Důvodová zpráva

Novela z. o důchodovém pojištění

Sněmovní tisk: č. 986, 4. volební období

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

pečení důchodové nároky občanů přiznává a zabezpečuje ten stát, na jehož území před rozdělením společného státu pracovali, nebo zaměstnavatelská firma měla sídlo. Oba státy ale mají rozdílnou konstrukci výpočtu důchodů, navíc slovenská měna ve vztahu k české devalvovala, rozdíl v kurzu představuje 20 %. Na Slovensku jsou důchody od roku 2004 přiznávány dle nového zákona o sociálním pojištění založeném na tzv. bodovém systému a od roku 2005 též dle zákona o starobním důchodovém spoření. V České republice jsou důchody přiznávány dle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Slováci pobírající důchod z Česka si zatím nestěžují, protože jejich důchod je vyšší než důchod slovenský. (I na Slovensku byl ale způsob výpočtu důchodů změněn a lidé kteří odešli do důchodu loni již mají průměrné penze vyšší. Letos by průměrný, nově přiznávaný důchod mohl dosahovat až 9 000 Sk). Naopak Češi pobírající důchod ze Slovenska se považují za diskriminované, protože jejich starobní penze českou úroveň penzí zdaleka nedosahuje. Průměrný starobní důchod pobíraný ze Slovenska činí cca 5 436 Sk, tj. 4 240 Kč. Jde o 3 455 Kč nižší částku oproti průměrné starobní penzi české a o 60 Kč nižší částku než činí hodnota českého životního minima osamělé osoby. Vyjádřeno v procentech dosahuje průměrný slovenský důchod vyplácený Čechům 55 procentní úrovně českého průměrného starobního důchodu sólo. Z těchto dávek se dá těžko vyžít, zejména pokud jde o jednočlenné rodiny, nebo o rodiny důchodců bydlících v nájemních či družstevních bytech ve velkých českých městech. Ukazuje se, že bylo velmi důležité, kde nárok na důchod vznikl a která ze smluvních stran důchod vyplácí. Nejhorší situace je pak u českých starodůchodců, kterým byly důchody přiznány před 1. lednem 1993.

Dvojí přístup české a slovenské strany k česko – slovenským důchodcům se významně projevil také při výplatě jednorázového příspěvku přiznaného ke kompenzaci růstu DPH důchodcům a rodinám s dětmi po vstupu do Evropské unie. Zatím co čeští důchodci nedostali dávku žádnou, slovenští důchodci dostali naopak dávky dvě. Jeden příspěvek přišel z Česka a druhý byl vyplácen na Slovensku.

K řešení neúnosné situace česko – slovenských důchodců opakovaně vyzval zákonodárce Ombudsman i Ústavní soud České republiky. Dle jeho posledního rozhodnutí z 25. 1. 2005 jde o porušení ústavních principů rovnosti a právní jistoty českých občanů vyplývajících z článku 1 odstavce 1 Ústavy ČR, z článku 1, z článku 3 odstavce 1 a z článku 30 odstavce 1 Listiny základních práv a svobod. „Na dobu zaměstnání pro zaměstnavatele se sídlem ve slovenské části československého státu nelze nahlížet jako na zaměstnání v cizině“. „Pokud občan splňuje všechny zákonné podmínky pro vznik nároku na důchod i bez existence Smlouvy a tento nárok by byl vyšší než nárok podle Smlouvy, je věcí nositele českého důchodového pojištění, aby zabezpečil pobírání důchodové dávky v takové výši, která odpovídá vyššímu nároku podle vnitrostátních předpisů a rozhodl o dorovnání výše důchodu pobíraného od druhé smluvní strany do zákonného nároku podle českých právních předpisů, přičemž bude tudíž respektovat částku důchodu pobíraného v souladu se Smlouvou od druhé smluvní strany tak, aby nedošlo k duplicitnímu pobírání dvou důchodů stejného typu, přiznaných ze stejného důvodu od dvou různých nositelů pojištění“. Precedenční rozhodnutí ústavního soudu zakládá možnost masového podávání soudních žalob česko – slovenskými důchodci na český stát. A to i na úrovni Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Desítky lidí se již na české soudy obrátili.

Dle článku 26 Smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení je ministr práce a sociálních věcí ČR kompetentním individuelní případy tvrdosti řešit. Situace se ale údajně zkomplikovala po vstupu obou států do Evropské unie, a také proto, že slovenská strana klauzuli o tvrdosti zákona v rámci reformy důchodového systému zrušila. Uplatnění této klauzule údajně vyžaduje souhlas nejen české ale současně též strany slovenské. Jinak jde údajně o rozpor s legislativou Evropské unie. Slovensko české důchody vyplácené Slovákům dorovnávat nebude, proto také české ministerstvo práce a sociálních věcí vyřizování žádostí na dorovnání důchodů pozastavilo. A to do doby něž obdrží stanovisko Evropské unie. Situace je neúnosná, zdražily léky, připravuje se reforma institutu životního minima, deregulace nájemného, zavedení poplatků u lékaře atd. Domníváme se, že České straně nezbývá nic jiného, než učinit mimosmluvní legislativní akt.

