Povinnost transpozice legislativy Evropských společenství do národního práva České republiky vyplývá ze závazků České republiky k postupnému sbližování práva, k němuž se zavázala v Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskou unií na straně druhé. Datum přijetí kompatibilní právní úpravy vyplývá ze screeningových jednání ke kapitole 13 – Sociální politika a zaměstnanost a kapitole 2 – Volný pohyb osob, při nichž se Česká republika zavázala k přijetí kompatibilní právní úpravy k předpokládanému vstupu České republiky do Evropské unie. Jde o právní úpravu na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve stavebnictví. Cílem nového zákona o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, o koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích a o změně zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, je dosažení úplné kompatibility s právem Evropského společenství, zejména Směrnicí Rady 92/57/EHS (dále jen „směrnice“) ze dne 24. června 1992. Směrnice je osmou dílčí směrnicí ve smyslu článku 16 odst. 1 rámcové Směrnice Rady 89/391/EHS, o zavádění opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci.
V preambuli směrnice se konstatuje, že dočasná a přechodná staveniště jsou pracoviště, kde jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví při práci. Jako příčina tohoto stavu je označován neuspokojivý návrh investičního projektu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích, nedostatečné organizační zajištění výstavby nebo špatné plánování prací, technologických a pracovních postupů ve stadiu přípravy projektu a jeho realizace, které v zemích Evropské unie zapříčiňují více než polovinu počtu pracovních úrazů ve stavebnictví. Velký počet pracovních úrazů ve stavebnictví je způsoben, mezi jiným, nedostatečnou koordinací při provádění stavby, provádí-li více podnikatelských subjektů práce na stejném staveništi současně nebo v úzké návaznosti. Tato koordinace by měla být plánována mezi zúčastněnými firmami již ve fázi přípravy realizace díla. Na to navazuje nutnost, aby ti, kdo jsou odpovědni za bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi, byli informováni o pracích dalších zhotovitelů, při nichž je překročena přijatelná bezpečnostní hranice ještě před zahájením těchto prací.
Dalším důvodem zvýšeného ohrožení života nebo poškození zdraví při práci je časté najímání samostatně výdělečně činných osob bez zaměstnanců, bezprostředně na stavbě pracujících, na plnění dílčích dodávek nebo výkonů při výstavbě, které mohou svou činností na staveništi ohrozit ostatní zaměstnance nebo osoby zdržující se na staveništi. Z tohoto důvodu je rozšířena působnost směrnice i na samostatně podnikající fyzické osoby a zaměstnavatele, kteří se osobně zúčastňují prací na staveništi. Všeobecné požadavky na bezpečnost provozovaných strojů a zařízení a používání ochranných pracovních prostředků pracovníky, které jsou upraveny ve Směrnici Rady 89/655/EHS, upravující minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při používání pracovních zařízení (druhá dílčí směrnice k rámcové Směrnici Rady 89/391/EHS) a ve Směrnici Rady 89/656/EHS o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích na používání ochranných pracovních prostředků pracovníky při práci (třetí dílčí směrnice k rámcové Směrnici Rady 89/391/EHS), musí dodržovat i tyto osoby.
Transpozice směrnice si vyžaduje vypracování právní normy upravující zatím neexistující úpravu vzájemných vztahů mezi osobou stavebníka, zhotovitele (zaměstnavatele ve smyslu zákoníku práce), jiných osob (subdodavatelů) a koordinátora pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a dále práv a povinností těchto osob a stanovení sankcí za porušení povinností. Právní řád České republiky v současné době činnost a působnost koordinátora pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích ve stadiu přípravy projektu a ve stadiu realizace díla neupravuje.
K rozhodnutí o přijetí směrnice dospěly členské země Evropské unie na základě zjištění, že i přesto, že odpovědnost zaměstnavatele, případně podnikatele, v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je právními předpisy upravena, vysoká úrazovost a nemocnost ve stavebnictví ukazují, že tato opatření nejsou dostatečná.
Nejedná se však ve vztahu k ochraně zdraví osob, pracovního nebo životního prostředí o výjimečné ukládání povinností investorovi, provozovateli nebo vlastníkovi. Řada směrnic ES ukládá povinnosti, týkající se ochrany zdraví osob fyzickým nebo právnickým osobám bez ohledu na skutečnost, v jakém vztahu jsou k ohroženým osobám. Prioritou je možnost ohrožení více osob. Takto jsou pojednány například směrnice Rady o technických požadavcích na výrobky, stanovující u vybraných výrobků dozor nad bezpečností výrobku před uvedením na trh nebo při jejich provozu vlastníky, případně provozovateli, zajišťovaný notifikovanými osobami (v právním předpisu prostřednictvím tzv. autorizovaných osob).
Dalším příkladem může být směrnice Rady 96/35/ES o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách, která vychází ze skutečnosti, že při přepravě nebezpečných věcí dochází k nehodám, které jsou ve většině případů velice závažné a mají dopad, kromě ohrožení zdraví osob, i na stav životního prostředí a proto uložila členským státům, „aby přijaly nezbytná opatření, aby každý podnik, jehož činnost zahrnuje přepravu nebezpečných věcí po silnici, železnici nebo vnitrozemských vodních cestách nebo s touto přepravou související nakládku nebo vykládku, jmenoval jednoho nebo více bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí, aby se zabránilo rizikům pro osoby, věci a životní prostředí, související s těmito činnostmi.“ Do právního řádu České republiky již byla směrnice Rady 96/35/EHS zapracována do zákona 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, do vládního návrhu novely zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, který je v současné době projednáván Parlamentem České republiky a do nařízení vlády č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, kde jsou v § 14-16 uvedeny podmínky a požadavky na přepravu nebezpečných věcí, odbornou způsobilost bezpečnostního poradce a rozsah jeho činnosti.
