Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Tento předpis byl zrušen s účinností od 1. 1. 2008. Níže je jeho poslední znění před zrušením. Na skutečnosti z doby před zrušením se může dál použít; rozhoduje o tom zrušovací předpis a jeho přechodná ustanovení.

Nařízení, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

178/2001 Sb.
Znění k 15. 4. 2006historické

4 znění

    178
    NAŘÍZENÍ VLÁDY
    ze dne 18. dubna 2001,
    kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci

    ČÁST PRVNÍ

    ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
    § 1
    (1)Tímto nařízením se stanoví v souladu s právem Evropských společenství1) rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, rozsah a bližší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické požadavky na pracovní prostředí a pracoviště.
    (2)Na práce vykonávané
    a)v otevřených a polootevřených pracovištích stánků se vztahují požadavky uvedené v § 3 až 5, § 7 až 12, § 14 až 23, § 24 odst. 1, § 27 a 28 a v přílohách č. 1 až 3, 5 až 9 a 11 k tomuto nařízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak1a), a
    b)jako artistická a umělecká činnost, s výjimkou dílen umělecké výroby, se vztahují požadavky uvedené v § 14, 17, 21 a 28 a v přílohách č. 3 a 11 k tomuto nařízení. Požadavky uvedené v § 2 až 13, § 15 a 16, § 18 až 20, § 22 až 27 a dále v příloze č. 1 částech A, B, D a E, přílohách č. 2 až 5, č. 7 až 10 k tomuto nařízení se na artistickou a uměleckou činnost, s výjimkou dílen umělecké výroby, vztahují přiměřeně. Požadavky uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení se vztahují pouze na dílny umělecké výroby.
    (3)Tímto nařízením nejsou dotčeny obecné technické požadavky na výstavbu1b) a zvláštní požadavky na pracovní prostředí a pracoviště stanovené zvláštními právními předpisy.2)
    (4)Podle tohoto nařízení se hodnotí podmínky ochrany zdraví žáků středních škol včetně učilišť, odborných učilišť, speciálních škol a školských zařízení při práci, která je součástí přípravy na povolání. Pracoviště dalších právnických nebo fyzických osob, které mají oprávnění k činnosti v daném oboru, pokud se na nich provádí příprava žáků na povolání, musí vyhovovat požadavkům tohoto nařízení.
    § 2
    Při zjišťování a hodnocení faktorů pracovních podmínek se postupuje podle tohoto nařízení a zvláštních právních předpisů.3) Není-li zjišťování a hodnocení faktorů pracovních podmínek takto upraveno, postupuje se podle metod obsažených v české technické normě. Při použití jiné metody musí být doloženo, že je z hlediska záchytnosti, přesnosti a reprodukovatelnosti výsledků alespoň ekvivalentní metodě uvedené v české technické normě.

    ČÁST DRUHÁ

    RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK A MINIMÁLNÍ OPATŘENÍ K OCHRANĚ ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ
    § 3
    Osvětlení
    (1)Konstrukce a uspořádání pracovišť se řeší tak, aby bylo zajištěno denní osvětlení pracovišť a byla omezována tepelná zátěž zaměstnanců slunečním zářením. Osvětlovací otvory musí být upraveny tak, aby vnitřní prostory pracoviště byly dostatečně chráněny proti přímému slunečnímu záření. Osvětlení nesmí být příčinou oslňování.
    (2)Osvětlení pracovišť denním, umělým, popřípadě sdruženým osvětlením musí odpovídat nárokům vykonávané práce na zrakovou činnost, pohodu vidění a bezpečnost zaměstnanců v souladu s normovými hodnotami. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.
    (3)Pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení, a předpokládaná doba práce zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za pracovní dobu (dále jen „trvalá práce“), se mohou zřizovat a provozovat jen v případě, že jde o
    a)pracoviště pouze s nočním provozem,
    b)pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu,
    c)pracoviště, jehož účel nebo konstrukce neumožňují zřídit dostačující počet osvětlovacích otvorů,
    d)pracoviště, na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení, které nelze docílit denním světlem, nebo
    e)zajištění ochrany zdraví zaměstnanců před nepříznivými vlivy, jejichž zdrojem je technologie, nebo před pronikáním škodlivin z výrobní nebo jiné činnosti (například velíny).
    (4)Osvětlovací soustavy a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny ve lhůtách odpovídajících nejméně normovým hodnotám a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Okna a osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění. Zaměstnancům musí být umožněno manipulovat s okny, otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat světlíky nebo větrací zařízení z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být zajištěny v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu.
    (5)Pracoviště, na nichž jsou zaměstnanci při výpadku umělého osvětlení vystaveni ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vybavena dostačujícím nouzovým osvětlením.
    § 4
    Tepelná zátěž, zátěž chladem a minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
    (1)Na pracovištích, kde je vykonávána trvalá práce, s výjimkou pracovišť vyžadujících zvláštní tepelné podmínky a pracovišť, na nichž nelze technickými prostředky odstranit tepelnou zátěž z technologie, musí být zajištěno dodržování přípustných mikroklimatických podmínek s výjimkou mimořádně chladných a mimořádně teplých dnů. Za mimořádně chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než -15 °C. Za mimořádně teplý den se považuje den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C. Přípustné mikroklimatické podmínky a způsob jejich stanovení upravuje část A přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
    (2)Na pracovištích, kde jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek v důsledku tepelné zátěže z technologických zdrojů, a na ostatních pracovištích za mimořádně teplých dnů musí být doba výkonu práce upravena tak, aby nebyly překračovány hodnoty dlouhodobě a krátkodobě únosné pracovně tepelné zátěže; tyto hodnoty a doby výkonu práce jsou upraveny v části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
    (3)Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže, způsob jejího hodnocení a doba výkonu práce na pracovištích v podzemí sloužících k dobývání nerostných surovin a k výstavbě podzemních děl hornickým způsobem jsou upraveny v části C přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
    (4)Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku, jsou upraveny v části D přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Pokud při manipulaci s materiálem vyžadující přímý kontakt tepelně nechráněné pokožky rukou teplota tohoto materiálu je 10 °C a nižší, musí být zaměstnancům umožněno prohřívání rukou během této manipulace.
    (5)Práce při teplotách nižších, než jsou minimální teploty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro danou třídu práce, může být vykonávána na otevřených a polootevřených pracovištích a v případech, kdy z technologických důvodů je nezbytné práci provádět v uzavřených prostorách nebo na uzavřených pracovištích, na nichž musí být z technologických důvodů udržována teplota nižší, než je teplota uvedená pro danou třídu práce podle této tabulky.
    (6)K ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících trvalé práce na pracovištích, na nichž je operativní teplota 4 °C a nižší, musí být zřízeny ohřívárny s vybavením pro prohřívání rukou, na pracovištích, na nichž je operativní teplota od 10 °C do 4 °C, musí být zřízeny ohřívárny.
    (7)Ochranný oděv pro práci při teplotách 4 °C a nižších musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, daných teplotou tělesného jádra 36 až 37 °C. Pokud rychlost proudění vzduchu překračuje 1,8 m.s-1, musí být tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu voleny tak, aby byla splněna uvedená podmínka v závislosti na teplotě vzduchu, korigované podle skutečné rychlosti proudění vzduchu na pracovním místě. Jestliže tepelně izolační vlastnosti ochranného oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu, musí být práce přerušována a zaměstnancům musí být umožněn odpočinek v místnostech odpovídajících požadavkům uvedeným v bodu 3 části B přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je uvedena v tabulce v části E přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
    (8)Jestliže teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu poklesne pod 4 °C, musí být zaměstnanci vybaveni vhodným typem rukavic. Vystavení nechráněné kůže vzduchu, jehož teplota korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu je nižší než -20 °C, nesmí překročit 20 minut. Práce nelze vykonávat na pracovištích, na kterých je teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu nižší než -30 °C.
    (9)Vstupy do hal, které se využívají pro trvalou práci a během pracovní doby se otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimě zabezpečeny proti vnikání studeného vzduchu.
    § 5
    Ochranné nápoje
    (1)K ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže či zátěže chladem se poskytují zaměstnancům ochranné nápoje. Ochranné nápoje se poskytují na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byly snadno a bezpečně dostupné. Ochranným nápojem, chránícím před účinky tepelné zátěže, se doplňuje ztráta tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním. Součástí ochranného nápoje mohou být i potravní doplňky3a).
    (2)Ochranné nápoje se poskytují
    a)při trvalé práci zařazené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy práce IIb a vyšší, pokud je vykonávána za podmínek, kdy jsou překračovány v pracovním prostředí maximální přípustné operativní teploty (to max) stanovené v uvedené tabulce pro tuto třídu práce,
    b)když se prokáže měřením, že dochází při dané práci u zaměstnanců ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1,25 litru za osmihodinovou směnu; výpočet ztrát tekutin se provádí vždy, když je práce zařazená podle tabulky č. 2 části A přílohy č. 1 do třídy IIb nebo vyšší vykonávána v pracovním prostředí, v němž je relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 % nebo když práce vyžaduje použití pracovního oděvu, u něhož jsou tepelně izolační vlastnosti vyšší než 1 clo (odpovídá třívrstvému oděvu),
    c)při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud je teplota venkovního vzduchu naměřená ve stínu v časovém rozmezí 10 až 17 hodin vyšší než hodnota to max operativní teploty stanovené pro danou třídu práce v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1,
    d)při trvalé práci na uzavřených pracovištích, kde musí být z technologických důvodů udržována teplota 4 °C a nižší,
    e)při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud jsou nejnižší teploty venkovního vzduchu naměřené v průběhu pracovní odoby nižší než 4 °C.
    (3)Ochranné nápoje podle odstavce 2 písm. a) až c) se poskytují v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin ztracených za směnu potem a dýcháním. Na pracovištích uvedených v odstavci 2 písm. d) a e) se poskytují teplé nápoje v množství alespoň půl litru za směnu.
    (4)Ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné, musí mít vhodnou teplotu a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru. Množství alkoholu v nich nesmí překročit 1 hmotnostní procento; nápoje pro mladistvé nesmí obsahovat alkohol.
    § 6
    Větrání pracoviště
    (1)Na všech pracovištích musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby byly, pokud je to možné, pro zaměstnance zajištěny vyhovující pracovní podmínky, již od počátku pracovní doby. Limitní hodnoty mikroklimatických podmínek jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení. Koncentrace chemických látek a prachu v pracovním ovzduší, jejichž zdrojem není technologický proces, nesmí překračovat 30 % hodnoty jejich přípustných expozičních limitů.
    (2)Nucené větrání musí být použito vždy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců. Požadavky na nucené větrání a místní odsávání jsou stanovené v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
    (3)Plynné chemické látky a aerosoly, které vznikají při činnosti strojů, technických zařízení nebo jiné technologické činnosti, musí být podle technických možností zachyceny přímo u zdroje. Zachycení se provede zakrytím zdroje nebo jeho vybavením místním odsáváním. Místní odsávání musí být v provozu souběžně s technickým výrobním zařízením a musí být zabezpečeno tak, aby při vypnutí odsávacího zařízení bylo souběžně zastaveno technické výrobní zařízení. Při místním odsávání s odvodem vzduchu do venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu tak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na tlakové poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší.
    (4)Vzduch přiváděný na pracoviště vzduchotechnickým zařízením musí obsahovat takový podíl venkovního vzduchu, který postačuje pro snížení koncentrace plynných látek a aerosolů pod hodnoty přípustných expozičních limitů a nejvyšších přípustných koncentrací. Množství přiváděného venkovního vzduchu na 1 zaměstnance však nesmí být nižší než hodnoty uvedené v bodu 1 přílohy č. 4 k tomuto nařízení. Podíl venkovního vzduchu v celkovém množství přiváděného vzduchu přitom nesmí klesnout pod 15 %.
    (5)Na pracovištích se zvláštními nároky na čistotu ovzduší a s počtem zaměstnanců nepřevyšujícím 10 zaměstnanců se připouští snížení podílu venkovního vzduchu v rozsahu stanoveném v bodu 6 přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
    § 7
    Fyzická zátěž a prostorové požadavky související s fyzickou zátěží
    (1)Celková fyzická zátěž zaměstnance nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
    (2)Lokální svalová zátěž nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty stanovené v části B přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Při měření lokální svalové zátěže musí být dodrženy zásady stanovené v části D přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
    (3)Prostorové požadavky na pracoviště a pracovní místo související s fyzickou zátěží zaměstnance jsou upraveny v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
    (4)Pracovní polohy při práci musí splňovat kritéria uvedená v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
    Zdravotní rizika a opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s břemeny
    § 8
    (1)Ruční manipulací s břemeny se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, které v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek zahrnuje zejména možnost poškození páteře zaměstnance.
    (2)Ruční manipulace s břemeny jako rizikový faktor musí být omezována. Pokud je ruční manipulace s břemeny nevyhnutelná, musí být pracoviště uspořádána tak, aby byla manipulace s břemeny co nejbezpečnější a neohrožovala zdraví zaměstnanců. Musí být učiněna vhodná organizační opatření a použity vhodné mechanizační prostředky k omezení rizika, zejména poškození páteře. Podmínky dané práce musí být před jejím zahájením posouzeny a vyhodnoceny zejména po stránce vlastností břemene a musí být přijata opatření především k ochraně bederní páteře před jejím poškozením.
    (3)Zaměstnanci musí být před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemeny seznámeni s všeobecnými údaji a podle možností i s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, o jeho nejtěžší straně a s přesnými údaji o správném uchopení a zacházení s břemeny a s nebezpečím, jemuž mohou být vystaveni při nesprávné ruční manipulaci s břemeny, zejména
    a)s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene,
    b)s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména nedostatek prostoru ve svislém směru, práce na nerovném, kluzkém a vratkém pracovním povrchu a práce v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách,
    c)se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře, zejména příliš častá nebo příliš dlouho trvající fyzická námaha, nedostatečný tělesný odpočinek, nedostatečná doba na zotavení a vnucené tempo práce.
    § 9
    Podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být k ochraně zdraví zaměstnanců pracovní podmínky upraveny zejména vhodnými organizačními opatřeními, vybavením zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky nebo použitím vhodných technických prostředků tak, aby bylo zajištěno vyloučení nebo omezení rizika, především poškození bederní páteře nebo onemocnění pohybového aparátu. Za vhodné technické prostředky se považují mechanická zařízení k vyloučení ruční manipulace s břemeny nebo k jejímu omezení. Nelze-li ruční manipulaci s břemeny nahradit vhodnými technickými prostředky, musí být ruční manipulace řešena s ohledem na hmotnost břemen, četnost a způsoby manipulace s nimi, možnosti jejich uchopení a s ohledem na celosměnový energetický výdej. Přípustné hmotnosti při ruční manipulaci s břemeny jsou stanoveny v části C přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
    § 10
    Práce ve vnuceném tempu, monotónní práce a psychická zátěž související s prací
    (1)Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží
    a)práce ve vnuceném tempu, kterou se rozumí takový způsob práce, při němž si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob,
    b)monotónní práce, kterou se rozumí pracovní činnost, pro niž je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti,
    c)práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení organizmu,
    d)práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci a činnosti, kdy je zaměstnanec vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům,
    e)riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob,
    f)práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu,
    g)práce pouze v nočních směnách.
    (2)Práce uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí být v zájmu omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání alespoň 5–10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností, popřípadě zaměstnanců. Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže je upraveno v části B přílohy č. 7 k tomuto nařízení.
    (3)Mezi faktory zrakové zátěže související s prací náleží
    a)velikost kritického detailu,
    b)náročnost na diskriminaci detailů,
    c)nároky na adaptaci zraku,
    d)nároky na akomodaci a okohybné svaly,
    e)práce za zvláštních světelných podmínek,
    f)používání zvětšovacích přístrojů a
    g)neodstranitelné oslňování.
    Zdravotní rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami a opatření k ochraně zdraví
    § 11
    (1)Prací na zařízeních se zobrazovacími jednotkami se rozumí práce vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti na soustavě zařízení obsahující zobrazovací jednotku, klávesnici či jiné vstupní zařízení, software a další volitelné příslušenství včetně pracovního stolu nebo pracovní plochy, pracovního sedadla a bezprostředního pracovního okolí.
    (2)Hodnocení rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami musí zahrnovat zejména zjištění a vyhodnocení možnosti nepříznivého vlivu této práce na zrak a psychickou zátěž, jakož i možnosti vzniku obtíží pohybového aparátu z nevhodně uspořádaného pracovního místa. Hodnocení rizika musí dále přihlédnout k tomu, že současné působení jednotlivých faktorů může zvyšovat závažnost výsledného působení.
    § 12
    (1)Práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti musí být během pracovní doby přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti, jejichž účelem je snížit pracovní zátěž vyplývající z povahy práce se zobrazovací jednotkou. Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut musí být zařazeny po každých dvou hodinách nepřetržité práce.
    (2)Požadavky na pracoviště se zobrazovacími jednotkami jsou upraveny v příloze č. 7 k tomuto nařízení.
    § 13
    Ustanovení § 11 a 12 se nevztahují na kabiny řidičů pro obsluhu vozidel a strojního zařízení, počítačové systémy v dopravních střediscích, počítačové systémy určené převážně pro veřejné užívání, přenosné systémy používané na pracovišti po omezenou dobu, kalkulátory, registrační zařízení pokladen, zařízení, která mají malou obrazovku určenou pro bezprostřední používání údajů nebo výsledků měření, a psací stroje označované jako psací stroje s okénkem.
    § 14
    Hodnocení zdravotního rizika chemických faktorů a prachu
    (1)Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni účinkům chemických látek a chemických přípravků4) (dále jen „chemické látky“) nebo prachu, které se považují za zdraví škodlivé, zahrnuje
    a)zjištění přítomnosti chemické látky a prachu na pracovišti,
    b)zjištění nebezpečných vlastností chemické látky a prachu, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnanců,
    c)využití údajů z bezpečnostních listů upravených zvláštním právním předpisem,4)
    d)zjištění úrovně, typu a trvání expozice,
    e)popis technologických a pracovních operací s chemickou látkou nebo spojených s vývinem prachu,
    f)využití dat o přípustných expozičních limitech, nejvyšších přípustných koncentracích nebo ukazatelích biologických expozičních testů, zejména přijatých členskými státy Evropské unie,
    g)posouzení účinku opatření, která byla stanovena příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví,
    h)využití závěrů již provedených lékařských prohlídek a vyšetření a dalších informací z dostupných zdrojů.
    (2)Přípustné expoziční limity jsou celosměnové časově vážené průměry koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní době,5) aniž by u nich došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a výkonnosti. Výkyvy koncentrace chemické látky nad hodnotu přípustného expozičního limitu až do hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace musí být v průběhu směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního limitu překročena. Přípustné expoziční limity platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu, a doba výkonu práce nepřesahuje 8 hodin. V případě vyšší plicní ventilace nebo delší doby výkonu práce se přípustné expoziční limity stanoví podle části E přílohy č. 5 k tomuto nařízení.
    (3)Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší jsou koncentrace látek, kterým nesmí být zaměstnanec v žádném časovém úseku pracovní směny vystaven. S ohledem na možnosti chemické analýzy lze při hodnocení pracovního ovzduší porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací dané chemické látky časově vážený průměr koncentrací této chemické látky po dobu nejvýše 10 minut.
    (4)Nejvyšší přípustné koncentrace a přípustné expoziční limity chemických látek, jakož i zásady pro stanovení přípustných expozičních limitů směsí chemických látek a dále základní zásady hodnocení inhalační expozice a strategie měření škodlivin v pracovním ovzduší jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Přípustné expoziční limity pro prach a postup při stanovení azbestových a jiných vláken je upraven v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Inhalační expozicí se rozumí expozice chemickým látkám nebo prachu cestou dýchacího ústrojí. Nadměrnou expozicí se rozumí stav, při kterém v důsledku havárie nebo obdobné nepředvídatelné okolnosti dochází k takovému zvýšení koncentrace látek v pracovním ovzduší, u kterého je pravděpodobnost ohrožení zdraví mimořádně vysoká.
    (5)Hodnocení zdravotního rizika musí být provedeno i s ohledem na další činnosti, jako je například údržba nebo úklid, u nichž lze z jejich povahy předpokládat, že mohou být spojeny s možností značného zvýšení expozice zaměstnanců chemickým látkám nebo prachu. Hodnocení zdravotního rizika musí brát v úvahu též možnost nehod a havárií. Pokud nepostačují dostupná technická opatření k omezení expozice zaměstnanců při takových činnostech a situacích na hygienicky přijatelnou míru, musí být
    a)do doby odstranění příčin situace, která vedla k nadměrné expozici nebo k významnému zvýšení expozice, omezen počet zaměstnanců jen na ty, kteří provádějí nezbytné práce, za účelem odstranění těchto příčin,
    b)zaměstnancům podle písmene a) poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky odpovídající dané chemické látce nebo prachu a očekávané míře expozice,
    c)kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem, jde-li o havárii spojenou s únikem chemických látek do pracovního prostředí a pokud je to účelné vzhledem k povaze uniklých látek a jejich množství. Doba expozice zaměstnanců chemickým látkám, kteří vykonávají v kontrolovaném pásmu nezbytné práce, musí být zkrácena na co nejmenší míru.
    (6)Hygienicky přijatelnou mírou podle odstavce 5 se rozumí snížení rizika na úroveň stanovenou přípustnými expozičními limity a nejvyššími přípustnými koncentracemi.
    (7)Kontrolovaným pásmem se rozumí ucelená a jednoznačně určená část pracoviště, oddělená od ostatního prostoru, viditelně označená a zajištěná tak, aby do ní nemohly vstupovat nepovolané osoby.
    Hodnocení zdravotních rizik plynoucích z expozice olovu a jeho iontových sloučenin a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
    § 15
    (1)Při práci s olovem nebo látkou obsahující olovo, při které může dojít k absorbci olova do lidského organizmu, musí být určen způsob a míra expozice zaměstnanců olovu. Postup a výsledky hodnocení expozice musí být konzultovány se zaměstnanci nebo jejich zástupci. Příkladový seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu, a metoda hodnocení expozice olovu jsou upraveny v příloze č. 8 k tomuto nařízení.
    (2)Jestliže posouzení expozice podle odstavce 1 prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než jedna třetina přípustného expozičního limitu 50 µg.m-3, ale je nižší než tento přípustný expoziční limit, musí být vyšetřena u exponovaných zaměstnanců hladina olova v krvi (dále jen „plumbaemie“). Pokud je plumbaemie u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 300 µg Pb.l-1 krve a nižší než 400 µg Pb.l-1 krve, musí být o tom informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci a musí být přijata opatření pro minimalizaci rizika způsobeného vstupem olova do organizmu. Měření koncentrace olova v ovzduší a biologické monitorování expozice zaměstnanců musí být prováděno alespoň jedenkrát za rok. Biologické monitorování musí vždy zahrnovat stanovení plumbaemie.
    (3)Jestliže posouzení expozice prokáže, že koncentrace olova ve vzduchu je vyšší než přípustný expoziční limit 50 µg.m-3 a plumbaemie je u jednotlivých vyšetřených zaměstnanců vyšší než 400 µg Pb.l-1 krve, musí být informováni zaměstnanci nebo jejich zástupci o riziku a o opatřeních přijatých k jeho minimalizaci, koncentrace olova v ovzduší musí být monitorována každé 3 měsíce a plumbaemie u zaměstnanců stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců.
    (4)Při opakovaně zjišťovaném překračování biologických limitů expozice musí být zajištěny preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, které musí být u každého jednotlivce uzavřeny posouzením jeho zdravotní způsobilosti k práci při dané expozici. Frekvenci vyšetřování plumbaemie u zaměstnanců, stejně jako případné vyřazení zaměstnance z expozice olovu a jeho návrat k práci, spojené s expozicí, stanoví lékař závodní preventivní péče. U zaměstnance, který je vyřazen z práce spojené s expozicí olovu na podkladě posudku lékaře závodní preventivní péče, musí být vyšetřována plumbaemie po celou dobu jeho vyřazení každý měsíc.
    (5)Hodnocení expozice musí být revidováno vždy, když vznikne podezření, že je dosavadní hodnocení nesprávné, nebo došlo-li na pracovišti ke změně technologie či použitých materiálů.
    (6)Četnost měření koncentrace olova v ovzduší a vyšetřování plumbaemie mohou být prováděny jen jednou za rok tehdy, když nedošlo k žádné změně materiálů a podmínek expozice a koncentrace olova v ovzduší ve dvou po sobě jdoucích měřeních nepřesáhly přípustný expoziční limit 50 µg.m-3 ani nejvyšší přípustnou koncentraci 200 µg.m-3 nebo nebylo-li u žádného zaměstnance zjištěno překročení limitní hodnoty plumbaemie.
    § 16
    (1)Pokud je v pracovním ovzduší překračována hodnota přípustného expozičního limitu olova, musí být zjištěn důvod tohoto překročení a přijata příslušná opatření k nápravě, jakož i ověřena jejich účinnost kontrolním měřením koncentrace olova ve vzduchu. Lékař závodní preventivní péče posoudí, zda je třeba neprodleně provést stanovení biologických ukazatelů u zaměstnanců exponovaných olovu.
    (2)Tam, kde účinná opatření k omezení expozice nemohou být přijata vzhledem k jejich povaze či náročnosti během 1 měsíce a další stanovení koncentrací olova ve vzduchu prokazují, že jsou hodnoty přípustného expozičního limitu stále překračovány, nesmí se na pracovišti pokračovat v práci, dokud nejsou provedena náhradní opatření pro ochranu zdraví zaměstnanců. Pokud je jejich nezbytnou součástí ochrana dýchacích cest vhodnými osobními ochrannými pracovními prostředky, nelze tento způsob ochrany považovat za trvalé opatření a jeho užití musí být u každého zaměstnance omezeno na nezbytnou dobu.
    (3)Při nehodách, které mohou vést k nadměrné expozici zaměstnanců olovu, musí být provedena opatření upravená v § 14 odst. 5.
    (4)Při pracích, u kterých se dá předpokládat, že bude překročena hodnota přípustného expozičního limitu nebo nejvýše přípustná koncentrace olova v pracovním ovzduší (§ 15), a u nichž technická opatření pro omezení koncentrace ve vzduchu nejsou rozumně dosažitelná,6) určí zaměstnavatel po konzultaci se zaměstnanci nebo jejich zástupci opatření potřebná pro zajištění ochrany zaměstnanců před započetím těchto prací.
    (5)Je-li u zaměstnance zjištěno překročení hodnoty plumbaemie 400 µg Pb.l-1, musí být neprodleně provedena opatření potřebná ke zjištění příčin tohoto překročení a k jejich odstranění. Zaměstnanec může být na podkladě posouzení lékaře závodní preventivní péče převeden na jinou práci spojenou s menší expozicí olovu a podrobovat se častějším lékařským vyšetřením.
    (6)Pro omezení rizika vstupu olova do organismu musí být zajištěn vyčleněný prostor, v němž zaměstnanci mohou jíst, pít a kouřit, aniž jsou vystaveni riziku kontaminace olovem. Zejména v horkých provozech, kde musí zaměstnanci častěji pít, musí být zajištěna pitná voda nebo jiné nápoje, které nejsou kontaminovány olovem. Zaměstnanci musí být vybaveni vyhovujícím ochranným oděvem pro práci s olovem a dalšími potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky. Ochranný oděv musí být uložen odděleně od civilního oděvu. Čištění může být prováděno jen v prádelnách nebo čistírnách, které jsou pro tento druh práce určeny a vybaveny, pokud zaměstnavatel sám nemá možnost takového praní nebo čištění. Při převážení musí být ochranný oděv uložen v uzavřených kontejnerech.
    § 17
    Chemické karcinogeny, pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity a mutageny
    (1)Chemické karcinogeny a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity a mutageny jsou chemické látky a pracovní procesy uvedené v příloze č. 9 k tomuto nařízení. Chemickými karcinogeny jsou i další chemické látky označené podle zvláštního právního předpisu7) větou R 45 nebo R 49, dále cytostatika a prach tvrdých dřev. Mutageny jsou chemické látky uvedené v příloze č. 9 k tomuto nařízení a další látky označené podle zvláštního právního předpisu7) větou R 46.
    (2)Za chemické karcinogeny nebo mutageny se považují i chemické přípravky, které obsahují 0,1 % nebo vyšší podíl chemických látek uvedených v odstavci 1, pokud jejich klasifikace není upravena zvláštním právním předpisem jinak.7)
    § 18
    Hodnocení zdravotního rizika
    Pokud může být jakákoli činnost spojena s expozicí zaměstnance chemickým karcinogenům nebo mutagenům, musí být stanoveny typ, výše a trvání této expozice, aby mohla být vyhodnocena veškerá nebezpečí pro zdraví zaměstnanců a stanovena odpovídající opatření. Hodnocení se opakuje pravidelně alespoň jedenkrát ročně a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, která může mít vliv na výši expozice zaměstnance chemickým karcinogenům nebo mutagenům. Při hodnocení výše rizika musí být zhodnoceny všechny cesty expozice zaměstnance včetně vstřebávání kůží a další skutečnosti, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance.
    § 19
    Opatření k ochraně zdraví při práci s chemickými karcinogeny nebo mutageny
    (1)Zaměstnavatel musí omezit, pokud je to technicky možné, používání karcinogenů a mutagenů na pracovištích zejména použitím látek, přípravků nebo postupů, které nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví.
    (2)Jestliže z výsledků hodnocení expozice karcinogenům nebo mutagenům vyplyne, že je riziko pro zdraví zaměstnanců významné, a nelze-li karcinogeny a mutageny z technických důvodů nahradit látkami, přípravky nebo uplatněním postupů, které nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné pro zdraví, musí zaměstnavatel zajistit, aby výroba nebo používání karcinogenů a mutagenů byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v uzavřeném systému. Není-li uplatnění uzavřeného systému technicky možné, musí zaměstnavatel zajistit, aby byla snížena expozice zaměstnanců na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň.
    (3)Kdekoliv je používán chemický karcinogen nebo mutagen, musí zaměstnavatel provést tato ochranná opatření:
    a)omezit množství karcinogenu nebo mutagenu na pracovišti,
    b)omezit počet exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší míru,
    c)upravit pracovní procesy a jejich technologické řízení tak, aby bylo možné vyloučit nebo minimalizovat únik karcinogenů nebo mutagenů na pracoviště,
    d)zachycovat chemické karcinogeny a mutageny u zdroje, zajistit místní odsávání a celkové větrání, které musí být řešeno tak, aby bylo slučitelné s požadavky na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí,
    e)zabezpečit vhodné analytické postupy pro měření karcinogenů a mutagenů v pracovním prostředí, zvláště pro včasnou detekci nadměrných expozic v důsledku nepředvídatelné události nebo havárie,
    f)používat vhodné pracovní postupy a metody práce,
    g)poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky podle zvláštního právního předpisu,8)
    h)zabezpečit oddělené uložení pracovních a ochranných oděvů a občanského oblečení zaměstnanců; řádné skladování pracovních a ochranných oděvů na místě k tomu určeném, kontrolu jejich funkčnosti a čištění před a po každém použití,
    i)zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlah, stěn a povrchů pracoviště,
    j)vypracovat havarijní plány pro případ mimořádné situace, která může mít za následek nadměrnou expozici chemickým karcinogenům nebo mutagenům; informovat zaměstnance nebo jejich zástupce o nadměrných expozicích, jejich příčinách a opatřeních k nápravě,
    k)zajistit prostředky pro bezpečné skladování, uchovávání, přepravu a zacházení s chemickými karcinogeny a mutageny včetně používání těsně uzavřených kontejnerů; zařízení, kontejnery a obaly, které obsahují karcinogeny nebo mutageny, jasně, čitelně a viditelně označit způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem,4)
    l)viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití a kouření na pracovištích, kde je riziko kontaminace karcinogeny nebo mutageny; pro účely jídla a pití vyhradit zvláštní prostory,
    m)zajistit pro zaměstnance sanitární a pomocná zařízení s odpovídajícím vybavením a provedením,
    n)zajistit a ověřovat znalosti zaměstnanců o právních předpisech vydaných k ochraně zdraví,
    o)zajistit pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnanců.
    (4)Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o neočekávaných příhodách a nehodách, při nichž může dojít k jejich nadměrné expozici. Do doby, než jsou odstraněny příčiny nadměrné expozice a nastane normální stav,
    a)mají do postiženého prostoru přístup pouze zaměstnanci provádějící opravy a jiné nezbytné práce,
    b)těmto zaměstnancům musí být poskytnuty ochranné oděvy a osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacího ústrojí, které musí používat,
    c)trvání expozice každého z těchto zaměstnanců musí být omezeno na co nejkratší nezbytně nutnou dobu,
    d)zaměstnanci, kteří nejsou vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky, uvedenými v písmenu b), nesmí do postiženého prostoru vstupovat.
    (5)Při určitých činnostech, například při údržbě, u nichž lze z jejich povahy usuzovat, že mohou být spojeny s významně zvýšenou expozicí zaměstnanců, jejíž omezení již není možné technickými prostředky,
    a)stanoví zaměstnavatel opatření potřebná ke zkrácení doby expozice a k ochraně zdraví zaměstnanců při těchto činnostech po konzultaci se zaměstnanci nebo jejich zástupci,
    b)musí být exponovaným zaměstnancům poskytnuty ochranné oděvy a osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně dýchacího ústrojí, které musí používat po celou dobu trvání zvýšené expozice; tato doba však musí být u každého zaměstnance omezena na nezbytnou míru,
    c)musí být řádně označen prostor, v němž se provádějí uvedené činnosti, instalováno varovné upozornění o možném překročení limitní hodnoty azbestu, a musí do něho být zamezen přístup nepovolaným osobám.
    § 20
    (1)Kontrolované pásmo se zřizuje, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny a mutageny skupiny 1, a jde-li o pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity, uvedenými v příloze č. 9 k tomuto nařízení. V laboratořích se zřizuje kontrolované pásmo, jsou-li chemické karcinogeny skupiny 1 používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely kalibrace. Při pracích s dalšími chemickými karcinogeny označenými ve smyslu zvláštního právního předpisu7) větou R 45 nebo R 49 nebo při pracích s mutageny označenými větou R 46, jakož i při pracích spojených s expozicí prachu tvrdých dřev se zřizuje kontrolované pásmo tehdy, jsou-li tyto práce zařazeny podle zvláštního právního předpisu9) do kategorie třetí nebo čtvrté.
    (2)Jde-li o látky, které mohou být významně vstřebávány pokožkou, zahrnují se do kontrolovaného pásma i příslušející sanitární zařízení.
    (3)Kontrolované pásmo podle odstavce 1 se nezřizuje na pracovištích zdravotnických zařízení, s výjimkou pracovišť přípravy roztoků cytostatik.
    § 21
    Ochrana zdraví při práci s azbestem a jiných pracích, které mohou být zdrojem expozice azbestu
    (1)Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou:
    a)aktinolit CAS č. 77536-66-4,
    b)amosit CAS č. 12172-73-5,
    c)antofylit CAS č. 77536-67-5,
    d)chrysotil CAS č. 12001-29-5,
    e)krokydolit CAS č. 12001-28-4,
    f)tremolit CAS č. 77536-68-6.
    (2)Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnanců azbestu je početní koncentrace vláken o rozměrech délka větší než 5 μm, průměr menší než 3 μm a poměr délky k průměru větší než 3 : 1 v pracovním ovzduší.
    (3)Při práci s azbestem musí být dodržována opatření k ochraně zdraví podle § 19, a to v rozsahu odpovídajícím jeho fyzikálním a chemickým vlastnostem. Pro tyto práce se zřizuje kontrolované pásmo obdobně podle § 14 odst. 7.
    (4)Koncentrace azbestu v pracovním ovzduší musí být snížena na co nejmenší rozumně dosažitelnou míru, vždy však na hodnotu nižší, než je hodnota přípustných expozičních limitů stanovená pro daný druh azbestu v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
    (5)Měření a hodnocení azbestu v ovzduší pracovišť se provádí způsobem stanoveným v příloze č. 3 k tomuto nařízení, a to nejméně každé 3 měsíce a vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny, která může ovlivnit expozici zaměstnanců. Četnost měření může být snížena na jedno za rok, nedošlo-li k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného expozičního limitu.
    (6)Při odstraňování staveb nebo jejich částí, v nichž byly použity stavební materiály obsahující azbest, musí být dodržena tato opatření k ochraně zdraví zaměstnanců:
    a)technologické postupy používané při zacházení se stavebními materiály obsahujícími azbest musí být upraveny tak, aby se předcházelo uvolňování azbestového prachu do ovzduší,
    b)azbest a materiály obsahující azbest musí být odstraněny, je-li to možné, před prováděním prací,
    c)s odpadem obsahujícím azbest se nakládá jako s nebezpečným odpadem. Odpad z materiálů obsahujících azbest musí být sbírán a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a v neprodyšně utěsněných obalech opatřených štítkem obsahujícím upozornění, že obsahují azbest; to se nevztahuje na těžbu azbestu,
    d)prostor, v němž se provádí odstraňování staveb nebo jejich částí, musí být vymezen kontrolovaným pásmem; v kontrolovaném pásmu nelze jíst, pít ani kouřit; pro tyto účely musí být vyhrazeno a řádně označeno místo, které není kontaminováno azbestem,
    e)zaměstnanci v kontrolovaném pásmu musejí být vybaveni ochranným oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím. Ochranný oděv musí být ukládán odděleně od občanského oděvu na místě k tomu určeném a řádně označeném; po každém použití musí být provedena kontrola, zda není ochranný oděv poškozen, a musí být vyčištěn. Je-li ochranný oděv poškozen, musí být před dalším použitím opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo výměny poškozené části nelze ochranný oděv znovu použít. Ochranný oděv zůstává na označeném místě u zaměstnavatele. Pokud je prán nebo čištěn mimo podnik zaměstnavatele, přepravuje se v uzavřených kontejnerech,
    f)pro zaměstnance musí být zajištěny umývárny, sprchy a další sanitární zařízení a pomocná zařízení potřebná s ohledem na povahu práce,
    g)musí být vypracován plán prací obsahující údaje o
    1.místu vykonávané práce,
    2.povaze a pravděpodobném trvání práce,
    3.metodách používaných pro práce s materiály obsahujícími azbest,
    4.zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměstnanců vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti pracoviště,
    5.opatřeních k ochraně zdraví při práci,
    h)po odstranění příčin nadměrné expozice provede zaměstnavatel kontrolní měření odpovídající vlastnostem dané látky a povaze příčin nadměrné expozice.
    (7)Opatření uvedená v odstavci 6 písm. a), c), d), e), f) a h) se vztahují i na jiné práce, které mohou být zdrojem expozice azbestu.
    (8)Pro zaměstnance, kteří jsou nebo mohou být exponováni azbestu nebo prachu z materiálů obsahujících azbest, musí být zajištěno bezplatné školení v pravidelných intervalech, které umožní získávání znalostí a dovedností k uplatňování správné prevence k ochraně zdraví při práci, a to zejména o
    a)vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví včetně součinného účinku kouření,
    b)typech výrobků nebo materiálů, které mohou obsahovat azbest,
    c)činnostech, u nichž je pravděpodobnost expozice azbestu,
    d)významu kontrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci expozice azbestu,
    e)bezpečných pracovních postupech a ochranných opatřeních a kontrole jejich dodržování,
    f)výběru vhodného ochranného pracovního prostředku k ochraně dýchacích cest včetně podmínek k jeho používání,
    g)správných pracovních postupech při nadměrné nebo zvýšené expozici v důsledku havárie nebo náhlého úniku během údržby či opravy,
    h)pracovních postupech při dekontaminaci prostor zasažených prachem obsahujícím azbest,
    i)správném postupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího azbest,
    j)rozsahu preventivní lékařské péče u zaměstnanců exponovaných azbestu.
    (9)Hlášení o pracích, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu, musí obsahovat náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem.9)
    (10)Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti osob a podmínky pro zacházení s azbestem stanovené zvláštním právním předpisem.4)
    § 22
    Biologické činitele
    (1)Biologickými činiteli jsou všechny mikroorganismy, buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou vyvolat infekční onemocnění a alergické nebo toxické projevy. Pod pojmem mikroorganismus se rozumí mikrobiologický objekt buněčný nebo nebuněčný, schopný replikace nebo přenosu genetického materiálu. Pod pojmem buněčná kultura se rozumí buňky pocházející z mnohobuněčného organismu, které rostou in vitro.
    (2)Biologické činitele se třídí podle míry rizika infekce do 4 skupin, a to
    a)biologický činitel skupiny 1, u něhož není pravděpodobné, že by mohl způsobit onemocnění člověka,
    b)biologický činitel skupiny 2, který může způsobit onemocnění člověka a může být nebezpečím pro zaměstnance. Je však nepravděpodobné, že by se rozšířil do prostředí mimo pracoviště. Obvykle je dostupná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění,
    c)biologický činitel skupiny 3, který může způsobit závažné onemocnění člověka a představuje závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí z hlediska možnosti rozšíření do prostředí mimo pracoviště. Obvykle je dostupná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění,
    d)biologický činitel skupiny 4, který způsobuje u člověka závažné onemocnění a představuje závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí rozšíření do prostředí mimo pracoviště, přičemž obvykle není dostupná žádná účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění.
    (3)Seznam biologických činitelů s jejich zařazením do skupin je uveden v příloze č. 10 k tomuto nařízení.
    § 23
    Hodnocení zdravotního rizika při práci s biologickými činiteli
    (1)Při jakékoliv činnosti, která může být spojena s expozicí zaměstnanců biologickým činitelům, musí být stanovena povaha, míra a doba expozice tak, aby bylo možné zhodnotit veškerá rizika pro zdraví zaměstnanců a rozhodnout o nezbytných opatřeních k ochraně jejich zdraví.
    (2)Při činnostech, které zahrnují expozici několika skupinám biologických činitelů, musí být vyhodnoceno riziko na základě nebezpečí, které představují všechny přítomné biologické činitele, přičemž míru rizika vyjádřenou zařazením práce do kategorie druhé, třetí nebo čtvrté podle zvláštního právního předpisu9) určuje nejnebezpečnější činitel.
    (3)Hodnocení musí být obnovováno vždy, kdykoliv dojde ke změně podmínek, která může mít vliv na expozici zaměstnanců biologickým činitelům.
    (4)Hodnocení musí vycházet ze všech dostupných informací včetně údajů o
    a)zařazení biologických činitelů, které jsou nebo by mohli být nebezpeční pro lidské zdraví, do skupiny podle seznamu uvedeného v příloze č. 10 k tomuto nařízení,
    b)doporučení kompetentních institucí k ochraně zdraví zaměstnanců při práci s některým biologickým činitelem, při níž jsou nebo mohou být vystaveni tomuto činiteli,
    c)onemocněních souvisejících s prací, jimiž mohou být zaměstnanci postiženi,
    d)potenciálních senzibilizujících nebo toxických účincích, které se mohou vyskytnout u zaměstnanců jako důsledek práce,
    e)výskytu nemocí z povolání u zaměstnanců.
    § 24
    Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
    (1)Jestliže z výsledků hodnocení rizika vyplývá, že expozice nebo potenciální expozice se týká biologického činitele skupiny 1, není třeba uplatňovat zvláštní specifické požadavky na ochranu zdraví zaměstnance, ale musí být dodržovány obecné požadavky ochrany zdraví při práci.
    (2)Jestliže se při hodnocení prací prokáže, že nejsou spojeny s vědomým záměrem zacházet s biologickými činiteli, ale možnou expozici těmto činitelům nelze vyloučit při činnostech spojených s prací
    a)v zařízeních na výrobu potravin,
    b)v zemědělství,
    c)při nichž dochází ke kontaktu se zvířaty nebo produkty zvířecího původu,
    d)ve zdravotnictví včetně prosektur,
    e)v klinických, veterinárních a diagnostických laboratořích, s výjimkou diagnostických mikrobiologických laboratoří, neboť práce zde vykonávané náleží svým charakterem mezi činnosti s vědomým záměrem pracovat s biologickými činiteli skupin 2 až 4,
    f)v zařízeních na odstraňování odpadu, nebo
    g)v zařízeních na čištění odpadních vod,
    se uplatňují požadavky ochrany zdraví obdobně jako při práci spojené s vědomým záměrem vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4 až do doby, než výsledky hodnocení prokáží, že tato opatření není třeba činit.
    (3)Dovoluje-li to povaha činnosti, je nutno se používání nebezpečného biologického činitele vyhnout a nahradit ho biologickým činitelem, který podle současného stavu poznání není v podmínkách, v nichž je používán, nebezpečný, případně je méně nebezpečný pro zdraví zaměstnanců.
    (4)Pokud z výsledků hodnocení vyplývá, že je práce s biologickými činiteli spojena s rizikem, musí být expozice zaměstnanců zamezena. Pokud to není technicky proveditelné, musí být riziko expozice sníženo na úroveň potřebnou k ochraně zdraví zaměstnanců. Za tím účelem se uplatňují tato opatření k ochraně zdraví zaměstnanců:
    a)udržování počtu exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší možné úrovni,
    b)úprava pracovních procesů a technických ochranných opatření, která směřují k vyloučení nebo minimalizaci úniku biologických činitelů do pracovního prostředí,
    c)používání osobních ochranných pracovních prostředků, nelze-li jiným způsobem vyloučit expozici,
    d)hygienická opatření, jejichž cílem je prevence nebo snížení nahodilého přenosu nebo úniku biologického činitele z pracoviště,
    e)označování pracovišť na kterých jsou vykonávány práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4 zařazené podle zvláštního právního předpisu9) do kategorie třetí nebo čtvrté, značkou pro biologické riziko; vzor bezpečnostní značky je upraven v příloze č. 10 k tomuto nařízení,
    f)zjišťování přítomnosti používaných biologických činitelů mimo uzavřený systém, pokud jsou potřebné testy účelné a technicky proveditelné,
    g)zajištění prostředků včetně bezpečných a identifikovatelných kontejnerů (popřípadě i příslušně upravených) pro snadné shromažďování, ukládání a likvidaci odpadu zaměstnanci,
    h)úpravy nutné pro bezpečnou manipulaci s biologickými činiteli a jejich přepravu v rámci pracoviště.
    (5)Při činnostech, zařazených podle zvláštního právního předpisu9) do třetí a čtvrté kategorie, se zřizuje kontrolované pásmo obdobně, jak je vymezeno v § 14 odst. 7, a to v případě, že je při těchto činnostech vědomý záměr vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4. U činností spojených s vědomým záměrem vykonávat práce s biologickými činiteli skupin 2 až 4 se postupuje podle zvláštního právního předpisu9a).
    (6)Při všech činnostech, které jsou spojeny s možností ohrožení zdraví zaměstnanců biologickými činiteli, musí opatření k ochraně zdraví zaměstnanců zahrnovat
    a)zákaz jídla, pití a kouření v pracovních prostorech, kde je nebezpečí kontaminace biologickými činiteli, a zákaz vstupu v osobních ochranných pracovních prostředcích mimo vymezená pracoviště,
    b)zajištění sanitárních zařízení odpovídajících povaze provozu,
    c)poskytování ochranných oděvů a jiných osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancům,
    d)ukládání osobních ochranných pracovních prostředků na místě k tomu určeném, jakož i jejich kontrolu, čištění a dezinfekci, pokud možno před každým použitím, avšak vždy po použití; opravu vadných osobních ochranných pracovních prostředků nebo jejich výměnu před dalším použitím,
    e)vypracování postupů pro bezpečné odebírání, manipulaci a zpracování vzorků materiálů lidského nebo živočišného původu,
    f)odstraňování pracovních oděvů a osobních ochranných pracovních prostředků, které mohou být kontaminovány biologickými činiteli v prostoru pracoviště; předtím, než se přikročí k jejich dekontaminaci nebo vyčištění, popřípadě k jejich zničení, se uloží odděleně od ostatního šatstva,
    g)vybavení pracoviště písemnou instrukcí obsahující minimálně postup při závažné havárii nebo nehodě při manipulaci s biologickými činiteli a vždy, jde-li o práce nebo jakékoliv manipulace s biologickými činiteli skupiny 4,
    h)očkování, pokud je účelné, zvláště těch zaměstnanců, kteří nejsou imunní vůči biologickým činitelům, jimž jsou nebo mohou být vystaveni,
    i)informování zaměstnanců nebo jejich zástupců o každé havárii nebo nehodě při manipulaci s biologickými činiteli.
    § 25
    Další opatření k ochraně zdraví zaměstnanců ve zdravotnických a veterinárních zařízeních
    (1)Při hodnocení rizika biologických činitelů ve zdravotnických a veterinárních zařízeních musí být věnována zvláštní pozornost nebezpečí představovanému biologickými činiteli, o kterých je známo, že jsou nebo je u nich podezření, že mohou být přítomny u lidí, zvířat anebo v materiálech nebo vzorcích, které jsou jim odebírány, jakož i dalším rizikům daným povahou práce v těchto zařízeních.
    (2)V zařízeních uvedených v odstavci 1 musí být
    a)stanoveny vhodné postupy dekontaminace a dezinfekce,
    b)užívány postupy umožňující bezpečnou manipulaci s kontaminovaným odpadem a jeho bezpečnou likvidaci.
    (3)V zařízeních určených pro izolaci pacientů, u nichž jsou příčinou onemocnění biologičtí činitelé skupiny 3 nebo 4 nebo u nichž je podezření na tuto infekci, a v zařízeních pro izolaci takto infikovaných nebo nemocných zvířat musí být zajištěna k minimalizaci rizika opatření odpovídající dané skupině biologických činitelů podle tabulky č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení.
    § 26
    Zvláštní opatření v průmyslových procesech, laboratořích a prostorách pro chov laboratorních zvířat
    (1)V laboratořích a v místnostech pro laboratorní zvířata, která byla záměrně infikována biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4 nebo která jsou jejich nosiči, popřípadě jsou v tomto ohledu podezřelá, musí být přijata tato opatření:
    a)laboratoře, jejichž činnost zahrnuje manipulaci s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4 pro účely výzkumu, vývoje, výuky nebo diagnostiky, musí v zájmu omezení rizika infekce odpovídat požadavkům na izolaci provozu uvedeným v tabulce č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení,
    b)v návaznosti na vyhodnocení zdravotních rizik podle § 23 a po zajištění materiálních a technických požadavků na izolaci, které odpovídají daným biologickým činitelům a míře rizika, se stanoví další opatření v souladu s požadavky upravenými v tabulce č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení. Činnosti zahrnující manipulaci s biologickými činiteli smějí být vykonávány, jde-li o biologické činitele skupin 2, 3 nebo 4, pouze v pracovních prostorech odpovídajících alespoň požadavkům uvedeným pro danou skupinu v tabulce č. 1 přílohy č. 10 k tomuto nařízení,
    c)laboratoře, v nichž se zachází s materiálem, u kterého není jisté, zda neobsahuje biologické činitele, kteří mohou být nebezpeční pro zdraví člověka, ale jejichž činnost není přímo zaměřena na práce s biologickými činiteli, jako je například jejich kultivace, musí odpovídat alespoň požadavkům pro pracoviště s biologickými činiteli zařazenými do skupiny 2. Úroveň zabezpečení těchto laboratoří musí odpovídat skupině 3 nebo 4, pokud je podezření, že je to zapotřebí, a orgán ochrany veřejného zdraví na základě zvláštního právního předpisu nestanoví jinak.10)
    (2)Při průmyslových procesech, při nichž se používají biologičtí činitelé skupin 2, 3 nebo 4, musí úroveň opatření k ochraně zdraví zaměstnanců odpovídat zásadám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a dále musí být zajištěna tato opatření:
    a)izolace procesů podle požadavků uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 10 k tomuto nařízení,
    b)při všech činnostech spojených s používáním biologických činitelů, při nichž nelze s konečnou platností vyhodnotit rizika pro zdraví zaměstnanců, avšak je podezření, že mohou být při zamýšlené činnosti významná, smějí být potřebné práce vykonávány pouze na pracovištích odpovídajících požadavkům uvedeným v tabulce č. 2 přílohy č. 10 k tomuto nařízení pro skupinu 3.
    O dalších opatřeních může na podkladě vyhodnocení rizika rozhodnout na základě zvláštního právního předpisu orgán ochrany veřejného zdraví.11)
    § 27
    Opatření k ochraně zdraví zaměstnanců při používání osobních ochranných pracovních prostředků
    Pokud je při trvalé práci, zařazené jako rizikové, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikových faktorů stanovených tímto nařízením nebo jiným právním předpisem3) a pokud to povaha ochranného pracovního prostředku vyžaduje, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit osobní ochranný pracovní prostředek. Počet bezpečnostních přestávek a jejich trvání se upravuje podle charakteru práce a pracovních podmínek a druhu osobního ochranného pracovního prostředku. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity.

