Vládní návrh zákona o matrikách

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2000

III. volební období

___________________________________________________________

498

Vládní návrh

na vydání

zákon

ze dne ..........2000,

o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

MATRIKY, JMÉNO A PŘÍJMENÍ,

Hlava I

M a t r i k a

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 1

(1) Matrika je státní evidence narození, uzavření manželství a úmrtí fyzických osob na území České republiky a narození, uzavření manželství a úmrtí státních občanů České republiky (dále jen “občan”), k nimž došlo v cizině.

(2) Matrika se dělí na

a) matriku narození, pro kterou se vede kniha narození,

b) matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství a

c) matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí.

3. Kniha narození, kniha manželství a kniha úmrtí (dále jen “matriční kniha”)

je vytvořena z předem svázaných tiskopisů.

(4) Součástí matriční knihy je abecední jmenný rejstřík provedených zápisů matričních událostí ( dále jen “rejstřík”).

(5) Určení matričního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu správního obvodu matričního úřadu, lze provést pouze k počátku kalendářního roku.

Působnost na úseku matrik

§ 2

Působnost na úseku matrik a další činnosti stanovené tímto zákonem vykonávají

 a) obecní úřady, městské úřady, v hlavním městě Praze obvodní úřady, nebo místní úřady, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady¹⁾ (dále jen “matriční úřady”), které určí a jejich správní obvody vymezí Ministerstvo vnitra (dále jen “ministerstvo”) vyhláškou,

 b) okresní úřady,

 c) ministerstvo .

§ 3

Matriční úřad

(1) Matriční úřad vede

 a) matriční knihy,

 b) sbírky listin v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Matriční úřad vede matriční knihy a sbírky listin pro

 a) obec, v níž má sídlo a dále pro obce patřící do jeho správního obvodu vymezeného vyhláškou (§ 2 písm. a)),   

 b) území vojenského újezdu.

(3) V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň vede matriční úřad matriční knihy a sbírky listin pro městskou část nebo městský obvod, v němž má sídlo, a  pro další městské části nebo městské obvody ve svém správním obvodu vymezeném vyhláškou (§ 2 písm.a)).

(4)  Matriční knihy, do kterých se zapisuje narození, uzavření manželství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině, vede Úřad městské části Brno-střed (dále jen “zvláštní matrika”).

(5) Vedení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením matričních knih jsou výkonem státní správy.

§ 4

Okresní úřad

(1) Okresní úřad

 a) provádí kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin, a to u všech matričních  úřadů ve svém územním obvodu nejméně jednou ročně,

 b) dává souhlas k zápisu rozhodnutí cizozemských úřadů a soudů do matričních knih.  

(2) Okresní úřad provádí na žádost ověřování rodných, oddacích a úmrtních listů (dále jen “matriční doklad”), vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize pro použití v cizině.

(3) Okresní úřad vede a aktualizuje sbírku listin; vede a aktualizuje druhopisy matričních knih, vedené do 31.prosince 1958.

(4) Okresní úřad ověřuje odbornou způsobilost zaměstnance obce nebo Ministerstva obrany, zařazeného do matričního úřadu (dále jen “matrikář”) k vedení matričních knih  a k plnění úkonů zabezpečovaných v souvislosti s vedením matričních knih a sbírek  listin (dále jen “zkouška”).

Zápisy do matričních knih

§ 5

(l) Do matriční knihy se zapisuje

 a) narození, uzavření manželství a úmrtí fyzických osob (dále jen “matriční událost”),

 b) rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné, nebo o tom, že manželství  nevzniklo, údaje o osvojení, určení rodičovství, změně jména nebo  příjmení a další  skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize (dále jen "matriční  skutečnost"), je-li matriční událost   zapsána v matriční knize vedené matričním      úřadem (§ 1) , nebo zvláštní matrikou  (§ 3).

(2) Změny a opravy zápisů v matriční knize se provádějí na základě veřejných listin nebo jiných listin, stanoví-li tak tento zákon.

§ 6

(1) Zápisy se do matriční knihy provádějí rukopisně do předem svázaných knih.

(2) Matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy se souběžně vedou pomocí výpočetní techniky.

§ 7

(1) Matriční zápisy uvedené v § 5 tohoto zákona, se provádějí v úřední místnosti v sídle matričního úřadu po obdržení podkladů nebo ústního oznámení pro jejich provedení, nejpozději do 30 dnů od obdržení těchto podkladů, popřípadě ústního oznámení.

(2) Okresní úřad může povolit na návrh matričního úřadu provádění matričních zápisů uvedených v odstavci 1, vydávání matričních dokladů a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize i mimo úřední místnost matričního úřadu na jiném vhodném místě, kde jsou pro to vytvořeny podmínky.

(3) Matriční úřad je povinen zabezpečit ochranu technického vybavení a matričních knih před zneužitím údajů v nich obsažených a před zničením nebo poškozením a uchovávat matriční knihy po stanovenou dobu.

(4) Údaje v matričních knihách jsou neveřejné.

§ 8

Sbírka listin

(1) Matriční úřad vede pro knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí sbírku listin za každý kalendářní rok samostatně. Sbírku listin tvoří listiny, které slouží jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu, a od 1.ledna 2004 též výtisk počítačového záznamu.

(2) Matriční úřad předá sbírku listin za kalendářní rok okresnímu úřadu nejpozději do konce února následujícího roku.

(3) Matriční úřad předává okresnímu úřadu jedenkrát měsíčně k založení do sbírky listin uložené u okresního úřadu listiny, na jejichž podkladě provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v matriční knize.

(4) Okresní úřad uchovává a aktualizuje sbírku listin. Je povinen zabezpečit ochranu sbírky listin před zneužitím údajů a před zničením nebo poškozením. Je-li osvědčen právní zájem a nelze-li zjistit údaj z matriční knihy, popřípadě je vznesena námitka o správnosti zápisu v matriční knize, vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin.

(5) Okresní úřad povolí nahlédnout do sbírky listin a činit výpisy z ní v přítomnosti zaměstnance okresního úřadu

a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a zplnomocněným zástupcům,

 b) pro úřední potřebu státních orgánů.

(6) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu pouze osvojitelé a po dosažení zletilosti i osvojenec.

(7) Za členy rodiny se pro účely tohoto zákona považuje manžel, rodiče, děti,  prarodiče a vnuci.

§ 9

Matrikář

(1) Matrikářem může být občan, který

 a) je starší 18 let,

 b) nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,

d) je zaměstnancem obce, která má působnost matričního úřadu,

 c) prokázal odborné znalosti zkouškou u okresního úřadu.

(2) Odbornou způsobilost prokazuje matrikář osvědčením o vykonání zkoušky, vydaným okresním úřadem. Obsahem zkoušky je ověření znalostí právních předpisů, týkajících se oblasti matrik, jména a příjmení a státního občanství, a dalších právních předpisů, které se vztahují k činnosti matrikáře, a ověření dovedností v ovládání výpočetní techniky.

(3) Matriční úřad umožní matrikáři odbornou přípravu na zkoušku a její vykonání.

(4) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl.

(5) Matrikář, starosta, primátor, pověřený člen obecního zastupitelstva, městského zastupitelstva, zastupitelstva hlavního města Prahy, a měst Brno, Ostrava a Plzeň a tajemník obecního úřadu, mají přístup k osobním údajům uvedeným v matričních knihách a sbírkách listin; jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto údajích²⁾, a to i po skončení výkonu jejich funkce.

(6) Matrikář a tajemník matričního úřadu, mají při výkonu matriční činnosti postavení veřejného činitele.

Příslušnost matričního úřadu k zápisu matriční události

§ 10

(1) Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela.

(2) Nezjistí-li se, kde došlo k narození, nebo úmrtí fyzické osoby, provede zápis matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená, nebo zemřelá fyzická osoba nalezena.

(3) Narodí-li se, nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku, zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku.

(4) K provedení zápisu rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou je příslušný Obvodní úřad Praha 1.

§ 11

Příslušný k zápisu o uzavření manželství je matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k uzavření manželství³⁾.

§ 12

(1) Matriční úřad, v jehož správním obvodu jsou muž nebo žena, kteří chtějí uzavřít manželství ( dále jen “snoubenec”) přihlášeni k trvalému pobytu, může povolit na základě žádosti snoubenců uzavřít manželství před jiným matričním úřadem; povolení doručí oběma snoubencům a matričnímu úřadu, před nímž má být manželství uzavřeno.

(2) Matriční úřad, v jehož správním obvodu je alespoň jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu, nebo matriční úřad, před nímž se na základě povolení manželství uzavírá, může povolit na základě žádosti snoubenců uzavření manželství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu. Nemá-li ani jeden ze snoubenců trvalý pobyt na území České republiky, vydá takovéto povolení matriční úřad, v jehož správním obvodu bude manželství uzavřeno. Povolení se doručuje oběma snoubencům.

§ 13

(1) K vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření platného manželství (dále jen “osvědčení”)⁴⁾, je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno.

(2) Osvědčení vydá matriční úřad ve dvojím vyhotovení.

Díl 2

Zápisy narození, uzavření manželství a úmrtí

Kniha narození

§ 14

(1) Do knihy narození se zapisuje

 a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte,

 b) den,měsíc a rok narození dítěte,

 c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte,

 d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa  narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů,

 e) datum zápisu a podpis matrikáře.

(2) Zápis do knihy narození se provede

 a) na základě písemného hlášení o narození živého nebo mrtvého dítěte⁵⁾nebo

2. na základě ústního oznámení o narození dítěte mimo zdravotnické   zařízení, nebyla-li jeho matce ani následně poskytnuta zdravotnická pomoc; o tomto oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis.

(3) Při ústním oznámení je oznamovatel povinen prokázat svoji totožnost.

(4) Je-li oznamovatel neslyšící, nebo nemluvící, popřípadě učiní-li oznámení v jiném než českém, nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost tlumočníka⁶⁾.

§ 15

(1) Narození je povinno oznámit matričnímu úřadu zdravotnické zařízení, v němž byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní péči.

(2) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit matričnímu úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem ustanovený opatrovník.

(3) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo odstavce 2, narození je povinna oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla.

(4) Oznámení podle odstavce 1 a 2 se učiní nejpozději do tří pracovních dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy  je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená v odstavci 3, učiní oznámení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o narození dozvěděla.

§ 16

(1) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného za trvání manželství předloží jeden z rodičů

 a) oddací list,

 b) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,

 c) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,

 d) souhlasné prohlášení rodičů o příjmení dítěte, pokud údaj o příjmení dítěte není patrný z oddacího listu rodičů dítěte,

 e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.

(2) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, jehož otec není znám, předloží matka

 a) prohlášení o jménu, popřípadě jménech dítěte,

 b) rodný list,

 c) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,

4. občanský průkaz, cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince,

byl- li  jí vydán,

e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů,  zapisovaných do knihy narození.

(3) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, k němuž bylo určeno otcovství, předloží jeden z rodičů

 a) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,

 b) souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství, popřípadě rozhodnutí soudu o určení otcovství k dítěti,

 c) rodný list matky a otce dítěte,

 d) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li  matka dítěte rozvedená, nebo  úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,

 e) občanský průkaz nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,

 f) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů,  zapisovaných do knihy narození.

(4) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména u osoby, která žádá o udělení azylu na území České republiky, může matriční úřad připustit nahrazení dokladů uvedených v odstavci 1, 2 a 3 čestným prohlášením rodičů, nebo jednoho z nich.

§ 17

Zápis dítěte nezjištěné totožnosti se do knihy narození provede podle výsledků šetření orgánů policie a zprávy lékaře obsahující sdělení o pohlaví a pravděpodobném datu narození dítěte. Výsledek šetření i zprávu lékaře předává matričnímu úřadu orgán policie, který šetření prováděl⁷⁾.

§ 18

(1) Jméno, popřípadě jména dítěte se do matriky zapíší podle souhlasného prohlášení rodičů; není-li jeden rodič znám, nebo je-li rodič pravomocným rozhodnutím soudu zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo je mu výkon rodičovské zodpovědnosti pozastaven, anebo je-li pravomocným rozhodnutím soudu rodič zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena , zapíše se jméno, popřípadě jména dítěte podle prohlášení druhého z rodičů, jinak podle pravomocného rozhodnutí soudu.

(2) Zapsána mohou být dvě jména, která nesmí být stejná; dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat více jmen. Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně.

(3) Souhlasným prohlášením je i písemné prohlášení rodičů učiněné ve zdravotnickém zařízení na předepsaném tiskopise.

(4) Matriční úřad nezapíše do knihy narození jméno, popřípadě jména, a učiní o tom oznámení soudu, jestliže rodiče

1. se nedohodnou na jménu, popřípadě jménech dítěte do jednoho měsíce od narození

dítěte, nebo

 b) jméno dítěti neurčí do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo

 c) určí dítěti jméno, popřípadě jména, které nelze do knihy narození zapsat, nebo

 d) nejsou známi.

§ 19

(1) Do knihy narození se dítěti zapíše společné příjmení rodičů, nebo, mají-li příjmení různá, zapíše se příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavření manželství. Nevyplývá-li z oddacího listu rodičů dohoda o příjmení dítěte, zapíše se dítěti příjmení, na jehož užívání se manželé (rodiče) dohodli.

(2) Dítěti, jehož rodiče nejsou spolu oddáni a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle dohody rodičů při určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, nebo podle pravomocného rozsudku soudu o určení otcovství. Dohodou je možné určit příjmení, které v době, kdy k dohodě došlo, má jeden z rodičů nebo dítě. Dítěti, které není občanem, a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, se zapíše příjmení podle dohody rodičů. U dítěte staršího 15 let musí být připojen k této dohodě jeho souhlas. Tuto dohodu nelze měnit.

(3) Dítěti, které se narodí do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo jeho pravomocném prohlášení za neplatné, zapíše se příjmení, na kterém se manželé dohodli při uzavření manželství, pokud matka neuzavřela nové manželství⁸⁾.

(4) Není-li otec dítěte znám, zapíše se do knihy narození příjmení matky, které má v době narození dítěte.

(5) Nelze-li dosáhnout dohody rodičů o příjmení dítěte, příjmení se do knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu.

Kniha manželství

§ 20

(1) Do knihy manželství se zapisují

 a) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození , rodná čísla , osobní stav a státní občanství muže a ženy ,kteří uzavřeli manželství (dále jen "manželé"),

 b) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství,

 c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů,

 d) dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají  dosavadní příjmení i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru,

 e) jména , příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození,

 f) datum zápisu a podpis matrikáře.

(2) Zápis do knihy manželství se provede na základě protokolu o uzavření manželství (§ 40). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných k uzavření manželství ( § 33 až § 38).

Kniha úmrtí

§ 21

(1) Do knihy úmrtí se zapisuje

 a) den,měsíc, rok a místo úmrtí,

 b) jméno, popřípadě jména, příjmení,popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok  a místo narození, rodné číslo,osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého  pobytu zemřelého,

 c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení a rodné číslo žijícího manžela,

 d) datum zápisu a podpis matrikáře.

(2) Zápis do knihy úmrtí se provede na základě

a) listu o prohlídce mrtvého, nebo

b) pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou (§ 10 odst.4).

(3) Na listu o prohlídce mrtvého je povinen úmrtí oznámit do 3 dnů prohlížející lékař⁹⁾.

^{_____________________________}

^{9) § 3 vyhlášky č.19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví.}

§ 22

Zápis úmrtí fyzické osoby nezjištěné totožnosti se provede do knihy úmrtí na základě listu o prohlídce mrtvého.

Doba uložení matriční knihy a sbírky listin

§ 23

(1) Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu u matričního úřadu:

 a) kniha narození po dobu 100 let,

 b) kniha manželství po dobu 75 let,

c) kniha úmrtí po dobu 75 let.

(2) Po uplynutí stanovené lhůty se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu.

(3) Druhopisy matričních knih a sbírky listin zůstanou uložené po provedení posledního zápisu v prvopisu matriční knihy u okresního úřadu:

 a) jde-li o zápisy narození po dobu 100 let,

 b) jde-li o zápisy manželství po dobu 75 let,

 c) jde-li o zápisy úmrtí po dobu 75 let.

(4) Po uplynutí stanovené lhůty se druhopisy matričních knih a sbírky listin předají k archivaci příslušnému státnímu okresnímu archivu; v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem archivu těchto měst.

Díl 3

Matriční doklad, potvrzení o údajích z matriční knihy a doslovný výpis z matriční knihy

§ 24

(1) Matriční doklad obsahuje údaje zapsané v matriční knize.

(2) Doslovný výpis z matriční knihy obsahuje všechny údaje zapsané v matriční knize v původním i pozměněném znění.

(3) Potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize obsahuje údaje potřebné pro uplatnění nároku fyzické osoby v cizině; v jiných případech se takové potvrzení vydá, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.

(4) Matriční knihy, sbírky listin, matriční doklady, potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách, doslovné výpisy z nich a potvrzení vydaná okresním úřadem ze sbírky listin jsou veřejnými listinami.

§ 25

(1) Matriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do matriční knihy, popřípadě do sbírky listin a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře

 a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, sourozencům a zplnomocněným zástupcům,

b) pro úřední potřebu státních orgánů,

 c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční      knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949.

(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu pouze osvojitelé a po dosažení zletilosti i osvojenec.

(3) Doslovný výpis z matriční knihy se vydává pouze pro úřední potřebu státních orgánů a lze jej pořídit i fotokopií matričního zápisu.

§ 26

(1) Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a doslovný výpis z matriční knihy vedené v jiném než českém jazyce se vydává v českém jazyce.

(2) Na žádost fyzické osoby, které se zápis týká, může být jméno, popřípadě jména, uvedeno v matričním dokladu podle původního zápisu, tj. v jiném než českém jazyce. Do matriční knihy se vyznačí, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, podle původního zápisu; další matriční doklady se dále vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, v této podobě.

§ 27

V matričním dokladu se uvede jméno popřípadě dvě jména, jsou-li v matriční knize zapsána, v pořadí, jak jsou v ní uvedena, jde-li o zápis v matriční knize vedené po účinnosti tohoto zákona.

§ 28

Mají-li být doklady vydané matričním úřadem použity v cizině, okresní úřad provede na žádost jejich ověření.

§ 29

Rodný list obsahuje

 a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte,

2. den,měsíc a rok narození,

c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte,

 d) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, datum a místo narození a rodná čísla      rodičů dítěte; v případě nezrušitelného osvojení osvojitele či osvojitelů¹⁰⁾,

 e) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení a otisk razítka matričního      úřadu, který doklad vydává.

§ 30

Oddací list obsahuje

 a) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství,

 b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení manželů a jejich rodná čísla,

 c) den, měsíc, rok a místo narození manželů,

 d) osobní stav manželů,

 e) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení rodičů manželů,

 f) dohodu manželů o příjmení a dohodu o příjmení jejich společných dětí, jestliže si manželé ponechali dosavadní příjmení, a to v mužském a ženském tvaru,

g) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.

^{_____________________________________________________________}

^{10) § 74 zákona č.94/1963 Sb., o rodině ve znění zákona č.132/1982 Sb. a zákona č. .91/1998 Sb.}

§ 31

Úmrtní list obsahuje

 a) den, měsíc, rok a místo úmrtí,

 b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení zemřelého,

 c) den,měsíc,rok a místo narození zemřelého,

 d) rodné číslo, osobní stav, pohlaví, místo trvalého pobytu zemřelého,

 e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení a rodné číslo žijícího manžela,

 f) datum, jméno, popř. jména, příjmení a podpis matrikáře, označení a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.

Díl 4

Doklady potřebné k uzavření manželství

§ 32

Snoubenci vyplní před uzavřením manželství předepsaný tiskopis a předloží jej matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu je alespoň jeden z nich přihlášen k trvalému pobytu, popřípadě byl naposledy přihlášen k trvalému pobytu. Pokud žádný ze snoubenců není , ani dříve nebyl přihlášen k trvalému pobytu na území České republiky, je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu bude manželství uzavřeno.

§ 33

(1) Snoubenec, který je občanem a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, je povinen matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 32 připojit

 a) rodný list,

 b) doklad o státním občanství,

 c) výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel (dále jen “výpis z evidence obyvatel”) o místě trvalého pobytu,

 d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu,

e) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list      zemřelého manžela.

(2) Občan není povinen předkládat doklady uvedené v  odstavci 1 písmeno b) až e), pokud prokáže skutečnosti v nich uvedené občanským průkazem.

§ 34

(1) Snoubenec, který je občanem a má trvalý pobyt v cizině, je povinen prokázat svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu připojit doklady uvedené v § 33 odstavec 1, nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány.

(2) Doklady uvedené v § 33 odst. 1 písm.c) a d) nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány, musí být vydány státem, na jehož území má snoubenec pobyt.

§ 35

(1) Snoubenec, který je cizincem, k předepsanému tiskopisu (§ 32) připojí

 a) rodný list,

 b) doklad o státním občanství,

 c) doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství,

 d) potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno,

 e) úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; tento doklad není třeba předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti  k uzavření manželství,

 f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li cizinec, který chce uzavřít manželství, rozvedený,

 g) potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě cizince uznáno za platné, je-li uzavíráno zástupcem,

 h) potvrzení o oprávněnosti pobytu na území České republiky, vydané Policií České republiky, které není starší 7 pracovních dnů,

 i) doklad, kterým je možné prokázat totožnost. 

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 pod písmenem b) až d) mohou být uvedeny v jednom dokladu; státní občanství lze rovněž prokázat cestovním dokladem. 

(3) Doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nesmí být k datu uzavření manželství starší 6 měsíců.

§ 36

Snoubenec, který je občanem nebo snoubenec, který je osobou bez státního občanství (dále jen “bezdomovec”), jíž byl povolen trvalý pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů¹¹⁾, předkládá při uzavření manželství před  zastupitelským úřadem České republiky v cizině také vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství (dále jen “vysvědčení”).

§ 37

Nezletilá fyzická osoba starší 16 let, osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům je rozhodnutím soudu omezena, nebo fyzická osoba stižená duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům, připojí k předepsanému tiskopisu (§ 32) rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství¹²⁾.

§ 38

 O povolení uzavřít manželství zástupcem rozhoduje okresní úřad příslušný podle místa trvalého pobytu snoubence, popřípadě podle místa posledního trvalého pobytu. Pokud takovýto pobyt na území České republiky žádný ze snoubenců neměl, je příslušný k rozhodnutí Magistrát hlavního města Prahy. K žádosti o povolení uzavřít manželství zástupcem přiloží snoubenec doklady, které jsou přikládány k uzavření manželství, a písemnou plnou moc¹³⁾.

^{______________________________________________}

^{11) Zákon č. / Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.}

^{12) § 13 a 14 zákona č.94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č.91/1998 Sb.}

^{13) § 9 zákona č.94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č.234/1992 Sb. a zákona č.91/1998 Sb}

§ 39

Při uzavírání manželství, kdy snoubenec, popřípadě snoubenci nerozumí českému jazyku, a při uzavírání manželství, kdy snoubenec, popřípadě snoubenci jsou neslyšící, nebo nemluvící, je nutná přítomnost tlumočníka⁶⁾.Účast tlumočníka zajišťuje jeden ze snoubenců na vlastní náklady, nestanoví-li zvláštní předpis jinak¹⁴⁾. Bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení o uzavření manželství v těchto případech učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti, nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit slib do rukou matrikáře, a to ve znění slibu podle zvláštního právního předpisu.

§ 40

 O uzavření manželství se sepíše protokol, který podepisují

a) manželé, svědci a oddávající,

b) zástupce, je-li manželství uzavíráno zástupcem,

c) tlumočník, je-li jeho přítomnost k uzavření manželství nutná (§ 39),

4. matrikář, je-li manželství uzavíráno civilní formou.

§ 41

(1) Bylo-li manželství uzavřeno v případě, že je život snoubence přímo ohrožen¹⁵⁾,

1. před obecním úřadem, úřadem městské části či městského obvodu, v hlavním městě Praze obvodním , nebo místním úřadem , který není matričním  úřadem, zašle tento úřad do tří pracovních dnů protokol o uzavření manželství matričnímu úřadu příslušnému podle místa uzavření manželství,

2. před kapitánem lodi plující pod vlajkou České republiky, kapitánem letadla registrovaného v České republice a velitelem vojenské jednotky České republiky v zahraničí, zašlou tito protokol o uzavření manželství bezodkladně zvláštní matrice prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky a na území České republiky přímo.

__________________________________

^{14) § 86a zákona č.100/1988 sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.155/1998 Sb.}

^{15) § 7 zákona č.94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č.91/1998 Sb.}

(2) V protokolu o uzavření manželství se uvedou alespoň jména a příjmení manželů, jejich rodná čísla, popřípadě datum a místo narození, platný úřední průkaz, kterým prokázali totožnost, a prohlášení, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly.

Díl 5

Zvláštní matrika

§ 42

Do zvláštní matriky se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí občana, ke kterému došlo na

 a) území cizího státu,

 b) zastupitelském úřadu České republiky,

 c) lodi nebo v letadle mimo území České republiky,

d) území nepatřícím žádnému státu. 

§ 43

(1) Žádost o zápis do zvláštní matriky se podává u zastupitelského úřadu České republiky nebo kteréhokoli matričního úřadu a připojí se k ní

a) cizozemský matriční doklad, který se týká matriční události, jež má být zapsána      do zvláštní matriky,

 b) doklad o státním občanství České republiky osoby, které se zápis týká¹⁶⁾,

c) další doklady, potřebné k ověření správnosti matričních skutečností, zapisovaných      do matriční knihy, nelze-li je prokázat doklady uvedenými v písmenu a) nebo b).

(2) Zastupitelský úřad České republiky nebo matriční úřad vyhotoví písemné oznámení, v němž uvede skutečnosti zapisované do matričních knih ( § 14, 20 a § 21) zašle je spolu s předloženými doklady zvláštní matrice.

(3) Doklady uvedené v odstavci 1 lze předložit a písemné oznámení učinit i přímo zvláštní matrice.

(4) Zápis do zvláštní matriky se provede i na základě protokolu o uzavření manželství v případě, byl-li život snoubence přímo ohrožen¹⁵⁾, ke kterému došlo před kapitánem lodi plující pod vlajkou České republiky, kapitánem letadla registrovaného v České republice a velitelem vojenské jednotky České republiky v zahraničí.

^{_____________________________________________}

^{16) § 20 zákona č.40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.}

(5) Zápis do zvláštní matriky se provede i z úřední povinnosti na základě údajů uvedených v cizozemském matričním dokladu, který zvláštní matrika obdrží podle mezinárodních smluv. Zvláštní matrika může požádat příslušný orgán cizího státu o doplnění, případně upřesnění údajů. Překlady těchto zaslaných podkladů do českého jazyka zabezpečí zvláštní matrika sama. Ověření cizozemského matričního dokladu není třeba, obdrží-li jej zvláštní matrika od orgánu cizího státu přímo nebo prostřednictvím jiného orgánu České republiky.

(6) Cizozemský matriční doklad má důkazní moc veřejné listiny také v České republice, jestliže je přeložen do českého jazyka a opatřen předepsanými ověřeními¹⁷⁾.

§ 44

Zápis do zvláštní matriky se neprovede, jestliže došlo k matriční události před 1.lednem 1950, pokud tato událost byla zapsána podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky.

§ 45

Správní úřady, soudy, státní zastupitelství a orgány územních samosprávných celků, které obdrží na základě mezinárodních smluv doklady vystavené orgány cizího státu, osvědčující narození, úmrtí nebo uzavření manželství, které jim nejsou určeny, zašlou tyto doklady bezodkladně zvláštní matrice.

Díl 6

Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství

§ 46

Vysvědčení vydá na žádost občana nebo na žádost bezdomovce, který má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů¹⁸⁾, matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Obvodní úřad Praha 1. Zdržuje-li se občan trvale v cizině, může mu vysvědčení vydat i zastupitelský úřad České republiky. _______________________________________

^{17) § 52 zákona č.97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.}  

^{18) Zákon č. / Sb., o azylu a o změně zákona č.283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.}

§ 47

(1) Vysvědčení obsahuje

 a) jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě rodné příjmení,

 b) datum a místo narození,

 c) rodné číslo,

 d) osobní stav,

 e) údaj o místu trvalého pobytu,

 f) státní občanství,

 g) údaj o tom, že občan, popřípadě bezdomovec, který má povolen pobyt na      území České republiky podle zvláštních právních předpisů, je podle právních      předpisů České republiky způsobilý k  uzavření manželství,

 h) jméno, popř. jména a příjmení, datum a místo narození a místo trvalého pobytu      druhého snoubence,

 i) datum vydání, otisk úředního razítka, jméno, příjmení a podpis matrikáře.

(2) K žádosti o vydání vysvědčení žadatel předkládá

 a) občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu pro cizince,

 b) rodný list,

 c) výpis z evidence obyvatel o místu trvalého pobytu ,

 d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu ,

 e) doklad o bydlišti a o osobním stavu, vydaný orgánem cizího státu, zdržuje-li se žadatel trvale v cizině,

f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, nebo úmrtní list manžela,

g) doklad o správné podobě užívaného příjmení, není-li tato skutečnost patrna z předložených matričních dokladů.

(3) Žadatel není povinen předkládat doklady uvedené odstavci 2 písm. c) a d), prokáže-li skutečnosti v nich uvedené občanským průkazem.

(4) Vysvědčení se vydává na předepsaném tiskopise a platí 6 měsíců ode dne jeho vydání.

Díl 7

Vymezení některých pojmů a postupů matričních úřadů

§ 48

Zápis do matriční knihy

Zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství nebo úmrtí podle časové posloupnosti uvedených matričních událostí.

§ 49

Dodatečný zápis do matriční knihy

Dodatečným zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství nebo úmrtí mimo časovou posloupnost uvedených matričních událostí.

§ 50

Dodatečný záznam do matriční knihy

Dodatečným záznamem se rozumí zapsání některých matričních skutečností (§ 5 odst. 1 písm. b) ) po uzavření zápisu (§ 52).

§ 51

Oprava zápisu v matriční knize

Opravou zápisu v matriční knize se rozumí opravení chybných či nesprávných údajů v zápisu, dodatečném zápisu, nebo dodatečném záznamu v této knize.

§ 52

Uzavření zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu v matriční knize

Zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznam, nebo oprava zápisu v matriční knize, je uzavřen podpisem matrikáře s uvedením data, kdy byl pořízen.

§ 53

Změny a záznamy v matriční knize prováděné na základě souhlasu okresního úřadu

Matriční úřad provede dodatečný záznam do matriční knihy podle rozhodnutí orgánu cizího státu na základě souhlasu okresního úřadu.

§ 54

(1) Do matriční knihy se nezapíše osvojení občana, k němuž došlo v cizině podle právních předpisů cizího státu, bylo-li tomuto občanovi v době osvojení více než 18 let.

(2) Do matriční knihy se zapíše osvojení cizince podle právních předpisů jeho domovského státu za předpokladu, že jeho narození, nebo uzavření manželství je zapsáno v matriční knize vedené matričním úřadem podle tohoto zákona. Pokud žije tato fyzická osoba v manželství s občanem, zapíše se změna příjmení v důsledku osvojení i u tohoto občana, popřípadě u jejich nezletilých dětí.

§ 55

(1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouvy, současně se zápisem o narození, nebo uzavření manželství cizince na území České republiky do matriční knihy se vydá rodný, nebo oddací list a zašle se do 3 pracovních dnů zastupitelskému úřadu cizího státu, jehož je narozená fyzická osoba, popřípadě osoba, která uzavřela manželství, státním občanem. Není-li takový zastupitelský úřad na území České republiky, zašle se tento doklad Ministerstvu zahraničních věcí České republiky.

(2) Úmrtí cizince na území České republiky se po zápisu do knihy úmrtí oznámí zastupitelskému úřadu cizího státu v České republice, a není-li na jejím území, Ministerstvu zahraničních věcí České republiky, vždy úmrtním listem¹⁹⁾.

§ 56

Obnovení matriční knihy a sbírky listin

(1) Jestliže se prvopis matriční knihy, nebo její druhopis vedený do 31. prosince 1958 ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad jejich obnovení, nebo určí druhopis za prvopis a zabezpečí vyhotovení nového druhopisu ve spolupráci s okresním úřadem.

(2) Jestliže se matriční kniha vedená po 1. lednu 1959 ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad její obnovení podle sbírky listin ve spolupráci s okresním úřadem.

(3) Ztratí-li se, nebo zničí opis matriční knihy pořízený podle dřívějších předpisů a není-li zachována sbírka listin, zajistí okresní úřad, u něhož byl opis matriční knihy uložen, vyhotovení nového opisu matriční knihy. Je-li matriční kniha vedena v cizím jazyce, či je obtížně čitelná, může okresní úřad zajistit nový opis matriční knihy vyhotovením fotokopií matriční knihy. Jednotlivé listy opisu matriční knihy musí být pevně spojeny vazbou nebo provlečením šňůry, která se opatří pečetí či otiskem úředního razítka, podpisem pracovníka okresního úřadu a ověřovací doložkou.

4. Ztratí-li se, nebo zničí sbírka listin uložená u okresního úřadu, nahradí ji opis matriční knihy, nebo její fotokopie pořízená způsobem uvedeným v odstavci 3.

5. Jestliže se nedochová ani sbírka listin, zabezpečí matriční úřad obnovení matriční knihy podle jiných listin, popřípadě i podle jiných dokladů. Listiny, popřípadě doklady, které sloužily k obnovení matriční knihy, tvoří sbírku listin.

§ 57

(1) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize, uložené ve státním oblastním archivu, vystaví matriční úřad, v jehož správním obvodu k narození, uzavření manželství, nebo úmrtí došlo. Podklady pro jeho vydání zašle matričnímu úřadu příslušný státní oblastní archiv na základě žádosti matričního úřadu, právnické či fyzické osoby.

(2) Za matriční doklad vydaný podle odstavce 1 vybere správní poplatek pouze matriční úřad, který tento doklad vydá.

§ 58

(1) Listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly vydány, za veřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, dodatečný zápis, anebo dodatečný záznam v matriční knize, nebo opravu zápisu v matriční knize, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka⁶⁾.

(2) Listiny uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny potřebnými ověřeními¹⁷⁾.

§ 59

(1) Jsou-li v matriční knize zapsány chybně údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, popřípadě rodném příjmení, datu narození, uzavření manželství, úmrtí, nebo o rodném čísle, provede se oprava zápisu podle druhopisu matriční knihy, nebo sbírky listin, popřípadě podle zápisu, který je uveden v knize narození.

(2) Jsou-li údaje uvedené v odstavci 1 zapsány chybně v matričním dokladu, příslušný matriční úřad vydá nový matriční doklad.

(3) Jestliže se údaje v matričních dokladech odlišují od údajů uvedených v jiných veřejných listinách, považují se za správné údaje uvedené v matričním dokladu, pokud se neprokáže opak.

§ 60

(1) Jsou-li podklady k provedení zápisu do matriční knihy neúplné, a nelze-li údaje pro zápis zjistit od osob, jichž se zápis týká, je každý povinen sdělit k dotazu matričního úřadu jemu známé skutečnosti, které jsou pro zápis rozhodující.

(2) Při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 může matriční úřad požádat o poskytnutí údajů z informačního systému evidence obyvatel, a to v rozsahu údajů zapisovaných do matričních knih, a provozovatel tohoto systému je povinen je matričnímu úřadu poskytnout.

§ 61

Pokud tento zákon stanoví, že se do matriční knihy zapisují rodná čísla, vztahuje se toto ustanovení na občany. Na cizince nebo bezdomovce se vztahuje pouze za předpokladu, že jim bylo příslušným státním orgánem České republiky rodné číslo přiděleno.

Hlava II

Jméno a příjmení

Díl 1

J m é n o

§ 62

Občan má právo i povinnost užívat při jednání před orgány veřejné moci (dále jen “úřední styk”) jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena v jeho rodném listu vydaném matričním úřadem.

§ 63

(1) Do matriční knihy nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je žadatel povinen předložit doklad vydaný znalcem⁶⁾.

(2) Občan je povinen užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána ode dne účinnosti tohoto zákona v matriční knize vedené matričním úřadem.

(3) Jestliže jsou v matriční knize zapsána k 31.prosinci 1949 dvě jména, nebo více jmen, platí v úředním styku jméno uvedené na prvním místě. Je-li však některé z nich označeno za hlavní, platí v úředním styku toto jméno.

(4) Občan, který má v matriční knize zapsána k 31.prosinci 1949 dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, že bude tato jména užívat. Má-li v této matriční knize zapsána více než dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, které jméno z těchto zapsaných jmen bude užívat jako druhé.

(5) Občan, který má v matriční knize zapsáno jedno jméno, může před matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě druhého jména platí ustanovení odstavce 1 a § 18. Za nezletilého učiní toto prohlášení zákonní zástupci.U nezletilého staršího 15 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož kezvolení druhého jména nemůže dojít.

(6) Prohlášení podle odstavců 4 a 5 se činí před matričním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu občana, nebo před matričním úřadem, v jehož knize narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno. Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno, popřípadě jména, jichž se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

(7) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky, a je-li na cizozemském matričním dokladu uvedeno více jmen, může občan prohlásit, které z nich, popřípadě, která dvě z nich bude užívat. Za nezletilého učiní prohlášení jeho zákonní zástupci.

§ 64

(1) Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení.

(2) Občan, který chce užívat českou podobu cizojazyčného jména, popřípadě jmen, oznámí tuto skutečnost matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno, nebrání-li tomu ustanovení tohoto zákona.V případě pochybnosti, zda jde o českou podobu jména, je oznamovatel povinen předložit vyjádření znalce⁶⁾. Toto oznámení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

§ 65

(1)  Osvojitelé mají právo do 6 měsíců od právní moci rozsudku o osvojení, nejpozději však do dosažení zletilosti osvojence, zvolit osvojenci souhlasným prohlášením před matričním úřadem jiné jméno, popřípadě jména než to, které má zapsané v matriční knize. Má-li zapsané pouze jedno jméno, mohou mu zvolit druhé. Je-li osvojenec starší 15 let, připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke změně jména nebo zvolení jiného nebo druhého jména nemůže dojít.

(2) Jde-li o osvojení manželem matky dítěte, nebo manželkou otce dítěte, práva uvedená v odstavci 1 mají manželé.

(3) Jde-li o osvojení osamělou fyzickou osobou, má práva uvedená v odstavci 1 tato osoba.

(4) Na volbu jména, popřípadě jmen, podle odstavců 1 až 3 se vztahují ustanovení § 18 a § 63.

§ 66

Zánik, nebo zrušení osvojení nemá vliv na jméno, popřípadě jména, osvojence, zvolená podle § 65.

§ 67

K přijetí prohlášení podle § 65 je příslušný kterýkoli matriční úřad. Není-li zápis o narození zapsán v knize narození, kterou vede, postoupí prohlášení nejpozději do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je narození osvojence zapsáno.

§ 68

(1) Prohlášení o zvolení jména, popřípadě jmen, obsahuje

 a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, a rodné číslo osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,

 b) místo narození osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,

 c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení a datum narození fyzických osob, činících prohlášení za nezletilce,

d) jméno, popřípadě jména, která si volí,

 e) ověřený podpis prohlašovatelů; je-li prohlášení činěno osobně, ověření podpisů není třeba a matriční úřad na prohlášení poznamená, že bylo podepsáno před ním, popřípadě, že byl podpis, popřípadě podpisy, uznány za vlastní,

(2) K prohlášení se připojí 

a) rodný list osoby , jejíž jména se prohlášení týká,

 b) pravomocný rozsudek o osvojení , jde-li o postup podle § 65,

 c) rodné listy fyzických osob uvedených v § 63, popřípadě jejich oddací list.

Díl 2

P ř í j m e n í

§ 69

0bčan má právo i povinnost užívat v úředním styku příjmení, které je uvedeno v matričním dokladu, vydaném z matriční knihy vedené matričním úřadem.

§ 70

(1) Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Ukládá-li to mezinárodní smlouva, uvede matriční úřad na žádost nositelky příjmení v matričním zápisu vedle příjmení ženy podle pravidel české mluvnice i toto její příjmení ve formě, která pravidlům české mluvnice neodpovídá; z těchto dvou forem příjmení může nositelka příjmení užívat jen jednu formu, kterou si zvolí při podání žádosti a ta se uvede v matričním dokladu.

(2) Na žádost nositelky příjmení, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize vedené matričním úřadem do účinnosti tohoto zákona v souladu s pravidly české mluvnice, se vedle tohoto příjmení zapíše i toto její příjmení ve formě, která pravidlům české mluvnice neodpovídá, ukládá-li to mezinárodní smlouva; z těchto dvou forem příjmení může nositelka příjmení užívat jen jednu formu, kterou si zvolí při podání žádosti, a ta se uvede v matričním dokladu.

§ 71

(1) Občan může užívat jedno příjmení. Více příjmení může užívat

1. nabyl-li je podle dříve platných předpisů a byl oprávněn je užívat ke dni účinnosti tohoto zákona, anebo

 b) dohodl-li se při uzavření manželství s fyzickou osobou oprávněnou užívat více příjmení, že více příjmení této osoby bude jejich příjmením společným, anebo

 c) dohodl-li se při uzavření manželství, že spolu se společným příjmením bude  užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí²⁰⁾, nebo

 d) dítě po svých rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení.

(2) Občan, který užívá více příjmení, může prohlásit na matričním úřadu, že bude užívat pouze jedno příjmení. Za trvání manželství lze takovéto prohlášení učinit pouze souhlasným prohlášením manželů.

________________________________________

^{20) § 8 odst.1 zákona č.94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č.234/1992 Sb. a zákona č.91/1998 Sb.}

§ 72

Do knihy manželství se zapíše oznámení rozvedeného manžela, že přijímá zpět své dřívější příjmení, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^21).

^.

Díl 3

Změna jména a příjmení

§ 73

(1)  Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti zákonných zástupců.

(2) Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, výstřední, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod.

(3) Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno zkomolené, zdrobnělé,domácké, nebo na jméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je žadatel povinen předložit doklad vydaný znalcem⁶⁾.

(4) Změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého.

(5) Fyzické osobě, u níž probíhá změna pohlaví, povolí matriční úřad užívat neutrální jméno a příjmení na základě její žádosti a potvrzení zdravotnického zařízení.

(6) Fyzické osobě, která není občanem, lze povolit změnu jména nebo příjmení jen má-li povolen pobyt podle zvláštních právních předpisů¹⁸⁾.

§ 74

(1) Mají-li manželé společné příjmení, a je-li za trvání manželství povolena změna příjmení jednomu z nich, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí.

(2) Za trvání manželství může být změna příjmení povolena pouze za souhlasu obou manželů.

(3) Mají-li manželé různá příjmení, může jim být povolena změna příjmení pouze na příjmení jednoho z nich. Stejně tak se postupuje, žádá-li o povolení změny příjmení pouze jeden z nich.

____________________________________

^{21) § 29 zákona č.94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č.91/1998 Sb.}

(4) Mají-li manželé a rodiče dítěte různá příjmení, změna příjmení toho z manželů, jehož příjmení má nezletilý, se vztahuje i na nezletilého.

(5) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém místě uvádí příjmení dosavadní, může jim být povolena změna pouze tohoto společného příjmení.

§ 75

(1) O žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte.

(2) Pokud žadatel, popřípadě nezletilé dítě, není na území České republiky přihlášen k trvalému pobytu, je příslušný k projednání žádosti matriční úřad podle místa posledního trvalého pobytu na území České republiky. Pokud není ani takový pobyt, je příslušný k projednání žádosti Obvodní úřad Praha 1.

(3) Jsou-li pro to závažné důvody, může matriční úřad postoupit žádost k vyřízení matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno nebo příjmení, které má být změněno, zapsáno.

§ 76

Žádost o povolení změny jména nebo příjmení obsahuje

 a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození případně datum a místo uzavření manželství žadatele,

 b) rodné číslo,

 c) místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte,

d) jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, které si žadatel zvolil,

e) jméno,popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození manžela, popřípadě nezletilých, vztahuje-li se změna jména, nebo příjmení i na tyto fyzické osoby,

  f) údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte,

  g) odůvodnění.

§ 77

(1) K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen

 a) rodný, popřípadě oddací list žadatele, nebo nezletilého dítěte,

 b) jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství,

 c) jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list,

 d) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky,

 e) doklad o státním občanství¹⁶⁾,

 f) souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu jejího jména, popřípadě jmen a příjmení.

(2) K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas.

(3) Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o změně jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na souhlasu s uvedenou změnou úředně ověřen.

(4) Doklad podle odstavce 2 není třeba předkládat, pokud

 a) druhý rodič zemřel; v tom případě se k žádosti přiloží jeho úmrtní list, anebo

 b) pokud byl druhý rodič zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo byl-li výkon jeho rodičovské zodpovědnosti pozastaven, popřípadě pokud byl zbaven   způsobilosti  k právním úkonům, nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena ; v tom případě se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek, nebo

 c) není známo místo trvalého pobytu druhého rodiče.

§ 78

(1) Občan, který žije v manželství s cizincem, k žádosti o změnu příjmení přiloží doklad o tom, že podle právního řádu jeho domovského státu tento stát uzná změnu příjmení, pokud se má změna příjmení vztahovat i na tohoto cizince.

(2) Doklad podle odstavce 1 se nepředkládá, pokud má cizinec povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů¹⁸⁾.

§79

Pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny příjmení občana, ke kterým došlo za trvání manželství s cizincem v době,

 a) kdy měl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná bez dalšího i na území České republiky,

 b) kdy neměl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná i na území České republiky poté, co ministerstvo uzná jeho platnost.

§ 80

Rozhodnutí o změně jména nebo příjmení občanů , vydaná orgány cizího státu, jsou platná i pro orgány České republiky bez ohledu na ustanovení § 79, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

Hlava III

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 81

Způsobilost k vedení matričních knih a zabezpečování s tím souvisejících úkonů získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za zkoušku podle tohoto zákona.

§ 82

Za veřejnou listinu podle tohoto zákona se považuje listina, která osvědčuje skutečnosti o narození, uzavření manželství, úmrtí a osobním stavu, pokud byla vydána matričním úřadem, soudem nebo jiným státním orgánem České republiky v mezích jeho pravomoci, nebo listina, která byla zvláštním právním předpisem za veřejnou listinu prohlášena anebo listina, která se za veřejnou považuje podle zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní smlouvy.

§ 83

Matriční úřad plní oznamovací povinnost o údajích zapsaných v matričních knihách, nebo o rozhodnutích týkajících se jména, nebo příjmení v případech a způsoby, které stanoví zákon.

§ 84

(1) Soudy, správní úřady, obce a matriční úřady jsou povinny zasílat příslušnému matričnímu úřadu oznámení o vydaných rozhodnutích, nebo učiněných dohodách, nebo souhlasných prohlášeních, které mají vliv na matriční události a matriční skutečnosti zapisované do matričních knih. Tyto doklady, které jsou podkladem pro zápis, nebo dodatečný zápis do matriční knihy, popřípadě dodatečný záznam do matriční knihy, zašlou uvedené orgány příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozsudku nebo do 30 dnů od uzavření dohody, nebo souhlasného prohlášení.

(2) Jsou-li rozhodnutí uvedená v odstavci 1 doručována do ciziny a nelze-li splnit oznamovací povinnost vůči příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, je nutno tak učinit i po uplynutí této lhůty, nejdéle do 30 dnů od obdržení potvrzení o převzetí rozhodnutí.

§ 85

K prošetření správnosti údajů zapisovaných do matričních knih jsou ministerstva, ostatní správní úřady, soudy a orgány územní samosprávy povinny poskytnout potřebné informace, pokud to neodporuje zákonu.

§ 86

(1) Ustanovení § 4 odst.2, § 28, § 43 odst.6 a § 58 odst.2 se nepoužije, pokud Parlamentem České republiky schválená a vyhlášená mezinárodní smlouva stanoví jinak.

(2) Pokud se žadateli podle § 4 odst.1 písm.b), § 4 odst.2, § 5, 8, 13, 14, 16, 18, 19, § 24 odst.4, § 25, 26, 28, 43, 46, 54, 57, 63, § 64 odst.2, § 65 odst 1, § 70, 71 a 72 vyhoví v plném rozsahu, nevydává se správní rozhodnutí.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se podle obecných předpisů o správním řízení.

§ 87

Matriční úřad, který od účinnosti tohoto zákona povede matriční knihy, převezme nejpozději do jednoho měsíce od účinnosti tohoto zákona matriční knihy od obecních úřadů a újezdních úřadů¹⁾, pověřených vedením matrik, jejichž působnost na úseku matrik zanikla.

§ 88

Ministerstvo vydá vyhlášku, v níž stanoví

a) matriční úřady a jejich správní obvody,

 b) podrobnosti o technickém způsobu vedení matričních knih,

 c) způsob a postup při vedení rejstříku,

 d) postup při zapisování do matričních knih,

 e) postup při vydávání matričních dokladů, potvrzení a doslovných výpisů z matričních knih,

 f) postup při zasílání matričních dokladů do ciziny,

 g) obecné podmínky pro vedení sbírky listin a nahlížení do ní,

8. postup při vydávání osvědčení⁴⁾ a vysvědčení,

i) postup při zápisu oznámení o užívání příjmení po rozvodu,

 j)  postup při uvádění příjmení žen v matričních knihách a na matričních dokladech,

 k) vzory matričních tiskopisů,

 l) způsob a postup ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce matrikáře,

 m) postup při provádění zápisů do zvláštní matriky,

 n) postup při předávání matričních knih a sbírek listin k archivaci.

§ 89

(1) V případech, kdy nejsou uloženy prvopisy a druhopisy matričních knih a sbírky listin v souladu s ustanovením § 23 tohoto zákona, předá matriční úřad, okresní úřad a archiv ve lhůtě 2 let od účinnosti tohoto zákona matriční knihy k uložení příslušnému archivu stanovenému tímto zákonem.

(2) Není-li zachován prvopis či druhopis matriční knihy u příslušného matričního nebo okresního úřadu, postupuje matriční úřad a okresní úřad před předáním matričních knih (§ 23) příslušnému archivu podle § 56 tohoto zákona.

(3) Není-li zachován druhopis matriční knihy a její prvopis je již uložen u příslušného archivu, zajistí tento archiv vyhotovení druhopisu matriční knihy. Přitom postupuje podle § 56 odst. 3 tohoto zákona.

§ 90

(1) Matriční doklady

 a) vyhotovené orgány příslušnými k jejich vydání podle předpisů platných k 31. prosinci 1949 ( rodný, případně rodný a křestní, popřípadě křestní a rodný, nebo oddací, anebo úmrtní list ), nebo

 b) vyhotovené podle právních předpisů platných k počátku účinnosti tohoto zákona (rodný, oddací, nebo úmrtní list) ,

zůstávají i nadále v platnosti a mají charakter veřejných listin, pokud nedošlo ke změně skutečností v nich uvedených (§ 59).

(2) Křestní list se považuje za veřejnou listinu prokazující narození za předpokladu, že

1. obsahuje údaje uváděné v době jeho vydání v rodném listu,

2. byl vydán do 31. prosince 1949.

§ 91

Při vydávání matričních dokladů ze zápisů v matričních knihách, které byly provedeny podle předpisů platných k počátku účinnosti tohoto zákona, se údaje uvádějí v souladu s předpisy platnými v době vzniku matriční události. Obdobně se postupuje při dodatečných zápisech matričních událostí , nebo jejich změnách, pokud byly listiny vyhotoveny podle dříve platných předpisů.

§ 92

Podání učiněná před nabytím účinnosti tohoto zákona se vyřizují podle dosavadních předpisů.

§ 93

(1) Obec vzniklá sloučením dvou nebo více obcí přísluší do správního obvodu matričního úřadu, do něhož příslušela ta z obcí,

a) jejíž název se stal názvem obce vzniklé sloučením, nebo

b) jejíž název je uveden v názvu obce, který vznikl spojením názvů sloučených obcí, na prvním místě.

(2) Byl-li název obce vzniklé sloučením dvou nebo více obcí stanoven ministerstvem, určí ministerstvo, do jakého správního obvodu matričního úřadu vzniklá obec patří.

(3) Obec, která se připojila k jiné obci, se kterou sousedí, přísluší do správního obvodu matričního úřadu, do něhož přísluší obec, ke které se připojila.

(4) Obce vzniklé rozdělením jedné obce přísluší do správního obvodu toho matričního úřadu, do něhož příslušely před jejím rozdělením.

ČÁST DRUHÁ

ZMĚNA ZÁKONA O RODINĚ

§ 94

Zákon č.94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č.132/1982 Sb., zákona č.234/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č.72/1995 Sb., a zákona č.91/1998 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odstavec 1, včetně poznámky pod čarou, zní:

“ (1) Prohlášení o uzavření manželství učiní snoubenci před starostou , zástupcem starosty , nebo pověřeným členem obecního zastupitelstva matričního úřadu, v jehož obvodu je jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu. Prohlášení o uzavření manželství lze učinit i před starostou , nebo zástupcem starosty obce patřící do správního obvodu daného matričního úřadu, která není matričním úřadem. Prohlášení o uzavření manželství musí být učiněno v přítomnosti zaměstnance obce splňujícího podmínky podle zvláštních právních předpisů^3c) .^”.

________________________

^{3c) § 9 zákona č. /1999 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.}

2. V § 4b odstavec 3, včetně poznámek pod čarou, zní:

“(3) Orgán státem registrované církve, nebo náboženské společnosti, před kterým

došlo k uzavření manželství, je povinen do 3 pracovních dnů od uzavření manželství

doručit protokol o uzavření manželství s uvedením skutečností podle zvláštních předpisů²⁾ příslušnému matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno³⁾ .”.

_________________________

^{2) § 20 zákona č. /1999 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.}

^{3) § 11 zákona č. /1999 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.}

3. V § 7 odstavec 2 se za slovo “snoubenců” vkládají slova:

“ , je-li alespoň jeden z nich státním občanem České republiky,”

4. V § 9 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

“(3) Písemná plná moc obsahuje

 a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, rodná čísla a místo trvalého pobytu snoubenců a zástupce,

 b) prohlášení o příjmení snoubenců a jejich společných dětí, v mužském a ženském tvaru,

 c) prohlášení, že zmocniteli nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly, že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence a že zvážil úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství.

(4) Zástupcem snoubence může být pouze zletilá fyzická osoba, která není zbavena způsobilosti k právním úkonům ani tuto způsobilost nemá omezenou, a která je stejného pohlaví jako snoubenec, kterého zastupuje.”.

ČÁST TŘETÍ

Z M Ě N A Z Á K O N A , K T E R Ý M S E M Ě N Í A D O P L Ň U J Í

N Ě K T E R É Z Á K O N Y N A Ú S E K U V Š E O B E C N É

V N I T Ř N Í S P R Á V Y

§ 95

Zákon č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění zákona č.117/1994 Sb., se mění takto:

Čl. IV se zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

Z M Ě N A Z Á K O N A O O B C Í C H

§ 96

Zákon č.367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č.439/1991 Sb., zákona č.485/1991 Sb., zákona č.553/1991 Sb., zákona č.302/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 17.září 1992, publikovaného v částce 97/1992, zákona č.68/1993 Sb., zákona č.152/1994 Sb. a zákona č.279/1995 Sb.,

se mění takto:

V příloze č.1 se položka č.14 zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Z R U Š O V A C Í U S T A N O V E N Í

§ 97

Zrušují se:

1. Zákon č.268/1949 Sb., o matrikách.

2. Zákon č.55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení.

3. Vládní nařízení č.161/1950 Sb., o některých přesunech působnosti v oboru vojenské správy.

4. Vládní nařízení č.93/1958 Sb., o změnách působnosti v matričních věcech.

Č Á S T Š E S T Á

Ú Č I N N O S T

§ 98

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2001 s výjimkou ustanovení § 6 odst. 2, uvedeném v části první tohoto zákona, které nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2004.

D ů v o d o v á z p r á v a

O b e c n á č á s t

Matriky jsou jednou z nejstarších evidencí, vedenou původně duchovními katolické církve. V 18. a 19. století byl doceněn význam matrik a řada států začala údaje obsažené v matrikách využívat. V některých, například Francii, bylo rozhodnuto, že matriky povedou státní orgány. V jiných státech, například Rakousku, byl státní vliv zabezpečen tak, že způsob vedení matrik a vše, co s touto činností souviselo, upravovaly právní předpisy vydávané státem a nikoli církevní předpisy. Takovýmto předpisem, který platil na dnešním území České republiky, byl císařský patent Josefa II. ze dne 20. února 1784 o vedení matrik narozených, oddaných a zemřelých farními úřady katolické církve. Postupně pak matriky vedly i farní úřady ostatních církví působících na území státu a souběžně s nimi i orgány státu. Tato právní úprava platila do 31.12.1949. V uvedeném roce byl přijat zákon č. 268, který s několika novelami, platí dosud. Tento zákon zejména stanovil, že matriky nepovedou církve a náboženské společnosti, ale místní národní výbory. Další zásadní změny pak vyplynuly z nového zákona o rodině.

Historickým vývojem se z matrik, coby jediné a všeobsáhlé evidence, stala evidence základní, která obsahuje údaje o osobním stavu, jménu a příjmení, apod. Tento charakter základní evidence by měl být zachován i v nové právní úpravě. Je při tom zajištěno i využívání výpočetní techniky samozřejmě za zachování vedení matričních knih v předem svázaných knihách. Dále se předpokládá odstranění stavu, kdy dosavadní právní úprava je velmi kusá a v mnoha případech jsou povinnosti fyzickým osobám ukládány vyhláškou. Kromě toho je současná právní úprava nepřehledná, a to zejména pro řadu novel. Pro zpřehlednění pak dochází ke spojení právní úpravy vedení matrik a právní úpravy užívání a změny jména a příjmení.

V současné době vedou matriky obecní úřady, které touto činností pověřil okresní úřad (jde o 1 254 matričních úřadů). Při posuzování otázky počtu matričních úřadů do budoucna je třeba vycházet z širšího pohledu na tuto otázku, tj. z pohledu připravované reformy veřejné správy. V této souvislosti je třeba upozornit na velkou roztříštěnost úřadů vyřizujících na místní úrovni záležitosti občanů. Například občané jedné obce mohou mít v různých obcích matriční úřad, stavební úřad, pověřený obecní úřad, finanční úřad a pod. Nová filosofie by měla směřovat k tomu, aby byl výhledově pro každého občana jeden úřad, kdy by došlo k vyřízení jeho podání buď v působnosti uvedeného úřadu, nebo by u uvedeného úřadu podal žádost a tento úřad by zabezpečil její vyřízení a toto vyřízení by podateli předal. Tato filosofie pak vede k tomu, že by mělo dojít ke snížení počtu matričních úřadů tak, aby jejich počet byl srovnatelný se stavebními úřady. Kromě toho by matriční úřady nadále vykonávaly činnosti, které dosud zabezpečuje policie, tj. byly by kontaktním místem pro vyřizování záležitostí týkajících se občanských průkazů, cestovních dokladů, řidičských průkazů a pro obce patřící do správního obvodu matričního úřadu by vedly i evidenci obyvatel. Tento krok je velmi citlivý a je předpoklad, že by se mělo vycházet z těchto kritérií:

• počet obcí, které budou spadat do nově navrhovaných matričních obvodů

• počet obyvatel v navrhovaných matričních obvodech

• počet matričních zápisů v roce

• výhledové sjednocení počtu matričních úřadů s počty stavebních úřadů v rámci okresu

• dopravní dostupnost matričního úřadu z jednotlivých obcí, pro něž by byla matriční agenda zajišťována

• územní rozložení matričních úřadů v rámci okresu

• možnost zabezpečovat další úkoly, které budou výhledově přeneseny na matriční úřady.

Pro vedení matrik nejsou v rámci Evropské unie stanovena jednotná pravidla. Právní úprava vedení matrik je plně ponechána v pravomoci národních orgánů jednotlivých zemí.

Výkon matriční agendy a užívání a změny jména a příjmení obcemi, tj. samosprávou, je v souladu s článkem 4 odst. 1 Evropské charty místní samosprávy, který vymezuje rozsah místní samosprávy. Ten stanoví, že základy pravomoci a odpovědnost místních orgánů jsou dány ústavou nebo zákonem. Zároveň umožňuje, aby místním orgánům mohly být v souladu s právem svěřeny pravomoci a odpovědnost pro speciální účely.

Při přípravě návrhu zákona byly využity poznatky o právní úpravě těchto agend ve Spolkové republice Německo.

Realizace navrhovaného zákona si vyžádá finanční náklady spojené s vybavením matričních úřadů výpočetní technikou. Programové vybavení pro tuto agendu zajistí Ministerstvo vnitra a předá je všem matričním úřadům. Předpokládáme, že náklady na zajištění software budou činit cca 6 mil. Kč. Po účinnosti zákona budou prováděny matriční zápisy do nových vzorů matričních knih a rovněž bude vydán nový tiskopis matričního dokladu (rodný, oddací a úmrtní list). Vzory tiskopisů budou jednotné a u některých z nich předpokládáme, že budou opatřeny ochrannými prvky. Tím se zvýší náklady na vydávání takových dokladů. V roce 1997 bylo vydáno 261 205 prvopisů matričních dokladů a počet druhopisů odhadujeme na 40 % počtu prvopisů. Jestliže se náklady na pořízení tiskopisu matričního dokladu zvýší o 20 - 30 Kč za jeden kus, znamenalo by to zvýšení nákladů na vydávání matričních dokladů minimálně o 8,5 mil.Kč. Předpokládáme však daleko větší počet vydaných druhopisů po účinnosti zákona v souvislosti se zavedením možnosti zpětného přijetí dvou jmen. Náklady na vyhotovení matričních dokladů jsou hrazeny z rozpočtu matričních úřadů. Další náklady si vyžádá zavedení nových matričních knih, i tyto náklady ponesou matriční úřady.

Navržená právní úprava by měla posílit profesionalitu na tomto úseku a měla by se stát nedílnou součástí širší reformy veřejné správy.

Z v l á š t n í č á s t

K paragrafu 1

Činnost na úseku vedení matrik je třeba pokládat vždy za výkon státní správy. Proto je konstatováno, že matrika je státní evidencí. Na úseku matrik jsou vedeny samostatně tři základní matriční knihy, a to narození, uzavření manželství a úmrtí.

V souladu s uvedeným je základním předmětem zápisu do matričních knih narození, uzavření manželství a úmrtí. Vedle toho se zapisují i další skutečnosti. Jde například o údaje o osvojení, určení či popření otcovství, změna jména či příjmení, údaj o státním občanství, prohlášení manželství za neplatné apod.

Součástí každé matriční knihy i nadále bude abecední jmenný rejstřík, ve kterém se abecedně uvádějí příjmení fyzických osob, jejichž narození, uzavření manželství a úmrtí je v matriční knize zapsáno. Rejstřík je využíván při vyhledání příslušného matričního zápisu (matriční kniha může totiž obsahovat i 500 zápisů narození). Předpokládá se při tom, že způsob a postup při vedení rejstříku upraví ministerstvo ve vyhlášce.

K paragrafu 2 - 4

Tak jako dosud budou působnost na úseku matrik vykonávat matriční úřady, okresní úřady a ministerstvo.

Matričním úřadem může být nejen obec, ale i město, anebo městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy, pro území vojenského újezdu újezdní úřady.

Novým způsobem je upravena působnost matričního úřadu příslušného k vedení zvláštní matriky, do které se zapisuje narození, uzavření manželství a úmrtí občana , k němuž došlo v cizině. Až dosud vedl zvláštní matriku Magistrát města Brna. Po zrušení krajských národních výborů zajišťuje kontrolní činnost na tomto úseku pouze ministerstvo. Není tak zajištěna kontrolní činnost okresním úřadem, neboť takový úřad ve vztahu k Magistrátu města Brna neexistuje. Dalším nedostatkem dosavadní působnosti je i skutečnost, že prvopisy i druhopisy (sbírky listin) matričních knih jsou uloženy u Magistrátu města Brna. V případě jejich zničení by nebylo možné obnovit tyto matriční knihy. Řešit tento problém uložením druhopisů matričních knih u ministerstva by znamenalo, že by ministerstvo provádělo dodatečné záznamy do těchto druhopisů a zakládalo listiny do sbírky listin. V případě potřeby ověření údajů v druhopise matriční knihy by to znamenalo prodloužení vyřízení a snížení operativnosti s přihlédnutím ke vzdálenosti mezi Prahou a Brnem.

Nová právní úprava proto navrhuje, aby zvláštní matriku vedl Úřad městské části Brno-střed. Prvopisy matričních knih dosud uložené na Magistrátu města Brna by byly předány tomuto úřadu, druhopisy zůstanou uloženy na Magistrátu města Brna. Nezbytné bude řešit i personální situaci na tomto úseku (převod odborně způsobilých pracovníků zvláštní matriky na tento úřad). Kontrolní činnost bude zajišťovat Magistrát města Brna.

Vedení zvláštní matriky má jak pro občana, tak pro stát řadu výhod. Jestliže kdokoli předloží matriční doklad vystavený zvláštní matrikou, pak je nepochybné, že přinejmenším v době zápisu byl ten, koho se uvedený doklad týká, občanem. Současně je zřejmé, že je uvedeno správně jméno a příjmení, což z některých cizozemských dokladů nemusí být jednoznačně zjistitelné a jakékoli změny, které se do matriční knihy poznamenávají a následně se pak promítnou i v matričních dokladech (například osvojení, určení otcovství apod.), lze promítnout do “tuzemské” matriky. Není třeba složitě tyto skutečnosti prokazovat v cizině a následně pak žádat o příslušný matriční doklad. Z těchto důvodů byla dosavadní praxe zachována.

Předpokládá se, že tak jako dosud, nepovedou matriční knihy všechny obce, ale pouze tzv. matriční úřady. Výslovně se stanoví, že vedení matričních knih a úkoly, které s tím souvisejí, jsou výkonem státní správy.

V rozsahu působnosti matričního úřadu a okresního úřadu se s výjimkou shora uvedeného nic podstatného nemění. Dochází však ke zpřesnění zákona a úkoly jsou ukládány pouze zákonem a nikoli, jak je tomu v některých případech dosud, pouze vyhláškou.

K paragrafům 5 -7

V těchto ustanoveních je v nezbytně nutném rozsahu upraven postup při provádění zápisů do matričních knih. I nadále budou do matričních knih dopisovány další skutečnosti, kterými se změnil a doplnil původní matriční zápis. Bude se jednat např. o rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné, rozhodnutí o tom, že manželství nevzniklo, údaje o osvojení, popření nebo určení otcovství, změně jména nebo příjmení a pod. Smyslem takového postupu je, aby v matriční knize byly aktuální údaje, které bezprostředně souvisejí s provedeným zápisem o narození, uzavření manželství a úmrtí.

Tak jako dosud se budou provádět zápisy narození, uzavření manželství a úmrtí do předem svázaných matričních knih. Tím je zajištěna naprostá věrohodnost údajů uvedených v matričních knihách. Souběžně s tím se však počítá, že stejné údaje budou zapisovány i pomocí výpočetní techniky. Programové vybavení by pak mělo zejména zajistit vytištění matriční strany (ta by se ukládala do sbírky listin), rodného, oddacího či úmrtního listu a současně by se tímto způsobem (pomocí výpočetní techniky) plnila i oznamovací povinnost. Tím by došlo k zjednodušení a zrychlení činnosti na tomto úseku.

Další zásadou v souvislosti s prováděním zápisů do matričních knih je, že se zápisy a ostatní činnost související s vedením matričních knih provádí v úřední místnosti matričního úřadu. Tento systém se osvědčil. Umožňuje snadnou manipulaci s matričními knihami i výpočetní technikou a je možné s menšími náklady zabezpečit ochranu matričních knih i výpočetní techniky před únikem osobních dat, která budou v matričních knihách uváděna a před případnými neoprávněnými zásahy do matričních zápisů.

I přes uvedené skutečnosti je však vhodné umožnit vedení matričních knih a vydávání matričních dokladů i mimo úřední místnost matričního úřadu. Praktické to může být v případech, kdy je např. manželství uzavíráno mimo objekt matričního úřadu, například v prostorách historického objektu (Křivoklát, Karlštejn, Červená Lhota apod.). V tomto případě by mohl být zápis do matriční knihy učiněn přímo po svatebním obřadu v historickém objektu a manželé by mohli obdržet oddací list. Obdobně by mohlo být postupováno i v případě velkých porodnic. Tento postup by mohl povolit okresní úřad po posouzení všech vzájemných souvislostí a zejména pak i po posouzení způsobu ochrany osobních dat.

Výslovně se rovněž stanoví, že údaje uvedené v matričních knihách jsou neveřejné a má k nim přístup jen velmi malý okruh osob, stanovených tímto zákonem. V tomto případě nejde o snahu po “utajování”, ale jde o snahu o ochranu osobních údajů týkajících se fyzických osob.

K paragrafu 8

Velmi důležitou součástí činnosti na úseku matrik je vedení sbírky listin. Ta je složena z veřejných listin, případně listin, na jejichž základě došlo k provedení zápisu, dodatečného zápisu nebo jeho změny do matričních knih. Důležitost sbírky listin lze spatřovat zejména ve dvou skutečnostech. Sbírku listin po uplynutí kalendářního roku předá matriční úřad okresnímu úřadu. Tím je zabezpečeno, že v případě ztráty nebo zničení matriční knihy existují podklady, z nichž může být tato kniha obnovena. Druhou důležitou skutečností je, že v případě pochybností, zda je zapsán správně údaj v matriční knize, lze provést ověření z prvotních dokladů, na jejichž základě byl zápis proveden (například jsou-li pochybnosti o jménu či jménech, které rodiče dítěti narozenému mimo manželství dali, je možné tuto skutečnost ověřit ze souhlasného prohlášení rodičů o této věci, na němž jsou i jejich podpisy). Sbírka listin je důležitá i z toho důvodu, že jsou v ní uváděny skutečnosti, které se nezapisují do matrik, a proto nejsou uváděny ani v matričních dokladech. Jde například o diagnózu úmrtí. Tato skutečnost může být důležitá například v souvislosti s některými dědičnými chorobami, v souvislosti s prováděným vědeckým výzkumem apod.

Je proto důležité nejen vést sbírku listin, ale průběžně ji i doplňovat, což je tímto zákonem rovněž stanoveno.

Nově je pak stanoven postup umožňující vydávání potvrzení ze sbírky listin, popřípadě povolení nahlédnout do ní. Mělo by se tak stát ve zcela výjimečných případech, které byly shora uvedeny.

K paragrafu 9

Zákon výslovně stanoví podmínky, za kterých mohou být pověřeni zaměstnanci matričního úřadu vedením matričních knih, tj. kdo může být matrikářem.

Základní podmínkou je, že musí jít o občana. Kdo je občanem, stanoví zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Další podmínkou je, že občan musí být starší 18 let. Nestačí, aby matrikář nabyl v 17 letech zletilosti uzavřením manželství. Je třeba, aby dosáhl nejméně 18 let.

Vzhledem k tomu, že matrikář přichází do styku s osobními daty a měl by zajistit jejich ochranu, je jednou z podmínek jeho bezúhonnost. Je proto vyžadováno, aby nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin.

Vedle uvedených podmínek je nezbytné, aby měl matrikář potřebné znalosti. Stejně jako v minulosti se výslovně stanoví, že musí prokázat potřebné znalosti zkouškou. Tu vykoná před příslušným okresním úřadem. Zkouška by měla prověřit znalosti z předpisů upravujících vedení matričních knih, užívání a změnu jména a příjmení a dalších předpisů, které s uvedenou problematikou bezprostředně souvisejí. Jde zejména o správní řád, zákon o rodině, zákon o státním občanství, zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, zákon o obcích a o okresních úřadech a mezinárodní smlouvy, které tuto problematiku upravují. Zkouška by měla ověřit i dovednosti v ovládání výpočetní techniky.

V souvislosti s tím navrhovaná právní úprava nově stanoví povinnost zaměstnavatele vytvořit zaměstnancům matričního úřadu podmínky k přípravě a vykonání zkoušky.

Zákon předpokládá, že vedení matričních knih bude zajišťovat vždy několik matrikářů. V praxi to bude znamenat, že na malých obcích bude druhý matrikář zastupovat zejména v době nemoci či dovolené matrikáře. Ve velkých matričních úřadech může být i 10 matrikářů se vzájemnou zastupitelností. Konkrétní řešení podle místních podmínek musí zajistit matriční úřad.

V tomto ustanovení je také výslovně stanoveno, kdo ze zaměstnanců matričního úřadu a kdo z členů obecního zastupitelstva má právo nahlížet do matričních knih a tím i kdo má právo seznamovat se s osobními údaji. Stejně jako v současné době mají toto právo matrikáři. Nově je stanoveno, že toto oprávnění mají i starosta, primátor a tajemník matričního úřadu. Je tomu tak proto, že starosta, primátor, případně tajemník, jsou odpovědni za činnost obecního úřadu. Aby mohli tento úkol plnit, je třeba, aby mohli provádět kontroly, zjišťovat nedostatky a stanovit úkoly směřující k jejich odstranění. K tomu je nepochybně potřebné, aby měli na uvedeném úseku stejná práva a povinnosti, jako matrikáři.

Vzhledem k rozsahu a významu činnosti na tomto úseku je výslovně stanoveno, že matrikář a tajemník matričního úřadu mají postavení veřejného činitele. Je tomu tak pouze v případech, kdy vykonávají činnost související s vedením matričních knih.

K paragrafům 10 – 13

Tato ustanovení řeší otázku místní příslušnosti matričního úřadu při zápisu narození, uzavření manželství a úmrtí.

Pokud jde o narození a úmrtí, je základním principem místo, kde k narození či úmrtí došlo. Těchto případů je drtivá většina a zápis o uvedených událostech provede matriční úřad, v jehož správním obvodu k uvedené události došlo. Výjimečně dochází k situaci, že se místo narození či úmrtí nezjistí. Příslušný k provedení zápisu je pak matriční úřad, v jehož správním obvodu byla fyzická osoba nalezena. Častější jsou případy, kdy se fyzická osoba narodí či zemře v dopravním prostředku. Zápis do matriční knihy pak provede ten matriční úřad, v jehož správním obvodu byla fyzická osoba z dopravního prostředku vyložena. Takto určená místní příslušnost je nejpraktičtější a i s delším časovým odstupem umožňuje zápis o narození či úmrtí nalézt.

Jednodušší je stanovení místní příslušnosti matričního úřadu k zápisu o uzavření manželství. Zápis provede ten matriční úřad, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno. Není přitom rozhodné, zda k uzavření manželství dojde před tímto matričním úřadem nebo před oddávajícím státem registrované církve či náboženské společnosti anebo před obecním úřadem, který není pověřen vedením matrik v případech, kdy je život snoubence bezprostředně ohrožen. Podstatné je vždy pouze místo uzavření manželství.

V návaznosti na zákon o rodině došlo i k upřesnění místní příslušnosti matričního úřadu k vydání rozhodnutí o delegaci manželství (§ 12 odst. 1) a k vydání rozhodnutí o povolení uzavřít manželství na kterémkoliv vhodném místě ve správním obvodu matričního úřadu (§ 12 odst. 2). Zákon zpřesňuje, že toto místo může být jen ve správním obvodu matričního úřadu a nikoli mimo tento správním obvod. Není tak možné, aby Obvodní úřad městské části Praha 4 rozhodl, že “kterýmkoli” vhodným místem k uzavření manželství bude např. Staroměstská radnice, která se nachází ve správním obvodu městské části  Praha 1. Takový postup by byl zcela v rozporu se zákonem. Obvodní úřad městské části  Praha 4 může např. rozhodnout, že “kterýmkoli” vhodným místem bude např. historický objekt, nemocnice apod., ležící však pouze v jeho správním obvodu.

Pokud jde o vydání osvědčení, na jehož základě je možné uzavřít manželství před oddávajícím státem registrované církve či náboženské společnosti, byla stanovena místní příslušnost tak, že osvědčení vydá matriční úřad v místě, kde bude manželství uzavřeno, bez ohledu na trvalý pobyt snoubenců. V tomto případě vycházíme z toho, že snoubenci se musí dostavit k oddávajícímu mimo své bydliště a zde si vyřídí osvědčení, matriční úřad zkontroluje doklady, na jejichž základě bude později zapisovat uzavření manželství do knihy manželství.

Osvědčení vydá matriční úřad ve dvojím vyhotoveních. Jedno je určeno pro oddávajícího, před kterým dojde k uzavření manželství, druhé pak k provedení zápisu do knihy manželství. Tento úřad uloží osvědčení do sbírky listin.

K paragrafům 14 - 19

Tato ustanovení se týkají postupu a všech náležitostí souvisejících se zápisy do knihy narození.

Obdobně jako dosud je stanoven rozsah údajů zapisovaných do knihy narození (nově se zavádějí údaje o rodném čísle rodičů, vypouští se údaj o  povolání rodičů). Jde o údaje, které identifikují fyzickou osobu a je z nich i patrný vztah k rodičům, popřípadě osvojitelům.

Pokud jde o zápis narození do knihy narození, provede se ve většině případů na základě písemného hlášení o narození dítěte, které vystaví lékař, který při porodu působil nebo který poskytl matce následně po porodu lékařskou pomoc. Ve výjimečných případech se zápis o narození dítěte provede na základě ústního oznámení zpravidla jednoho z rodičů. Jde o případy, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení a ani následně matce nebyla poskytnuta zdravotnická pomoc. Jde o ojedinělé případy. Pokud nastanou, pak matrikář sepíše s oznamovatelem zápis. Ten může mít obdobné náležitosti jako má protokol sepisovaný podle správního řádu.

Zákonem je výslovně stanovena lhůta, ve které musí matriční úřad obdržet oznámení o narození. Je-li oznamovatelem lékař, pak musí být oznámení učiněno do tří pracovních dnů od porodu (den porodu se do této lhůty nezapočítává).Tatáž lhůta se vztahuje i na otce dítě, pokud by měl oznamovací povinnost. V případě, že se dítě narodí mimo manželství, otec není znám a oznamovací povinnost má matka dítěte (jde o případ, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení a ani následně matce nebyla poskytnuta lékařská pomoc), která musí tuto povinnost splnit do tří dnů od okamžiku, kdy je schopna tak učinit.

Zákon dále stanoví, jaké doklady musí být předloženy k zápisu narození do knihy narození. Složitější je pouze případ, kdy je nalezeno dítě nezjištěné totožnosti. V tomto případě je nutné zápis provést pouze na základě lékařské zprávy a podle výsledků šetření policie.

Důležitými a rodiči zpravidla nejvíce sledovanými údaji zapisovanými do knihy narození je jméno a příjmení. Pokud jde o jméno, pak je dáno na vůli rodičů, jaké jméno, popřípadě jména pro dítě zvolí. Musí se jednat o správnou pravopisnou podobu jména a nelze pro osobu mužského pohlaví zvolit jméno ženské a naopak. Nelze dále zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká.

Pokud by však nastala situace, že by rodiče jméno dítěti neurčili, na jeho jménu se nedohodli, nebo určili jméno, které nelze do knihy narození zapsat (§ 63), dítěti se do matriky jméno nezapíše a matriční úřad o této skutečnosti učiní oznámení soudu. Jméno dítěti pak určí soud a toto jméno se zapíše do matriky. Stejným způsobem se postupuje v případě, že není ani jeden rodič dítěte znám.

Nově je stanoveno, že dítěti mohou být zapsána dvě jména. Vychází se při tom jak z požadavku rodičů, tak i z právní úpravy v cizích státech.

Pokud jde o příjmení, ve většině případů se dítěti zapíše při narození do matriční knihy společné příjmení rodičů. Zde, stejně tak, jako v ostatních případech, se vychází z ustanovení zákona o rodině. Společné příjmení pak vyplyne z oddacího listu rodičů.

Může nastat situace, kdy oddací list výslovně neobsahuje údaj o dohodě rodičů o příjmení. Jde o případy, kdy k uzavření manželství došlo mimo území České republiky. Jde-li o rodiče, kteří nejsou státními občany České republiky, zapíše se dítěti příjmení podle jejich dohody. Jestliže alespoň jeden z rodičů je občanem, je třeba vycházet z dohody o příjmení, uvedené na oddacím listě vystaveném zvláštní matrikou.

Odlišný postup platí v případech, kdy se dítě narodí mimo manželství. Je-li určeno otcovství, pak se dítěti zapíše do knihy narození příjmení jednoho z rodičů, které má tento rodič v době souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství, a to podle jejich dohody nebo podle rozhodnutí soudu. Nově se však zavádí, že takové dítě může mít i příjmení, které užívá v době, kdy dojde k souhlasnému prohlášení rodičů o určení otcovství. U dítěte staršího 15 let bude vyžadován jeho souhlas. Je tedy v souladu se zákonem o rodině dána rodičům možnost, aby dohodou určili dítěti příjmení. Výslovně se uvádí, jaké příjmení mohou rodiče dítěti určit. Nově se umožňuje, aby dítě mělo příjmení, které má v době určení otcovství. V praxi docházelo k případům, kdy dítě stále nese své rodné příjmení po matce (Novák), matka v mezidobí uzavřením manželství získala příjmení nové, např. Tichá. Otec dítěte se jmenuje Bachman. Výslovně je pak upraveno, že dítě nadále může mít příjmení Novák a nemusí nést příjmení jednoho z rodičů, které mají v době určení otcovství.

Shodně s dosavadní právní úpravou je řešen postup, kdy se narodí dítě mimo manželství a otec dítěte není znám. V tomto případě se do knihy narození zapíše příjmení matky, které měla v den narození dítěte.

K paragrafu 20

Zákon stanoví, jaké údaje se zapisují do knihy manželství. Jako nadbytečné budou oproti současné úpravě vypuštěny údaje o povolání a pobytu rodičů snoubenců. Obligatorně bude uváděno rodné číslo. Do knihy manželství se nebude zapisovat údaj o rozvodu manželství, neboť matrika neprokazuje rodinný stav fyzické osoby. Tento údaj bude v evidenci obyvatel, kde je veden i nyní. Dále se uvádí, na podkladě jakých dokladů lze zápis provést. Tiskopis protokolu o uzavření manželství stanoví ministerstvo.

K paragrafům 21 - 22

Zákon stanoví, jaké údaje se zapisují do knihy úmrtí. Jako nadbytečný bude oproti současné úpravě vypuštěn údaj o povolání a příčině úmrtí. Příčina úmrtí však bude uvedena na listu o prohlídce mrtvého, který se zakládá do sbírky listin. Bude tak možné tento údaj využít pro statistické zjišťování či později pro lékařské výzkumy a jiné bádání. Obligatorně bude u zápisů úmrtí uváděno rodné číslo zemřelého i pozůstalého manžela.

Tak jako dosud bude možné zápis do knihy úmrtí provést na podkladě listu o prohlídce mrtvého , který vystaví lékař a nově na základě pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou. I když těchto případů není mnoho, mají význam z hlediska prokázání úmrtí úmrtním listem a vyhotovení druhopisu úmrtního listu v případě ztráty rozhodnutí soudu. Naplněna tak bude i funkce matriky jako evidence o úmrtí.

Je stanoven zvláštní postup v případě zápisu nalezeného mrtvého, jehož totožnost není známa. V těchto případech se bude vycházet ze zjištění policie a lékaře a do knihy úmrtí budou zapisovány alespoň některé zjištěné údaje, např. pohlaví, určité identifikační znaky, přibližný věk a datum úmrtí, příčina úmrtí. Podrobnosti budou upraveny v prováděcí vyhlášce.

K paragrafu 23

Zákon stanoví dobu, po kterou matriční knihy zůstanou uloženy u matričního úřadu. Po jejím uplynutí se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu. Rozdílná délka archivace u matričních knih vyplývá z toho, v jakém časovém období jsou požadovány druhopisy matričních dokladů. Proto je tato doba nejdelší u knihy narození, kde žádají o druhopisy rodných listů i děti vyššího věku (např. 80 letý pán žádá o rodný list své matky).

Nově je upraveno uložení druhopisů matričních knih a sbírek listin, které jsou nyní uloženy u okresních úřadů. Navrhuje se archivovat tyto druhopisy u jiného archivu, tj. státního okresního archivu, aby v případě zničení prvopisu uloženého ve státním oblastním archivu bylo možné zajistit obnovení prvopisu. Matriční knihy mají nenahraditelnou hodnotu a jejich rekonstrukce z jiných podkladů je velmi obtížná, ne-li nemožná.

K paragrafu 24

Vzhledem k významu matričních knih, sbírky listin, rodných, oddacích a úmrtních listů, potvrzení vydaných o údajích zapsaných matričních knihách a doslovných výpisů z matričních knih jakožto prvotních dokladů je výslovně stanoveno, že uvedené doklady jsou veřejnými listinami. To mimo jiné znamená, že skutečnosti uváděné v těchto dokladech není třeba prokazovat jinak a současně to pak znamená zvýšenou ochranu těchto listin v případě padělání či pozměňování.

Zákon současně stanoví, jaké údaje zapsané v matriční knize se zapisují do rodného, oddacího nebo úmrtního listu (jde o údaje zapsané v matriční knize ke dni vydání některého z uvedených dokladů - například, pokud je v knize narození uveden zápis o narození dítěte, k němuž došlo mimo manželství, následně je pak doplněno určení otcovství a v návaznosti na to pak je i změněno jméno a příjmení dítěte, v rodném listu se objeví pouze poslední jméno a příjmení dítěte a oba rodiče) a jaké do doslovného výpisu z matriční knihy (pokud bychom použili předchozí příklad, pak by v doslovném výpisu byly uvedeny všechny záznamy obsažené v knize narození tak, jak byly postupně činěny - uvádějí se tedy všechny záznamy v původním i pozměněném znění).

K paragrafu 25

Zákon vymezuje, kterým fyzickým osobám je možné vydat matriční doklad popř. potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize. Výslovně je vymezen okruh členů rodiny. Nově je umožněno vydávání matričních dokladů i statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o výpis z matriční knihy, kterou tato církev vedla do 31.prosince 1949. V těchto matrikách jsou i církevní údaje, které duchovní pro svou činnost potřebují. V těchto případech si duchovní může učinit výpis z matriční knihy.

Nahlédnutí do matriční knihy a pořizování si výpisů z ní je umožněno stejnému okruhu osob, kterým lze vydat matriční doklad.

I nadále bude umožněno vydávání údajů z matričních knih a nahlížení do nich pro úřední potřebu. Doslovný výpis se bude vydávat pouze pro úřední potřebu. V tomto případě je umožněno pořídit i fotokopii matričního zápisu, která má v mnoha případech mimořádnou vypovídací funkci. Je z ní jednoznačně patrno, jak zápis vypadá, zda v něm bylo škrtáno a opravováno, jaký byl charakter písma a pod. Při přepisu zápisu strojem (doslovný výpis se píše na stroji a nikoliv ručně) mohou některé významné prvky zaniknout, nehledě na obtížnou čitelnost některých údajů.

Nově je také upraveno nahlížení do zápisu osvojení, do kterého mohou nahlédnout pouze osvojitelé a zletilý osvojenec.

K paragrafu 26

Matriční doklad, potvrzení o údajích v matriční knize a doslovný výpis z matriční knihy vedené v jiném než českém jazyce se vydává v českém jazyce. Matriční knihy vedené do 31.prosince 1949 byly v některých případech a v některém období vedeny také v němčině, popř. latině. V těchto případech se na dokladech uvedených v tomto paragrafu uvádějí údaje v překladu do českého jazyka. Je však třeba upozornit, že příjmení není možné překládat, např. uvádět místo Müller Mlynář. Jméno se bude uvádět v české podobě tj. místo Heinrich Jindřich, Georg Jiří apod.

V jiném než českém jazyce však může být jméno, popř. jména uvedeno v  matričním dokladu podle původního zápisu, tj. Friedrich, Hedwiga, požádá-li o to fyzická osoba, které se zápis týká. Toto se vyznačí v matriční knize a další doklady se dále vydávají s uvedením jména, popř. jmen v této podobě. Často se setkáváme se žádostmi cizích státních občanů, jejichž narození je vedeno v německy psané matriční knize, aby na rodném listě byl uveden německý tvar jejich jména tj. Georg a nikoliv Jiří. Občan, jehož jméno bylo v období protektorátu Čechy a Morava uvedeno v matrice v německé podobě Karl, bude mít na matričním dokladu uvedeno Karel, jak je také zvyklý užívat. I v tomto případě je mu však umožněno, aby na jeho žádost bylo na rodném listě uvedeno Karl.

K paragrafu 27

Zákon upravuje, jaké jméno se uvede při vydávání výpisu z matriční knihy. Jsou rozlišeny případy, kdy bude vydáván matriční doklad z matriční knihy, která bude vedena již podle tohoto zákona. Zde se totiž umožní, aby byla zapsána při zápisu narození dvě jména. Pak se i na matričním dokladu uvedou tato dvě jména, a to vždy v zapsaném pořadí.

K paragrafu 28

Zákon stanoví, ve kterých případech okresní úřad na žádost fyzické nebo právnické osoby provede ověření matričního dokladu nebo potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách. Ověření se provede ověřovací doložkou, ve které okresní úřad pouze ověří podpis matrikáře a razítko matričního úřadu, který tento doklad vydal. Před takovým ověřením zkontroluje správnost ověřovaného dokladu. Na základě takového ověření totiž provede vyšší ověření podpisu a razítka okresního úřadu Ministerstvo zahraničních věcí, které má k dispozici podpisové vzory pracovníků okresních úřadů. Ověření se bude provádět pouze na žádost fyzické či právnické osoby, která si musí zjistit, zda orgán, jemuž bude v cizině tento doklad předkládat, bude toto ověření vyžadovat.

K paragrafům 29 - 31

Zákon stanoví rozsah údajů, které budou uváděny ve výpise z matričních knih, tj. na rodném, oddacím a úmrtním listu. Na matričních dokladech nebudou uvedeny všechny údaje, které jsou zapsány v matrice, ale jen ty, které přímo souvisí s prokázáním narození, uzavření manželství a úmrtí. Matriční doklady budou vydávány na tiskopise, který stanoví ministerstvo. Na rozdíl

od současné úpravy bude existovat jednotný tiskopis pro matriční doklady používané v České republice i pro matriční doklady předkládané v cizině. Předpokládáme zavedení i vícejazyčného tiskopisu.

K paragrafům 32 - 37

Zákon stanoví rozsah dokladů, které každý snoubenec musí předložit, chce-li uzavřít manželství v České republice. Odlišně je upraven rozsah dokladů, které předkládá občan, a které cizinec. Budou předkládány pouze doklady, které jsou nezbytné k prokázání osobních údajů snoubenců a ověření, že jsou splněny podmínky k uzavření manželství. U cizinců se právní způsobilost k uzavření manželství řídí právním řádem státu, jehož jsou občany, a proto musí předložit vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství.Dále musí předložit potvrzení o oprávněnosti pobytu na území České republiky vydané Policií České republiky, které nebude starší 7 pracovních dnů. Protože ve většině států nelze uzavřít manželství zástupcem, musí cizinec doložit, že v případě uzavření manželství tímto způsobem, bude toto manželství uznáno za platné v jeho domovském státě. Je rovněž stanovena doba platnosti vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství.

Je stanoveno, kterému matričnímu úřadu se tyto doklady předkládají. I nadále se bude místní příslušnost řídit trvalým pobytem snoubence a tam, kde  žádný ze snoubenců není ani dříve nebyl přihlášen k trvalému pobytu, předloží doklady přímo matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu budou manželství uzavírat.

Nově se stanoví, že vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství se předkládá i při uzavření manželství před zastupitelským úřadem České republiky v cizině. Vydávání tohoto dokladu je plně v zájmu těchto osob.

Snoubenec, který je starší 16 let a mladší 18 let, musí mít povoleno uzavření manželství soudem. Obdobně je tomu v případech, je-li snoubencova způsobilost k právním úkonům omezena. Nepředložení takového dokladu by mělo za následek, neplatnost manželství, o kterém rozhoduje soud.

K paragrafu 38

Zákon upravuje místní příslušnost okresního úřadu k povolení uzavření manželství zástupcem. Obdobně jako v jiných případech se tato příslušnost bude řídit trvalým pobytem snoubence. V případech, kdy trvalý pobyt na území České republiky žádný ze snoubenců nemá a neměl, bude o tomto povolení rozhodovat Magistrát hl. m. Prahy. Považujeme za vhodné i hospodárné soustředit toto rozhodování u jednoho okresního úřadu v České republice. Takový postup bude mít význam i z hlediska kontrolní činnosti na tomto úseku.

K paragrafu 39

Zákon na rozdíl od platné právní úpravy stanoví povinnou účast tlumočníka při uzavírání manželství snoubenců, kteří nerozumí českému jazyku, nebo jde o snoubence nemluvíci nebo neslyšící. Bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení o uzavření manželství v těchto případech učinit. Setkali jsme se s případy, kdy cizinec, který nerozuměl českému jazyku, napadal s odstupem času platnost uzavření manželství z důvodu, že nerozuměl obsahu prohlášení. Uzavření manželství považujeme za zásadní změnu v osobním životě fyzických osob, a je proto nezbytné, aby zcela jednoznačně rozuměly obsahu prohlášení, které při uzavření manželství činí.

K paragrafu 40

Podle zákona o rodině se o uzavření manželství sepíše protokol. V návrhu zákona je upřesněno, kdo musí tento protokol podepsat. Vzor tiskopisu protokolu bude stanoven v prováděcí vyhlášce ministerstva.

K paragrafu 41

Zákon o rodině stanoví zvláštní zjednodušené podmínky pro uzavření manželství v případech, je-li život jednoho ze snoubenců ohrožen. V těchto případech se zápis uzavření manželství provede na základě protokolu o uzavření manželství, který musí obsahovat alespoň základní identifikační znaky manželů a prohlášení, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství bránily. Ostatní potřebné údaje musí matrikář, který zápis provádí, došetřit úřední cestou.

Pokud bylo manželství uzavřeno v ohrožení života před kapitánem lodi plující pod vlajkou České republiky, kapitánem letadla registrovaného v České republice a velitelem vojenské jednotky České republiky v zahraničí, je stanoveno, že podklady musí být odeslány bezodkladně zvláštní matrice. V těchto výjimečných případech by většinou nebylo možné dodržet třídenní lhůtu k odeslání podkladů.

K paragrafům 42 - 45

Od 1.ledna 1950 přísluší Magistrátu města Brna vedení zvláštní matriky, která je určena k provádění zápisů matričních událostí občanů, ke kterým došlo

mimo území České republiky. Jsou výslovně specifikovány případy matričních událostí, které se do zvláštní matriky zapisují. Nově, v souladu se zákonem o rodině, bude do zvláštní matriky zapsáno i uzavření manželství, ke kterému došlo před kapitánem lodi nebo letadla, popřípadě velitelem vojenské jednotky České republiky v zahraničí, šlo-li o případ ohrožení života.

Zákon stanoví souhrn dokladů, které je třeba k zápisu předložit včetně náležitostí těchto dokladů a způsobu provádění zápisů.

Je upraven postup zvláštní matriky v případech, kdy obdrží cizozemský matriční doklad podle mezinárodních smluv, kterými je česká republika vázána. V těchto případech zajistí zvláštní matrika doplnění potřebných údajů a překlad cizozemského dokladu z úřední povinnosti.

Zápis se však nebude provádět do zvláštní matriky tehdy, pokud došlo k matriční události před 1.lednem 1950 a tato matriční událost, např. narození je již zapsána v matriční knize. Do konce roku 1949 totiž mohlo být do tuzemské matriční knihy zapsáno i narození, uzavření manželství a úmrtí, ke kterému došlo v cizině. Tyto matriční události se však nezapisovaly do jedné centrální matriční knihy, ale zpravidla podle domovské či farní příslušnosti. Proto je v mnoha případech obtížné zjistit, zda byl takový zápis proveden, kdy se tak stalo a v jaké matriční knize se nachází.

Tiskopis, na němž bude zasíláno oznámení k provedení zápisu do zvláštní matriky stanoví ministerstvo.

Nově je stanovena povinnost správním úřadům, soudům, státním zastupitelstvím a orgánům územních samosprávných celků, aby  bezodkladně zaslali zvláštní matrice matriční doklady vystavené orgány cizího státu, které obdrží, na základě mezinárodních smluv, a které jim nejsou určeny.

K paragrafům 46 - 47

V současné době není vydávání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství upraveno zákonem či jiným právním předpisem. Účelem vydání tohoto dokladu je osvědčit, že občan nebo bezdomovec s trvalým pobytem v České republice je podle právního řádu České republiky právně způsobilý uzavřít manželství. Bez tohoto dokladu nemůže občan nebo bezdomovec v řadě zemí uzavřít manželství. Způsobilost k uzavření manželství se totiž řídí právním řádem státu, jehož je snoubenec občanem.

Domovský stát proto musí prokázat, že neexistují překážky, které by uzavření manželství bránily.

Návrh zákona stanoví matriční úřad příslušný k vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a současně stanoví údaje, které bude tento doklad obsahovat. Ministerstvo stanoví tiskopis vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství. Předpokládáme, že jako dosud bude používán vícejazyčný tiskopis, který již nebude třeba překládat do cizího jazyka. Výslovně je stanovena doba jeho platnosti, čímž se zabrání, aby byl použit doklad s údaji, které neodpovídají skutečnosti.

K paragrafům 48 - 51

Zápisy narození, uzavření manželství a úmrtí se budou provádět jako dosud rukopisně do předem svázaných matričních knih, a to v časovém pořadí, jak podklady v jednotlivém kalendářním roce matriční úřad obdržel. Ihned po provedení zápisu do matriční knihy provede matriční úřad souběžně i zápis pomocí výpočetní techniky. Oba tyto zápisy budou považovány za zápis do matriční knihy. Za prvotní bude považován zápis v matriční knize vedené rukopisně.

Obdrží-li matriční úřad podklady pro provedení zápisu narození, uzavření manželství nebo úmrtí v jiném roce, než kdy k matriční události došlo, provede se matriční zápis v ročníku matriční knihy odpovídající době, kdy k matriční události došlo. Může se tak stát zejména u zápisu uzavření manželství nebo úmrtí. Matriční úřad obdrží podklady o uzavřeném manželství od orgánu církve nebo v případě ohrožení života se značným časovým skluzem nebo bude nalezena po delší době mrtvá osoba. Podrobnosti budou stanoveny v prováděcí vyhlášce.

V praxi dochází k případům, kdy matrikář uzavře matriční zápis a poté obdrží veřejnou listinu, kterou se prokáže změna některého údaje zapsaného v matriční knize nebo se zjistí údaj, který nebyl v matriční knize zapsán. Např. jde o případy, kdy se narodí dítě mimo manželství, v matriční knize není otec uveden. Po dvou letech dojde k souhlasnému prohlášení o určení otcovství k dítěti nebo je toto otcovství určeno rozhodnutím soudu. Určení otcovství se pak musí formou dodatečného záznamu zapsat do matriční knihy.

Při provádění zápisů do matriční knihy může matrikář provést chybu v zapisovaných údajích, např. místo Miroslav napíše Miloslav, místo září říjen, místo 1.září 1998 zapíše 1.září 1999. Tuto chybu může zjistit ještě před uzavřením zápisu anebo ve větším časovém odstupu po uzavření zápisu. Opravu provede uvedením správných údajů. Podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška ministerstva.

K paragrafu 52

Zákon výslovně uvádí, že provedení jakéhokoli zápisu do matriční knihy, tj. zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu nebo opravy musí být opatřeno datem, kdy byl tento zápis proveden a podpisem matrikáře. Až tímto je zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznam nebo oprava uzavřena.

K paragrafu 53

U cizozemských rozhodnutí vznikají často pochybnosti o jejich formální i obsahové správnosti. Vzhledem k závažnosti údajů, které se zapisují do matriky a jejich dopadům na základní identifikační znaky osoby či její osobní stav, je nezbytné, aby před zápisem takového rozhodnutí do matriční knihy posoudil jeho správnost okresní úřad. Ten ověří jeho správnost a matričnímu úřadu sdělí, zda je možné takové cizozemské rozhodnutí v dodatečném záznamu do matriční knihy uvést.

K paragrafu 54

Zákon o rodině neumožňuje osvojení v případech, kdy osvojenec je starší 18 let. V právních řádech některých cizích států se však umožňuje, aby byla osvojena fyzická osoba starší 18 let. Takové osvojení není v České republice platné, byl-li tímto způsobem osvojen občan. Proto takové osvojení občana nelze zapsat do matriční knihy.

Bude-li však po dosažení zletilosti v cizině osvojen cizí státní občan, zápis takového osvojení bude možné do matriční knihy provést. Půjde zejména o případy dodatečných zápisů do knihy narození. Může se jednat o narození cizince v České republice, který byl v cizině osvojen, může však jít i o osobu, která v době narození občanem byla, avšak v době osvojení již měla pouze cizí státní občanství.

K paragrafu 55

V některých smlouvách o právní pomoci, které Česká republika uzavřela, je stanovena povinnost zasílat druhé smluvní straně rodné, oddací a úmrtní listy, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí státního občana této smluvní strany. V zákoně je stanoven postup při zasílání těchto dokladů.

V případech, kdy zemře na území České republiky cizí státní občan, musí se podle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích vždy zaslat úmrtní list cizince zastupitelskému úřadu toho státu, jehož státním občanem byl zemřelý cizinec.

K paragrafu 56

Při obnovení matriční knihy bude zachován dosavadní postup. Nově však byly upraveny případy, kdy bude obnovován druhopis matriční knihy (ten byl veden do 31.12.1958) nebo sbírka listin, která tuto funkci plní. Tyto doklady jsou uloženy u okresního úřadu. Umožňuje se, aby ve vyjmenovaných případech byl nový opis pořízen i vyhotovením fotokopie prvopisu matriční knihy. Jinak by se musel ručně opisovat prvopis. U ručního přepisu špatně čitelných prvopisů či prvopisů vedených v cizím jazyce by nepochybně došlo k mnoha chybám či nepřesnostem, nehledě na to, že některé údaje by se vůbec nepodařilo přečíst. Současně se stanoví technické podmínky zajištění fotokopií matričních knih.

K paragrafu 57

Matriční úřady vydávají na žádost řadu druhopisů matričních dokladů. V případech, kdy jsou matriční knihy již uloženy ve státních oblastních archivech, matriční úřad požádá příslušný archiv o vydání podkladů pro vystavení druhopisu matričního dokladu. Z těchto podkladů pak vyhotoví matriční doklad. Vyhotovení takového dokladu zpoplatní pouze matriční úřad, archiv v tomto případě poplatek nevybírá.

Pokud se žadatel obrátí přímo na státní oblastní archiv, vyhotoví tento archiv podklady a odešle je spolu se žádostí příslušnému matričnímu úřadu, který zajistí vyhotovení matričního dokladu, vybere správní poplatek a matriční doklad odešle žadateli.

K paragrafu 58

Výslovně je uvedeno, že cizozemské veřejné listiny musí být předkládány v překladu do českého jazyka. Tento překlad musí zajistit osoba, která žádá, aby na podkladě takové veřejné listiny byl proveden zápis do matriční knihy.

K paragrafu 59

Stanoví se oprávnění matričního úřadu provést opravu na matričním dokladu, tj. rodném, oddacím a úmrtním listu, popřípadě vydání nového matričního dokladu, jsou-li v něm uvedeny chybné údaje. Před provedením takové opravy musí ověřit tyto údaje v matriční knize. Opravu na matričním dokladu bude provádět tehdy, nebude-li tím zpochybněna jeho věrohodnost. Jinak vždy vydá nový matriční doklad. Podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška.

Je možné provádět i opravy údajů, které jsou chybně zapsány v matriční knize. Jsou-li v knize manželství a knize úmrtí uváděny rozdílné údaje, je třeba tyto rozpory sjednotit, a to vždy podle zápisu v knize narození.

Výslovně je uvedeno, že v případě rozdílných údajů na matričních dokladech a veřejných listinách se za správné považují údaje uvedené na matričním dokladu. Pokud se žadatel domáhá jiného údaje, než jaký je zapsán v matrice, musí nejprve doložit veřejné listiny, na jejichž podkladě je možné provést opravu matričního zápisu a poté vydat matriční doklad se správnými údaji.

K paragrafu 60

Matrika je základní státní evidencí o narození, uzavření manželství a úmrtí, která se trvale archivuje, a proto se stanoví povinnost osob a popřípadě informačního systému evidence obyvatel, poskytnout všechny potřebné údaje. Údaje z této státní evidence budou pravidelně poskytovány evidenci obyvatel, která bude plnit funkci základního informačního systému v České republice. Je proto nezbytné, aby zápisy v matričních knihách byly úplné.

K paragrafu 61

Rodné číslo je základní identifikační údaj fyzické osoby a je tedy snahou využívat maximálně tohoto znaku i při zápisech do matričních knih. V budoucnu by bylo možné poskytovat osobní údaje na podkladě rodného čísla. Tento údaj z hlediska perspektivy bude možné využít efektivně i ve výpočetní technice, při plnění oznamovací povinnosti apod.

K paragrafu 62

Obdobně jako dosud je stanoveno právo a povinnost občana užívat v úředním jednání takové jméno popřípadě jména, které má uvedeno v rodném listu, který vydá vždy matriční úřad podle tohoto zákona. Ze zákona vyplývá povinnost prokazovat narození i rodným listem vydaným zvláštní matrikou. Pro úřední potřebu tak nebudou moci občané své narození prokazovat cizozemským rodným listem.

K paragrafu 63

V zákoně je vymezeno, jaké jméno nelze do matriční knihy zapsat. Nově je  upraveno, že stejné jméno nemohou mít pouze žijící sourozenci společných rodičů. Takové jméno matrikář do matriční knihy nezapíše, jen v případě, že o takové skutečnosti ví. Půjde-li však o tzv. polorodé sourozence (tj. děti mají společného jen otce či matku), mohou takové děti mít stejné jméno. Nesmí jít o jméno v nesprávné pravopisné podobě nebo, že se pro osobu mužského pohlaví zvolilo jméno ženské a naopak. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká.

Matrikáři mají k dispozici odbornou publikaci o jménech českých i cizích, ve které mohou ověřit správnou pravopisnou podobu jména. V případě pochybností ( především u jmen arabských, vietnamských a japonských ) je žadatel povinen předložit znalecký posudek o správné pravopisné podobě jména.

Návrh zákona zohledňuje četné požadavky fyzických osob i poznatky z praxe a umožní zápis dvou jmen do matriční knihy. V návrhu se předpokládá, že se zápis druhého jména umožní i zpětně, a to formou prohlášení před matričním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu občana nebo matričním úřadem, v jehož matriční knize je narození  zapsáno. Za nezletilého činí prohlášení zákonní zástupci, u nezletilého staršího 15 let bude k platnosti takového prohlášení vyžadován jeho souhlas. Vycházíme ze skutečnosti, že fyzická osoba starší 15 let je dostatečně duševně vyspělá, aby byla schopna samostatně posoudit, zda chce užívat jiné jméno, případně dvě jména. Tato úprava navazuje na úpravu povolení změny jména, kde je rovněž u nezletilce staršího 15 let vyžadován jeho souhlas.

V návrhu zákona je také upraveno, jak může občan postupovat v případě, že v knize narození má zapsána k 31.prosinci 1949 dvě nebo více jmen.

Výslovně je stanoveno, jak bude postupovat občan, byl-li zápis jeho narození proveden do zvláštní matriky.

Ve všech těchto případech je maximálně zohledněno právo občana svým vlastním rozhodnutím, které vyjádří v příslušném prohlášení, určit, zda bude užívat jedno či dvě jména.

K paragrafu 64

Návrh zákona umožňuje, aby občan, jehož jméno je v matriční knize zapsáno v cizojazyčné podobě, požádal matriční úřad nebo zvláštní matriku o vydání nového matričního dokladu, v němž bude mít uvedeno toto jméno v českém ekvivalentu. Takové oznámení může učinit i v souvislosti se zápisem jeho narození do zvláštní matriky, aby na vydaném rodném listu bylo již uvedeno jméno v požadované podobě. Např. půjde o zápis narození osoby, která nabyla státní občanství České republiky. Na cizozemském rodném listu má uvedeno jméno “Volodimir”, a může proto oznámit, že bude užívat českou podobu tohoto jména, tj. “Vladimír”. Zákon stanoví oznamovateli pouze povinnost, aby v případech, kdy vzniknou pochybnosti o správném českém ekvivalentu, předložil znalecký posudek. Ve většině případů si správnost českého ekvivalentu ověří matrikář z odborné publikace, která u jednotlivých českých jmen uvádí jejich ekvivalenty v cizích jazycích. Oznámení nelze odvolat. Pokud později bude chtít opět užívat cizojazyčnou podobu jména, může požádat o povolení změny jména.

K paragrafům 65 - 67

Pokud si osvojitelé přáli, aby osvojenec měl jiné jméno, museli až dosud žádat o povolení změny jména osvojeného dítěte. Tato situace byla velmi necitlivá a mohla jim působit i určité osobní problémy při projednávání této záležitosti před matričním úřadem v místě jejich pobytu. Proto se navrhuje, aby osvojitelé mohli ve stanovené lhůtě zvolit osvojenci prohlášením jméno podle vlastní úvahy. Mohou samozřejmě zvolit i dvě jména.

V případech, kdy se bude jednat o osvojence, který je starší 15 let, bude k  platnosti takového prohlášení vyžadován jeho souhlas.

Zánik nebo zrušení osvojení nemá již na takto zvolené jméno osvojence vliv.

Osvojitelé si sami zvolí, kterému matričnímu úřadu toto prohlášení předloží.

K paragrafu 68

Zákon vymezuje obsah a náležitosti prohlášení o zvolení jména, případně jmen (§ 62 a § 64) a stanoví, jaké doklady musí být k prohlášení připojeny.

K paragrafům 69 - 72

V úředním styku budou fyzické osoby oprávněny a povinny užívat příjmení, které je uvedeno v matričním dokladu.

Příjmení žen se do matriční knihy zapíší a ve výpisu uvedou v souladu s pravidly české mluvnice, tj. s odpovídající koncovkou. Na žádost nositelky příjmení bude moci matriční úřad v matričním zápisu a na matričním dokladu uvést její příjmení i bez koncovky.

Občan bude moci i nadále užívat jedno příjmení. Návrh zákona jasně vymezuje případy, kdy může občan užívat více příjmení. Současně se připouští, aby v případech, kdy občan v souladu se zákonem dvě příjmení užívá, si zvolil pouze jedno příjmení.

V návaznosti na zákon o rodině se výslovně stanoví, že oznámení rozvedeného manžela, že přijímá zpět své dřívější příjmení, se zapíše do matriky. Tato skutečnost má zásadní vliv na příjmení fyzické osoby. Po provedení zápisu bude splněna oznamovací povinnost evidenci obyvatel.

K paragrafům 73 - 78

Zákon vymezuje důvody, kdy lze změnit příjmení a stanoví, kdy není možné povolit změnu jména ( ze stejných důvodů, pro něž nelze zapsat jméno do knihy narození ). Obdobně jako u zápisu jména při narození, v případě pochybností o správné pravopisné podobě jména, stanoví se žadateli o změnu jména povinnost, předložit znalecký posudek.

Ve správním řízení o žádosti o povolení změny jména nebo příjmení se vždy musí přihlížet k tomu, aby taková změna nebyla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého. V této věci si může matrikář vyžádat i znalecký posudek z oboru dětské psychologie či vyjádření orgánu péče o nezletilé.

Nově se upravuje možnost povolení změny jména a příjmení fyzické osobě, u níž probíhá změna pohlaví a fyzické osobě, která není občanem, ale má na území České republiky povolen pobyt.

Stanoví se podmínky pro povolení změny příjmení u manželů za trvání manželství. Respektuje se především dohoda o příjmení, kterou manželé učinili při uzavření manželství.

Místní příslušnost matričního úřadu k povolení změny jména nebo příjmení se řídí trvalým pobytem žadatele nebo dítěte. Pokud žadatel není ani nebyl přihlášen k trvalému pobytu na území České republiky, rozhoduje o jeho žádosti Obvodní úřad městské části Praha 1. Současně se umožňuje, aby ze závažných důvodů nebo na žádost bylo vyřízení žádosti postoupeno jinému matričnímu úřadu ( např. tomu, v jehož knize narození je jméno nebo příjmení, které má být změněno, zapsáno).

Návrh zákona stanoví obsah žádosti o povolení změny jména a příjmení a stanoví, které doklady je třeba k žádosti připojit. Podmínkou povolení změny jména, popř. jmen a příjmení nezletilce staršího 15 let je jeho souhlas s touto změnou.

Návrh zákona výslovně upravuje případ, žádá-li o povolení změny příjmení občan, který žije v manželství s cizincem, který nemá povolen trvalý pobyt na území České republiky. Má-li se povolená změna příjmení vztahovat i na tohoto cizince, občan k žádosti o povolení změny příjmení musí připojit doklad, že povolená změna příjmení bude uznána za platnou i v domovském státě cizince.

K paragrafu 79

Nově jsou upraveny případy, kdy občanovi za trvání manželství s cizincem byla povolena změna příjmení rozhodnutím cizího státu. Doposud nebylo toto rozhodnutí uznáno za platné v České republice a občan musel podávat samostatnou žádost o povolení změny příjmení u příslušného matričního úřadu v České republice. Podle navrhované úpravy bude takové rozhodnutí uznáno za platné bez dalšího i v České republice, pokud měl občan trvalý pobyt na území cizího státu v době, kdy k pravomocnému rozhodnutí cizího státu došlo. Jestliže však občan neměl trvalý pobyt v cizině v rozhodné době, pravomocné cizozemské rozhodnutí bude platné i v České republice až poté, co ministerstvo uzná jeho platnost.

K paragrafu 80

V zákoně se upřesňuje, že cizozemská rozhodnutí o povolení změny jména nebo příjmení jsou bez dalšího platná v České republice, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. V současné době vyplývá uznání rozhodnutí ve věci změny jména a příjmení ze Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 235/1995 Sb.

K paragrafu 81

Podle § 3 odst. 2 vyhl. č. 22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách, ve znění pozdějších předpisů, může být matrikářem ustanoven občan, který mj. prokázal znalost vedení matrik složením zkoušky u okresního úřadu. V návrhu zákona se výslovně stanoví, že takto získaná způsobilost se považuje za zkoušku i podle návrhu tohoto zákona.

K paragrafu 82

Zápisy do matričních knih, včetně zápisů změn, mají vždy dopad na osobní stav, jméno a příjmení fyzické osoby, popřípadě na jejich základě může být osvědčen vznik právními předpisy předvídaných práv či povinností (například zápis o určení otcovství u dítěte narozeného mimo manželství může být jedním z podkladů pro uplatnění nároku na výživné dítěte, zápis změny příjmení a následné vystavení rodného listu umožňuje občanovi požádat o vystavení nového občanského průkazu apod.). Z uvedených důvodů je třeba, aby podklady, na základě  kterých je zápis do matričních knih prováděn, měly charakter veřejné listiny. Vzhledem k tomu, že v českém právním řádu neexistuje obecná definice veřejné listiny, je  vymezena uvedeným paragrafem.

Za veřejnou listinu je dále třeba považovat i listinu, která se za veřejnou považuje podle zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní smlouvy.

K paragrafu 83

Nově se stanoví matričním úřadům plnění oznamovací povinnosti o údajích zapsaných v matričních knihách či o rozhodnutích o povolení změny jména a příjmení. Způsob a případy, ve kterých budou matriční úřady plnit oznamovací povinnost, stanoví např. zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech.

K paragrafu 84

Z důvodu zajištění podkladů pro zápis do matričních knih, včetně podkladů pro dodatečné záznamy, návrh zákona vymezuje oznamovací povinnost právnických osob, u nichž vzniknou skutečnosti rozhodné pro provedení takového zápisu. Je stanovena 30 denní lhůta, ve které musí příslušné orgány podklady zaslat matričnímu úřadu.

Pokud jsou však rozhodnutí doručována do ciziny, může příslušný orgán splnit oznamovací povinnost nejdéle do 30 dnů od obdržení potvrzení o převzetí rozhodnutí. Rozhodnutí nabude právní moci např. 1.září 1998, ale doklad o převzetí takového rozhodnutí obdrží orgán, který plní oznamovací povinnost, až 1. prosince 1998. Lhůta se počítá až od 1.prosince 1998.

K paragrafu 85

Matrika je státní evidence o fyzických osobách. Údaje z nich jsou poskytovány dalším orgánům. V případě pochybnosti o správnosti údajů zapisovaných do matriční knihy je povinností matričního úřadu zajistit jejich odstranění. Provede proto prošetření jejich správnosti, ke kterému však nezbytně potřebuje údaje z dalších evidencí, zejména evidence obyvatel. Vzhledem k významu matričních zápisů je stanovena povinnost vymezeným orgánům potřebné údaje poskytnout.

K paragrafu 86

Při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech či povinnostech fyzických osob se v rozsahu stanoveném tímto zákonem postupuje podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení ( správní řád ).

Výsledkem každého správního řízení by mělo být správní rozhodnutí.

V návrhu zákona se však umožňuje, že pokud se ve stanovených případech žadateli vyhoví v plném rozsahu, není třeba vydávat správní rozhodnutí. Má-li například dojít k  uzavření manželství před  orgánem (duchovním) státem registrované církve nebo náboženské společnosti, snoubenci musí požádat příslušný matriční úřad o vystavení osvědčení podle § 4b odst. 2 zákona o rodině. Pokud je jejich žádosti vyhověno, tento doklad je jim vystaven. Je tedy nadbytečné, aby došlo nejprve k vydání správního rozhodnutí a poté, co toto nabude právní moci, vydat potřebné osvědčení. Na druhé straně, pokud však žádosti snoubenců nebude vyhověno, je třeba vydat zamítavé správní rozhodnutí, proti kterému snoubenci mohou použít všech opravných prostředků, včetně podání správní žaloby u příslušného soudu.

Toto ustanovení na jedné straně umožňuje urychlení postupu v dané věci a na druhé straně pak důslednou ochranu práv a právem chráněných zájmů fyzických osob.

K paragrafu 87

Od účinnosti tohoto zákona povedou matriční knihy matriční úřady, které určí a jejich správní obvody vymezí ministerstvo vyhláškou. Návrh zákona proto stanoví, že tyto matriční úřady převezmou nejpozději do jednoho měsíce od jeho účinnosti matriční knihy od obecních úřadů a újezdních úřadů pověřených vedením matrik, pokud jejich působnost na úseku matrik zanikla.

K paragrafu 88

V zájmu zajištění jednotného vedení matričních knih, sbírek listin a zabezpečování úkonů s tím souvisejících vydá ministerstvo na základě zmocnění v tomto ustanovení vyhlášku, v níž veškeré tyto záležitosti upraví.

K paragrafu 89

V tomto přechodném ustanovení se stanoví dvouletá lhůta od účinnosti zákona k předání prvopisů a druhopisů matričních knih a sbírky listin těm archivům, které budou od účinnosti zákona příslušné k jejich archivaci. V některých případech jsou totiž prvopisy i druhopisy matričních knih uloženy ve stejném státním oblastním či okresním archivu. Z důvodu předcházení případnému zničení obou výtisků matričních knih se předpokládá jejich oddělené uložení.

Před předáním uvedených materiálů k archivaci je nezbytné ověřit, zda je zachován prvopis i druhopis matričních knih u příslušného matričního nebo okresního úřadu. Bude-li zjištěno, že se některá matriční kniha nedochovala, musí tyto úřady nejprve zajistit vyhotovení jejich opisů.

Obdobně musí příslušné archivy zajistit vyhotovení druhopisu matriční knihy, pokud není zachován a její prvopis je již uložen u příslušného archivu.

K paragrafu 90

Zákon výslovně stanoví, že i nadále zůstávají v platnosti matriční doklady vyhotovené podle předpisů platných k 31.12.1949 nebo právních předpisů platných k počátku účinnosti tohoto zákona. Není tedy třeba, aby fyzické osoby předkládaly nové rodné či oddací listy, pokud mají k dispozici doklady vyhotovené orgány příslušnými k jejich vydání před účinností tohoto zákona.

Často vznikají spory, v kterých případech je křestní list veřejnou listinou prokazující narození. Návrh zákona proto stanoví potřebné náležitosti křestního listu, aby mohl být považován za veřejnou listinu.

K paragrafu 91

V zákoně se výslovně stanoví, že při vydávání výpisu z matriční knihy je třeba vycházet z právních předpisů platných v době vzniku matriční události. Právní řád již nyní nezná některé instituty, užívané do 31.prosince 1949 v souladu s tehdy platným Obecným občanským zákoníkem z r. 1811 ( např. legitimace, dání jména, oduznání otcovství apod. ). U některých institutů, např. u osvojení platila jiná právní úprava. Je-li v matriční knize např. zapsáno osvojení podle dříve platných právních předpisů, uvedou se ve  výpisu pokrevní rodiče a pouze se změní příjmení osvojence.

Obdobně se bude postupovat při provádění dodatečných zápisů matričních událostí do matričních knih.

K paragrafu 92

V tomto přechodném ustanovení se stanoví, že podání učiněná před nabytím účinnosti tohoto zákona, se vyřizují podle dosavadních předpisů.

K paragrafu 93

Zákon vymezuje, do jakého správního obvodu matričního úřadu bude obec příslušet v případě sloučení, připojení nebo rozdělení obcí. Zároveň stanoví, že v případech, kdy bude ministerstvem určen nový název obce (tj. neponese název žádné ze sloučených obcí), stanoví ministerstvo současně příslušnost této obce k určitému správnímu obvodu matričního úřadu.

Předpokládá se, že ministerstvo může v případě potřeby, s přihlédnutím k požadavkům praxe, tuto příslušnost změnit vyhláškou.

K paragrafu 94

Podle dosud platné právní úpravy se manželství uzavírá před starostou (primátorem ) nebo pověřeným členem obecního ( městského ) zastupitelstva matričního úřadu, v jehož obvodu má jeden ze snoubenců trvalý pobyt. Na základě připomínek některých starostů, u jejichž obcí bylo navrženo zrušení matriční působnosti, byla do návrhu zákona zapracována i novela zákona o rodině, která by umožnila uzavírání manželství i před starostou nebo zástupcem starosty obecního úřadu, který nebude pověřen matriční působností.

Dále se nově stanoví povinnost orgánu státem registrované církve nebo náboženské společnosti, před kterým došlo k uzavření manželství, aby ve lhůtě  3 pracovních dnů od uzavření manželství doručil protokol o uzavření manželství příslušnému matričnímu úřadu. Matriční úřad provede zápis do matriční knihy a vystaví oddací list. Stanovení konkrétní lhůty bylo nezbytné, neboť zápis do matriční knihy je třeba provést bezodkladně. Matriční úřad musí splnit oznamovací povinnost evidenci obyvatel a manželé potřebují oddací list, aby mohli požádat o vystavení nového občanského průkazu, cestovního pasu apod.

Navrhuje se i novelizace ustanovení týkajícího se uzavření manželství v případech, je-li život toho, kdo chce uzavřít manželství, ohrožen a manželství se uzavírá v cizině před osobami stanovenými v zákoně. Příslušné ustanovení zákona o rodině se navrhuje doplnit o podmínku, že takový postup je možný za předpokladu, je-li alespoň jeden ze snoubenců občanem. Podle dosud platné právní úpravy mohlo být takto uzavřeno manželství i  mezi dvěma cizinci.V jejich domovském státě, resp. státech by však mohly vzniknout pochybnosti o platnosti takto uzavřeného manželství a dále by v České republice neexistoval matriční úřad, který by mohl provést zápis o uzavření tohoto manželství. Manželství uzavřené v cizině je možné zapsat do zvláštní matriky za předpokladu, že alespoň jeden z manželů je občanem.

Navrhuje se novela ustanovení zákona o rodině týkající se uzavření manželství zástupcem. Stanoví se obsah písemné plné moci a současně se vymezí, kdo může být zástupcem snoubence.

K paragrafu 95 a 96

V těchto ustanoveních jsou uvedeny zákony, které budou novým zákonem o matrikách měněny.

K paragrafu 97

Ustanovení vymezuje právní předpisy, které budou k datu účinnosti nového zákona o matrikách zrušeny.

K paragrafu 98

Navrhuje se datum nabytí účinnosti zákona od 1. ledna 2001, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 2, které nabude účinnosti dnem 1. ledna 2004. Z hlediska přípravy odpovídající techniky, softwarového vybavení a proškolení matrikářů lze považovat předpokládanou legisvakanci za dostatečnou.

V Praze dne 5.ledna 2000

Ing. Miloš Zeman v.r.

předseda vlády

PhDr. Václav Grulich v.r.

ministr vnitra

N Á V R H

V y h l á š k a

Ministerstva vnitra

ze dne ....................,

kterou se provádí § 88 zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů

§ 1

Organizace

Seznam obecních úřadů, městských úřadů, v hlavním městě Praze obvodních úřadů, nebo místních úřadů, v územně členěných statutárních městech úřadů městských obvodů nebo úřadů městských částí a pro území vojenských újezdů újezdních úřadů (dále jen “matriční úřad”), které vedou knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí (dále jen “matriční kniha”) podle okresů v abecedním pořadí spolu se seznamem obcí zařazených do správních obvodů jednotlivých matričních úřadů je připojen v příloze č. 1 této vyhlášky.

Všeobecné zásady pro vedení matrik

§ 2

(1) Matriční kniha obsahuje zápisy o narození, uzavření manželství nebo úmrtí podle časové posloupnosti a dodatečné zápisy o narození, uzavření manželství nebo úmrtí mimo časovou posloupnost (dále jen “zápis”), dodatečné záznamy týkající se zapsaného zápisu a opravy zápisu nebo dodatečných záznamů.

(2) Matriční kniha se vede na předepsaném tiskopise, je předem svázaná a její jednotlivé listy jsou předem očíslovány. Obsahuje úvodní list matriční knihy (