Právní řád České republiky ve stavebním zákoně upravuje odpovědnost osoby, která vede realizaci stavby (stavbyvedoucího) za to, že budou při výstavbě dodržovány podmínky stavebního povolení, povinnosti k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce apod. Jde o osobu, kterou určuje dodavatel stavebních a montážních prací, která je dodavateli odpovědná za řádný výkon své funkce. Otázky bezpečnosti a ochrany zdraví ve stadiu přípravy projektu nejsou současným právním řádem upraveny. Ve stadiu prací na projektové dokumentaci je projektant, podle stavebního zákona, odpovědný za to, že jím zpracovaná dokumentace je správná, úplná a proveditelná. Osoba, která vede realizaci stavby, stejně jako osoba projektanta, je vázána smluvním vztahem ke stavebníkovi, případně dodavateli stavebních prací a je jimi odměňována.
Je však nutné připomenout, že bez ohledu na činnost koordinátora pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci odpovídají právnické a podnikající fyzické osoby v plné míře za plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy, upravujícími požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jsou povinny dodržovat právní předpisy i na stavbách malého rozsahu, pro které není jmenování koordinátora předepsáno a jejichž zahájení se příslušnému orgánu státního dozoru nad bezpečností práce neohlašují. (Obdobný stav je i v zemích Evropské unie).
V České republice je úroveň stavu pracovního prostředí obdobná jako v zemích Evropské unie. Vysoká pracovní úrazovost, zejména její závažnost, absence způsobená nemocností zaměstnanců zapříčiněná řadou faktorů, jako je těžká fyzická práce, práce v nepříznivých klimatických podmínkách, práce s nebezpečnými chemickými látkami apod., řadí stavebnictví mezi odvětví, kterému je nutné věnovat zvýšenou pozornost. Z výsledků státního odborného dozoru nad bezpečností práce vyplývá, že existují čtyři nejproblémovější oblasti, a to:
práce ve výškách a nad volnou hloubkou (např. práce klempířské, pokrývačské a provádění izolací střech),
rekonstrukční a bourací práce (vysoké nebezpečí zřícení částí budov nebo pádu osob z výšky),
zemní práce (nedostatek pozornosti zabezpečování stěn výkopů a stavebních jam proti sesutí půdy, chybějící bezpečnostní značení, chybějící nebo nedostatečně vymezené pracoviště),
nedostatečná péče o technický stav strojů a technických zařízení staveniště.
I když četnost smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví v posledních letech vykazuje sestupný trend, úrazovost je stále vysoká a je otázkou, nakolik je statistika úrazovosti úplná, bereme-li v úvahu počty zahraničních zaměstnanců, kteří ve stavebnictví v ČR pracují - často i bez pracovního povolení. Po kategorii zemědělství, myslivost a lesní hospodářství a po kategorii výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je stavebnictví na třetím místě v počtu pracovních úrazů. To ukazuje na vysokou závažnost poškození zdraví z práce u osob, které pracují ve stavebnictví. Tyto důvody jsou silnými podpůrnými argumenty pro rozhodnutí vlády České republiky zvýšit zásadním způsobem úroveň bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnanců a dalších osob ve stavebnictví přijetím, implementací a vynucováním právní normy Evropského společenství do českého právního řádu.
V souvislosti s přijetím zákona se zvýrazní požadavky na důsledné dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bude nutné vyčlenit prostředky na ustanovení koordinátorů u stavebníků a jejich činnost a vzdělávání.
Navržená právní úprava vyvolá potřebu finančních prostředků ze státního rozpočtu při provádění stavebních záměrů v případech, kdy je investorem stát. Kvalifikované odhady tak, jak byly sděleny ústředními orgány státní správy, vychází z budoucích investičních akcí plánovaných některými orgány státní správy, jejich počet se však může měnit a z posouzení stávajícího personálního obsazení odborných pracovišť bezpečnosti a ochrany zdraví při práci státních orgánů, dále z další důležité skutečnosti, zda bude nutné pro investiční projekt ustanovit funkci koordinátora. Bude-li se jednat o generálního dodavatele, zajišťujícího projekt výlučně vlastními zaměstnanci, nebude ustanovení koordinátora nutné. V praxi se však nebude jednat o častý případ. I velké stavební firmy si najímají na výkon dílčích dodávek nebo výkonů subdodavatele. Z dodaných podkladů vyplývá, že největší počet investičních akcí je prováděn v resortech vnitra a školství, mládeže a tělovýchovy. Celková výše finančních dopadů spojených s realizací zákona o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, o koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích a o změně zákona č.174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, byla odhadnuta na cca 256 500 000 Kč.
S ohledem na to, že bilance příjmů a výdajů pro rok 2004 bude vzhledem k předpokládanému snižování zadluženosti státu, a tedy úspoře veřejných financí, značně napjatá, bude nutno zabezpečení úkolů jednotlivých kapitol v případech, kdy investorem staveb bude stát, provést v rámci schváleného rozpočtu dané kapitoly. Pokud se zvýší některé druhy výdajů, musí být jiné výdaje sníženy.
Možností je celá řada. Ze zkušeností zemí ES vyplývá, že výdaje spojené se zaváděním institutu koordinátora pro BOZP na staveništi jsou například kompenzovány celkovým zkrácením času nutným pro provedení zakázky. Toto zkrácení se odvíjí od nutnosti zpracovat časový harmonogram prováděných prací všech zhotovitelů na výstavbě se podílejících. V této souvislosti se prokázaly ve stávajícím systému zásadní organizační nedostatky. Další možností jsou také kupříkladu vnitřní organizační změny v dotčených orgánech státní správy s cílem zajištění nové povinnosti. Některé práce a činnosti již vykonávané jinými pracovníky převezme do budoucna koordinátor. V praxi to znamená, že nedojde ke 100% nárůstu potřeby pracovní síly na činnost koordinátora nad rámec současně vykonávaných prací a činností.
Náklady podnikatelské sféry jsou Svazem podnikatelů ve stavebnictví České republiky odhadovány na zhruba 650 000 000 Kč a přímé úspory na zlepšení úrovně organizace práce a zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí v podnikatelské sféře na 62 000 000 Kč.
Celkové ztráty z úrazů a nemocí z povolání v odvětví jsou navzdory mírnému poklesu úrazovosti v posledních dvou letech stále alarmující. V roce 2002 došlo ve stavebnictví k 5 545 pracovním úrazům, z toho bylo 46 smrtelných. Celková doba pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy činila 259 395 dní, tj. přes 710 osob bylo na jeden rok vyřazeno z aktivního pracovního života. Průměrné náklady a ztráty připadající na jeden pracovní úraz se odhadují na 210 000 Kč a jeden smrtelný pracovní úraz stál společnost 8,5 mil. Kč.
Roční ztráty pro celou společnost v důsledku pracovních úrazů byly odhadnuty na 21 mld. Kč. Tyto náklady a ztráty se dělí na pojištěné (nemocenské dávky, důchody, úhrady zdravotní péče, náhrady ze zákonného pojištění škody za pracovní úrazy, atd.) – cca 12 mld. Kč a nepojištěné (ztráta na HDP za zameškanou pracovní dobu, ztráta pracovní kapacity, atd.) – necelých 9 mld. Kč. Podobně jsou náklady a ztráty počítány i pro zaměstnavatele. Z celkových ztrát pro společnost dosahují cca 17,5 mld. ztráty zaměstnavatelů, přičemž 5,5 mld. Kč jsou ztráty nepojištěné. Právě tato částka by měla být důležitým vodítkem při posuzování ekonomické zátěže zaměstnavatele (podnikatele) při rozhodování o výhodnosti zavedení instituce koordinátora.
Na druhé straně od činnosti koordinátora se očekává pozitivní vliv na kvalitu pracovního prostředí a pracovních podmínek na staveništi i přímé úspory nákladů spojené s realizací stavebního záměru. Rezervy v organizaci práce na stavbách v České republice jsou nepochybné. Zlepší se transparentnost nákladů, organizace práce na staveništi, plán umožní zvolení reálných termínů jednotlivých etap výstavby tím, že již ve stadiu přípravy projektu a při jeho provádění bude brán ohled na potřebná opatření pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí. Potřebné informace budou zdokumentovány, zvoleny optimální postupy, opatření a koordinována spolupráce více zhotovitelů během realizace projektu. Snížením vysoké úrazovosti a nemocnosti zaměstnanců a dalších osob pracujících ve stavebnictví se sníží náklady na sociální a zdravotní pojištění a na odškodňování osob, u nichž došlo k poškození zdraví.
Povinnost určit koordinátora se nevztahuje na jednoduché a drobné stavby a stavby prováděné svépomocí a jejich změny, jako jsou stavby pro bydlení do velikosti a počtu bytů vymezené stavebním zákonem, stavby pro individuální rekreaci apod. Za stavby pro bydlení je považována stavba, jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, pokud má nanejvýš čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví.
Právo Evropských společenství problematiku upravuje v následujících směrnicích:
(Rámcová) Směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci,
Směrnice Rady 92/57/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných a přechodných staveništích, (osmá dílčí směrnice k výše uvedené rámcové směrnici),
Směrnice Rady 89/48/EHS o obecné úpravě pro uznávání vysokoškolských diplomů udělených po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělání,
Směrnice Rady 92/51/EHS o druhém obecném systému uznávání odborného vzdělávání a výcviku, která doplňuje Směrnici Rady 89/48/EHS,
Směrnice Rady 99/42/EHS, kterou se zavádí postup pro uznávání dokladů o vzdělání pro profesní činnosti upravené směrnicemi o liberalizaci, která obsahuje přechodná opatření a doplňuje obecný systém uznávání dokladů o vzdělání.
Návrh zapracovává Články 1 až 7, 9 a 13 a přílohy č. 1 až 3. Články 8 a 10 až 12 byly již zapracovány do zákoníku práce, část přílohy č. 4 byla zapracována do prováděcích předpisů k zákoníku práce a zbývající části přílohy č. 4 byly zapracovány do prováděcího nařízení vlády o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, které je součástí materiálu. Zapracováním článku 1 až 7, 9 a 13 a přílohy č. 1 až 4 bude dosaženo plné slučitelnosti se směrnicí.
Účelem harmonizace právních předpisů umožňujících volný pohyb osob v rámci Evropského společenství je odstranění všech forem diskriminace občanů členských států v oblasti výkonu pracovních činností a povolání v jiném státě Evropské unie. Stanovení národních požadavků a pravidel umožní občanům České republiky ucházet se o nabízené zaměstnání v kterémkoliv členském státě Evropské unie, pobývat na území členského státu za účelem výkonu zaměstnání a využívat bez diskriminace všech sociálních práv a recipročně i odstranění diskriminace občanů členských států Evropské unie v České republice po vstupu České republiky do Evropské unie. Proto byla v návrhu zvolena forma národního standardu, vycházející z evropských norem pro uznávání odborné způsobilosti vzdělávacích organizací a vydávání osvědčení uchazečům o činnost koordinátora. Ve svém důsledku to bude znamenat, že občané ČR budou mít po přijetí navrhované právní úpravy odbornou způsobilost, plně vyhovující požadavkům platným v členských zemích Evropské unie.
Navržená právní úprava není v rozporu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce
č. 167 a doporučením č. 175 o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví.
K ČÁSTI PRVNÍ
K hlavě I.
K § 1
V návrhu zákona se vymezuje předmět úpravy. Cílem návrhu je určení pravidel vzájemných vztahů mezi stavebníkem (jako investorem projektu), jím určeným koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi a vztahů mezi koordinátorem a jednotlivými zhotoviteli nebo jinými osobami, které se podílejí na realizaci díla.
V souladu s obsahem směrnice se navrhuje vyloučit působnost zákona na speciální práce konané podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, neboť na ně se vztahují právní předpisy Evropského společenství o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v důlním a těžebním průmyslu. Tyto práce spadají do působnosti Komise Evropského společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví v důlním a těžebním průmyslu a bezpečnost a ochrana zdraví při práci při těchto činnostech se neřídí požadavky stanovenými rámcovou Směrnicí Rady 89/391/EHS o zavádění opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci.
Právní předpisy stanovující zvláštní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je nutné také zahrnout mezi požadavky, jejichž naplnění patří mezi povinnosti všech aktérů podílejících se na přípravě a realizaci investičního projektu. V této souvislosti se jedná zejména o předpisy upravující požadavky k požární ochraně na pracovišti, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, odpady apod.
K § 2
Vymezuje se účel a povaha místa (prostoru), kde probíhají práce a činnosti, na něž se vztahuje činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví. Na staveništi, případně na pracovišti se provádějí zemní nebo stavební práce, jejichž cílem je vybudovat, změnit nebo odstranit stavbu, stavby nebo jejich části. Jde o zemní a stavební práce, stavebně montážní práce, rekonstrukce nebo dodatečné vybavování staveb, přestavby, opravy, demontáž a demolice staveb, údržbářské práce (např. natěračské práce, čištění, trhací práce a další související práce). Při těchto činnostech je nutné zajistit, aby při jejich vykonávání nebyl ohrožen život či poškozováno zdraví všech osob na staveništi se oprávněně zdržujících.
Přípravnou fázi projektu tvoří veškeré činnosti (zejména dokumentační) a jejich výsledky, které musí stavebník zabezpečit, aby mohla být zahájena realizace projektu. Realizační fázi představují práce a činnosti vykonávané na staveništi, jejichž výsledkem je dokončená stavba nebo její změna.
Osoba, která v rozsahu své podnikatelské činnosti zaměstnává další osoby, je tímto zákonem označována jako zhotovitel, a to i v těch případech, kdy dodávky a výkony provádí na základě smlouvy s osobou odpovědnou za realizaci díla – s hlavním zhotovitelem stavby, který vede realizaci díla.
Zhotovitelem, který vytváří dokumentaci, je právnická nebo podnikající fyzická osoba vykonávající svou činnost na základě oprávnění podle zvláštního předpisu (např. zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením).
Zhotovitel nebo stavebník může předat dílčí část díla ke zhotovení jiné osobě. Nezřídka proto dochází k smluvnímu najímání jednotlivců na plnění dílčích úkolů při realizaci díla, kteří mohou svou činností na staveništi ohrozit ostatní zaměstnance nebo další osoby zdržující se na staveništi.
Jinými osobami pro účely tohoto zákona se rozumí podnikající fyzické osoby nezaměstnávající další osoby a pracující na stavbě osobně.
Akreditací je v souladu s evropským trendem postup a rozhodnutí o tom, že vzdělávací zařízení, může provádět školení a odborné zkoušky pro doplňkové vzdělání koordinátora.
K hlavě II.
K § 3
Práce ve stavebnictví je vysoce riziková, neboť se jedná o práce ve výškách, nad volnou hloubkou, práce, při nichž hrozí nebezpečí zasypání či zavalení zaměstnance uvolněnou zeminou, což je poměrně častá příčina pracovních úrazů. K ohrožení bezpečnosti zaměstnanců dochází při dopravě a skladování materiálu, pohybu dopravních prostředků na staveništi, obsluze speciálních strojů na stavební a zemní práce, při používání různých stavebních materiálů obsahujících nebezpečné chemické látky, způsobující podráždění kůže, jako je např. cement či při likvidaci a odstraňování materiálů ze starých staveb, které mohou obsahovat azbest a jiné nebezpečné látky.
V této souvislosti se dále jedná především o udržování pořádku na staveništi, výběru a umístění jednotlivých pracovišť na staveništi s přihlédnutím k bezpečným přístupům k těmto pracovištím, k výběru příjezdových cest nebo bezpečného používání pracovních ploch a k podmínkám, stanovujícím bezpečnou manipulaci s materiálem a břemeny. Dále jde o zajištění dostatečné údržby používaného technického zařízení a pravidelných kontrol instalovaných zařízení za účelem odstranění případných závad; kontroly bezpečnosti skladování nebezpečných látek, odpadů a materiálů, které by mohly vést k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a dalších osob na staveništi.
Zvláštními předpisy upravujícími zásady organizace bezpečné a zdraví neohrožující práce a pracovních postupů, které je zhotovitel jako zaměstnavatel povinen zajistit pro provádění prací na staveništi, se rozumí zejména zákoník práce, zákon o ochraně veřejného zdraví, atomový zákon, horní zákon, stavební zákon, zákon o nebezpečných chemických látkách, zákon o odpadech a prováděcí právní předpisy k těmto zákonům.
K hlavě III.