    ČÁST TŘETÍ

    HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA VYBAVENÍ PRACOVIŠŤ
    § 28
    Zásobování vodou
    (1)Objekty určené pro pracovní činnost musí být zásobeny pitnou vodou1) v množství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění první pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.1a) Na pracovištích s rizikem infekce a na pracovištích, na nichž se pracuje s látkami, které mohou poškodit zdraví zaměstnanců, zejména s látkami působícími dráždění pokožky, senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami, s biologickými činiteli a s karcinogeny a mutageny, a při činnostech epidemiologicky závažných, musí být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha práce na těchto pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro činnosti epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou. Pokud je využívána k zajištění osobní hygieny zaměstnanců na pracovištích tekoucí voda, která není připravována z vody pitné, musí odpovídat hygienickým požadavkům podle zvláštního právního předpisu.18)
    (2)Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít alespoň 32 °C.
    § 29
    Sanitární a pomocná zařízení
    (1)Sanitárními zařízeními se rozumí šatny, umývárny, sprchy a záchody. Pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi, zařízení na sušení pracovních oděvů, ohřívárny, místnosti pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce, prostor pro poskytování první pomoci a prostory pro uskladnění úklidových prostředků.
    (2)Pracoviště musí být vybavena sanitárními a pomocnými zařízeními v rozsahu upraveném přílohou č. 11 k tomuto nařízení.

    ČÁST ČTVRTÁ

    PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
    § 30
    Na pracoviště uvedená v části B přílohy č. 6 k tomuto nařízení a zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se nevztahují požadavky na světlé výšky uvedené v části A přílohy č. 6 k tomuto nařízení.
    § 31
    Pracoviště zřízená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení je nutno nejpozději do 1. ledna 2004 uvést do souladu s požadavky na
    a)stavební oddělení prostor určených pro zřízení kontrolovaného pásma, ve kterých se vykonává vědomá práce s biologickými činiteli zařazenými do skupin 2 až 4 uvedenými v seznamu biologických činitelů v příloze č. 10 k tomuto nařízení,
    b)zajištění teploty uvedené v části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení,
    c)oddělené ukládání občanského a pracovního i ochranného oděvu, jde-li o činnosti epidemiologicky závažné uvedené v bodě 4 písm. e) části A přílohy č. 11 k tomuto nařízení.
    § 32
    Účinnost
    Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
    Předseda vlády:
    Ing. Zeman v. r.
    Ministr zdravotnictví:
    prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
    Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
    Mikroklimatické podmínky

    Část A

    Přípustné hodnoty a hodnocení mikroklimatických podmínek z hlediska ochrany veřejného zdraví
    1.Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána charakterem a intenzitou vykonávané práce.
    2.Při hodnocení mikroklimatických podmínek se vychází z těchto zásad
    2.1 tepelná produkce organizmu se pokládá pro účely tohoto nařízení za rovnou energetickému výdeji,
    2.2 stanovení energetického výdeje je pro tyto účely přípustné z tabelárních hodnot, jestliže nejsou známé hodnoty energetického výdeje, je možno zařadit posuzovanou práci do tříd práce podle příkladových činností uvedených v tabulce č. 1,
    2.3 energetický výdej (M) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj. v hodnotách zahrnujících i bazální metabolizmus (BM). Jednotkou je (W), resp. v přepočtu na 1 m2 tělesného povrchu (W.m-2),
    2.4 činnosti se zařazují do tříd práce (tabulka č. 1) podle průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej vypočítá jako časově vážený průměr z hodnot energetického výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní a vedlejší. V případě, že doba trvání vedlejší činnosti přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě činnosti samostatně.
    Tabulka č. 1:
    Třídy práce podle celkového (brutto) průměrného energetického výdeje
    Třída prácePříklady činnostíM (W.m-2)
    IPráce vsedě s minimální pohybovou aktivitou (kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech), práce vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží (psaní na stroji, práce s PC, jednoduché šití, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů).≤ 80
    IIaVýstupní kontrola, řízení osobního vozidla za běžných provozních podmínek.
    Práce vstoje občasně spojená s pomalou chůzi po rovné podlaze s přenášením lehkých břemen nebo překonáváním malých odporů (vaření, strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, prodavači).
    81 až 105
    IIbPráce vsedě s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou (dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu, řidiči nákladních vozidel, traktorů, autobusů, trolejbusů a ostatních drážních vozidel).
    Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg (prodavači při silné frekvenci zákazníků, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků).
    106 až 130
    IIIaPráce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze, (údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, vystroj ování vnitřku karoserií v automobilovém průmyslu, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu).131 až 160
    IIIbPráce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, (práce ve stavebnictví - kladení cihel při tradiční výstavbě, skládání cihel, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla – výroba velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství).161 až 200
    IVaPráce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou a dvojmužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole – chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny).201 až 250
    IVbPráce spojená s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (práce na důlních pracovištích s ruční ražbou – práce se sbíječkou, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, ruční sekání s kosou, strojní kování větších kusů).251 až 300
    VPráce spojená s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin (transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na důlních pracovištích s ruční ražbou v nízkých slojích).301 a více
    3.Na uzavřených pracovištích musí být zajištěny hodnoty mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2. Na pracovištích třídy I a IIa, musí být ještě dodrženy tyto požadavky:
    3.1 rozdíly teplot vzduchu mezi úrovní hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 °C,
    3.2 asymetrie radiační teploty od oken nebo jiných chladných svislých povrchů nesmí být větší než 10 °C,
    3.3 asymetrie radiační teploty od teplého stropu nebo jiných vodorovných povrchů nesmí být větší než 5 °C,
    3.4 intenzita osálání hlav nesmí být větší než 200 W.m-2.
    Tabulka č. 2:
    Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro celý rok
    Třída
    práce
    M
    (W.m-2)
    Operativní teplota to (°C)va
    (m.s-1)
    Rh
    (%)
    SRto max+++
    g.h-1g.sm-1
    to minto optto max
    I≤ 802022 ± 2280,1-0,230-70107856
    II a81-1051820 ± 2270.1-0,21361091
    II b106-1301416 ± 2260,2-0,31711368
    III a131-16010+12 ± 2+26+0,2-0,32562045
    III b161-20010++12 ± 2++26++0,2-0,33592639
    Optimální pracovní výkon je dosahován při optimálních mikroklimatických podmínkách.
    Vysvětlivky k tabulce:
    to min je platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo
    to opt je platná pro tepelný odpor oděvu 0,75 clo
    to max je platná pro tepelný odpor oděvu 0,5
    va je rychlost proudění vzduchu
    SR je intenzita pocení
    Rh je relativní vlhkost
    + z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro ženy
    ++ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro muže
    +++ platí pro osobu o ploše povrchu těla 1,8m2
    to stanovena pro 60 % relativní vlhkosti vzduchu
    Přípustnou operativní teplotou se rozumí průměrná operativní teplota, která je dána časově váženým průměrem teplot vyskytujících se v osmihodinové směně, respektive aritmetickým průměrem pravidelně měřených teplot v intervalech nejdéle jedné hodiny.
    Operativní teplota to (°C) je jednotná teplota uzavřeného černého prostoru, ve kterém by tělo sdílelo radiací a konvekcí stejně tepla, jako ve skutečném teplotně nehomogenním prostředí. Při známé střední radiační teplotě tr (°C) (účinné teplotě okolních ploch) a teplotě vzduchu ta (°C) se určí z výrazu:
    to = tr + A (ta - tr),
    kde A je funkcí rychlosti proudění vzduchu podle tab.č. 3.
    Tabulka č. 3
    Závislost koeficientu A pro výpočet operativní teploty to na rychlosti proudění vzduchu va (m.s-1)
    va (m.s-1)0,20.30,40,60,81,0
    A (-)0,500,530,600,650,700,75
    Při rychlostech proudění vzduchu menších než 0,2 m.s-1 lze nahradit operativní teplotu výslednou teplotou kulového teploměru tg (°C). Při jiných rychlostech proudění va (m.s-1) lze střední radiační teplotu tr (°C) pro výpočet operativní teploty to (°C) stanovit ze vztahu:
    tr = [(tg + 273)4 + 2,9.108.va0,6 (tg - ta)]1/4 - 273
    kde tg - výsledná teplota kulového teploměru ϕ 0,10 m (°C)
    ta - teplota vzduchu (°C)
    va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1)
    nebo ze vztahu:
    tr = [(tg + 273)4 + 2,5.108.va0,6 (tg - ta)]1/4 - 273
    kde tg - výsledná teplota kulového teploměru ϕ 0,15 m (°C)
    ta - teplota vzduchu (°C)
    va - rychlost proudění vzduchu (m.s-1)
    Střední radiační teplota tr (°C) je homogenní teplota okolních ploch, při níž se sděluje sáláním stejně tepla jako ve skutečném heterogenním prostředí.
    clo je jednotka tepelně izolační vlastnosti oděvu.
    Na pracovištích, kde je rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru tg a suchou teplotou ta menší než 1 °C, lze jako výslednou teplotu používat hodnotu ta(°C) naměřenou suchým teploměrem.