Poslanecký návrh novely zákona o důchodovém pojištění navrhuje nečinnost ministerstva práce a sociálních věcí napravit. V souladu s požadavky Ombudsmana a Nálezy Ústavního soudu se předkládá varianta historického odškodnění českých občanů, kteří byli rozpadem Československa poškozeni. Navrhuje se uplatnit institut převedení slovenského na český důchod a tak jednorázově navýšit slovenské důchody pro české občany na úroveň českých. Jde o to zabezpečit českým občanům takovou výši důchodu, která by jim náležela nebýt Smlouvy. (Tak jak nositeli pojištění ukládá rozhodnutí Ústavního soudu ČR). S ohledem na finanční možnosti Česka a na dvanáctiletou dobu od rozpadu federace se navrhuje řešit pouze občany nejpostiženější. Nepůjde tedy o soustavné a permanentní odškodňování všech Čechů, kterým budou postupně přiznávány důchody a kteří někdy pracovali na Slovensku, ale pouze těm, kteří měli k 1.1.1993 na Slovensku odpracováno nejméně 25 roků. Jde tedy o odškodnění jednorázové, které navíc není plošné ani automatické, ale realizované pouze na základě individuálně podané žádosti. Rozdíl oproti současnosti je v tom, že nepřiměřenou tvrdost česko – slovenské smlouvy nebude muset řešit ministr, ale procedura obdobně jako u „dílčího důchodu“ (§ 61 zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), bude ošetřena přímo zákonem.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh novely zákona není ani v rozporu s právním řádem EU. Novela nemá dopad do rozpočtů krajů a obcí.

Finanční dopad:

K 31. 12. 2004 pobíralo slovenské důchody 2 827 českých občanů. Za předpokladu, že všichni splní podmínku 25 roků zaměstnání k 1.1. 1993 a všichni požádají o přepočet a o převedení slovenského na český důchod, tak náklady poslaneckého návrhu novely zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění budou dosahovat 2 827 x 7 695 x 12 = 261 045 180 Kč. Tj. celková výše odškodného může činit cca 250 až 270 milionů Kč ročně. Příjmy České správy sociálního zabezpečení ze slovenské strany dle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení za tyto důchodce dosahují cca 143 837 760 Kč. Rozdíl mezi oběma částkami, tj. náklady „převedení“ slovenských důchodů na důchody české by tak měly dosahovat cca 110 až 130 milionů Kč ročně. S ohledem na roční výši přebytků z příjmů pojistného na důchodové pojištění (10 miliard Kč k 31.12. 2004) jde o částku zanedbatelnou.

K čl.I

K bodu 1:

Osobě, která má trvalý pobyt a státní občanství České republiky a která ke dni rozdělení společného státu získala nejméně 25 roků pojištění, tj. podmínky nezbytné pro přiznání starobního důchodu dle českých právních předpisů, se navrhuje umožnit požádat o přepočet důchodu přiznaného Slovenskou republikou na důchod dle českých právních předpisů. Přepočtený důchod nebude další důchodovou dávkou českého důchodového pojištění, ale pouze jednorázovým aktem převodu slovenského na český důchod u přesně specifikovaného okruhu žadatelů. Obdobně jako ostatní české penze tak i „převedený důchod“ musí být vyplácen v české měně. Vychází se z Vídeňské úmluvy o mezinárodním smluvním právu, která obsahuje zákaz diskriminace. Také Ústavní soud České republiky ve svém nálezu akceptoval mezinárodně uznávanou zásadu, že ratifikací mezinárodních smluv nesmí být dotčena výhodnější práva, ochrana a podmínky poskytované a zaručené vnitrostátním zákonodárstvím. Bez existence Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi Českou a Slovenskou republikou by se českým občanům započítávala československá doba zaměstnání jako doba česká, výše důchodu by byla vypočtena dle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a důchodové dávky by byly vypláceny v české měně. Takto vyměřený a vyplácený důchod by byl výrazně vyšší než důchod současný. Uzavřená smlouva mezi Českou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení má tedy ve vztahu k českým důchodcům jednoznačně diskriminační charakter, což Vídeňská úmluva a Nálezy Ústavního soudu České republiky zakazují.

Převedený slovenský důchod na důchod český bude mít po převodu všechny atributy české dávky důchodového pojištění a proto také principy, podmínky a nároky případného souběhu převedeného s jiném důchodem musejí být totožné s českými právními předpisy.

Dle článku 33 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení jsou důchody přiznané nositeli sociálního zabezpečení České republiky nebo Slovenské republiky před rozdělením společného státu považovány za důchody toho smluvního státu, jehož nositel by byl dle Smlouvy příslušný k jejich výplatě. Jde o tzv. československé starodůchodce, jejichž důchod byl vyměřen a přiznán v obou republikách dle československého zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. V podstatě jde o občany s nejnižšími starobními penzemi na teritoriu České republiky. Těmto důchodcům důchody přepočítat nelze, proto je alespoň navržena jejich výplata v české měně. Nepůjde o automatický akt, obdobně jako u převedení slovenského na český důchod bude podmínkou podání žádosti.

K čl.II:

Den nabytí účinnosti zákona se navrhuje stanovit, s ohledem na nezbytnost zapracování finančních nákladů novely do státního rozpočtu na rok 2006, na 1. leden 2006.

Antonín Zralý, v.r.

Miroslav Grebeníček, v.r.

Stanislav Grospič, v.r.

Marta Bayerová, v.r.

Vladimír Konáček, v.r.

V Praze dne 17. května 2005

Platné znění zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

Zákon č.155/1995 Sb., ve znění zákona č.134/1997 Sb., zákona č.289/1997 Sb., zákona č.224/1999 Sb., zákona č.18/2000 Sb., zákona č.118/2000 Sb., zákona č.132/2000 Sb., zákona č.220/2000 sb., zákona č.116/2001 Sb., zákona č.188/2001 Sb., zákona č.353/2001 Sb., zákona č.198/2002 Sb., zákona č.263/2002 Sb., zákona č.264/2002 Sb., zákona č.362/2003 Sb., zákona č.424/2003 Sb., zákona č.425/2003 Sb., zákona č.85/2004 Sb., zákona č.281/2004 Sb., zákona č.359/2004 Sb., zákona č.436/2004 Sb. a zákona č……../2005 Sb.

§ 61

(1) Vyplácí – li se poživateli důchodu důchod vypočtený se zřetelem k mezinárodní smlouvě podle poměru dob získaných v České republice k celkově získané době (dále jen „dílčí důchod“), stanoví se základní výměra a procentní výměra dílčího důchodu v poměru těchto dob, nestanoví – li jinak mezinárodní smlouva.

(2) Při úpravě dílčího důchodu pro souběh podle § 59 a 60 se vychází z výše základní výměry a procentní výměry dílčího důchodu po úpravě podle odstavce 1.

(3) Jsou – li současně splněny podmínky nároku na výplatu více dílčích důchodů, vyplácí se nejvyšší procentní výměra v plné výši a z nižších procentních výměr se vyplácí polovina, základní výměra se vyplácí jen u toho dílčího důchodu, k němuž náleží vyšší základní výměra.

(4) Jsou – li současně splněny podmínky nároku na výplatu dílčího důchodu a jiného důchodu z českého důchodového pojištění, vyplácí se u tohoto jiného důchodu základní výměra v plné výši a základní výměra dílčího důchodu se nevyplácí, z procentních výměr těchto důchodů se vyplácí v plné výši procentní výměra a nižší procentní výměra se vyplácí ve výši poloviny.

§ 61a

(1) Je li důchod přiznaný podle mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení^23a)osobě se státním občanstvím České republiky, která ke dni rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky získala nejméně 25 roků doby pojištění nižší než důchod který by náležel podle českých právních předpisů^23b), převede se k datu podání žádosti, na důchod podle českých právních předpisů^23b) (dále jen „převedený důchod“). Převedený důchod se vyplácí v české měně.

(2) Jsou – li současně splněny podmínky nároku na výplatu převedeného důchodu a jiného důchodu podle českých právních předpisů^23b), postupuje se podle § 58, 59 a 60.

______________________

^{23a) Sdělení ministerstva zahraničních
věcí č.228/1993 Sb., o Smlouvě mezi Českou republikou a
Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení.}

^{23b) Zákon č.155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů .}

§ 61b

(1) Důchod přiznaný před rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky a vyplácený slovenskou stranou dle článku 33 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení^23a) osobě se státním občanstvím České republiky, se k datu podání žádosti vyplácí v české měně.

(2) Při přepočtu slovenské na českou měnu se vychází z kursu devizového trhu stanoveného Českou národní bankou.

Díl třetí

Přechod nároku na důchody

§ 62

Nárok na důchod nelze postoupit ani dát do zástavy.

(2) Dohodu o srážkách z důchodu lze uzavřít jen pro pohledávky na výživném a na příspěvku na výživu a na úhradu přeplatku na důchodu, a to až do částky, kterou lze srazit výkonem rozhodnutí.

(3) Pro výkon rozhodnutí srážkami z důchodu platí ustanovení zvláštního zákona o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy.²⁴⁾

_________________________________

^{24) § 276 a násl. občanského soudního
řádu.}