K § 4
Koordinátor v etapě přípravy není v našem právním řádu definován a některé jeho činnosti vykonává dle stávajících právních předpisů projektant či jiný odborník, oprávněný k vybraným činnostem ve výstavbě. Ve stadiu realizace díla vykonává doposud tuto funkci osoba oprávněná k vedení realizace díla.
Povinnost ustavení koordinátora se vztahuje na stavby, kde pracuje stanovený počet osob po stanovené období. Zde bylo převzato beze změn příslušné ustanovení směrnice, neboť další kritéria, přijatá některými členskými zeměmi, jako je například finanční objem zakázky, nebyla po diskusi s odborníky ze stavebnictví považována za vhodná.
Povinnost zřídit koordinátora se dále nevztahuje na jednoduché a drobné stavby a stavby prováděné svépomocí, jako jsou stavby pro bydlení do velikosti a počtu bytů vymezené stavebním zákonem, stavby pro individuální rekreaci apod. Jedná se o stavby, definované v ustanovení § 139b odst. 5 a 6 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění.
Koordinátor bude při své činnosti potřebovat řadu informací, např. od zhotovitelů, a proto je potřebné začlenit povinnost mlčenlivosti koordinátora o skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dověděl, do připravovaného zákona.
K § 5
V souladu s principem směrnice, že stavebník (jako autor stavebního záměru) nese spoluodpovědnost odpovědnost za osoby pro něho pracující (byť i zprostředkovaně) a má proto povinnost vytvořit podmínky pro vyhovující pracovní prostředí a pracovní podmínky při práci na staveništi a při používání dokončené stavby, návrh ukládá stavebníkovi povinnost pověřit specifickými úkoly jednoho nebo více koordinátorů (dle velikosti projektu). Stavebník může vykonávat činnost koordinátora sám, je-li odborně způsobilý.
Stavebník je povinen předat zhotoviteli odpovědnému za vedení stavby a koordinátorovi veškeré potřebné podklady a informace o osobách, které se s vědomím stavebníka mohou zdržovat na staveništi. Tato povinnost se může zdát samozřejmostí, zkušenosti ze zahraničí však ukazují, že je nutné tuto povinnost v zákoně zdůraznit, a to zejména když dochází ke stavebním pracím za provozu (například při rekonstrukci budov zaměstnanců stavebníka, nájemníků apod.). V podobném případě musí zhotovitel vzít v úvahu při stanovování pracovních a technologických postupů s cílem zabránit možným ohrožením zdraví a života i třetích osob.
S ohledem na skutečnost, že stavebník nemusí být odborník a ani nemá zájem či možnosti řídit koordinátora osobně či přímo, může pověřit další osobu na základě smluvního nebo pracovněprávního vztahu, aby jednala v jeho zastoupení. Stavebník však přesto nese odpovědnost za doručení oznámení o započetí prací příslušnému orgánu státního dozoru nad bezpečností práce a za vypracování plánu se zvláštním zřetelem na práce nebo činnosti uvedené v příloze č. 1.
Forma vztahu mezi stavebníkem a koordinátorem/ry může být různá. Tuto povinnost stavebník splní, uzavře-li s takovou osobou smlouvu podle zvláštních předpisů či se může jednat o zaměstnanecký vztah řídící se pracovněprávními předpisy. Tuto zásadu směrnice se navrhuje také převzít do navrhovaného zákona, neboť ani evropské právo tuto oblast detailně neupravuje a ponechává na stavebníkovi, aby zvolil formu vztahu pro něho nejvýhodnější.
V souladu s požadavkem uvedeným v článku 3 odst. 3 směrnice se navrhuje povinnost stavebníka umístit kopii předběžného oznámení viditelně na staveništi tak, aby byla po celou dobu realizace díla k dispozici všem zainteresovaným osobám.
Za závažné změny se považuje např. změna koordinátora, rozdělení zakázky pro jednoho zhotovitele více zhotovitelům nebo jiným osobám, nebo značné zvýšení počtu osob pracujících na stavbě. Aktualizace je nutná v případě změn uvedených údajů, zejména u stavebníka, koordinátora, zhotovitele, osoby odpovědné za realizaci díla a konečně musí být aktualizovány údaje o zhotovitelích činných na staveništi v různých stadiích výstavby či zajišťujících související práce.
Stanovení možnosti doručení oznámení orgánu státního dozoru nad bezpečností práce v listinné podobě či elektronickou poštou je vedeno snahou zrovnoprávnit listinnou a elektronickou formu dokumentů a usnadnit plnění povinností daných stavebníkovi tímto zákonem.
Důvodem ke zpracování plánu je nutnost minimalizovat ohrožení života nebo poškození zdraví zaměstnanců a dalších osob na staveništi. Plán se zpracovává v případech, kdy je na staveništi činný více než jeden zhotovitel. Speciální pozornost se musí věnovat zpracování plánu v případech, kdy jsou vykonávány vysoce rizikové práce, které jsou uvedeny v příloze č. 1 návrhu zákona.
Pro zpracování plánu je nutné zjistit, vzít v úvahu a zdokumentovat, které druhy ohrožení mohou nastat při jednotlivých pracovních postupech či při jednotlivých etapách výstavby. Je třeba posoudit jednotlivá rizika, vyplývající ze současné činnosti více zhotovitelů na staveništi nebo při jejich následné činnosti, zvážit, které pracovní nebo technologické postupy mohou vytvářet možnost ohrožení dalších osob na staveništi a kterými opatřeními je možné tato rizika vyloučit nebo je minimalizovat. V praxi to bude znamenat, že již během přípravy projektu je nutné vzít v úvahu a zejména posoudit, která ohrožení bezpečnosti při práci a poškození zdraví mohou nastat při současné nebo následné činnosti více zhotovitelů a jiných osob. Včasným plánováním opatření může stavebník minimalizovat rizika či předcházet rizikům a vyloučit neprovázanosti postupů a ušetřit finanční prostředky, například společným využíváním zařízení staveniště více zhotoviteli.
Členění, rozsah a formu plánu se navrhuje ponechat na stavebníkovi. Plán může mít například formu plánu průběhu stavebních prací.
Bude-li nutné vypracovat plán na stavbu, na které budou pracovat zaměstnanci několika zhotovitelů a pouze jeden z nich vykonává činnosti dle přílohy č. 1 návrhu zákona, bude se dostatečné zpracování plánu týkat pouze těchto nebezpečných prací a činností.
K § 6
Povinností zhotovitele, stanovenou tímto návrhem, je spolupodílet se na zabezpečení bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a pracovních podmínek, postupovat v dohodě s koordinátorem a ve spolupráci s ostatními zhotoviteli a jinými osobami a činit příslušná potřebná opatření.
Nemění se základní povinnosti zhotovitele vůči svým zaměstnancům a dalším osobám vymezené zákoníkem práce a zákonem o ochraně veřejného zdraví, případně dalšími právními předpisy, např. zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na skutečnost, že zaměstnanci se mohou významným pozitivním způsobem podílet na zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, jedná se zejména o povinnost zhotovitele informovat své zaměstnance o všech přijímaných opatřeních, týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi, projednat se zaměstnanci, zástupci zaměstnanců nebo se zástupci příslušných odborových orgánů tyto otázky v souladu s ustanoveními § 18, 24 a 25 a hlavy páté zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády.
K § 7
Povinností jiných osob, stanovených tímto zákonem, je poskytování součinnosti pro splnění úkolu nejen svému objednateli, ale i koordinátorovi a používat osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP) a technická zařízení, výrobní a pracovní prostředky vyhovující požadavkům na poskytování OOPP stanoveným v zákoníku práce, případně v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů a příslušných nařízeních vlády, dále požadavkům uvedeným v nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí nebo zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (o obecné bezpečnosti výrobků).V souladu se směrnicí se navrhuje, aby výše uvedené povinnosti dodržoval také zhotovitel, který osobně na staveništi pracuje.
K § 8
V souladu s článkem 4 směrnice je navrhován rozsah činnosti koordinátora v etapě přípravy díla. Úkolem koordinátora je zajistit, aby již ve fázi přípravy projektu byla ovlivněna pozitivním způsobem možná odborná opomenutí, vedoucí později k pravděpodobnému ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců či jiných osob provádějících realizaci projektu nebo stavbu užívajících. V této etapě vychází koordinátor z investiční studie (jejíž rozsah a obsah určuje stavebník). Tato studie řeší základní problematiku uvažované stavby, zejména z hlediska její účelnosti, umístění a předpokládané výše finančních prostředků pro její realizaci.
Koordinátor působí s cílem, aby zamýšlená opatření, pracovní a technologické postupy a činnosti byly vzájemně přizpůsobeny, aby byla vyhledána a vyhodnocena rizika práce a vzaty v úvahu i požadavky na bezpečné používání stavby po jejím uvedení do provozu (například budoucí údržbářské práce).
Zvolená řešení či opatření pro jednotlivá stadia prací by měla být vzájemně přizpůsobována a výsledkem spolupráce koordinátora a zhotovitelů by měla být dohoda o řízení, způsobu a postupu provádění stavby a časový harmonogram prací, odsouhlasený všemi zainteresovanými osobami.
Například jedná-li se o výkopové práce, musí být před zahájením prací prověřeno uložení v zemi položených kabelů, vedení potrubí, apod., či při stavbách lešení má být náležitě posouzeno nebezpečí zřícení lešení, zvolen vhodný technologický postup při práci ve výškách (např. na střechách, atd.) a jednoznačně určena pravidla spolupráce všech zhotovitelů. Všechny pracovní operace, práce jednotlivých zhotovitelů a jiných osob by na sebe měly bezkolizně navazovat.
Pro zajištění splnění úkolu koordinátor plní a koordinuje řadu úkolů, které mají za cíl zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí všech osob přítomných na pracovišti v různých stadiích provádění projektu. Jeho úkolem je vypracovat nebo dát vypracovat plán, který bere v úvahu požadavky na bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí
a pracovní podmínky a zejména nutnost přijetí specifických opatření pro činnosti, přinášející s sebou zvýšené nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, uvedené v příloze č. 1.
Navrhuje se, aby zpracovaný dokument – plán pro jednotlivé fáze či stadia výstavby u staveb většího rozsahu - byl nejméně v jednom vyhotovení stále k dispozici na staveništi tak, aby bylo kdykoliv možné do něho nahlédnout a podle něj postupovat.
V této souvislosti je nutné upozornit, že koordinátor nenahrazuje svojí prací nekvalitní práci projektanta ani zhotovitele, jak je někdy mylně chápáno. Jak projektant, tak zhotovitel mají plnou pravomoc zvolit řešení či opatření a koordinátor je posuzovatelem a na vyžádání odborným poradcem pro dodržování právních a ostatních předpisů upravujících požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
K § 9
Rozsah a obsah činností koordinátora ve stadiu realizace díla zahrnuje koordinaci spolupráce mezi zhotoviteli a jinými osobami v průběhu jednotlivých etap výstavby a fází pracovních činností s cílem snížit významným způsobem ohrožení a poškození zdraví a zvýšit úroveň bezpečnosti při práci všech osob přítomných na staveništi. V zásadě se jedná o uznávané zásady prevence pracovních rizik na staveništi, kde může a často také dochází k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při činnosti jiného, spolupracujícího zhotovitele.
Koordinátor působí při překrývání činností více zhotovitelů, kontroluje označení nebezpečných míst a to, zda společně užívaná zařízení odpovídají bezpečnostním požadavkům apod.
Při provádění prací je nutné dodržovat zásady stanovené zvláštními právními předpisy, transponujícími zejména článek 6 Směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, kterými jsou: zákoník práce a související právní předpisy, vztahují-li se k činnostem zajišťovaným zaměstnavateli na staveništi a jejich spolupráce se zaměstnanci.
V současnosti se jedná v oblasti bezpečnosti práce jedná zejména o vyhlášku č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích. K provedení zákona bude vydán samostatný prováděcí předpis, který stanoví minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, který bude obsahovat též i ustanovení uvedené vyhlášky, která bude poté zrušena.
K § 10
Vymezení předpokladů odborné způsobilosti pro výkon funkce koordinátora je nutné vzhledem k potřebě zvláštní odbornosti těchto osob, neboť se jedná o speciální činnosti, vyžadující hluboké znalosti právních předpisů a bezpečných pracovních postupů a specifik organizace práce ve stavebnictví a dalších souvisejících prací. Dále se jedná zejména o problematiku práce s břemeny, s nebezpečnými chemickými látkami, hluk, vibrace, práce s azbestem, používání osobních ochranných pracovních prostředků a správnou obsluhu a provoz používaných technických zařízení.
Jedná se o naplnění požadavků rámcové směrnice, která ukládá členským státům, aby stanovily národní standard odborné způsobilosti osob zabývající se prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Předpoklady odborné způsobilosti koordinátora musí být stanoveny jednotně jak pro koordinátora – vlastního zaměstnance stavebníka, tak pro koordinátora poskytujícího služby na základě smluvního vztahu (viz § 2 odst. 2. zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jeho odborná způsobilost se musí odvíjet od druhu a velikosti projektu, proto je nutné vycházet ze skutečnosti, že více druhů studijních oborů nebo programů, požadavku na odborné vzdělání vyhovuje. Mohou to být například architekti, stavební inženýři, tzv. bezpečnostní technici, atd. Z těchto důvodů návrh vychází ze současného stavu a stanovuje jako předpoklad ukončené střední odborné nebo vysokoškolské vzdělání a získání doplňkového vzdělání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi. U některých specializovaných prací se musí jednat také o osobu zvlášť odborně způsobilou (např. při pracích s ionizujícím zářením se musí jednat o osobu způsobilou podle atomového zákona).
Požadavek na odbornou způsobilost koordinátora u fyzických osob pocházejících z členského státu Evropské unie se uvádí do souladu se Směrnicí Rady 1994/42/ES, kterou se zavádí postup pro uznávání dokladů o vzdělání pro profesní činnosti, která obsahuje přechodná opatření a doplňuje obecný systém uznávání dokladů o požadavek na sjednocení kritérií odborné způsobilosti koordinátora – zaměstnance a koordinátora, poskytujícího služby podle živnostenského zákona.
K § 11
Pro udělování akreditace je stanoven národní standard v souladu s evropským trendem. Výhodou převzetí tohoto systému bude i to, že je dosažena kompatibilita požadavků na vzdělání českých odborníků s odborníky z Evropské unie a systém neklade překážky uznávání vzdělání odborníků z České republiky po přistoupení k Evropské unii. Navrhuje se, aby akreditující osobou bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí
K § 12
Návrh zákona upravuje posuzování odborné úrovně vzdělávacích subjektů, tzn. postup a podmínky udělení akreditace. Udělení akreditace ke školení a zkoušení koordinátorů bude opravňovat jejího držitele k pořádání vzdělávacích akcí a vydávání osvědčení zvláštní odborné způsobilosti. Navrhuje se, aby se na řízení o akreditaci vztahoval správní řád, pokud zákon nestanoví jinak. Na vydání rozhodnutí o akreditaci je dán právní nárok a uplynutí 90 denní lhůty pro rozhodnutí je důvodem pro podání žaloby pro nečinnost.
K § 13
Výše uvedené ustanovení stanoví pravidla pro pozastavení, odnětí nebo zánik akreditace.
K § 14
Fyzická osoba získává po absolvování doplňkového vzdělání a na základě odborné zkoušky osvědčení , které vydává akreditované vzdělávací zařízení a současně vede evidenci vydaných osvědčení.
K § 15
V současné době je státní odborný dozor nad bezpečností při práci ve stavebnictví vykonáván inspektoráty bezpečnosti práce. Vedle toho je vykonáván státní stavební dohled podle § 89 a následující stavebního zákona.
K § 16
K zajištění činností podle návrhu zákona budou stanovena přechodná období. U staveb, u kterých bylo vydáno stavební povolení nebo byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se bude postupovat podle stávajících právních předpisů. Osoby, které budou vykonávat činnost koordinátora podle tohoto zákona, musí získat osvědčení podle § 13 nejdéle do 31. prosince 2005.
K části II.
K § 17
V zákoně č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 159/1992 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb., je třeba doplnit povinnost příslušného orgánu státního dozoru přijímat a registrovat oznámení o započetí prací a vydávat potvrzení o délce provádění činnosti koordinátora.
Návrh vymezuje skutkovou podstatu sankcí a umožňuje tak sankcionovat porušení povinností příslušným orgánem státního dozoru.
K části III.
K § 18
Stanovením navrženého data účinnosti se vytváří časový prostor pro zavedení podmínek vzdělávání a přezkušování zvláštní odborné způsobilosti koordinátora a pro přípravu podnikatelské sféry na plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona.
V Praze dne 29. října 2003
předseda vlády
ministr práce a sociálních věcí
Platné zNění ČÁsti Novelizovaného zákona č. 174/1968 Sb.,
O STÁTNÍM ODBORNÉM DOZORU NAD BEZPEČNOSTÍ PRÁCE , VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, s vyznačenÍm navrhovanÝch zmĚn
§ 4
Inspektoráty bezpečnosti práce
a) dozírají, zda jsou dodržovány předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisy stanovící pracovní podmínky, zejména předpisy o způsobu zaměstnávání žen a mladistvých, o pracovní době, o noční práci a o práci přesčas,
b) vyjadřují se k projektovým dokumentacím staveb vybraných podle zásad stanovených Českým úřadem bezpečnosti práce, zda splňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
c) uplatňují při povolování a kolaudaci staveb požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
d) rozhodují o odnětí nebo omezení oprávnění organizacím a podnikajícím fyzickým osobám k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny v případě zjištěného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
e) rozhodují o odnětí nebo omezení osvědčení ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení vydaných fyzickým osobám v případě zjištěného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
f) zúčastňují se vyšetřování příčin pracovních úrazů, provozních nehod (havárií), poruch technických zařízení a technických příčin průmyslových otrav a nemocí z povolání, popřípadě uvedené příčiny vyšetřují,
g) poskytují
bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak
vyhovět předpisům k zajištění
bezpečnosti práce a technických zařízení.,
h) vykonávají kontrolu nad plněním povinností stanovených zákonem č. …/2003 Sb., o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, o koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích a o změně zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu své působnosti,
i) přijímají oznámení o zahájení prací podle § 5 zákona č. …/2003 Sb., o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, o koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích a o změně zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů,
j) vydávají potvrzení o délce činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích, kterou fyzická osoba vykonávala v České republice.
§ 6
(1) Orgány státního odborného dozoru a jejich pověření pracovníci jsou při výkonu dozorčí činnosti oprávněni
a) vstupovat kdykoliv do prostorů organizací a provozních prostorů podnikajících fyzických osob a vyžadovat potřebné doklady, informace a vytvoření podmínek pro výkon dozoru,
b) nařizovat, aby byly v přiměřených lhůtách odstraněny zjištěné závady, a navrhovat potřebná technická i jiná opatření,
c) nařizovat vyřazení strojů a zařízení z provozu, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel, a zakázat užívání výrobních a provozních prostorů, technologií nebo činnosti, ohrožují-li život nebo zdraví pracovníků,
d) zakázat práci přesčas, práci v noci a práci žen a mladistvých, je-li vykonávána v rozporu s příslušnými předpisy.
(2) Orgány státního odborného dozoru jsou dále oprávněny
a) ukládat pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob, kteří svým zaviněním porušili závažné povinnosti, vyplývající z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a z předpisů stanovících pracovní podmínky, nebo zatajili skutečnosti důležité pro výkon dozoru, pokutu až do částky rovnající se trojnásobku jejich průměrného měsíčního výdělku,3)
b) ukládat
organizacím a podnikajícím fyzickým osobám za porušení
předpisů k zajištění bezpečnosti
práce a technických zařízení a předpisů stanovících
pracovní podmínky pokutu až do částky
500 000 Kčs; za nedodržení nově stanoveného termínu k
provedení nápravy zvýšit původně určenou pokutu až o 100
%.,
c) ukládat zhotoviteli nebo jiné osobě za porušení povinností stanovených zákonem k vytváření předpokladů pro činnosti koordinátora a při zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích3a) nebo za porušení povinnosti stavebníka doručit včas oznámení o zahájení prací se stanovenými náležitostmi orgánu státního odborného dozoru3b) pokutu do výše 1 000 000 Kč a koordinátorovi za nedostatečné, nesprávné nebo opožděné informování o bezpečnostních a zdravotních rizicích pokutu do výše 10 000 Kč.
(3) Při rozhodování o výši pokuty přihlíží orgán státního odborného dozoru zejména k závažnosti porušení povinností, délce trvání protiprávního stavu, vzniklé nebo hrozící škodě na zdraví nebo na majetku a u nepodnikajících fyzických osob též k druhu a míře zavinění. Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo, nebo kdy měla být povinnost splněna; řízení o uložení pokuty musí být zahájeno nejdéle do 1 roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo, nebo kdy měla být povinnost splněna.
------------------------------------------------------------------
3) § 275 zákoníku práce.
§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
3a) Zákon č…./2003 Sb., o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, o koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích a o změně zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů,
3b) § 5 odst. 3 zákona č. …./2003 Sb., o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, o koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích a o změně zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.
1) Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích (osmá dílčí směrnice ve smyslu článku 16 odstavce 1 směrnice 89/391/EHS).
2) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
3) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., a zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 185/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
4) Například nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
5) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 95/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 405/2002 Sb. a zákona č. 422/2002 Sb.
6) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb.
7) Například zákoník práce.
8) Například nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
9) § 44 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 59/2001 Sb.
10) § 139b zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
11) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 159/1992 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. .../2003 Sb.
12) § 21 odst. 2 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádí některá ustanovení stavebního zákona.
13) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č 517/2002 Sb.
14) Například § 134 zákoníku práce a nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
15) Například nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a nařízení vlády č. 21/ 2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky.
16) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb. a nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
18) Čl. 49 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.
19 ) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol ( školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb., zákona č. 138/1995 Sb., zákona č. 306/1999 Sb., zákona č. 19/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 284/2002 Sb.
20) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., a zákona č. 147/2001 Sb.
1) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
2) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.