    Část B

    Dlouhodobě a krátkodobě únosné hodnoty pracovně tepelné zátěže
    1.Dlouhodobě a krátkodobě únosné mikroklimatické podmínky jsou určeny dlouhodobě a krátkodobě únosnou pracovně tepelnou zátěží.
    2.Dlouhodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím vody ztracené potem a dýcháním. Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže jsou uvedeny v tabulce č. 4. Za neaklimatizované se považují osoby po dobu 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště.
    Tabulka č. 4
    Limitní hodnoty dlouhodobě únosné pracovně tepelné zátěže mužů a žen
    Energetický výdej
    brutto M (W.m-2)
    Neaklimatizované osoby
    Maximální směnově průměrná intenzita pocení SRmax
    (g.h-1. m-2)
    Aklimatizované osoby
    Maximální směnově průměrná intenzita pocení SRmax
    (g.h-1. m-2)
    ≤ 80147147
    > 80206270
    3.Krátkodobě únosná pracovně tepelná zátěž je limitována množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro osoby aklimatizované i neaklimatizované 180 kJ. m-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty tělesného jádra o 0,8 K, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 K a vzestup srdeční frekvence na max. 150 min-1.
    4.Dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce při zvýšené tepelné zátěži jsou uvedeny pro muže a ženy v tabulkách č. 4a až 5c. Pokud musí být práce spojená se zvýšenou tepelnou zátěží vykonávána v oděvu, jehož izolační vlastnosti jsou vyšší než 0,64 clo nebo když jsou hodnoty relativní vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu v pracovním prostředí odchylné od hodnot uvedených v těchto tabulkách, musí být krátkodobě a dlouhodobě únosné doby práce upraveny individuálně tak, aby nebyly překračovány hodnoty uvedené v bodech 2 a 3 této části.
    Vysvětlivky k tabulkám 4a - 5c:
    sm - doba práce za směnu celkem
    max - krátkodobě únosná doba práce
    Tabulka č. 4a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži
    Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo
    tg (°C)Třída
    práce
    Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
    IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbV
    W.m-2
    brutto
    80105130160200250300350
    20sm480480480480403323232188
    max48048048048040332315147
    22sm480480480480403323218179
    max4804804804804033238738
    24sm480480480480403282207171
    max4804804804804032826132
    26sm480480480480403245196163
    max4804804804804031574727
    28sm480480480480352230186156
    max480480480480352833724
    30sm480480480468280217177150
    max480480480468280563021
    32sm480480480348262205169144
    max480480480348111412518
    34sm480480392308245195161138
    max48048039215159312116
    36sm385433351287230185154132
    max3854331306638241714
    38sm274395324268217176148127
    max274106634228201512
    40sm247362301251205168142123
    max9056403022161311
    42sm226335281236194160136118
    max5238302318141110
    44sm207311263223185153131114
    max362823191512109
    46sm191290248211176147126110
    max272219161311918
    48sm178272233200168140121106
    max2218161311987
    50sm166256221190160135117103
    max2017151311987
    Tabulka č. 4b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži
    Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo
    tg (°C)Třída
    práce
    Doba prácepodle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
    IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbV
    W.m-2
    brutto
    80105130160200250300350
    20sm480480480480403323260191
    max48048048048040332326055
    22sm480480480480403323221181
    max48048048048040332311542
    24sm480480480480403316209172
    max4804804804804033167335
    26sm480480480480403248197164
    max4804804804804032485229
    28sm480480480480382231187157
    max4804804804803521014025
    30sm480480480480290217177150
    max480480480480290633222
    32sm480480480386261205169143
    max480480480386145452719
    34sm480480443307244194161137
    max48048044324166332216
    36sm423459347284228184153132
    max4234591907440251814
    38sm267387319264215174147127
    max267136704429201512
    40sm240354296247203166140122
    max10560413022161311
    42sm218326275232192158135117
    max5438292318141110
    44sm199302257218182151129113
    max352722181512109
    46sm184281241206173145124109
    max25211815131098
    48sm170263227195165138119105
    max2118151311987
    50sm159247214185157133115101
    max1917141211987
    Tabulka č. 4c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizovaní muži
    Podmínky: v = 1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo
    tg (°C)Třída
    práce
    Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
    IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVbV
    W.m-2
    brutto
    80105130160200250300350
    20 sm480480480480403323269193
    max48048048048040332326961
    22sm480480480480403323224182
    max48048048048040332314446
    24 sm480480480480403323210173
    max4804804804804033238237
    26sm480480480480403265198165
    max4804804804804032655630
    28sm480480480480395231187157
    max4804804804803951124225
    30sm480480480480301217177150
    max480480480480301663322
    32sm480480480399259204168143
    max480480480399155462719
    34sm480480457303244192160137
    max48048045730367332216
    36sm426475342280226182152131
    max4264752247640251814
    38sm267378313260212173146126
    max267146704328201512
    40sm232344289243200164139121
    max10558402922161311
    42sm210316268227 189156133116
    max513628221714119
    44sm1912922502141791491281112
    max322621181412108
    46sm176272234201170142123108
    max24201714121098
    48sm163254220191162136118104
    max2017151311987
    50sm151238208181154131113100
    max1919161210987
    Tabulka č. 5a: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy
    Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo
    tg (°C)Třída
    práce
    Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
    IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVb
    W.m-2
    brutto
    80105130160200250300
    20sm480480480411329263227
    max480480480411329263227
    22sm480480480411329263224
    max480480480411329263117
    24sm480480480411329263212
    max48048048041132926375
    26sm480480480411329241200
    max48048048041132915754
    28sm480480480411329226190
    max4804804804113298341
    30sm480480480411275213181
    max4804804804112755633
    32sm480480480342257202172
    max4804804803421114127
    34sm480480385303241191 164
    max480480385151593122
    36sm378425345282226182157
    max37842513066382418
    38sm269388319263213173150
    max2691066342282016
    40sm243356296246202165144
    max90564030221614
    42sm222329276232191157138
    max52383023181412
    44sm203306259219181150132
    max36282319151210
    46sm188285243207173144127
    max2722191613119
    48sm175267229196165138122
    max221816131198
    50sm163252217186157133118
    max201715131198
    Tabulka č. 5b: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy
    Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo
    tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
    IIIaIIbIIIaIIIbIV aIVb
    W.m-2 brutto80105130160200250300
    20sm480480480411329263227
    max480480480411329263227
    22sm480480480411329263227
    max480480480411329263176
    24sm480480480411329263214
    max48048048041132926394
    26sm480480480411329!243202
    max48048048041132924362
    28sm480 480480411329227191
    max480 48048041128521445
    30sm48048048041128563181
    max4804804804112755636
    32sm480480480329256201172
    max4804804803291454529
    34sm480480435301239190164
    max480480435241669323
    36sm415451341279224180156
    max41545119074402519
    38sm262380314260211171149
    max2621367044292016
    40sm236348290243199163142
    max105604130221614
    42sm214320270228188156136
    max54382923181412
    44sm196297253214179149131
    max35272218151210
    46sm180276237202170142126
    max2521181513109
    48sm167258223192162136121
    max211815131198
    50sm156243211182154131116
    max191714121198
    Tabulka č. 5c: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce - aklimatizované ženy
    Podmínky: v = 1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo
    tg (°C)Třída práceDoba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
    IIIaIIbIIIaIIIbIVaIVb
    W.m-2 brutto80105130160200250300
    20sm480480480411329263227
    max480480480411329263227
    22sm480480480411329263224
    max480480480411329263117
    24sm480480480411329263215
    max480480480 411329!263109
    26sm480480480411329260202
    max48048048041132926067
    28sm480480480411329227191
    max48048048041132911247
    30sm480480480411296213181
    max4804804804112966636
    32sm480480480392255200171
    max4804804803921554629
    34sm480480449298237189163
    max480480449298673323
    36sm419467336275222179155
    max41946722476402519
    38sm262371308255208170148
    max2621467043282016
    40sm228338284238196161141
    max105584029221613
    42sm206311264223186154135
    max51362822171412
    44sm188287246210176146129
    max32262118141210
    46sm173267230198167140124
    max2420171412109
    48sm160249217187159134119
    max201715131198
    50sm149234204178151128115
    max191614121098

    Část C

    Požadavky na mikroklimatické podmínky při práci v hlubinných dolech
    1.Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce je stanovena v tabulkách č. 1 až 45.
    2.Na pracovištích v podzemí, kde rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru (tg) a suchou teplotou vzduchu (ta) je menší než 1 °C, lze použít pro stanovení únosné doby práce hodnoty naměřené suchým teploměrem.
    3.Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (tmax) a dlouhodobě únosná doba práce (tsm) podle tabulek č. 1 až 45 je shodná, nemusí být stanoven režim práce a odpočinku. Směnová efektivní pracovní doba (PDef) nesmí však překročit dlouhodobě únosnou dobu práce (tsm).
    4.Směnová efektivní pracovní doba (PDef) je stanovena vztahem:
    PDef = 480 – tD – tPNP – tSM (min),
    kde:
    tD – je doba sjezdu a výjezdu, dopravy na pracoviště k tomu určenými pracovními prostředky a chůze na pracoviště v úklonu do 3° a ta ≤ 26 °C,
    tPNP – podmínečně nutné přestávky v práci, např. čekací doba po trhací práci,
    tSM – normativ směnových časů, např. pracovní porada, osobní potřeba, odstrojení a ustrojení, služební rozhovor, osobní očista, přestávka na jídlo a oddech podle zvláštního právního předpisu5).
    5.Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (tmax) je kratší než dlouhodobě únosná doba práce (tsm), musí být stanoven režim práce a odpočinku.
    6.Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě únosné doby práce (tsm) a krátkodobě únosné práce (tmax), přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejbližší celé vyšší číslo. Počet pracovních cyklů se vypočte ze vztahu:
    c = tsm/tmax
    Délka jednoho pracovního cyklu (tprc) se vypočte ze vztahu:
    tprc = tsm/c (min)
    Celková doba pracovních cyklů se vypočte ze vztahu:
    Σtprc = tprc.c (min)
    7.Minimální doba trvání jedné přestávky (tp) je stanovena na 30 minut.
    a)Celková doba trvání přestávek za směnu (Σtp) se vypočte ze vztahu:
    Σtp = tp.(c – 1) (min)
    b)V době přestávek musí mít důlní pracovníci možnost odpočinku v prostředí, kde teplota vzduchu nepřekročí v závislosti na relativní vlhkosti níže uvedené teploty:
    rh (%)ta (°C)
    do 6031
    61 – 7530
    76 – 9029
    91 – 10028
    8.Na pracovištích, kde musí být stanoven režim práce a odpočinku a nejsou zajištěny podmínky podle bodu 7 písm. b), je práce zakázána. Práce je zakázána i na pracovištích, kde tmax je kratší než 30 minut.
    9.Ustanovení podle bodu 8 věty druhé se nevztahuje na havarijní situace, kdy je třeba vykonat práce nezbytné pro ochranu života zaměstnanců.













































    Část D

    Přípustné povrchové teploty pevných materiálů a teploty kapalin, s nimiž přichází kůže do přímého styku
    1.Povrchová teplota strojů a technických zařízení přístupných dotyku nesmí být při trvání dotyku 8 hodin a delším, jestliže se jich dotýká jen malá část těla (méně než 10 % celého kožního povrchu těla) nebo malá část hlavy (méně než 10 % kožního povrchu hlavy), vyšší než 43 °C.
    2.Prahy popálení pro trvání dotyku 1 minutu a delším s ohledem na druh materiálu jsou uvedeny v tabulce. Hodnoty povrchových teplot strojů a technických zařízení musí být nižší než hodnoty uvedené v tabulce.
    Tabulka prahů popálení materiály
    materiálprahy popálení pro trvání dotyku
    10 sekund1 minuta10 minut8 hodin a déle
    °C°C°C°C
    kov55514843
    keramické, skleněné a kamenné materiály66564843
    plasty71604843
    dřevo89604843
    Poznámka:
    Práh popálení je povrchová teplota vymezující hranici mezi kůží bez popálení a povrchovou popáleninou vyvolanou dotykem kůže s horkým povrchem při určitém trvání dotyku. Hodnota 51 °C pro dobu 1 minuty platí také pro jiné materiály s vysokou tepelnou vodivostí, které nejsou v tabulce uvedeny, pro ostatní materiály s nízkou tepelnou vodivostí platí teplota 60 °C.
    Pro dotyk kůže s chladným povrchem platí, že pokud venkovní teplota klesne pod 4 °C musí být zaměstnanci vybaveni vhodným typem rukavic.
    3.Teplota chladících a jiných technických kapalin, které přicházejí při trvalé práci do styku s nechráněnou kůží nesmí být nižší než 22 °C.

    Část E

    Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění vzduchu
    Proudění
    vzduchu
    m.s-1
    Aktuální teplota vzduchu (°C)
    +5 -1 -7 -12 -16 -23 -29
    1,8 +5 -1 -7 -12 -16 -23 -29
    2,2 +3 -3 -9 -15 -21 -26 -32
    4,5 -2 -9 -15 -23 -30 -36 -43
    6,7 -6 -13 -21 -28 -38 -43 -50
    8,9 -8 -16 -23 -32 -40 -47 -55
    11,2 -9 -18 -26 -34 -42 -51 -59
    13,4 -11 -19 -28 -36 -44 -53 -62
    15,6 -12 -20 -29 -37 -45 -55 -63
    17,9 -12 -21 -30 -38 -47 -56 -65
    Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
    Hygienické limity látek v ovzduší pracovišť a způsoby jejich měření a hodnocení

    Část A

    Přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) chemických látek v ovzduší pracovišť
    Tabulka č. 1
    Látka číslo CAS PEL NPK-P Poznámky Faktor
    přepočtu
    na ppm
    mg.m-3
    Acetaldehyd 75-07-0 50 100 0,555
    Acetanhydrid 108-24-7 - 20 0,240
    Aceton 67-64-1 800 1500 0,421
    Acetonitril 75-05-8 70 100 D 0,595
    Akrolein v. 2-Propenal
    Akrylaldehyd v. 2-Propenal
    Akrylonitril v. 2-Propennitril
    Allylalkohol v. 2-Propen-1-ol
    Allylglycidylether 106-92-3 25 50 D,S 0,214
    Allylchlorid v. 3-Chlor-1-propen
    Allyloxy-2,3-epoxypropan v. Allylglycidylether
    Aminobenzen v. Anilin
    2-Aminopyridin 504-29-0 2 4 0,260
    Amoniak 7664-41-7 14 36 1,438
    Amylacetát v. Pentylacetát
    Amylalkohol (všechny isomery) 30899-19-5 300 600 D 0,278
    Anhydrid kyseliny octové v. Acetanhydrid
    Anilin 62-53-3 5 10 D,P 0,263
    Antimon 7440-36-0 0,5 1,5
    Antimonu sloučeniny, jako Sb (s výjimkou oxidu antimonitého) 0,5 1,5
    Arsan v. Arsenovodík
    Arsen 7440-38-2 0,1 0,4 P
    Arsenu sloučeniny, jako As (s výjimkou arsenovodíku) 0,1 0,4 P
    Arsenovodík 7784-42-1 0,1 0,2 P 0,313
    Azid sodný 26628-22-8 0,1 0,3 D 0,376
    Aziridin v. Ethylenimin
    Barya sloučeniny rozpustné, jako Ba 0,5 2,5
    Benzen 71-43-2 3 10 D,P 0,313
    Benzíny 400 1000
    Benzo(a)pyren 50-32-8 0,005 0,025 D,P 0,097
    p-Benzochinon 106-51-4 0,4 0,8 0,226
    1,4-Benzochinon v. p-Benzochinon
    Benzoylperoxid 94-36-0 5 10 S
    Benzylalkohol 100-51-6 40 80 0,226
    Benzylchlorid v. alfa-Chlortoulen
    Berylium 7440-41-7 0,001 0,002 S,P
    Berylia sloučeniny, jako Be 0,001 0,002 S,P
    Bifenyl 92-52-4 1 3 D 0,158
    1,1-Biphenyl v. Bifenyl
    Bis(2-ethylhexyl)ester 1,2-benzendikarbonové kyseliny v. Di-(2ethylhexyl) ftalát
    Bis(2-chlorethyl)ether 111-44-4 30 60 D 0,171
    Bis(chlormethyl)ether 542-88-1 0,0002 0,0005 P 0,213
    Brom 7726-95-6 0,7 1,4 0,153
    Bromethan 74-96-4 20 40 D 0,224
    2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan 151-67-7 15 30 0,124
    Brommethan 74-83-9 20 40 D,P 0,257
    Bromovodík 10035-10-6 - 6 0,302
    Bromtrifluormethan v. Trifluorbrommethan
    1,3-Butadien 106-99-0 10 20 P 0,425
    Buta-1,3-dien v. 1,3-Butadien
    Butanol (všechny isomery) 71-36-3
    78-92-2
    78-83-1
    75-65-0
    300 600 D 0,330
    2-Butanon 78-93-3 600 900 0,339
    Butanthiol 109-79-5 1,5 3 0,271
    2-Butenal 4170-30-3
    123-73-9
    1 4 D 0,349
    2-Butoxyethanol 111-76-2 100 200 D 0,207
    2-Butoyethanol acetát v. 2-Butoxyethylacetát
    2-(2-buthoxyethoxy)-ethanol 112-34-5 100 200 0,151
    2-Butoxyethylacetát 112-07-2 130 300 D 0,153
    Butylacetát (všechny isomery) 123-86-4
    105-46-4
    540-88-5
    110-19-0
    950 1200 0,211
    n-Butylakrylát 141-32-2 10 20 D,S 0,191
    Butylalkohol v. Butanol
    Butylcelosolv v. 2-Butoxyethanol
    Butylcelosolvacetát v. 2-Butoxyethylacetát
    Butylester 2-propenové kyseliny v. n-Butylakrylát
    Butylmerkaptan v. Butanthiol
    terc-Butyl-methylether 1634-04-4 100 200 0,277
    n-Butylmethylketon v. 2-Hexanon
    iso-Butylmethylketon v. 4-Methyl-2-pentanon
    Butyl 2-propenoát v. n-Butylakrylát
    Celosolvacetát v. 2-Ethoxyethylacetát
    Cínu anorganické sloučeniny, jako Sn 2 4 D
    Cínu sloučeniny organické, jako Sn 0,1 0,2 D
    Cyklohexan 110-82-7 500 1000 0,290
    Cyklohexanamin v. Cyklohexylamin
    Cyklohexanol 108-93-0 200 400 D 0,244
    Cyklohexanon 108-94-1 40 80 D 0,249
    Cyklohexen 110-83-8 1000 1300 0,298
    Cyklohexylamin 108-91-8 20 40 D 0,247
    Diacetonalkohol 123-42-2 200 300 0,210
    4,4-Diamino-difenylmethan 101-77-9 0,1 0,2 D,S,P
    1,2-Diaminoethan 107-15-3 25 50 D,S 0,407
    Diazomethan 334-88-3 0,1 0,2 P 0,582
    Dibenzoylperoxid v. Benzoylperoxid
    Diboran 19287-45-7 0,1 0,2 0,837
    Dibromdifluormethan 75-61-6 800 1300 0,116
    1,2-Dibromethan 106-93-4 1 2 D,P 0,182
    Dibutylester 1,2-benzen-dikarboxylové kyseliny v. Dibutylftalát
    Dibutylftalát 84-74-2 5 10
    Dicyklopentadien 77-73-6 3 6 0,185
    Diethanolamin 111-42-2 5 10 P 0,232
    Diethylamin 109-89-7 15 30 D 0,334
    2-Diethylaminoethanol 100-37-8 50 100 D 0,208
    Diethylentriamin 111-40-0 4 8 0,237
    N,N-Diethylethanamin v. Triethylamin
    Diethylether 60-29-7 300 600 0,330
    Di-(2-ethylhexyl)ftalát 117-81-7 5 10
    Difenylamin 122-39-4 10 20 D,P
    Difenylether 101-84-8 5 10 0,144
    Difenylmethan-4,4-diisokyanát 101-68-8 0,05 0,1 S 0,098
    Difenyloxid v. Difenylether
    Dihydrogenselenid v. Selenovodík
    1,3-Dihydroxybenzen 108-46-3 45 90
    1,4-Dihydroxybenzen 123-31-9 2 4 D,S
    2,4-Dichloranilin 554-00-7 5 10 0,151
    1,2-Dichlorbenzen 95-50-1 100 200 D 0,166
    1,4-Dichlorbenzen 106-46-7 100 200 D 0,166
    2,2-Dichlordiethylether v. Bis(2-chlorethyl)ether
    Dichlordifluormethan 75-71-8 3000 5000 0,202
    1,1-Dichlorethan 75-34-3 400 800 D 0,247
    1,2-Dichlorethan 107-06-2 10 20 D,P 0,247
    1,1-Dichlorethen 75-35-4 8 16 0,252
    1,2-Dichlorethen 540-59-0 800 1600 0,252
    1,1-Dichlorethylen v. 1,1-Dichlorethen
    1,2-Dichlorethylen v. 1,2-Dichlorethen
    Dichlorid kys.uhličité v. Fosgen
    Dichlorfluormethan 75-43-4 40 80 0,238
    Dichlormethan 75-09-2 200 500 D 0,288
    1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetra-fluorethan 76-14-2 3000 5000 0,143
    Diisokyanatohexan v. Hexamethylendiisokyanát
    2,4-Diisokyanáttoluen v. Toluylen-2,4-diisokyanát
    2,6-Diisokyanáttoluen v. Toluylen-2,6-diisokyanát
    N,N-Dimethylacetamid 127-19-5 30 60 D 0,281
    Dimethylamin 124-40-3 3,8 9 D 0,542
    N,N-Dimethylanilin 121-69-7 25 50 D 0,202
    N,N-Dimethylbenzenamin v. N,N-Dimethylanilin
    Dimethylether 115-10-6 - 2000 0,531
    Dimethylethylamin 598-56-1 10 20 0,334
    1-(1,1-Dimethylethyl)-4-methylbenzen v. p-(terc-Butyl)toluen
    Dimethylformamid 68-12-2 30 60 D,P 0,335
    1,1-Dimethylhydrazin 57-14-7 0,025 0,05 D,P 0,407
    Dimethylhydrazin v. 1,1-Dimethylhydrazin
    1,2-Dimethylhydrazin 540-73-8 0,025 0,05 D,P 0,407
    Dimethylisopropylamin 996-35-0 10 20 0,280
    Dimethylsulfát 77-78-1 0,1 0,2 D,P 0,194
    Dinitrobenzen (všechny isomery) 25154-54-5 1 2 D,P 0,145
    Dinitroglykol v. Ethylenglykoldinitrát
    Dinitrochlorbenzen v. 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen
    4,6-Dinitro-o-kresol 534-52-1 0,2 0,4 D
    Dinitrotoluen (směs isomerů) 25321-14-6 0,75 1,5 D,P 0,134
    1,4-Dioxan 123-91-1 70 140 D 0,277
    Epichlorhydrin v. 1-Chlor-2,3-epoxipropan
    Ethanal v. Acetaldehyd
    1,2-Ethandiamin v. 1,2-Diaminoethan
    Ethanamin v. Ethylamin
    Ethan-1,2-diol v. Ethylenglykol
    1,2-Ethandioldinitrát v. Ethylenglykoldinitrát
    Ethanol 64-17-5 1000 3000 0,532
    Ethanolamin 141-43-5 5 10 0,400
    Ethenon v. Keten
    Ethenylbenzen v. Styren
    Ethenylester kys.octové v. Vinylacetát
    2-Ethoxyethanol 110-80-5 20 40 D,P 0,271
    2-Ethoxyethylacetát 111-15-9 25 50 D,P 0,185
    Ethylacetát 141-78-6 700 900 0,278
    Ethylakrylát 140-88-5 20 40 D,S 0,244
    Ethylalkohol v. Ethanol
    Ethylamin 75-04-7 9 20 D 0,542
    Ethylbenzen 100-41-4 200 500 D 0,230
    Ethylbromid v. Bromethan
    Ethylcelosolv v. 2-Ethoxyethanol
    Ethylendiamin v. 1,2-Diaminoethan
    Ethylendibromid v. 1,2-Dibromethan
    Ethylendichlorid v. 1,2-Dichlorethan
    Ethylendinitrát v. Ethylenglykoldinitrát
    Ethylenglykol 107-21-1 50 100 D 0,394
    Ethylenglykoldinitrát 628-96-6 0,5 1 D 0,161
    Ethylenglykolmonobutyl-ether v. 2-butoxyethanol
    Ethylenglykolmonobutyl-etheracetát v. 2-Butoxyethylacetát
    Ethylenglykolmonoethyl-ether v. 2-Ethoxyethanol
    Ethylenglykolmonoethyl-etheracetát v. 2-ethoyethylacetát
    Ethylenglykolmonomethyl-ether v. 2-Methoxyethanol
    Ethylenglykolmono-methyletheracetát v. 2-Methoxyetylacetát
    Ethylenchlorhydrin v. 2-Chlorethanol
    Ethylenimin 151-56-4 1 2 D,P 0,567
    Ethylenoxid 75-21-8 1 3 D,P 0,556
    Ethylester kyseliny 1-propenové v. Ethylakrylát
    N-Ethylethanamin v. Diethylamin
    Ethylether v. Diethylether
    Ethyl-3-ethoxypropionát 763-69-9 150 500 0,167
    Ethylformiát 109-94-4 300 450 0,330
    Ethyl-2-propenoat v. Ethylakrylát
    Fenol 108-95-2 7,5 15 D 0,260
    N-Fenylbenzenamin v. Difenylamin
    Fenylethylen v. Styren
    Fenylhydrazin 100-63-0 1 2 D 0,225
    2-Fenylpropen 98-83-9 250 500 0,207
    Fluor 7782-41-4 1,5 3
    Fluorid, anorganický 2,5 -
    Fluorovodík 7664-39-3 1,5 2,5 1,223
    Formaldehyd 50-00-0 0,5 1 D,S 0,814
    Fosfin v. Fosforovodík
    Fosfor (bílý,žlutý) 7723-14-0 0,1 0,3 0,197
    Fosforovodík 7803-51-2 0,1 0,2 0,719
    Fosforoxychlorid v. Oxychlorid fosforečný
    Fosforpentachlorid v. Chlorid fosforečný
    Fosfortrichlorid v. Chlorid fosforitý
    Fosgen v. Karbonylchlorid
    Freon 11 v. Trichlorfluormethan
    Freon 12 v. Dichlordifluormethan
    Freon 12B2 v. Dibromdifluormethan
    Freon 13 v. Chlortrifluormethan
    Freon 13B1 v. Trifluorbrommethan
    Freon 21 v. Dichlorfluormethan
    Freon 114 v. 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan
    Ftalanhydrid 85-44-9 5 10 S 0,165
    2,5-Furandion v. Maleinanhydrid
    2-Furankarboxaldehyd v. Furfural
    2-Furanmethanol v. 2-Furylmethanol
    Furfural 98-01-1 10 20 D 0,255
    Furfurylalkohol v. 2-Furylmethanol
    Furylmethanal v. Furfural
    2-Furylmethanol 98-00-0 20 40 D 0,249
    Glutaraldehyd v. 1,5-Pentandial
    Glyceroltrinitrát 55-63-0 0,5 1 D O,108
    Halotan v. 2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan
    n-Heptan 142-82-5 2000 - 0,244
    Heptan-2-on 110-43-0 150 300 D 0,214
    Heptan-3-on 106-35-4 95 - 0,214
    Hexachlorbenzen 118-74-1 0,02 - D,P 0,086
    1,1,2,3,4,4-Hexachlor-1,3-butadien 87-68-3 0,25 0,5 D 0,103
    Hexachlorethan 67-72-1 10 20 D 0,103
    Hexachlornaftalen 1335-87-1 0,2 0,6 D
    Hexamethylen-1,6-diisokyanát 822-06-0 0,035 0,07 S 0,145
    n-Hexan 110-54-3 100 400 D,P 0,284
    2-Hexanon 591-78-6 20 40 D,P 0,244
    Hexan (s výjimkou n-Hexanu) 1000 2000 D 0,284
    Hydrazin 302-01-2 0,05 0,1 D,S,P 0,763
    Hydrid lithný 7580-67-8 0,025 0,075
    Hydrochinon v. 1,4-Dihydroxybenzen
    Hydroxid draselný 1310-58-3 1 2
    Hydroxid sodný 1310-73-2 1 2
    Hydroxid vápenatý 1305-62-0 2 4
    Chlor 7782-50-5 1,5 3 0,344
    Chloracetaldehyd 107-20-0 - 3 0,311
    Chlorbenzen 108-90-7 40 90 0,217
    2-Chlor-1,3-butadien 126-99-8 10 20 D 0,276
    Chlordifluormethan 75-45-6 3600 - 0,283
    1-Chlor-2,4-dinitrobenzen 97-00-7 0,5 1 P,D 0,121
    1-chlor-2,3-epoxipropan 106-89-8 1 2 D,S,P 0,266
    2-chlorethanol 107-07-3 - 3 D 0,304
    Chlorethen v. Vinylchlorid
    Chlorid amonný (dýmy) 12125-02-9 5 10
    Chlorid fosforečný 10026-13-8 1 2 P 0,117
    Chlorid fosforitý 7719-12-2 1 3 P 0,178
    Chlorid vápenatý 10043-52-4 5 10
    Chlorid zinečnatý 7646-85-7 1 2
    Chlormethan 74-87-3 100 200 D,P 0,484
    Chlormethoxymethan v. Chlormethylmethylether
    (Chlormethyl)benzen v. alfa-Chlortoluen
    Chlormethylmethylether 107-30-2 0,003 0,006 D,P 0,304
    1-Chlor-4-nitrobenzen 100-00-5 1 2 D,P
    Chloroform v. Trichlormethan
    Chloropren v. 2-Chlor-1,3-butadien
    Chlorované bifenyly v. Polychlorované bifenyly
    Chlorovodík 7647-01-0 8 15 0,679
    3-Chlor-1-propen 107-05-1 3 6 0,320
    alfa-Chlortoluen 100-44-7 5 10 0,193
    Chlortrifluormethan 75-72-9 4000 6000 0,2734
    Chromu (VI) sloučeniny 0,05 0,1 S,P
    Chromu ostatní sloučeniny (včetně chromanu olovnatého a zinečnatého 7758-97-6
    13530-65-9
    a další
    0,5 1,5
    Chromová žluť v. Chromu ostatní sloučeniny
    2,2-Iminobis(ethanol) v. Diethanolamin
    1,3-Isobenzofurandion v. Ftalanhydrid
    Isofluran 26675-46-7 15 30 0,133
    Isopentylacetát v. Pentylacetát
    Isophoron 78-59-1 5 10 0,177
    Isopropylamin 75-31-0 10 20 0,413
    Isopropylbenzen v. Kumen
    Jod 7553-56-2 - 1 0,093
    Jodmethan 74-88-4 2 8 D 0,172
    Kadmium a jeho sloučeniny, jako Cd 7440-43-9 0,05 0,1 D
    epsilon-Kaprolaktam (prach) 105-60-2 1 3
    epsilon-Kaprolaktam (páry) 105-60-2 10 40 0,216
    Karbonylchlorid 75-44-5 0,08 0,4 0,247
    Keten 463-51-4 0,9 1,8 0,581
    Kobalt a jeho sloučeniny, jako Co 7440-48-4 0,05 0,1 S
    Kresol (všechny isomery) 1319-77-3 20 40 D 0,226
    Krotonaldehyd v. 2-Butenal
    Kumen 98-82-8 100 250 D 0,203
    Kyanamid 420-04-2 2 10 D,S
    Kyanid jako HCN 57-12-5 3 10 D
    Kyanovodík 74-90-8 3 10 D 0,905
    Kyselina dusičná 7697-37-2 2,5 5 0,388
    Kyselina ethanová v. Kyselina octová
    Kyselina ethandiová v. Kyselina šťavelová
    Kyselina fosforečná 7664-38-2 1 2
    Kyselina chloristá 7601-90-3 1 2 0,243
    Kyselina methanová v. Kyselina mravenčí
    Kyselina mravenčí 64-18-6 9 18 0,531
    Kyselina octová 64-19-7 25 35 0,408
    Kyselina pikrová 88-89-1 0,1 0,5 D
    Kyselina propanová v. Kyselina propionová
    Kyselina propoinová 79-09-4 30 60 0,330
    Kyselina sírová, jako SO37664-93-9 1 2
    Kyselina šťavelová 144-62-7 1 5 D
    Maleinanhydrid 108-31-6 0,8 1,6 S 0,249
    Mangan 7439-96-5 1 2
    Mangan-jeho sloučeniny, jako Mn 1 2
    Měď (prach) 7440-50-8 1 2
    Měď (dýmy) 7440-50-8 0,1 0,2
    Mesitylen v. 1,3,5-Trimethylbenzen
    Methanal v. Formaldehyd
    Methanamin v. Methylamin
    Methanol 67-56-1 250 1000 D 0,754
    3-methoxy-n-butylacetát 4435-53-4 100 200 0,167
    2-Methoxyethanol 109-86-4 15 30 D,P 0,321
    2-Methoxyethylacetát 110-49-6 25 50 D,P 0,207
    2-Methoxy-1-methylethylacetát 108-65-6 270 550 D 0,185
    1-methoxy-2-propanol 107-98-2 270 550 D 0,271
    2-methoxy-1-propylacetát 70657-70-4 270 550 0,185
    (2-Methoxymethylethoxy)-propanol 34590-94-8 270 550 D 0,165
    Methylacetát 79-20-9 600 800 0,330
    Methylakrylát 96-33-3 20 40 S 0,284
    Methylalkohol v. Methanol
    Methylamin 74-89-5 10 20 D 0,787
    4-Methylanilin v. p-Toluidin
    N-Methylanilin 100-61-8 2 4 D,P 0,228
    Methylbenzen v. Toluen
    N-Methylbenzenamin v. N-Methylanilin
    Methylbromid v. Brommethan
    3-Methyl-1-butanol v. Amylalkohol
    1-Methylbutylacetát 626-38-0 270 540 0,188
    Methylcelosolv v. 2-Methoxyethanol
    methylcelosolvacetát v. 2-Methoxyethylacetát
    Methylcyklohexan 108-87-2 1500 2000 0,249
    Methylcyklohexanol (všechny isomery) 25639-42-3
    a další
    200 400 0,214
    1-Methylcyklohexan-2-on 583-60-8 150 300 D 0,218
    Methyldinitrobenzen v. Dinitrotoluen
    2-Methyl-4,6-dinitrofenol v. 4,6-Dinitro-o-kresol
    1,1'-Methylenbis(4-isokyanatobenzen) v. Difenylmethan-4,4'-diisokyanát
    4,4'-Methylendianilin v. 4,4'-Diaminodifenylmethan
    Methylenchlorid v. Dichlormethan
    Methylester 2-methyl-2-propenové kyseliny v. Methylmetakrylát
    Methylethylketon v. 2-Butanon
    5-Methylheptan-3-on 541-85-5 50 100 D 0,191
    5-Methylhexan-2-on 110-12-3 95 - 0,214
    Methylhydrazin 60-34-4 0,2 0,04 D 0,530
    Methylchlorid v. Chlormethan
    Methyliodid v. Jodmethan
    Methylkyanid v. Acetonitril
    Methylmetakrylát 80-62-6 50 150 D,S 0,244
    N-Methylmethanamin v. Dimethylamin
    4-Methyl-2-pentanon 108-10-1 80 200 D 0,244
    Minerální oleje v. Oleje minerální
    Molybden 7439-98-7 5 25
    Molybdenu sloučeniny, jako Mo 5 25
    Monochlormethylmethyleter v. Chlormethylmethylether
    Morfolin 110-91-8 50 100 D 0,280
    Nafta solventní 200 1000
    Naftalen 91-20-3 50 100 0,191
    Nikl 7440-02-0 0,5 1 S
    Niklu sloučeniny, jako Ni (s výjimkou nikltetrakarbonylu) 0,05 0,25 S
    Nikltetrakarbonyl 13463-39-3 0,01 0,02 D,P 0,143
    Nikotin 54-11-5 0,5 2,5 D 0,151
    Nitrobenzen 98-95-3 5 10 D 0,199
    Nitroglycerin v. Glyceroltrinitrát
    Nitroglykol v. Ethylenglykoldinitrát
    p-Nitrochlorbenzen v. 1-Chlor-4-nitrobenzen
    Nitrosní plyny (NOx), oxidy dusíku s výjimkou oxidu dusného 11104-93-1
    10102-43-9
    10102-44-0
    10 20
    Nitrotoluen (všechny isomery) 1321-12-6
    a další
    10 20 D 0,179
    Oleje minerální (aerosol) 5 10
    Olovo 7439-92-1 0,05 0,2 P*
    Olovo anorganické sloučeniny, jako Pb 0,05 0,2 P*
    1,1'-Oxybis(benzen) v. Difenylether
    1,1-Oxybis(ethan) v. Diethylether
    Oxid antimonitý (jako Sb) 1309-64-4 0,1 0,2
    Oxid dusičitý v. nitrózní plyny
    Oxid dusnatý v. nitrózní plyny
    Oxid dusný 10024-97-2 180 360 0,555
    Oxid fosforečný 1314-56-3 1 2
    Oxid hořečnatý 1309-48-4 5 10
    Oxid osmičelý, jako Os 20816-12-0 0,002 0,004 0,096
    Oxid sírový 7446-11-9 1 2 0,306
    Oxid siřičitý 7446-09-5 5 10 0,382
    Oxid uhelnatý 630-08-0 30 150 P 0,873
    Oxid uhličitý 124-38-9 9000 45000 0,556
    Oxid vanadičný (prach, dýmy) 1314-62-1 0,05 0,1 P
    Oxid vápenatý 1305-78-8 2 4
    Oxid zinečnatý, jako Zn 1314-13-2 2 5
    Oxiran v. Ethylenoxid
    1,1'-Oxybis(2-chloroethan) v. bis(2-chlorethyl)ether
    Oxychlorid fosforečný 10025-87-3 0,5 1 0,159
    Ozon 10028-15-6 0,1 0,2 0,509
    Pentan 109-66-0 2000 3000 0,339
    1,5-Pentandial 111-30-8 - 0,8 S 0,244
    Pentachlorfenol 87-86-5 0,5 1,5 D
    Pentakarbonyl železa, jako Fe 13463-40-6 0,2 0,5 0,125
    Pentanol v. Amylalkohol
    Pentylacetát (všechny isomery) 628-63-7
    620-11-1
    123-92-2
    625-16-1
    270 540 0,188
    Pentylester kyseliny octové v. Pentylacetát
    Perchlorethylen v. Tetrachlorethylen
    Peroxid vodíku 7722-84-1 1 2 0,719
    Piperazin 110-85-0 0,1 0,3
    Platina (kov) 7440-06-4 0,5 1
    Platiny sloučeniny, jako Pt 0,001 0,002
    Polychlorované bifenyly (technické) 1336-36-3 0,5 1 D,P
    2-Propanamin v. Isopropylamin
    iso-Propanol 67-63-0 500 1000 D 0,407
    n-Propanol 71-23-8 500 1000 D 0,407
    1-Propanol v. n-Propanol
    2-Propanol v. iso-Propanol
    2-Propanon v. Aceton
    1,2,3-Propantrioltrinitrát v. Glycerintrinitrát
    2-Propenal 107-02-8 0,25 0,5 0,436
    2-Propen-1-ol 107-18-6 4 10 D 0,422
    2-Propennitril 107-13-1 2 6 D,P 0,461
    Beta-Propiolakton 57-57-8 1 2 P
    n-Propycelát 109-60-4 800 1000 0,240
    iso-Propylalkohol v.iso-Propanol
    n-Propylalkohol v.n-Propanol
    Pseudokumen v. 1,2,4-Trimethylbenzen
    Pyrethrum 8000-34-7 5 10
    Pyridin 110-86-1 5 10 D 0,309
    Resorcin v.1,3-Dihydroxybenzen
    Rtuť 7439-97-6 0,05 0,15 D,P 0,122
    Rtuti alkyl-sloučeniny, jako Hg 0,01 0,03 D,P
    Rtuti anmorganické a aryl-sloučeniny, jako Hg 0,05 0,15 D,P
    Selen 7782-49-2 0,1 0,2
    Selenu sloučeniny, jako Se 0,1 0,2
    Selenovodík 7783-07-5 0,07 0,17
    Sirník fosforeřný 1314-80-3 1 2
    Sirouhlík 75-15-0 10 20 D 0,322
    Sirovodík 7783-06-4 10 20 0,719
    Solventní nafta v. Nafta solventní
    Stříbro 7440-22-4 0,1 0,3
    Stříbra rozpustné sloučeniny, jako Ag 0,01 0,03
    Styren 100-42-5 100 400 D 0,235
    Sulfan v. Sirovodík
    Sulfotep 3689-24-5 0,1 -
    Tellur a jeho sloučeniny, jako Te 13494-80-9 0,1 0,5
    Terpentýn-aerosol 8006-64-2 5 10
    Terpentýn-páry 8006-64-2 300 800 0,180
    Tetraethylester kyseliny křemikčité v. Tetraethylsilikát
    Tetraethylolovo, jako Pb 78-00-2 0,05 0,1 D 0,076
    Tetraethylsilikát 78-10-4 50 200 0,117
    Tetraethoxysilan v. Tetraethylsilikát
    O,O,O,O-Tetraethyl-dithiopyrofosfát,
    O,O,O,O-Tetraethyldifosforoditioát
    v. Sulfotep (ISO)
    Tetrafosfor v. Fosfor (bílý, žlutý)
    Tetrahydrofuran 109-99-9 150 300 D 0,339
    Tetrahydro-1,4-oxazin v. Morfolin
    Tetrachlorethen 127-18-4 250 750 D 0,147
    Tetrachlorethylen v. Tetrachlorethen
    Tetrachlormethan 56-23-5 10 20 D,P 0,159
    Tetrakarbonyl niklu v. Nikltetrakarbonyl
    Tetramethylolovo, jako Pb 75-74-1 0,05 0,1 D 0,091
    Thallium 7440-28-0 0,1 0,5 D,P
    Thallia sloučeniny rozpustné, jako Tl 0,1 0,5 D,P
    Toluen 108-88-3 200 500 D 0,266
    m-Toluidin 108-44-1 5 10 D,P 0,228
    o-Toluidin 95-53-4 5 10 D,P 0,228
    p-Toluidin 106-49-0 5 10 D,P 0,228
    2,4-Toluylendiisokyanát 584-84-9 0,05 0,1 S 0,141
    2,6-Toluylendiisokyanát 91-08-7 0,05 0,1 S 0,140
    Triethanolamin 102-71-6 5 10 0,164
    Triethylamin 121-44-8 8 12 D 0,242
    Trifluorbrommethan 75-63-8 4000 6000 0,164
    1,2,4-Trichlorbenzen 120-82-1 15 35 D 0,135
    1,1,1-Trichlorethan 71-55-6 500 1000 0,184
    1,1,2-Trichlorethan 79-00-5 50 100 D 0,183
    Trichlorethen 79-01-6 250 750 D 0,186
    Trichlorethylen v. Trichlorethen
    Trichlorfluormethan 75-69-4 3000 4500 0,178
    Trichlorid-oxid fosforečný v. Oxychlorid fosforečný
    Trichlormethan 67-66-3 10 20 P,D 0,205
    Trimethylamin 75-50-3 10 20 0,413
    1,2,3-Trimethylbenzen 526-73-8 100 250 D 0,203
    1,2,4-Trimethylbenzen 95-63-6 100 250 D 0,203
    1,3,5-trimethylbenzen 108-67-8 100 250 D 0,203
    2,4,6-Trinitrofenol v. Kyselina pikrová
    2,4,6-trinitrotoluen 118-96-7 - 0,5 D,P 0,108
    Uhličitany alkalických kovů 5 10
    Vanad (prach) 7440-62-2 0,05 0,15
    Vinylacetát 108-05-4 30 50 0,284
    Vinylbenzen v. Styren
    Vinylchlorid 75-01-4 7,5 15 P 0,391
    Vinylidenchlorid v. 1,1-Dichlorethen
    Xylen (všechny isomery) 1330-20-7
    95-47-6
    106-42-3
    108-38-3
    200 400 D 0,230
    2,4-Xylidin 95-68-1 5 10 D,P 0,202
    Xylidin (všechny isomery s výjimkou 2,4-xylidinu) 1300-73-8 10 20 D,P 0,202
    Zinkchromát v. Chroman zinečnatý
    Vysvětlivky k tabulce:
    Kolona 2: číslo CAS - registrační číslo látky používané v Chemical Abstracts
    Kolona 5: D - při expozici se významně uplatňuje pronikání látky kůží
    S - látka má senzibilizační účinek
    P - u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky
    P* - pro hodnocení expozice je rozhodující výsledek vyšetření plumbaemie
    Kolona 6: Faktor přepočtu z údaje v mg.m-3 na údaj ppm platí za podmínky teploty 25 °C a tlaku 100 kPa.
    Seznam látek podle čísel CAS:
    Tabulka č. 2
    číslo CAS Látka
    50-00-0 Formaldehyd
    50-32-8 Benzo(a)pyren
    54-11-5 Nikotin
    55-63-0 Glyceroltrinitrát
    56-23-5 Tetrachlormethan
    57-12-5 Kyanidy jako HCN
    57-14-7 1,1-Dimethylhydrazin
    57-57-8 β-Propiolakton
    60-29-7 Diethylether
    60-34-4 Methylhydrazin
    62-53-3 Anilin
    64-17-5 Ethanol
    64-18-6 Kyselina mravenčí
    64-19-7 Kyselina octová
    67-56-1 Methanol
    67-63-0 iso-Propanol
    67-64-1 Aceton
    67-66-3 Trichlormethan
    67-72-1 Hexachlorethan
    68-12-2 Dimethylformamid
    71-23-8 n-Propanol
    71-36-3 Butanol isomer
    71-43-2 Benzen
    71-55-6 1,1,1-Trichlorethan
    74-83-9 Brommethan
    74-87-3 Chlormethan
    74-88-4 Jodmethan
    74-89-5 Methylamin
    74-90-8 Kyanovodík
    74-96-4 Bromethan
    75-01-4 Vinylchlorid
    75-04-7 Ethylamin
    75-05-8 Acetonitril
    75-07-0 Acetaldehyd
    75-09-2 Dichlormethan
    75-15-0 Sirouhlík
    75-21-8 Ethylenoxid
    75-31-0 Isopropylamin
    75-34-3 1,1-Dichlorethan
    75-35-4 1,1-Dichlorethen
    75-43-4 Dichlorfluormethan
    75-44-5 Karbonylchlorid
    75-45-6 Chlordifluormethan
    75-50-3 Trimethylamin
    75-61-6 Dibromdifluormethan
    75-63-8 Trifluorbrommethan
    75-65-0 Butanol isomer
    75-69-4 Trichlorfluormethan
    75-72-9 Chlortrifluormethan
    75-71-8 Dichlordifluormethan
    75-74-1 Tetramethylolovo, jako Pb
    76-14-2 1,2-Dichlor-1,1,2,2-tetra-flurethan
    77-73-6 Dicyklopentadien
    77-78-1 Dimethylsulfát
    78-00-2 Tetraethylolovo, jako Pb
    78-10-4 Tetraethylsilikát
    78-59-1 Isophoron
    78-83-1 Butanol isomer
    78-92-2 Butanol isomer
    78-93-3 2-Butanon
    79-00-5 1,1,2-Trichlorethan
    79-01-6 Trichlorethen
    79-09-4 Kyselina propionová
    79-20-9 Methylacetát
    80-62-6 Methylmetakrylát
    84-74-2 Dibutylftalát
    85-44-9 Ftalanhydrid
    87-68-3 1,1,2,3,4,4-Hexachlor-1,3-butadien
    87-86-5 Pentachlorfenol
    88-89-1 Kyselina pikrová
    91-08-7 2,6-Toluendiisokyanát
    91-20-3 Naftalen
    92-52-4 Bifenyl
    94-36-0 Benzoylperoxid
    95-47-6 Xylen isomer
    95-50-1 1,2-Dichlorbenzen
    95-53-4 o-Toluidin
    95-63-6 1,2,4-Trimethylbenzen
    95-68-1 2,4-Xylidin
    96-33-3 Methylakrylát
    97-00-7 1-Chlor-2,4-dinitrobenzen
    98-00-0 2-Furylmethanol
    98-01-1 Furfural
    98-82-8 Kumen
    98-83-9 2-Fenylpropen
    98-95-3 Nitrobenzen
    100-00-5 1-Chlor-4-nitrobenzen
    100-37-8 2-Diethylaminoethanol
    100-41-4 Ethylbenzen
    100-42-5 Styren
    100-44-7 alfa-Chlortoluen
    100-51-6 Benzylalkohol
    100-61-8 N-Methylanilin
    100-63-0 Fenylhydrazin
    101-68-8 Difenylmethan-4,4'-diisokyanát
    101-77-9 4,4'-Diamino-difenylmethan
    101-84-8 Difenylether
    102-71-6 Triethanolamin
    105-46-4 Butylacetát isomer
    105-60-2 epsilon-Kaprolaktam (páry a prach)
    106-35-4 Heptan-3-on
    106-42-3 Xylen isomer
    106-46-7 1,4-Dichlorbenzen
    106-49-0 p-Toluidin
    106-51-4 p-Benzochinon
    106-89-8 1-Chlor-2,3-epoxipropan
    106-92-3 Allylglycidylether
    106-93-4 1,2-Dibromethan
    106-99-0 1,3-Butadien
    107-02-8 2-Propenal
    107-05-1 3-Chlor-1-propen
    107-06-2 1,2-Dichlorethan
    107-07-3 2-Chlorethanol
    107-13-1 2-Propennitril
    107-15-3 1,2-Diaminoethan
    107-18-6 1-Propen-1-ol
    107-20-0 Chloracetaldehyd
    107-21-1 Ethylenglykol (aerosol a páry)
    107-30-2 Chlormethylmethylether
    107-98-2 1-methoxy-2-propanol
    108-05-4 Vinylacetát
    108-10-1 4-Methyl-2-pentanon
    108-24-7 Acetanhydrid
    108-31-6 Maleinanhydrid
    108-38-3 Xylen isomer
    108-44-1 m-Toluidin
    108-46-3 1,3-Dihydroxybenzen
    108-65-6 2-Methoxy-1-methylethylacetát
    108-67-8 1,3,5-Trimethylbenzen
    108-87-2 Methylcyklohexan
    108-88-3 Toluen
    108-90-7 Chlorbenzen
    108-91-8 Cyklohexylamin
    108-93-0 Cyklohexanol
    108-94-1 Cyklohexanon
    108-95-2 Fenol
    109-60-4 n-Propylacetát
    109-66-0 Pentan
    109-79-5 Butanthiol
    109-86-4 4-Methoxyethanol
    109-89-7 Diethylamin
    109-94-4 Ethylformiát
    109-99-9 Tetrahydrofuran
    110-12-3 5-Methylhexan-2-on
    110-19-0 Butylacetát isomer
    110-43-0 Heptan-2-on
    110-49-6 1-Methoxyethylacetát
    110-54-3 n-Hexan
    110-80-5 2-Ethoxyethanol
    110-82-7 Cyklohexan
    110-83-8 Cyklohexen
    110-85-0 Piperazin
    110-86-1 Pyridin
    110-91-8 Morfolin
    111-15-9 2-Ethoxyethylacetát
    111-30-8 1,5-Pentandial
    111-40-0 Diethylentriamin
    111-42-2 Diethanolamin
    111-44-4 Bis(2-chlorethyl)ether
    111-76-2 2-Butoxyethanol
    112-07-2 2-Butoxyethylacetát
    112-34-5 2-(2-Butoxyethoxy)-ethanol
    115-10-6 Dimethylether
    117-81-7 Di-(2-ethylhexyl)ftalát
    118-74-1 Hexachlorbenzen
    118-96-7 2,4,6-Trinitrotoluen
    120-82-1 1,2,4-Trichlorbenzen
    121-44-8 Triethylamin
    121-69-7 N,N-Dimethylanilin
    122-39-4 Difenylamin
    123-31-9 1,4-Dihydroxybenzen
    123-42-2 Diaceton alkohol
    123-73-9 2-Butenal
    123-86-4 Butylacetát isomer
    123-91-1 1,4-Dioxan
    123-92-2 Pentylacetát
    124-38-9 Oxid uhličitý
    124-40-3 Dimethylamin
    126-99-8 2-Chlor-1,3-butadien
    127-18-4 Tetrachlorethylen
    127-19-5 N,N-Dimethylacetamid
    140-88-5 Ethylakrylát
    141-32-2 n-Butylakrylát
    141-43-5 Ethanolamin
    141-78-6 Ethylacetát
    142-82-5 n-Heptan
    144-62-7 Kyselina šťavelová
    151-56-4 Ethylenimin
    151-67-7 2-Brom-2-chlor-1,1,1-trifluorethan
    334-88-3 Diazomethan
    302-01-2 Hydrazin
    420-04-2 Kyanamid
    463-51-4 Keten
    504-29-0 2-Aminopyridin
    526-73-8 1,2,3-Trimethylbenzen
    534-52-1 4,6-Dinitro-o-kresol
    540-59-0 1,2-Dichlorethen
    540-73-8 1,2-Dimethylhydrazin
    540-88-5 Butylacetát isomer
    541-85-5 5-Methyl-3-heptanon
    542-88-1 Bis(chlormethyl)ether
    554-00-7 2,4-Dichloranilin
    583-60-8 1-Methylcyklohexan-2-on
    584-84-9 2,4-Toluendiisokyanát
    591-78-6 2-Hexanon
    598-56-1 Dimethylaethylamin
    620-11-1 3-Pentylacetát
    625-16-1 Amylacetát terciál.
    626-38-0 1-Methylbutylacetát
    628-63-7 Pentylacetát
    628-96-6 Ethylenglykoldinitrát
    630-08-0 Oxid uhelnatý
    763-69-9 Ethyl-3-ethoxypropionát
    822-06-0 Hexamethylen-1,6-diisokyanát
    996-35-0 Dimethylisopropylamin
    1300-73-8 Xylidiny (všechny isomery) s výjimkou 2,4-xylidinu)
    1305-62-0 Hydroxid vápenatý
    1305-78-8 Oxid vápenatý
    1309-48-4 Oxid hořečnatý
    1309-64-4 Oxid antimonitý (jako Sb)
    1310-58-3 Hydroxid draselný
    1310-73-2 Hydroxid sodný
    1314-13-2 Oxid zinečnatý, jako Zn
    1314-56-3 Oxid fosforečný
    1314-62-1 Oxid vanadičný (prach, dýmy)
    1314-80-3 Sirník fosforečný
    1319-77-3 Kresoly (všechny isomery)
    1321-12-6 Nitrotolueny (všechny isomery)
    1330-20-7 Xyleny (všechny isomery)
    1335-87-1 Hexachlornaftalen
    1336-36-3 Polychlorované bifenyly (technické)
    1634-04-4 terc-Butyl-methylether
    3689-24-5 Sulfotep (ISO)
    4170-30-3 2-Butenal
    4435-53-4 3-methoxy-n-butylacetát
    7439-92-1 Olovo
    7439-96-5 Mangan
    7439-97-6 Rtuť
    7439-98-7 Molybden
    7440-02-0 Nikl
    7440-06-4 Platina (kov)
    7440-22-4 Stříbro
    7440-28-0 Thallium
    7440-36-0 Antimon
    7440-38-2 Arsen
    7440-41-7 Berylium
    7440-43-9 Kadmium
    7440-48-4 Kobalt
    7440-50-8 Měď (dýmy a prach)
    7440-62-2 Vanad (prach)
    7446-09-5 Oxid siřičitý
    7446-11-9 Oxid sírový
    7553-56-2 Jod
    7580-67-8 Hydrid lithný
    7601-90-3 Kyselina chloristá
    7646-85-7 Chlorid zinečnatý
    7647-01-0 Chlorovodík
    7664-38-2 Kyselina fosforečná
    7664-39-3 Fluorovodík
    7664-41-7 Amoniak
    7664-93-9 Kyselina sírová, jako SO3
    7697-37-2 Kyselina dusičná
    7722-84-1 Peroxid vodíku
    7719-12-2 Chlorid fosforitý
    7723-14-0 Fosfor (bílý, žlutý)
    7726-95-6 Brom
    7758-97-6 Chroman olovnatý, jako Cr
    7782-41-4 Fluor
    7782-49-2 Selen
    7782-50-5 Chlor
    7783-06-4 Sirovodík
    7783-07-5 Selenovodík
    7784-42-1 Arsenovodík
    7803-51-2 Fosforovodík
    8003-34-7 Pyrethrum
    8006-64-2 Terpentýn (páry a aerosol)
    10024-97-2 Oxid dusný
    10025-87-3 Oxychlorid fosforečný
    10026-13-8 Chlorid fosforečný
    10028-15-6 Ozon
    10035-10-6 Bromovodík
    10043-52-4 Chlorid vápenatý
    10102-43-9 Oxid dusnatý
    10102-44-0 Oxid dusičitý
    11104-93-1 Nitrosní plyny (NOx)
    12125-02-9 Chlorid amonný (dýmy)
    13463-39-3 Nikltetrakarbonyl
    13463-40-6 Pentakarbonyl železa, jako Fe
    13494-80-9 Tellur
    13530-65-9 Chroman zinečnatý, jako Cr
    19287-45-7 Diboran
    20816-12-0 Oxid osmičelý, jako Os
    25154-54-5 Dinitrobenzeny (všechny isomery)
    25321-14-6 Dinitrotolueny (směs isomerů)
    25639-42-3 Methylcyklohexanoly (všechny isomery)
    26628-22-8 Azid sodný
    26675-46-7 Isofluran
    30899-19-5 Amylalkoholy (všechny isomery)
    34590-94-8 (2-Methoxymethylethoxy)-propanol
    70657-70-4 2-methoxy-1-propylacetát
    Amylalkoholy (všechny isomery)
    Antimonu sloučeniny, jako Sb (s výjimkou oxidu antimonitého)
    Arsenu sloučenuny, jako As (s výjimkou arsenovodíku)
    Barya sloučeniny rozpustné, jako Ba
    Benzíny
    Berylia sloučeniny, jako Be
    Cínu anorganické sloučeniny, jako Sn
    Cínu organické sloučeniny, jako Sn
    Dinitrobenzen (všechny isomery)
    Dinitrotoluen (všechny isomery)
    Fluorid, anorganický
    Hexan (s výjimkou n-hexanu)
    Chromu sloučeniny
    Kadmia sloučeniny, jako Cd
    Kobaltu sloučeniny, jako Co
    Kresol (všechny isomery)
    Manganu sloučeniny, jako Mn
    Methylcyklohexanol (všechny isomery)
    Molybdenu sloučeniny, jako Mo
    Nafta solventní
    Niklu sloučeniny, jako Ni
    Nitrotoluen (všechny isomery)
    Oleje minerální
    Olova anorganické sloučeniny, jako Pb
    Platina sloučeniny
    Rtuti alkyl-sloučeniny jako Hg
    Rtuti anorganické a aryl-sloučeniny jako Hg
    Selenu sloučeniny, jako Se
    Stříbra sloučeniny, jako Ag
    Telluru sloučeniny, jako Te
    Thalia rozpustné sloučeniny, jako Te
    Uhličitany alkalických kovů

    Část B

    Přípustné expoziční limity směsi chemických látek
    Přípustný expoziční limit směsi chemických látek se stanoví podle následujících zásad:
    1.Jde-li o dvě nebo více látek, které působí na týž orgánový systém, předpokládá se, že působí aditivně (účinek se sčítá) pokud nejsou vědecky podložené informace o opaku. Součet poměrů jejich naměřených koncentrací k jejich PEL nebo NPK-P nesmí přesahovat 1:
    k1PEL1+k2PEL2+⋯⋯+knPELn≤1
    k1NPK - P1+k2NPK - P2+⋯⋯+knNPK - Pn≤1
    k1 - kn jsou naměřené koncentrace jednotlivých látek
    PEL1 - PELn jsou stanovené hodnoty PEL jednotlivých látek
    NPK-P1 - NPK-Pn jsou stanovené hodnoty NPK-P jednotlivých látek
    2.Pokud nelze aditivní účinek jednotlivých látek předpokládat, koncentrace žádné složky směsi nesmí překračovat její NPK-P ani PEL.

    Část C

    Hodnocení inhalační expozice a strategie měření škodlivin v ovzduší pracovišť
    1.Zásady:
    a)Jestliže v pracovním ovzduší nelze s jistotou vyloučit přítomnost jedné, či více látek v plynné formě nebo jako aerosolu, musí se zhodnotit jejich koncentrace.
    b)Při tomto hodnocení je třeba zjistit všechny skutečnosti, které mohou být relevantní pro expozici:
    ba) látky používané nebo vyráběné,
    bb) technická zařízení a technologické operace,
    bc) časové a prostorové rozdělení koncentrací látek.
    c)Limitní hodnota pro chemické látky nebo prach v pracovním ovzduší je dodržena, jestliže hodnocení ukáže, že ji koncentrace ve vzduchu dýchací zóny nepřekračuje. Pokud jsou podklady nedostatečné pro kvalifikované posouzení, zda jsou limitní hodnoty dodrženy, musí být provedeno další šetření a měření.
    d)Jestliže hodnocení ukáže, že:
    da) nejsou limitní hodnoty dodrženy, musí být zjištěny důvody, pro které byla limitní hodnota překročena a musí být zavedena co nejrychleji odpovídající opatření pro nápravu situace a hodnocení se musí zopakovat;
    db) jsou limitní hodnoty dodrženy, musí se podle potřeby v pravidelných intervalech provádět následná měření, aby se potvrdilo, že dosavadní situace stále trvá; čím více se zjištěná hodnota blíží hodnotě limitní, tím častěji se musí měření provádět;
    dc) nedochází současně k podstatným změnám v podmínkách pracoviště, které by mohly pravděpodobně vést ke změně expozice zaměstnance, může být snížena frekvence kontrol dodržení limitní hodnoty měřením; v takových případech musí být však pravidelně kontrolováno, zda hodnocení vedoucí k tomuto závěru je stále ještě použitelné.
    e)Jestliže jsou zaměstnanci vystaveni současně nebo následně více než jedné látce, musí být tato skutečnost brána v úvahu při hodnocení zdravotního rizika, jemuž jsou vystaveni.
    2.Požadavky na měřicí postupy:
    a)Postup měření musí dávat o inhalační expozici zaměstnance škodlivinám v pracovním ovzduší reprezentativní výsledky odvozené od časově váženého průměru jejich koncentrací (kp). Výpočet časově váženého průměru koncentrací musí postihnout všechny pracovní operace i veškerou ostatní činnost v průběhu pracovní doby. Průměrnou koncentrací kp se rozumí hodnota vypočtená z naměřených koncentrací k1 kn podle vzorce:
    kp=k1.t1+k2.t2+⋯⋯+kn.tnt1+t2+⋯⋯⋯⋯+tn
    k1-kn koncentrace v ovzduší získané jednotlivými odběry (měřeními)
    t1-tn doba trvání jednotlivých odběrů (měření)
    b)Pro zjištění inhalační expozice zaměstnance na pracovišti, musí se použít tam, kde je to možné, osobní odběr vzorků ovzduší vhodným zařízením, připevněným na těle. Tam, kde skupina zaměstnanců provádí identické nebo podobné úkony na stejném místě a je obdobně exponována, považuje se za reprezentativní pro celou skupinu, je-li odběr prováděn na vybraných zaměstnancích uvnitř této skupiny.
    Odběry vzorků a měření na pevně stanovených místech (stacionární) se mohou používat, jestliže jejich výsledky umožňují zjistit míru inhalační expozice zaměstnance na pracovišti. Vzorky se musí odebírat ve výšce dýchací zóny a v bezprostřední blízkosti zaměstnanců.
    c)Postup měření musí odpovídat látce, která má být měřena, jejím limitním hodnotám (PEL, NPK-P) a složení pracovního ovzduší.
    Výsledek musí být dostatečně spolehlivý s ohledem na limitní hodnoty látky a udán ve stejných jednotkách.
    d)Jestliže metoda měření není specifická jen pro danou látku, musí být celá naměřená hodnota vztažena na látku, která má být hodnocena.
    e)Meze stanovitelnosti musí odpovídat nejméně jedné čtvrtině PEL.
    f)Musí být zajištěna správnost měřicího postupu. U metody musí být zajištěna celková správnost odpovídající odhadu relativní chyby ± 25%.
    g)Pro měření musí být použity postupy ověřené v podmínkách praxe.
    Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
    Přípustné expoziční limity pro prach
    1.Přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc, pro respirabilní frakci prachu PELr. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků. Za respirabilní vlákno se považuje částice, která vyhovuje současně všem následujícím podmínkám:
    tloušťka vlákna < 3 µm
    délka vlákna > 5 µm
    poměr délka: tloušťka > 3
    2.Hodnoty přípustného expozičního limitu prachu v pracovním ovzduší jsou uvedeny v tabulkách č. 1 až 5.
    Přípustné expoziční limity směsí prachů (PELs) s různým PEL se stanoví výpočtem z PEL jednotlivých prachů podle vzorce:
    PELs=% x1100.PEL1+% x2100.PEL2+⋯⋯+% xn100.PELn-1
    kde:
    PELs = PEL směsi látek 1 až n
    PEL1 až PELn = PEL látek 1 až n
    % x1 až % xn = hmotnostní podíl látek 1 až n v procentech
    Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PEL podle hodnoty platné pro složku s nejnižším PEL.
    Příklady:
    a)Směs obsahuje 80 hmotnostních % vláken bavlněných (PELc = 2 mg.m-3) a 20 % vláken textilních synt.(PELc = 4 mg.m-3).
    PELs=80100.2+20100.4-1=2,2 mg.m-3
    V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v poletavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PELs podle hodnoty platné pro látku s nejnižší PEL.
    b)Směs obsahuje vlnu (PELc = 6 mg.m-3), syntetická vlákna textilní (PELc = 4 mg.m-3) a půdní prach (PELc = 10 mg.m-3). Podíl jednotlivých složek nelze stanovit.
    PELs = 4 mg.m-3 hodnota platná pro látku s nejnižším PELc.
    3.Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky.
    Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1% fibrogenní složky nesmí její PELr překračovat hodnoty uvedené v tabulce č. 1.
    Za dodržení PEL se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PELr pro fibrogenní složku, tak i PELc pro daný druh prachu.
    4.Pokud prach obsahuje méně než 1% krystalického SiO2 a neobsahuje azbest považuje se za prach s převážně nespecifickým účinkem. Pro takový prach s převážně nespecifickým účinkem platí PELc 10 mg.m-3.
    5.PEL nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému obsahu mikroorganismů v prachu.
    Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem1)
    Látka PELr (mg.m-3)
    respirabilní frakce (Fr)
    PELc (mg.m-3)
    celková koncentrace
    Fr = 100 %2)
    křemen 0,1 -
    kristobalit 0,1 -
    tridymit 0,1 -
    gama-oxid hlinitý 0,1 -
    Fr ≤ 5 % Fr > 5 %
    dinas 2,0 10:Fr10
    grafit 2,0 10:Fr10
    prach černouhelných dolů4)2,0 10:Fr10
    koks 2,0 10:Fr10
    slída 2,0 10:Fr10
    talek3)2,0 10:Fr10
    ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu) 2,0 10:Fr10
    šamot 2,0 10:Fr10
    horninové prachy 2,0 10:Fr10
    slévárenský prach 2,0 10:Fr10
    Vysvětlivky:
    1) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1% fibrogenní složky a v pokusu na zvířeti vykazuje zřetelnou fibrogenní reakci plicní tkáně.
    2) Fr = obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v procentech.
    Fibrogenní složka – křemen, kristobalit, tridymit, gama-oxid hlinitý.
    3) Za přítomnosti vláken respirabilních rozměrů v prachu musí být dodržen PEL pro azbest.
    4) Při stanovení nižšího přípustného expozičního limitu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.13)
    Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem
    Látka PELc (mg.m-3)
    amorfní SiO24,0
    svářečské dýmy1)5,0
    bentonit 6,0
    Vysvětlivka:
    1) Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu, materiálu jímž se svařuje, svařovacím proudu atd. Tyto okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice svářečským dýmem.
    Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem
    LátkaPELc (mg.m-3)
    baryt10,0
    cement10,0
    čedič tavený10,0
    dolomit10,0
    železo a jeho slitiny1)10,0
    hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3)10,0
    hnědé uhlí a lignit10,0
    magnezit10,0
    ledek amonný10,0
    ocelárenská struska10,0
    oxidy železa10,0
    popílek10,0
    prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit)10,0
    půdní prachy10,0
    sádra10,0
    saze2,0
    siderit10,0
    škvára10,0
    vápenec, mramor10,0
    vysokopecní struska10,0
    Vysvětlivky k tabulce:
    1) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny PEL, posuzuje se prašnost i podle PEL těchto kovů. Za dodržení PEL se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro slitinu železa, tak i PEL pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom ten, jehož PEL je nejnižší.
    Slitiny jiných kovů než železa se posuzují po stránce prašnosti podle PEL jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž PEL je nejnižší.
    Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem
    LátkaPELC (mg.m-3)
    Textilní prachy:
    bavlna2,0
    len2,0
    konopí2,0
    hedvábí2,0
    syntetická vlákna textilní4,0
    sisal6,0
    juta6,0
    Živočišné prachy
    peří4,0
    vlna6,0
    srst6,0
    ostatní živočišné prachy6,0
    Rostlinné prachy:
    mouka4,0
    tabák4,0
    čaj4,0
    káva zelená2,0
    koření2,0
    prach obilní6,0
    Prach z
    - chromu0,5
    - toxických a výrazně senzibilizujích (exotických) dřevin01,0
    - tvrdých a senzibilizujících dřev2.0
    - ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin5,0
    ostatní rostlinné prachy6,0
    Jiné prachy s dráždivým účinkem:
    prach fenolformaldehydových pryskyřic5,0
    prach PVC5,0
    prach z broušení pneumatik3,0
    prach epoxidových pryskyřic2,0
    prach papíru6,0
    prach polyakrylátových pryskyřic5,0
    prach polyesterových pryskyřic5,0
    prach polyethylenu5,0
    prach polypropylenu5,0
    prach polymerních materiálů5,0
    prach polystyrenu5,0
    prach siřičitanu vápenatého5,0
    prach sklolaminátů5,0
    prach škrobu4,0
    Vysvětlivky k tabulce:
    1) Například: Iroko (chlorophora excelsa), makoré-třešňový mahagon (Tieghemella heckelii), mansonie (Mansonia altissima), peroba žlutá (Paratecoma peroba), avodiré (Turraenthus africanus), citroník (Chloroxylon), Indigbo-limba (Terminalia avirensis), západní rudý cedr (Thuja plicata), teak (Tectona grandis),
    2) Příkladmý seznam tvrdých dřev je uveden v příloze č. 9 k tomuto nařízení.
    Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy
    Látka PEL
    početní koncentrace
    (počet respirabilních vláken.cm-3)
    azbestová vlákna
    - chrysotil 0,11)
    - amfibolové azbesty 0,11)
    umělá minerální vlákna
    (např. čedičová, skleněná, strusková)
    1
    hmotnostní koncentrace
    (mg/m3)
    umělá minerální vlákna1)
    (vlákna všech rozměrů)
    4
    Vysvětlivka:
    1) Pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.
    Měření a hodnocení expozice prachu
    Pro hodnocení expozice platí obdobně zásady uvedené v části C přílohy č. 2 k tomuto nařízení pro chemické látky s těmito doplňky:
    a)Způsob a technika odběru a stanovení koncentrace frakcí polétavého prachu inhalabilní a respirabilní frakce v pracovním ovzduší podle přijatých konvencí v ČSN EN 481 gravimetricky. Strategie měření, výběr vhodného měřicího postupu a zpracování výsledků dle ČSN EN 482 a ČSN EN 689.
    Princip zkoušky.
    Podstatou metody je prosávání vzduchu zařízením s filtrem, na němž se určitá frakce polétavého prachu kvantitativně zachytí.
    Prosávání vzduchu je nejčastěji zajištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku, popř. jiným způsobem (Venturiho trubice napojená na zdroj stlačeného vzduchu, rotace misky s filtrem apod.).
    Vstupním zařízením může být cyklon, impaktor, elutriátor, popř. jiné zařízení, které zachycuje částice odlučovaných frakcí prachu, které musí odpovídat přijatým konvencím uvedeným v ČSN EN 481. (V tomto smyslu je možno používat i zařízení splňující požadavky Johannesburgské konvence).
    Rozsah použití zkoušky.
    Je to rozdíl mezi horní mezí stanovitelnosti a mezí detekce hmotnosti odebraného prachu na filtru. Rozsah použití zkoušky závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru a typu prachu.
    Mez detekce je nejmenší statisticky významný rozdíl v hmotnosti, který lze vypočítat z hmotnosti filtru s odebraným prachem a hmotnosti čistého filtru. Je ji možno odhadnout z hmotností opakovaně vážených slepých vzorků takto:
    XD = x0 + k.s0
    kde x0 průměrný rozdíl hmotnosti slepých vzorků před expozicí a po expozici
    k je konstanta, doporučuje se hodnota 3
    s0 je průměrná směrodatná odchylka hmotnosti slepých vzorků před a po expozici (viz. kapitola - Validace)
    Horní mez stanovitelnosti polétavého prachu je největší hmotnost odebraného prachu v případě, že ještě nedochází k odpadávání prachových částic z filtru. Je závislá na maximální únosnosti filtru (u membránového filtru je asi 15-20 mg, u některých vláknitých filtrů až 80 mg, u PUF filtrů závisí na velikosti filtru a pórů).
    Vzorkování, konzervace a přeprava vzorků.
    Vzorek prachu je získán prosáváním zkoumaného ovzduší odběrovou aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou dobu odběru v povolených mezích (max. ± 5 % hodnoty průtokové rychlosti jmenovité) se liší podle druhu použitého odběrového zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1-3,5 litrů/min, u osobních vzorkovačů (samplerů), u nichž je prosávání založeno na jiném principu než je tomu u sestavy čerpadlo + odběrová hlavice i více, např. 10 litrů/min. U stacionárních aparatur až 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je nutno transportovat slepé vzorky, tj. vzorky, se kterými se manipuluje zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzdušin těmito filtry. Doporučuje se počet 1 až 4, popř. počet slepých vzorků přizpůsobit vyššímu počtu vzorkovaných pracovišť.
    Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici popř. se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů. V laboratoři se filtry umisťují v Petriho miskách v exsikátoru do dalšího zpracování. Doba archivace exponovaných filtrů je dána minimálně termínem vydání protokolu o zkoušce zkušební laboratoře, pokud nebyl filtr podroben dalším destruktivním zkouškám. Obecně postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li v rozporu s některým bodem standardní metody.
    Etalony, referenční materiály.
    Závaží o rozsahu hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů
    Přístroje a zařízení.
    Kompletní odběrová hlavice (vybavená selektorem oddělující frakce polétavého prachu vyhovující konvencím podle ČSN EN 481), vyrobená z materiálu, který zaručuje, že nebude ovlivněno stanovení koncentrace prachu ani následné analýzy filtru (stanovení obsahu kovů, organických látek apod.).
    Čerpací jednotka – čerpadlo zajišťující dodržení hodnoty požadovaného jmenovitého průtoku při odběru s maximální odchylkou ±5%, tedy čerpadlo s elektronickou regulací průtoku nebo čerpadlo vybavené omezovací tryskou (kontrola průtoku je možná pouze při vybavení soustavy vakuometrem, tedy prostřednictvím hodnoty podtlaku, pod níž nesmí klesnout, má-li se průtok s postupným zanášením filtru snížit jen do povolené odchylky) nebo jiné, vybavené indikátorem chybné funkce čerpadla nebo automatickým přerušovačem chodu čerpadla se záznamem délky doby odběru (dle požadavků ČSN EN 1232 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro osobní odběr vzorků chemických látek - požadavky a zkušební metody, ČSN EN 12912 - Ovzduší na pracovišti. Čerpadla pro odběr vzorků chemických látek s objemovým průtokem nad 5 litrů/min - Požadavky a zkušební metody).
    Časoměrné zařízení vhodného typu a rozsahu, např. stopky.
    Hadice přiměřeného průměru a materiálu, zaručujícího stálost vnitřního průřezu v podtlakovém (nebo přetlakovém) režimu při prosávání odebírané vzdušiny, s dostatečnou tepelnou odolností (pryž, PU, PVC apod.)
    Držáky filtrů.
    Podpůrné destičky pro podložení filtru.
    Průtokoměr požadovaného rozsahu průtočné rychlosti a takové přesnosti jejího měření, aby bylo možno spolehlivě kontrolovat její kolísání v rozsahu požadovaných ±5%, průtoku, nebo suchý nebo mokrý plynoměr s týmiž vlastnostmi.
    Stativ, či jiné zařízení pro instalaci stacionárních odběrových zařízení ve výšce odpovídající výšce dýchací zóny exponovaného pracovníka (s ohledem na jeho pracovní polohu).
    Příslušenství pro osobní odběr (opasek, brašna, podle typu a provedení přístrojů).
    Exsikátor s nasyceným roztokem K2CO3 pro udržení konstantní relativní vlhkosti 44 %.
    Analytické váhy s citlivostí 10g nebo lepší.
    Petriho misky nebo jiné zařízení pro transport a přechovávání filtrů.
    Pinzeta s plochými konci pro manipulaci s filtry v laboratoři.
    Formuláře pro záznamy v terénu a psací potřeby.
    Teploměr, vlhkoměr, tlakoměr pro měření veličin při kalibraci (justaci) odběrové sestavy v laboratoři a podmínek odběru vzorků ovzduší na pracovišti.
    Filtry.
    Výběr druhu filtru musí uživatel přizpůsobit podmínkám odběru vzorku (např. mikroklimatické podmínky) a potřebě eventuální následné analýzy zachyceného materiálu. Je nutno uvážit vlastnosti filtrů, jako druh materiálu, obsah nečistot, průměr a tloušťku filtru určený pro danou odběrovou hlavici, texturu povrchu filtru, pórovitost (např. průměr vláken, tloušťka a plošná hmotnost u vláknitých filtrů), velikost pórů (např. u membránových filtrů), odolnost vůči podtlaku.
    Membránové filtry (pro inhalabilní frakci velikost pórů <2,5 μm, pro respirabilní frakci velikost pórů <1,5 μm) – např. směs esterů celulózy, nitrát celulózy, acetát celulózy, celulóza, polykarbonát, polyamid, polytetrafluoretylen (PTFE). Vhodné pro všechny druhy prachu vyjma prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost (např. dřevných prachů). Většina z nich není vhodná (s výjimkou PTFE) pro odběr prachu v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.
    Vláknité filtry (pórovitost se významně liší u různých typů materiálů, pro křemenné filtry jsou požadavky přibližně - průměr vláken <1,0 μm, tloušťka filtru >400 μm a plošná hmotnost >5 mg/cm2) - skleněné, křemenné (quartz), AFPC. Vhodné pro všechny druhy prachů včetně prachů, jejichž částice mají malou měrnou hmotnost. Tyto filtry mají zpravidla vyšší únosnost zachyceného materiálu.
    Polyuretanová pěna (druhy dodávané výrobcem pro odběrové zařízení). Pokud není výrobcem uveden návod na další zpracování tohoto filtru, není vhodnou volbou v případě provádění dalších analýz odebraného prachu a v prostředí s vyšší koncentrací organických rozpouštědel.
    Postup zkoušky.
    Postup zkoušky spočívá ve stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a/nebo respirabilní frakce, popřípadě jiné frakce poletavého prachu v pracovním ovzduší osobní nebo stacionární odběrovou aparaturou. Stanovení sestává z přípravných prací v laboratoři, vlastního odběru, zpracování vzorku a výpočtu koncentrace prachu.
    Koncentrace dané frakce se vypočítá ze vzorce
    c = m/V, kde
    c ... koncentrace frakce (mg/m3)
    m ... celková hmotnost prachu (mg)
    V ... objem odebraného vzorku (m3)
    Celková hmotnost prachu se vypočítá z rozdílu hmotností filtru před a po odběru (expozici)
    m = W2 - W1, kde
    W1 ......hmotnost filtru před odběrem (mg)
    W2 ...hmotnost filtru po odběru (mg)
    Stejným způsobem se provede výpočet i pro slepé vzorky (viz kapitola - Validace).
    Objem vzorku vzduchu se stanoví měřením prošlého objemu vzduchu nebo se vypočítá jako součin průměrného průtoku a doby odběru
    V = Q.t, kde
    Q ... minutový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
    t ... doba odběru (min)
    Q se stanoví podle návodu výrobce zařízení (aritmetický průměr hodnot průtokové rychlosti na začátku a na konci odběru, jmenovitý průtok čerpadla s omezovací tryskou, Venturiho trubice).
    Přepočet na standardní podmínky se provádí tehdy, nebylo-li při měření použito měřidla kalibrovaného za standardních podmínek. Za standardní podmínky se považuje T = 20 °C a p= 101,3 kPa.
    V případě, kdy měřidlo průtoku je v odběrové sestavě zařazeno za odběrovou hlavicí po směru proudění prosávaných vzdušin (např. je-li k měření průtoku použit rotametr jako součást čerpadla), při výpočtu odebraného objemu je nutno provést korekci na tlakové a teplotní podmínky při justaci sestavy, např. dle vztahu:
    V = Q. t. (pkal. todb / podb. tkal)1/2, kde
    Q ... objemový průtok odběrovým zařízením (m3/min)
    t ... doba odběru (min)
    pkal ... tlak během kalibrace čerpadla (kPa), tlakoměr zařazen mezi čerpací jednotku a odběrovou hlavici
    todb ... teplota během kalibrace (°C)
    podb ... tlak odebraného vzduchu (kPa)
    tkal ... teplota odebraného vzduchu (° C)
    1.Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní frakce prachu osobní odběrovou aparaturou.
    Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro inhalabilní frakci podle ČSN EN 481.
    Přípravné práce.
    Vizuální kontrola stavu odběrových zařízení, kontrola akumulátorů čerpadla, hadic.
    Kondicionace filtrů - před odběrem vzorku musí být filtr kondicionován při konstantní relativní vlhkosti a konstantní teplotě nejméně 24 hodiny. Doporučuje se, aby pro dosažení nejlepší přesnosti okolní teplota byla v rozsahu 15 - 30 °C a byla udržována v rozmezí ± 3 °C, relativní vlhkost v rozmezí 20 - 45 % ± 5 %. Po odběru vzorků musí být filtry kondicionovány za stejných podmínek jako před odběrem. Filtry musí být v exsikátoru během kondicionace uloženy v otevřených přepravních zařízeních, např. Petriho miskách. Exsikátor musí být umístěn co nejblíže analytickým váhám, aby se čas, po který je filtr vystaven jiné vlhkosti, zkrátil na minimum. Z téhož důvodu je vhodné umístit do skříně vah malou kádinku s nasyceným roztokem K2CO3. Pokud je v laboratoři k dispozici váhovna s řízenými tepelně vlhkostními podmínkami, postačí pro kondicionaci filtrů uložení v této místnosti v prázdném exikátoru nebo pod ochranným obalem.
    Kontrola správné funkce analytických vah - před vážením každé série filtrů je nutno provést vážení závaží o hmotnosti < 1000 mg, pokud možno odpovídající hmotnosti vážených filtrů Odchylka od deklarované hodnoty musí být menší než v laboratoři vypočtená kombinovaná nejistota z nejistoty kalibrace tohoto závaží a nejistoty kalibrace vah. Pokud vznikne podezření na změnu podmínek vážení (teplota, vibrace, mechanický otřes apod.), je nutno provést novou kalibraci vah.
    Vážení čistých filtrů - filtry musí být zváženy do 1 minuty po vyjmutí z exsikátoru, aby se jejich hmotnost nezměnila vlivem odlišné okolní vlhkosti. Exsikátor se musí zavřít po každém vyjmutí filtru. Po kalibraci analytických vah se filtry bez objímky a podpůrných destiček zváží. Filtry se přechovávají v laboratoři v čisté Petriho misce. Manipulace s nimi se děje pouze pinzetou s plochými čelistmi, bez dotýkání se exponované plochy filtru, pouze za okraj. Vážení filtrů s objímkami je možné u speciálních odběrových zařízení podle specifikace výrobců.
    Sestavení odběrové hlavice - filtr a podpůrná destička se do objímky vloží ihned po zvážení, objímky se uloží v transportním obalu popřípadě se instalují přímo do odběrových hlavic.
    Odběr vzorku v terénu.
    Sestaví se odběrová aparatura - čerpadlo, hadička, odběrová hlavice s filtrem, upevní se na pracovníka exponovaného prachu na pracovišti, do jeho dýchací zóny (ve smyslu ČSN EN 1540).
    Nastaví se požadovaný průtok sestavy justací čerpadla (průtokoměrem či jiným zařízením).
    Zaznamená se čas začátku odběru, průtoková rychlost na začátku měření popřípadě jiné parametry než průtok, mající význam pro měření.
    Po odběru vzorku se zaznamená čas ukončení odběru, průtoková rychlost na konci měření popřípadě jiné. Filtr v objímce se vyjme z odběrové hlavice a uloží do transportního obalu.
    Zpracování vzorku v laboratoři.
    Před vážením se filtr po odběru vzorku kondicionuje za stejných podmínek jako před odběrem. Požadavky na vážení exponovaných filtrů jsou stejné jako u vážení čistých filtrů.
    Výpočet koncentrace prachu je uveden výše.
    Všechny práce či manipulace se zařízením musí být v souladu s postupem stanoveným výrobcem zařízení.
    2.Stanovení hmotnostní koncentrace respirabilní frakce (podle přijatých konvencí) prachu osobní odběrovou aparaturou.
    Respirabilní frakce se odebírá v případě výskytu prachu s převážně fibrogenním účinkem. Stanovení jiných frakcí může být opodstatněné při výzkumných a speciálních úkolech.
    Použije se zařízení s odběrovou hlavicí vyhovující konvenci pro respirabilní, popřípadě jinou frakci podle ČSN EN 481.
    Celý postup je identický jako u inhalabilní frakce s tím, že některá zařízení umožňují stanovení inhalabilní, respirabilní popřípadě jiných frakcí současně (odběr jedinou odběrovou hlavicí). V tomto případě se provádí nejen vážení filtru ke stanovení koncentrace respirabilní frakce, ale i vážení ostatních zachycených podílů prachu. Inhalabilní frakce je pak dána součtem všech zachycených podílů prachu.
    3.Stanovení hmotnostní koncentrace inhalabilní a respirabilní frakce prachu stacionární odběrovou aparaturou.
    Postup je identický jako u stanovení koncentrace uvedených frakcí poletavého prachu osobní odběrovou aparaturou. Rozdíl je pouze u odběru vzorku v terénu, kdy po sestavení odběrové aparatury se tato umístí na referenčním místě na pracovišti v úrovni dýchací zóny, neupevňuje se na pracovníka. Referenčními místy jsou míněna místa pro statický odběr vzorků, která reprezentují výskyt a pohyb pracovníků.
    Požadavky na metrologickou návaznost.
    Metrologická návaznost je upravena zákony a prováděcími předpisy v platném znění.
    Časové intervaly úkonů metrologické návaznosti (kalibrací) jsou dány uvedenými předpisy (vyhláška č. 264/2000 Sb., o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování) pro stanovená měřidla, v případě nestanovených měřidel si laboratoř příslušné intervaly stanoví sama.
    Průtoková rychlost v sestavě čerpadlo-odběrová hlavice se měří vždy minimálně před a po každém odběru průtokoměrem či nepřímo měřidlem jiné veličiny, při zapojení sestavy (viz schéma nejběžnější aplikace) podle doporučení výrobce takto:
    Čerpací jednotka (v zapojení nasává) --- odběrová hlavice osazená filtrem (použitým pouze ke kalibraci, stejného typu jaký je použit k odběru vzorků) --- průtokoměr. Jiné zapojení může způsobit nepřesné nastavení správné hodnoty průtokové rychlosti odběrové aparatury! (Viz korekce na tlakové a teplotní podmínky při justaci soustavy.)
    Vyjádření výsledků.
    Výsledky koncentrace prachu se udávají v mg/m3. Nejistota výsledku se uvádí v procentech hodnoty výsledku nebo v jednotce mg/m3.
    Zaokrouhlování výsledků.
    Výsledky se zaokrouhlují na 1 desetinné místo.
    Validace metody, kontrola stability zkoušek.
    V následujícím textu jsou použity názvy parametrů podle ČSN ISO 3534 -1.
    Pro validaci metody musí laboratoř ověřit následující parametry pro konkrétní podmínky a použitou laboratorní a odběrovou techniku.
    Rozsah kalibrace - u průtoku je dán rozdílem nejvyšší a nejnižší hodnoty kalibrační závislosti.
    Pracovní rozsah měřidla průtoku musí respektovat jmenovité hodnoty průtoků hlavic odběrových aparatur. Pracovní rozsah měřidel hmotnosti musí splňovat podmínku nižší dolní meze váživosti vah než je hmotnost použitého čistého filtru.
    Nejistota kalibrace - vyjadřuje výskyt chyb při kalibraci nebo použití měřícího zařízení (průtokoměrů, vah, plynoměrů atd.). Zpravidla je vyjádřena jako rozšířená kombinovaná standardní nejistota nebo konfidenční interval. U průtokoměrů nesmí být horší než ± 5 % hodnoty průtoku, které jsou požadovány u stability průtoku čerpacích jednotek, v praxi se pohybuje do ± 3 %. Používají se váhy s citlivostí 0,01 mg nebo lepší.
    Mez detekce (mez stanovitelnosti) - lze odhadnout výpočtem z opakovaných měření slepých pokusů (pro daný typ filtru). Doporučuje se pro výpočet použít sady nejméně 10 naměřených rozdílů hmotnosti slepých vzorků (čistých filtrů) před a po expozici (myslí se tím vystavení filtru stejným podmínkám jako neznámé vzorky s tím rozdílem, že slepými vzorky není prosáván vzduch obsahující aerosol).
    Mez stanovitelnosti se použije v případě požadavku dodržení shodnosti v celém rozsahu kalibrace a vypočte se stejným způsobem jako mez detekce při použití koeficientu k = 10.
    V souladu s postupem zkoušky se provádí vážení slepých filtrů při každé sérii vzorků.
    Z výsledků se sestrojí regulační diagram, kde v přípravné fázi se vynese nejméně 10 zjištěných rozdílů hmotnosti (před a po expozici). Pokud poté dojde u slepého vzorku k překročení regulačních mezí (± 3 so), musí být výsledky u této série prohlášeny za neplatné.
    Shodnost - vyjadřuje přítomnost a velikost náhodných chyb, tj. variabilitu jednotlivých dílčích kroků při měření prašnosti (vážení, měření průtoku, apod.). Slouží jako výchozí parametr (vyjádřený jako směrodatná odchylka) pro odhad nejistoty výsledku.
    Strannost (správnost) - je rozdíl mezi střední hodnotou výsledků zkoušek a přijatou referenční hodnotou. Strannost metody lze hodnotit jen v definovaných laboratorních podmínkách při zajištění referenční koncentrace aerosolu. Tento parametr pro konkrétní typy odběrových zařízení a různé druhy prachu nebylo možno stanovit, zařízení požadovaných vlastností není v ČR k dispozici.
    Specifičnost - je odhadována na základě znalosti principu metody a experimentů, kterými je možno odhalit rozsah rušivých vlivů interferujících s měřeným faktorem. Měření koncentrace prachu je metodou nespecifickou - v případě výskytu kapalného aerosolu při měření závisí záchyt kapalných částic na filtru (nebo částic pevných, na které se kapalné mohou vázat) na tenzi par kapalné látky.
    Nejistota výsledků - parametr přidružený k výsledku měření, charakterizující rozptyl hodnot důvodně přisuzovaný výsledkům. Nejistotu výsledků je možno odhadnout jako rozšířenou kombinovanou standardní nejistotu podle zákona o šíření nejistot. Je to souhrn nejistot všech veličin vstupujících do procesu vynásobený koeficientem rozšíření.
    Při výpočtu kombinované standardní nejistoty výsledku se významně podílí na výsledku tyto složky:
    - nejistota vnesená kalibrací měřidel; přebírá se z údaje o nejistotě kalibrace,
    - vzorkování, v úvahu připadá vliv směru/rychlosti proudění vzduchu, vlhkost při odběru, shoda průběhu odlučování jednotlivých frakcí prachu odběrovým zařízení s konvenční funkcí,
    - vliv experimentálních podmínek na zkušební postup, vlivy prostředí při vážení a justaci průtoku,
    - vlastnosti a stav předmětu zkoušení, interference, distribuce částic aerosolu, vliv možného elektrostatického náboje váženého filtru na výslednou hmotnost,
    - další vlivy, chyby operátora, aproximace, předpoklady, které jsou součástí zkušební metody.
    Rozšířená kombinovaná standardní nejistota výsledku
    U (p, q, r, ...) = k.(up2 + uq2 + ur2 + ...)1/2
    kde
    k ... koeficient rozšíření,
    up ... dílčí standardní nejistota parametru p,
    uq ... dílčí standardní nejistota parametru q,
    ur ... dílčí standardní nejistota parametru r
    Požadavky na bezpečnost práce, způsob a likvidace odpadů:
    Bezpečnost práce v laboratoři se řídí ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích, manipulace s chemikáliemi zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. K odběru vzorků ovzduší v organizacích podléhajících zákonu č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v organizacích vykonávajících činnost hornickým způsobem, a v organizacích, kde se vyskytuje prostředí s nebezpečím výbuchu prachu, par a plynů je nutno použít zařízení v souladu s ČSN EN 50014 Nevýbušná elektrická zařízení a pracovníci jsou povinni respektovat veškeré bezpečnostní předpisy uvedené v platné legislativě a nebo v interních předpisech subjektu, u něhož probíhá odběr vzorků ovzduší.
    b)Odběr vzorku pro stanovení početní koncentrace azbestových a jiných vláken v pracovním ovzduší:
    1.Vzorky se odebírají v dýchací zóně zaměstnance, tj. uvnitř polokoule obepínající zpředu obličej o poloměru 300 mm, měřeném ze středu spojnice uší.
    2.K odběru se používají membránové filtry (smíšené estery nebo dusičnany celulosy) o průměru 25 mm a o velikosti pórů od 0,8 do 1,2 µm s vytištěnými čtverci upevněné v otevřeném držáku filtru s cylindrickým nástavcem přesahujícím 33 až 44 mm rovinu filtru a vymezujícím kruhovou plochu o průměru nejméně 20 mm. Při odběru má nástavec směřovat dolů.
    3.K odběru vzorků ovzduší se používá přenosné bateriové čerpadlo umístěné na opasku nebo v kapse zaměstnance. Průtok vzduchu se nastavuje na počátku odběru na 1 litr/min ±5 % a má být udržován v rozmezí ±10 % počáteční hodnoty průtoku v průběhu celé doby odběru a nemá kolísat.
    4.Doba odběru se měří s tolerancí 2 %.
    5.Optimální počet vláken na filtru má být mezi 100 až 400 vlákny/mm2. Po odběru se celý filtr nebo jeho část umístí na podložní sklíčko, zprůhlední za použití aceton-triacetinové metody a pokryje krycím sklíčkem.
    6.Pro počítání vláken se používá binokulární mikroskop vybavený:
    6.1 osvětlením podle Koehlera,
    6.2 Abbeho nebo achromatickým fázově kontrastním kondenzorem a s nezávislým centrováním fázového prstence,
    6.3 pozitivním fázově kontrastním achromatickým objektivem zvětšujícím čtyřicetkrát s numerickou aperturou 0,65 až 0,70 s fázovou vrstvou v optické soustavě, případně zařízením pro vytvoření fázového kontrastu mimo rovinu objektivu. Absorpční koeficient absorpční destičky má být 65 až 85 %,
    6.4 kompenzačními okuláry zvětšujícími 12,5 krát; alespoň jeden z nich musí dovolovat vložení okulárního měřítka a musí být vybaven zaostřováním,
    6.5 Walton-Becketovým kruhovým měřítkem s kruhem vymezujícím při pracovním měření kruhové pole o průměru 100 µm ± 2 µm.
    7.Mikroskop musí být seřízen podle instrukcí výrobce a detekční limit kontrolován pomocí fázově kontrastní testovací destičky. Kontrola se provádí denně před zahájením práce.
    8.Vzorky se odečítají podle následujících pravidel:
    8.1 počitatelné vlákno je jakékoliv vlákno, jehož délka je větší než 5 µm, průměr menší než 3 µm, poměr délky ku průměru minimálně 3 : 1,
    8.2 jakékoliv počitatelné vlákno, jehož oba konce jsou uvnitř gratikulární plochy se počítá jako jedno vlákno; jakékoliv vlákno, jehož jen jeden konec je uvnitř plochy se počítá polovinou,
    8.3 gratikulární plochy pro počítání se vyberou nahodile uvnitř exponované plochy filtru,
    8.4 svazek vláken, který se v průběhu své délky jeví v jednom nebo více bodech jako solidní a nerozdělený, ale v jiných bodech je rozdělen do oddělených svazků (rozdělených vláken) se počítá jako jednotlivé vlákno, jestliže jeho rozměry odpovídají počitatelnému vláknu; průměr se přitom měří na nerozdělené části,
    8.5 v jakémkoliv jiném svazku vláken, v němž se jednotlivá vlákna dotýkají nebo kříží, se vlákna počítají individuálně, jestliže je lze dostatečně rozlišit tak, aby bylo možno určit, zda odpovídají definici pro počitatelné vlákno; jestliže nelze jednotlivá vlákna odpovídající této definici rozlišit, je svazek pokládán za počitatelné vlákno, jestliže posuzován jako celek odpovídá definici počitatelného vlákna,
    8.6 jestliže je více než 1/8 gratikulární plochy pokryta částicemi nebo jejich svazkem, musí být pro počítání zvolena jiná plocha,
    8.7 počítá se 100 vláken, přičemž se odečítá minimálně 20 gratikulárních ploch, nebo se vyšetří 100 gratikulárních ploch,
    8.8 průměrný počet vláken v jednom poli se vypočítá dělením počtu počitatelných vláken počtem vyšetřených polí. Vliv počtu skvrn na filtru a kontaminace filtru se musí omezovat a musí být udrženy pod hodnotu 3 vlákna na 100 polí a posuzuje se srovnáním s čistými filtry.
    Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
    Požadavky na větrání pracovišť
    1.Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být:
    50 m3/h na osobu pro práci převážně vsedě,
    70 m3/h na osobu pro práci převážně vstoje a vchůzi,
    90 m3/h na osobu při těžké fyzické práci.
    Tato minimální množství venkovního vzduchu musí být dále zvýšena při další zátěži větraného prostoru, např. teplem, pachy, kouřením. V místnostech, kde je povoleno kouření se zvyšuje množství přiváděného vzduchu o 10 m3/h na osobu. Celkové množství přiváděného vzduchu se určuje podle nejvyššího počtu osob současně užívajících prostor.
    2.Pro pracovní prostory s přístupem veřejnosti (například obchody) se zvyšuje množství přiváděného vzduchu úměrně předpokládané zátěži 0,2 - 0,3 osoby/m2 podlahové plochy.
    3.Při venkovních teplotách vyšších než 26 °C a nižších než 0 °C může být množství venkovního vzduchu zmenšeno, nejvýše však na polovinu.
    4.Proudění vzduchu na pracovištích musí být řešeno tak, aby bylo zabezpečeno dobré provětrání pracovišť.
    5.Proudění vzduchu nesmí přispívat k šíření škodlivin v provozu. Pokud je na pracovišti požadováno nucené větrání, musí být přiváděný vzduch filtrován a v zimě ohříván.
    6.Oběhový vzduch musí být vyčištěn tak, aby zpětný vzduch přiváděný na pracoviště neobsahoval chemické látky nebo aerosoly v koncentraci vyšší než 5 % jejich přípustného expozičního limitu. Při použití teplovzdušného větrání a klimatizace nesmí podíl venkovního vzduchu poklesnout pod 15 % celkového množství přiváděného vzduchu. Přitom musí být dodrženy požadavky na minimální množství přiváděného venkovního vzduchu podle bodu 1.
    Na pracovištích se zvláštními nároky na čistotu ovzduší s malým počtem zaměstnanců se připouští snížení podílu venkovního vzduchu v přiváděném vzduchu takto:
    V/n100015002000250030004000
    p[%]1086.55.554
    kde značí
    V ...množství přiváděného vzduchu [m3/h]
    n ...počet osob v místnosti
    p ...podíl venkovního vzduchu [%].
    7.Větrací zařízení a zařízení k místnímu odsávání, u kterých by porucha funkce mohla způsobit vzestup koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší, musí být vybavena signalizací chodu a signalizací jakékoliv poruchy řídícího systému.
    8.Větrací zařízení musí být udržována v řádném technickém stavu. Proto musí být stanoveny podle druhu zařízení pevné intervaly prohlídek, o kterých musí být vedeny průběžné záznamy.
    9.Větrací zařízení nesmí nepříznivě ovlivňovat mikrobiální čistotu vzduchu.
    10.V provozech, ve kterých může v důsledku poruchy dojít k náhlému vývinu škodlivin v míře, která může způsobit akutní poškození zdraví, musí být zřízeno havarijní větrání. Toto větrání má mít, pokud je to technicky možné, automatické spouštění v závislosti na koncentraci uniklých škodlivin. Jinak musí být zajištěna snadná dostupnost jeho spouštění, které musí být instalováno před vstupem na pracoviště. Větrání musí být podtlakové, tak aby při jeho chodu nemohly škodliviny pronikat do prostor s pracovištěm sousedících. Množství odpadního vzduchu musí být voleno tak, a výduch umístěn v takové výši, aby při chodu havarijního větrání nemohlo dojít k ohrožení zdraví osob ve venkovním prostoru a na okolních pracovištích.
    11.Místní odsávání u zdrojů škodlivin musí být vybaveno sacími nebo hermetizačními nástavci či zařízeními (například skříně, kapoty) zamezujícími šíření škodlivin do prostoru.
    12.Vývody odpadního vzduchu do venkovního prostoru musí být umístěny tak, aby nedocházelo k zpětnému nasávání škodlivin do prostorů pracovišť větracím zařízením.
    13.Jakékoliv nánosy i nečistoty, které by mohly znečišťovat ovzduší pracoviště a tím představovat nebezpečí pro zdraví pracovníků, musí být neprodleně odstraňovány.
    Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
    Přípustné hodnoty fyziologických ukazatelů pracovní zátěže

