Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Novela z. o Vojenském obran. zpravodajství

Sněmovní tisk: č. 669, 4. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
="text-indent: 1.25cm">Časový rámec právní regulace zpravodajských služeb vzniklých v České republice po zrušení tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (dále jen „SNB“) a jeho zpravodajské části koncentrované v různě modifikovaných strukturách bývalé StB, jejíž činnost nebyla právním řádem odpovídajícím způsobem upravena, se úzce váže na uplatňování zásady uvedené v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, tedy že „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“. Proto změna v postavení a úloze na demokratických zásadách založených zpravodajských služeb vedla nejdříve cestou transformace orgánů Ministerstva vnitra, do jehož působnosti zpravodajská činnost náležela. Kontrarozvědné úkoly státu začali postupně plnit příslušníci Úřadu na ochranu ústavy a demokracie, později příslušníci Federální bezpečnostní informační služby. Oba tyto úřady byly nejdříve organizačními útvary FMV a jejich příslušníci byli ve služebním poměru příslušníků SNB podle zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Teprve zákonem č. 244/1991 Sb., o Federální bezpečnostní informační službě a o používání zpravodajských prostředků, byl zřízen samostatný zpravodajský státní orgán, který plnil zákonem určené úkoly ve věcech vnitřního pořádku, bezpečnosti státu a jeho ústavního zřízení. Tak byla poprvé v historii české státnosti činnost tajné služby upravena zákonem. Problematika rozvědných služeb byla nadále řešena interními normativními akty FMV a FMO.

⁠‌‌​​​‌​‌‌‌​‌​​‌‌⁠

Pro pozdější vývoj právní úpravy zpravodajských služeb kontrarozvědného charakteru v České republice má význam přijetí zákona č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb. Vojenské obranné zpravodajství poté, co bylo nejdříve zřízeno interními normativními akty vlády a Ministerstva obrany, bylo právně zakotveno v zákoně č. 67/1992 Sb. Zákonem č. 153/1994 Sb. došlo ke zřízení všech zpravodajských služeb České republiky a k vymezení jejich působnosti, organizačnímu zakotvení a stanovení zásad odpovědnosti. Zákon zavedl jednotný zpravodajský systém a stanovil zásady jeho řízení a vymezení působnosti zpravodajských služeb. Byl upraven princip koordinace činnosti zpravodajských služeb vládou a vztah zpravodajských služeb k dalším ústavním institucím. Poprvé byly v tomto zákoně definovány zpravodajské služby pro zahraniční zpravodajství. Ve vztahu  k nově zřízenému Vojenskému zpravodajství byla zdůrazněna jednota jeho postavení ve struktuře bezpečnostního zpravodajství – tedy jak je uvedeno v důvodové zprávě - uzavřeným počtem tří zpravodajských služeb. V souvislosti s přijetím tohoto zákona byl novelizován zákon o Vojenském obranném zpravodajství, který dále upravoval činnost této služby jako součásti Vojenského zpravodajství. Nově přijatý zákon o Bezpečnostní informační službě č. 154/1994 Sb., pak definoval BIS jako ozbrojenou zpravodajskou službu České republiky plnící úkoly vymezené v zákoně o zpravodajských službách České republiky.

V souvislosti s právní úpravou činnosti zpravodajských služeb bylo nezbytné zabezpečit i jejich kontrolu. Prvním zákonem výslovně upravujícím kontrolu zpravodajské služby byl zákon č. 244/1991 Sb., o Federální bezpečnostní informační službě, který vytvořil zvláštní kontrolní orgán tehdejšího Federálního shromáždění. Princip předávání zpráv a podávání informací v zákoně vyjmenovaným ústavním orgánům v sobě rovněž obsahoval prvky kontroly. Nově byl zakotven i princip kontroly použití zpravodajské techniky vycházející z povolovacího řízení, které realizovala prokuratura (později přešlo toto oprávnění na soud). Zatímco kontrolní oprávnění zvláštního orgánu nejvyššího zastupitelského sboru se na činnost Bezpečnostní informační služby vztahuje od jejího vzniku, další kontrolní orgán Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tentokrát ve vztahu k Vojenskému obrannému zpravodajství, byl právně zakotven až v roce 1995, kdy byla zákonem č. 88/1995 Sb. vytvořena v zákoně o Vojenském obranném zpravodajství nová Hlava pátá A, kde podle zásad kontroly BIS byla upravena kontrola činnosti Vojenského obranného zpravodajství ze strany zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Pro vývoj právní úpravy kontroly zpravodajských služeb České republiky vládou a Parlamentem České republiky, je třeba připomenout ustanovení § 12 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, které stanoví, že„činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády a Parlamentu. Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem stanoví zvláštní zákon..Toto ustanovení zákona nebylo dosud v plném rozsahu naplněno. Parlamentní kontrole nepodléhá Úřad pro zahraniční styky a informace, ředitel Vojenského zpravodajství a část Vojenského zpravodajství – Vojenská zpravodajská služba.

Cílem předkládaného návrhu zákona je uvést právní úpravu zpravodajských služeb do souladu s faktickou působností a organizačním uspořádáním Vojenského zpravodajství. Přestože zákon č. 153/1994 Sb. stanoví Vojenské zpravodajství jako jednu ze tří zpravodajských služeb a jejím členěním na Vojenskou zpravodajskou službu a Vojenské obranné zpravodajství blíže určuje její strukturu, je skutečností, že nadále je vlastním zákonem upraveno jen Vojenské obranné zpravodajství. Dochází tak k situaci, kdy jsou zákonem stanoveny podmínky pouze pro výkon činnosti a kontroly jedné ze dvou složek Vojenského zpravodajství, čímž je narušována jednota řízení a činnosti Vojenského zpravodajství jako celku. Navíc Vojenská zpravodajská služba, s výjimkou několika zvláštních ustanovení ve stávajícím zákoně o zpravodajských službách České republiky, nemá předpoklady ke své činnosti stanoveny zákonem; rozsah kontrolních oprávnění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je tak vůči Vojenskému zpravodajství jako celku omezen.

Do doby, než bude přistoupeno ke komplexnímu řešení vymezení působnosti a organizačního uspořádání všech zpravodajských služeb České republiky, navrhuje se změnit zákon č. 67/1992 Sb., a s ním související předpisy s cílem právně upravit pozici Vojenského zpravodajství jako jediné a jednotné vojenské zpravodajské služby. Z tohoto důvodu je nutné změnit stávající zákon o Vojenském obranném zpravodajství na zákon, který by s využitím právního základu postavení a působnosti Vojenského zpravodajství, uvedeného v zákoně o zpravodajských službách České republiky, upravil podrobně činnost Vojenského zpravodajství jako celku. Vypuštěním slova „obranné“ ze slov „Vojenské obranné zpravodajství“ by tak v celém textu zákona byli nově definováni příslušníci Vojenského zpravodajství (dosud jen příslušníci Vojenského obranného zpravodajství); současně by byla upravena problematika využívání osob jednajících ve prospěch Vojenského zpravodajství, užití zpravodajských prostředků a sledování ve Vojenském zpravodajství, včetně zákonnosti této činnosti a prvků kontroly nad ní (schvalovací pravomoc ministra obrany a vrchního soudu). Současně s využitím stávajícího právního rámce parlamentní kontroly činnosti nynějšího Vojenského obranného zpravodajství by zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mohl kontrolovat ve vymezeném rozsahu činnost celého Vojenského zpravodajství, čímž by se rozšířila kontrolní činnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky do doby přijetí předpokládaného nového zákona o kontrole všech zpravodajských služeb České republiky.

Současně je navrhována změna souvisejícího zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a to ustanovení § 3 písm. c), kdy vypuštěním definice Vojenského zpravodajství jako součásti Ministerstva obrany a neuvedením jednotlivých složek Vojenského zpravodajství, bude zdůrazněna jednotnost a samostatnost Vojenského zpravodajství jako jedné ze zpravodajských služeb České republiky, která bude samostatně plnit zákonem stanovené úkoly. Nově se konstituuje postavení Vojenského zpravodajství vůči Ministerstvu obrany, a to tím způsobem, že rozpočet Vojenského zpravodajství je součástí rozpočtu Ministerstva obrany (tedy stejný model, jako ve vztahu Úřadu pro zahraniční styky a informace vůči Ministerstvu vnitra). V dalších ustanoveních zákona č. 153/1994 Sb., která se týkají Úřadu pro zahraniční styky a informace, pak budou z důvodu výše uvedené změny zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, vypuštěna slova „Vojenská zpravodajská služba“.

Pro dosažení jednotnosti Vojenského zpravodajství se navrhuje změna § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a to tak, aby do působnosti Ministerstva obrany místo dvou součástí Vojenského zpravodajství (Vojenské zpravodajské služby a Vojenského obranného zpravodajství) náležela pouze jediná zpravodajská služba - Vojenské zpravodajství.

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi je rovněž nutné změnit ustanovení § 45a zákona č. 283/1991 Sb. tak, aby Vojenskému zpravodajství byly poskytovány údaje z evidencí, které vede Policie České republiky podle § 42d zákona.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s právem ES, neboť předmět úpravy návrhu zákona není právem ES regulován.

V souvislosti s navrhovanou změnou uvedených zákonů se nepředpokládají dopady na státní rozpočet, územní rozpočty ani na soukromou sféru.

K Čl. I

K bodu 1 až 34

Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o Vojenském obranném zpravodajství upravuje pouze činnost a kontrolu Vojenského obranného zpravodajství, činnost druhé ze složek Vojenského zpravodajství, Vojenské zpravodajské služby, není, s výjimkou několika ustanovení zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, zákonem upravena. Vojenské zpravodajství bude jednotnou zpravodajskou službou, která se bude vnitřně organizovat podle statutu ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 153/1994 Sb. Tyto vnitřní složky Vojenského zpravodajství budou mít zákonem stanovené rovné podmínky, pokud jde o jejich činnost na území České republiky.

Navrhuje se proto zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, upravit tak, aby práva a povinnosti Vojenského obranného zpravodajství přešly na Vojenské zpravodajství, čehož se dosáhne tím, že se ze slov „Vojenské obranné zpravodajství“ vypustí slovo „obranné“.

Touto změnou dojde k právnímu zakotvení činnosti Vojenského zpravodajství, ale i k rozšíření kontrolních oprávnění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

K Čl. II

K bodu 1

Ze stejných důvodů a stejnou formou jako v případě návrhu změn v zákoně č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje nahradit Vojenské obranné zpravodajství Vojenským zpravodajstvím.

K bodům 2 a 3

Návrh reaguje na změnu struktury Vojenského zpravodajství, kde dochází ke sloučení řízení defenzivní a ofenzivní části, přičemž ředitel Vojenského zpravodajství je přímo podřízen ministru obrany.

K bodům 4 až 7

Jelikož dojde ke sjednocení úpravy práv a povinností Vojenské zpravodajské služby a Vojenského obranného zpravodajství v rámci jednotného Vojenského zpravodajství v zákoně č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje se právní úpravu práv a povinností stanovených Vojenskému zpravodajství zákonem č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zrušit.

K Čl. III

Navrhuje se dále neuvádět, že Ministerstvo obrany řídí Vojenskou zpravodajskou službu a Vojenské obranné zpravodajství (složky Vojenského zpravodajství), ale přímo stanovit, že Ministerstvo obrany řídí Vojenské zpravodajství.

K Čl. IV

Toto ustanovení je navrženo upravit tak, aby práva a povinnosti Vojenského obranného zpravodajství přešly na Vojenské zpravodajství, a to vypuštěním slova „obrannému“.

K Čl. V

Vzhledem ke lhůtě potřebné pro legislativní proces a k přiměřené legisvakanční době související se změnou organizační struktury Vojenského zpravodajství se účinnost zákona navrhuje od 1. ledna 2005.

V Praze dne 5. května 2004

předseda vlády

PhDr. Vladimír Špidla v. r.

ministr obrany

Miroslav Kostelka v. r.

Znění dotčených ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Zákon č. 67/1992 Sb.,

o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů

§ 1

zrušen

Hlava první

Působnost, organizace, řízení a kontrola činnosti

vojenského obranného zpravodajství

Působnost Vojenského obranného zpravodajství

§ 2

zrušen

§ 3

zrušen

Organizace, řízení a kontrola činnosti

Vojenského obranného zpravodajství

§ 4

zrušen

§ 5

zrušen

§ 6

zrušen

§ 7

zrušen

Hlava druhá

Příslušníci Vojenského obranného zpravodajství,

jejich povinnosti a oprávnění

§ 8

Úkoly Vojenského obranného zpravodajství plní příslušníci Vojenského obranného zpravodajství, kteří jsou ve služebním poměru vojáka z povolání3).

-----------------------------------------------------------------

3) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 9

Příslušníci Vojenského obranného zpravodajství mají při plnění svých úkolů tyto povinnosti a oprávnění:

a) dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob, jakož i toho, aby nikomu v souvislosti s jejich činností nevznikla bez právního důvodu škoda nebo jiná újma,

b) prokázat svou příslušnost k Vojenskému obrannému zpravodajství služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Vojenské obranné zpravodajství“,

c) zjišťovat potřebné informace, přičemž nikdo nesmí být k podání informace nucen,

d) nosit střelnou zbraň a používat ji ve smyslu zvláštních předpisů4).

-----------------------------------------------------------------

4) § 13 a 14 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

§ 34 zákona č. 228/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.

Hlava třetí

Osoby jednající ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství,

zpravodajské prostředky a jejich použití

§ 10

Osoby jednající ve prospěch Vojenského obranného

zpravodajství

(1) V oboru své působnosti je Vojenské obranné zpravodajství oprávněno používat osoby jednající v jeho prospěch.

(2) Osobou jednající ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně a utajeným způsobem poskytuje služby Vojenskému obrannému zpravodajství při plnění úkolů v jeho působnosti.

(3) Vojenské obranné zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu osob jednajících v jeho prospěch před vyzrazením nebo před způsobením újmy na cti, životě nebo zdraví.

(4) Vojenské obranné zpravodajství může vést evidenci osob jednajících ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství pouze po dobu plnění úkolů; údaje z této evidence se musí po splnění úkolů zničit.

§ 11

Zpravodajské prostředky

(1) V oboru své působnosti je Vojenské obranné zpravodajství oprávněno používat zpravodajské prostředky, jimiž se rozumějí:

a) zpravodajská technika,

b) krycí prostředky a krycí doklady,

c) sledování.

(2) Vojenské obranné zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením a zpravodajského prostředku uvedeného v odstavci 1 písm. c) před vyzrazením nebo zneužitím.

Zpravodajská technika a povolení k jejímu použití

§ 12

Zpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické, anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem při

a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a jejich vyhodnocování,

b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu,

c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů v případě, že jejich pořizováním nebo použitím je zasahováno do základních práv a svobod občanů,

d) vyhledávání použití technických prostředků, které by mohlo znemožnit nebo znesnadnit plnění úkolů v rámci působnosti Vojenského obranného zpravodajství, pokud jím je zasahováno do základních práv a svobod občanů,

e) identifikaci osob nebo předmětů, popřípadě při zjišťování jejich pohybu za použití zabezpečovací a nástrahové techniky, pokud jím je zasahováno do základních práv a svobod občanů.

§ 13

(1) Zpravodajskou techniku může Vojenské obranné zpravodajství v oboru své působnosti použít jen na základě předchozího písemného povolení k použití zpravodajské techniky (dále jen „povolení“), vydaného vrchním soudem, a to pouze v případech, kdy odhalování a dokumentování činností, pro něž má být použita, je jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztíženo.

(2) Použití zpravodajské techniky smí omezit nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv jen v nezbytně nutné míře.

(3) Vojenské obranné zpravodajství je oprávněno na základě povolení vydaného podle odstavce 1 žádat technické zabezpečení použití zpravodajské techniky pro vlastní potřebu od Policie České republiky a Bezpečnostní informační služby.

§ 14

Žádost o povolení se vrchnímu soudu předkládá písemně a musí obsahovat zejména

a) druh zpravodajské techniky, který se má použít, místo jeho použití, navrhovanou dobu trvání jeho použití, údaje o osobě, ke které má být zpravodajská technika použita, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud se z ní má pořizovat zvukový záznam,

b) informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování a dokumentování činnosti, pro níž se použití zpravodajské techniky vyžaduje,

c) informaci o jakémkoli předchozím požadavku na použití zpravodajské techniky ve vztahu k osobě uvedené v písm. a), včetně rozhodnutí příslušného vrchního soudu o tomto požadavku,

d) důvody k použití zpravodajské techniky.

§ 15

(1) Povolení vydává předseda senátu vrchního soudu.

(2) Povolení musí obsahovat odůvodnění a musí v něm být výslovně uveden druh zpravodajské techniky, který se může použít, místo použití, doba trvání jeho použití, údaje o osobě, ke které může být zpravodajské techniky použito, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud se z ní může pořizovat zvukový záznam.

(3) Předseda senátu vrchního soudu stanoví dobu trvání použití zpravodajské techniky nejdéle na dobu tří měsíců; tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o další tři měsíce. V takovém případě platí obdobně § 13 a 14.

§ 16

(1) Předseda senátu vrchního soudu, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití zpravodajské techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.

(2) O ukončení používání zpravodajské techniky informuje Vojenské obranné zpravodajství předsedu senátu vrchního soudu, který povolení vydal.

(3) Informace získané použitím zpravodajské techniky podle tohoto zákona se mohou využít pouze v souladu s § 19 až 21a.

§ 17

Krycí prostředky a krycí doklady

(1) Krycí prostředky a krycí doklady slouží k utajení skutečné totožnosti příslušníka Vojenského obranného zpravodajství nebo jeho příslušnosti k Vojenskému obrannému zpravodajství nebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů Vojenského obranného zpravodajství, je-li toto utajení nutné pro plnění úkolů Vojenského obranného zpravodajství.

(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas nebo doklady žijících osob.

(3) O vydání nebo zřízení krycích prostředků a krycích dokladů rozhoduje ředitel Vojenského obranného zpravodajství. Na jeho vyžádání vydává nebo zřizuje krycí prostředky a krycí doklady Ministerstvo obrany nebo Bezpečnostní informační služba. Pokud je krycím dokladem průkaz příslušníka jiné zpravodajské služby, vydává se pouze se souhlasem této služby.

(4) Vojenské obranné zpravodajství vede evidenci vydaných a zřízených krycích prostředků a krycích dokladů.

§ 18

Sledování

O použití sledování Vojenským obranným zpravodajstvím k plnění úkolů v oboru jeho působnosti rozhoduje na návrh ředitele Vojenského obranného zpravodajství ministr obrany.

Hlava čtvrtá

Vedení evidencí osob

§ 19

(1) Vojenské obranné zpravodajství je oprávněno ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách ve svých evidencích, jestliže

a) existují podložená podezření ze záměrů nebo činností, o kterých zabezpečuje informace ve své působnosti,5)

b) je to potřebné ke zjištění a zhodnocení záměrů nebo činností, o kterých zabezpečuje informace ve své působnosti,5) nebo

c) je to nutné k plnění dalších úkolů stanovených zvláštním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána.

(2) Údaje o chování nezletilých osob mladších 15 let se nesmějí vkládat do evidencí. Údaje o chování nezletilých osob starších 15 let se musí po dvou letech od vložení přezkoumat a nejpozději po pěti letech uložit tak, aby k nim neměl přístup nikdo jiný než orgány oprávněné podle zvláštního předpisu, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim získalo Vojenské obranné zpravodajství v oboru své působnosti další poznatky.

(3) Všechny údaje vedené v evidencích Vojenského obranného zpravodajství, o kterých se dodatečně zjistí, že byly získány neoprávněně nebo že jsou nepravdivé, se uloží tak, aby k nim neměl přístup nikdo s výjimkou orgánů oprávněných podle zvláštního předpisu.

-----------------------------------------------------------------

5) § 5 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.

§ 20

Pokud údaje o osobách, uchovávané v evidencích Vojenského obranného zpravodajství, již nejsou k plnění úkolů Vojenského obranného zpravodajství potřebné nebo pokud je k tomu jiný zákonný důvod, uloží Vojenské obranné zpravodajství tyto údaje způsobem, který zabrání každému, s výjimkou orgánů oprávněných podle zvláštního předpisu, v přístupu k těmto údajům.

§ 21

Vojenské obranné zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích osob před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením.

§ 21a

(1) Vojenské obranné zpravodajství skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.

(2) Vojenské obranné zpravodajství může informace a informační systémy sdružovat a získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou činností.

Hlava pátá

Vztahy vojenského obranného zpravodajství ke státním

orgánům

§ 22

zrušen

§ 23

zrušen

⁠‌‌​​​‌​‌‌‌​‌​​‌‌⁠

Hlava pátá A

Kontrola činnosti vojenského obranného

zpravodajství a povinnost zachovávat mlčenlivost

§ 23a

(1) Kontrolu činnosti Vojenského obranného zpravodajství vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“).

(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

(3) Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní předpis.6)

------------------------------------------------------------------

6) Zákon ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění pozdějších předpisů.

§ 23b

(1) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Vojenského obranného zpravodajství nebo jím pověřeného příslušníka Vojenského obranného zpravodajství do objektů Vojenského obranného zpravodajství.

(2) Ředitel Vojenského obranného zpravodajství předkládá kontrolnímu orgánu

a) statut Vojenského obranného zpravodajství,

b) návrh rozpočtu Vojenského obranného zpravodajství,

c) písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky,7)

d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Vojenského obranného zpravodajství,

e) vnitřní předpisy.

(3) Ředitel Vojenského obranného zpravodajství předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání

a) zprávu o činnosti Vojenského obranného zpravodajství,7)

b) zprávu o použití zpravodajských prostředků, a to pouze ve věcech a v případech, ve kterých Vojenské obranné zpravodajství svou činnost již ukončilo,

c) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Vojenské obranné zpravodajství činné; v informaci odliší případy a věci podle zvláštního zákona.7)

(4) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Vojenského obranného zpravodajství a nahrazovat jejich řídící činnost.

------------------------------------------------------------------

7) § 5 a násl. zákona č. 153/1994 Sb.

§ 23c

(1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Vojenského obranného zpravodajství nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů, je oprávněn požadovat od ředitele Vojenského obranného zpravodajství potřebné vysvětlení.

(2) Každé porušení zákona příslušníky Vojenského obranného zpravodajství, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Vojenského obranného zpravodajství a nejvyššímu státnímu zástupci.

§ 23d

Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení Poslanecké sněmovně Parlamentu. Skutečnosti, o nichž se členové kontrolního orgánu dovědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona.

Hlava šestá

Ustanovení společná a závěrečná

§ 24

(1) Příslušníci Vojenského obranného zpravodajství a každý, kdo plní úkoly podle tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů Vojenského obranného zpravodajství nebo v souvislosti s nimi.

(2) Na žádost orgánů činných v trestním řízení může ministr obrany zprostit v potřebném rozsahu mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 1.

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčen zákon o ochraně utajovaných skutečností.7a)

-----------------------------------------------------------------

7a) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.

Zákon č. 153/1994 Sb.,

o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Tento zákon upravuje zejména postavení, působnost, koordinaci, spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky (dále jen „zpravodajské služby“), ukládání úkolů zpravodajským službám, podávání zpráv těmito službami a poskytování informací zpravodajským službám.

(2) Používání specifických prostředků získávání informací a vedení evidencí obsahujících údaje o osobách Bezpečnostní informační službou a Vojenským obranným zpravodajstvím, jakož i postavení příslušníků zpravodajských služeb a jejich služební poměry upravují zvláštní zákony.1)

------------------------------------------------------------------

1) Např. zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb.

§ 2

Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací (dále jen „zabezpečování informací“) důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.

Zpravodajské služby a jejich postavení

§ 3

V České republice působí tyto zpravodajské služby:

a) Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu,

b) Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra,

c) Vojenské zpravodajství, jako součást Ministerstva obrany, tvořené Vojenskou zpravodajskou službou a Vojenským obranným zpravodajstvím.2)

c) Vojenské zpravodajství, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany.2)

------------------------------------------------------------------

2) § 16 odst. 2 písm. e) zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

(1) V čele zpravodajských služeb stojí ředitelé.

(2) Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.

(3) Ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace odpovědný ministru vnitra.

(4) Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje a odvolává na návrh náčelníka generálního štábu Armády České republiky ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany.

§ 5

Působnost zpravodajských služeb

(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace

a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,

b) o zpravodajských službách cizí moci,

c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,

d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,

e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.

(2) Úřad pro zahraniční styky a informace zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů České republiky.

(3) Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace

a) o záměrech a činnostech představujících vojenské ohrožení České republiky,

b) o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany,

c) o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky,3)

d) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství v oblasti obrany České republiky.

(4) Zpravodajské služby plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.

------------------------------------------------------------------

3) § 16 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb.

§ 6

Vnitřní organizace zpravodajských služeb

Vymezení vnitřní organizace zpravodajských služeb a bližší vymezení jejich činnosti upraví statuty. Statuty zpravodajských služeb schvaluje vláda.

§ 7

Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb

a jejich koordinaci

Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda.

§ 8

Podávání zpráv zpravodajskými službami

a ukládání úkolů zpravodajským službám

(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti.

(2) Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně.

(3) Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.

(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.

(5) Podávání zpráv, předávání informací a ukládání úkolů podle odstavců 1 až 4 se u Bezpečnostní informační služby uskutečňuje prostřednictvím ředitele této služby a u Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství prostřednictvím příslušných ministrů. Při předávání informací podle odstavců 2 a 3 se tak může stát i jen s vědomím ředitele Bezpečnostní informační služby nebo příslušného ministra.

Spolupráce zpravodajských služeb

§ 9

Zpravodajské služby navzájem spolupracují na základě dohod uzavíraných se souhlasem vlády.

§ 10

Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády.

§ 11

Poskytování informací zpravodajským službám

(1) V rámci své působnosti mohou zpravodajské služby žádat od orgánů veřejné správy nezbytnou pomoc a informace uchovávané těmito orgány v souvislosti s plněním úkolů státní správy.

(2) Zpravodajská služba je ve své působnosti oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu žádat poskytnutí informací z evidence obyvatel,3a) evidence občanských průkazů,3b) evidence cestovních dokladů,3c) evidence motorových vozidel,3d) registru řidičů3e) a registru rodných čísel3a) způsobem umožňujícím nepřetržitý, a je-li to technicky možné, i dálkový přístup. Správní úřad příslušný k vedení evidence nebo registru je povinen žádosti vyhovět.

------------------------------------------------------------------

3a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

3b) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

3c) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

3d) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3e) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Kontrola zpravodajských služeb

§ 12

Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády a Parlamentu. Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem stanoví zvláštní zákon.

§ 13

Působnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření se státním majetkem a plněn státního rozpočtu podle zvláštních právních předpisů není ustanoveními tohoto zákona dotčena.4)

------------------------------------------------------------------

4) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

Informace Poslanecké sněmovně Parlamentu

o činnosti zpravodajských služeb

§ 14

Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svého příslušného orgánu pro zpravodajské služby (dále jen „příslušný orgán“).

§ 15

Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky.

§ 16

(1) Jednání příslušného orgánu o činnosti zpravodajských služeb mohou být přítomni pouze jeho členové, pokud tento orgán nerozhodne jinak.

(2) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce nebo při účasti na jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb.

(3) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny.

(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.5)

------------------------------------------------------------------

5) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

Zvláštní ustanovení o Úřadu pro zahraniční styky

a informace a o Vojenské zpravodajské službě

§ 17

Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace prokazuje svoji příslušnost k Úřadu pro zahraniční styky a informace služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Úřad pro zahraniční styky a informace“.

§ 18

(1) Jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v působnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajské služby, mohou tyto zpravodajské služby pro ochranu činností, které konají na území České republiky, používat sledování osob a věcí, krycí doklady, nástrahovou a zabezpečovací techniku a využívat osob jednajících v jejich prospěch, které musí být starší 18 let.

(1) Jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v působnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, může tato služba pro ochranu činností, které koná na území České republiky, používat sledování osob a věcí, krycí doklady, nástrahovou a zabezpečovací techniku a využívat osob jednajících v její prospěch, které musí být starší 18 let.

(2) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas nebo doklad dosud žijící osoby.

(3) Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí doklady Ministerstvo vnitra, Vojenské zpravodajské službě vydává krycí doklady Ministerstvo obrany.

(3) Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí doklady Ministerstvo vnitra.

§ 19

(1) Úřad pro zahraniční styky a informace a vojenská zpravodajská služba jsou oprávněny ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v jejich působnosti.

(2) Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenská zpravodajská služba jsou povinny zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením.

(3) Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenská zpravodajská služba skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesdělují.

§ 19

(1) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v jeho působnosti.

(2) Úřad pro zahraniční styky a informace je povinen zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením.

(3) Úřad pro zahraniční styky a informace skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.

§ 20

Opatření k utajení činnosti

Jestliže je to nutné k utajení jejich činnosti, mohou zpravodajské služby a jejich příslušníci používat zvláštní způsoby vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu včetně devizového hospodaření, přiznávání daně z příjmů, vykazování údajů pro účely státní sociální podpory, vykazování pojistného všeobecného zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento zvláštní způsob vykazování údajů stanoví vláda.

Zákon č. 2/1969 Sb.,

o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů

§ 16

(1) Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro

a) zabezpečování obrany České republiky,

b) řízení Armády České republiky,

c) správu vojenských újezdů.

(2) Ministerstvo obrany jako orgán pro zabezpečování obrany

a) se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu,

b) připravuje koncepci operační přípravy státního území,

c) navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě České republiky, Radě obrany České republiky a prezidentu České republiky,

d) koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně,

e) řídí vojenskou zpravodajskou službu a vojenské obranné zpravodajství Vojenské zpravodajství,

f) zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru České republiky a koordinaci vojenského letového provozu s civilním letovým provozem,

g) organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády České republiky, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády České republiky,

h) povolává občany České republiky k plnění branné povinnosti.

(3) Ministerstvo obrany v rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států.

(4) Ministerstvo obrany vykonává státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech.

(5) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ve věcech státní správy na úseku civilní ochrany přecházejí z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra dnem nabytí účinnosti zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

Zákon č. 283/1991 Sb.,

o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů

§ 45a

Informace z evidencí, které vede policie podle § 42d se poskytují službám, které působí v policii, ministerstvu vnitra, Bezpečnostní informační službě České republiky, Vojenskému obrannému zpravodajství a Vojenské policii; dalším státním orgánům a organizacím a soudním exekutorům17f), jen je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle zákona.

------------------------------------------------------------------

17f) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

5

⁠‌‌​​​‌​‌‌‌​‌​​‌‌⁠

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací