Vymezuje se předmět úpravy zákona, který nahrazuje současnou právní úpravu provedenou zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Zákon vymezuje účastníky zdravotního pojištění, kterými jsou zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, zaměstnanecké zdravotní pojišťovny zřízené podle zákona č. 280/1992 Sb., pojištěnci a zdravotnická zařízení. Za zdravotnická zařízení se budou též považovat i zdravotnická pracoviště ústavů sociální péče, pokud budou poskytovat zdravotní péči zdravotnickými pracovníky s odpovídající kvalifikací a pokud budou tato pracoviště věcně a technicky pro tuto činnost vybavena. Zdravotní péče na těchto pracovištích se považuje za zvláštní ambulantní péči.

Přebírá se dosavadní okruh osob, které jsou kryty veřejným zdravotním pojištěním (dále jen „zdravotní pojištění“). Pokud jde o osoby, které mají přiznané postavení azylanta, nejde o rozšíření dosavadního okruhu pojištěnců, protože azylanti jsou i podle dosavadního zákona o zdravotním pojištění účastni zdravotního pojištění, neboť se považují za osoby s trvalým pobytem. Uvedení těchto osob v samostatném ustanovení tedy není rozšířením okruhu pojištěnců, ale pouze zpřesněním textu. Zákon, tak jako doposud, počítá s tím, že bude možné se odhlásit ze zdravotního pojištění při dlouhodobém pobytu (delším než 6 měsíců v cizině). Jako dosud je třeba, aby pojištěnec, který se odhlásí v České republice byl zdravotně pojištěn v zahraničí. Upřesňuje se postup při návratu pojištěnce, který se odhlásil ze zdravotního pojištění v České republice tak, aby se mohl přihlásit ještě dříve, než překročí státní hranice. Oproti současné právní úpravě se umožňuje nově se odhlásit ze zdravotního pojištění v případech, kdy jsou osoby zdravotně pojištěny zaměstnavatelem, jenž má sídlo v zahraničí, jestliže jeho zahraniční pojištění pokrývá i území ČR, a to z důvodu zabránění dvojího pojištění. Touto úpravou nemůže dojít k tomu, že by pojištěnec takto odhlášený nebyl některý den pojištěn, neboť zahraniční zaměstnavatel podle návrhu může pojištěnce odhlásit ze zdravotního pojištění v České republice pouze na dobu, která je kryta zahraničním pojištěním, z něhož lze hradit zdravotní péči poskytnutou na území České republiky v rozsahu daném navrhovaným zákonem.

Z dosavadní právní úpravy se přebírá vymezení vzniku a zániku zdravotního pojištění. Pokud jde o vznik a zánik zdravotního pojištění azylanta, jde pouze o upřesnění textu tak, jak je uvedeno v odůvodnění k § 3.

Právo na výběr zdravotní pojišťovny je převzato z dosavadní právní úpravy se zpřesněním dikce některých ustanovení. Právo vybrat si zdravotní pojišťovnu je omezeno u vojáků a příslušníků Policie České republiky.

Zdravotní pojištění vojáků se přebírá z dosavadní právní úpravy. Rozšiřuje se však okruh osob, za které Ministerstvo obrany hradí prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny léčení v cizině, a to o občanské zaměstnance vyslané Ministerstvem obrany k plnění úkolů v cizině. Toto rozšíření je provedeno v návaznosti na plnění úkolů České republiky souvisejících se vstupem do NATO. Navazující úprava, pokud jde o úhradu této péče, je obsažena v připojené novelizaci zákona č. 280/1992 Sb.

Nově se zavádí „povinná příslušnost“ ke zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra příslušníků Policie České republiky a žáků policejních škol a omezuje se právo volby zdravotnického zařízení. Toto omezení se navrhuje z toho důvodu, že uvedené osoby musí vykazovat zvláštní zdravotní způsobilost k výkonu služby. Tu jsou schopni s ohledem na její zvláštnosti posoudit pouze lékaři resortu Ministerstva vnitra. Se specifikou této oblasti počítá i zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Povinná příslušnost ke zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra pak navazuje na shora uvedené omezení volby lékaře.

Základní povinnosti pojištěnců jsou převzaty ze stávající právní úpravy; doplňují se některé další povinnosti, jako je např. vracení průkazu zemřelého rodinného příslušníka. Oproti současné úpravě se uvažuje se zavedením povinnosti uhradit náklady za vystavení nového průkazu pojištěnce v případě ztráty průkazu, jeho zničení nebo poškození. Počítá se stanovením regulace, pokud jde o výši úhrady nákladů, rozhodnutím Ministerstva financí na návrh zdravotních pojišťoven (viz též odůvodnění k § ).

Přebírá se současná platná právní úprava.

Pokud jde o úhradu zdravotní péče poskytnuté v cizině, počítá se i nadále s úhradou nutného a neodkladného léčení ve výši stanovené pro úhradu v České republice, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

Navrhovaná nehrazená péče v zásadě odpovídá současnému právnímu stavu včetně rozsahu úhradu závodní preventivní péče. Oproti dosavadní platné právní úpravě se výčet nehrazené zdravotní péče upravuje přímo zákonem nikoliv jeho přílohou. Pokud jde o úhradu zdravotní péče týkající se činností souvisejících s ochranou veřejného zdraví, odkazuje se na zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který tuto problematiku upravuje.

Obdobně jako v platné právní úpravě se vymezuje, kde se poskytuje zdravotní péče a kdo je takovou péči oprávněn poskytnout. Upřesňuje se též, kdo se rozumí ošetřujícím lékařem poskytujícím pojištěnci zdravotní péči včetně rozšíření tohoto pojmu na klinické psychology a klinické logopedy, lékaře poskytující zvláštní ambulantní péči a lékaře poskytující zdravotní péči v rámci přednemocniční neodkladné péče a pohotovostní služby.

Přebírá se dosavadní znění týkající se vymezení pojmu ambulantní péče a poskytování primární zdravotní péče.

Při poskytování specializované ambulantní péče se navrhuje hradit tuto péči pouze v případě, kdy bude její poskytnutí doporučeno registrujícím lékařem pojištěnce. Tato změna by měla zabránit zbytečnému odčerpávání finančních prostředků zdravotního pojištění osobami, které, aniž by k tomu byl důvod, vyžadují stejnou zdravotní péči současně u několika ambulantních specialistů. Vzhledem k tomu, že se počítá s posílením úlohy lékařů primární péče se navrhuje, aby doporučení k ambulantnímu specialistovi dával právě tento lékař. Lékař primární péče totiž má mít přehled o veškeré zdravotní péči poskytované jeho registrovanému pojištěnci tak, aby opravdu „sledoval“ jeho zdravotní stav a mohl v případě potřeby navrhnout zdravotní péči, kterou pojištěnec skutečně potřebuje. Ze zřejmých důvodů se navrhuje, aby doporučení registrujícím lékařem nebylo třeba při vyžádání specializované ambulantní péče v akutních případech, u pojištěnců s chronickým onemocněním a v případě předpisů brýlí. Rovněž tak se nebude vyžadovat doporučení registrujícím lékařem při poskytnutí specializované ambulantní péče v oborech psychiatrie, sexuologie a dermatovenerologie a poskytnutí zdravotní péče klinickým psychologem v případě akutní duševní krize a traumat. Ambulantnímu specialistovi se současně ukládá povinnost informovat písemně registrujícího lékaře o průběhu, popřípadě ukončení léčení tak, aby byla zajištěna návaznost zdravotní péče.

I nadále se počítá s úhradou zvláštní ambulantní péče, která se oproti současnosti rozšiřuje ještě na tzv. hospicovou ambulantní péči. Tato péče by byla poskytována v domácím prostředí osobám v preterminálním nebo terminálním stavu v případech, kdy veškeré možnosti léčby již byly vyčerpány. Vzhledem k tomu, že v platné právní úpravě není dosud definován pojem „stacionář“, obsahuje ustanovení vysvětlení tohoto pojmu.

Pokud jde o ústavní péči nově se vymezují pojmy „akutní ústavní péče“ a „následná zdravotní péče“. Toto vymezení si vyžádala praxe, neboť pro stanovení výše úhrady v ústavní péči je toto rozlišení nezbytné. Tak jako doposud se počítá s tím, že pojištěnce bude do ústavní péče doporučovat jejich registrující lékař s tím, že v případech neodkladných, jakož i v oborech psychiatrie, sexuologie a dermatovenerologie lze ústavní péči poskytovat i bez doporučení. Rozšiřuje se zákaz odepření přijetí pojištěnce do ústavní péče na případy, kdy bylo uloženo soudem ústavní ochranné léčení. Při předčasném propuštění pacienta z ústavní péče na jeho vlastní žádost se ukládá povinnost ošetřujícími lékaři nejen seznámit pojištěnce s možnými riziky, ale i sepsat písemný záznam o poučení pacienta a současně se ukládá pojištěnci povinnost toto poučení podepsat. Pokud jde o úhradu pobytu průvodce dítěte ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, přebírá se současná úprava.

Zpřesňuje se současné znění, pokud jde o výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků v rámci pohotovostní lékárenské služby.

Přebírá se současná právní úprava, navíc se navrhuje rozšířit hrazenou zdravotní péči o očkování proti chřipce a pneumokokové infekci u osob starších 65 let a u mladších osob trpících závažnými chronickými nemocemi a dále se navrhuje hradit další očkovací látky v případech uvedených v tomto ustanovení. Jde zejména o očkování proti hemofilové invazivní infekci a meningokokové infekci, kdy se jedná o velmi nebezpečná, obtížně rozpoznatelná onemocnění s velmi rychlým průběhem končícím často úmrtím.

Přebírá se okruh osob, jimž se poskytuje dispenzární péče. Oproti současné právní úpravě se navrhuje, aby pojištěnce do dispenzární péče zařazoval jeho ošetřující lékař, kterému se současně stanoví povinnost oznamovat registrujícímu lékaři zařazení a vyřazení pojištěnce z dispenzární péče, jakož i jeho případnou neúčast na prohlídkách a vyšetřeních.

Z dosavadní právní úpravy se přebírá jak vymezení komplexní lázeňské péče a příspěvkové lázeňské péče, tak i způsob povolávání pojištěnce k lázeňské péči, vystavování návrhů na lázeňskou péči atd. Pokud jde o péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách nedochází oproti současné úpravě k žádné změně.

Přebírá se současná právní úprava, pokud jde o dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů, posudkovou činnost a zdravotní péči související s prohlídkou zemřelého pojištěnce a jeho pitvou.

Pro úhradu léčivých přípravků a zvláštních potravin, zdravotnických přípravků a stomatologických výrobků se odkazuje na přílohy tohoto zákona, které blíže vymezí výši úhradu ze zdravotního pojištění. Text dosavadní právní úpravy je nově doplněn o potraviny určené pro zvláštní výživu, neboť v souladu se směrnicí č. 21/1999 EC je část přípravků hrazených z veřejného zdravotního pojištění přesunuta do této kategorie. Bez navržené změny zákona by byla znemožněna úhrada potřebné zdravotní péče občanům s určitými druhy onemocnění. Dále se oproti současné právní úpravě umožňuje zařazovat do úhrady z veřejného zdravotního pojištění i přípravky obsahující jiné léčivé látky než jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto zákona, a to v případě, kdy Světová zdravotnická organizace novou skupinu léčivých látek vyhlásí. Toto opatření je navrhováno proto, aby bylo možno reagovat na vývoj nových léčivých látek potřebných pro pojištěnce a nebylo nezbytně nutné v každém takovém případe novelizovat zákon. Bližší odůvodnění viz též důvodová zpráva k přílohám č. 1., 2 a 3.

Navrhovaným ustanovením nedochází k žádné změně, pokud jde o jeden z hlavních principů veřejného zdravotního pojištění v České republice, kterým je hrazení zdravotní péče zdravotnickým zařízením zdravotními pojišťovnami na základě smlouvy. Navrhuje se, obdobně jako je tomu v  současné právní úpravě, aby jednotlivé smlouvy byly uzavírány na základě sjednaných rámcových podmínek pro uzavírání smluv (dále jen „rámcová smlouva“). Tyto rámcové smlouvy budou dojednávány v rámci dohodovacího řízení, kterého se účastní zástupci subjektů uzavírajících smlouvy, tedy zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci smluvních zdravotnických zařízení. Počítá se s tím, že zdravotnická zařízení budou zastupovat jejich sdružení, která se vytvářejí buď na základě zákona o sdružování občanů, nebo na základě občanského zákoníku, pokud jde o sdružování právnických osob. Stanoví se rovněž nezbytné náležitosti, které budou muset rámcové smlouvy obsahovat. Tak jako v současné právní úpravě se počítá s tím, že rámcové smlouvy budou vydávány prováděcím právním předpisem poté, co proběhne jednání o těchto smlouvách v dohodovacím řízení. Ministerstvu se rovněž ponechává právo upravit návrh rámcových smluv, pokud by odporoval právním předpisům nebo veřejnému zájmu, jakož i právo vydat rámcové smlouvy v případě, kdy mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy. Mimo smluvní vztah mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou bude možno uhradit pouze poskytnutou nutnou a neodkladnou zdravotní péči.

Oproti dosavadní právní úpravě se počítá s působením kategorizačních komisí jako poradních orgánů ministerstva, v nichž budou zastoupeny všechny strany zúčastněné v systému zdravotního pojištění, tj. zástupci zdravotních pojišťoven, pojištěnců, zdravotnických zařízení, jakož i pojištěnců, odborných společnosti a profesních komor. V kategorizačních komisích bude zastoupen i stát (Ministerstvo zdravotnictví, v některých případech též Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí) Kategorizační komise by měly přispět k objektivnímu posuzování předkládaných návrhů na úhradu zdravotních výkonů, léčivých přípravků a zvláštních potravin, zdravotnických prostředků a stomatologických výkonů a výrobků. V oblasti zdravotnických prostředků, stomatologických výrobků a léčiv doposud není žádným právním předpisem zakotven způsob projednávání příslušných vyhlášek s účastníky systému zdravotního pojištění.

V nové právní úpravě se navrhuje, aby seznam zdravotních výkonů byl zpracováván po projednání nejprve v kategorizační komisi a poté v dohodovacím řízení. Návrh stanoví, které subjekty jsou účastníky dohodovacího řízení, jakož i členy kategorizační komise. Dále návrh rozděluje kompetence kategorizační komise i dohodovacího řízení včetně uvedení postupu poté, co výsledek projednání je předložen Ministerstvu zdravotnictví k vydání právním předpisem. Oproti současné úpravě se řeší i opakovaný způsob projednání návrhu seznamu zdravotních výkonů v případech, kdy tento odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu.

Nově se navrhuje projednávat seznamy stomatologických výkonů a výrobků v kategorizační komisi, a poté v dohodovacím řízení a počítá se s vydáním prováděcí vyhlášky. Návrh stanoví subjekty zastoupené v této kategorizační komisi, v dohodovacím řízení, jakož i jejich úkoly a kompetence. Obdobně jako u seznamu zdravotních výkonů se počítá s opakovaným projednáním návrhu seznamu, pokud tento odporuje právním přepisům nebo veřejnému zájmu.

Nově se navrhuje, aby kategorizační komise projednávala podklady potřebné k vytváření seznamů léčivých látek a jejich kombinací a zvláštních potravin. Tyto seznamy budou vydávány formou vyhlášky, která bude obsahovat jak výši úhrady, tak i způsoby a formy podání, odbornosti pracovníků, kteří budou oprávněni pro účely úhrady ze zdravotního pojištění léčivé přípravky a zvláštní potraviny předepisovat, omezení úhrady počtem dávek nebo balení a pod. Bližší odůvodnění je obsaženo též ve zvláštní části důvodové zprávy k příloze č. 1.

Obdobně jako u léčivých látek bude kategorizační komise pro seznam zdravotnických prostředků projednávat podklady potřebné k tvorbě vyhlášky, která bude obsahovat výši úhrady, seznam indikací, výčet odborností pracovišť, jejichž pracovníci jsou oprávněni předepisovat zdravotnické prostředky hrazené ze zdravotního pojištění, omezení úhrady počtem kusů a pod.

Navrhuje se, aby ceny bodu, výše úhrad a regulační mechanismy byly stanovovány tak jako doposud v dohodovacím řízení. Zákon stanoví účastníky dohodovacího řízení, kterými jsou zástupci smluvních zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven. Účastníky dohodovacího řízení je též Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí, avšak tato ministerstva mají při jednání dohodovacího řízení pouze právo hlasu poradního. Návrh reaguje na nález Ústavního soudu ze dne 23. května t.r., kterým byl vyjádřen názor, že napříště nebude možné, aby vláda zasahovala do výsledků dohodovacího řízení rozhodnutím v podobě usnesení vlády. Navrhuje se proto zcela jiné řešení, které počítá s tím, že stát nebude zasahovat do cen bodu, které vzešly z dohodovacího řízení při respektování regulace ceny bodu maximální cenou stanovenou Ministerstvem financí. Pokud dohodovací řízení nedojde při jednání o ceně bodu k dohodě, nebo pokud tento výsledek odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, zůstávají v platnosti ceny bodu sjednané na předchozí období. Stát bude zasahovat v krajním případě pouze do výše úhrad a regulačních omezení těchto úhrad, a to v případech, kdy výsledek dohodovacího řízení odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, popřípadě pokud tento výsledek není předložen ve stanovené lhůtě. V takovém případě bude výše úhrad a regulační omezení stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. Obdobně jako je tomu při projednávání seznamu zdravotních výkonů a seznamu stomatologických výkonů a výrobků se počítá i v tomto dohodovacím řízení s opětovným projednáním návrhu po zjištění, že tento odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu. Dohodnuté ceny bodu a dohodnutá výše úhrad včetně regulačních mechanismů, které neodporují ani právním předpisům ani veřejnému zájmu se budou publikovat ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

Stanoví se povinnosti zdravotnických zařízení poskytujících zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění. Klade se zejména důraz na poskytování potřebných informací pojištěncům. Oproti dosavadní právní úpravě se povinnosti rozšiřují zejména o povinnost informovat o tom, zda je poskytovaná zdravotní péče hrazena ze zdravotního pojištění, povinnost doporučovat k poskytnutí návazné zdravotní péče zdravotnické zařízení, které má smlouvu se zdravotní pojišťovnou pojištěnce, povinnost zveřejňovat seznam zdravotních pojišťoven, s nimiž má zdravotnické zařízení uzavřenu smlouvu, povinnost stanovit, zveřejnit a dodržovat ordinační dobu, a pod. Nově se zavádí, s ohledem na účelnost poskytování nemocenských dávek, aby ošetřující lékař při zjištění nedodržování léčebného režimu informoval příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.

Až na některá zpřesnění, přebírá se dosavadní právní úprava týkající se zdravotních pojišťoven při provádění zdravotního pojištění, včetně kontroly. Nově se stanoví, že zdravotní pojišťovny nebudou oprávněny provádět komerční zdravotní pojištění ani zřizovat právnické osoby k takovému účelu. Aby bylo možno vypořádat veškeré povinnosti plynoucí zdravotním pojišťovnám, které jsou takovou činnost podle současné právní úpravy oprávněny vykonávat, stanoví se v přechodných ustanoveních lhůta, do které budou zdravotní pojišťovny povinny tuto činnost ukončit. Tato lhůta se shoduje se lhůtou stanovenou zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů pro splnění podmínek subjektům, které získaly oprávnění k provozování komerčního pojištění podle předchozího zákona o pojišťovnictví. Důvodem pro zákaz komerční činnosti je především ta skutečnost, že zdravotní pojišťovny byly založeny podle zvláštních zákonů na zcela jiných principech než pojišťovny soukromé a nemohou tak plnit podmínky stanovené zákonem o pojišťovnictví pro provozování komerčního pojištění.

Zavádí se nový institut k projednávání sporů mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou a mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Smírčí jednání má za cíl vyřešit většinu sporných otázek, které při provádění zdravotního pojištění vznikají. Nejde však o povinné projednávání v tomto řízení, a nejde ani o řízení, jehož výsledek by byl pro strany sporu závazný. Od tohoto institutu se však očekává, že díky projednání sporných otázek smírčí komisí, která by měla tyto otázky posuzovat objektivně, dojde k vyřešení řady z nich smírem. Toto řešení je pro účastníky sporu nejenom rychlejší, ale i levnější, než soudní řízení. Návrhem se odstraňuje současný nedostatek především pokud jde o spory vzniklé mezi pojištěncem a jeho zdravotní pojišťovnou. Spory, či nesrovnalosti vzniklé mezi pojištěncem a zdravotnickým zařízením upravuje zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a proto není třeba tyto spory ve smírčím řízení řešit.

Smírčí komise budou zřizovat krajské úřady jako zvláštní orgány k výkonu přenesené působnosti. Zákon stanoví složení smírčí komise a základní pravidla jejího jednání. Bližší pravidla jednání stanoví krajský úřad jednacím řádem.

Navrhovaným ustanovením se zdůrazňuje povinnost účastníků zdravotního pojištění chovat se hospodárně a účelně při poskytování, hrazení, ale i čerpání zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění.

Vzhledem k tomu, že současná právní úprava neobsahovala ustanovení týkající se vedení všech potřebných registrů v rámci systému zdravotního pojištění, byly některé tyto registry vedeny bez opory v právních předpisech Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky. Jednalo se o tzv. číselníky léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků. Zakotvení vedení registrů, včetně zařazování léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků je významným ustanovením z hlediska harmonizace navrhované právní úpravy se směrnicemi ES (směrnice 89/105/EEC). Registr pojištěnců upravuje zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Registr zdravotnických zařízení se s některými dílčími změnami přebírá z dosavadní právní úpravy.

Zdravotní pojišťovny jsou oprávněny ukládat pokuty pojištěncům za neplnění některých jejich povinností. Všeobecná zdravotní pojišťovna, jako správce centrálního registru zdravotnických zařízení, je oprávněna ukládat pokuty za neplnění povinností hlásit tomuto registru potřebné údaje.

Přebírá se dosavadní ustanovení, podle něhož bylo možné uložit zdravotnickému zařízení pokutu nebo zrušit jeho registraci, pokud zdravotnické zařízení při poskytování zdravotní péče nebo v souvislosti s jejím poskytováním požadovalo od pojištěnce finanční úhradu. Nově navržené ustanovení odstraňuje nedostatek dosavadní právní úpravy a rozlišuje, kterou sankci lze použít u státních zdravotnických zařízení a kterou u nestátních zdravotnických zařízení včetně uvedení postihů při opětovném porušení zákona (u nestátního zdravotnického zařízení se navrhuje zrušit registraci, u státního zdravotnického zařízení se navrhuje uložit pokutu až do výše 200 000 Kč). Oproti současné právní úpravě se formulace povinností zdravotnického zařízení, za jejíž porušení může být tato sankce uložena, zpřesňuje tak, aby bylo zřejmé, že sankci nelze uložit za vybírání finanční úhrady v případech, kdy zdravotní péče není vůbec hrazena ze zdravotního pojištění, nebo v případech, kdy se v souladu se zákonem na ni pojištěnec podílí (např. při poskytování léčivých přípravků, nebo zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků). Smyslem ustanovení je především postihnout ta zdravotnická zařízení, která požadují od pojištěnců různé poplatky, vyžadují tzv. sponzorské dary, nebo požadují od pojištěnců úhradu za zdravotní péči, která je ze zdravotního pojištění hrazena nebo podmiňují poskytnutí zdravotní péče registračním či jiným poplatkem.

Hlášení pro účely náhrady nákladů léčení vzniklé zdravotní pojišťovně se přebírá z dosavadní právní úpravy. Změna tohoto ustanovení je pouze v tom, že se používá výstižnější vyjádření toho, na co má zdravotní pojišťovna vůči třetím osobám nárok. Nejde totiž o skutečnou náhradu škody, jak se toto nazývalo v dosavadní právní úpravě, ale o náhradu nákladů, které zdravotní pojišťovna vynaložila za své pojištěnce v důsledku poškození jejich zdraví třetí osobou.

Ustanovení dává přednost vyhlášeným mezinárodním smlouvám před vnitrostátní právní úpravou. Jde o významné ustanovení, které bude používáno před vstupem do Evropské unie ve vztahu k zemím, se kterými Česká republika uzavřela smlouvu v oblasti sociálního zabezpečení upravující i oblast zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění.

Do doby, než na základě proběhlého dohodovacího řízení k rámcovým smlouvám podle tohoto zákona, bude vydána nová vyhláška o rámcových smlouvách je třeba, aby se existující smlouvy mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami řídily při jejich uzavírání vyhláškou o rámcových smlouvách, vydanou k zákonu č. 48/1997 Sb. Současně se ukládá, aby smlouvy, které byly uzavřeny mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou byly uvedeny se shora uvedenou vyhláškou do souladu.

Rovněž tak se stanoví použití dosavadních předpisů do doby, než proběhnou předepsaná projednání prováděcích předpisů k tomuto zákonu v příslušných kategorizačních komisích, v některých případech též v dohodovacím řízení.

Jde o přechodné ustanovení potřebné k tomu, aby zdravotní pojišťovny řádně vypořádaly své povinnosti vyplývající z jimi prováděného komerčního zdravotního pojištění. Viz též odůvodnění k § až § .

Jde o nezbytné přechodné ustanovení k zajištění kontinuity řízení, která byla zahájena přede dnem účinnosti zákona.

Vzhledem k přesunutí části problematiky týkající se plátců pojistného, obsažené v současné právní úpravě v zákoně č. 48/1997 Sb., do zákona č. 592/1992 Sb., kam systematicky patří, bylo nezbytné rozšířit i předmět zákona.

Vymezuje se okruh plátců pojistného. Oproti současné úpravě, kdy se za zaměstnance považují pouze ty osoby, které vykonávají zaměstnání, ze kterého jsou účastny nemocenského pojištění, se rozšiřuje okruh zaměstnanců ještě na osoby s trvalým pobytem na území České republiky vykonávající činnost na našem území v pracovněprávním vztahu sjednaném podle mezinárodního práva. Dále se rozšiřuje okruh zaměstnanců o osoby, které vykonávají funkci ve statutárních a dalších orgánech obchodních společností. Tyto osoby jsou z hlediska poplatníků daně z příjmů osobami v „závislé činnosti“, a jako takové odvádějí ze své odměny za výkon funkce daň z příjmů, zatímco doposud ve zdravotním pojištění za zaměstnance považováni nejsou a neplatí tak pojistné z příjmů, které pobírají za výkon funkce, ale pouze z minimální mzdy.

Mezi plátce pojistného se navrhuje zařadit i osoby s některými příjmy z kapitálového majetku (podíly na zisku), a s příjmy z pronájmu, které jsou předmětem daně z příjmů, avšak doposud nejsou podrobeny odvodu pojistného.

Navrhované rozšíření okruhu plátců pojistného by mělo odstranit stávající nerovnost vyplývající z toho, že odvody zdravotního pojištění jsou v současné úpravě definovány pouze podle výkonu činností (zaměstnání a podnikatelská činnost), nikoliv podle druhů příjmů a jejich výše.

Okruh osob, za které je plátcem pojistného stát, zůstává v zásadě beze změny, rozšiřuje se navíc pouze o osoby na rodičovské dovolené a o osoby vykonávající ochranné léčení a osoby umístěné v psychiatrických léčebnách. V obou případech jde o pojištěnce, kteří odčerpávají značné množství zdravotní péče, aniž by si sami platili, nebo mohli platit pojistné (nemají žádné příjmy a jsou umístěny ve zdravotnických zařízeních dlouhodobě - v psychiatrických léčebnách jde velmi často o pacienty umístěné v těchto zdravotnických zařízeních po desítky let).

I nadále se ponechává povinnost platit pojistné pojištěncům, kteří mají trvalý pobyt na našem území, ale nejsou plátci pojistného ani jako zaměstnanci, ani jako osoby samostatně výdělečně činné, ani jako osoby s příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatními příjmy, a ani nejsou mezi těmi, za které je plátcem pojistného stát. Pro zjednodušení se navrhuje, aby tyto osoby byly plátci pojistného pouze tehdy, když shora uvedená skutečnost, tj. že neplatí pojistné v jiné skupině plátců, trvá celý kalendářní měsíc. Pokud by tato skutečnost trvala dobu kratší, počítá se s tím, že doplacení pojistného u zaměstnanců za zbytek měsíce by se provádělo prostřednictvím doplatku do minimální mzdy. U ostatních plátců pojistného se tato skutečnost nikterak neprojeví, neboť osoby samostatně výdělečně činné a osoby s jinými příjmy mají stanoveny zálohy měsíčně, které musí i tak zaplatit alespoň ve výši vypočtené z minimální mzdy.

Oznamovací povinnost plátců pojistného zůstává v zásadě beze změny.

Jde o ustanovení, které se přesouvá ze zákona č. 48/1997 Sb., do zákona č. 592/1992 Sb., neboť jde o úpravu pojistného. Co do obsahu nedochází k žádné změně.

Upřesňuje se znění v návaznosti na znění § 1b.

Jde o legislativně technickou úpravu související s nahrazováním pojmu „všeobecné zdravotní pojištění“ pojmem „veřejné zdravotní pojištění“.

Vypouští se povinnost hradit pojistné při neplaceném volnu a při absenci. Tato období jsou i bez výslovné úpravy vyměřovacího základu pro toto období pokryta povinností zaměstnance odvést pojistné v kalendářním měsíci alespoň z minimální mzdy. Bude-li vyměřovací základ zaměstnance z důvodu neplaceného volna nebo absence nižší, než minimální mzda, bude povinen tuto částku prostřednictvím zaměstnavatele doplatit.

Jde o legislativně technickou úpravu (zavedení legislativní zkratky).

Jde o úpravu související s rozšířením plátců pojistného tak jak se uvádí v odůvodnění k § 77 bod 2, pokud jde o stanovení vyměřovacích základů těchto osob. Konstrukce vyměřovacích základů u osob s jinými příjmy je identická s konstrukcí, která je stanovena pro osoby samostatně výdělečně činné. Dále se upravuje, v návaznosti na změnu zákona o daních z příjmů spočívající v zavedení paušální daně, vyměřovací základ těchto plátců.

Jde o úpravu navazující na to, že pojištěnci, kteří nemají příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z kapitálového majetku nebo z pronájmu a ani za ně není plátcem pojistného stát, budou platit pojistné jako osoby bez zdanitelných příjmů, pokud uvedená skutečnost trvá celý kalendářní měsíc. Pokud by tato skutečnost trvala dobu kratší, provede se doplacení pojistného u zaměstnanců za zbytek měsíce prostřednictvím doplatku do minimální mzdy. Z toho důvodu bylo třeba vypustit ustanovení, podle kterého se povinnost zaměstnance doplatit do minimální mzdy nevztahovala na případy, v nichž zaměstnání netrvalo celý kalendářní měsíc.

Jde o legislativně technickou úpravu.

Navrhuje se významná změna v tom směru, že napříště může být valorizován vyměřovací základ pro pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát, a to s přihlédnutím k vývoji míry inflace měřené indexem spotřebitelských cen a k výsledkům hospodaření systému zdravotního pojištění. Valorizace bude moci být prováděna nařízeními vlády, nebude tedy třeba změny zákona.

Jde o zpřesnění textu, pokud jde o odvod pojistného zaměstnavatelem.

Zpřesňuje se dosavadní znění, pokud jde o právní nástupnictví.

S ohledem na zavedení nové skupiny plátců pojistného, upravuje se způsob odvodu pojistného a splatnost záloh na pojistné.

Jde o legislativně technickou úpravu.

Rozšiřuje se ustanovení upravující placení pojistného při souběhu různých příjmů o osoby s jinými příjmy.

Upřesňuje se vracení přeplatku na pojistném.

Ustanovení navazuje na změnu v přerozdělování pojistného.

Navrhuje se zvýšit částku, kdy není zdravotní pojišťovna povinna vymáhat nedoplatky pojistného ze současných 50,- Kč na 500,- Kč a to z toho důvodu, že při vymáhání částek do 500,- Kč náklady spojené s vymáháním jsou mnohdy vyšší, než vymáhaná částka.

Pokud jde o pořadí splatných závazků, přizpůsobuje se tato úprava obdobné úpravě týkající se pojistného na sociální pojištění.

Doplňuje se úprava promlčení tak, že se bude přihlížet k promlčení jen tehdy, pokud to plátce namítne.

Navrhuje se, aby vedle placení pojistného bezhotovostním převodem nebo v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence, bylo možno zaplatit pojistné přímo ve zdravotní pojišťovně.

Jde o odstranění ustanovení, podle něhož mohlo být pojistné poukázané zdravotní pojišťovně, které příslušelo, ale byl nesprávně uveden variabilní symbol, považováno za nezaplacené.

Zpřesňuje se splatnost penále a dále se stanoví, z důvodů vysokých nákladů a malé výtěžnosti, že zdravotní pojišťovna je povinna vymáhat penále až pokud jeho výše v kalendářním roce přesáhne 100,- Kč, nebo pokud jeho celková výše přesáhne 500,- Kč.

Zavádí se možnost úhrady dlužného pojistného, penále, pokut a přirážek k pojistnému ve splátkách. Povolení splátek je v zájmu jak plátců pojistného, tak zdravotních pojišťoven, neboť umožní plátcům splácet dluhy podle svých finančních možností a zdravotním pojišťovnám se zvětší pravděpodobnost výběru těchto částek. Obdobná úprava existuje již např. v oblasti pojistného na sociální pojištění.

Navrhuje se nová úprava týkající se přirážek k pojistnému, a to shodně s tím, jak jsou přirážky upraveny u pojistného na sociální pojištění. Navrhovaná úprava umožní vyměřovat přirážky u těch zaměstnavatelů, kde jsou prokazatelně porušovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo pracoviště neodpovídá hygienickým předpisům, a to na základě zjištění těchto nedostatků příslušnými orgány odborného dozoru nad bezpečností práce nebo orgány ochrany veřejného zdraví.

Do zákona o pojistném se přesouvají ustanovení týkající se rozhodování ve věcech pojistného, penále, pokut a přirážek k pojistnému. Zdravotní pojišťovny v těchto věcech budou i nadále rozhodovat ve správním řízení. Odvolacím orgánem zůstává tak jako v dosavadní právní úpravě rozhodčí orgán. Rozhodčímu orgánu se umožňuje jednat v senátech. Rozhodčímu orgánu bude svěřeno i odstraňování tvrdostí.

Nově se zavádí pro zdravotní pojišťovny možnost provádět správní výkon rozhodnutí. Doposud mohly být pohledávky za dlužníky vymáhány na základě soudního výkonu rozhodnutí. Správní výkon rozhodnutí mohou provádět i finanční úřady, pokud jde o dluh na daních, tak i správy sociálního zabezpečení, pokud jde o dluh na pojistném na sociální pojištění. Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny hospodaří s veřejnými prostředky, je vhodné, aby měly, pokud jde o vymáhání, stejné možnosti, jako jiné instituce.

Jde o zásadní změnu spočívající v zavedení 100 % přerozdělování z dosavadního 60 % přerozdělování vybraného pojistného. Vedle zavedení 100 % přerozdělování se dále navrhuje přerozdělovat nejen podle počtu pojištěnců, ale podle relativních indexů rizika nákladovosti v jednotlivých věkových skupinách a podle pohlaví. Zákon stanoví mechanismus přerozdělování. Pokud jde o relativní indexy rizika nákladovosti podle věkových skupin v členění podle pohlaví, navrhuje se tyto stanovovat každoročně nařízeními vlády. Index relativních rizik se bude vypočítávat z údajů zdravotních pojišťoven vždy za uplynulé tři kalendářní roky.

Úprava povinné mlčenlivosti členů orgánů a zaměstnanců zdravotních pojišťoven se soustřeďuje do jednoho zákona (v současné době tuto problematiku dílem řeší zákon č. 592/1992 Sb., a dílem zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

S ohledem na zavedení nové skupiny plátců pojistného upravují se povinnosti těchto plátců při podávání přehledů o příjmech zdravotním pojišťovnám.

Doplňují se sankce za nesplnění povinností přesunutých do tohoto zákona ze zákona č. 48/1997 Sb. Výše pokut zůstává nezměněna.

Oproti současnému stavu se umožňuje zdravotním pojišťovnám účetně odepsat i dluhy na pokutách a přirážkách k pojistnému, pokud je dluh nedobytný.

Zpřesňuje se ustanovení týkající se vedení evidence pojištěnců veřejného zdravotního pojištění, a to zejména s ohledem na informace poskytované z tohoto registru pro účely přerozdělování. Vedení tohoto registru a nakládání s údaji v něm obsaženými nekoliduje se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, neboť cit. zákon předpokládá, že shromažďování a další nakládání s tzv. „citlivými údaji“ je možné, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

Ustanovení dává přednost vyhlášeným mezinárodním smlouvám před vnitrostátní právní úpravou. Jde o významné ustanovení, které bude používáno před vstupem do Evropské unie ve vztahu k zemím, se kterými Česká republika uzavřela smlouvu v oblasti sociálního zabezpečení upravující i oblast zdravotního pojištění.

Navrhují se nezbytná přechodná ustanovení.

Jde o legislativně technickou úpravu spočívající v nahrazení pojmu „všeobecné zdravotní pojištění pojmem „veřejné zdravotní pojištění“.

Jde o upřesnění kompetence Ministerstva zdravotnictví, které jmenuje likvidátora zaměstnanecké zdravotní pojišťovny tak, že se doplňuje, že Ministerstvo zdravotnictví likvidátora též odvolává. Doplnění se navrhuje z toho důvodu, že existují různé názory na to, zda ten, kdo jmenuje má současně právo odvolat.

Vypouští se v návaznosti na § 59 možnost provádět komerční zdravotní pojištění.

S ohledem na úpravu provedenou v zákoně o veřejném zdravotním pojištění je třeba provést související změnu spočívající v tom, že se Vojenské zdravotní pojišťovně ukládá vytvořit fondy zprostředkování úhrady zdravotní péče k plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv. Vojenská zdravotní pojišťovna bude úhradu zdravotní péče pouze zprostředkovávat, finanční prostředky na její poskytne Ministerstvo obrany.

V souvislosti s přípravou na vstup České republiky do Evropské unie, jakož i s ohledem na připravované mezinárodní smlouvy v oblasti sociálního zabezpečení zahrnující zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění je třeba zajistit, aby zdravotní pojišťovny měly zvláštní fond, který bude sloužit k úhradě zdravotní péče poskytnuté jejich pojištěncům v zahraničí.

Sjednocuje se právní úprava, pokud jde o zdroje, které lze použít k vytváření fondu prevence, s již existující úpravou obsaženou v zákoně č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, neboť není důvodné, aby pro zaměstnanecké pojišťovny existovala pro naplňování téhož fondu jiná pravidla, než existují pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR.

Jde o úpravu související s navrhovanou novelizací zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti.

Ustanovení navazuje na úpravu provedenou v § 23 zákona č. 592/1992 Sb. (viz též odůvodnění k § bod 39).

Jde o legislativně technickou úpravu spočívající v nahrazení pojmu „všeobecné zdravotní pojištění pojmem „veřejné zdravotní pojištění“.

Ukládá se Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky plnit úkoly styčného orgánu se zahraničními zdravotními pojišťovnami. Dále se jí ukládá vytvořit a spravovat účet zprostředkování úhrady ze zahraničí, který by měl sloužit k zajištění činností spojených s přeúčtováváním zdravotní péče poskytnuté pojištěncům z členských států Evropské unie zdravotnickými zařízeními v České republice. Tento fond nebude sloužit k úhradě takto poskytnuté zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění, neboť úhradu jsou povinny provést ty zahraniční zdravotní pojišťovny, u kterých jsou tito pojištěnci členských států Evropské unie pojištěni.

Jde o zpřesnění textu.

V souvislosti s přípravou na vstup České republiky do Evropské unie, jakož i s ohledem na připravované mezinárodní smlouvy v oblasti sociálního zabezpečení je třeba zajistit, aby Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR měla zvláštní fond, který bude sloužit k úhradě zdravotní péče poskytnuté jejich pojištěncům v zahraničí.

Jde o úpravu související s navrhovanou novelizací zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti.

Ustanovení navazuje na úpravu provedenou v § 23 zákona č. 592/1992 Sb. (viz též odůvodnění k § 77 bod 39).

Jde o legislativně technickou úpravu spočívající v nahrazení pojmu „všeobecné zdravotní pojištění pojmem „veřejné zdravotní pojištění“.

Vypouští se ustanovení, které po rozdělení ČSFR na dva samostatné státy není aplikovatelné. Úhradu zdravotní péče poskytnuté pojištěncům České republiky ve Slovenské republice a opačně řeší dohoda mezi vládou České republiky Slovenské republiky publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 202/1993 Sb.

Navrhuje se zmocňovací ustanovení pro stanovení výše příspěvku zákonného zástupce na zaopatření dítěte. Současná právní úprava neumožňuje požadovat za zaopatření dítěte v dětských domovech pro děti do tří let věku, v kojeneckých ústavech a v jeslích, žádnou úhradu, neboť pro ni neexistuje zákonná opora. Přitom podobná úprava týkající se příspěvku zákonného zástupce na zaopatření existuje pokud jde o dětské domovy pro děti starší 3 let, které jsou školskými zařízeními, tak i pokud jde o mateřské školy.

Vedle již uložené povinnosti zaměstnavateli současnou dikcí zákona se navrhuje rozšířit tuto povinnost i na úhradu závodní preventivní péče, pokud tato není hrazena ze zdravotního pojištění.

Vzhledem k tomu, že veškerá osvobození od daně darovací by měla být soustředěna v tomto zákoně, doplňuje se osvobození o dary získané zdravotními pojišťovnami pro oblast veřejného zdravotního pojištění. Podle navrhovaného § 77 bod 2 a 78 bod 1, se osvobození darů zdravotním pojišťovnám vypouští ze zákona č. 280/1992 Sb. a zákona č. 551/1991 Sb. s tím, že bude obsaženo v zákoně č. 357/1992 Sb., kam svým obsahem patří.

Jde o legislativně technickou úpravu spočívající v nahrazení pojmu „všeobecné zdravotní pojištění pojmem „veřejné zdravotní pojištění“.

Navržená účinnost odpovídá tomu, že stávající zákon č. 48/1997 Sb. pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 2000. Rovněž tak celá navrhovaná novelizace zákona č. 592/1992 Sb. vyžaduje nabytí účinnosti k l. lednu kalendářního roku, neboť úprava v něm obsažená navazuje na zdaňovací období. Účinnost ustanovení § 2 odst. 2 se navrhuje k 1.1.2002 z toho důvodu, aby bylo možno plynule přejít na financování zdravotní péče poskytované v ústavech sociální péče ze zdravotního pojištění včetně uzavření smluv mezi pracovišti těchto ústavů a zdravotními pojišťovnami.

Současná právní úprava úhrady léčivých přípravků neumožňuje účelně regulovat růst nákladů na léky hrazené ze zdravotního pojištění a neumožňuje ani úhradu řady nových léčiv. Neumožňuje ani hradit tzv. zvláštní potraviny, které podle směrnic č. 21/1999 EC nejsou léčivými přípravky ale jsou zařazeny do samostatné kategorie. Léčivé přípravky jsou doposud hrazeny podle obsahu léčivé látky. Léčivé látky pak jsou seskupeny podle anatomických, terapeutických a chemických charakteristik (ATC skupina), kdy příbuzné látky, látky s podobným účinkem a shodným způsobem podání jsou zařazeny do stejné skupiny. Každá skupina je definována samostatným řádkem, který obsahuje ATC charakteristiku skupiny, název skupiny, způsob podání, indikační omezení a preskripční omezení. Zákon tak stanovil detailní medicínská kriteria, co se ukázalo jako nevhodné z následujících důvodů. S vývojem medicíny dochází k vývoji názorů na účelnost jednotlivých léčebných postupů, včetně podávání léčiv u jednotlivých onemocnění a na účelnost omezení léčby lékaři různých odborností podle příslušné specializace. V souvislosti s rozvojem nových technologií jsou zaváděny nové léčebné metody. Jsou vyvíjeny nové léčivé látky i nové formy podání (např. místo injekční formy ve formě náplasti, kterou si pacient sám může aplikovat), které podle současného platného právního stavu nelze hradit ze zdravotního pojištění, aniž by se novelizoval zákon. Dále jsou k dispozici nové léčivé látky, pro které v současném zákoně neexistuje odpovídající skupina a tak je nelze hradit. Napříště se proto navrhuje tato odborná medicínská kriteria stanovovat vyhláškou.

Dále je nezbytné zajistit, aby v případech, kdy neexistuje medicínská potřeba hradit plně alespoň jeden přípravek v určité skupině, došlo ke sloučení skupin léčivých látek. Příliš úzce definované skupiny léčiv nyní totiž nutí plně hradit i léčiva, která mají kvalitnější a levnější alternativy (např. u léčiv proti alergii se hradí léčivo I. generace ve výši 10,71 Kč za denní dávku, i když jiná kvalitnější léčiva II. generace se hradí ve výši 7.50,- Kč plně, neboť jsou levnější).

Předložený návrh přílohy č. 1 by měl uvedené nedostatky odstranit tím, že

Redukce počtu skupin léčivých látek tedy neznamená automaticky redukci počtu plně hrazených léčivých přípravků ani redukci počtu léčivých přípravků, na jejichž úhradě se pojištěnec podílí. Za současné platné úpravy je ve většině skupin léčivých látek (kterých je zatím 521) více než 1 přípravek plně hrazen ze zdravotního pojištění, konkrétně jich existuje 2479. Nově navrhovaná úprava umožňuje nikterak neměnit dosavadní rozsah plně hrazených léčivých přípravků a naopak umožňuje uhradit plně i další léčivé přípravky. Dokladem toho, že Ministerstvo zdravotnictví při stanovování počtu plně hrazených léčivých přípravků ani doposud neomezovalo jejich počet pouze na počet skupin léčivých látek, je shora uvedený počet 2479 plně hrazených léčivých přípravků, přestože by dikce zákona byla naplněna i tehdy, bylo-li by jich pouze 521.

V současné době jsou přímo zákonem stanovena pravidla poskytování zdravotnických prostředků hrazených ze zdravotního pojištění, včetně detailních medicínských kritérií. Praxe ukázala, že stanovování medicínských kritérií zákonem je nevhodné ze stejných důvodů, jako je tomu u léčiv (viz též odůvodnění k příloze č. 1). Navrhuje se proto tato kritéria upravit prováděcím předpisem s tím, že zákon bude obsahovat pouze finanční limity pro pojištěnce a limity počtu kusů zdravotnických prostředků pro pojištěnce. Tyto limity jsou v navrhované úpravě oproti dosavadní právní úpravě v řadě případů zvýšeny jednak z důvodů potřeby zkvalitnění zdravotní péče (např. inkontinentní pacienti, „vozíčkáři“ aj.) a jednak z důvodů nárůstu cen některých zdravotnických prostředků. Nově je i pro ambulantní používání stanovena úhrada kanyl a katetrů, neboť i tyto jsou používány při poskytování ambulantní péče a je účelné je ze zdravotního pojištění uhradit. S ohledem na navržené změny je očekáván nárůst nákladů ze zdravotního pojištění řádově o 300 mil. ročně.

Detailní seznam stomatologických výrobků a dentálních slitin se z obdobných důvodů, jak je uvedeno v odůvodnění k příloze č. 1 a 2, navrhuje napříště stanovit vyhláškou. Navržená příloha stanoví jednotlivé skupiny stomatologických výrobků, zda je nutno alespoň jeden výrobek ze skupiny hradit plně, a stanoví omezení frekvencí poskytování jednotlivých druhů stomatologických výrobků. Navrhovaná úprava nebude mít významný ekonomický dopad ani na systém zdravotního pojištění ani na pojištěnce. Předpokládá se nárůst nákladů ze zdravotního pojištění řádově do 10 mil. Kč.

Srovnávací tabulka návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů s legislativou EU

Název: Návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů

Předkladatel: Ministerstvo zdravotnictví

Spolupředkladatel:

Návrh

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne …… 2000, kterým se stanoví relativní indexy rizika nákladovosti na zdravotní péči

Vláda nařizuje podle § 20 odst. 2 zákona č.z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. …./2000 Sb.:

§ 1

Relativní indexy rizika nákladovosti na zdravotní péči podle věkových skupin a podle pohlaví pro rok 2001 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.

§ 2

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem ……….2001.

Příloha k nařízení vlády č. …./2000 Sb.

Návrh

VYHLÁŠKY

ze dne ……2000

Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodě s Ministerstvem financí podle § 20 odst. 4 zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 149/1996 Sb.:

Vyhláška č. 305/1996 Sb. o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem všeobecného zdravotního pojištění a o jednacím řádu dozorčího orgánu se mění takto:

§ 2 až 4 se zrušují.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ………….2001.

Návrh

Vyhláška kterou se stanoví indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 34 č. zákona č. ..../Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů:

§ 1

§ 2

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem .........

Indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských odborných léčebných ústavech

Přehled dětských odborných léčeben s určením věkové kategorie

Hamzova dětská léčebna Luže děti a dorost do 18 let

Košumberk

Dětská léčebna pohybových 1 - 7 let poruch Boskovice

Léčebna zrakových vad Dvůr 4,5 - 10 let

Králové n. L.

Dětská oční léčebna Machnín 3 - 9 let u Liberce

Dětská léčebna Cvikov 1 - 15 let

Dětská léčebna nespec. 3 - 14 let onemocnění plic Chocerady

Beskydské dětské sanatorium 2 -18 let

Metylovice

Dětská léčebna se 4 - 18 let speleoterapií Ostrov u

Macochy

Dětská léčebna pro nespecif. 3 - 15 let ( možno 1-6 let s doprovodem) onem. dých. cest Počátky

Léčebna respir. onemocnění 1 - 18 let dětí Říčany u Prahy

Dětská léčebna respir. 3 - 14 let nemocí Zlaté Hory v

Jeseníkách

Dětská léčebna Ch. Masarykové 1 - 18 let

Bukovany

Dětské TBC odd. OLÚ TRN Jablunkov0 -18 let

Možnost přijetí doprovodu v léčebnách:

Luže-Košumberk, Boskovice, Cvikov, Metylovice, Ostrov u Macochy,

Počátky, Říčany, Zlaté Hory, Bukovany, Jablunkov

Indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebných ústavech

Diagnosa Indikace Léčebna

Některé infekční a parazitární nemoci - TuberkulózaTBC dětské odd.

OLÚ Jablunkov

A15 - 19 TBC dýchacího ústrojí

TBC jiných orgánů

TBC periferní lymfadenopatie

TBC miliární

A31 0Plicní mykobakteriální infekce

Y58 0Očkovací látka BCG

Z03 0Pozorování pro podezření na TBC

Z11.1Screeningové vyšetření specializované na TBC dýchacího ústrojí

Z29 2Jiná chemoprofylaxe

Poruchy týkající se mechanizmu imunity

D-80imunodeficience s převahou poruchy protilátekCvikov

D83

D84

D 89jiné poruchy imunitního mechanizmuBukovany

E44, E45 Luže - Košumberk

E46 Protein - energetická podvýživa a její následky Metylovice

E66 Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory a Luže - Košumberk obezita u spolupracujících pacientů

E66 Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory a Metylovice obezita u spolupracujících pacientů

Kontraindikace: diabetes mellitus

E84 Cystická fibrozaBukovany

KI pro celou skupinu:

vážnější psychické poruchy, kožní defekty, stavy neovlivnitelné léčebnou péčí, mentální retardace znemožňující péči dle zákl. Syndrom periferního motorického neuronu Luže - Košumberk dg. jakékoliv etiologie (chabé obrny) Metylovice

Boskovice

G71 Svalová dystrofie a jiná svalová onemocnění Luže - Košumberk

Metylovice

Boskovice

G80 Dětská mozková obrna a příbuzné stavy Boskovice

(mozečkové syndromy a hybné poruchy v Luže– Košumberk rámci malých mozkových postižení - LMD)Metylovice uváděné dg: F80-82, F90-91, R25.8, R29.3

R45.1, R53.

dle zákl. Jiné hybné poruchy centrálního původu, Luže - Košumberk dg. hybné poruchy po zánětech mozku a míchy, Metylovice degenerativní a heredofamiliární onemocnění Boskovice ovlivnitelná léč. rehabil., hybné poruchy po cévních příhodách mozkových, po úrazech a operacích CNS. Pozn. přednostně se přijímají pacienti přímo z nemocničního lůžka po odeznění akutního stadia nebo po operaci

G40 Epileptické syndromy ve stádiu kompenzaceLuže- Košumberk záchvatůBoskovice

H50 Strabismus Dvůr Král.n.L.

Machnín

H51 Poruchy konvergence (nedostatečná a Dvůr Král.n.L.

nadměrná)

H52 Poruchy refrakce a akomodace Dvůr Král.n.L.

H53 Amblyopie Dvůr Král.n.L.

Poruchy binokulárního vidění

H54 Slabozrakost Dvůr Král.n.L.

KI pro kardiorespirační nedostatečnost celou Anatomické překážky v dýchacích cestách skupinu:

J31 Recividující katary horních cest dýchacích sCvikov

J32oslabením imunityBukovany⁠‌‌‌​​‌‌​‌‌​​​‌‌​⁠

J33ChoceradyJ344Luže- Košumberk

J35Metylovice

J36 Ostrov u macochy

J37 Počátky

J38Říčany

J39 Zlaté Hory

J30 Alergické rýmy prokázané alergologickým Cvikov vyšetřením Bukovany

Chocerady

Metylovice

Říčany

Zlaté Hory

Počátky

Pollinosis Ostrov u Macochy

Počátky

Říčany

Zlaté Hory

Bukovany

Zlaté Hory

Metylovice

Cvikov

J 41 Bronchitis recidivans Bukovany

J 42 Cvikov

Chocerady

Metylovice

Ostrov u Macochy

Počátky

Říčany

Zlaté Hory

J32 Sinobronchitis Cvikov

J40 Metylovice

J41 Ostrov u Macochy

J42 Říčany

Zlaté Hory

Bukovany

Počátky

J11 Rekonvalescence po zánětu plic Cvikov

Bukovany

Metylovice

Ostrov u Macochy

J12 opakované v průběhu posledních 2 letBukovany ažMetylovice

J17 Počátky

Říčany

Zlaté Hory

Ostrov u Macochy

Cvikov

J45 Astma bronchiale Cvikov

Chocerady

Metylovice

Ostrov u Macochy

Počátky

Říčany

Zlaté Hory

Bukovany

J44 Bronchitis asthmatica, spastica a obstructiva Zlaté Hory

Bukovany

Cvikov

Chocerady

Metylovice

Ostrov u Macochy

Říčany

Počátky

J98 Dermorespirační syndrom Cvikov

Chocerady

Bukovany

Metylovice

Počátky

Říčany

Zlaté Hory

Ostrov u Macochy

J95 Stavy po operacích horních a dolních cest Cvikov dýchacích Počátky

Zlaté Hory

Metylovice

Říčany

Bukovany

J84 Intersticiální plicní fibróza Cvikov

Metylovice

Bukovany

Říčany

E84 Cystická fibróza Chocerady

Metylovice

Zlaté Hory

Počátky

Cvikov

Říčany

Bukovany dle zákl. Stavy po operacích malformací hrudníku se Cvikov dg.: sníženou funkcí plic Zlaté Hory

Luže Košumberk

Bukovany

Říčany

Metylovice

J47 Bronchiektazie Zlaté Hory

Říčany

Metylovice

Bukovany

J00 Akutní zánět nosohltanu recidivující

J01 Recidivující sinusitis,pharyngitis,Bukovany

J02 tonsilitis,laryngitis, tracheitis,Metylovice

J03 záněty plic, nemoci hlasivek a hrtanu Říčany

J04 jinde nezařazenéZlaté Hory J05Ostrov u Macochy

J06Cvikov

J10Počátky

J11

J18J38

J34

J20

J21

J22

KI pro celou skupinu: mikrobiální ekzém

L40 Psoriáza - chronické a recidivující formyŔíčany

Bukovany

L85 Jiné ztluštění epidermis

L20 Chronické a recidivující ekzémy, včetně Metylovice

L23 atopického, chronické prurigo Bukovany

Říčany

Zlaté Hory

L70 Indurativní a konglobující formy akneŘíčany

L85 Ichtyózy Říčany

Q80 Bukovany

M0- 3 - infekční a reakční artropatie,osteospondylitisLuže Košumberk

M05-10 zánětlivé artropatie a systém. onemocnění

M 12-14 pojivové tkáně

M 32,33

M 36

M 45

M 46 (doléčení, rehabilitace případně zhotovení protetických pomůcek v návaznosti na operační nebo konzervativní terapii)

M 20-25 Vrozené a získané ortopedické vady po- Boskovice

Q71-74 hybového aparátu Luže - Košumberk

Q76-79

Q65-68Metylovice

Q87

Q90-96

S00-99 Stavy po úrazech a ortopedických operacích, Boskovice

T00-14 k rehabilitaci nebo ke zhotovení protetické Luže - Košumberk dle zákl. pomůcky, rehabilitační příprava předMetylovice dg. plánovanými operacemi

M40-41 Skoliózy, kyfoskoliózy, kyfózy, hyperlordózy, Luže - Košumberk vadné držení těla Metylovice

Boskovice

M87, M89 Perthesova choroba - všechna stadia Luže - Košumberk

M91-93 OsteochondropatieLuže Košumberk

M42-43 Morbus Scheuermann, dorzopatie Luže - Košumberk

Metylovice

M86 Vleklé osteomyelitidy Luže - Košumberk

M45-M48 Luže - Košumberk

M5-54 Spondylopatie a jiné dorsopatie včetně Metylovice

M35, Entezopatie, synovitidy, syndrom Luže - Košumberk

M60-63 hypermobility Metylovice

M65-68

M70-73

M75-79

M80-85

C40,41

Q05-07

R62

T20-25, Stavy po popáleninách Luže - Košumberk

T29-32 Metylovice

Návrh

Vyhláška kterou se stanoví nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí dispenzárních prohlídek a specializace dispenzarizujícího lékaře

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 32 zákona č. ..../Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů:

§ 1

Nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí dispenzárních prohlídek a označení specializace dispenzarizujícího lékaře jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.Dispenzární prohlídku vždy tvoří cílené vyšetření a v souladu s doporučenými postupy efektivní léčebné péče další nezbytná vyšetření, která jsou uvedena v poznámce přílohy této vyhlášky.

§ 2

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem .........

„N á v r h

Vyhláška

Ministerstva zdravotnictví ze dne ....................... 2000, kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 30 zákona č. ....../2000 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů :“

§ 1

Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek v oboru praktický lékař pro dospělé

(1) Preventivní prohlídka se provádí od doby dovršení 18 let věku vždy jednou za dva roky, nejdříve však 23 měsíce po provedení poslední preventivní prohlídky. Obsahem preventivní prohlídky je:

a)doplnění anamnézy se zaměřením na změny, rizikové faktory a profesní rizika, v rodinné anamnéze je zvláštní důraz kladen na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, výskyt hypertenze, diabetes mellitus, poruchy metabolizmu tuků a nádorových onemocnění, b) kontrola očkování proti tetanu, c)kompletní fyzikální vyšetření interního charakteru, včetně orientačního vyšetření zraku a sluchu, změření krevního tlaku a změření hmotnosti, povinnou součástí preventivní prohlídky je onkologická prevence včetně vyšetření kůže, vyšetření per rectum a vyšetření testes a prsou spolu s poučením o nutnosti a způsobu samovyšetřování, vyšetření EKG se provádí u osob od 40 let věku ve čtyřletých intervalech, při zjištění hypertenze, pro kterou není pacient dispenzarizován, vždy, c)laboratorní vyšetření, jehož obsahem je :

1.orientační chemické vyšetření moči,

2.vyšetření plasmatického cholesterolu celkového a plasmatických lipoproteinů včetně triacylglycerolů (LDL+HDL) v rámci první preventivní prohlídky u praktického lékaře v 18 letech a dále ve 40, 50 a 60 letech věku,

3.vyšetření glykemie od 45 let věku ve dvouletých intervalech,

4.stanovení okultního krvácení ve stolici standardizovaným testem na depistáž u osob od 50 let věku ve dvouletých intervalech.

§ 2

Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek v oboru praktický lékař pro děti a dorost

(1) Obsahem preventivních prohlídek dětí od narození do 18 měsíců věku je a)založení zdravotní dokumentace při převzetí dítěte do komplexní péče, b)anamnéza (zjištění změn zdravotního stavu od poslední kontroly),kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování (pod čarou odkaz na § 9, odst.4, písm.a) z.č.20/66Sb., o péči o zdraví lidu, a prováděcí vyhlášku č.48/91 Sb., o očkování proti přenosným nemocem) c)vyšetření, jehož součástí je

1.změření hmotnosti a výšky dítěte,

2.interní vyšetření,

3.vyšetření psychomotorického vývoje (podle Vlacha),

4.cílené vyšetření specifické pro daný věk a zjištění zdravotního rizika,

5.zjištění zdravotního stavu před očkováním,

6.diagnostická rozvaha,

7.závěr a poučení rodičů o výživě a režimu dítěte,

8. psychoterapeutický rozhovor, jde-li o dítě s poruchami zdravotního stavu nebo o dítě ohrožené poruchami zdravotního stavu včetně poruch zdravotního stavu v důsledku vlivu nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí.

(2) Kromě obsahu prohlídek uvedených v odstavci 1 je dále obsahem a)první prohlídky novorozence (pokud možno v rodinném prostředí)

1.posouzení sociální úrovně rodiny, rodinná anamnéza, osobní a těhotenská anamnéza matky, prenatální, perinatální a postnatální anamnéza a zhodnocení lékařské zprávy o novorozenci,

2.vyšetření spočívající v posouzení celkového stavu dítěte, vyšetření kůže a podkožní vrstvy, adnex, vyšetření mízních uzlin, svalstva a kostry, hlavy (tvar, velikost fontanel, posouzení švů, změření obvodu hlavy), dále vyšetření očí a jejich okolí (postavení bulbů, spojivky), uší, nosu, dutiny ústní, krku (tvar, uzliny), hrudníku (jeho obvod a tvar, stav klavikul), fyzikální nález na srdci a plicích, vyšetření břicha (velikost, palpační vyšetření nitrobřišních orgánů, pupeční jizva), vyšetření inquinální krajiny (palpační vyšetření, pulz na stehenních tepnách), vyšetření genitálu, končetin (symetrie, deformity, hybnost v kyčelních kloubech) a vyšetření psychomotorického vývoje (dle Vlacha) včetně novorozeneckých reflexů;

b)prohlídky ve 14 dnech věku, kromě vyšetření uvedených pod písmenem a) bodem 2, zjištění výživy dítěte, protikřivičná profylaxe a potřebná poučení rodičů dítěte;

c)prohlídky v šesti týdnech věku, vyšetření pulzu na stehenních tepnách, orientační screening fenylketonurie, zajištění odborného ortopedického vyšetření a celkové zhodnocení stavu;

d)prohlídky ve třech měsících věku, kromě vyšetření uvedených pod písmenem a) bodem 2, protikřivičná profylaxe a doporučení k odbornému ortopedickému vyšetření;

e)prohlídky ve čtyřech až pěti měsících věku, kromě vyšetření uvedených pod písmenem a) bodem 2, orientační vyšetření sluchu;

f)prohlídky v šesti měsících věku, kromě vyšetření uvedených pod písmenem a) bodem 2, protikřivičná profylaxe, poučení rodičů o potřebě návštěvy dětského stomatologa v druhém půlroce života dítěte, g)prohlídky v osmi měsících věku, kromě vyšetření uvedených pod písmenem a) bodem 2, orientační vyšetření sluchu;

h)prohlídky v deseti až 11 měsících věku, kromě vyšetření uvedených pod písmenem a) bodem 2, protikřivičná profylaxe;

i)prohlídky ve 12 měsících věku, kromě vyšetření uvedených pod písmenem a) bodem 2, zjištění základních antropometrických ukazatelů a jejich zhodnocení, zjištění pulzů na stehenních tepnách, protikřivičná profylaxe, velikost velké fontanely, vývoj dentice, a potřebná poučení rodičů dítěte; včetně doporučení stomatologického vyšetření, j)prohlídky v 18 měsících věku, kromě vyšetření uvedených pod písmenem a) bodem 2, stav velké fontanely, vývoj dentice, screening psychomotorického vývoje se zaměřením na hrubou a jemnou motoriku, rozvoj řeči a sociální chování dítěte.

(3) Obsahem preventivních prohlídek dětí ve třech letech věku je a)rozhovor s rodiči v ordinaci zaměřený na nová anamnestická fakta,kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování, b)zhodnocení psychosomatického výoje, jemné a hrubé motoriky, sociálního chování, c)antropometrické měření, ověření laterality, znalosti barev, d)fyzikální vyšetření, e)vyšetření očí a zraku, f)vyšetření řeči, hlasu a sluchu, g)vyšetření moče, h)vyšetření krevního tlaku a pulzu, i)vyšetření dutiny ústní, popřípadě doporučení stomatologického vyšetření, j)vyšetření genitálu (uložení varlat u chlapců a zjištění případného fluoru u dívek), k)závěrečný rozhovor lékaře s rodinou zaměřený k získání aktivní spolupráce, popřípadě podpůrný psychoterapeutický rozhovor (vážně nemocné dítě, ohrožené dítě, posouzení funkčnosti rodiny).

(4) Obsahem preventivních prohlídek dětí v pěti letech věku je kromě obsahu prohlídek uvedených v odstavci 3 a)zhodnocení psychomotorického vývoje též za použití testu IMV-5 k předběžnému posouzení školní zralosti, b)vyšetření znalosti barev s požadavkem jejich samostatného slovního označení, c)posouzení zařazení dítěte do kolektivu v předškolním období, jeho zralosti, event. odkladu školní docházky, d)vyšetření celkového cholesterolu a plasmatických lipoproteinů včetně triacylglycerolů při pozitivní rodinné anamnéze, tj. při výskytu kardiovaskulárních onemocnění (ICHS, infarkt myokardu, náhlé cévní mozkové příhody, hyperlipoproteinemie, hypertenze, obezita, diabetes mellitus).

(5) Obsahem preventivních prohlídek dětí v sedmi, devíti, 11 a 13 letech věku je a)rozhovor s rodiči v ordinaci zaměřený na nová anamnestická fakta, kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování, b)fyzikální vyšetření včetně antropometrického měření, c)vyšetření moče, d)vyšetření krevního tlaku, pulzu, e)vyšetření zraku včetně barvocitu, f)vyšetření sluchu, řeči a hlasu, g)vyšetření pohybového ústrojí, h)vyšetření dutiny ústní, stavu chrupu, popřípadě doporučení stomatologického vyšetření, i)vyšetření krku, lymfatických uzlin, štítné žlázy, j)posouzení zdravotní schopnosti ve vztahu k povinné školní tělesné výchově, k)u dětí ve 13 letech věku zhodnocení psychosociálního vývoje, posouzení otázky vhodné volby povolání a posouzení případné změny pracovní schopnosti včetně kompletizace dokumentace pro jednání komisí okresní správy sociálního zabezpečení⁵² a v případě pozitivní rodinné anamnézy výskytu kardiovaskulárních onemocnění vyšetření uvedená v odstavci 4, písm.d).

(6) Obsahem preventivních prohlídek dětí v 15 letech věku je a)aktualizace anamnestických údajů, kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování, b)fyzikální vyšetření včetně antropometrického měření, c)vyšetření moče, d)vyšetření krevního tlaku, pulzu, e)vyšetření zraku, f)vyšetření sluchu, řeči a hlasu, g)vyšetření dutiny ústní, stavu chrupu, popřípadě doporučení stomatologického vyšetření h)závěrečné hodnocení s posouzením volby povolání včetně tělovýchovného zařazení, i)celkové zhodnocení stavu a vývoje dítěte od narození, sepsání epikrízy se stanovením nejzávažnějších odchylek a poruch od normy, návrh případného dalšího postupu léčby včetně prognózy, popřípadě návrh na změnu pracovní schopnosti, u dívek doporučení preventivního gynekologického vyšetření podle § 4.

(7) Obsahem preventivních prohlídek dětí před ukončením péče u praktického lékaře pro děti a dorost a převedením do péče praktického lékaře pro dospělé je a)doplnění sociální, rodinné a osobní anamnézy, kontrola očkování dítěte, popřípadě doplnění chybějícího očkování, b)fyzikální vyšetření včetně antropometrického měření, c)vyšetření moče, d)vyšetření krevního tlaku, pulzu, e)vyšetření zraku, f)vyšetření sluchu, řeči a hlasu, g)závěrečné zhodnocení stavu jedince včetně posouzení zařazení do současného nebo budoucího pracovního procesu nebo dalšího studia, h)u chlapců předběžné hodnocení zdravotního stavu vzhledem k vojenské službě, u dívek doporučení preventivního gynekologického vyšetření dle § 4

(8) Preventivní prohlídky prováděné v souvislosti s přípravou na budoucí povolání se zvýšeným rizikem⁵³ provádí praktický lékař pro děti a dorost ve spolupráci s příslušným odborným lékařem.

§ 3

Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek v oboru stomatologie

(1) Obsahem preventivních prohlídek, které se provádějí jedenkrát ročně u dětí v prvním roce života mezi šestým až 12. měsícem a dvakrát ročně u dětí a dorostu od jednoho roku života do 18 let věku, je:

a)založení dokumentace, b)anamnéza se zvláštním zřetelem na vývoj orofaciální soustavy ve věku tří, šesti, 12 a 15 let, kdy se i tato anamneza doplňuje, c)vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, anomálií v postavení zubů a čelistí, d)prevence onkologická zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu parodontu, čelistech i kolemčelistních měkkých tkáních, e)poučení o významu prevence stomatologických onemocnění a krátká instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní.

(2) Obsahem preventivních prohlídek u těhotných žen, které se provádějí dvakrát v průběhu těhotenství, je:

a)vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, b)prevence onkologická, zaměřená na pátrání po přednádorových změnách a nádorových projevech na chrupu parodontu, čelistech i kolemčelistních měkkých tkáních, c)poučení o významu prevence stomatologických onemocnění v průběhu těhotenství u ženy i budoucího dítěte včetně instruktáže o udržování správné hygieny jejich dutiny ústní, d)poučení budoucí matky o nutnosti zajistit stomatologické preventivní prohlídky svého dítěte, a to první mezi 6. až 12. měsícem jeho věku.

(3) Obsahem preventivních prohlídek u dospělých, které se provádějí jedenkrát ročně, je:

a)vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní, b)prevence onkologická, zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech i kolemčelistních měkkých tkáních, c)instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní.

§ 4

Obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek v oboru gynekologie a porodnictví

(1) Obsahem preventivních prohlídek v oboru gynekologie a porodnictví, které se provádějí v 15 letech věku dětským gynekologem a dále jedenkrát ročně, je a)rodinná, osobní a pracovní anamnéza a aktualizace této anamnézy se zřetelem na známé rizikové faktory, b)aspekce kůže, c)vyšetření prsů (aspekce a palpační vyšetření prsů a regionálních mízních uzlin), d)vyšetření v zrcadlech, kolposkopické vyšetření ( neprovádí se u virgo žen), e)odběr materiálu z děložního čípku k cytologickému a bakteriologickému vyšetření, event. i virologickému vyšetření, (neprovádí se u virgo žen), f)palpační bimanuální vyšetření, g)vyšetření per rectum, h)poučení o významu preventivní protirakovinné prohlídky, i)nácvik samovyšetřování prsů, j)vyplnění průvodky k cytologickému vyšetření a průvodky k bakteriologickému, event. i virologickému vyšetření.

(2) U žen dispenzarizovaných je preventivní prohlídka v oboru gynekologie a porodnictví součástí dispenzární péče.

§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem .......

Návrh

Vyhláška

Ministerstva zdravotnictví ze dne……2000, kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 33 odst.9 zákona č. /2000 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů:

§ 1

Nemoci, u nichž lze lázeňskou péči poskytnout, indikační předpoklady, odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské péče u jednotlivých nemocí, délka léčebného pobytu a indikační zaměření lázeňských míst jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.

§ 2

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ….2001

---------------------------------------------------------

Obsah:

Přehled vyšetření pro vystavení návrhu na lázeňskou péči.

Obecné kontraindikace lázeňské péče.

A.Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé.

1.Vysvětlivky, používané zkratky, odkazy v textu.

2.Indikační skupiny:

I Nemoci onkologické

II Nemoci oběhového ústrojí

III Nemoci trávicího ústrojí

IV Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí

V Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

VI Nemoci nervové

VII Nemoci pohybového ústrojí

VIII Nemoci močového ústrojí

IX Duševní poruchy

X Nemoci kožní

XI Nemoci ženské

B.Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a dorost

1.Přehled dětských lázeňských léčeben s určením pro věkovou kategorii.

2.Obecná ustanovení.

3.Indikační skupiny:

XXI Nemoci onkologické

XXII Nemoci oběhového ústrojí

XXIII Nemoci trávicího ústrojí

XXXIV Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí

XXV Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, poruchy mechanismu imunity

XXVI Nemoci nervové

XXVII Nemoci pohybového ústrojí

XXXVIII Nemoci ledvin a cest močových

XXIX Duševní poruchy

XXX Nemoci kožní

XXXI Nemoci gynekologické

starších 70 let komplexní interní vyšetření tam, kde lázeňské procedury představují zátěž pro kardiovaskulární systém.

Vyšetření uváděná dále u jednotlivých skupin nemocí musí být provedena v termínech odpovídajících potřebě posouzení dynamiky chorobného procesu

Obecné kontraindikace lázeňské péče l.Infekční nemoci přenosné z člověka na člověka a bacilonosičství zejména břišního tyfu a paratyfu. Je-li některá nemoc, indikovaná pro lázeňskou péči, sdružena s tbc dýchacího ústrojí nebo jinou formou tbc, může být lázeňská péče navržena a povolena jen po řádném ukončení léčby antituberkulotiky.

2.Všechny nemoci v akutním stádiu.

3.Klinické známky oběhového selhání (netýká se indikační skupiny II), maligní arytmie.

4.Stavy po hluboké trombóze do 3 měsíců po odeznění nemoci, stavy po povrchové tromboflebitidě do 6 týdnů po odeznění nemoci.

5.Labilní diabetes mellitus (s výjimkou u dětí a dorostu) a dekompensovaný diabetes mellitus.

6.Často se opakující profuzní krvácení všeho druhu.

7.Kachexie všeho druhu.

8.Zhoubné nádory během léčby a po ní s klinicky zjistitelnými známkami pokračování nemoci.

Přijetí nemocných odkázaných na pomoc druhé osoby při sebeobsluze je možné (zpravidla s průvodcem ) po předchozím dojednání s vedoucím lékařem lázeňské léčebny.

V těhotenství může být lázeňská péče poskytnuta po kladném vyjádření ošetřujícího gynekologa.

A. Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé l.Vysvětlivky, zkratky a přehled odkazů používaných v textu.

K-komplexní lázeňská péče

P-příspěvková lázeňská péče

N-zdravotní pojišťovna náklady nehradí.

Poskytuje-li se u dané indikace lázeňská péče komplexní i příspěvková, jsou lázeňská místa poskytující pouze příspěvkovou péči uvedena kursivou

Možnost prodloužení ošetřovací doby nad rámec základní délky u péče hrazené zdravotním pojištěním:

až o 7 dnů

Další prodloužení ošetřovací doby je možné pouze se souhlasem revizního lékaře

4)Pouze pro stavy po poraněních a operacích periferního nervstva.

5)Pouze pro psoriatickou artritis a sklerodermii s kožními projevy.

6)Mimo hemofilickou artropatii.

7)Délku léčebného pobytu je možno zkrátit v návaznosti na termín operace.