    Část A

    Přípustné hodnoty energetického výdeje a srdeční frekvence
    1.Hodnoty energetického výdeje (netto) mužů a žen ve věku 18 až 65 let při fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami nesmí přesahovat přípustné hodnoty uvedené v tabulce č. 1.1)
    2.Hodnoty energetického výdeje (netto) chlapců a dívek ve věku 15 až 18 let při fyzické práci vykonávané převážně velkými svalovými skupinami nesmí přesahovat přípustné hodnoty uvedené v tabulkách č. 2 a č. 3.1)
    3.Měření energetického výdeje a srdeční frekvence se provádí podle normových metod.
    Tabulka č. 1
    Energetický výdej1) Jednotky Muži Ženy
    Směnový průměrný2)MJ 6,8 4,5
    Směnový přípustný3) MJ 8 5,4
    Roční4) MJ 1600 1060
    Minutový přípustný5)kJ.min-1
    w
    34,5
    575
    23,7
    395
    Tabulka č. 2
    Chlapci
    Energetický
    výdej1)
    Jednotky Věková skupina
    15 až 16 16 až 17 17 až 18
    Směnový
    průměrný2)
    MJ 5,9 6,9 7,9
    Směnový
    přípustný3)
    MJ 6,2 7,3 8,5
    Roční4)MJ 1390 1620 1860
    Minutový
    přípustný5)
    kJ.min-1
    w
    26,4
    440
    30
    500
    32,4
    540
    Tabulka č. 3
    Dívky
    Energetický
    výdej1)
    Jednotky Věková skupina
    15 až 16 16 až 17 17 až 18
    Směnový
    průměrný2)
    MJ 3,7 3,8 4,8
    Směnový
    přípustný3)
    MJ 4,4 4,6 5,0
    Roční4)MJ 870 890 1130
    Minutový
    přípustný5)
    kJ.min-1
    w
    20,9
    350
    22,2
    370
    22,5
    375
    Vysvětlivky k tabulkám č. 1 - 3
    1) Při práci svalstva horních končetin vstoje se všechny hodnoty uvedené v tabulkách č. 1 až č. 3 sníží o 20 %, při práci obou horních končetin vsedě nebo jedné horní končetiny vstoje se hodnoty sníží o 50 %, při práci jednou horní končetinou vsedě se sníží o 75 %. Práce obou dolních končetin se hodnotí jako práce celým tělem.
    2) Vyjadřuje hodnotu energetického výdeje, která nesmí být překročena v průběhu pracovní doby při rovnoměrném rozdělení pracovní doby.
    3) Určuje horní přípustnou hranici směnového energetického výdeje v případě nerovnoměrného rozložení zátěže v rámci týdne, měsíce nebo roku s tím, že průměrný energetický výdej za daný interval nesmí překročit energetický výdej směnový průměrný.
    4) Určuje nejvyšší přípustný energetický výdej vynaložený na práci v průběhu roku a odpovídá množství energie vynaložené za 235 pracovních dnů při průměrném směnovém energetickém výdeji.
    5) Určuje energetický výdej, který nesmí být v průběhu směny překročen ani při krátkodobých operacích. Hodnota může být překročena za výjimečných situací u vybraných, fyzicky velmi zdatných skupin zaměstnanců (například důlní záchranáři, hasiči, likvidace havárií), kteří se podrobili předepsaným preventivním prohlídkám a splňují zdravotní požadavky.
    4.Směnové průměrné hodnoty srdeční frekvence při fyzické práci mužů a žen, vykonávané převážně velkými svalovými skupinami, nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 4. V průběhu pracovního procesu nesmí srdeční frekvence překročit ani opakovaně krátkodobě hodnotu 150.min-1. Tato hodnota může být překročena za výjimečných situací u vybraných skupin zaměstnanců (důlní záchranáři, hasiči, likvidace havárií), kteří se podrobili předepsaným preventivním lékařským prohlídkám a splňují zdravotní požadavky pro tuto práci.
    Pro mladistvé nejsou limitní hodnoty srdeční frekvence stanoveny vzhledem ke specifickým změnám probíhajícím v organismu v tomto údobí života.
    Tabulka č. 4
    Směnově průměrné hodnoty srdeční frekvence
    A Průměrná 102
    B Nejvyšší přípustná 110
    C Zvýšení nad výchozí hodnotu 28
    Poznámky k tabulce č. 4
    A - hodnota určená k posouzení nálezů při vyšetření skupiny osob, pokud není stanovena též výchozí hodnota srdeční frekvence.
    B - hodnota, která může být pro vyšetřovanou osobu ještě dlouhodobě únosná, pokud není překračována hodnota C, tj. zvýšení pracovní srdeční frekvence nad výchozí (klidovou) hodnotu.
    C - nejvyšší přípustná hodnota zvýšení srdeční frekvence nad výchozí hodnotu, která je u zdravých jedinců dlouhodobě únosná.

    Část B

    Přípustné hodnoty lokální zátěže svalů vyjádřené v % maximální svalové síly (Fmax)
    1.Celosměnový časově vážený průměr vynakládaných svalových sil nesmí překročit hodnoty vyjádřené procentem maximální svalové síly (% Fmax) exponované svalové skupiny uvedené v tabulce č. 5.
    2.Četnosti pohybů, při nichž jsou zatěžovány malé svalové skupiny předloktí a ruky nesmí za osmihodinovou směnu překročit při uvedených vynakládaných svalových silách hodnoty počtů pohybů za osmihodinovou směnu uvedené v tabulce č. 6.
    3.Četnost pohybů drobných svalů prstů a ruky nesmí překročit při vynakládaných svalových silách 3% Fmax. hodnotu 110, u 6 % Fmax hodnoty 90 za minutu.
    4.Pracovní úkony s použitou silou nad 70% Fmax u práce převážně dynamické, jako pravidelná součást hlavní pracovní operace, jsou nepřípustné. Pracovní úkony s použitou silou 55-70 % Fmax, u práce převážně dynamické jsou přípustné maximálně 600x za osmihodinovou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímání 1x za sekundu.
    Pracovní úkony u práce převážně statické, s použitou silou vyšší než 45% Fmax jako pravidelná součást hlavní pracovní operace, jsou nepřípustné.
    Tabulka č. 5
    Přípustné hodnoty v % Fmax pro muže a ženy při práci s převahou:
    Převážně dynamické složky Převážně statické složky
    Celosměnově průměrné Celosměnově průměrné
    30 10
    Poznámky k tabulce č. 5
    F max (maximální svalová síla) je síla, kterou je schopna vyšetřovaná osoba dosáhnout při maximálním volním úsilí vynakládaném konkrétními svalovými skupinami v definované pracovní poloze. Vyjadřuje se ve fyzikálních jednotkách (N). Měří se individuálně nebo se odhaduje z tabelárních hodnot.
    % Fmax (procento maximální svalové síly) udává poměr vynaložené svalové síly k Fmax, přičemž F max odpovídá 100%.
    Celosměnově průměrná Fmax je časově vážený průměr svalových sil vynakládaných zatěžovanou svalovou skupinou.
    Tabulka č. 6
    % FmaxPočet pohybů za
    směnu - 480 min
    Počet pohybů za
    minutu při trvání
    stahu < 2s
    Počet pohybů za
    minutu při trvání
    stahu ≤ 3s
    7 27 600 37 24
    8 24 300 36 23
    9 21 800 34 22
    10 19 800 33 21
    11 18 100 32 20
    12 16 700 30 19
    13 15 500 29 19
    14 14 000 28 18
    15 13 500 27 17
    16 12 700 26 16
    17 12 000 25 15
    18 11 400 24 15
    19 10 900 23 14
    20 10 400 22 14
    21 10 000 21 13
    22 9 600 21 12
    23 9 300 20 12
    24 9 000 19 12
    25 8 700 18 11
    26 8 400 18 11
    27 8 100 17 10
    28 7 800 17 10
    29 7 500 16 10
    30 7 200 15 9
    31 6 900 15 9
    32 6 600 14 9
    33 6 300 14 9
    34 6 000 13 8
    35 5 800 12 7
    36 5 600 12 7
    37 5 400 11 7
    38 5 200 11 6
    39 5 000 10 6
    40 4 800 10 6
    41 4 600 10 5
    42 4 400 9 6
    43 4 200 9 5
    44 4 000 9 5
    45 3 800 8 5
    46 3 600 8 5
    47 3 400 7 5
    48 3 200 7 4
    49 3 000 7 4
    50 2 700 7 4
    51 2 400 7 4
    52 2 100 7 3
    53 1 800 7 3

    Část C

    Přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen
    1.Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Manipulaci s břemenem vstoje nebo vsedě je možno vykonávat při dodržení počtů zdvihů a kumulativních hmotností uvedených v tabulce a předpokladu, že bude ve stanovené pracovní době rozložena rovnoměrně.
    2.Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen, těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.14)
    3.Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 9 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce č. 1 části A této přílohy. Při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N.
    Tabulka č. 1
    Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen ženami oběma rukama v pracovní poloze vstoje1)
    Hmotnost ručně
    zvedaných a
    přenášených
    břemen nesmí být větší než (kg)
    Délka vertikální dráhy
    břemene
    Maximální počet
    zdvihů za 1 minutu
    Maximální celková
    hmotnost (kg) břemen
    zvedaných a
    přenášených za 1 směnu
    15podlaha - zápěstí2)56500
    zápěstí - rameno2)6
    10podlaha - zápěstí2)75500
    zápěstí - rameno2)8
    podlaha - rameno2)6
    5podlaha - zápěstí94000
    podlaha - rameno8
    podlaha - nad rameno5
    zápěstí - rameno10
    zápěstí - nad rameno8
    rameno - nad rameno6
    Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit maximální celkovou hmotnost břemen za pracovní dobu.
    Břemena o hmotnosti 10 – 15 kg je možno zvedat nepřetržitě nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.
    Břemena o hmotnosti 5 – 10kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut; mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.
    1) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg.
    2) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.
    Tabulka č. 2
    Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen ženami při dobrých úchopových možnostech
    Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) 15 10 5
    Maximální vzdálenost přenášení (m)101520
    Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

    Část D

    Postup pro měření a hodnocení lokální svalové zátěže horních končetin
    1.Zásady postupu pro vyšetřování a hodnocení lokální svalové zátěže
    Podrobná analýza pracovních podmínek zahrnuje zejména:
    - popis práce se sledováním časových faktorů práce,
    - režim práce a odpočinku v průběhu pracovní doby, týdne nebo roku (zvláště u sezónních prací),
    - rozbor režimu práce uvnitř pracovních operací, délku trvání úkonů, doby relaxace,
    - podíl zátěže svalstva malých svalových skupin na celkové zátěži,
    - plnění výkonových norem, nárazové práce s vysokou zátěží,
    - zaujímání pracovních poloh těla, končetin a jejich částí.
    2.Popis časových faktorů práce (časový snímek)
    Časový snímek pracovního dne jednotlivého zaměstnance se k tomuto účelu pořizuje metodou nepřerušovaného pozorování a zaznamenáváním veškeré spotřeby pracovního času během směny, rozborem a vyhodnocením naměřených hodnot. Posuzuje se při tom, zda převládá zátěž dynamická či statická.
    a)Obecné zásady
    - před vlastním měřením je třeba určit zaměstnance a pracoviště (popřípadě stroj, výrobní postupy a další faktory), které budou sledovány,
    - zaměstnanci, u nichž se šetření provádí, mají být dobře zapracovaní a musí spolupracovat při vyšetření,
    - měření má probíhat za normálních provozních podmínek, což stvrzuje zaměstnavatelem pověřený zaměstnanec a zástupce zaměstnanců,
    - časový snímek musí zahrnovat podmínky celé pracovní doby.
    b)Postup při pořizování časového snímku jednotlivce se provádí metodou nepřerušovaného pozorování:
    - průběžně se sledují jednotlivé činnosti (pohyby, úkony, operace či jiné sledované znaky včetně přestávek),
    - do protokolu se vypisují činnosti a nečinnosti zaměstnance (měřené znaky tak, jak po sobě následují),
    - zaznamenává se postupný čas s přesností na minuty a doba trvání jednotlivých úkonů.
    3.Popis pracovního místa
    Zaměřuje se zejména na
    - manipulační rovinu a pohybový prostor,
    - ovládací prvky stroje nebo technického zařízení,
    - pracovní nástroje a nářadí,
    - manipulovaný materiál.
    4.Popis pracovních poloh
    Popis zahrnuje zejména
    a)Polohu těla
    - základní pracovní polohy při hlavní a vedlejší pracovní činnosti,
    - zaujímání fyziologicky nepřijatelných poloh (vleže, vkleče, ve vypjatém stoji, při rotaci trupu o více než 60°, v hlubokém předklonu, ve vzpažení, se záklonem hlavy),
    - vnucené polohy.
    Pracovní polohy se vždy posuzují v časových souvislostech.
    b)Polohu končetin
    - postavení horních končetin a rukou,
    - postavení dolních končetin.
    5.Popis postavení horních končetin se provádí pomocí úhlů
    Úhel α: vyjadřuje polohu obsluhované (úchopové) části stroje nebo nástroje vzhledem ke středovému bodu ramenního kloubu, tj. k rovině proložené tímto bodem a kolmé k sagitální rovině těla. Při předpažení má hodnotu 0°, při vzpažování nabývá kladných hodnot až do +90°, resp. +80°, při klesání paže z předpažení směrem dolů nabývá hodnot záporných až do -90°.
    Při pracovní poloze horních končetin mírně zapažených pak úhel alfa nabývá vyšších záporných hodnot, například - 100°. Jedná-li se o současný předklon, nutno popsat (úhel je vždy v rovině kolmé k dané sagitální rovině proložené trupem).
    Úhel β: pomocí tohoto úhlu je určena poloha ovládané části stroje (poloha úchopu) vzhledem k sagitální rovině těla, která dělí tělo shora dolů na pravou a levou polovinu. Při pozici končetiny, kdy předmět úchopu se nachází v rovině rovnoběžné s touto sagitální rovinou, je úhel beta roven 0° (addukce paže). Rozvírá se do +90° při abdukci paže.
    Úhel γ: vyjadřuje pozici předloktí vzhledem k nadloktí, tedy stupeň ohybu v loketním kloubu. Má hodnoty kladné od cca +30° do +180°. Alternativně jej lze vyjádřit nepřímo jako poměrnou část z maxima dosahu.
    Postavení ruky: se týká polohy dlaně, prstů 2 až 5 a palce. Popis se týká způsobu úchopu pracovního nástroje, předmětu nebo části stroje.
    6.Popis pracovních pohybů
    Popisuje se počet pohybů, rozsah, četnost v čase, zda jsou pohyby spojeny s manipulací s břemeny, ovladači, a podobně).
    7.Postup při hodnocení četnosti pohybů:
    - přímý odečet na pracovišti pomocí stopek - počítá se četnost pohybů jednotlivých končetin za předem stanovenou časovou jednotku,
    - při činnostech spojených s rychlými pohyby, které nelze metodou přímého odečtu posoudit, se použije videozáznam.
    A)Měření pracovní zátěže
    1.Měření tahů, tlaků pák, rukojetí a jiných ovladačů a hmotnosti břemen, pracovních pomůcek, držených nástrojů pomocí jednoduchých měřidel jako jsou mincíře, momentové klíče, dynamometry, váhy, jednoduché tenzometry bez kontinuálního časového záznamu.
    Metoda je použitelná pro jednoduché pracovní činnosti nebo pro činnosti neustále se opakující.
    2.Měření pomocí tenzometrické aparatury s kontinuálním časovým záznamem - metoda pro přesnější měření svalových sil.
    Metody pod body 1 a 2 vycházejí z měření absolutních hodnot vynakládané svalové síly a z následného přepočtu, při kterém jsou porovnávány hodnoty vynakládaných svalových sil s odečtenou (tabulkovou) nebo naměřenou maximální hodnotou svalové síly, korigovanou na věk a pohlaví (%Fmax).
    3.Metoda tzv. pracovní integrované elektromyografie - nejpřesnější, při které je u zaměstnance monitorována odezva funkce neurosvalového systému, resp. snímány elektrofyziologické potenciály vyšetřených svalových skupin.
    4.Souhrnné hodnocení lokální svalové zátěže:
    Posuzují se:
    - statické a dynamické prvky svalové práce u sledované činnosti,
    - vynakládané svalové síly a četnosti pohybů,
    - intenzita a plynulost práce,
    - kvantifikace celkové manipulované hmotnosti za časovou jednotku,
    - individuální pracovní stereotypy.
    Pro posouzení lokální svalové zátěže je nutné posouzení více kritérií ve vzájemné souvislosti, a to zejména nadměrnosti, jednostrannosti a dlouhodobosti.
    Za dlouhodobost lze považovat dobu poškozování, která vylučuje úrazový mechanismus.
    Kritéria jednostrannosti a nadměrnosti jsou posuzována vždy ve vzájemné souvislosti a vypovídají o poměru vynakládaných sil k jejich časovému průběhu z hlediska zátěže stejných anatomických struktur.
    5.Nadměrnost a jednostrannost se posuzuje zejména podle:
    - velikosti svalové síly,
    - doby, po kterou daná síla působí v průběhu pracovního pohybu, úkonu, operace,
    - pracovní polohy těla, polohy končetin a rozsahu pohybů při vynakládání svalové síly v určitém směru,
    - střídání pracovních pohybů při pracovních úkonech, operací z hlediska zátěže stejných či různých svalových skupin,
    - střídání pracovních operací v průběhu pracovní doby event. v jednotlivých měsících během roku,
    - četnost opakování pracovních pohybů se zapojením stejných svalových skupin v průběhu časové jednotky, pracovní doby.
    B)Závěrečné hodnocení lokální svalové zátěže
    Posuzuje se, zda:
    - v průběhu pracovní doby nepřesahují svalové síly krátkodobé limitní hodnoty (v % maximální svalové síly),
    - hodnota celosměnového časově váženého průměru vynakládaných svalových sil nepřesahuje limitní hodnoty,
    - četnost pohybů za minutu a za směnu v závislosti na velikosti vynakládaných svalových sil nepřekračuje dané limitní hodnoty.

    Část E

    Postup při úpravách PEL v pracovním ovzduší
    1.Postup upravuje základní zásady při stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech nebo delší pracovní době než osm hodin. Tyto úpravy se provádějí pro konkrétní práci.
    2.Při stanovení PEL se stanoví:
    a)za jakých podmínek a na jakou dobu se upravené PEL stanoví,
    b)způsob sledování a vyhodnocování dodržení upravených hodnot PEL,
    c)způsob sledování a vyhodnocování zdravotního stavu zaměstnanců.
    Stanovení PEL při vyšších fyzických výkonech
    1.Před úpravou PEL při těžké fyzické práci se posoudí:
    a)o kolik je při práci překročena hodnota plicní ventilace 20 litrů/min,
    b)zda jde o práci trvalou nebo přerušovanou,
    c)zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří budou těžkou fyzickou práci vykonávat,
    d)zda se současně prodlouží práce na dobu delší než 8 hodin,
    e)zda se práce provádí současně za nevyhovujících mikroklimatických podmínek.
    2.Pro stanovení úprav PEL platí, že
    a)20 litrům minutové ventilace a 100% hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 11,7 kJ/min (195,0 W) - netto, 40 litrům minutové ventilace a 50% hodnotě PEL, odpovídají průměrné minutové výkony 26,4 kJ/min (440,0 W) - netto,
    b)při hodnotě plicní ventilace 40 litrů za minutu odpovídá hodnota PEL 50% hodnoty PEL platného pro plicní ventilaci 20 litrů za minutu; pro plicní ventilace mezi 20 a 40 litry za minutu se určí podíl PEL lineární interpolací.
    Stanovení PEL při delší pracovní době než osm hodin
    1.Před úpravou PEL pro delší pracovní dobu než 8 hodin, se posoudí zejména:
    a)o kolik hodin je pracovní směna prodloužena,
    b)charakter působení chemické látky na lidský organismus,
    c)zdravotní stav skupiny zaměstnanců, kteří mají pracovat déle než 8 hodin denně,
    d)zda se současně vyskytuje více škodlivin, nebo se práce provádí za nepříznivých mikroklimatických podmínek, nebo jde o těžkou fyzickou práci,
    e)další okolnosti, které mohou míru rizika ovlivňovat.
    2.V případech, kdy se nevyskytují faktory, které negativně ovlivňují míru rizika, se upraví PEL takto:
    PELt=8.PELt
    kde PELt - je nová hodnota PEL pro pracovní dobu trvající t hodin
    t - je pracovní doba v hodinách.
    Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

    Část A

    Prostorové požadavky na pracoviště
    1.Pro jednoho zaměstnance musí být na pracovišti volná podlahová plocha nejméně 2 m2 mimo zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být v žádném místě zúžena pod 1 m.
    2.Světlá výška, pracovišť, na kterých se vykonává trvalá práce musí být
    a)při ploše do 20 m2 nejméně 2,50 m,
    b)při ploše do 50 m2 nejméně 2,60 m,
    c)při ploše od 51 do 100 m2 nejméně 2,70 m,
    d)při ploše od 101 do 2000 m2 nejméně 3,00 m,
    e)při ploše více než 2000 m2 nejméně 3,25 m.
    3.Světlá výška místností se šikmými stropy při ploše do 20 m2, na kterých se vykonává trvalá práce, musí být minimálně nad polovinou podlahové plochy 2,30 m. Místnosti s plochami uvedenými v písmenech b) až e) musí mít minimálně nad polovinou podlahové plochy světlé výšky zde uvedené.
    4.Světlá výška pracovišť, na kterých se vykonává práce po dobu kratší než 4 hodiny za pracovní dobu nebo práce občas, nesmí být nižší než 2,1 m.
    5.Výšky uvedené v bodu 2 písm. d) a e) mohou být v prodejních prostorách, kancelářích a jiných pracovních prostorách, ve kterých je vykonávána lehká práce, či práce v sedě, sníženy o 0,25 m za předpokladu, že bude zajištěn pro každého trvale pracujícího na pracovišti vzdušný prostor podle bodu 6 a bude vyloučeno oslňování zaměstnanců. Světlá výška však nesmí být nižší než 2,60 m.
    6.Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně:
    12 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,
    15 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,
    18 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.
    Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilními provozními zařízeními.
    7.Požadavky v bodech 1 až 6 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy.

    Část B

    Prostorové požadavky na pracoviště, na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení
    1.Volná podlahová plocha pro jednoho zaměstnance musí být minimálně 5 m2 (mimo zařízení a spojovací cesty).
    2.Prostory o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 musí mít, pokud to technologie nevylučuje, zrakové spojení s prostorami sousedními okny, průhledy a podobně.
    3.Na jednoho zaměstnance musí připadnout nejméně:
    20 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané v sedě,
    25 m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané ve stoje,
    30 m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.
    Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilním provozním, nebo vzduchotechnickým zařízením.
    Uvedené prostorové požadavky se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a podobná zařízení.

    Část C

    Některé požadavky na pracovní místo
    1.Výška pracovní (manipulační) roviny musí odpovídat tělesným rozměrům zaměstnance, základní pracovní poloze, hmotnosti předmětů, břemen apod., jež jsou při činnosti užívány, a zrakovým nárokům. Optimální výška pracovní roviny je při práci vstoje u mužů v rozmezí 1020 – 1180 mm, u žen 930 – 1080 mm. Při práci vsedě je optimální výška pracovní roviny u mužů 220 – 310 mm a u žen 210 – 300 mm nad sedákem. Výška sedáku nad podlahou se předpokládá v rozsahu 400 ± 50 mm. Pokud jsou při práci používány přípravky (například svěráky) a jiná technická zařízení, pak výškou pracovní roviny se rozumí místo, na němž jsou nejčastěji vykonávány pohyby.
    2.Při práci vyžadující zvýšené nároky na zrak (drobné předměty, součásti a podobně) se výška pracovní roviny zvětšuje přibližně o 100 - 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje i s předměty těžšími než 2 kg při práci převážně vstoje, se manipulační rovina snižuje přibližně o 100 - 200 mm.
    3.Dosahy horních končetin na vodorovné pracovní rovině při práci vsedě se upravují v souladu s údaji v následujících obrázcích.
    4.Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny, pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnanců a aby nedocházelo k zaujímání fyziologicky nepřijatelných pracovních poloh.
    Obr. 1
    Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě
    Obr. 2
    Dosahy horních končetin ve svislé rovině při práci vsedě
    Vysvětlivky k obr. č. 2
    Oblast A – časté a přesné pohyby, uchopování drobných předmětů prsty obou rukou.
    Oblast B – pohyby obou předloktí a při manipulaci s předměty a nástroji bez nutnosti změny základní pracovní polohy- mírné předklánění, pohyb do stran.
    Oblast C – maximální dosah – méně časté a pomalejší pohyby, nutnost otáčení trupu.
    Obr. 3
    Dosahy horních končetin ve svislé rovině vstoje
    5.Pracovní sedadlo a prostor pro dolní končetiny
    a)Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vsedě, musí být vybavena pracovním sedadlem s nastavitelnou výškou sedáku a se zádovou opěrou.
    b)Pracovní místa, u nichž je základní pracovní poloha trvale vstoje a nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení, musí být vybavena sedadlem jednoduché konstrukce pro krátkodobý odpočinek.
    c)Konstrukce sedadel musí zajišťovat jejich stabilitu, případně snadné seřízení výšky sedáku i sklonu zádové opěrky. Povrch sedáku a zádové opěry musí odpovídat podmínkám práce zvláště pokud jde o poréznost, omyvatelnost a podobně.
    d)Pracovní místa, na nichž je zvýšena pracovní rovina, se vybavují pracovními sedadly s výškou sedáku odpovídající výšce pracovní roviny nad podlahou a zrakovým požadavkům. Musí být vybavena kruhovou či jinou opěrou pro dolní končetiny.
    e)Na montážních linkách v pásové a proudové výrobě s trvalým i přerušovaným sedem a v případech, kdy provádění pracovních úkonů je spojeno s natáčením trupu nebo s prováděním úkonů mimo optimální dosah paží (obrázek č. 2), se pracovní místa vybavují otočnými, popřípadě pojíždějícími sedadly.
    f)Prostor pro dolní končetiny na pracovních místech s trvalým i přerušovaným sedem musí být dostatečně velký a musí umožňovat pohodlnou pracovní polohu a pohyb dolních končetin jak vpřed, tak do stran.
    g)Rozměry pohybového prostoru pro dolní končetiny jsou uvedeny v následujícím přehledu [mm]
    Nejmenší výška nad podlahou600
    Nejmenší celková šířka500
    Nejmenší hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)500
    Optimální hloubka (od přední hrany stolu či zařízení)700
    Nejmenší vzdálenost roviny sedadla od dolní plochy pracovního stolu200
    h)Pohybový prostor pro nožní ovládače:
    - maximálně 400 mm od roviny h (svislá rovina proložená místem nejvíce vystupující hrany pracovní roviny, kolmá k vodorovné rovině - podlaze),
    - minimálně 200 mm od roviny h vpřed,
    - maximálně 250 mm nad základnou,
    - maximálně 350 mm do stran od svislé roviny procházející středem sedadla, kolmé k rovině h.
    Uvedené hodnoty platí v případě, že přední hrana sedadla je asi 100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosti mezi přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prostor pro nožní ovládače posunout vpřed nebo vzad.
    i)Síly přípustné pro ovladače a rozměry ruky jsou uvedeny v tabulkách.
    j)Při základní poloze vstoje lze použít nožních ovladačů jen ve výjimečných případech, není-li frekvence jejich používání větší než 5 za minutu, a umožňuje-li jejich provedení střídavou obsluhu pravou a levou nohou. Ovladače obsluhované jinak než rukama a chodidly (např. loketní a kolenní ovladače) se nesmí používat.
    Přípustné síly pro ovladače
    Typ ovladačeTvar, polohy a frekvence ovládáníZpůsob ovládání, minimální a maximální síly (N)
    TlačítkoKruhové, čtvercové, obdélníkové, hřibovéJedním prstemmin. 2,5
    max. 8
    dlanímin. 2,5
    max. 50
    Přepínač páčkovýVálcový, kuželový, hranolový dvoupolohový: min. 30° na strany od svislé osy,
    třípolohový: min 30° na strany od svislé osy a kolmo k základně
    Prstymin. 2,5
    max. 10
    Přepínač otočnýKruhová základna, úchopová část kuželová, obdélníková
    při zrakové kontrole: max. počet poloh – 24, min. úhel mezi polohami – 15°
    při hmatové kontrole: max. počet poloh – 8, min. úhel mezi polohami – 45°
    Prstymin. 2,5
    max. 15
    TočítkoVálcový, kuželový
    průměr do 2,5 cm
    průměr větší než 2,5 cm
    Prstymin. 2,5
    max. 4
    min. 2,5
    max. 15
    Kolo ručníVnější průměr věnce se volí podle rychlosti otáčení, při větší rychlosti menší průměrJednou rukoumin. 10
    max. 100
    oběma rukamamin. 10
    max. 200
    Volanta) technická zařízení pracovně nepojíždějícíOběma rukamamax. 115
    b) technická zařízení pracovně pojíždějícíjednou nebo oběma rukamamax. 80
    c) všechna technická zařízení při selhání posilovače řízení (při nouzovém řízení)oběma rukamamax. 350
    VolantZemědělská a lesnická zařízení
    a) tech. zařízení pracovně nepojíždějícíOběma rukamamax. 120
    b) tech. zařízení pracovně pojíždějícíjednou nebo oběma rukamamax. 120
    c) všechna zařízení při selhání posilovače řízení (při nouzovém řízení)oběma rukamamax. 490
    Páka ručníRukojeť: válcová, kuželová, i kulováHorní končetinou pohyb páky:
    trvale:vpřed a vzadmin. 10
    max. 60
    do stranmin. 10
    max. 40
    často:vpřed a vzadmin. 10
    max. 120
    do stranmin. 10
    max. 80
    zřídka:nahoru a dolů:min. 10
    max. 300
    (nouzová a parkovací brzda)
    u zemědělských a lesnických strojů: max. 250
    nouzová a parkovací brzda max. 295
    Páka nožní (pedál)Obdélníkový, kruhový, čtvercový trvale:Pohybem celé nohy
    min. 10
    max. 90
    často:pedál provozní nouzové brzdy
    min. 40
    max. 400
    pedál ovládaný pohybem nohy v kotníku
    min. 20
    max. 60
    zemědělské a lesnické stroje:
    pedál spojky:max. 245
    pedál akcelerátoru:max. 60
    pedál provozní a nouzové brzdy:max. 580
    ostatní pedály:max. 150
    Trvale používané ovladače - takové, které jsou používány více než 40x za pracovní dobu.
    Často používané ovladače - takové, které jsou používány 20 až 40x za pracovní dobu.
    Zřídka používané ovladače - takové, které jsou používané měně než 20x za pracovní dobu.
    Rozměry ruky
    MužiŽeny
    Průměr 95 % Průměr 95 %
    Délka ruky dlaňová 18,820,317,218,6
    Délka dlaně10,711,79,810,7
    Délka III. prstu8,197,48,2
    Šířka ruky8,89,788,8

    Část D

    Pracovní polohy a jejich hodnocení
    Hodnocení práce z hlediska pracovních poloh je nejvýznamnější na stabilních pracovních místech (např. práce na stacionárních a pracovně-pojíždějících strojích, práce v pásové výrobě aj.), kdy zaměstnanec je více než polovinu osmihodinové směny na stejném pracovním místě a provádí obdobnou pracovní činnost. Pracovní polohu si přitom zaměstnanec nemůže sám volit, ale jeho pracovní poloha je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa, prostorových parametrech pracoviště a podobně.
    Při hodnocení ostatních pracovních činností je možné též vycházet z uvedených kritérií, ale vždy je nezbytné přihlédnout k individuálním charakteristikám jednotlivých prací, zejména jde o časové faktory práce.
    Pracovní poloha je vždy hodnocena pouze v souvislosti s vykonávanou činností, tj. jestliže jde o strukturální části pracovní činnosti a nejde-li o nahodilé chování.
    Používá se dvoukrokový systém hodnocení pracovních poloh, přičemž:
    1.KROK - zahrnuje hodnocení polohy jednotlivých částí těla pomocí úhlů
    2.KROK - zahrnuje podmínky, za kterých lze polohy označené v kroku 1 za podmíněně přijatelné zařadit mezi polohy přijatelné.
    Přijatelná pracovní poloha:
    Za přijatelnou pracovní polohu se považuje práce vsedě nebo vstoje popřípadě s možností střídání sedu a stoje.
    Podmíněně přijatelná pracovní poloha:
    Vymezení podmíněně přijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.
    Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách nesmí přesáhnout 160 minut a doba trvání jednotlivých pracovních poloh nesmí být delší než 1 - 8 minut v závislosti na typu polohy a frekvenci pohybů.
    Nepřijatelná pracovní poloha:
    Vymezení nepřijatelné pracovní polohy trupu, hlavy a krku, horních končetin a dolních končetin je uvedeno v příslušných krocích 1 a 2.
    Celková doba práce v osmihodinové směně v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách nesmí překročit 30 minut.
    Celková doba práce v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách nesmí být delší než polovinu osmihodinové směny.
    Hodnocení poloh:
    - Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního výrůstku sedmého krčního obratle a horní hrany velkého chocholíku, které definují neutrální polohu. Úhly pro hodnocení polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální rovinou je 4°.
    - Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu (při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy a krku k vertikální rovině.
    - Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu. Vzpažení horní končetiny je definována jako úhel, který svírá končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže. Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla.
    TRUP
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická poloha trupuPředklon trupu větší než 60°.
    Záklon bez opory celého těla.
    Výrazný úklon či pootočení trupu větší než 20°.
    Dynamická poloha TrupuPředklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min.
    Výrazný úklon trupu či pootočení větší než 20° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min. Záklon trupu při frekvenci větší nebo rovné než 2/min.
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaPředklon trupu 40° – 60° bez opory trupu (KROK 2 A).
    Zákon trupu s oporou těla (KROK 2 B).
    Výrazný úklon či rotace větší 10° a menší než 20°.
    Dynamická polohaPředklon trupu větší než 60° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C).
    Výrazný úklon trupu do stran větší než 20° při frekvenci pohybů menší než 2/min. (KROK 2 A).
    Záklon trupu při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 C).
    KROK 2:A Přijatelná, jestliže doba držení v této poloze je nižší než maximálně přijatelný čas držení (v minutách).
    B Přijatelná, jestliže je opora trupu (zádová opěra).
    C Nepřijatelná, jestliže stroj je používán po dobu delší než polovinu pracovní směny
    HLAVA - KRK
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaPředklon hlavy větší než 25 bez podpory trupu.
    Záklon hlavy bez podpory celé hlavy.
    Úklon a rotace hlavy větší než 15°.
    Dynamická polohaÚklon a rotace hlavy větší než 15° s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
    Předklon hlavy větší než 25° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaPředklon) hlavy 25 - 40° s podporou celého trupu (KROK 2 A).
    Dynamická polohaPředklon hlavy 25° - 40° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    Záklon hlavy do 15° při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    Úklony a rotace hlavy do 15° s frekvencí menší než 2/min (KROK 2 B).
    KROK 2:A Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení.
    B Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny
    HORNÍ KONČETINY (PAŽE)
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaNevhodná poloha paže (zpětné ohnutí paže, krajní zevní rotace paže, zvednuté rameno).
    Vzpažení paže větší než 60°, není-li paže podepřena.
    Dynamická polohaVzpažení paže větší než 60° při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min.
    Zapažení při frekvenci pohybu větší nebo rovné 2/min.
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÁ POLOHA
    Statická polohaVzpažení paže 40° - 60°, jestliže paže není podepřena (KROK 2 A).
    Dynamická polohaVzpažení paže 40 - 60° při frekvenci pohybů větší nebo rovné 2/min (KROK 2 C, B).
    Zapažení při frekvenci pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    KROK 2:A Musí být dodržen maximálně přijatelný čas držení.
    B Nepřijatelná, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny
    DOLNÍ KONČETINY
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÉ POLOHY
    Statické polohyExtrémní flexe kolena, extrémní dorzální/plantární flexe v kotníku.
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů větší než 2/min (KROK 2 B).
    KROK 2:B Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.
    OSTATNÍ ČÁSTI TĚLA
    KROK 1:
    NEPŘIJATELNÉ POLOHY
    Statické polohyExtrémní flexe nebo extenze v lokti, extrémní supinace a pronace zápěstí, extrémní flexe a extenze zápěstí..
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.
    PODMÍNĚNĚ PŘIJATELNÉ POLOHY
    Statické polohyPráce vleže, v kleče, v dřepu (KROK 2 B)
    Dynamické polohyPolohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálnímu rozpětí s frekvencí pohybů menší než 2/min (KROK 2 B).
    KROK 2:B Nepřijatelné, je-li stroj používán po dobu delší než polovinu pracovní směny.
    Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

    Část A

    Požadavky na pracoviště se zobrazovací jednotkou
    1.Na obrazovce se nesmí vyskytovat závady jako je kmitání, plavání či poskakování znaků, řádků, střídání jasů a podobně. Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelný i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konstrukcí umožňovat posunutí, natáčení a naklánění podle potřeby zaměstnance. Musí být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy svítidel či z jiných zdrojů jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podobně. Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklé kancelářské práce nesmí být menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m2.
    2.Klávesnice musí být oddělena od obrazovky, aby zaměstnanci umožnila zvolit nejvhodnější pracovní pohyby a polohu. Volná plocha mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou klávesnice musí umožňovat opření rukou (zápěstí). Povrch klávesnice musí být matný, aby na něm nevznikaly reflexy. Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí být dobře čitelné, kontrastní proti pozadí.
    3.Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny musí umožňovat zaměstnanci pohodlnou pracovní polohu. Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání obrazovky, klávesnice a dalších zařízení. Deska pracovního stolu a dalších zařízení musí být matné, aby na nich nevznikaly reflexy. Držák pro písemnosti musí být umístěn co nejblíže k obrazovce, tak aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum.
    4.Konstrukce pracovního sedadla musí být stabilní, s výškově nastavitelným sedákem, snadno čistitelným. Zádová opěrka musí být nastavitelná jak výškově, tak úhlem sklonu. Opěrka pro dolní končetiny musí být poskytnuta každému kdo ji vyžaduje.
    5.Pracoviště musí být plošně i prostorově řešeno tak, aby zaměstnancům umožňovalo snadný přístup, změnu pracovní polohy a střídání pohybů a volný pohyb na pracovišti.
    6.Parametry celkového a místního osvětlení pracoviště musí odpovídat normovým hodnotám. Svítidla musí být umístěna tak, aby nedocházelo k oslnění a k odrazům na obrazovkách.
    7.Pracoviště musí být provedeno a uspořádáno tak, aby okna a jiné otvory, průhledné či světlo propouštějící stěny a barevně světlé stěny nezpůsobovaly přímé oslnění a odrazy na obrazovkách. Okna musí být vybavena regulovatelnými žaluziemi k tlumení denního vnějšího světla.
    8.Hladina hluku na pracovišti musí být snížena na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň, nesmí však překračovat hodnoty stanovené pro daný typ práce zvláštním právním předpisem.3)
    9.Na pracovišti musí být zajištěny mikroklimatické podmínky, jejichž parametry odpovídají přípustným hodnotám stanoveným v příloze č. 1 k tomuto nařízení pro daný typ práce.
    10.Při navrhování, výběru nákupu a úpravě softwaru a při tvorbě úkolů s použitím zařízení s obrazovkou musí zaměstnavatel vzít v úvahu tyto zásady:
    a)software musí být vhodný pro daný úkol,
    b)software musí být snadno použivatelný a v případě potřeby přizpůsobitelný úrovni pracovníkových znalostí nebo zkušeností; bez vědomí zaměstnanců se nemá používat žádné kontrolní zařízení ke kvantitativní nebo kvalitativní kontrole zaměstnanců,
    c)systémy musí poskytovat pracovníkům zpětnou vazbu o jejich činnosti,
    d)systémy musí zobrazovat informace v podobě a rychlosti, jež jsou přizpůsobeny operátorům,
    e)musí být uplatňovány zásady ergonomie softwaru, zvláště při zpracování dat.

    Část B

    Hodnocení úrovně pracovních podmínek z hlediska psychické a zrakové zátěže
    Psychická zátěž
    a)Vnucené pracovní tempo
    Vnuceným pracovním tempem se rozumí takový způsob činnosti, kdy si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo sám, ale musí se podřizovat rytmu strojového mechanizmu, úkolu či rytmu jiných osob. Velmi nepříznivá je kombinace vnuceného pracovního tempa a vysoké frekvence pracovních úkonů. Vnucené pracovní tempo může být vyvoláno i rytmem zadávaného úkolu.
    Pro činnost s vnuceným pracovním tempem, rytmem vykonávaných úkonů či operací je charakteristickým znakem přímá závislost na technologických podmínkách. Jde o striktní podřízenost zaměstnance technologickému procesu, zaměstnanec nemůže své místo opustit bez vystřídání, čas limitovaný na pracovní operaci je nutno vždy dodržet, na každém kuse je nutno stanovenou operaci vykonat.
    Dále jsou to činnosti prováděné na technologicky propojených pracovních stanovištích a tedy časově na sobě závislých, kdy je nutné po provedení operací přesunout (postoupit) polotovar na technologicky navazující pracovní místo.
    b)Monotonie
    Monotónními pracemi se rozumí pracovní činnosti, pro které je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti.
    Pro potřeby praxe se obvykle rozlišují dvě formy monotonie:
    monotonie pohybová – tj. opakující se manuální činnosti stejného typu a skládající se z jednoduchých pohybových úkonů;
    monotonie úkolová – tj. opakující se pracovní činnosti s nízkým počtem a s malou proměnlivostí typů úkonů (např. obsluha jednoduchých strojů, tj. vkládání a odebírání obrobků), situace chudá na počet nebo variabilitu podnětů. Dalším příkladem jsou tzv. vigilanční činnosti spočívající ve sledování, identifikaci podnětů a reakci na nepravidelně se vyskytující změny určitých dějů.
    V průběhu různých činností se obě formy monotonie obvykle vzájemně prolínají.
    Hodnocení monotonie
    Pro základní, screeningové zhodnocení se v praxi sledují dvě kritéria:
    - časové trvání - délka pohybové operace (cyklu);
    - počet opakovaných operací v průběhu jedné pracovní doby.
    Vysokou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění maximálně 2 pohybových pracovních operací při jejich střídání v maximálně 3 minutových intervalech.
    Vysokou úkolovou monotonií se rozumí jednotvárné stále se opakující provádění jednoho jednoduchého úkolu.
    Zvýšenou pohybovou monotonií se rozumí jednotvárné provádění omezeného počtu pohybových maximálně 5 pracovních operací v maximálně 5 minutových intervalech.
    Zvýšenou úkolovou monotonií se rozumí opakující se provádění 2 - 3 jednoduchých úkolů téhož druhu.
    c)Časový tlak
    Prací pod časovým tlakem se rozumí psychicky a senzoricky zatěžující práce spojená s omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou nedostatečné možnosti regenerace organizmu a rychlého nástupu únavy.
    Mezi takové práce patří pracovní činnosti spojené s:
    - přetížením kapacity při zpracovávání informací, rozhodování v časové tísni (pro práci je typické rychlé střídání podnětů s okamžitou nutností reakce);
    - složitostí řízeného objektu;
    - neočekávanými poruchami a stavy řízeného systému, které vyžadují okamžitý zásah;
    - soustředěným monitorováním více čtyři hodiny za pracovní dobu;
    - přetížením termínovanými úkoly, které nesnesou odkladu;
    - mimořádně psychicky a senzoricky náročnými úkoly v trvání minimálně 2 hodin denně.
    d)Sociální interakce a interpersonální aktivity
    Sociální interakcí se rozumí vztahy a aktivity v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci. Příkladem intenzivních sociálních interakcí jsou pracovní činnosti spojené s interakcí s osobami sociálně narušenými, nepřizpůsobivými, s osobami vyžadujícími zvláštní péči, s osobami psychicky alterovanými apod.
    Vysoký stupeň tohoto faktoru se vyskytuje při výkonu profesionální činnosti spočívající v usměrňování chování druhých osob, které mají narušené sociální normy chování nebo vyžadují zvláštní způsob péče a interakce.
    Významný je tento faktor při práci s vysokou pravděpodobností a četností interpersonálních konfliktů a práce v sociální izolaci bez možnosti styku s lidmi v trvání více než 50% směny denně.
    e)Riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob
    Společným jmenovatelem komplexu těchto zátěžových činitelů je složitost vykonávané pracovní činnosti, náročnost práce vyplývající z možného obecného ohrožení zdraví výkonem dané pracovní činnosti, tedy práce spojené s odpovědností a vědomím nebezpečí ohrožení vlastního zdraví a života nebo zdraví a života dalších osob.
    Vysoký stupeň se vyskytuje při práci, kde je vysoká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu a těžkého zdravotního poškození s trvalými následky. Patří sem i práce spojené s vysokou pravděpodobností možnosti ohrožení zdraví jiných osob vlastním jednáním.
    f)Práce v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu
    Zvláště nepříznivá je turnusová práce s proměnlivou délkou pracovní směny a s nepravidelným rozložením pracovní doby za podmínek nepřetržitého provozu.
    Jiné faktory ovlivňující psychickou zátěž
    V tomto hledisku se hodnotí ostatní okolnosti a vlivy, které vedou ke stresovým situacím a psychickému napětí. Vždy je třeba specifikovat daný zdroj nepřiměřené psychické zátěže.
    Například:
    1) Vlivy narušující soustředění při práci jsou nepříznivé jak pro kvalitu práce (např. zvýšená chybovost), tak pro zaměstnance (možná neurotizace), např. hluk. Hluk je v tomto případě nutno posuzovat nejen z hlediska intenzity, ale i kvality.
    2) Odpovědnost organizační a hmotná, zejména u zaměstnanců řídících výrobní a lidské zdroje a u zaměstnanců s osobní hmotnou odpovědností. Jde o jeden z nejvýznamnějších činitelů spojený s prožíváním osobní jistoty či nejistoty v práci. Společným rysem je tlak pracovních povinností, projevující se vysokou angažovaností, trvalým psychickým napětím a starostmi, které se přenášejí do mimopracovní doby.
    3) Hodnocení vlivu pracovních podmínek na centrální nervový systém zaměstnanců. Patří sem i práce vykonávané na dislokovaných pracovištích a práce spojené se sociální izolací.
    4) Nároky na ostatní smyslové orgány.
    Posouzení jiných faktorů zvyšujících psychickou zátěž náleží odborníkovi (psychologovi, případně jinému odborníkovi, který pracuje v oblasti pracovního lékařství).
    Zraková zátěž
    a)Velikost kritického detailu
    Hodnotí se podle poměru mezi pozorovací vzdáleností D a velikostí kritického detailu d. Kritický detail je geometrický útvar jedno nebo vícerozměrný, rozhodující pro zrakové vnímání. Je to ta část pozorovaného předmětu, znaku, symbolu apod., kterou je nutno rozlišit, aby byl pozorovaný předmět správně identifikován.
    V tabulce č. 1 jsou uvedeny rozměry kritického detailu u běžných pozorovacích vzdáleností.
    Tabulka č. 1
    Rozměry kritického detailu d
    (rozměry uvedeny v mm)
    Poměr Pozorovací vzdálenost D
    D/d3505001 000
    1 6700,210,300,60
    1 0000,350,501,00
    Poznámka:
    V technické literatuře se používá míra obloukového úhlu, ve kterém je detail vnímán a obloukové minuty. Poměr D/d = 1670 je roven hodnotě 2,06 obloukových minut, poměr D/d = 1000 je roven hodnotě 3,44 obloukových minut. Tyto údaje neplatí pro znaky na obrazovkách, kde se - vzhledem k malým rozměrům kritických detailů (nejmenší rozměr má tečka) - uvažuje celé písmo. Za základ měření se zde bere výška velkého písmene H a za minimální se pokládá hodnota 16 obloukových minut, za optimální 20-22 obloukových minut.
    b)Náročnost na diskriminaci detailů
    V tomto kritériu jde o výraznost detailu oproti pozadí. Kontrastnost detailu a pozadí je podmíněna více činiteli: tvarem, barvou, jasem, pohybem předmětu či okolí nebo obojím. Tito činitelé usnadňují nebo ztěžují diskriminaci. Hodnotí se též kvalita písemných podkladů, které pro neostré kontury, malý kontrast písma a pozadí či malou čitelnost, bývají špatně vnímatelné (rukopisy, výkresy, špatná kvalita rozmnožovaných podkladů).
    Tabulka č. 2
    Kontrast jasu (K) ve vztahu k rozlišitelnosti předmětů od pozadí se posuzuje podle hodnot:
    VelkýK ≥ 0,8velmi dobrá rozlišitelnost
    Střední 0,5 ≥ K < 0,8 dobrá rozlišitelnost
    MalýK < 0,5špatná rozlišitelnost
    Kontrast se stanoví podle vzorce:
    K=La-LbLb
    K = kontrast
    La = jas kritického detailu cd/m2
    Lb = jas bezprostředního okolí kritického detailu cd/m2
    c)Nároky na adaptaci zraku
    Vznikají při střídání pohledu na místa s rozdílným jasem (simultánně) nebo při častých změnách jasu předmětů či intenzity osvětlení (sukcesivně). Zvýšené nároky na adaptační procesy vedou ke zhoršení zrakového výkonu - k oslnění, tj. k nepřiměřenému stavu zraku, který narušuje zrakovou pohodu, nebo zhoršuje až znemožňuje vidění.
    Rozlišují se tři stupně oslnění:
    - rušivé (discomfort glare, psychologické), kdy zdroj oslnění odvádí pozornost od místa zrakového úkolu;
    - omezující (disability glare, fyziologické), které ztěžuje rozlišování, vede k únavě zraku a k poklesu zrakové výkonnosti;
    - oslepující (blinding glare), které znemožňuje vidění.
    Při dlouhém trvání již diskomfortní oslňování vede k únavě zraku a poklesu zrakové výkonnosti. Je-li zdroj jasu v přímém zorném poli, lze zjednodušeně jako rušivé oslnění posuzovat při kontrastním poměru jasů v hodnotě 1:10 až 1:100, jako omezující při kontrastním poměru větším než 1:100.
    Při hodnocení je třeba brát v úvahu především časové charakteristiky. Při dlouhodobém slabším oslnění rušivém se zrak unavuje víc, než při krátkodobém intenzivním oslnění.
    d)Nároky na akomodaci a okohybné svaly
    Nároky na akomodaci vznikají při dlouhodobé fixaci pohledu na blízké předměty, kdy se unavují svaly ovládající čočku a konvergenci očí.
    K únavě okohybných svalů dochází například při trvalém sledování pohybujících se předmětů nebo musí-li pracovník nepřetržitě střídavě pozorovat různě rozmístěné předměty.
    e)Práce za zvláštních světelných podmínek
    Hodnotí se, zda jsou vytvořeny odpovídající světelné podmínky pro daný charakter práce, tj. hodnotí se světelné podmínky, které jsou podmíněné technologicky, kdy pracovní postup vyžaduje zvláštní druh osvětlení, případně práce v trvale umělém nebo sdruženém osvětlení. K tomuto faktoru patří i hodnocení náročnosti práce například rozlišování barev, odstínů, detailů.
    Hodnotí se zde i jiné, nevyjmenované podmínky, které přispívají ke zrakové zátěži při práci. Příkladem jsou PC, monitory a optické zvětšovací přístroje při nepřetržitém trvání práce více než 4 hodiny za pracovní dobu, také rušení zrakového úkolu vibracemi, které sice nepřekračují nejvyšší přípustné limity, zhoršují však zrakové vnímání.
    f)Používání zvětšovacích přístrojů.
    Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
    Hodnocení expozice olovu a jeho iontovým sloučeninám a příkladový seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu
    1.Všechna měření koncentrace olova ve vzduchu musí být provedena v souladu s požadavky uvedenými v části C přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
    Způsob odběru vzorků ovzduší musí zajistit, že bude možno zhodnotit expozici jednotlivého zaměstnance nebo skupiny zaměstnanců za nejnepříznivějších podmínek, přičemž se bere v úvahu charakter prováděné práce, pracovní podmínky a délka pracovní expozice.
    2.Ke stanovení koncentrace olova v krvi (plumbemie) musí být použita metoda atomové absorpční spektrometrie nebo jiná metoda srovnatelná z hlediska přesnosti a reprodukovatelnosti výsledků.
    3.Práce uvedené v příkladovém seznamu je nutno vyhodnotit po stránce expozice olovu a jeho iontovým sloučeninám vždy, když nelze na základě dlouhodobých zkušeností nebo opakovaných hodnocení určit, že tato práce na konkrétním pracovišti odpovídá kategorii první.15)
    Příkladový seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu
    1.Manipulace s koncentráty olova.
    2.Tavení a zušlechťování olova a zinku (primární a sekundární).
    3.Výroba postřiku arsenátu olova a manipulace s ním.
    4.Výroba oxidu olovnatého.
    5.Výroba dalších sloučenin olova (včetně té části výroby sloučenin alkyl olova, kde tato výroba zahrnuje vystavení zaměstnance metalickému olovu a jeho iontovým sloučeninám).
    6.Výroba barev, smaltů, nátěrových hmot a tmelů obsahujících olovo.
    7.Výroba baterií a jejich regenerace (do té míry, do jaké se používá nebo je přítomno olovo).
    8.Řemeslnické a umělecké práce v cínu a olovu.
    9.Výroba olověné pájky.
    10.Výroba olověné munice.
    11.Výroba předmětů z olova nebo z olověných slitin.
    12.Používání nátěrových hmot, smaltů, tmelů a barev obsahujících olovo.
    13.Výroba keramiky a hrnčířského zboží (do té míry, do jaké se používá nebo je přítomno olovo).
    14.Výroba a práce s křišťálovým sklem.
    15.Průmysl umělých hmot používající olověných přísad.
    16.Časté používání olověné pájky v uzavřeném prostoru.
    17.Tiskařské práce zahrnující používání olova.
    18.Odstraňování staveb nebo jejich částí zejména pokud jde o strhávání, pálení a řezání plamenem materiálů, potažených nátěrovou hmotou obsahující olovo a rozbíjení zařízení (například pecí na olovo) v té míře, v jaké se používá nebo je přítomno olovo.
    19.Používání olověné munice v uzavřeném prostoru.
    20.Výroba a opravy automobilů (v té míře, v jaké se používá nebo je přítomno olovo).
    21.Výroba poolověné oceli.
    22.Temperování oceli olovem.
    23.Natírání olovem.
    24.Regenerace olova a kovových zbytků obsahujících olovo.
    Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
    Seznam karcinogenů
    Skupina 1
    NázevČíslo CASIndexové čísloES číslo
    4-Aminobifenyl92-67-1612-072-00-6202-177-1
    Azbest12001-28-4650-013-00-6
    12001-29-5
    12172-73-5
    77536-66-4
    77536-68-6
    77536-67-5
    132207-33-1
    132207-32-0
    Benzen71-43-2601-020-00-8200-753-7
    Benzidin92-87-5612-042-00-2202-199-1
    Bifenyl-4-ylaminviz 4-Aminobifenyl
    Bifenyl-4,4'-ylendiaminviz Benzidin
    Bis(chlormethyl)ether542-88-1603-046-00-5208-832-8
    Butan(1) a isobutan (2)
    obsahující >=0,1% butadienu
    (203-450-8)
    601-004-01-8203-448-7(1)106-97-8(1)
    200-857-2(2)75-28-5(2)
    Buta-1,3-dien
    butadien
    601-013-00-X203-450-8106-99-0
    Erionit12510-42-8650-012-00-0
    Hydrogenarseničnan olovnatý7784-40-9082-011-00-0232-064-2
    Chlorethylen75-01-4602-023-00-7200-831-0
    Chlormethylmethylether107-30-2603-075-00-3203-480-1
    Chroman zinečnatý a zinečnatodraselný024-007-00-3
    Kyselina arseničná a její soli033-005-00-1
    2-Naftylamin;91-59-8612-022-00-3202-080-4
    beta-Naftylaminviz 2-Naftylamin
    Oxid arseničný1303-28-2033-004-00-6215-116-9
    Oxid arsenitý1327-53-3033-003-00-0215-481-4
    Oxid chromový1333-82-0024-001-00-0215-607-8
    Oxid nikelnatý1313-99-1028-003-00-2215-215-7
    Oxid nikličitý12035-36-8028-004-00-8234-823-3
    Oxid niklitý1314-06-3028-005-00-3215-217-8
    Sulfid nikelnatý16812-54-7028-006-00-9240-841-2
    Soli benzidinu531-85-1612-070-00-5208-519-6
    531-86-2208-520-1
    21136-70-9244-236-4
    36341-27-2252-984-8
    Soli 4-aminobifenylu612-073-00-1
    Soli 2-naftylaminu553-00-4612-071-00-0209-030-0
    612-52-2210-313-6
    Subsulfid niklu12035-72-2028-007-00-4234-829-6
    Vinylchloridviz Chlorethylen
    Xenylaminviz 4-Aminobifenyl
    Dehet černouhelný8007-45-2648-081-00-7232-361-7
    Dehet černouhelný vysokoteplotní65996-89-6648-082-00-2266-024-0
    Dehet černouhelný nízkoteplotní65996-90-9648-083-00-8266-025-6
    Dehet hnědouhelný101316-83-0648-145-00-4309-885-0
    Dehet hnědouhelný nízkoteplotní101316-84-1648-146-00-X309-886-6
    Destiláty (ropné) lehké parafinické64741-50-0649-050-00-0265-051-5
    Destiláty (ropné) těžké parafinické64741-51-1649-051-00-6265-052-0
    Destiláty (ropné) lehké naftenické64741-52-2649-052-00-1265-053-6
    Destiláty (ropné) těžké naftenické64741-53-3649-053-00-7265-054-1
    Destiláty (ropné) kyselinou mírně rafinované těžké naftenické64742-18-3649-054-00-2265-117-3
    Destiláty (ropné) kyselinou mírně rafinované lehké naftenické64742-19-4649-055-00-8265-118-9
    Destiláty (ropné) kyselinou mírně rafinované těžké parafinické64742-20-7649-056-00-3265-119-4
    Destiláty (ropné) kyselinou mírně rafinované lehké parafinické64742-21-8649-057-00-9265-121-5
    Destiláty (ropné) chemicky
    neutralisované těžké parafinické
    64742-27-4649-058-00-4265-127-8
    Destiláty (ropné) chemicky
    neutralizované lehké parafinické
    64742-28-5649-059-00-X265-128-3
    Destiláty (ropné) chemicky
    neutralisované těžké naftenické
    64742-34-3649-060-00-5265-135-1
    Destiláty (ropné) chemicky
    neutralizované lehké naftenické
    64742-35-4649-061-00-0265-136-7
    * Netýká se motorových paliv obsahujících benzen.
    Skupina 2
    Karcinogeny skupiny 2 jsou chemické látky uvedené ve zvláštním právním předpisu7) pod označením Karc. kat. 2, a dále cytostatika a prach tvrdých dřev. Tvrdými dřevy se pro účely tohoto nařízení rozumí dřevo: břízy (Betula), buku (Fagus), bílého ořechu (Hikory), dubu (Quercus), ebenu afrického cejlonského apod. (Diospyros), habru (Carpinus), jasanu (Fraxinus), javoru (Acer), jilmu (Ulnus), kaštanu (Castanes), lípy (Tilia), olše (Alnus), ořešáku vlašského (Juglans), platanu (Platanus), švestky (Prunus), topolu (Populus), třešně (Prunus), dřeviny botanické skupiny Dalbergia - (indický palisandr, brazilské růžové dřevo, africké černé dřevo a pod.), honduraské růžové dřevo, meranti bílé a rudé (Shorea talurda acurtisii), wawa (Triplochiton sclerowylon), mahagon africký, senegalský apod. (Khaya ivorensis anthoteca), limba - afara (Terminalia superba), kokosové dřevo (Brya ebenus), aiele (Canarian scweinfurtii), andoug (Monopetalanthus heitzii), tola/agba (Gossweilerodendron balsamiferum), Pau Marfim (Balfourodendron riedelianum).
    Seznam pracovních procesů s rizikem chemické karcinogenity
    1.Výroba auraminu.
    2.Práce spojená s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům přítomným v uhelných sazích, dehtu, smole, parách nebo prachu. Práce spojená s expozicí prachům, dýmům a kapalným aerosolům vznikajícím při pražení a elektrolytické rafinaci kuproniklových rud.
    3.Práce na pracovištích, kde probíhají silně kyselé procesy při výrobě isopropanolu.
    Seznam mutagenů
    Skupina 1
    Do skupiny 1 zatím nejsou zařazeny žádné látky.
    Skupina 2
    NázevČíslo CASIndexové čísloES číslo
    Akrylamid79-06-1616-003-00-0201-173-7
    Benzo(a)pyren (Benzo(d,e,f) chrysen)50-32-8601-032-00-3200-028-5
    Butan(1) a isobutan(2)
    obsahující >=0,1 % butadienu
    (203-450-8)
    601-004-01-8203-448-7(1)106-97-8(1)
    200-857-2(2)75-28-5(2)
    Buta-1,3-dien
    butadien
    601-013-00-X203-450-8106-99-0
    1,2 - Dibrom-3-chlorpropan96-12-8602-021-00-6202-479-3
    1,2,3,4-Diepoxybutan1464-53-5603-060-00-1215-979-1
    Diethylsulfát64-67-5016-027-00-6200-589-6
    Dichroman draselný7778-50-9024-002-00-6231-906-6
    Dichroman amonný7789-09-5024-003-00-1232-143-1
    Dichroman sodný10588-01-9024-004-00-7234-190-3
    Dichroman sodný dihydrát7789-12-0024-004-01-4234-190-3
    1,2-Epoxypropan
    propylenoxid
    methyloxiran
    603-055-00-4200-879-275-56-9
    Ethylenimin (Aziridin)151-56-4613-001-00-1205-793-9
    Ethylenoxid (Oxiran)75-21-8603-023-00-X200-849-9
    Fluorid kademnatý7790-79-6048-006-00-2232-222-0
    Hexamethylfosfortriamid
    (Hexamethylfosforamid)
    680-31-9015-106-00-2211-653-8
    Chroman sodný024-018-00-3231-889-57775-11-3
    Chlorid kademnatý10108-64-2048-008-00-3233-296-7
    Chroman draselný7789-00-6024-006-00-8232-140-5
    Chromyldichlorid; chromyloxichlorid, chlorid chromylu14977-61-8024-005-00-2239-056-8
    Methyl-2-akrylamido-2-methoxyacetát akrylamidu s obsahem akrylamidu ≥0,1%77402-03-0607-190-00-X401-890-7
    Methyl-2-akrylamidoglykolát s obsahem akrylamidu ≥0,1%77402-05-2607-210-00-7403-230-3
    1,3,5-Tris(oxiranylmethyl)-1,3,5-triazin-2,4,6(1H,3H,5H)-trion;
    TGIC, triglycidylisokyanurát TGI
    2451-62-9615-021-00-6219-514-3
    1,3,5-Tris-(S)- a(R)-2,3-epoxypropyl-1,3,5-triazin-2,4,6(1H,3H,5H)-trion616-091-00-0423-400-059653-74-6
    Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
    Seznam biologických činitelů, jejich klasifikace a související požadavky na pracoviště
    Biologický činitelSkupinaPoznámka
    Bakterie
    Actinobacillus actinomycetemcomitans
    (Haemophilus actinomycetemcomitans)
    2
    Actinomadura madurae2
    Actinomadura pelletieri2
    Actinomyces gerencseriae2
    Actinomyces israelii2
    Actinomyces pyogenes2
    Actinomyces spp.2
    Arcanobacterium haemolyticum (corynobacterium hemolyticum)2
    Bacteroides fragilis2
    Bartonella bacilliformis2
    Bartonella (Rochalimea) spp2
    Bordetella bronchiseptica2
    Bordetella parapertussis2
    Bordetella pertussis2V
    Borrelia burgdorferi2
    Borrelia duttonii2
    Borrelia recurrentis2
    Borrelia spp.2
    Campylobacter fetus2
    Campylobacter jejuni2
    Campylobacter spp.2
    Cardiobacterium hominis2
    Clostridium botulinum2T
    Clostridium perfringens2
    Clostridium spp.2
    Clostridium tetani2T, V
    Corynebacterium diphtheriae2T, V
    Corynebacterium minutissimum2
    Corynebacterium pseudotuberculosis2
    Corynebacterium spp.2
    Edwardsiella tarda2
    Ehrlichia sennetsu (Rickettsia sennetsu)2
    Ehrlichia spp.2
    Eikenella corrodens2
    Enterobacter aerogenes/cloacae2
    Enterobacter spp.2
    Enterococcus spp.2
    Erysipelothrix rhusiopathiae2
    Escherichia coli (s výjimkou nepatogenních kmenů)2
    Flavobacterium meningosepticum
    (Chryseobacterium meningosepticum)
    2
    Fluoribacter bozemanae (Legionella)2
    Francisella tularensis (typ B)2
    Fusobacterium necrophorum2
    Gardnerella vaginalis2
    Haemophilus ducreyi2
    Haemophilus influenzae2
    Haemophilus spp.2
    Helicobacter pylori2
    Chlamydia pneumoniae2
    Chlamydia psittaci (jiné kmeny)2
    Chlamvdia trachomatis2
    Klebsiella oxytoca2
    Klebsiella pneumoniae2
    Klebsiella spp.2
    Legionella pneumophila2
    Legionella spp.2
    Leptospira interrogans (všechny serotypy)2
    Listeria ivanovii2
    Listeria monocytogenes2
    Morganella morganii2
    Mycobacterium avium-intracelulare2
    Mycobacterium fortuitum2
    Mycobacterium chelonae2
    Mycobacterium kansasii2
    Mycobacterium malmoense2
    Mycobacterium marinum2
    Mycobacterium paratuberculosis2
    Mycobacterium scrofulaceum2
    Mycobacterium simiae2
    Mycobacterium szulgai2
    Mycobacterium xenopi2
    Mycoplasma caviae2
    Mycoplasma hominis2
    Mycoplasma pneumoniae2
    Neisseria gonorrhoeae2
    Neisseria meningitidis2V
    Nocardia asteroides2
    Nocardia brasiliensis2
    Nocardia farcinica2
    Nocardia nova2
    Nocardia otitidis caviarum2
    Pasteurella multocida2
    Pasteurella spp.2
    Peptostreptococcus anaerobius2
    Plesiomonas shigelloides2
    Porphyromonas spp.2
    Prevotella spp.2
    Proteus mirabilis2
    Proteus penneri2
    Proteus vulgaris2
    Providentia alcalifaciens2
    Providentia rettgeri2
    Providentia spp.2
    Pseudomonas aeruginosa2
    Rhodococcus equi2
    Rickettsia spp.2
    Bartonella quintana (Rochalimaea quintana)2
    Salmonella (jiné serotypy)2
    Salmonella Arizonae2
    Salmonella Enteritidis2
    Salmonella Paratyphi A,B,C2V
    Salmonella Typhimurium2
    Serpulina spp.2
    Shigella boydii2
    Shigella dysenteriae jiná než typ2
    Shigella flexneri2
    Shigella sonnei2
    Staphylococcus aureus2
    Streptobacillus moniliformis2
    Streptococcus pneumoniae2
    Streptococcus pyogenes2
    Streptococcus spp.2
    Streptococcus suis2
    Treponema carateum2
    Treponema pallidum2
    Treponema pertenue2
    Treponema spp.2
    Vibrio cholerae (včetně El Tor)2
    Vibrio parahaemolyticus2
    Vibrio spp.2
    Yersinia enterocolitica2
    Yersinia pseudotuberculosis2
    Yersinia spp.2
    Bacillus anthracis3
    Brucella abortus3
    Brucella canis3
    Brucella melitensis3
    Brucella suis3
    Coxiella burnetii3
    Escherichia coli. cytotoxické kmeny3*T
    Francisella tularensis (typ A)3
    Chlamydia psittaci (avinní kmeny)3
    Mycobacterium africanum3V
    Mycobacterium bovis (s výjimkou kmene BCG)3V
    Mycobacterium leprae3
    Mycobacterium tuberculosis3
    Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei)3
    Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei)3
    Puckettsia prowazekii3
    Rickettsia rickettsii3
    Rickettsia tsutsugamushi3
    Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri)3
    Ricktettsia conorii3
    Yersinia pestis3V
    Mycobacterium microti3 *
    Mycobacterium ulcerans3 *
    Rickettsia akari3 *
    Rickettsia canada3 *
    Rickettsia montana3 *
    Salmonella Typhi3 *V
    Shigella dysenteriae (typ 1)3 *T
    Adenoviridae (T 8, T 19, T 37)2
    Arenaviridae
    Virus lymfocytámí choriomeningitidy- Lassa (arenaviry Starého světa)2
    Komplex virů Tacaribe2
    Flexal
    Virus lymfocytámí choriomeningitidy (neurotropní kmenv)3
    Virus lymfocytámí choriomeningitidy (ostatní kmeny)2
    Guanarito4
    Virus horečky Lassa4
    Virus Junin (Argentinská nemoc)4
    Virus Machupo, Amapari4
    Sabia4
    Astroviridae2
    Virus Norwalk2
    Bunyaviridae
    Bhanja2
    Germiston2
    Virus bunyamvera2
    Virus kalifornské enecefalitidy2
    Jiné patogenní viry (virus horečky Papataci)2
    Belgrade3
    Sin nombre3
    Virus horečky oropouche3
    Hantaviridae
    Jiné hantaviry2
    Virus Puumala2
    Virus korejské hemoragické horečky (Hantaan virus)3
    Virus Seoul3
    Nairoviridae
    Virus Hazara2
    Virus krymsko konžské hemoragické horečky4
    Phleboviridae
    Toskánský virus2
    Virus horečky Sandfly2
    Virus horečky údolí Rift3V
    Caliciviridae
    Virus Norwalk2
    Jiné Caliciviridae2
    Virus hepatitidy E3 *
    Coronaviridae2
    Filoviridae
    Virus Ebola4
    Virus Marburské horečky4
    Flaviviridae
    Jiné flavoviry patogenní pro člověka2
    (viry klíšťové encefalitidy západního typu)3V
    Virus australské encefalitidy (Encefalitida Murray Valley)3
    Virus dengue, typ 1-43
    Virus encefalitidy St. Louis3
    Virus horečky Kyasanurského lesa3V
    Virus japonské encefalitidy B3V
    Virus klíšťové encefalitidy východního typu3V
    Virus Omské hemoragické horečky3V
    Virus Powassan3
    Virus Rocio3
    Virus západní nilské horečky3
    Virus žluté zimnice3V
    Virus hepatitidy C3 *D
    Virus hepatitidy G3*D
    Virus vrtivky (Looping ill)2 *
    Virus Wesselbron3 *
    Virus středoevropské klíšťové encefalitidy3 *
    Hepadnaviridae
    Virus hepatitidy B2 *V, D
    Virus hepatitidy D (delta)3 *V, D
    Herpesviridae
    Cytomegalovirus2
    Herpesvirus varicella-zoster2
    Lidský herpesvirus 72
    Lidský herpesvirus 82D
    Lidský B-lymfotropní virus (HBLV-HHV6)2
    Virus Epsteina a Barrové (EBV)2
    Virus herpes simplex typ 1 a 22
    Opičí B virus3
    Orthomyxoviridae
    Viry chřipky A, B a C2V (kromě typu C)
    Orthomyxoviry přenášené klíšťaty (Dhori a Thogoto)2
    Papovaviridae
    Viry BK a JC2D
    Lidské papilomaviry2D
    Paramvxoviridae
    Virus spalniček2V
    Virus epidemické parotitidy2V
    Virus newcastleské nemoci2
    Viry parainfluenzy typy 1 -42
    Lidský respirační syncytiální virus2
    Parvoviridae
    Lidský parvovirus (B 19)2
    Picornaviridae
    Virus akutní hemaragické konjunktivitidy (AHC)2
    Viry Coxsakie2
    Echoviry2
    Virus hepatitidy A (lidský enterovirus typ 72)2V
    Polioviry2V
    Rhinoviry2
    Poxviridae
    Virus králičich neštovic2
    Virus kravských neštovic2
    Virus molluscum contagiosum2
    Virus Orf2
    Virus tubera mulgentium2
    Virus vaccinie2
    Virus opicích neštovic3V
    Viry varioly (všechny typy)4V
    Reoviridae
    Lidské rotaviry2
    Orbiviry2
    Reoviry2
    Retroviridae
    Viry lidské imunodeficience3 *D
    Virus lidských lymfotropních T buněk (HTLV) typy 1 a 23D
    Virus SIV3H
    Rhabdoviridae
    Virus vesikulární stomatitidy2
    Virus vztekliny3 *V
    Togaviridae
    Virus Ó nyong-nyong2
    Virus Ross River2
    Virus Semliky Forest2
    Virus Sindbis2
    Virus Mayaro3
    Virus venezuelské koňské encefalomyelitidy3V
    Virus Východní koňské encefalomyelitidy3V
    Virus západní koňské encefalomyelitidy3V
    Virus Everglades3 *
    Virus Chikungunya3 *
    Virus Mucambo3 *
    Virus Tonate3 *
    Jiné známé alfaviry2
    Virus zarděnek2V
    Toroviridae2
    Dosud nezařazené viry
    Equine morbilli virus4
    Virus hepatitidy ještě nezjištěný3 *D
    Nekonvenční činitelé spojované s
    Kreutzfeld-Jakobsovou nemocí3 *
    syndromem Gerstmann- Straussler-Scheinkerovým3 *
    Kuru3 *
    Parasiti
    Acanthamoeba castellani2
    Ancylostoma duodenale2
    Angiostrongylus cantonensis2
    Angiostrongylus costaricensis2
    Ascaris lumbricoides2A
    Ascaris suum2A
    Babesia divergens2
    Babesia microti2
    Balantidium coli2
    Brugia malayi2
    Brugia pahangi2
    Capillaria philippinensis2
    Capillaria spp.2
    Clonorchis sinensis2
    Clonorchis viverrini2
    Cryptosporidium parvum2
    Cryptosporidium spp.2
    Cyclospora cayetanensis2
    Dipetalonema streptocerca2
    Diphyllobothrium larum2
    Dracunculus medinensis2
    Entamoeba histolytica2
    Fasciola gigantica2
    Fasciola hepatica2
    Fasciolopsis busci2
    Giardia lamblia (Giardia intestinalis)2
    Hymenolepis diminuta2
    Hymenolepis nana2
    Leishmania etiopica2
    Leishmania major2
    Leishmania mexicana2
    Leishmania peruviana2
    Leishmania spp.2
    Leishmania tropica2
    Loa loa2
    Mansonella ozzardi2
    Mansonella perstans2
    Necator americanus2
    Onchocerca volvulus2
    Opisthorchis felineus2
    Opisthorchis spp.2
    Paragonimus westermani2
    Plasmodium spp. (lidské a opičí)2
    Sarcocystis suihominis2
    Schistosoma haematobium2
    Schistosoma intercalatum2
    Schistosoma japonicum2
    Schistosoma mansoni2
    Schistosoma mekongi2
    Strongyloides spp.2
    Strongyloides stercoralis2
    Taenia saginata2
    Toxocara canis2
    Toxoplasma gondii2
    Trichinella spiralis2
    Trichuris trichiura2
    Trypanosoma brucei brucei2
    Trypanosoma brucei gambiense2
    Wuchereria bancrofti2
    Naegleria fowleri3 *
    Trypanosoma cruzi3
    Echinococcus granulosus3*
    Echinococcus multilocularis3*
    Echinococcus vogeli3*
    Leishmania brasiliensis3*
    Leishmania donovani3*
    Plasmodium falciparum3*
    Taenia solium3*
    Trypanosoma brucei rhodensiense3*
    Plísně
    Aspergillus fumigatus2A
    Candida albicans2A
    Candida tropicalis2
    Emmonsia parva var. crescens2
    Emmonsia parva var. parva2
    Epidermophyton floccosum2A
    Fonsecaea compacta2
    Fonsecaea pedrosoi2A
    Madurella grisea2
    Madurella mycetomatis2
    Microsporum spp.2A
    Neotestudina rosatii2
    Penicilium marneffei2A
    Scedosporium agiospermum2
    Scedosporium prolificans2
    Sporothrix schenckii2
    Trichophyton rubrum2
    Trichophyton spp.2
    Blastomyces dermatitidis (Ajellomyces dermatitidis)3
    Cladophialophora bantiana3
    Coccidioides immitis3A
    Histoplasma capsulatum duboisii3
    Paracoccidioides brasiliensis3
    Cryptococcus neoformans var. gattii (Filobasidiela bacillispora)2A
    Cryptococcus neoformans var.neoformans
    (Filobasidiella neoformans var. neoformans)
    2A
    Histoplasma capsulatum var. capsulatum (Ajellomyces)3
    Vysvětlivky:
    Položky označené * se posuzují z hlediska nebezpečnosti při práci jako biologické činitele skupiny 2, neboť nedochází za normálních podmínek k jejich přenosu vzduchem.
    A - upozorňuje na možnost alergizace
    D - seznam zaměstnanců exponovaných těmto činitelům musí být uložen na dobu 40 let po ukončení expozice
    T - tvorba toxinu
    V - je dostupné účinné očkování
    H - v současnosti neexistuje žádné průkaz lidské nemoci způsobené ostatními Retroviry opičího původu. Jako preventivní opatření pro práci s těmito Retroviry doporučená úroveň zajištění jako pro skupinu biologických činitelů skupiny 3.
    ZNAČKA PRO BIOLOGICKÉ RIZIKO
    Tabulka č. 1
    Požadavky na provedení, vybavení a režim pracovišť s biologickými činiteli
    A
    Opatření
    B
    Skupina biologických činitelů
    234
    1. Oddělení pracoviště od jakýchkoliv jiných činností v téže budověneanoano
    2. Vzduch přiváděný na pracoviště a odváděný z něho filtrovat HEPA nebo podobně účinným zařízenímneano - odváděný vzduchano - odváděný i přiváděný vzduch
    3. Omezení přístupu na pracoviště jen na určené zaměstnanceanoanoano, přes speciální předsíň
    4. Možnost hermeticky utěsnit pracoviště při provádění dezinfekcenedoporučenoano
    5. Specifické dezinfekční postupyanoanoano
    6. Udržovat pracoviště v podtlaku oproti okolíneanoano
    7. Účinná kontrola vektorů (např: hlodavců a hmyzu)anoanoano
    8. Povrchy nepropouštějící vodu a snadno omyvatelnéano, pro pracovní plochyano, pro pracovní plochy, podlahy a stěnyano, pro pracovní plochy, podlahy a stěny
    9. Povrchy odolné vůči kyselinám, louhům, rozpouštědlům dezinfekčním látkámdoporučenoanoano
    10. Bezpečné ukládání biologického činiteleanoanoano, pod zámkem
    11. Pozorovací okénko nebo jiné srovnatelné zařízení umožňující pozorovat osoby, resp. zvířata přítomné v prostorudoporučenodoporučenoano
    12.Vybavení laboratoře vlastním provozním přístrojovým zařízenímnedoporučenoano
    13.Zacházení s infikovaným materiálem včetně všech zvířat v hazard boxu nebo izolátoru nebo jiném prostoru vhodném pro tuto práciv případě potřebyano, jde-li o infekci přenosnou vzduchemano
    14. Spalovna mrtvol zvířatdoporučenoano, dostupnáano, na místě
    Tabulka č. 2
    Opatření při průmyslových procesech, při nichž se používají biologičtí činitelé skupiny 2, 3, nebo 4
    OpatřeníSkupina biologických činitelů
    234
    1. S životaschopnými organismy manipulovat v systému, který fyzicky odděluje tento proces od pracovního a ostatního prostředíanoanoano
    2. Se vzduchem odsávaným z uzavřeného systému zacházet tak, abybyl
    minimalizován
    únik
    byl zamezen únikbyl zamezen únik
    3. Odběr vzorků, přidávání materiálů do uzavřeného systému a přenos životaschopných organismů do jiného uzavřeného systému provádět tak, abybyl
    minimalizován
    únik
    byl zamezen únikbyl zamezen únik
    4. Tekuté kultury ve větším množství nepřemísťovat z uzavřeného systému, pokud nejsouinaktivovány
    vhodnými
    prostředky
    inaktivovány vhodnými chemickými nebo fyzikálními prostředkyinaktivovány vhodnými chemickými nebo fyzikálními prostředky
    5. Uzávěr nádob pro kultury upravit tak, aby byl únik biologických činitelůminimalizovánzamezenzamezen
    6. Uzavřené systémy umístit 1 v kontrolovaném pásmufakultativněfakultativněano
    (a) umístit značku pro biologické rizikofakultativněanoano
    (b) přístup omezit pouze na jmenovitě určené zaměstnanceanoanoano, přes zvláštní předsíň
    (c) zaměstnance vybavit ochrannými oděvyanoanoano, kompletní převlečení
    (d) zřídit dekontaminační zařízení a umývárny pro zaměstnanceanoanoano
    (e) zaměstnanci se před opuštěním kontaminované oblasti musí osprchovatnedoporučenoano
    (f) odpadní vodu z výlevek a sprch shromažďovat a před vypuštěním desinfikovatnedoporučenoano
    (g) prostor kontrolovaného pásma dostatečně větrat tak, aby kontaminace vzduchu byla snížena na co nejnižší úroveňanoanoano
    (h) v kontrolované oblasti udržovat podtlak vůči okolíneanoano
    (i) vzduch přiváděný do kontrolovaného pásma a odváděný z něho filtrovat filtry HEPA nebo j iným obdobně účinným zařízenímnefakultativněano
    (j) kontrolované pásmo upravit po technické stránce tak, aby byl při případném úniku zachycen celý obsah uzavřeného systémunefakultativněano
    (k) zajistit, aby kontrolované pásmo bylo těsně uzavíratelné v zájmu umožnění fumigacenefakultativněano
    (l) odpadní vodu před konečným vypuštěníminaktivovat schválenými prostředky pro tyto účelyinaktivovat schválenými chem. nebo fyzikálními prostředkyinaktivovat schválenými chem. nebo fyzikálními prostředky
    Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.

    Část A

    Sanitární zařízení
    1.Sanitární zařízení se zřizují v rozsahu odpovídajícím dané práci.
    2.Prostory sanitárních zařízení musí mít světlou výšku nejméně 2,3 m, pokud je jejich plocha větší než 30 m2, nejméně 2,5 m. Provedením a vybavením musí odpovídat alespoň požadavkům uvedeným v příslušné české technické normě.
    3.Požadavky na výsledné teploty a výměnu vzduchu v sanitárních zařízeních jsou uvedeny v tabulce č. 1. Během směny nesmí být teploty nižší než teploty uvedené v tabulce č. 1.
    4.Šatny
    a)Šatny musí být zřízeny pro ty zaměstnance, kteří musí nosit pracovní nebo ochranný oděv a nemohou se z hygienických, epidemiologických nebo etických důvodů převlékat v jiném prostoru.
    b)Šatny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání šaten muži a ženami oddělit časově.
    c)Šatny se umisťují v prostorách snadno přístupných a stavebně oddělených od pracovišť a umýváren. Pro zaměstnance, kteří si při práci silně znečistí obuv, se umísťuje před vstupem do šatny vhodné zařízení k jejímu očištění a umytí.
    d)Podlahy šaten musí být snadno omyvatelné. Šatny v nichž se ukládá pracovní a ochranný oděv, který může být znečištěn prachem, chemickými látkami, karcinogeny, mutageny a ochranný oděv určený pro práce s biologickými činiteli, zařazenými jako práce rizikové,1) musí mít omývatelné stěny nejméně do 1,8 m.
    e)Šatny musí být vybaveny uzamykatelnými skříňkami tak, aby bylo každému zaměstnanci umožněno bezpečné ukládání občanského oděvu a dále musí být vybaveny lavicemi nebo jiným sedacím nábytkem. Jestliže to povaha znečištění pracovního a ochranného oděvu vyžaduje nebo jde-li o činnosti epidemiologicky závažné, musí být zajištěno oddělené ukládání pracovního, jakož i ochranného a občanského oděvu.
    f)Řetízkové šatny se mohou zřizovat a používat pouze v hornických provozech.
    g)Věšákové šatny se mohou zřizovat k odkládání ochranných a pracovnách oděvů.
    h)Podrobnější požadavky na ukládání pracovních a ochranných oděvů podle charakteru práce vykonávané zaměstnanci, kteří tyto oděvy používají, jsou upraveny v tabulce č. 2.
    i)Na pracovištích, kde zaměstnanci nemusí používat speciální pracovní a ochranné oděvy a obuv musí být vyčleněn prostor pro ukládání občanských oděvů popřípadě obuvi.
    5.Umývárny a sprchy
    a)Zaměstnanci, jejichž činnost vyžaduje po ukončení práce očistu celého těla, musí mít k dispozici odpovídající počet sprch. Pokud není celková očista těla vzhledem k povaze práce nezbytná, musí být pro zaměstnance zajištěny umývárny nebo dostačující počet umývadel s tekoucí teplou vodou. Minimální počet umývadel a sprch podle druhu vykonávané práce je uveden v tabulce č. 2. a odpovídá nejpočetněji zastoupené směně. Teplá voda pro umývadla a sprchy určená pro očistu zaměstnanců vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné smí být připravována jen z vody pitné.
    b)Umývárny a sprchy se umísťují v samostatných místnostech, a pokud je to možné, navazují přímo dveřmi na šatny. Sprchy a umývárny musí být oddělené podle pohlaví. Na pracovištích do 5 osob lze používání sprch muži a ženami oddělit časově. U pracovišť, na nichž je závaznou součástí režimu práce očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce se umísťují průchozí sprchy mezi šatnami pro ochranný a občanský oděv (hygienická smyčka). Obklady stěn musí být provedeny do výšky 2 m.
    6.Záchody
    a)Záchody musí být zajištěny pro všechny zaměstnance tak, aby nebyly od pracoviště vzdáleny více než 120 m, při ztíženém přístupu (například: nerovnost povrchu, chůze do kopce, členitost přístupové cesty, supermarkety), 75 m. Zpravidla se zřizují jako kabinové splachovací a v každém podlaží, v němž jsou pracoviště určená pro trvalou práci. Suché a chemické záchody nelze zřizovat pro pracoviště určená pro trvalou práci a pro zaměstnance vykonávající činnosti epidemiologicky závažné. Pro zaměstnance vykonávající epidemiologicky závažné činnosti musí být v předsíni záchodu umývadlo s tekoucí teplou vodou připravenou z vody pitné, pro ostatní pracoviště umývadlo alespoň s tekoucí vodou. U suchých a chemických záchodů musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou.
    b)Počet záchodů se stanoví podle počtu zaměstnanců nejsilnější pracovní směny takto:
    1 sedadlo na 10 žen,
    2 sedadla na 11 až 30 žen,
    3 sedadla na 31 až 50 žen,
    na každých dalších 30 žen 1 další sedadlo,
    1 sedadlo na 10 mužů,
    2 sedadla na 11 až 50 mužů,
    na každých dalších 50 mužů 1 sedadlo.
    V provozech s vynuceným rytmem práce se snižuje počet mužů i žen připadajících na stanovený počet sedadel o 20 %.
    c)Záchody pro ženy se vybavují uzavíratelnou nádobou na odkládání vložek.
    d)Záchody se zřizují odděleně podle pohlaví, na pracovištích do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod.
    e)Pisoáry se navrhují v samostatné místnosti nebo společně se záchodovými kabinami.
    7.Údržba
    Podlahy šaten, umýváren, sprch a záchodů, umývadla, záchody a pisoáry a odpadové nádoby musí být umývány denně. Omyvatelné části stěn musí být umývány alespoň jedenkrát za týden. Nábytek v sanitárních a jiných zařízeních musí být čištěn nejméně jednou za 14 dní.
    Stropy a stěny sanitárních zařízení se malují alespoň jednou do roka. Podle potřeby se obnovují i omyvatelné povrchy jejich stěn.
    Tabulka č. 1
    Zařízení Výsledná teplota °C Výměna vzduchu m3.hod.-1
    Šatny2020
    na 1 šatní místo
    Umývárny2230
    na 1 umyvadlo
    Sprchy25150-200
    na 1 sprchu
    Záchody1850 na 1 kabinu
    25 na 1 pisoár
    Tabulka č. 2
    Typ práceUložení oděvuPočet zaměstnanců na jedno umyvadloPočet zaměstnanců na jednu sprchu
    Znečištění kůže a oděvu při práci je malé110254
    Znečištění kůže a oděvu je hygienicky málo významné21015
    Těžká fyzická práce, práce v horkých provozech-Výrazné znečištění kůže a oděvu prachem, minerálními oleji a chemickými látkami, práce při činnostech epidemiologicky závažných21010
    *) Práce s alergeny, chemickými karcinogeny a mutageny zejména pokud se vstřebávají kůži, práce s azbestem, práce s biologickými činiteli pokud jsou zařazeny do třetí a čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu9), práce při výrobě potravin a kosmetických prostředků355
    Požadavky na rozsah vybavení sanitárních zařízení pracovišť s biologickými činiteli jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení.
    Vysvětlivky k uložení oděvu:
    1 - občanský společně s pracovním
    2 - zdvojené skříňky (oddělené ukládání pracovního nebo ochranného a občanského oděvu)
    3 - oddělené šatny pro ochranný a občanský oděv (hygienická smyčka)
    4 - fakultativní vybavení pro pracoviště, na nichž není po ukončení práce nezbytná očista celého těla
    * seznam není taxativní.

    Část B

    Pomocná zařízení
    1.Zařízení k omývání pracovní obuvi se zřizují při východu z pracoviště, kde dochází k jejímu značnému znečištění. Prostor, v němž je zařízení umístěno, musí být v zimě temperován, jeho podlaha musí být omyvatelná, nekluzká a spádovaná ke vpusti.
    2.Zařízení na sušení pracovních oděvů a obuvi se zřizují pro pracoviště, na nichž dochází k jejich provlhnutí při práci. Zařízení musí umožňovat usušení oděvů a obuvi nejdéle za 6 hodin. Místnost určená na sušení pracovních a ochranných oděvů a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první pomoci.
    3.Ohřívárny musí být vytápěny alespoň na 22 °C, vybaveny sedacím nábytkem, stoly a věšáky na pracovní a ochranný oděv.
    4.Místnost pro odpočinek se zřizuje pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví, zejména s ohledem na vykonávanou činnost. Toto neplatí, pokud jde o zaměstnance pracující v kancelářských nebo obdobných prostorách v nichž jsou rovnocenné předpoklady pro zotavení během bezpečnostních přestávek. Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká, větratelná, osvětlena denním světlem a vytápěna nejméně na 20 °C. Pro pracoviště, které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu neplatí požadavek zajištění denního osvětlení. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly. Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících žen musí umožňovat odpočinek vleže. Pokud má sloužit i pro konzumací jídel a nápojů, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu připravenou z vody pitné a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a uchovávání jídel.
    5.Prostor pro poskytování první pomoci musí být zajištěn pro pracoviště, na nichž je zvýšené riziko pracovních úrazů nebo akutních otrav. Tento prostor musí být snadno přístupný, vytápěný, chráněný proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavený umývadlem s tekoucí pitnou vodou. Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav látkami, které se vstřebávají kůží, nebo o práci se žíravinami, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se prostor pro poskytování první pomoci také sprchou. Pracoviště se žíravinami se vybavují zařízením pro výplach oka tekoucí vodou. Místa pro uložení prostředků první pomoci včetně nosítek, musí být označena vhodným symbolem.
    6.Prostory pro uskladnění úklidových prostředků se zřizují v každém podlaží pokud je to zapotřebí vzhledem k velikosti objektu anebo povaze činnosti, která se v něm vykonává. Tyto prostory musí být dostatečně větratelné, opatřené omývatelným povrchem stěn do výše 1,80 m a protiskluzovou podlahou. Vybavují se výlevkou s přívodem vody. Nesmí sloužit jako šatny, převlékárny, jako prostory pro poskytování první pomoci nebo prostory pro odpočinek těhotných a kojících žen.
    1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
    Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti.
    Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, ve znění směrnic 91/382/EHS a 98/24/ES, směrnice Rady 90/394/EHS ze dne 28. června 1990 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům při práci, ve znění směrnic 97/42/ES a 1999/38/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/18/ES ze dne 27. března 2003 novelizující Směrnici Rady č. 83/477//EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení azbestu při práci.
    Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem zejména poškození páteře pro zaměstnance.
    Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami.
    Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci, směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti prováděním směrnice Rady 98/24/ES.
    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci.
    Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků.
    Směrnice Rady 78/610/EHS ze dne 29. června 1978 o sbližování právních a správních předpisů členských států o ochraně zdraví pracovníků vystavených monomeru vinylchloridu, ve znění směrnice 1999/38/ES.
    Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic, pracovnic krátce po porodu nebo kojících pracovnic.
    3) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání atomové energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
    9) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
    18) § 3 odst. 3 a § 41a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací