouží všem ostatním účelům a převádí se roční množství přesahující 5% průměrného ročního odtoku v místě odběru pro převod.	X
1.10.3. Převody vody nebo díla na transfer vodních zdrojů mezi dílčími částmi povodí toků, pokud slouží všem ostatním účelům a pokud se při transferu podzemní vody převádí množství vody nad 10 mil. m3 za rok.	X
1.10.4. Převody vody nebo díla na transfer vodních zdrojů mezi dílčími částmi povodí toků, pokud slouží jakémukoliv účelu, nejsou zahrnuty v kategorii A a dochází nebo je uvažováno s přesunem více než 5% průměrného ročního odtoku v místě odběru pro převod. Při transferu podzemní vody, pokud se převádí množství nad 1 mil. m3 za rok.				X
1.11.1. Čistírny odpadních vod s kapacitou přesahující 100 000 ekvivalentních obyvatel (dále jen “EO”)	X
1.11.2. Kanalizace sídel pro více než 50 000 napojených obyvatel nebo odvádějící znečištění větší než 100 000 EO		X
1.11.3. Čistírny odpadních vod nezahrnuté do kat. 1.10.1. s kapacitou přesahující 10 000 EO				X
1.11.4. Kanalizace odvádějící znečištění větší než 10 000 EO				X

Tabulka č. 2

Dobývání nerostů a zásahy v zemské kůře

	Kategorie I		Kategorie II
ZÁMĚR	Povinné posuzování		Zjišťovací řízení
	Sloupec A	Sloupec B	Sloupec A	Sloupec B
2.1.1.1. Hnědé uhlí -povrchová těžba nad 200 000 tun hrubé těžby/rok	X
2.1.1.2. Hnědé uhlí -hlubinná těžba nad 700 000 tun hrubé těžby/rok	X
2.1.1.3. Hnědé uhlí - rozšíření těžby nad 200 000 tun/rok – plán otvírky a přípravy dobývání (dále jen POPD)	X
2.1.1.4. Lignit nad 200 000 těžby/rok	X
2.1.1.5. Lignit- rozšíření těžby-POPD		X
2.1.1.6. Černé uhlí nad 1 mil. tun hrubé těžby/rok	X
2.1.1.7. Černé uhlí - rozšíření těžby nad 1 milión tun hrubé těžby/rok - POPD	X
2.1.1.8. Ropa nad 3000 t/rok	X
2.1.1.9. Zemní plyn nad 15 mil. m3/rok	X
2.1.1.10. Zemní plyn pod 15 mil. m3/rok		X
2.1.1.11. Těžba uhlovodíků na volném moři	X
2.1.1.12. Uran - rozšíření těžby – POPD	X
2.1.2. Rudy (železo, mangan, měď, olovo, zinek, cín, wolfram, stříbro, zlato, ostatní kovy)- nový POPD	X
2.1.3.1. Stavební kámen - těžba nad 200 000 tun/rok	X
2.1.3.2. Stavební kámen - těžba pod 200 000 tun/rok		X
2.1.3.3. Stavební kámen - těžba nad 200 000 tun (změna POPD)	X
2.1.3.4. Stavební kámen - těžba pod 200 000 tun (změna POPD)		X
2.1.3.5. Štěrkopísky-těžba nad 200 000 tun/rok	X
2.1.3.6. Štěrkopísky-těžba pod 200 000 tun/rok		X
2.1.3.7. Štěrkopísky-rozšíření těžby nad 200 000 tun/rok (změna POPD)	X
2.1.3.8. Štěrkopísky-rozšíření těžby pod 200 000 tun/rok (změna POPD)		X
2.1.3.9. Cihlářské suroviny - těžba nad 40 000 tun/rok		X
2.1.3.10. Cihlářské suroviny - těžba pod 40 000 tun/rok				X
2.1.3.11. Cihlářské suroviny - rozšíření těžby nad 40 000 tun/rok (změna POPD)		X
2.1.3.12. Kámen pro kamenickou výrobu - těžba nad 5 000 tun/rok		X
2.1.3.13. Kámen pro kamenickou výrobu - těžba pod 5 000 tun/rok				X
2.1.3.14. Kámen pro kamenickou výrobu – rozšíření těžby nad 5 000 tun/rok (změna POPD)		X
2.1.4.1. Vápenec (mimo zvláště chráněná území) – těžba nad 150 000 tun/rok	X
2.1.4.2. Vápenec (mimo zvláště chráněná území) – těžba pod 150 000 tun/rok		X
2.1.4.3. Vápenec (ve zvláště chráněných územích) - rozšíření těžby nad 150 000 tun/rok (změna POPD)	X
2.1.4.4. Vápenec (mimo zvláště chráněná území) – rozšíření těžby pod 150 000 tun/rok (změna POPD)		X
2.1.4.5. Kaolin - těžba nad 100 000 tun/rok	X
2.1.4.6. Kaolin - těžba pod 100 000 tun/rok		X
2.1.4.7. Kaolin - rozšíření těžby nad 100 000 tun/rok (změna POPD)	X
2.1.4.8. Kaolin - rozšíření těžby pod 100 000 tun/rok (změna POPD)		X
2.1.4.9. Přírodní písky (sklářské, slévárenské) – těžba nad 100 000 tun/rok	X
2.1.4.10. Přírodní písky (sklářské, slévárenské) – těžba pod 100 000 tun/rok		X
2.1.4.11. Přírodní písky (sklářské, slévárenské) – rozšíření těžby nad 100 000 tun/rok (změna POPD)		X
2.1.5.1. Ostatní nerudní a energetické suroviny – těžba nad 50 000 tun/rok (včetně změn POPD)		X
2.1.5.2. Ostatní nerudní a energetické suroviny – těžba pod 50 000 tun/rok (včetně změn POPD)				X
2.2.1.1. Úprava černého uhlí - vsázka nad 3 mil. tun/rok	X
2.2.1.2. Úprava černého uhlí - vsázka pod 3 mil. tun/rok		X
2.2.2.1. Úprava hnědého uhlí - vsázka nad 4 mil. tun/rok	X
2.2.2.2. Úprava hnědého uhlí - vsázka pod 4 mil. tun/rok		X
2.2.3.1. Úprava uranové rudy (chemická úprava a ostatní technologie)	X
2.2.4. Úprava rud (chemická, biologická a ostatní technologie)	X
2.2.5. Úprava stavebních surovin		X
2.2.6. Úprava nerudních surovin		X
2.2.7.1. Odkaliště a kalová pole při úpravě uranových rud	X
2.2.7.2. Odkaliště a kalová pole při úpravě ostatních rud (loužení, chemická úprava, biologická úprava, ostatní technologie)	X
2.2.7.3. Odkaliště a kalová pole při úpravě ostatních nerudních surovin - nad 100 000 m3	X
2.2.7.3. Odkaliště a kalová pole při úpravě ostatních nerudních surovin - pod 100 000 m3		X
2.3.1. Sanace území po těžbě hnědého a černého uhlí	X
2.3.2. Sanace území po těžbě uranu	X
2.3.3. Sanace území po těžbě štěrkopísků a vápenců	X
2.3.4. Sanace území po těžbě ostatní nerostné suroviny		X
2.3.4.1. Výstavba podzemních zásobníků plynu v přírodních prostorách horninového prostředí s kapacitou od 100 mil m3	X
2.3.4.2. Výstavba podzemních zásobníků plynu budováním podzemních prostor s kapacitou od 0,5 mil m3	X
2.3.4.3. Budování podzemních prostor pro skladování nebo umístění technologických zařízení (provozů) od 1000 m3		X
2.3.4.4. Zneškodňování odpadů ukládáním do přírodních horninových struktur	X
2.3.4.5. Zneškodňování odpadů ukládáním do starých a opuštěných důlních děl	X
2.3.4.6. Zneškodňování odpadů ukládáním do nově budovaných prostor v horninovém prostředí	X
2.4. Hluboké vrtání, zejména geotermální vrtání, vrtání pro skladování jaderného odpadového materiálu, vrtání pro vodní zdroje apod.	X

Tabulka č. 3

Energetika

	Kategorie I		Kategorie II
ZÁMĚR	Povinné posuzování		Zjišťovací řízení
	Sloupec A	Sloupec B	Sloupec A	Sloupec B
3.1.1 Stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 100 MW	X
3.1.2. Stacionární zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 50 do 100 MWt			X
3.2. Zařízení s jadernými reaktory s výjimkou výzkumných reaktorů, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW	X
3.3. Zařízení na konverzi, obohacování nebo výrobu jaderného paliva	X
3.4. Zařízení určená pro zpracování ozářeného jaderného paliva nebo vysoce aktivních radioaktivních odpadů	X
3.5. Zařízení určená pro konečné uložení, konečné zneškodnění nebo dlouhodobé skladování (plánované na více než 10 let) ozářeného jaderného paliva nebo radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém jsou vyprodukovány	X
3.6.1. Hydroelektrárny se špičkovým výkonem od 50 MWe	X
3.6.2. Hydroelektrárny se špičkovým výkonem od 5 do 50 MWe		X
3.7. Provozy na využívání větru na výrobu energie (větrné elektrárny)			X
3.8.1. Přenosová vedení elektrické energie (od 110 kV) - nová stavba v délce nad 15 km, pokud není vedena v  souběhu se stávajícím vedením (souběhem se rozumí vedení trasy z 80 % ve vzdálenosti do 30 m od již vybudovaného vedení)	X
3.8.2. Přenosová vedení elektrické energie (od 110 kV) - nová stavba, pokud je vedena v souběhu se stávajícím vedením(souběhem se rozumí vedení trasy z 80 % ve vzdálenosti do 30 m od již vybudovaného vedení)			X
3.9.1. Dálkové produktovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce nad 20 km a průměru nad 500 mm (včetně dálkových vodovodů)	X
3.9.2. Produktovody pro dopravu plynu, ropy, páry a dalších látek o délce do 20 km a průměru pod 500 mm (včetně dálkových vodovodů)				X
3.10.1. Povrchové zásobníky zemního plynu			X
3.10.2. Povrchové zásobníky fosilních paliv			X

Tabulka č. 4

Hutnictví, strojírenství a elektrotechnika

	Kategorie I		Kategorie II
ZÁMĚR	Povinné posuzování		Zjišťovací řízení
	Sloupec A	Sloupec B	Sloupec A	Sloupec B
4.1. Pražení nebo aglomerace kovových rud	X
4.2. Výroba surového železa, litiny, oceli a neželezných kovů, včetně kontinuálního odlévání	X
4.3. Zpracování železných a neželezných kovů, a to - provozy na zpracování železných kovů, včetně válcování za tepla, kování kladivy a pokovování; - provozy na tavení, včetně slévání či legování, neželezných kovů kromě vzácných kovů, včetně recyklovaných produktů - kovového šrotu, jeho rafinace a lití				X
4.4.1. Povrchová úprava kovů a plastických materiálů elektrolytickými nebo chemickými procesy nad 200 000 m2/rok upravené plochy		X
4.4.2. Povrchová úprava kovů a plastických materiálů elektrolytickými nebo chemickými procesy do 200 000 m2/rok upravené plochy				X
4.5. Strojírenská nebo elektrotechnická výroba s výrobní plochou nad 10 000 m2- výroba a opravy motorových vozidel, drážních vozidel, cisteren, lodí, letadel; testovací lavice motorů, turbin nebo reaktorů; stálé tratě pro závodění a testování motorových vozidel; výroba železničních zařízení; tváření výbuchem			X

Tabulka č. 5

Dřevařský, papírenský, textilní a kožedělný průmysl

	Kategorie I		Kategorie II
ZÁMĚR	Povinné posuzování		Zjišťovací řízení
	Sloupec A	Sloupec B	Sloupec A	Sloupec B
5.1.1. Závody na výrobu a zpracování celulózy, papíru a lepenky s kapacitou nad 50 000 t/rok	X
5.1.2. Závody na výrobu a zpracování celulózy, papíru a lepenky s kapacitou od 20 000 do 50 000 t/rok-1			X
5.2. Impregnace dřeva při použití chemických látek v množství od 1 000 t/rok				X
5.3.1. Výroba dřevovláknitých, dřevotřískových, pilinových desek nebo překližek a dýh s kapacitou od 50 000 m2 /rok		X
5.3.2. Výroba dřevovláknitých, dřevotřískových, pilinových desek nebo překližek a dýh s kapacitou od 10 000 do 50 000 m2/rok				X
5.4. Výroba nábytku s kapacitou vstupu suroviny nad 10 000 m3/rok		X
5.5.1. Textilní úpravny nebo barvírny se spotřebou vstupní suroviny (chemikálie) nad 10 000 t/rok		X
5.5.2. Textilní úpravny nebo barvírny se spotřebou vstupní suroviny (chemikálie) do 10 000 t/rok				X
5.6.1. Koželužny s kapacitou zpracované vstupní suroviny nad 50 000 t/rok		X
5.6.2. Koželužny s kapacitou zpracované vstupní suroviny do 50 000 t/rok				X
5.7. Polygrafické provozy s kapacitou nad 1 t spotřeby chemikálií za rok				X

Tabulka č. 6

Průmysl stavebních hmot, skla a keramiky

	Kategorie I		Kategorie II
ZÁMĚR	Povinné posuzování		Zjišťovací řízení
	Sloupec A	Sloupec B	Sloupec A	Sloupec B
6.1. Cementárny, vápenky, výroba magnezitu	X
6.2. Těžba a zpracování azbestu a výrobků obsahujících azbest	X
6.3.1. Výroba stavebních hmot a výrobků neuvedených v 6.1. s kapacitou nad 100 000t/rok	X
6.3.2. Výroba stavebních hmot a výrobků neuvedených v 6.1. s kapacitou do 100 000 t.rok		X
6.4.1. Výroba skla, skelných a minerálních vláken s kapacitou nad 50 000 m2/rok		X
6.4.2. Výroba skla, skelných a minerálních vláken s kapacitou od 10 000 do 50 000 m2/rok				X
6.5. Obalovny živičných směsí nad 10 000t/rok				X

Tabulka č. 7

Chemický, petrochemický a farmaceutický průmysl

	Kategorie I		Kategorie II
ZÁMĚR	Povinné posuzování		Zjišťovací řízení
	Sloupec A	Sloupec B	Sloupec A	Sloupec B
7.1. Tepelné nebo chemické zpracování uhlí (včetně suché destilace - výroba koksu), popřípadě bitumenových břidlic	X
7.2. Zpracování ropy nebo primární zpracování ropných produktů	X
7.3. Farmaceutická výroba s kapacitou od 1 t/rok	X
7.4. Výroba pesticidů	X
7.5. Výroba nebo chemické zpracování polymerů a syntetických kaučuků , výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů	X
7.6. Výroba průmyslových hnojiv	X
7.7. Výroba výbušin a regenerace nebo destrukce výbušných látek	X
7.8. Výroba mýdel, surfaktantů a detergentů s kapacitou od 200 t/rok				X
7.9. Výroba nátěrových hmot s kapacitou od 200 t/rok				X
7.10. Výroba pigmentů a barviv				X
7.11. Výroba jednoduchých uhlovodíků, uhlovodíků obsahujících kyslík, uhlovodíků obsahujících síru, uhlovodíků obsahujících dusík a uhlovodíků obsahujících fosfor	X
7.12. Výroba uhlovodíků obsahujících halogeny	X
7.13. Výroba uhlovodíků obsahujících kovy (organokovové sloučeniny)	X
7.14. Výroba kyseliny sírové, fosforečné, fluorovodíkové, chlorovodíkové nebo dusičné, chromové, siřičité, olea	X
7.15. Výroba zásad (např. hydroxid sodný, hydroxid draselný a hydroxid amonný)	X
7.16. Výroba chlóru	X
7.17. Výroba amoniaku	X
7.18. Výroba plynů (např. chlorovodík, fluor, fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid), solí (např. chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritany, dusičnan stříbrný), nekovů, oxidů kovů nebo jiných organických sloučenin (např. karbid vápníku, křemík, karbid křemíku)	X
7.19. Ostatní chemické výroby neuvedené v bodech 7.1. až 7.18. s produkcí od 200 t/rok			X
7.20. Nadzemní sklady zemního plynu s kapacitou od 100 000 m3	X
7.21. Zařízení pro skladování ropy nebo ropných produktů s kapacitou od 50 000 t	X
7.22. Zařízení pro skladování ropy nebo ropných produktů s kapacitou od 5 000 do 50 000 t			X
7.23. Zařízení pro skladování ostatních chemických látek neuvedených v bodech 7.17. až 7.19. s kapacitou od 5 000 t nebo od 1 000 m3			X

Tabulka č. 8

Potravinářský průmysl

	Kategorie I		Kategorie II
ZÁMĚR	Povinné posuzování		Zjišťovací řízení
	Sloupec A	Sloupec B	Sloupec A	Sloupec B
8.1. Pivovary s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobků		X
8.2. Vinařské závody nebo výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobků				X
8.3. Lihovary nebo pálenice s kapacitou od 5 000 hl/rok výrobků				X
8.4. Jatka, masokombináty, zařízení na zpracování drůbeže nebo ryb s kapacitou od 5 000 t/rok výrobků		X
8.5. Škrobárny s kapacitou zpracovaných brambor od 50 000 t/rok		X
8.6. Drožďárny s kapacitou výroby droždí od 1 000 t/rok				X
8.7. Cukrovary s kapacitou zpracované suroviny od 150 000 t/rok		X
8.8. Výroba rostlinných olejů nebo tuků s kapacitou od 20 000 t/rok výrobků				X
8.9. Mlékárny nebo výroba mléčných produktů s kapacitou zpracování mléka od 50 000 hl/rok		X
8.10. Balírny a konzervárenské závody s kapacitou od 100 000 t/rok výrobků				X
8.11. Výroba cukrovinek a sirupů s kapacitou od 10 000 t/rok				X

Tabulka č. 9

Dopravní stavby

	Kategorie I		Kategorie II
ZÁMĚR	Povinné posuzování		Zjišťovací řízení
	Sloupec A	Sloupec B	Sloupec A	Sloupec B
9.1. Novostavby dálnic nebo rychlostních silnic	X
9.2. Novostavby silnic se čtyřmi nebo více jízdními pruhy		X
9.3. Novostavby silnic o šíři větší než 10 m			X
9.4. Zkapacitnění dálnic, rychlostních silnic nebo silnic na parametry podle 9.1. , 9.2. nebo 9.3.	X
9.5. Novostavby železničních drah celostátních nebo regionálních	X
9.6. Rekonstrukce nebo modernizace železničních drah celostátních nebo regionálních			X
9.7. Novostavby tramvajových nebo speciálních drah				X
9.8. Vodní cesty nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu pro plavbu lodí s výtlakem nad 1 350 tun	X
9.9. Vodní cesty nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu pro plavbu lodí s výtlakem pod 1 350 tun			X
9.10.1. Letiště se vzletovou nebo přistávací dráhou od 2 100 m	X
9.10.2. Letiště se vzletovou nebo přistávací dráhou do 2 100 m				X

Tabulka č. 10

Infrastruktura a ostatní

	Kategorie I		Kategorie II
ZÁMĚR	Povinné posuzování		Zjišťovací řízení
	Sloupec A	Sloupec B	Sloupec A	Sloupec B
10.1.1. Zařízení pro nakládání a zneškodňování nebezpečných odpadů s kapacitou nad 1 000 t/rok	X
10.1.2. Zařízení pro nakládání a zneškodňování nebezpečných odpadů s kapacitou do 1 000 t/rok			X
10.2.1. Zařízení pro nakládání s ostatními odpady s kapacitou nad 100 000 t/rok		X
10.2.2. Zařízení pro nakládání s ostatními odpady s kapacitou od 10 000 do 100 000 t/rok				X
10.3. Zařízení na zneškodňování odpadů (projekty nezahrnuté v bodech 10.1 a 10.2)				X
10.4. Krematoria				X
10.5.1. Odkaliště a kalová pole s kapacitou nad 100 000 m3		X
10.5.2. Odkaliště a kalová pole s kapacitou do 100 000 m3				X
10.6. Skladování toxických látek a pesticidů v množství nad 1 t/rok kapalných hnojiv, farmaceutických výrob, barev a laků v množství nad 100 t/rok		X
10.7. Skladování železného šrotu včetně vrakovišť				X
10. 8. Urbanistické rozvojové projekty, projekty rozvoje průmyslových zón, projekty rozvoje obchodních zón (včetně výstavby nákupních středisek a parkovišť a garáží pro vozidla)				X
10. 9. Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení				X
10.10. Sportovní areály (např. golfová hřiště, motokrosové areály)				X
10.11. Rekreační přístavy na jachty a malé čluny				X
10.12.1. Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení s plochou od 10 ha nebo v územích chráněných podle zvláštních právních předpisůx)			X
10.12.2. Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení nezahrnuté do bodu 10.12.1				X
10.13. Stálé kempy a místa na karavany				X
10.14. Tématické parky				X
10.15. Stavby, činnosti a technologie neuvedené v  předchozích bodech této přílohy a nesplňující parametry předchozích bodů této přílohy, které mohou závažným způsobem ovlivnit kvalitu životního prostředí v území chráněných podle zvláštních právních předpisůx) a zásahy do krajiny, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti a ve struktuře a funkci ekosystémů				X
10.16. Záměry uvedené v kategorii A, realizované výhradně nebo zejména za účelem vývoje a ověření nových metod nebo výrobků, které nejsou (nebudou) využívané více než 2 roky			X

č. 2 k zákonu č. ....../2000 Sb.

Zásady pro zjišťovací řízení

1. Parametry záměru

Při zjišťovacím řízení se zjišťuje, zda a v jakém rozsahu záměr svým charakterem, nároky na území a přírodní zdroje může vážně ovlivnit životní prostředí, například s ohledem na

0. rozsah záměru (např. záměr vzhledem k navrhované činnosti zabírá rozsáhlé území, spolu alespoň s jedním dalším ukazatelem je svým rozsahem těsně pod hranicí záměrů uvedených v kategorii A nebo B přílohy č. 1),

1. kumulativní vliv s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými),

2. závažností dopadů na zdraví a pohodu obyvatelstva,

3. využití přírodních zdrojů (např. značné nároky na neobnovitelné přírodní zdroje, nároky na omezeně dostupné neobnovitelné nebo obnovitelné přírodní zdroje, nároky na přírodní zdroje jinak efektivněji využitelné),

4. tvorbu odpadů (např. záměr vzhledem k navrhované činnosti vytváří velké množství, velký objem odpadů, zejména nebezpečných, nerecyklovatelných),

5. znečisťování a snižování životní pohody (např. produkcí obtížných nebo nepříjemných čichových, zrakových, sluchových vjemů),

6. nebezpečí nehod zejména vzhledem k použitým látkám a technologiím (možnost selhání lidského faktoru, závažné riziko technických závad).

2. Lokalizace záměru

Při zjišťovacím řízení se příslušný úřad zaměří též na zjištění, zda záměr je umístěn v oblasti nebo v blízkosti oblasti zvláště citlivé nebo významné z hlediska životního prostředí, například

• v území se zvýšenou citlivostí, resp. zranitelností s ohledem na

• extrémní stanovištní poměry (např. sesuvy, sutě, prudké svahy, nestabilizované náplavy a písky, záplavy, seismicita, poddolované území),

• staré zátěže (např. důlní činnost, skládky, odvaly a výsypky, intoxikace půdy),

• současné využití území,

• slučitelnost záměru se současnými (očekávanými) aktivitami,

• priority trvale udržitelného využívání území, vyplývající například z  meziodvětvových a odvětvových koncepcí, územně plánovacích dokumentací, strategií regionálního rozvoje apod.,

• v území významném z hlediska stability prostředí s ohledem na

• poměrnou hojnost, hodnotu a regenerační schopnost přírodních zdrojů (např. ekosystémů stabilních, stabilizujících, vysoce produkčních, autoregulačních apod.),

• relativní jedinečnost jednotlivých přírodních a civilizačních krajinných prvků (např. na úrovni celostátní, regionální, lokální),

• prvky ekologické stability krajinného systému a jejich funkčnost, zejména pokud jde o mokřady (jezera, rybníky, rašeliniště, údolní nivy apod.), řeky, souvislé lesy, horské oblasti, zvláště chráněná území podle zvláštního právního předpisu^xx), území a oblasti klasifikované nebo chráněné podle zvláštních právních předpisů^xxx),

• v území speciálního zájmu s ohledem na

• místa zvláštního vědeckého významu,

• hustě obydlené oblasti,

• historicky, kulturně anebo archeologicky významné části krajiny.

3. Parametry možných vlivů

Příslušný úřad při zjišťovacím řízení zváží potenciální vlivy ve vztahu ke kritériím uvedeným v bodech 1. a 2., zejména s ohledem na

• rozsah vlivu (geografická oblast, velikost dotčené populace),

• přeshraniční charakter vlivu,

• velikost a komplexnost vlivu,

• pravděpodobnost vlivu,

• trvání, frekvenci a reverzibilitu vlivu.

č. 3 k zákonu č. ........ /2000 Sb.

Náležitosti dokumentace záměru

Náležitosti dokumentace záměru se přiměřeně vztahují i na náležitosti oznámení záměru.

1. Dokumentace záměru obsahuje:

1. základní údaje o oznamovateli (jméno, místo trvalého pobytu, rodné číslo nebo název, adresa sídla, identifikační číslo organizace, osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby, předmět činnosti nebo podnikání, označení/název správního úřadu atd.),

2. podrobné údaje o záměru (charakter, kapacita a lokalizace záměru, zdůvodnění potřeby záměru, zdůvodnění jeho umístění v daném území, dotčené obce, hodnocení důsledků případného neprovedení záměru (nulová varianta), uvažované varianty řešení a lokalizace, důvody pro výběr, resp. odmítnutí variant, stručný popis technického a technologického řešení, předpokládaný termín zahájení a dokončení),

3. podrobné údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území a v dotčených obcích (charakteristika, výčet závažných problémů),

4. podrobné údaje o zatížení území a přírodních zdrojů (např. zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje, včetně pomocných materiálů, množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů),

5. komplexní charakteristika a hodnocení vlivů provedení záměru na životní prostředí v období přípravy, výstavby, provozu a ukončení užívání a hodnocení jejich velikosti a závažnosti (vlivy na ovzduší, klima a hlukovou situaci, vlivy na povrchové a podzemní vody, vlivy na půdu, vlivy na horninové prostředí, vlivy na zvířectvo, rostlinstvo, zvláště chráněná území a zvláště chráněné rostliny a živočichy, ekosystémy, vlivy na krajinu, vlivy na antropogenní systémy, vlivy na strukturu a funkční využití území a sociálně-ekonomické vlivy),

6. posouzení vlivů provedení záměru na zdraví a pohodu obyvatelstva,

7. komplexní charakteristika a hodnocení vlivů provedení záměru na kulturní památky a národní kulturní památky a jejich prostředí, památkové rezervace, památkové zóny a jejich ochranná pásma a na území s archeologickými nálezy podle zvláštních právních předpisů^y) a další věci kulturní povahy,

8. komplexní zhodnocení vlivů provedení záměru z hlediska únosného zatížení daného území,

9. zhodnocení rizik při haváriích a dalších nestandardních stavech,

10. návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, zmírnění a kompenzaci nepříznivých vlivů provedení záměru na životní prostředí,

11. popis užitých metod prognózování, výchozích předpokladů, nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace,

12. návrh programu sledování a rozbor vlivů provedení záměru,

13. porovnání variant řešení záměru vycházejících z údajů výše navrhovaných kapitol (každá varianta a její vlivy jsou v dokumentaci přiměřeně charakterizovány a zhodnoceny),

14. vazba záměru na platnou územně plánovací dokumentaci,

15. nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů na životní prostředí,

16. nástin sociálních a ekonomických vlivů navržených variant záměru,

17. porovnání důsledků posuzovaných variant na životní prostředí směřující k doporučení varianty z hlediska vlivů provedení záměru na životní prostředí optimální,

18. zhodnocení nepříznivých vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky, pokud přicházejí v úvahu,

19. vyhodnocení průběhu případných dosavadních projednání (konzultací).

2. Součástí dokumentace záměru je i všeobecně srozumitelné shrnutí s důrazem na podstatné a obecně srozumitelné informace podporované grafickými, mapovými a obrazovými

mi.

1. Dokumentace záměru musí dále obsahovat úplný jmenný seznam členů zpracovatelského týmu s uvedením části, na jejímž zpracování se každý člen podílel.

Příloha č. 4 k zákonu č. ......../2000 Sb.

Náležitosti posudku záměru

Náležitosti posudku záměru se přiměřeně vztahují i na náležitosti posudku koncepce.

1. Posudek záměru musí obsahovat:

1. údaje o zpracovateli, u právnických osob údaje o odpovědné autorizované fyzické osobě,

2. posouzení souladu dokumentace záměru (výjimečně oznámení záměru) s požadavky zadání,

3. posouzení úplnosti a správnosti dokumentace záměru,

4. porovnání a zhodnocení jednotlivých variant řešení záměru v dokumentaci záměru, jsou-li zpracovány,

5. posouzení celkové úrovně řešení záměru (vzhledem k dosaženému stupni poznání, tzv. nejlepším dostupným technologiím apod.) z hlediska vlivů jeho provedení na životní prostředí,

6. posouzení vyjádření veřejnosti, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků k dokumentaci záměru,

7. posouzení hodnověrnosti zhodnocení možných vlivů provedení záměru na životní prostředí přesahujících hranice České republiky,

8. souhrnné vypořádání všech obdržených vyjádření k dokumentaci,

9. celkové posouzení provedení záměru z hlediska vlivů na životní prostředí,

10. návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci a kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí,

11. návrh programu sledování a rozboru vlivů záměru na životní prostředí,

12. vyúčtování odměny za zpracování posudku, není-li její konkrétní výše uvedena ve smlouvě o zpracování posudku,

13. závěrečná doporučení pro stanovisko k záměru.

2. Součástí posudku záměru je i posouzení vlivů na zdraví a pohodu obyvatelstva.

3. Posudek záměru musí dále obsahovat úplný jmenný seznam všech členů zpracovatelského týmu s uvedením části, na jejímž zpracování se každý člen podílel.

č. 5 k zákonu č. ....../2000 Sb.

Náležitosti stanoviska k záměru

Stanovisko musí obsahovat:

1. souhrnné vypořádání všech obdržených vyjádření k posudku,

2. celkové posouzení proveditelnosti záměru z hlediska jeho vlivů na životní prostředí,

3. identifikační údaje o oznamovateli, zpracovateli dokumentace záměru a zpracovateli posudku záměru,

4. identifikační údaje o záměru,

5. seznam občanských sdružení, které podle § 36 odst. 11 budou účastníky následujících řízení podle zvláštních právních předpisů²⁾,

6. základní informace o průběhu procesu posuzování, zejména o jeho klíčových fázích (oznámení záměru, dokumentace záměru, posudek záměru, vyjádření dotčených správních úřadů a územních samosprávných celků),

7. souhrnné vypořádání obdržených vyjádření veřejnosti, dále průběh a výsledky veřejných projednávání, popřípadě dalších poznatků z průběhu posuzování,

8. souhrnnou charakteristiku předpokládaných vlivů provedení záměru na životní prostředí z hlediska jejich míry a závažnosti ve vazbě na únosné zatížení území,

9. porovnání a zhodnocení variant řešení záměru z hlediska vlivů na životní prostředí,

10. zhodnocení možných vlivů provedení záměru na životní prostředí přesahujících hranice České republiky,

11. návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, zmírnění, popřípadě též kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí,

12. návrh povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí.

č. 6 k zákonu č. ....../2000 Sb.

Náležitosti dokumentace koncepce

Náležitosti dokumentace koncepce se přiměřeně vztahují i na náležitosti oznámení koncepce.

1. Dokumentace koncepce zahrnuje:

1. zjištění, popis a vyhodnocení předpokládaných vlivů koncepce na životní prostředí včetně využívání přírodních zdrojů a vlivů na hmotné statky, věci kulturní povahy a jejich vzájemné ovlivňování,

2. identifikační údaje o předkladateli koncepce,

3. identifikační údaje o zpracovateli dokumentace,

4. zaměření koncepce /principy, základní faktografické soubory, určující vývojové trendy, hodnocení důsledků případného neprovedení koncepce (tzv. nulová varianta), případně vývojové scénáře ve variantách, popis zvažovaných variant, zdůvodnění předložených a nepředložených variant/,

5. charakteristiku stavu životního prostředí na území pravděpodobně závažně ovlivněném provedením koncepce, zejména pak potenciálně nejvíce ohrožených složek životního prostředí,

6. specifikace pravděpodobných závažných vlivů na životní prostředí způsobených provedením koncepce (vlivy na zdraví a pohodu obyvatelstva, živočichy a rostliny, půdu, horninové prostředí, povrchové a podzemní vody, ovzduší a klima, krajinu, ekosystémy a antropogenní systémy) včetně komplexního hodnocení velikosti a závažnosti těchto vlivů,

7. údaje o vlivech na kulturní památky a národní kulturní památky a jejich prostředí, památkové rezervace, památkové zóny a jejich ochranná pásma a na území s archeologickými nálezy^y) a na další věci kulturní povahy,

8. cíle ochrany životního prostředí přijaté na národní, případně mezinárodní úrovni, které souvisejí s návrhem koncepce, a způsob, jak tyto cíle a další aspekty ochrany životního prostředí byly vzaty do úvahy při přípravě návrhu koncepce,

9. návrh opatření k předcházení nepříznivým vlivům provedení koncepce, k prevenci, vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci a kompenzaci nepříznivých vlivů, popřípadě ke zvýšení příznivých vlivů provedení koncepce na životní prostředí,

10. návrh programu sledování a rozbor vlivů na životní prostředí,

11. problémy (např. technické nedostatky nebo nedostatky ve znalostech a neurčitosti), které se při zpracování výše uvedených údajů vyskytly,

12. porovnání vymezených variant.

2. Součástí dokumentace koncepce je i všeobecně srozumitelné shrnutí s důrazem na podstatné a obecně srozumitelné informace podporované grafickými, mapovými a obrazovými

mi.

3. Dokumentace koncepce musí dále obsahovat úplný jmenný seznam členů zpracovatelského týmu s uvedením části, na jejímž zpracování se každý člen podílel.

č. 7 k zákonu č. ......../2000 Sb.

Náležitosti stanoviska ke koncepci

Stanovisko ke koncepci obsahuje:

1. základní identifikační údaje o oznamovateli, zpracovateli dokumentace návrhu koncepce a zpracovateli posudku návrhu koncepce,

2. základní informace o průběhu procesu posuzování, zejména o jeho klíčových fázích (oznámení návrhu koncepce, dokumentace návrhu koncepce, posudek návrhu koncepce, vyjádření dotčených správních úřadů a samosprávných orgánů, vyjádření podaná po zveřejnění jednotlivých dokumentů, průběh a výsledky veřejných projednávání apod.),

3. porovnání a zhodnocení variant řešení návrhu koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí, jsou-li zpracovány,

4. souhrnnou charakteristiku předpokládaných vlivů provedení koncepce na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a závažnosti ve vazbě na únosné zatížení území,

5. zhodnocení vlivů na kulturní památky a národní kulturní památky a jejich prostředí, památkové rezervace, památkové zóny a jejich ochranná pásma a na území s archeologickými nálezy^y),

6. zhodnocení vlivů na zdraví a pohodu obyvatelstva,

7. možnosti a způsoby prevence, vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizace a kompenzace nepříznivých vlivů koncepce na životní prostředí,

8. zhodnocení možných vlivů provedení koncepce na životní prostředí přesahujících hranice České republiky,

9. souhrnné vypořádání všech obdržených vyjádření k posudku,

10. hodnocení provedení koncepce z hlediska životního prostředí,

11. návrh povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí,

12. stanovisko k návrhu koncepce příslušného správního úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů provedení koncepce na životní prostředí (zásadní doporučení a podmiňující opatření, včetně jejich zdůvodnění).