V případě změny v evidenci krajinných prvků na základě vlastního zjištění Fondu nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy se nevyžaduje prokázání právního důvodu užívání krajinného prvku; v takovém případě může být krajinný prvek evidován, aniž by byl evidován jeho uživatel.
(5) Fond postupem provedení změny v evidenci krajinných prvků posuzuje právní
důvod užívání, pokud
a) jde o žádost o provedení změny v evidenci krajinných prvků podle odstavce 2 písm.
a), b) nebo c), žadatel požaduje být evidován jako uživatel krajinného prvku a výměra krajinného prvku je nejméně 0,01 ha,
b) žádost o provedení změny v evidenci krajinných prvků je v rozporu s údaji
vedenými v evidenci krajinných prvků a dosavadní uživatel vedený v evidenci krajinných prvků rozporuje požadovanou změnu, nebo
c) dojde k souběhu žádostí o provedení změny v evidenci krajinných prvků. V případě, kdy je postupem prokázáno, že krajinný prvek o výměře nejméně 0,01 ha je evidován v evidenci krajinných prvků na dosavadního uživatele bez právního důvodu užívání, nelze takový krajinný prvek v evidenci krajinných prvků na dosavadního uživatele nadále evidovat. V tomto případě se postupuje podle odstavce 7.
(6) Fond změnu v evidenci krajinných prvků provede, jestliže žádost o provedení
změny není v rozporu s kritérii podle § 3aa odst. 4, jde o krajinný prvek zařazený mezi druhy krajinných prvků podle § 3m a Fond neshledá žádost o provedení změny za neopodstatněnou. O provedení nebo neprovedení změny Fond vydá oznámení, které sdělí osobám dotčeným tímto postupem; oznámení vždy obsahuje uvedení důvodů provedení či neprovedení změny. Proti oznámení může osoba dotčená tímto postupem podat námitku. Právní účinky provedené aktualizace evidence krajinných prvků na základě žádosti o provedení změny v evidenci krajinných prvků nastávají dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy uživatel podal žádost, jestliže ze zjištěných důkazů nevyplývá, že nastávají později.
(7) Fond může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva
nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k aktualizaci evidence krajinných prvků; takový postup Fond zahájí vždy, podá-li žádost o zahájení aktualizace evidence krajinných prvků vlastník pozemku, na němž se nachází krajinný prvek. Fond vyzve dotčené osoby k vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Odstavce 3 až 6 se vztahují na aktualizaci evidence krajinných prvků podle tohoto odstavce přiměřeně. Právní účinky změny v evidenci krajinných prvků provedené na základě tohoto odstavce nastávají dnem následujícím po dni, kdy Fond zahájil postup podle tohoto odstavce, jestliže ze zjištěných důkazů nevyplývá, že nastávají později.
(8) V případě, že by právní účinky provedené aktualizace evidence krajinných
prvků na základě žádosti o provedení změny v evidenci krajinných prvků nastaly v rámci rozhodného období pro plnění povinností pro poskytnutí dotace podle jiného právního předpisu, může osoba dotčená tímto postupem ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o provedení aktualizace evidence krajinných prvků požádat Fond o vydání nového oznámení. Zmeškání lhůty nelze prominout. V novém projednávání bude na návrh osoby dotčené tímto postupem postoupeno neprovedení změny nebo její části nebo odloženy právní účinky mimo rozhodné období pro plnění povinností pro poskytnutí dotace podle jiného právního předpisu. Novým oznámením nemůže být způsobena újma žádné z osob dotčených tímto postupem, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas.
(9) Pro podání žádosti o provedení změny v evidenci krajinných prvků, podání
námitky proti oznámení a pro postup podle odstavců 1 až 8 platí § 3g obdobně.“.
87. Za § 3p se vkládají nové § 3q až 3u, které včetně nadpisů znějí:
㤠3q
Evidence platebních nároků
(1) Evidence platebních nároků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky je informačním systémem veřejné správy, který slouží
15)
ke sledování a ověřování platebních nároků. Správcemevidence platebních nároků je Fond.
(2) Fond poskytne držiteli platebního nároku na základě jeho žádosti podané
na formuláři vydaném Fondem informaci o stavu a výši jeho platebních nároků z evidence platebních nároků. CELEX: 52011PC0625
§ 3r
Vnitrostátní rezerva k přiznání platebních nároků
Fond provozuje evidenci vnitrostátní rezervy k přiznání platebních nároků
a k zvýšení hodnoty platebních nároků (dále jen „vnitrostátní rezerva“) a její výše. CELEX: 52011PC0625
§ 3s
Žádost o prvotní přidělení platebního nároku
(1) Žádost o prvotní přidělení platebního nároku podává žadatel Fondu nejpozději
do 15. května 2014 současně s žádostí o základní platbu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, na formuláři vydaném Fondem.
(2) S výjimkou případů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie
upravujícího pravidla pro přímé platby v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky se počet platebních nároků prvotně přidělených jednomu žadateli musí rovnat počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a které jsou nejpozději k 9. červnu 2014 vedené v evidenci půdy na žadatele.
(3) Pokud Fond žádosti podle odstavce 1 nevyhoví, považuje se tato žádost
za žádost o platební nárok z vnitrostátní rezervy podle § 3t podle podmínek stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky.
(4) Fond rozhoduje o platebním nároku na základě žádosti podle odstavce 1 podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky; při tomto rozhodování má Fond postavení orgánu veřejné správy. CELEX: 52011PC0625
§ 3t
Žádost o platební nárok z vnitrostátní rezervy
(1) Fond vnitrostátní rezervu použije přednostně podle podmínek stanovených
v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky.
(2) Výši vnitrostátní rezervy v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské
unie upravujícím pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) Žádost o platební nárok z vnitrostátní rezervy podává žadatel Fondu nejpozději
do 31. prosince kalendářního roku předcházejícímu kalendářnímu roku, ve kterém hodlá žadatel uplatit platební nárok z vnitrostátní rezervy, na formuláři vydaném Fondem.
(4) Fond rozhoduje o platebním nároku z vnitrostátní rezervy na základě žádosti
podle odstavce 3 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky; při tomto rozhodování má Fond postavení orgánu veřejné správy. CELEX: 52011PC0625
§ 3u
Aktualizace evidence platebních nároků
(1) Držitel platebního nároku, který získal platební nárok od předchozího držitele
platebního nároku, oznámí tuto skutečnost Fondu na formuláři vydaném Fondem. V případě převodu platebního nároku musí být formulář podepsán převodcem i nabyvatelem. Podpisy převodce i nabyvatele musí být úředně ověřené. V případě přechodu platebního nároku je přílohou formuláře originál nebo úředně ověřená kopie listiny, z níž vyplývá skutečnost, že došlo k přechodu platebního nároku. Skutečnosti uvedené v oznámení si může Fond sám ověřit, pokud je podpis na formuláři prováděn před zaměstnancem Fondu.
(2) V případě, že oznámení o změně držby platebního nároku podle odstavce 1
je v souladu s údaji vedenými v evidenci platebních nároků nastávají právní účinky aktualizace evidence platebních nároků dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy držitel platebního nároku doručil Fondu oznámení podle odstavce 1. Fond v takovém případě vyznačí změnu v evidenci platebních nároků a vydá osobě, která podala oznámení podle odstavce 1, jakož i další osobě, pokud se jí oznámení podle odstavce 1 týká, potvrzení o provedení aktualizace evidence platebních nároků.
(3) V případě, že oznámení o změně držby platebního nároku podle odstavce 1
je v rozporu s údaji vedenými v evidenci platebních nároků, právní účinky aktualizace evidence platebních nároků ke dni podle odstavce 2 nenastanou. Fond tuto skutečnost s uvedením důvodu rozporu sdělí písemně osobě, která podala oznámení podle odstavce 1, popřípadě osobě, které se oznámení podle odstavce 1 týká.
(4) Jestliže potvrzení o provedení aktualizace evidence platebních nároků podle
odstavce 2 nebo sdělení, že oznámení o změně držby platebního nároku podle odstavce 3 trpí vadami, použije se ustanovení § 156 správního řádu.“. CELEX: 52011PC0625
88. V § 4 odst. 3 se slova „Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský“ nahrazují slovem „Ústav“.
89. V § 4 odst. 3, § 4a odst. 9, § 5 odst. 1 písm. g) a v § 5a odst. 1 písm. h) se slova
38)
„obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství“ zrušují.
90. V § 4 odst. 5 se slova „zákona o ochraně chmele a zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat“ nahrazují slovy „a zákona o ochraně chmele“.
91. V § 4 odst. 7 se slova „Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským“ nahrazují slovy „, Fondem, Ústavem“.
92. V § 4 odst. 8 se slova „je oprávněno“ nahrazují slovy „a Fond jsou oprávněny“.
93. V § 4 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:
„(9) Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu o hospodářských subjektech,
které podléhají kontrole podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky v souvislosti s přijímáním nebo prováděním plateb, které se vztahují k systému financování Evropským zemědělským záručním fondem, tyto údaje
a) identifikační údaje kontrolovaného hospodářského subjektu, a to jméno nebo název,
obchodní firmu a sídlo,
b) popis, včetně obchodního názvu a druhu zemědělského produktu podle zařazení
v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87,
c) zemi odeslání a zemi původu zemědělského produktu a
d) množství zemědělského produktu vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu
jednotek.
(10) Poskytnutí informací podle odstavce 9 není porušením povinnosti
mlčenlivosti podle daňového řádu.“. CELEX: 31987R2658, 32008R0485
94. V § 4a odstavec 1 zní:
„(1) Ministerstvo je oprávněno provádět kontrolu správnosti údajů fyzických
a právnických osob uvedených v žádostech a ohlášeních podávaných ministerstvu podle tohoto zákona.“.
50)
95. V § 4a odst. 2 a v § 4c odst. 2 se slova „zákona o státní kontrole“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“.
Poznámka pod čarou č. 50 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
50)
96. V § 4a odst. 3 se slova „zákonem o státní kontrole“ nahrazují slovy „kontrolním řádem“.
97. V § 4a se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 12 se označují jako odstavce 4 až 11.
98. V § 4a odst. 4 se slova „písemným pověřením, v němž je vymezen předmět kontroly a okruh kontrolovaných osob“ nahrazují slovy „průkazem zaměstnance ministerstva, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole“.
99. V § 4a se odstavce 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 5 až 9.
100. V § 4a odst. 6, 7 a 9 se číslo „7“ nahrazuje číslem „3“.
101. V § 4a odst. 9 se slovo „2g“ nahrazuje slovem „2ha“, slovo „příslušný“ se zrušuje a za slovo „působností“ se vkládají slova „, který je příslušný podle správního řádu“.
102. V § 4a se doplňují odstavce 10 a 11, které včetně poznámky pod čarou č. 72 znějí:
„(10) Kontrolu plnění povinností při pěstování geneticky modifikované odrůdy
plodin (§ 2i) a kontrolu evidence využití půdy (§ 3a až 3s) provádí Fond. Odstavce 1 až 3 platí obdobně.
(11) Na výkon kontroly prostřednictvím dálkového průzkumu Země, včetně
72)
rychlých polních návštěv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, se nevztahuje kontrolní řád s výjimkou ustanovení o námitkách, vyřizování námitek a společných ustanovení podle hlavy čtvrté kontrolního řádu; ustanovení kontrolního řádu o vstupu na pozemky a o právech kontrolujícího platí přiměřeně. _______________ 72)
Čl. 35 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.“.
CELEX: 32009R1122
103. V § 4c odst. 2 se slova „řízení o námitkách“ nahrazuje slovem „kontroly“ a věta druhá se zrušuje.
104. V poznámkách pod čarou č. 55, 57 a 59 se slova „nařízení Komise (ES) č. 796/2004“ nahrazují slovy „nařízení Komise (ES) č. 1122/2009“.
105. V § 4c odst. 4 se závěrečná část ustanovení zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 60 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
106. V § 4c odst. 5 se slovo „osob“ zrušuje.
107. V § 4c odst. 5 a 6 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
108. V poznámce pod čarou č. 61 se slova „Čl. 44 nařízení Komise (ES) č. 796/2004“ nahrazují slovy „Čl. 50 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009“.
109. V poznámce pod čarou č. 64 se čísla „1975/2006“ nahrazují čísly „65/2011“.
110. V § 5 odst. 1 písm. e) a v § 5a odst. 1 písm. f) bod 1 zní:
„1. v rozporu s § 3g odst. 1 písm. a) až e) nesplní ohlašovací povinnost nebo neuvede
pravdivé nebo úplné údaje k aktualizaci evidence půdy, nebo“.
111. V § 5 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje.
112. V § 5 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) jako dosavadní uživatel krajinného prvku nebo nový uživatel krajinného prvku
nepodá žádost o provedení změny v evidenci krajinných prvků podle § 3p odst. 3, nebo“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
113. V § 5 odst. 2 písm. a) se slovo „g)“ nahrazuje slovem „h)“.
114. V § 5 odst. 2 písm. c) se slova „nebo e)“ nahrazují slovy „, e) nebo g)“.
115. V § 5a odst. 1 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje.
116. V § 5a odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h) jako dosavadní uživatel krajinného prvku nebo nový uživatel krajinného prvku
nepodá žádost o provedení změny v evidenci krajinných prvků podle § 3p odst. 3, nebo“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
117. V § 5a odst. 2 písm. a) se slovo „h)“ nahrazuje slovem „i)“.
118. V § 5a odst. 2 písm. c) se slova „nebo f)“ nahrazují slovy „, f) nebo h)“.
119. V§ 5b odst. 5 písm. b) se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Fond“, slovo „f)“ se nahrazuje slovem „g)“ a slovo „g)“ se nahrazuje slovem „h)“.
120. V § 5b odst. 5 písm. c) se slovo „g)“ nahrazuje slovem „h)“ a slovo „h)“ se nahrazuje slovem „i)“.
121. V § 5b se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu orgánu, který pokutu uložil.“.
122. § 6 se včetně nadpisu zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená podle zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Zemědělský podnikatel provozující zemědělskou výrobu podle § 2e odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zemědělského podnikatele provozujícího zemědělskou výrobu podle § 2e odst. 3 zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Nařízení vlády č. 454/2001 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu.
2. Nařízení vlády č. 294/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění nařízení vlády č. 454/2001 Sb.
3. Nařízení vlády č. 306/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu, ve znění pozdějších předpisů.
4. Nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem.
5. Nařízení vlády č. 182/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 174/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady opatření k podpoře vývozu sladu.
6. Nařízení vlády č. 543/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem.
7. Část první nařízení vlády č. 579/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 243/2004 Sb., o stanovení některých podrobností a bližších podmínek při poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro rok 2004, a kterým se zrušují některá nařízení vlády, upravující podporu vývozu některých zemědělských produktů.
8. Nařízení vlády č. 149/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem, ve znění nařízení vlády č. 543/2004 Sb.
9. Nařízení vlády č. 418/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 148/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace na nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu methylesteru řepkového oleje.
10. Nařízení vlády č. 483/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 148/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace na nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu methylesteru řepkového oleje, ve znění nařízení vlády č. 418/2005 Sb.
11. Nařízení vlády č. 82/2006 Sb., o stanovení dalších údajů evidovaných u půdního bloku nebo u dílu půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy.
12. Nařízení vlády č. 141/2006 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2006.
13. Nařízení vlády č. 143/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem, ve znění pozdějších předpisů.
14. Nařízení vlády č. 144/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 144/2005 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro kalendářní roky 2005 a 2006.
15. Nařízení vlády č. 432/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 141/2006 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2006.
16. Nařízení vlády č. 450/2006 Sb., o stanovení některých podmínek provádění některých výjimečných opatření na podporu trhu s vejci a drůbeží.
17. Nařízení vlády č. 46/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 142/2006 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za cukr pěstitelům cukrové řepy pro kalendářní rok 2006.
18. Nařízení vlády č. 48/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 144/2005 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro kalendářní roky 2005 a 2006, ve znění nařízení vlády č. 144/2006 Sb.
19. Nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování platby pro pěstování energetických plodin.
20. Nařízení vlády č. 155/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2007.
21. Nařízení vlády č. 157/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem, ve znění pozdějších předpisů.
22. Nařízení vlády č. 333/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 80/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování platby pro pěstování energetických plodin.
23. Část sedmá nařízení vlády č. 83/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování přímých podpor, některých podpor v rámci společné organizace trhu s vínem a některých podpor Programu rozvoje venkova, a o změně některých souvisejících nařízení vlády.
24. Nařízení vlády č. 113/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem, ve znění pozdějších předpisů.
25. Nařízení vlády č. 336/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 82/2006 Sb., o stanovení dalších údajů evidovaných u půdního bloku nebo u dílu půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy.
26. Část šestá nařízení vlády č. 480/2009 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s přijetím nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor.
27. Vyhláška č. 167/2003 Sb., kterou se stanoví vzor ohlášení a potvrzení o zařazení do evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
Čl. IV
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 2, § 4 odst. 2, § 6a odst. 1 písm. d), § 6a odst. 6, § 7 odst. 2, § 11 odst. 1, § 11d odst. 1 a 9, § 11h odst. 1, § 11j, § 12 odst. 3, § 12a odst. 1 písm. d), § 12a odst. 2, 10, 11 a 12, § 12c odst. 1 písm. b), § 12d odst. 1 písm. b), § 13b odst. 1 a v § 13c odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
2. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
3. Poznámka pod čarou č. 3 zní:
3) „Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 282/2012 ze dne 28. března 2012, kterým
se stanoví společná pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty.“.
4. V § 1 odst. 2 písm. j) se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie“.
5. V poznámce pod čarou č. 4 se slova „Nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se zavádí dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků, v platném znění.“ nahrazují slovy „Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění.“.
5)
6. V § 1 odst. 2 písm. k) se slova „zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „§ 2a zákona o zemědělství“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
7. V § 1 odst. 2 písm. l) se slova „programy strukturální podpory podle zvláštního
6)
právního předpisua“ nahrazují slovy „podle § 2c zákona o zemědělství“.
Poznámky pod čarou č. 6 až 8 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
8. V § 1 odst. 2 písm. n), r) a u) a v § 11 odst. 6 se slova „, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“ zrušují.
9. V poznámce pod čarou č. 9 se slova „Nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, v platném znění“ nahrazují slovy „Nařízení Komise (ES) č. 612/2009 ze dne 7. července 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, v platném znění“.
10. V § 1 odst. 2 písm. r) se za slova „popřípadě s reprezentativním výběrem“ vkládají slova „trhů a tržních dnů,“. CELEX: 32007R1234
11. V § 1 odst. 2 se na konci textu písmene w) doplňují slova „a Evropský námořní a rybářský fond podle § 2ca zákona o zemědělství a“. CELEX: 52011PC0804
12. V poznámce pod čarou č. 11 se slova „Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, v platném znění“ nahrazují slovy „Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, v platném znění“.
13. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka zrušuje a doplňuje se písmeno x), které zní:
„x) provozuje evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona
o zemědělství.“.
14. V § 1 odst. 3 se slova „, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak“ zrušují.
15. § 2 se včetně nadpisu zrušuje.
16. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „a účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřenou auditorem“ zrušují.
17. V § 4 odst. 1 písm. b) se slova „a čerpání finančních prostředků“ nahrazují slovy „a účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřenou auditorem“.
18. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „a čerpání finančních prostředků“ zrušují.
19. V § 4 odst. 2 se slova „prostřednictvím ministerstva“ zrušují.
20. V § 6a odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „poskytnutá na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie
42)
kromě prostředků z Národního fondu“.
Poznámka pod čarou č. 42 zní: 42) „§ 44 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
21. V § 6a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) dotace ze státního rozpočtu účelově určená na provádění činností podle § 1 odst. 2,
42)
poskytnutá jako ostatní prostředky,“.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i).
22. V § 6a odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h) prostředky poskytnuté Ministerstvem financí na provádění činností podle § 1
odst. 2,“.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena i) a j).
23. V § 6a odstavec 2 zní:
„(2) Fond vede na 3 samostatných účtech finanční zdroje podle odstavce 1
a) písm. a), b), d), f), h), i) a j),
b) písm. c) a
c) písm. e) a g).“.
24. V § 6a odst. 3 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. d)“, slova „písm. e) a“ se nahrazují slovy „písm. f), prostředky poskytnuté Ministerstvem financí podle odstavce 1 písm. h) a“ a slova „písm. h)“ se nahrazují slovy „písm. j)“.
25. V § 6a odst. 4 se slova „písm. a), c), e) a h)“ nahrazují slovy „písm. a), b), d), f), h) a j)“ a slova „písm. b) a g)“ se nahrazují slovy „písm. c) a i)“.
26. V § 6a odst. 5 se slova „písm. b) a g)“ nahrazují slovy „písm. c) a i)“.
27. V poznámce pod čarou č. 15 se slova „nařízení Rady (ES) č. 1663/1995, které stanovuje podrobná prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 729/1970 s ohledem na postup účetní závěrky EAGGF Záruční sekce,“ zrušují.
28. V § 6c větě první se za slova „svého rozpočtu“ vkládají slova „na základě částek
43)
oznámených správcem kapitoly podle zákona o rozpočtových pravidlech“ a slova „vždy do 31. srpna“ se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 43 zní: 43) „§ 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 482/2004 Sb.“.
29. V § 6c se věta třetí zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
30. V poznámce pod čarou č. 17 se slova „Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „Zákoník práce“.
31. V § 7 odst. 3 se slova „, osoby, s nimiž Fond uzavřel smlouvu podle § 11c odst. 6, a jejich zaměstnanci a osoby zmocněné“ nahrazují slovy „a osoby“.
32. V § 7 se odstavec 7 zrušuje.
33. V § 9 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Je-li ředitel Fondu odvolán nebo vzdá-li se své funkce, vykonává jeho pravomoci v plném rozsahu jeho zástupce, a to do doby jmenování nového ředitele Fondu.“.
34. V § 9a písm. b) se slova „ve lhůtě podle § 6c“ zrušují.
35. V poznámce pod čarou č. 21 se slova „Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001, v platném znění.“ a slova „ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)“ zrušují.
36. V § 11 odstavec 5 zní:
„(5) Fond při provádění programů podpory aktivit, které jsou financovány
výhradně z národních zdrojů na základě pověření ministerstva podle § 2d zákona o zemědělství, poskytuje finanční prostředky na základě veřejnoprávní smlouvy.“.
37. V § 11 odstavec 7 zní:
„(7) Žádost o poskytnutí dotace a další podání lze podat také v elektronické
podobě prostřednictvím elektronického nástroje Fondu, ke kterému zřídí Fond přístup na požádání. Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím elektronické aplikace Fondu přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nevyžaduje podepsání uznávaným elektronickým podpisem.“.
38. § 11a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 22, 23 a 25 zní:
㤠11a
Vrácení dotace a penále
(1) V případě neoprávněné platby dotace kryté zcela nebo z části prostředky
z rozpočtu Evropské unie postupuje Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské
22)
uniea podle tohoto zákona.
(2) V případě neoprávněné platby dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů
postupuje Fond podle tohoto zákona. Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději do 10 let ode dne jejího vyplacení.
(3) Lhůta pro vrácení dotace se počítá od doručení rozhodnutí Fondu příjemci
dotace. V případě dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů je stanovena lhůta pro vrácení dotace 60 dnů.
(4) V případě, kdy příjemce dotace nedodrží lhůtu stanovenou pro její vrácení,
je povinen zaplatit Fondu penále ve výši 1 ‰ denně z částky dotace, kterou je povinen
23)
vrátit, nejvýše do výše této částky.
(5) V případě neoprávněné platby dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů,
Fond její vrácení neuloží, pokud výše dotace nebo penále, které je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahují jednotlivě částku 1 500 Kč.
(6) Řízení o vrácení dotace podle odstavce 2 a řízení o povinnosti zaplatit penále
podle odstavce 4 se ukončí rozhodnutím vydaným Fondem; vrácení dotace a zaplacení penále vymáhá Fond.
(7) V případě neoprávněného použití nebo zadržení peněžních prostředků z dotací,
které jsou úplně nebo částečně kryty prostředky obdrženými z Národního fondu a na zadržení těchto prostředků určených k vrácení při vyúčtování se odstavce 1 až 6 nepoužijí. Správu odvodu za porušení rozpočtové kázně podle zákona o rozpočtových
25)
pravidlechvykonávají finanční úřady.
(8) Při rozhodování o vrácení dotace a o povinnosti zaplatit penále má Fond
postavení orgánu veřejné správy; zákon o rozpočtových pravidlech se nepoužije. _________________ 22)
Nařízení Komise (ES) č. 885/2006, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, v platném znění.
23)
Čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2988/1995 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, v platném znění.
25)
Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. CELEX: 31995R2988
39. § 11b a 11c se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 26 a 27 zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
28)
40. V § 11d odst. 2 se slova „, která se řídí obecnými právními předpisy,“ a slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
41. V § 11d se odstavce 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 5 až 7.
42. V § 11d odst. 6 se slova „nebo bramborový škrob“, slova „nebo bramborového škrobu“ a slova „nebo brambor“ zrušují.
43. V § 11d odst. 7 písm. e) se slova „nebo brambor“ a slova „nebo bramborového škrobu“ zrušují.
44. § 11f a 11g se včetně nadpisů zrušují.
45. V § 11h se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
46. V § 11h odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují.
47. V nadpisu § 11j se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
48. V § 12a odst. 1 písm. b) se za slovo „smluv“ vkládají slova „a dohod“.
32)
49. V § 12a odst. 2 a 4 se slova „zákona o státní kontrole“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“.
Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.“.
32)
50. V § 12a odst. 3 se slova „zákonem o státní kontrole“ nahrazují slovy „kontrolním řádem“.
51. V poznámce pod čarou č. 34 se slova „Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, v platném znění.“ zrušují.
52. V § 12a odstavce 7 až 9, včetně poznámky pod čarou č. 44 znějí:
„(7) Zaměstnanci Fondu vykonávající kontrolu se při výkonu kontrolní činnosti
prokazují průkazem zaměstnance Fondu, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(8) Při výkonu kontroly podle odstavců 1 až 3 nevzniká nárok na náhradu
za odebrané vzorky.
(9) Na výkon kontroly prostřednictvím dálkového průzkumu Země včetně
44)
rychlých polních návštěv, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se nevztahuje kontrolní řád s výjimkou ustanovení o námitkách, vyřizování námitek a společných ustanovení podle hlavy čtvrté kontrolního řádu; ustanovení kontrolního řádu o vstupu na pozemky a o právech kontrolujícího platí přiměřeně. _______________ 44)
Čl. 35 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.“.
CELEX: 32009R1122 53. V poznámkách pod čarou č. 36 a 37 se slova „nařízení Komise (ES) č. 796/2004“ nahrazují slovy „nařízení Komise (ES) č. 1122/2009“.
54. Poznámka pod čarou č. 40 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
55. § 13a se včetně nadpisu zrušuje.
56. V § 13b odst. 1 písm. e) se slova „popřípadě subkvótě škrobu,“ zrušují.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená podle zákona č. 256/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
D Ů V O D O V Á Z P R Á V A
Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Úloha státu v zemědělství a jeho podpora zemědělství je v českém právním řádu obecně upravena zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu publikovaného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb. (dále jen „zákon o zemědělství“), a to v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie. Předmětem zákona o zemědělství je zejména právní úprava: úlohy státu v zemědělství (§ 2), adaptace přímo aplikovatelných a bezprostředně použitelných nařízení Evropské unie v oblasti tzv. společných organizací trhu, přímých podpor a stanovení příslušných národních orgánů (§ 2a a 2b), adaptace přímo aplikovatelných a bezprostředně použitelných nařízení Evropské unie v oblasti Programu rozvoje venkova a stanovení příslušných národních orgánů (§ 2c), adaptace přímo aplikovatelných a bezprostředně použitelných nařízení Evropské unie v oblasti podpory rybářství a stanovení příslušných národních orgánů (§ 2ca), podpor financovaných výhradně z národních zdrojů (§ 2d), podpor poskytovaných Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a.s. (§ 2da), podnikání v zemědělství a evidence zemědělského podnikatele (§ 2e až 2h), pěstování geneticky modifikovaných odrůd (§ 2i), poskytování dotací příslušným národním orgánem (§ 3), evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, evidence objektů a evidence krajinných prvků jako základní podmínky pro poskytování dotací (§ 3a až 3p), provádění kontrol plnění požadavků v oblasti řízení (tzv. kontroly cross-compliance), provádění kontrol podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu, provádění kontrol minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, jejich vyhodnocování a koordinace a stanovení příslušných národních orgánů (§ 4c až 4g), poskytování informací (§ 4), kontroly (§ 4a), zřizování, rozdělování, slučování nebo rušení státních příspěvkových organizací (§ 4b), přestupků a správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob (§ 5 až 5b), Oblast organizace agrárního trhu je v právním řádu České republiky od roku 2000 nově upravena zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), který plně nahradil v té době již nevyhovující zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 242/1995 Sb.
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu byl novelizován zákonem č. 128/2003 Sb., zákonem č. 41/2004 Sb., zákonem č. 85/2004 Sb., zákonem č. 237/2004 Sb., zákonem č. 482/2004 Sb., zákonem č. 441/2005 Sb., zákonem č. 130/2006 Sb., zákonem č. 342/2006 Sb., zákonem č. 35/2008 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 281/2009 Sb., zákonem, č. 291/2009 Sb., zákonem č. 251/2011 Sb., zákonem č. 457/2011 Sb., zákonem č. 18/2012 Sb., zákonem č. 239/2012 Sb., a zákonem č. 503/2012 Sb. (dále jen „zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu“), a k jeho provedení bylo vydáno několik desítek prováděcích právních předpisů ve formě nařízení vlády dotačního charakteru v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie.
Na základě těchto právních předpisů je Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie platební agenturou k administraci Společné zemědělské politiky Evropské unie v resortu Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“) zejména v následujících oblastech: společné organizace trhu, přímé platby, vývozní a dovozní licence pro zemědělské výrobky a potraviny, produkční kvóty, dávky z výroby cukru a mléka, rozvoj venkova - programy uplatňované na základě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), s výjimkou specifických věcně odlišných národních podpor (state-aid), které nadále administruje ministerstvo a Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.
Stávající právní úprava zákona o zemědělství i zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu neobsahuje žádné ustanovení, které by se vztahovalo k zákazu diskriminace.
Hlavními důvody předložení navrhované právní úpravy jsou, pokud jde o zákon o zemědělství, zejména: zpřesnění obecných ustanovení o společných organizacích trhů, přímých platbách a Programu rozvoje venkova a rybářství podle požadavků návrhů nových nařízení Evropské unie - § 2a, 2b, 2c, 2ca, uvedení do souladu evidence zemědělského podnikatele se změnami a zjednodušeními živnostenského práva a se změnami vyvolanými zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech - § 2e až 2h, změna v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství a na redukci regionálních útvarů ministerstva, které byly z větší části přesunuty od 1.1.2013 do Fondu - § 3a, úprava evidence půdy, evidence krajinných prvků a evidence objektů a jejich procesních způsobů aktualizace, včetně přesunutí některých ustanovení do prováděcího nařízení vlády (definice zemědělských kultur, definice krajinných prvků, definice objektů, stanovení způsobů dělení půdních bloků a jejich dílů a rozšíření výčtu údajů evidovaných u půdních bloků a jejich dílů) podle požadavků návrhů nových nařízení Evropské unie
- § 3a až 3p, založení systému evidence a administrace platebních nároků, způsobů možností přechodů a převodů platebních nároků, informační povinnosti držitelů (fyzických a právnických osob) platebních nároků a způsobu dodatečného žádání o přiznání platebního nároku podle požadavků návrhů nových nařízení Evropské unie - § 3q až 3u, úprava ustanovení o kontrole na základě změn právní úpravy vyvolané novým kontrolním řádem (zákon č. 255/2012 Sb. s účinností od 1.1.2014) a rozšíření součinnosti s Generálním ředitelstvím cel - § 4, zrušení ustanovení o každoročním předkládání zprávy o stavu zemědělství do Poslanecké sněmovny - § 6.
Předmětem hlavních změn zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu je zejména: zpřesnění a doplnění ustanovení o kompetenci a působnosti Fondu - § 1 odst. 2 a 5, úprava ustanovení o financování Fondu - § 4 a 6a, doplnění ustanovení o poskytování národních dotací na základě pověření ministerstva podle § 2d zákona o zemědělství prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy
- § 11, doplnění ustanovení o poskytování dotací o možnost elektronických podání dotací - § 11, zpřesnění ustanovení o subvencích při vývozu, intervenčním nákupu a prodeji, o produkčních kvótách mléka, cukru a škrobu a o finančních dávkách z výroby cukru
- § 11b až 11h, úprava ustanovení o kontrole na základě změn právní úpravy vyvolané novým kontrolním řádem (zákon č. 255/2012 Sb. s účinností od 1.1.2014) - § 12a.
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je přizpůsobení právního řádu České republiky, zejména zákona o zemědělství a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu na následující připravovaná nová přímo použitelná a bezprostředně aplikovatelná nařízení Evropské unie: návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a monitorování Společné zemědělské politiky, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o námořním a rybářském fondu (EMFF). Tím rovněž dojde k zajištění plnění povinností a závazků vyplývajících pro Českou republiku jako členského státu Evropské unie, bez nichž by nebylo možné v České republice administrovat nástroje Společné zemědělské politiky Evropské unie pro období let 2014 až 2020, zejména dotačního charakteru.
Adaptaci zákona o zemědělství a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu na připravovaná nová přímo použitelná a bezprostředně aplikovatelná nařízení Evropské unie, která se týkají změn Společné zemědělské politiky Evropské unie pro období let 2014 až 2020, není možné zajistit jinak než návrhem novel těchto zákonů.
Nařízení Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii bezprostředně aplikovatelná a přímo použitelná. Proces adaptace českého právního řádu na nařízení orgánů Evropské unie se, v souladu s Legislativními pravidly vlády (usnesení vlády ze dne 19. března 1998 č. 188) a s Metodickými pokyny pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii (usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304), proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům přikázána nebo umožněna, bez toho aniž by docházelo k nežádoucím duplicitám české právní úpravy s úpravou evropskou (viz nález pléna Ústavního soudu ze dne 8. března 2006 ve věci návrhu skupiny poslanců na zrušení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru - sp.zn. Pl. ÚS 50/04, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 154/2006 Sb.).
Vlastní adaptační proces pak spočívá v analýze přijatých předpisů Evropské unie (publikovaných v Úředním věstníku Evropské unie) a z ní vyplývající potřeby změnit (novelizovat) české právní předpisy tak, aby byl dodržen výše uvedený postup.
Specifikum tohoto legislativního úkolu je ovšem v tom, že s ohledem na předpokládaný termín nabytí účinnosti nových základních nařízení Rady a Parlamentu Evropské unie k 1. lednu 2014 je nutné vytvořit návrhy změn českých právních předpisů s využitím zatím dostupných pracovních návrhů změn předpisů Evropské unie. Případně je upravovat při dalších změnách a úpravách návrhů předpisů Evropské unie, jejichž definitivní znění ani přesný harmonogram přijetí není dosud přesně znám, a to s ohledem na skutečnost, že na úrovni orgánů Evropské unie dochází ke zpoždění v projednávání a přijímání těchto nových nařízení Evropské unie.
Zejména prováděcí nařízení Komise Evropské unie mohou být přijímána až v závěru roku 2013, případně dokonce až v roce 2014, což může vyvolat obtíže v případě nutnosti na ně reagovat národní právní úpravou, zejména na úrovni zákona. Naprostou nezbytností tak v případě návrhů změn zákonů je intenzivní spolupráce s Úřadem vlády, Poslaneckou sněmovnou a Senátem v případech, kdy v průběhu legislativního procesu dojde k podstatným změnám v návrzích předpisů Evropské unie a bude nutné je formou pozměňovacích návrhů v orgánech Parlamentu České republiky začlenit do již projednávaných návrhů zákonů.
Důvodem pro provedení adaptace na nařízení Evropské unie nejpozději k 1. lednu 2014 je potřeba včasného seznámení veřejnosti se změnami v právních předpisech České republiky. Tento termín je nejvhodnější, vzhledem k datu pro podávání tzv. jednotné žádosti na dotace v rámci Evropské unie, který je 15. květnem 2014.
Dále bude nutné připravit koncem roku 2013 a začátkem roku 2014 návrhy nových nařízení vlády nebo návrhy novelizací stávajících nařízení vlády v oblasti přímých plateb, nárokových dotací Plánu rozvoje venkova a společných tržních organizací k administraci dotací Společné zemědělské politiky Evropské unie. Lze předpokládat, že nebude nutné ihned měnit všechna prováděcí nařízení vlády dotačního charakteru a při formulaci znění některých nařízení vlády bude možné využít stávajících textů.
Plné přijetí těchto národních adaptačních právních předpisů je však zcela závislé od přijetí a také formální publikace v Úředním věstníku Evropské unie návrhů jednotlivých nařízení Evropského parlamentu a Rady a také příslušných prováděcích aktů – nařízení Komise Evropské unie.
Návrh změn zákona o zemědělství i zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu neobsahuje žádné ustanovení, které by se vztahovalo k zákazu diskriminace.
Spolu s přijetím návrhu změn zákona o zemědělství se předpokládá přijetí návrhu prováděcího předpisu technického charakteru – návrhu nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů podle § 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), § 3i, 3l a 3m zákona o zemědělství. Předmětem jeho právní úpravy budou zejména: způsoby dělení půdního bloku na díly půdního bloku evidence půdy, další údaje evidované u půdního bloku nebo u dílu půdního bloku evidence půdy, druhy zemědělské kultury evidence půdy, druhy objektů evidence objektů a druhy krajinných prvků evidence krajinných prvků. Pracovní verze návrhu nařízení vlády je přiložena v materiálu předkládanému k návrhu zákona.
Součástí materiálu předkládanému k návrhu zákona je také návrh vyhlášky o stanovení výše vnitrostátní rezervy k přiznání platebních nároků k provedení ustanovení § 3t odst. 2 zákona o zemědělství podle požadavku návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky.
Návrhem zákona také dojde k částečnému zjednodušení právního řádu České republiky tím, že se navrhuje zrušení značného množství prováděcích právních předpisů (23 nařízení vlády a 1 vyhláška). Jedná se zejména o právní předpisy dotačního charakteru, které již z věcných nebo časových důvodů pozbyly svoji platnost a dosud však byly formálně stále součástí našeho právního řádu.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, které se vztahují k předkládanému návrhu zákona.
Současně navrhovaná úprava není v rozporu s: nálezem Ústavního soudu č. 154/2006 Sb., ve věci návrhu na zrušení § 3 a § 16 nařízení vlády č. 364/2004 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, a návrhu na zrušení § 3 nařízení vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, ani nálezem Ústavního soudu č. 409/2006 Sb., ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení některých ustanovení zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 441/2005 Sb., které se přímo vztahují k předmětu právní úpravy.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Na navrhovanou právní úpravu se nevztahují žádné mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, ani žádné mezinárodní smlouvy, jimiž bude Česká republika vázána, jakmile tyto smlouvy vstoupí v platnost.
Na navrhovanou právní úpravu se nevztahují žádné mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a její protokoly.
Na navrhovanou právní úpravu se nevztahuje judikatura Evropského soudu pro lidská práva ani právní názory mezinárodních orgánů zřízených ke kontrole plnění závazků vyplývajících z takových smluv.
S ohledem na výše uvedené navrhovaná úprava neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána, ani mezinárodním smlouvám o lidských právech, zvláště pak Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, protože se na ní nevztahují.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Návrhem zákona se zpřesňují podmínky, jejichž úprava je nezbytná pro provádění opatření Společné zemědělské politiky Evropské unie (společné organizace trhů, přímé platby a opatření rozvoje venkova) a která jsou v oblasti unijního práva upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie (nařízení Evropské unie). Tato nařízení Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii bezprostředně aplikovatelná a přímo použitelná. Návrh zákona se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům Evropské unie přikázána nebo umožněna. V oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie se jedná řádově o několik tisíc nařízení Evropské unie, jejichž administrace je Fondem zajišťována.
Předkládaný návrh zákona provádí adaptaci našeho právního řádu na nařízení Evropské unie, která se vyznačují bezprostředním účinkem a přímou aplikovatelností dnem přistoupení České republiky k Evropské unii. Tato adaptace ovšem zabraňuje jejich přímému opakování v národním právním předpise, ale pouze umožňuje v omezené míře odkazovat na příslušná ustanovení nařízení Evropské unie nebo doplňovat tyto předpisy Evropské unie v těch ustanoveních, která vyžadují určitou součinnost členského státu, bez které by jejich přímá aplikace nebyla proveditelná, ale tak, aby nevznikaly případné duplicity národního právního předpisu s předpisem Evropské unie.
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je přizpůsobení právního řádu České republiky, zejména zákona o zemědělství a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu na následující připravovaná nová přímo použitelná a bezprostředně aplikovatelná nařízení Evropské unie: návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a monitorování SZP, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o námořním a rybářském fondu (EMFF). Tím rovněž dojde k zajištění plnění povinností a závazků vyplývajících pro Českou republiku jako členský stát z členství v Evropské unii, bez nichž by nebylo možné v České republice administrovat nástroje Společné zemědělské politiky Evropské unie pro období let 2014 až 2020, zejména dotačního charakteru.
Návrh zákona z hlediska adaptace návrhů nových nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) odpovídá stavu těchto návrhů, který je k dispozici při přípravě tohoto návrhu zákona, a bude dále v průběhu celého legislativního procesu kontrolován a případně doplňován tak, aby na jeho konci bylo dosaženo maximální míry adaptace s ohledem na v té době aktuální stav přijímání nových nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).
Návrh zákona upravuje nebo upřesňuje některá ustanovení, která není možné považovat z hlediska této adaptace za duplicitní v oblastech, které jsou obecně upraveny následujícími předpisy Evropské unie: smlouva o Evropské unii, smlouva o fungování Evropské unie, nařízení Rady (EHS) č. 2658/1987 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, nařízení Rady (ES) č. 2988/1995 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, v platném znění, nařízení Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění, nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky, v platném znění, nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v platném znění, nařízení Komise (ES) č. 883/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o vedení účtů platebních agentur, výkazy výdajů a příjmů a podmínky následné úhrady výdajů v rámci EZZF a EZFRV, v platném znění, nařízení Komise (ES) č. 885/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV, v platném znění, nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, v platném znění, nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu, v platném znění, nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001, v platném znění, nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění, nařízení Rady (ES) č. 485/2008 ze dne 26. května 2008 o kontrole opatření tvořících součást systému financování Evropského zemědělského záručního fondu, prováděné členskými státy, v platném znění, nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, v platném znění. nařízení Komise (ES) č. 612/2009 ze dne 7. července 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podmíněnost v rámci režimu přímé podpory, v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 282/2012 ze dne 28. března 2012, kterým se stanoví společná pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty.
Předkládaný návrh zákona není v rozporu ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Předkládaný návrh zákona respektuje např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-58/98 Corsten nebo body 61-68 rozsudku C-45/05 ze dne 27. května 2007.
Podle čl. II odst. 1 a 2 přílohy č. 5 Legislativních pravidel vlády je součástí každého návrhu zákona, kterým je zajišťována adaptace, vyznačení adaptačních ustanovení podtržením v textu a uvedením na levé straně čísla CELEX příslušného předpisu, a rozdílová tabulka zpracovaná tam, kde je to možné.
Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona i s ohledem na jeho převážně adaptační a legislativně-technický charakter hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie a s legislativními záměry a návrhy předpisů Evropské unie.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Předkládaný návrh zákona si vyžádá dopady na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty – rozpočet Fondu.
Případné technické, administrativní a personální náklady vzniklé v souvislosti se zavedením a následnou aktualizací evidence platebních nároků podle příslušných nařízení Evropské unie budou hrazeny z příslušné rozpočtové kapitoly ministerstva a Fondu. Tyto záležitosti si pravděpodobně vyžádají požadavky na technické vybavení vzhledem k tomu, že dojde k rozšíření stávajících informačních a evidenčních systémů. V současné době ovšem s ohledem na stav projednávání nových návrhů nařízení Evropské unie není možné přesně specifikovat tyto náklady. Případné dopady na počet zaměstnanců a objem prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci budou řešeny v rámci personálních kapacit kapitoly Ministerstva zemědělství.
S ohledem na výše uvedené se v souvislosti s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty, očekávají výdaje Fondu spojené s uznáváním a s registrací organizací producentů v rámci nově navrženého nařízení Evropské unie (náhrada stávajícího nařízení Rady (ES) č. 1234/2007). V současné době jsou předkládány dvě varianty, které se liší ve stanovení organizace, která povede registr komoditních organizací producentů. V případě, že bude registr spravován Fondem a ministerstvo se bude účastnit pouze jako odborná autorita, by činil odhadovaný nárůst výdajů rozpočtu ministerstva cca 500 tis. Kč ročně. V případě, že registr komoditních organizací producentů povede ministerstvo, stoupne odhad výdajů ministerstva cca na 2 000 tis. – 5 000 tis. Kč ročně. Další zvýšené náklady budou spojeny s úpravami informačních systémů, jejichž financování bude záležitostí Fondu a které jsou zahrnuty do předloženého souhrnného odhadu dodatečných nákladů vzniklých platebním agenturám členských států Evropské unie ve vztahu k novým legislativním požadavkům ke Společné zemědělské politice.
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu (zrušující nařízení Rady (ES) č. 1198/2006, nařízení Rady (ES) č. 861/2006 a nařízení Rady (ES) o integrované námořní politice), předpokládá nárůst výdajů vzniklých přijetím navrhovaných administrativně náročných nových návrhů ke Společné zemědělské politice v oblasti související s přípravou nového Informačního systému pro administraci projektů Operačního programu Rybářství (2014 – 2020). Výdaje se promítnou do rozpočtu Fondu, zejména na úpravu informačních systémů. Výdaje na Společnou zemědělskou politiku jsou zahrnuty do předloženého souhrnného odhadu dodatečných nákladů vzniklých platebním agenturám členských států Evropské unie ve vztahu k novým legislativním požadavkům ke Společné zemědělské politice.
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) přinese následující výdaje související s úpravou systému zemědělských registrů, vyplývající z návrhu nových předpisů Evropské unie pro období 2014-2020:
Předpokládané náklady (včetně DPH) v tis. Kč
Registr
2013 2014 2015
Speciální registry 6 243 14 738 6 244 Společný zemědělský registr – evidence zemědělského podnikatele 0 0 0 Zemědělský geografický informační systém 32 960 29 171 19 515 Registr zvířat 6 607 11 616 14 520
Celkem 45 810 55 525 40 279
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci Společné zemědělské politiky, předpokládá zvýšení výdajů v souvislosti se zavedením nových registrů (čl. 18 - registr platebních nároků, čl. 23 - vnitrostátní rezerva, čl. 27 – evidence převodů platebních nároků, čl. 47 – evidence malých zemědělců) a prováděním nových druhů kontrol (čl. 9 - aktivní zemědělec, čl. 11 – zastropování, čl. 32 – plocha využívaná v ekologickém zájmu). Další náklady by mohly vzniknout v případě využití čl. 22 - různá hodnota platebních nároků a čl. 34 – platba na oblasti s přírodními omezeními. Všechny uvedené náklady se s vysokou pravděpodobností budou týkat Fondu. Jejich odhady jsou zahrnuty do předloženého souhrnného odhadu dodatečných nákladů vzniklých platebním agenturám členských států Evropské unie ve vztahu k novým legislativním požadavkům ke Společné zemědělské politice.
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky předpokládá, že Program rozvoje venkova bude v novém programovém období podléhat nové právní úpravě Evropské unie – tzv. obecnému nařízení. Z titulu horizontálního nařízení bude Evropská komise přijímat ještě cca 25 prováděcích předpisů a toto nařízení obsahuje zmocnění pro dalších cca 15 prováděcích předpisů. Upřesnění nákladů vycházejících z výše uvedených předpisů tak bude možné provést až po jejich vydání. Jedním z důležitých požadavků vyplývajících z obecného nařízení je, že členské země vytvoří informační systém, který propojí všechny orgány, které se podílejí na vyřizování žádostí při poskytování dotací z Evropské unie. Tato skutečnost bude vyžadovat investice do stávajícího informačního systému Fondu. Z tohoto obecného nařízení rovněž vyplývá, že při implementaci je nutné vytvořit systém pro vyřizování stížností a podnětů žadatelů, a to jak v etapě výběru projektů (žádostí), tak při kontrole a proplácení. Tento způsob proplácení musí být napojen i na Evropskou komisi. Mzdové náklady na tuto novou tzv. přezkumnou činnost budou pokryty v rámci personálních kapacit kapitoly Ministerstva zemědělství.
K vyčíslení souhrnného odhadu dodatečných nákladů vzniklých Fondu ve vztahu k návrhům nových nařízení Evropské unie ke Společné zemědělské politice pro období 2014 až 2020 lze zatím využít informace z dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 14 platebních agentur z 12 členských států Evropské unie. Dodatečné náklady vzniklé na jednu platební agenturu v Evropské unii ve vztahu k návrhům nových nařízení Evropské unie k Společné zemědělské politice pro období 2014 až 2020 byly vyčísleny na 32 mil. EUR (při kurzu použitém na pokyn Ministerstva financí při přípravě rozpočtu na rok 2013 se jedná o částku 768 mil. Kč). Tato finanční částka v sobě zahrnuje zejména náklady ve vztahu ke greeningu, aktivnímu farmáři, úpravy evidence půdy, přechodu ze zjednodušené platby na plochu na platební nároky, v obecné rovině na nový informační systém (software i hardware). V současné době jde o velmi předběžnou částku, která v případě České republiky může být výrazně nižší, protože řada nových institutů je připravována v předstihu a za maximálního využití stávajícího administrativního, technického i personálního vybavení tak, aby konečné náklady byly v České republice co nejnižší.
Rekapitulace ekonomických odhadů výdajů navrhovaných administrativně náročných legislativních návrhů ke Společné zemědělské politice a Společné rybářské politice:
Předpokládané náklady (včetně DPH) v tis. Kč
MZE
2013 2014 2015 financuje
uznávání a registrace organizací
500 – 5 000 500 – 5 000 500 – 5 000
producentů úprava systému zemědělských registrů 45 810 55 525 40 279 systém pro vyřizování stížností aMZE podnětů žadatelů, a to jak v etapě
4 000 – 4 800 5 500 – 6 300 5 500 – 6 300
výběru projektů (žádostí), tak při kontrole a proplácení
Celkem za MZE 50 310 – 55 610 61 525 – 66 825 46 279 – 51 579
Předpokládané náklady (včetně DPH) v tis. Kč
SZIF
2013 2014 2015 financuje
úpravy informačních systémů - zemědělské produkty úpravy informačních systémů - administrace Operačního programu Rybářství zavedení nových registrů čl. 18, čl. 23,
čl. 27, čl. 47 návrhu nařízení EU o768 000 SZIF
přímých platbách zvýšená kontrolní činnost čl. 9, čl. 11, čl. 32 návrhu nařízení EU o přímých platbách vytvoření informačního systému pro vyřizování poskytování dotací z EU změny plateb podle čl. 22 a čl. 34 návrhu nařízení EU o přímých platbách změny vyvolané návrhem nařízení EU k Programu rozvoje venkovaze strany EU dosud nepřijaté návrhy prováděcí změny vyvolané návrhem nařízení EUnařízení k návrhu nařízení k Programu rozvoje o financování, řízení a sledovánívenkova a k návrhu nařízení o financování, společné zemědělské politikyřízení a sledování společné zemědělské politiky změny vyvolané návrhem nařízení EU o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova změny vyvolané návrhem nařízení EUze strany EU dosud nepřijatý návrh nařízení o Evropském námořním a rybářskémo Evropském námořním a rybářském fondu fondu a akty v přenesené pravomocia akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty a prováděcí aktyk tomuto návrhu nařízení.
Závěrem lze konstatovat, že výše výdajů spojená s potřebou pokrytí nákladů nutných k realizaci navrhovaných administrativně náročných legislativních návrhů k Společné zemědělské politice je částečně vyčíslena, chybějící odhady jsou závislé na ze strany Evropské unie dosud nepřijatých prováděcích nařízeních k Programu rozvoje venkova a k návrhu nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, které zatím nelze v současné době odhadnout.
Podle údajů orgánů Evropské unie se odhadují v průměru náklady Fondu na zajištění fungování informačních systémů ve vztahu k novým legislativním požadavkům ke Společné zemědělské politice na nové programové období v částce cca 768 mil Kč. Výdaje, které budou rozloženy v čase na informační systémy Fondu, budou řešeny úsporou na straně Fondu, nebudou tedy nárokovány ze státního rozpočtu, pokud se situace nezmění.
Fond doposud žádné finanční prostředky v souvislosti se zaváděním evidence platebních nároků nevynaložil s ohledem na skutečnost, že dosud nejsou přijata na úrovni Evropské unie příslušná nařízení. Proto ani nelze v dané chvíli učinit odhad finančních prostředků potřebných k zavedení evidence platebních nároků v České republice.
Přípravy informačního systému Fondu k provádění nové Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky Evropské unie pro období 2014 - 2020 jsou průběžně projednávány s Ministerstvem financí – náměstkem Ing. Janem Gregorem. Dne 29.8.2012 se vláda z podnětu ministra financí seznámila s informací předloženou ministrem zemědělství pod názvem: „Zajištění přípravy informačního systému Fondu pro provádění nové Společné zemědělské politiky Evropské unie od roku 2014“ – vládní čj. 876/12. V této informaci jsou uvedeny jednotlivé etapy, včetně časového harmonogramu. Z hlediska finančních nákladů se předpokládá, že na 1. etapu – tzv. re-design informačních systémů bylo třeba cca 150 mil. Kč a tyto prostředky se Fond snažil zajistit tím způsobem, že požádal koncem roku 2012 prostřednictvím ministerstva vládu o uvolnění tzv. vázaných prostředků Fondu a vláda souhlasila s uvolněním 10 %, tj. cca 120 mil. Kč. Žádné další finanční prostředky z rozpočtu ministerstva do konce roku 2012 na úpravy informačních systémů Fondu nebyly uvolněny.
Předpokládané změny zákona týkající se evidence zemědělského podnikatele budou mít vliv pouze na úpravu softwarové aplikace informačního systému evidence zemědělského podnikatele. Finanční dopady na zemědělské podnikatele se v této oblasti nepředpokládají, naopak dojde ke zrušení institutu místní příslušnosti, zaměření zemědělské výroby a zpřesnění úpravy přerušení provozování činnosti zemědělského podnikatele.
Předkládaný návrh zákona si nevyžádá dopady na ostatní veřejné rozpočty. Návrh zákona si nevyžádá ani dopady na územní samosprávné celky a nebude představovat výraznou změnu pracnosti v oblasti evidence zemědělského podnikatele. Na jedné straně sice dojde ke zpřesnění některých identifikačních údajů v oblasti žádosti o vydání osvědčení o evidenci zemědělského podnikatele a i ve vydávaném osvědčení, na straně druhé však dojde ke zrušení institutu místní příslušnosti a zaměření zemědělské výroby.
Předkládaný návrh zákona má dopad na podnikatelské prostředí České republiky v tom směru, že dochází k rozšíření stávajících evidencí o novou evidenci platebních nároků podle návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory.
Lze předpokládat, že náklady žadatele související s těmito povinnostmi se budou pohybovat ročně v řádu několika set korun českých, mohou však žadatelům usnadnit získat dotace v celkových částkách určených z prostředků Evropské unie pro Českou republiku v řádu několika set milionů korun českých ročně (např. v případě nového institutu platebních nároků jsou to náklady na poštovné, na ověřené kopie, na tisk formulářů).
Za pozitivní dopad návrhu zákona na podnikatelské prostředí České republiky lze považovat zejména: zesouladění evidence zemědělského podnikatele se změnami a zjednodušeními živnostenského práva a zrušení institutu místní příslušnosti a zaměření zemědělské výroby, sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství tím, že správcem údajů evidence využití půdy bude ministerstvo a provozovatelem evidence využití půdy bude Fond v návaznosti na skutečnost, že od 1.1.2014 bude Fond vedle stávajících dotací administrovat i národní dotace; tato změna souvisí s redukcí regionálních útvarů ministerstva, které byly z větší části přesunuty od 1.1.2013 do Fondu, přesun některých stávajících ustanovení zákona o zemědělství do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády, a to s ohledem na jejich technický charakter a zejména na možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu, zrušení prováděcích právních předpisů, které z věcných nebo časových důvodů pozbyly platnosti, ale nadále byly součástí právního řádu České republiky (23 nařízení vlády, 3 části nařízení vlády a 1 vyhláška), čímž dojde k částečnému zjednodušení našeho právního řádu.
Předkládaný návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, ani na osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Předkládaný návrh zákona nemá žádné negativní dopady na životní prostředí.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona nezakládá nové zpracování osobních údajů. V evidenci zemědělského podnikatele (§ 2e a násl.) dochází pouze na základě stávající aplikační praxe k sjednocení používaných pojmů v zákoně o zemědělství se zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Novou evidenci platebních nároků povede Fond na základě návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky. Tento návrh nařízení Evropské unie evidenci platebních nároků definuje, stanoví její účel a požadavky na její obsah a způsob vedení a poskytování údajů a informací; ochrana osobních údajů je řešena v něm.
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika. Předkládaný návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh zákona neúměrně nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy. Aplikací navrhované právní úpravy existují možnosti efektivní implementace regulací stanovených v zákoně o zemědělství a zákoně o Státním zemědělském intervenčním fondu. Příslušné orgány veřejné správy (ministerstvo a Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace. Předkládaný návrh zákona stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy (ministerstvo a Fond) Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí příslušných orgánů veřejné správy (ministerstvo a Fond) je zajištěna postupem podle správního řádu.
K části první
K bodům 1 (§ 2 písm. e), 2 (§ 2 písm. f), 6, 7, 10 a 12 (§ 2c):
Pojem strukturální fondy reflektoval původní dotační programy v gesci ministerstva a nyní je neaktuální. Aktuálně implementovaný Program rozvoje venkova, jehož gestorem je ministerstvo, nepatří mezi strukturální fondy. Stávající pojem byl proto nahrazen pojmem obecným.
K bodům 3 (§ 2a odst. 1), 4 (§ 2a odst. 2) a 8:
Legislativně technická úprava ustanovení zákona v návaznosti na úpravu terminologie označování předpisů Evropské unie.
K bodu 5 (§ 2a odst. 3):
Návrh zpřesňuje definici přímých podpor podle návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci Společné zemědělské politiky.
K bodu 9 (§ 2c odst. 2):
Původní znění zahrnovalo jen vybrané oblasti podpor bez logického rámce. I v souvislosti s budoucím programovým obdobím bylo znění přeformulováno výstižnějším způsobem postihujícím komplexně oblast poskytovaných podpor. Demonstrativní výčet za taxativní nelze zaměnit, protože definitivně o tom bude rozhodovat Evropský parlament a Rada při schvalování nového návrhu nařízení Evropské unie o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).
K bodům 11 a 13 (§ 2c odst. 4 a 6):
Pojem strukturální fondy reflektoval původní dotační programy v gesci ministerstva a nyní je neaktuální. Aktuálně implementovaný Program rozvoje venkova, jehož gestorem je ministerstvo, nepatří mezi strukturální fondy. Stávající pojem byl proto nahrazen pojmem obecným. Zjednodušení a zpřehlednění právní úpravy, která stanoví poskytovatele dotací v oblasti programu rozvoje venkova, a s tím související legislativně technické přesunutí legislativní zkratky pro ministerstvo. Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 7 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 1260/1999 nařízením Komise (ES) č. 1290/2005.
K bodu 14 (§ 2ca) a bodu 49 (§ 3 odst. 9):
Vzhledem ke změně názvu evropského fondu pro nové programové období 2014 – 2020 podle návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu, ze kterého bude poskytována podpora rybářství v České republice, je nutné v § 2ca doplnit „Evropský námořní a rybářský fond“ a zároveň zachovat v textu „Evropský rybářský fond“ tak, aby bylo možné proplácet již realizované projekty žadatelů v dobíhajícím programovacím období 2007 – 2013.
K bodu 15 (§ 2da odst. 3):
Úprava odstavce 3 umožní připravit podporu nákupu zemědělské půdy, přičemž rozhodnutí, zda bude tak jako doposud podporován pouze nákup půdy, která není ve vlastnictví státu je ponecháno vždy na ministerstvu respektive na rozhodnutí vlády (§ 2da odst. 6 zákona o zemědělství).
K bodu 16 (Poznámka pod čarou č. 11):
Pro nadbytečnost se zrušuje poznámka pod čarou č. 11, včetně odkazu na ní.
K bodu 17 (§ 2e odst. 3):
Původní znění neupřesňovalo, o jaký stupeň zpracování se může jednat, a v nesouladu např. se živnostenským zákonem umožňovalo pouze z titulu evidence zemědělského podnikatele podnikat v řadě odvětví spadajících pod živnostenský zákon (např. výroba nábytku z vlastního dříví). Proto bylo upřesněno, že se může jednat pouze o zemědělské produkty definované v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie.
K bodu 18 (§ 2e odst. 3):
Pro účely zpřesnění definice zemědělské výroby byl doplněn odkaz na předpis Evropské unie. Definice zemědělské výroby bude pouze pro určení, kdo může podnikat jako zemědělský podnikatel podle zákona o zemědělství. Zemědělský podnikatel nebude muset uvádět konkrétní zemědělskou činnost v žádosti o zápis a rovněž se nebude uvádět na vydaném osvědčení.
K bodu 19 (§ 2f odst. 1):
Dochází k legislativně technickému zpřesnění stávajícího obecného odkazu v poznámce pod čarou č. 13, která se současně pro nadbytečnost zrušuje, přímo na normativní odkaz na Smlouvu o Evropské unii.
K bodům 20 až 26 (§ 2f):
Navrhuje se zrušení místní příslušnosti. Napříště se bude moci zemědělský podnikatel zaevidovat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností na území České republiky bez ohledu na to, jedná-li se o fyzickou osobu, právnickou osobu, zahraniční fyzickou nebo zahraniční právnickou osobu. Tím dojde k výraznému usnadnění jak vstupu do podnikání, tak i k usnadnění možnosti rozšířit nebo změnit osvědčení; zemědělský podnikatel již nebude vázán na jediný místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa bydliště, sídla apod.(§ 2f odst. 2). Dále se náležitosti žádosti, kterou podává fyzická osoba, upravují v souladu s ustanovením § 37 odst. 2 správního řádu s tím, že jsou doplněny, popř. zůstávají, údaje nad rámec správního řádu. Doplňuje se číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu jako jednoho z možných identifikátorů pro účely identifikace fyzické osoby (viz § 18 odst. 1 písm.
g) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů) (§ 2f odst. 3).
Náležitosti žádosti, kterou podává právnická osoba, se upravují rovněž v souladu
s ustanovením § 37 odst. 2 správního řádu s tím, že jsou doplněny, popř. zůstávají, údaje nad rámec správního řádu. V žádosti se bude uvádět osoba nebo osoby, kterou jsou členem statutárního orgánu, bez ohledu na jeho státní občanství (§ 2f odst. 4). V souvislosti s účinností zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, byl vložen text, který opravňuje žadatele neuvádět své osobní údaje, kromě čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu nebo identifikačního čísla v případě, že je veden v základních registrech.
K bodům 27 až 35 (§ 2fa):
Náležitosti osvědčení o zápisu fyzické osoby do evidence zemědělského podnikatele byly dány do souladu s požadovanými údaji ze žádosti, nebo získanými údaji ze základních registrů. Byly vypuštěny nadbytečné údaje týkající se místa narození a rodného příjmení u fyzické osoby. U zahraniční fyzické osoby byla upravena terminologie a byly doplněny údaje týkající se zřizované organizační složky tak, aby odpovídaly údajům získaným ze žádosti. Byl vypuštěn údaj týkající se prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby a údaje o zaměření zemědělské výroby z důvodu nadbytečnosti v osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele (§ 2fa odst. 1). Náležitosti osvědčení o zápisu právnické osoby do evidence zemědělského podnikatele byly upraveny terminologicky a u identifikačního čísla byla doplněna možnost, že žadatel jako právnická osoba nemusí mít před zápisem do evidence zemědělského podnikatele přiděleno identifikační číslo. U vedoucího organizační složky pak byl doplněn odkaz na údaje, které uvádí fyzická osoba. I zde byl vypuštěn údaj o zaměření zemědělské výroby (§ 2fa odst. 2). Byla zrušena povinnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností vyrozumět příslušné orgány o vydání osvědčení (§ 2fa odst. 3), což přinese obecním úřadům obcí s rozšířenou působností úsporu finančních nákladů. Orgány vyjmenované pod původními písmeny b) až e), jako orgány veřejné moci, by měly využívat systém základních registrů.
V § 2fa odst. 5 byla, v souvislosti s účinností zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, upravena terminologie tak, aby odpovídala příslušným právním předpisům. První věta byla upravena s ohledem na zrušení místní příslušnosti. Dále bylo ustanovení upraveno tak, aby povinnost hlásit změny, které lze získat z příslušných registrů a informačních systémů, nemusel podnikatel cizinec. Ze základních registrů se budou získávat změny referenčních údajů; v případě ostatních agendových informačních systémů se budou získávat nereferenční a historické údaje. Nově se bude změnové osvědčení vydávat zemědělskému podnikateli na základě jeho vyžádání, což přinese úsporu finančních nákladů jednotlivým obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. V souvislosti s institutem přerušení provozování zemědělské výroby byl doplněn institut navazující a to institut pokračování v provozování zemědělské výroby (§ 2fa odst. 6).
K bodu 36 (§ 2fb odst. 2):
Na základě požadavku veřejnosti byl veřejný seznam evidence zemědělského podnikatele rozšířen o údaj týkající se data zápisu do evidence zemědělského podnikatele jak u fyzické osoby, tak i právnické osoby a s ohledem na předchozí úpravy byl vypuštěn údaj zaměření zemědělské výroby. V souvislosti s výpisem z neveřejné části evidence zemědělského podnikatele bylo upřesněno, že se jedná o výpis s údaji o osobě evidované v evidenci zemědělského podnikatele, který lze vydat i zmocněnci této osoby. Dále bylo doplněno, že výpis z neveřejné části lze vydat soudům a dalším orgánům podle zvláštních právních předpisů (§ 2fb odst. 2).
K bodu 37 (§ 2g odst. 1):
Vzhledem k praxi týkající se přerušení provozování zemědělské výroby, kdy zemědělský podnikatel si přerušil činnost na dobu přesahující 24 měsíců, která zakládá oprávnění obecního úřadu obce s rozšířenou působností vyřadit takového zemědělského podnikatele z evidence, bylo upřesněno, že zemědělský podnikatel musí oznámit přerušení, jinak bude po 24 měsících vyřazen (§ 2g odst. 1 písm. a).
K bodu 38 (§ 2g odst. 4):
Ustanovení § 2g odst. 4 ukládá povinnost vyrozumět o vyřazení zemědělského podnikatele orgány uvedené v odst. 2fa odst. 3. Orgány veřejné moci by měly využívat základní registry, a proto se toto ustanovení vypouští jako nadbytečné.
K bodu 39 (§ 2ha):
V návaznosti na zrušení místní příslušnosti bylo nezbytné stanovit místní příslušnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, pokud jde o řízení o správních deliktech a o další řízení zahajovaná z moci úřední evidence zemědělského podnikatele.
K bodu 40:
V souvislosti se změnou v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství, kdy evidence využití půdy podle uživatelských vztahů bude provozovat Fond a správcem bude ministerstvo, je nutné upravit kompetenci těchto institucí, a to nahrazením ministerstva Fondem.
K bodům 41 a 42 (§ 3 odst. 2):
Zrušuje se podmínka žádosti o poskytnutí dotace spočívající v uvádění údajů o předmětu činnosti nebo předmětu podnikání žadatele, protože značná část dotačních prostředků Evropské unie v oblasti Společné zemědělské politiky nevyžaduje jako podmínku pro poskytnutí dotace podnikání žadatele. Toto ustanovení bylo upraveno v souladu s požadavky příslušných nařízení Evropské unie, které toto omezení neumožňují. Pokud jde o národní dotace, bude tato podmínka součástí podmínek jednotlivých dotačních opatření.
K bodu 43 (§ 3 odst. 3):
Smyslem textu nově navrhovaného odstavce 3 je snaha zjednodušit pro žadatele elektronický způsob podávání žádostí o dotace Fondu a činění dalších úkonů vůči příslušnému orgánu poskytujícímu dotace (snížení počtu listinných podání).
K bodu 44 (§ 3 odst. 5, § 3a odst. 3 a 6):
Návrhem dochází k úpravě ustanovení § 3 odst. 5, § 3a odst. 3 a 6 vzhledem k tomu, že se stávající definice zemědělských kultur obsažené v ustanovení § 3i navrhují přesunout do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu.
K bodu 45 (§ 3 odst. 5):
S ohledem na legislativní zkratku evidence využití půdy uvedené v ustanovení § 2i odst. 5 se zpřesňuje znění ustanovení § 3 odst. 6.
K bodu 46 (Poznámka pod čarou č. 20):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 20 v návaznosti na nahrazení vyhlášky č. 134/2001 Sb. vyhláškou č. 136/2004 Sb.
K bodu 47 (§ 3 odst. 6):
Stávající úprava byla upravena v souladu s obecnými předpisy Evropské unie, zaručujícími volný pohyb osob na území Evropské unie.
K bodům 48 a 50 (§ 3 odst. 7, 11 až 14):
Legislativně technická úprava vnitřní vazby v ustanovení § 3 v důsledku v něm provedených změn (vložení nového odstavce 3).
K bodu 51 (§ 3a odst. 1):
Legislativně technická úprava vazby na ustanovení § 3 v důsledku v něm provedených změn.
K bodu 52 (Poznámka pod čarou č. 27):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 27 v návaznosti na změny provedené ve vodním zákoně (zákon č. 254/2001 Sb.).
K bodu 53 (§ 3a odst. 2):
Vymezuje se působnost ministerstva a Fondu ve vztahu k informačnímu systému evidence využití půdy podle uživatelských vztahů v návaznosti na realizované organizační změny v resortu ministerstva od 1.1.2013. V této souvislosti se zpřesňuje vymezení jednotlivých stávajících částí evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, která se dělí na evidenci půdy, evidenci krajinných prvků a další evidenci - evidenci hospodářství. Ministerstvo bude správcem informačního systému veřejné správy - evidence využití půdy podle uživatelských vztahů podle § 2 písm. c) zákona č. 365/2000 Sb. jako veřejný subjekt, který podle zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá. Fond bude provozovatelem systému veřejné správy podle § 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb. jako veřejný subjekt, provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje. Podle nařízení Komise č. 1122/2009 mají členské státy povinnost každoročně zhodnotit kvalitu systému identifikace zemědělských pozemků. Součástí je test kvality software a test kvality evidence využití půdy. Obě tyto činnosti jsou v souladu s povinnostmi správce informačního systému podle zákona č. 365/2000, o informačních systémech veřejné správy (§ 5a odst. 1). Pro ministerstvo, které nese celkovou odpovědnost za správné fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS), je nezávislá kontrola kvality tohoto systému nezbytná. Kromě povinných testů kvality pro Evropskou komisi se jedná o průběžnou kontrolu výkonného článku provozovatele systému, prostřednictvím tzv. supervizí (vizuální kontrola zákresů evidence využití půdy).
K bodu 54 (§ 3a odst. 3):
S ohledem na změnu v ustanovení odstavce 4 je nutné zpřesnit a přesunout legislativní zkratku „uživatel“ do odstavce 3 a doplňuje se odkaz na čl. 2 odst. 27 nařízení Komise č. 1122/2009 – referenční pozemek.
K bodům 55 a 59 (§ 3a odst. 3 a 6), bodu 60 (§ 3aa odst. 4):
Upřesnění pojmů půdní blok a díl půdního bloku, včetně upřesnění podmínek, za kterých je krajinný prvek součástí výměry půdního bloku, popř. dílu půdního bloku, a to z důvodu zamezení dosavadní nejednotné interpretace těchto ustanovení.
K bodu 56 (Poznámka pod čarou č. 29):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 29 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.
K bodu 57 (§ 3a odst. 4):
Návrhem dochází k úpravě ustanovení § 3a odst. 4 vzhledem k tomu, že se stávající způsoby dělení půdního bloku na díly půdního bloku navrhují přesunout do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu. Současně se zrušují nadbytečné poznámky pod čarou č. 31 až 36.
K bodům 58 (§ 3a odst. 5):
Návrhem dochází k úpravě ustanovení § 3a odst. 5 vzhledem k tomu, že se stávající definice zemědělských kultur obsažené v ustanovení § 3i navrhují přesunout do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu.
K bodům 61 až 64 (§ 3aa odst. 5 a 6):
Upřesnění okruhu údajů evidovaných u krajinných prvků je reakcí na požadavky aplikační praxe. Požadavky na některé další údaje se navrhují řešit formou prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu. Požadavek prokázání právního důvodu se navrhuje systémově přesunout přímo do návrhu ustanovení § 3p odst. 4 písm. e).
K bodu 65 až 67 (§ 3ab odst. 2):
V ustanovení písmene a) se sjednocuje v souladu s evidencí zemědělského podnikatele právní úprava zveřejňování identifikačních údajů o uživateli půdního bloku nebo jeho dílu. V ustanovení písmene e) se zpřesňuje odkaz na zvláštní právní předpis s ohledem na zrušení poznámky pod čarou č. 32 v ustanovení § 3a odst. 4. Dále se navrhuje doplnit nové písmeno l) v souvislosti se zavedením povinnosti pro Fond zveřejňovat v elektronické podobě ohlášení změny z důvodu zajištění transparentnosti aktualizace evidence půdy v ustanovení § 3g odst. 2.
K bodu 68 (§ 3b až 3e):
Zrušují se ustanovení, která jsou v současné době již neaplikovatelná vzhledem k tomu, že sloužila pouze v období prvního půl roku při zavedení evidence půdy podle uživatelských vztahů v roce 2003. Po uplynutí tohoto období se již aplikuje pouze ustanovení § 3g, které řeší aktualizace evidence půdy.
K bodu 69 (§ 3g):
V souvislosti se změnou v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství, kdy evidence využití půdy podle uživatelských vztahů bude provozovat Fond a správcem bude ministerstvo, je nutné upravit kompetenci těchto institucí, a to nahrazením ministerstva Fondem.
Současně se v této souvislosti provedla celková revize ustanovení § 3g, reagující na požadavky aplikační praxe při plném zachování stávajících principů a postupů a z důvodu větší přehlednosti je uváděna v plném znění ustanovení § 3g. Dále se zpřesňují a zjednodušují postupy při aktualizaci údajů vedených v evidenci půdy, a to z důvodu snížení byrokratické zátěže uživatelů zemědělské půdy, zvýšení efektivnosti stávajících procesů při aktualizaci evidence půdy, zamezení nejednotné interpretace některých ustavení zákona a snížení nároků na veřejné rozpočty (na administraci činností souvisejících s vedením a aktualizací evidence využití půdy a s rozvojem softwarových aplikací). V ustanovení § 3g se zejména: zpřesňuje okruh ohlašovaných změn uživateli půdních bloků, popř. dílů půdních bloků, a s tím související zrušení institutu „ohlášení zařazení“, zavádí nová ohlašovaná změna - změna průběhu hranice osázené plochy vinice na půdním bloku, popřípadě dílu půdního bloku, s druhem zemědělské kultury vinice, vyvolaná požadavkem Fondu v souvislosti se zajištěním řádné administrace a kontroly dotací, zpřesňuje ohlášení nového půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, který není v evidenci půdy evidován, z důvodu sjednocení postupu při provádění změn v evidenci půdy na základě ohlášení uživatelů půdních bloků, popř. dílů půdních bloků, a zjednodušení celého procesu aktualizace evidence půdy, zavádí povinnosti pro ministerstvo zveřejňovat v elektronické podobě ohlášení změny z důvodu zajištění transparentnosti aktualizace evidence půdy, upravuje jednotná forma oznámení o provedení aktualizace evidence půdy a doplňuje možnost podat námitku proti oznámení, kterým byla provedena aktualizace evidence půdy podle ohlášení změny, a to z důvodu zajištění právní jistoty účastníků právních vztahů, zdůrazňuje povinnost zahájit řízení vedoucí k aktualizaci evidence půdy na základě žádosti vlastníka pozemku, na kterém se nachází půdní blok, popř. díl půdního bloku, z důvodu zabezpečení ochrany oprávněných práv vlastníků zemědělské půdy, upřesňuje terminologie vztahující se k právní úpravě řízení o aktualizaci evidence půdy, které se týká půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, u kterého před tímto řízením o aktualizaci evidence půdy bylo evidováno obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství, a to v souvislosti s přijatou změnou právní úpravy v oblasti ekologického zemědělství, upřesňují podmínky, za kterých nastávají právní účinky provedené aktualizace evidence půdy, a to s ohledem na zkušenosti dosavadní praxe, zejména pokud jde o skutečný stav obhospodařování zemědělské půdy nebo podmínek evidence veškeré půdy užívané uživatelem s ohledem na povinnosti vyplývající z příslušných nařízení Evropské unie v oblasti podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu, zavádí možnost podat ohlášení změny v elektronické podobě z důvodu snížení byrokratické zátěže uživatelů půdních bloků, popř. dílů půdních bloků, Při aktualizaci evidence půdy podle odstavců 1 až 13 se postupuje podle části čtvrté správního řádu. Rozhodování o námitce podle odstavce 6 v rámci aktualizace evidence půdy je na jedné straně samostatným řízením (posuzují se právní důvody užívání), na druhé straně výsledek tohoto posouzení je zcela zásadní pro následné řízení o dotaci, kde ministerstvo je odvolacím orgánem proti rozhodnutí Fondu. Jednou ze základních a obligatorních podmínek pro poskytnutí dotace je, aby uživatel byl zapsán v evidenci půdy k půdním blokům (popř. jejich dílům), na které žádá dotaci. Právní důvody se však již v tomto řízení neposuzují. Ministerstvo, jakožto odvolací orgán v řízení o dotacích, proto musí mít možnost nápravy (revize) vadných oznámení nebo rozhodnutí Fondu (dříve ministerstvo) vydaných v řízení o aktualizaci evidence půdy. Stávající procesní úprava je z hlediska soudního přezkumu ve správním soudnictví považována za dostatečnou (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 7 A 15/2010 ze dne 30. 1. 2013). V novém znění odstavce 8 z důvodu zejména ochrany vlastnických práv, je třeba explicitně vyjádřit povinnost Fondu přezkoumat z moci úřední právní důvody užívání stávajícího uživatele za situace, kdy tyto pochybnosti vznáší přímo vlastník pozemku. Slovo „požádá-li“ se nahrazuje slovy “na základě podnětu“. Jedná se o jiný případ, než jak je presumováno v odstavcích 1 až 7 (spor 2 uživatelů); zde vlastník pozemku nemá zájem na zaevidování svého jména jako uživatele, pouze zpochybňuje právní důvod užívání ze strany stávajícího uživatele. Jedná se v praxi zejména o případy nových vlastníků, kteří neznají závazky původního vlastníka pozemku, resp. do těchto závazků vstoupili - viz § 680 odst. 2 občanského zákoníku. Nastavení právních účinků v odstavcích 8 a 11 je takto navrhováno z důvodu jejich vazby na následné řízení o dotaci, kde jednou z podmínek je, aby žadatel o dotaci byl ke dni podání žádosti o dotaci a dále po určitou rozhodnou dobu v evidenci půdy. Rozhodné datum pro podání žádosti o dotaci je zpravidla 15. května kalendářního roku. Za situace, kdyby řízení o aktualizaci evidence půdy nebylo skončeno k tomuto datu, respektive k datu podání žádosti, žadatel by nesplnil jednu z obligatorních podmínek a dotaci by nezískal. Z tohoto důvodu je nezbytné nastavit účinky aktualizace tak, aby budoucí žadatel o dotaci nebyl poškozen. Pozdější účinky aktualizace (než předvídá zákon), mohou nastat jen tehdy, kdyby platný právní důvod měl pozdější účinky (např. nájemní smlouva měla odloženou účinnost). Ustanovení odstavce 12 má zajistit možnost odstranit administrativní pochybení v případech, kdy není sporu mezi dotčenými uživateli o právních důvodech užívání. Jde o tzv. nekolizní aktualizaci evidence půdy se souhlasem obou dotčených uživatelů (např. převod z otce na syna apod.), kdy může dojít k administrativnímu pochybení při souhlasném převodu půdních bloků, které jsou zařazeny v evidenci na jméno dosavadního uživatele a jejich převod by pro něj zpravidla znamenal citelnou sankci v podobě vrácení dotace i za předcházející období. Jedná se o případy čistě administrativních pochybení, nikoliv faktické ztráty právních důvodů užívání, což se z hlediska následků u této kategorie převodů jeví jako nepřiměřené tvrdé. Pokud jde o odstavec 13, je u dotací, u kterých se poskytnutí dotace vztahuje na zemědělskou půdu, nutné, aby žadatel měl v evidenci vedenou veškerou jím obhospodařovanou výměru zemědělské půdy z důvodu kontroly splnění podmínek cross- compliance (lze předpokládat, že stávající čl. 55 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 bude transponován do prováděcího nařízení k přímým platbám) a je v souladu s nařízením Komise (ES) č. 65/2011.
K bodům 70 až 72 (§ 3h):
Zpřesňují se formulace v nadpisu a v ustanovení o ověřování údajů ortofotomap a rozšiřuje se působnost ověřování i na evidenci krajinných prvků, dále dochází k legislativně technické úpravě vazby na ustanovení § 3g v důsledku v něm provedených změn a současně se s ohledem na změnu v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů doplňuje působnost Fondu.
K bodu 73 (§ 3i):
V navrhovaném znění ustanovení § 3i se stávající definice druhů zemědělských kultur přesouvají do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu. Současně v návrhu nařízení vlády dojde k jejich zpřesnění a uvedení do souladu s příslušnými nařízeními Evropské unie – zejména s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).
K bodům 74 a 75 (§ 3j odst. 1):
Změna pojmu „travní porost“ na „trvalý travní porost“ v souvislosti s připravovanou změnou Společné zemědělské politiky a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci Společné zemědělské politiky. Dále se upřesňují podmínky pro zajištění trvalého travního porostu a pro zajištění sklizení plodiny na půdním bloku, popř. dílu půdního bloku, z důvodu zamezení dosavadní nejednotné interpretace tohoto ustanovení. Podle čl. 31 odst. 3 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, se nejedná o obnovu trvalého porostu ve smyslu § 3j zákona o zemědělství (ve výše uvedeném článku se jedná o zachování poměru trvalých travních porostů na individuální nebo národní úrovni). Ve stávající unijní úpravě jde o čl. 34 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009.
K bodu 76 (§ 3j odst. 2):
Dochází k legislativně technické úpravě vazby na ustanovení § 3g v důsledku v něm provedených změn a současně se s ohledem na změnu v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů upravuje působnost Fondu.
K bodům 77 a 78 (§ 3k):
Legislativně technické změny související se zpřesněním ustanovení § 3j a úprava související s tím, že stávající definice zemědělských kultur obsažené v ustanovení § 3i se navrhují přesunout do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu. V § 3k je definována liberační podmínka, která umožňuje v důsledku realizovaných pozemkových úprav změnit kulturu travní porost na ornou půdu, aniž by žadatel (zemědělec) byl sankcionován z titulu porušení podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Pozemkové úpravy mají za důsledek zánik nájemních vztahů, nastolují nové hranice užívání, avšak na druhé straně posuzování změny kultury z travního porostu na ornou půdu se doposud v řízení o poskytnutí dotace provádí bez ohledu na to, co bylo příčinou změny. Zákaz rozorání travního porostu v mnoha případech blokuje realizaci pozemkových úprav, neboť se dotčené subjekty z důvodů zamezení ztráty dotací brání změně v užívání tak, aby nedošlo k faktickému rozorání travních porostů, aby nová situace rozdělení pozemků v příslušném katastrálním území vedla k tomu, že orná půda bude na místě původních travních porostů. Stávající podoba pozemků s travními porosty je tak konzervována a blokuje efektivní řešení konsolidace vlastnických a uživatelských vztahů.
K bodu 79 (§ 3l):
V navrhovaném znění ustanovení § 3l se stávající definice druhů objektů přesouvají do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu.
K bodu 80 (§ 3m):
Formulační zpřesnění ustanovení § 3m doplněním přesného názvu evidence krajinných prvků.
K bodu 81 až 83 a 85 (§ 3n a § 3o):
V souvislosti se změnou v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství, kdy evidence využití půdy podle uživatelských vztahů bude provozovat Fond a správcem bude ministerstvo, je nutné upravit kompetenci těchto institucí, a to nahrazením ministerstva Fondem. Dále se doplňuje povinnost vydat chovateli potvrzení při zaevidování umístění objektu, a to s ohledem na požadavky vznesené jednotlivými chovateli, a legislativně technicky se upravuje vazba na ustanovení § 3g v důsledku v něm provedených změn.
K bodu 84 (Poznámka pod čarou č. 47):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 47.
K bodu 86 (§ 3p):
Zpřesnění a doplnění stávající evidence krajinných prvků a způsobů její aktualizace na základě zkušeností aplikační praxe. Navrhované řešení vychází ze stávající právní úpravy § 3p a obsahuje postupy obsažené v obdobné evidenční úpravě – evidence půdy s cílem maximálně sjednotit procesní postupy pro uživatele v obdobných situacích. Úprava ustanovení § 3p tak rozšiřuje právní úpravu o: možnost provádět změny v evidenci krajinných prvků, včetně vymezení předmětu a obsahových náležitostí žádosti o provedení změny, povinnost dosavadního uživatele podat při změně průběhu hranice krajinného prvku, změně druhu krajinného prvku, ukončení užívání krajinného prvku a ukončení evidování krajinného prvku z důvodu jeho zániku, žádost nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato změna nastala, podmínky týkající se prokazování právního důvodu užívání krajinného prvku, postup Fondu při provádění změn v evidenci krajinných prvků, včetně povinnosti Fondu vydat o provedení nebo neprovedení změny oznámení a sdělit oznámení osobám dotčeným v řízení, možnost osob dotčených v řízení o aktualizaci evidence krajinných prvků podat námitku proti oznámení vydanému Fondem, podmínky, za kterých nastávají právní účinky provedené aktualizace evidence krajinných prvků, možnost zahájit řízení vedoucí k aktualizaci evidence krajinných prvků na základě vlastního zjištění Fondu nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy s tím, že na základě žádosti vlastníka pozemku, na kterém se nachází krajinný prvek, takové řízení Fond zahájí vždy, podmínky, za jakých se uplatní postup podle § 3g obdobně, a to z důvodu sjednocení postupu při aktualizaci evidence krajinných prvků s postupem při aktualizaci evidence půdy. Ustanovení odstavce 8 má zajistit možnost odstranit administrativní pochybení v případech, kdy není sporu mezi dotčenými uživateli o právních důvodech užívání. Jde o tzv. nekolizní aktualizaci evidence půdy se souhlasem obou dotčených uživatelů (např. převod z otce na syna apod.), kdy může dojít k administrativnímu pochybení při souhlasném převodu půdních bloků, které jsou zařazeny v evidenci na jméno dosavadního uživatele a jejich převod by pro něj zpravidla znamenal citelnou sankci v podobě vrácení dotace i za předcházející období. Jedná se o případy čistě administrativních pochybení, nikoliv faktické ztráty právních důvodů užívání, což se z hlediska následků u této kategorie převodů jeví jako nepřiměřené tvrdé.
K bodu 87 (§ 3q až 3u):
Na základě návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, je nutné v České republice od roku 2014 zavést nový institut platebních nároků v systému přímých plateb. Platební nárok podle čl. 21 návrhu nařízení Evropské unie je přiznáván zemědělcům, pokud požádají o přiznání platebního nároku v režimu základní platby do 15. května 2014 a splňují podmínky způsobilosti. S platebním nárokem jsou spojena určitá práva a povinnosti, a proto rozhodování o něm je nutné řešit ve správním řízení a na základě žádosti žadatele podávané v prvním roce spolu s žádostí o základní platbu. V současné době nejsou k dispozici prováděcí nařízení k návrhu nařízení Evropské unie k platebním nárokům, nicméně lze předpokládat, že se definice evidence platebních nároků nebude výrazně lišit od současné definice podle současně platného čl. 7 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009. Podle tohoto článku evidence platebních nároků je elektronický rejstřík na úrovni členského státu, který zejména u křížových kontrol podle čl. 28 tohoto nařízení zaručuje efektivní sledování platebních nároků, především pokud jde o tyto prvky: držitel, hodnota, datum stanovení, datum poslední aktivace, původ, zejména z hlediska přidělení, původní nebo vnitrostátní rezerva, koupě, nájem, dědictví, druh nároku, zejména zvláštní nároky podle čl. 44 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nároky přiznané v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 73/2009. Platební nárok je stanovován s přesností na tři desetinná místa a zaokrouhlen na dvě desetinná místa. Informace o platebních nárocích obdrží žadatelé na základě výpisu z evidence platebních nároků vedené Fondem, který je rovněž pověřen spravováním národní rezervy. Výpis z registru je součástí žádosti o platbu a je žadateli předložen formou předtisku. Platební nároky může uplatnit pouze ten žadatel, na kterého jsou v registru platebních nároků vedeny a na kterého je v evidenci půdy vedena zemědělská půda o výměře odpovídající příslušnému počtu oprávněných hektarů. Aktivace platebních nároků zakládá právo na získání základní platby v případě, že budou dodrženy všechny další podmínky výplaty.
Aktivace je prováděna podáním jednotné žádosti o přímé platby, a to na základě deklarace oprávněných hektarů, tedy jakékoli zemědělské plochy podniku, která je využívaná k zemědělské činnosti nebo převážně zemědělské činnosti v případě, že je pozemek využíván i k nezemědělským aktivitám. V případě členských států v režimu jednotné platby na plochu bude nově způsobilá také zemědělská půda, která k 30. 6. 2003 nebyla v dobrém zemědělském stavu a je zemědělsky využívána. Na konkrétní výměru zemědělské půdy není vázáno ani budoucí uplatňování platebních nároků. V zásadě je tak možné uplatňovat platební nárok v průběhu různých let na různé zemědělské pozemky. Převod platebních nároků je s výjimkou dědictví omezen pouze na jeden členský stát nebo jeho regiony. Převody mohou být realizovány formou prodeje s půdou nebo bez půdy, pronájmem s půdou nebo dědictvím. Důležité je, že platební nárok není a lze předpokládat, že ani nebude vázán na konkrétní zemědělskou parcelu, proto i v případě převodu nemusí a nebude muset být doprovázen půdou, na základě které byl žadateli v okamžiku přerozdělování alokován. Prodej platebních nároků nemusí být nutně doprovázen prodejem půdy. Pronájem zemědělské půdy byl na rozdíl od prodeje platebních nároků v režimu jednotné platby na plochu na půdu vázán. Zemědělská půda musela být pronajata stejné osobě, a to po celou dobu trvání pronájmu platebních nároků nebo déle. V případě pronájmu je odpovědnému orgánu hlášeno datum jeho zahájení i ukončení. K těmto datům jsou v rámci registru obvykle převáděny také platební nároky. Poté, co byl převod platebních nároků realizován, vydává odpovědný orgán potvrzení o realizaci převodu oběma stranám. Návrh nařízení Evropské unie umožňuje v současné době použít vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků: prioritně mladým zemědělcům, kteří zahajují zemědělskou činnost, v rámci stanovených oblastí podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje týkajícím se určité formy veřejné intervence s cílem zabránit tomu, aby byla opuštěna zemědělská půda anebo aby se zemědělcům kompenzovaly zvláštní nevýhody v uvedených oblastech (čl. 41 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 73/2009). V rámci systému jednotné platby na plochu existuje možnost přiznat platební nároky z vnitrostátní rezervy zemědělcům, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci. Zvláštní situací je v tomto ohledu rozuměn převod pronajaté půdy (alokace platebních nároků na půdu, která byla za symbolickou cenu nebo dědictvím převedena v rámci podniku nebo jeho části, pronajatého během referenčního období třetí osobě), investice do odvětví začleněných do režimu jednotné platby na plochu a pronájem a koupě pronajaté půdy (alokace platebních nároků žadatelům, kteří nabyli zemědělskou půdu, která byla v době referenčního období předmětem pronájmu, a kteří zahajují nebo rozšiřují svou zemědělskou činnost v prvním roce po skončení pronájmu). Budoucí právní úprava v České republice by měla reflektovat způsob stanovení hodnoty platebních nároků včetně jeho zasazení do časového rámce a umožňovala tak plně využít všech možností cílených na lepší využití budoucích nástrojů Společné zemědělské politiky Evropské unie ve vztahu k problematice platebních nároků. Výše národní rezervy má přímou vazbu na stanovení hodnoty platebních nároků realizované v průběhu let 2005-2006 v členských státech uplatňujících tento režim plateb ve dvou fázích. Nejprve v návaznosti na údaje z ohlášení (v tomto případě je míněno údaje z žádostí) byla stanovena předběžná hodnota platebního nároku a následně, poté co byly známy výsledky kontrol, byla stanovena konečná hodnota platebních nároků, a to nejpozději do 31. prosince prvního roku používání režimu jednotné platby. Domníváme se, že pokud bude systém platebních nároků v rámci režimu plateb od roku 2014 aplikován, budou zachovány principy jeho aplikace, které byly a jsou uplatňovány v tzv. starých členských státech, a které se v praxi osvědčily.
Článek 43 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 pojednává způsob stanovení platebních nároků v období jejich prvotního přiznání v letech 2005 a 2006. V kapitole 6 oddílu 1 prováděcího nařízení Komise (ES) č. 795/2004 jsou dále rozvedena specifika stanovení platebních nároků na regionální úrovni (analogie se situací v České republice od roku 2014). Co se týče počátečního přiznání platebních nároků a tvorby národní rezervy je hodnota platebních nároků stanovená na základě ohlášení (ohlášení ve vztahu k přidělení platebních nároků) pro účely stanovení platebních nároků v prvním roce používání režimu jednotné platby se považují za prozatímní. Čl. 37 nařízení Komise (ES) č. 795/2004 v této souvislosti umožňuje upravit výši národní rezervy před konečným stanovením platebních nároků podle čl. 38 odst. 3 tohoto nařízení. Tímto konečným termínem pro stanovení hodnoty a konečného počtu platebních nároků byl 31. prosinec prvního roku používání režimu jednotné platby po provedení kontrol podle nařízení Komise (ES) č. 795/2004. Vlastní navržené řešení právní úpravy evidence platebních nároků vychází ze stávající právní úpravy uvedené v § 3g a § 3p a obsahuje obdobné instituty a postupy obsažené v obdobné evidenční úpravě – evidence půdy, s cílem maximálně sjednotit procesní postupy pro uživatele v obdobných situacích.
K bodům 88, 91 a 92 (§ 4 odst. 3, 7 a 8):
S ohledem na změnu v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů se doplňuje působnost Fondu a současně se reaguje na úpravu legislativní zkratky pro Ústav, která byla legislativně přesunuta již do ustanovení § 3g.
K bodu 89:
Legislativně technická úprava související s úpravou ustanovení § 3a odst. 5 – vypuštění písmene l).
K bodu 90 (§ 4 odst. 5):
Úprava souvisí s tím, že již podle stávající právní úpravy ministerstvo nemusí požadovat stanovené údaje, protože je samo správcem a provozovatelem ústřední evidence, proto je možné zmíněnou činnost z textu odstavce vypustit.
K bodu 93 (§ 4 odst. 9 a 10):
V rámci kontrol podle nařízení Rady (ES) č. 485/2008 o kontrole opatření tvořících součást systému financování Evropského zemědělského záručního fondu prováděné členskými státy tvoří jednu skupinu kontrolovaných opatření i podpora vývozu zemědělských produktů v rámci opatření Vývozní náhrady. Během těchto kontrol je mimo jiné ověřován původ výchozí suroviny a skutečnost, zda příjemce podpory neprovedl zpětný dovoz dotované suroviny ze třetí země a neporušil tak podmínky vyplacení této podpory. Ověření skutečnosti, že příjemce podpory neprovedl zpětný dovoz ze třetí země, je možné pouze v součinnosti s Generálním ředitelstvím cel, které musí ověřit tuto skutečnost ve své databázi. V současné době výměna informací mezi Generálním ředitelstvím cel a ministerstvem není možná s ohledem na znění § 53 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a tudíž se na tyto informace váže povinnost mlčenlivosti Generálního ředitelství cel. Ministerstvu mohou být Generálním ředitelstvím cel, v souladu s § 52 odst. 4 daňového řádu, poskytovány pouze zobecněné informace získané při správě daní, z nichž nevyplývá, kterých osob se týkají. Zobecněné informace jsou proto pro kontroly prováděné ministerstvem nedostatečné, a tudíž je třeba uložit Generálnímu ředitelství cel povinnost předávat ministerstvu informace v takovém rozsahu, aby byla zabezpečena jeho kontrolní činnost.
K bodu 94 (§ 4a odst. 1):
V návaznosti na návrh změn v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a násl.) a způsobů pěstování geneticky modifikovaných odrůd (§ 2i) je nezbytné upravit rovněž ustanovení odstavce 1 v § 4a.
K bodům 95 až 97, 99 a 100 (§ 4a odst. 2 až 7):
V návaznosti na přijetí nového kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.), který s účinností od 1.1.2014 plně nahrazuje dosavadní zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, je nutné upravit odkazy na nový zákon. Současně se pro nadbytečnost zrušuje poznámka pod čarou č. 50 a zrušují se ustanovení duplicitní s novým kontrolním řádem (stávající odstavce 4, 6 a 7).
K bodu 98 (§ 4a odst. 4):
V souladu s novým kontrolním řádem (zákon č. 255/2012 Sb.), který s účinností od 1.1.2014 plně nahrazuje dosavadní zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, se v ustanovení § 4a odst. 4 upravuje možnost se při kontrole prokazovat služebním průkazem zaměstnance ministerstva. Na tomto zaměstnaneckém průkazu ministerstva bude vyznačeno, že se jedná o kontrolního pracovníka ministerstva.
K bodu 101 (§ 4a odst. 9):
Legislativně technická úprava vazby na ustanovení § 2ha v důsledku změn v evidenci zemědělského podnikatele. Je upřesněna místní příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve vztahu k prováděným kontrolám, kdy pověřená obec provádí kontrolu dle místa podnikání u fyzické osoby a dle sídla u právnické osoby; v případě fyzické zahraniční osoby, která zřizuje na území České republiky organizační složku, pak v místě jejího umístění, a v případě právnické zahraniční osoby v místě zřízené organizační složky na území České republiky.
K bodu 102 (§ 4a odst. 10 a 11):
V návaznosti na návrh změn v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a násl.) a způsobů pěstování geneticky modifikovaných odrůd (§ 2i) je nutné vložit do ustanovení § 4a nový odstavec 10, který upraví působnost Fondu v oblasti kontroly evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Pokud jde o návrh nového ustanovení odstavce 11, je kontrola na místě prostřednictvím dálkového průzkumu Země podle čl. 35 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění, jednou z forem kontroly zemědělských dotací a je rovnocenná fyzické kontrole na místě. Vychází jak z citovaného nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, tak i z pravidel Evropské unie, dle dokumentu Společné technické specifikace pro kontrolu zemědělských dotací pomocí dálkového průzkumu Země, platného pro daný rok a vydaného Evropskou Komisí (Joint Research Centre, Institute for the Protection and Security of the Citizen).
Kontrola prostřednictvím dálkového průzkumu Země probíhá nad časovou řadou aktuálních družicových snímků pořízených v období od března do června (příp. července) příslušného roku – fotointerpretací družicových nebo leteckých snímků a je případně doplněna ověřením stavu pozemku v terénu při tzv. rychlých polních návštěvách, jež jsou její nedílnou součástí a jejichž výlučným účelem je přispět k jednoznačné interpretaci nálezů zjištěných prostřednictvím družicových a leteckých snímků. Výstupem kontroly dálkovým průzkumem Země je v souladu s čl. 32 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, zpráva o kontrole.
K bodu 103 (§ 4c odst. 2):
Příslušný kontrolní orgán pořizuje v průběhu kontroly protokol o kontrole, který mimo jiné obsahuje podrobný a výstižný popis zjištěných skutečností s uvedením všech nedostatků. Zemědělský podnikatel je s tímto protokolem seznámen a je mu předán jeho stejnopis. Proti tomuto protokolu může zemědělský podnikatel podat námitky. Po uzavření kontroly na úrovni příslušného kontrolního orgánu (po ukončení případného řízení o námitkách) je kontrolním orgánem zpracována zpráva o kontrole, která mimo jiné obsahuje popis zjištěných skutečností ve vztahu k jednotlivým kontrolovaným požadavkům popř. standardům a bylo-li zjištěno jejich porušení, pak hodnocení míry porušení. Tato zpráva o kontrole je předána Fondu (prostřednictvím „meziskladu zpráv o kontrole“) a zpřístupněna dotčenému zemědělskému podnikateli. Po úpravě tohoto ustanovení je totiž věta druhá nadbytečná, neboť její obsah je implicitně obsažen již ve větě první. Podle § 18 kontrolního řádu je jedním ze způsobů ukončení kontroly i marné uplynutí lhůty k podání námitek.
K bodu 104 (poznámky pod čarou č. 55, 57, 59 a 60):
Aktualizace textu poznámek pod čarou č. 55, 57 a 59 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.
K bodu 105 (§ 4c odst. 4):
Zrušuje se část textu ustanovení § 4c odst. 4 (neumožnění kontroly a zmaření kontroly), která není v souladu s ustanovením čl. 26 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009. Pro nadbytečnost se také zrušuje poznámka pod čarou č. 60, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
K bodu 106 (§ 4c odst. 5):
Legislativně formulační zpřesnění vazby na ustanovení § 3 odst. 10.
K bodu 107 (§ 4c odst. 5 a 6):
Legislativně technická úprava vazby na ustanovení § 3 v důsledku v něm provedených změn.
K bodu 108 (poznámka pod čarou č. 61):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 61 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.
K bodu 109 (poznámka pod čarou č. 64):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 64 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 1976/2006 nařízením Komise (EU) č. 65/2011.
K bodům 110 až 121 (§ 5 až 5b):
V souvislosti s úpravou aktualizace evidence krajinných prvků (§ 3p) je nutné legislativně technicky upravit ustanovení o přestupcích (§ 5), o správních deliktech právnických osob a podnikajících fyzických osob (§ 5a) a společná ustanovení ke správním deliktům (§ 5b). Dále je nutné tato ustanovení přizpůsobit skutečnosti, že evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a násl.) a způsobů pěstování geneticky modifikovaných odrůd (§ 2i) bude místo ministerstva provozovat Fond. Pokuty mohou ukládat tři subjekty a z textu zákona není zcela zřejmé, kdo bude příjemcem výnosu z nich. Navržený nový odstavec 7 v § 5b stanovuje příjemce jednoznačně.
K bodu 122 (§ 6):
S ohledem na každoroční časový průběh projednávání Zprávy o stavu zemědělství ve vládě a následně v Poslanecké sněmovně se navrhuje upravit termín jejího předkládání (ze září na červen) i orgán, kterému se předkládá (z Poslanecké sněmovny na vládu). Z tohoto důvodu již není nutné, aby návrh zákona přímo obsahoval povinnost pro ministerstvo k předkládání této zprávy vládě, protože jde o záležitost exekutivní, kterou je možné upravit nelegislativním opatřením závazného charakteru (např. usnesením vlády).
K čl. II
Navržené ustanovení s ohledem na právní jistotu žadatelů umožní dokončení stávajících zahájených a neskončených řízení podle dosavadní právní úpravy. V oblasti podnikání v zemědělství se stávající zemědělský podnikatel provozující ke dni nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona zemědělskou výrobu v zaměření podle § 2e odst. 3 zákona o zemědělství, ve stávajícím znění, považuje za zemědělského podnikatele k provozování zemědělské výroby podle tohoto návrhu zákona. Osvědčení vydaná zemědělskému podnikateli před účinností tohoto návrhu zákona zůstávají v platnosti do doby první změny provedené v evidenci zemědělského podnikatele; v nově vydávaných osvědčeních a změnových osvědčeních po účinnosti návrhu tohoto zákona nebude zaměření zemědělské výroby uvedeno.
K čl. III
Návrhem zákona se ruší prováděcí právní předpisy, které z věcných nebo časových důvodů pozbyly svoji platnosti, ale i nadále byly součástí právního řádu České republiky. Jedná se o 23 nařízení vlády, 3 části nařízení vlády a 1 vyhlášku, a tím dochází k částečnému zjednodušení našeho právního řádu.
K části druhé
K čl. IV
K bodům 1 a 49 (pojem „Evropská unie“):
Legislativně technická úprava ustanovení zákona v návaznosti na úpravu terminologie předpisů Evropské unie.
K bodu 2 (§ 1 odst. 2 písm. a):
Legislativně technická úprava kompetenčního ustanovení vzhledem k tomu, že Fond poskytuje i dotace mimo režim zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a tak se pro nadbytečnost zrušuje stávající poznámka pod čarou č. 2.
K bodu 3 (§ 1 odst. 2 písm. i):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 3 vzhledem k přijetí nového předpisu Evropské unie - prováděcího nařízení Komise (EU) č. 282/2012 ze dne 28. března 2012, kterým se stanoví společná pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty.
K bodu 4 (§ 1 odst. 2 písm. j):
Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že odvod finančních dávek z výroby cukru a v odvětví mléka a mléčných výrobků je prováděn Fondem podle příslušných přímo aplikovatelných a bezprostředně účinných nařízení Evropské unie.
K bodu 5 (poznámka pod čarou č. 4):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 4 v návaznosti na nahrazení nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů).
K bodu 6 (§ 1 odst. 2 písm. k):
Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že tato další opatření jsou prováděna Fondem přímo podle § 2a zákona o zemědělství. Současně se pro nadbytečnost zrušuje stávající poznámka pod čarou č. 5.
K bodu 7 (§ 1 odst. 2 písm. l):
Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že tato další opatření jsou prováděna Fondem přímo podle § 2c zákona o zemědělství. Vzhledem k tomu že pro období 2007 – 2013 již není Program rozvoje venkova považován za strukturální podporu, kterou byl v letech 2004-2006, dochází k vypuštění nadbytečné části ustanovení písm. l). Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 6 až 8.
K bodu 8 (§ 1 odst. 2 písm. n), r) a u) a § 11 odst. 6), bodu 14 (§ 1 odst. 3), bodu 31 (§ 7 odst. 3), bodu 40 (§ 11d odst. 2) a bodu 54 (§ 12e odst. 2):
Návrhem se zjednodušuje právní úprava vypuštěním nadbytečných formulací. Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 28 a 40.
K bodu 9 (Poznámka pod čarou č. 9):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 9 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 800/1999 nařízením Komise (ES) č. 612/2009 ze dne 7. července 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty.
K bodu 10 (§ 1 odst. 2 písm. r):
Doplnění výčtu činností Fondu v oblasti výběru reprezentativních trhů v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů).
K bodu 11 (§ 1 odst. 2 písm. w):
Doplnění ustanovení písmene w) s ohledem na zřízení nového Evropského námořního a rybářského fondu pro nové programové období Evropské unie pro období 2014 - 2020. Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že tato další opatření jsou prováděna Fondem přímo podle § 2ca zákona o zemědělství.
K bodu 12 (Poznámka pod čarou č. 11):
Zpřesnění odkazu v poznámce pod čarou č. 11 v oblasti rozvoje venkova a Evropského rybářského fondu - nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, v platném znění.
K bodu 13 (§ 1 odst. 2 písm. x):
Navržený text nového ustanovení písmene x) rozšiřuje zákonnou působnost Fondu k provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů podle § 3a a násl. zákona o zemědělství v návaznosti na změnu v provozování evidence využití půdy s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství. Správcem údajů evidence využití půdy bude ministerstvo a provozovatelem evidence využití půdy bude Fond v návaznosti na skutečnost, že od 1.1.2014 bude Fond vedle stávajících dotací administrovat i národní dotace.
K bodu 15 (§ 2), bodu 39 (§ 11b a 11c), bodu 41 až 43 (§ 11d odst 5 až 7), bodu 44 (§ 11f a 11g) a bodu 56 (§ 13b odst. 1):
Návrhem se zjednodušuje právní úprava vypuštěním nadbytečných ustanovení, která již v současné době nejsou v souladu s příslušnými nařízeními Evropské unie nebo jsou s nimi duplicitní, zejména s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění. Vypouští se ustanovení § 11f ohledně produkčních kvót cukru. Produkční kvóty na cukr sice nadále zůstávají v platnosti (minimálně do 30.9.2015), avšak celý jejich systém včetně způsobu jejich rozdělování a přerozdělování je stanoven přímo použitelnými předpisy Evropské unie. Je plně v pravomoci orgánů Evropské unie rozhodovat o existenci nebo neexistenci produkčních kvót na cukr a o metodě, jak se kvóty případně přerozdělují mezi jednotlivými výrobci cukru v členských státech Evropské unie. Členský stát Evropské unie v tomto ohledu již žádné kompetence nemá, a proto je nezbytné zrušit současné ustanovení § 11f, jehož obsah koliduje s právem Evropské unie. Společná organizace trhu se škrobem skončila hospodářským rokem 2011/2012, tj. v červnu 2012, přičemž pro další období nejsou členským státům Evropské unie stanoveny žádné národní kvóty pro výrobu bramborového škrobu a pro další období s nimi není uvažováno. Vzhledem k tomu ustanovení týkající se výrobní kvóty bramborového škrobu pozbývá platnosti a aktuálnosti a je třeba ho vypustit. Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 26 a 27.
K bodům 16 až 19 (§ 4 odst. 1 a 2):
Změna v ustanovení § 4 odst. 1 souvisí s tím, že účetní závěrka sestavená k rozvahovému dni, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřená auditorem, je předkládána Fondem prostřednictvím ministerstva do vlády společně s výroční zprávou o činnosti Fondu. Změna v § 4 odst. 1 písm. c) souvisí se změnou v § 4 odst. 1 písm. b). Tak jako u výročních zpráv o činnosti Fondu je jejich součástí běžně čerpání finančních prostředků, tak i součástí dílčích zpráv o činnosti Fondu je běžně čerpání finančních prostředků. Z tohoto důvodu již není třeba k těmto dokumentům uvádět „a čerpání finančních prostředků“ a zbytečně tak prodlužovat jejich název. Úprava v § 4 odst. 2 zpřesňuje podle přímo použitelných nařízení Evropské unie (nařízení Komise ES č. 883/2006 a nařízení Komise ES č. 885/2006) postup při informování orgánů Evropské unie o činnosti Fondu.
K bodům 20 až 26 (§ 6a odst. 1 až 5):
Znění odst. 1 písm. a) a b) bylo upřesněno ve vazbě na § 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy jsou ministerstvem jako poskytovatelem dotací podle zákona č. 218/2000 Sb. Fondu na jeho žádost a ke konkrétnímu účelu použití poskytovány dotace (peněžní prostředky) podle § 44 odst. 2 písm. h) – prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, a podle § 44 odst. 2 písm. j) – ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu. Znění písmene h) bylo doplněno ve vazbě na připravovanou novelu zákona č. 218/2000 Sb., kdy byly doplněny jako finanční zdroj Fondu vedle úvěru na provádění činností podle § 1 odst. 2 i peněžní prostředky poskytnuté Ministerstvem financí. Následně byla v textu § 6a upravena možnost tyto prostředky Fondem využít a byly přečíslovány původní písmena a odstavce. Tyto úpravy jsou v souladu s ustanoveními čl. 32 a 33 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV a čl. 57 a 58 návrhu nařízení o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky.
K bodu 27 (Poznámka pod čarou č. 15):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 15 v návaznosti na nahrazení nařízení Rady (ES) č. 1663/1995, které stanovuje podrobná prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS)
č. 729/1970 s ohledem na postup účetní závěrky EAGGF Záruční sekce, nařízením Komise (ES) č. 885/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV.
K bodům 28 a 29 (§ 6c):
Navržená úprava ustanovení § 6c souvisí s tím, že správce kapitoly (ministerstvo) neoznamuje Fondu jednu částku, ale několik částek (veškeré dotace na Společnou zemědělskou politiku a dotace na činnost Fondu). V souladu s ustanovením § 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. byla zrušena poslední věta § 6c a doplněna věta první. Současně se pro nadbytečnost zrušuje stávající poznámka pod čarou č. 16.
K bodu 30 (Poznámka pod čarou č. 17):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 17 v návaznosti na nahrazení zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, zákoníkem práce (č. 262/2006 Sb.).
K bodu 32 (§ 7 odst. 7):
Stávající znění ustanovení odstavce 7 pochází z roku 2000. V té době před přistoupením České republiky k Evropské unii zastával Fond odlišnou funkci v oblasti zemědělské politiky, a to funkci samostatného regulátora trhu, kdy o jednotlivých regulačních a intervenčních zásazích rozhodovalo tzv. Prezidium Fondu jako vrcholný orgán Fondu. Návrhy do Prezidia předkládal ředitel Fondu. V této situaci byla činnost komoditních odborných výborů uvedená v odstavci 7 opodstatněná a funkční. Od přistoupení České republiky k Evropské unii plní Fond odlišnou roli v oblasti společné zemědělské politiky Evropské unie, a to roli platební agentury, která se řídí nařízeními Evropské unie. V této situaci je využití komoditních odborných výborů již nadbytečné.
K bodu 33 (§ 9 odst. 5):
Návrh úpravy textu odstavce 5 upřesňuje rozsah pravomocí a odpovědnosti zástupce ředitele Fondu v době, kdy dojde k ukončení funkce ředitele Fondu do doby, než je jmenován nový ředitel Fondu. Zástupce ředitele Fondu v tomto období vystupuje jako statutární orgán Fondu, řídí činnost Fondu a rozhoduje ve všech věcech, které nenáleží do působnosti dozorčí rady. Veškeré tyto pravomoci končí jmenováním nového ředitele Fondu.
K bodu 34 (§ 9a písm. b):
Legislativně technická změna tohoto ustanovení souvisí s tím, že lhůta, na kterou je v § 9a písm. b) odkazováno, byla v § 6c zrušena.
K bodu 35 (Poznámka pod čarou č. 21):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 21 v návaznosti na zrušení nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, nezbytná legislativně technická úprava citací návrhu nařízení Rady (ES) č. 1234/2007.
K bodu 36 (§ 11 odst. 5):
Úprava ustanovení odstavce 5 v § 11 upravuje způsob poskytování dotací Fondem při provádění programů podpory aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, v případě, že bude k této činnosti pověřen ministerstvem na základě § 2d zákona o zemědělství. V tomto případě bude Fond poskytovat finanční prostředky na národní dotace na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 159 a násl. správního řádu.
K bodu 37 (§ 11 odst. 7):
Smyslem textu nově navrhovaného odstavce 7 je snaha zjednodušit pro žadatele elektronický způsob podávání žádostí o dotace Fondu a činění dalších úkonů vůči Fondu (snížení počtu listinných podání). Podání budou žadateli činěna bez použití zaručeného elektronického podpisu prostřednictvím elektronického nástroje - Portálu farmáře (jedná se o společnou aplikaci ministerstva a Fondu s oddělenou odpovědností za jednotlivé části, přičemž uživatelé této aplikace mohou využívat obě části aplikace na základě jedné registrace), který umožňuje jednoznačnou identifikaci žadatele. Věcně obdobná úprava je již obsažena v daňovém řádu.
K bodu 38 (§ 11a):
Navrhovaná úprava odstavce 1 je reakcí na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 937/2012, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 a nařízení Komise (EU) č. 65/2011, konkrétně se nahrazují v čl. 80 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 a v čl. 5 odst. 2 nařízení Komise (EU) č. 65/2011, jejich první pododstavce, které nově upravují období, za které je příjemci dotace počítáno penále. S ohledem na skutečnost, že penále se nově počítá za období od platební lhůty (resp. po jejím uplynutí) pro příjemce dotace uvedené v rozhodnutí o vratce, která nesmí být stanovena na více než 60 dnů, do okamžiku vrácení nebo odečtení částky, stanovil Fond lhůtu od doručení rozhodnutí Fondu o vrácení dotace příjemci dotace. Výše uvedené se použije na rozhodnutí o vrácení dotace vydaná od 16. října 2012 (včetně). S ohledem na skutečnost, že platební lhůta pro vratku je stanovena Fondem ode dne doručení předmětného rozhodnutí, nikoli od právní moci rozhodnutí, vyloučil (a odůvodnil) Fond v rámci těchto rozhodnutí v případě podaných odvolání jejich odkladný účinek. V případě dotací poskytovaných pouze z národních zdrojů chybí právní úprava (odstavec 2). Navrhujeme lhůtu pro zahájení řízení 10 let od jejího vyplacení odpovídající § 11 odst. 6, kde je stanovena povinnost příjemce dotace uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace po dobu 10 let. V odstavci 3 byla v souladu s předpisy vypuštěna 60-ti denní lhůta pro vrácení dotace kryté zcela nebo z části prostředky z EU; pro dotace poskytované pouze z národních zdrojů je stanovena lhůta pro vrácení 60 dnů, tedy shodná, která vyplývá z předpisů EU pro dotace financované zcela či z části z rozpočtu EU a Fond ji uvádí to svých rozhodnutí; je tedy na místě použít shodnou úpravu. V ustanovení odstavce 4 je na místě omezit výši penále částkou dotace, kterou je povinen příjemce dotace Fondu vrátit, neboť jiná úprava by byla pro příjemce dotace likvidační a z praxe lze konstatovat, že by tyto případy mohly nastat. Fond ve vazbě na nemožnost zastavit běh penále ani neuzavírá splátkové kalendáře na dlužnou částku dotace; omezením penále na 100 % částky požadované vrácené dotace, pak může Fond uložit tuto částku penále k úhradě příjemci dotace rozhodnutím, což by jinak učinit v řadě případů nemohl, a následně od příjemce dotace dobrovolným splněním, popř. prostřednictvím soudního exekutora získat zpět uloženou částku penále. Pouze pro úplnost lze uvést, že daná úprava je v zákoně o Státním zemědělském intervenčním fondu zakotvena při shodném znění předpisů Evropské unie již od roku 2004. Stejný režim je upraven v zákoně o rozpočtových pravidlech. Daný postup plně odpovídá i čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/1995, v platném znění. Odstavec 5 - vymáhání částky nepřesahující 1.500,-Kč je neefektivní a nadměrně zatěžuje administrativní aparát Fondu, resp. vynaložené náklady na vymáhání částky nepřesahující 1.500,- Kč jsou zcela zjevně vyšší, než částka, která má být získána zpět. Stanovení této hranice vychází z kalkulace nákladů na materiál, na mzdy zaměstnanců Fondu, jejichž vynaložení je nutné pro řádné procesní uplatnění nároku vůči dlužníkovi (jedná se zejména o založení spisu, vyhotovení oznámení o zahájení řízení, vypořádání námitek dlužníka, vyhotovení rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit úrok a související náklady na vypravení a doručení písemností). Z podrobného rozpisu nákladů vyplývá, že přímé personální náklady na administraci rozhodnutí o povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou dotaci do fáze vydání prvoinstančního rozhodnutí činí nejméně 1.890,- Kč (6,45 h práce právníka a 1 hodina práce sekretářky) a přímé materielní náklady činí 144,- Kč (cca 40 stran A4 a náklady na poštovné 2x 42 Kč). Pokud se jedná o analogii již v právní úpravě použité, tak podle § 35 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, lze rovněž upustit od vymáhání pohledávky, jejíž jmenovitá hodnota včetně příslušenství nepřesahuje 1.000 Kč a dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit. U téhož dlužníka lze v průběhu jednoho kalendářního roku upustit od vymáhání takové pohledávky jen jednou, ledaže by součet jmenovitých hodnot takových pohledávek včetně příslušenství, od jejichž vymáhání již bylo nebo má být upuštěno, nepřesáhl 1.000 Kč. Ke stanovení této částky došlo již v roce 2000, tj. před více než 12 lety. Z hlediska efektivity vynakládání prostředků ze státního rozpočtu České republiky je tak na místě, aby byla stanovena hranice konkrétní finanční částkou a v případě, že této částky nebude dosaženo, tak aby bylo Fondu zákonem uloženo takovouto bagatelní částku nevymáhat (resp. nezahajovat ani správní řízení vedoucí ke stanovení povinnosti takovou částku uhradit). V případě dotací poskytovaných pouze z národních zdrojů je nutné doplnit právní úpravu o stanovení lhůty pro zahájení řízení, a to na 10 let od jejího vyplacení. To odpovídá § 11 odst. 6, kde je stanovena povinnost příjemce dotace uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace po dobu 10 let. Ustanovení je tak pouze rozšířeno o shodnou hranici i pro penále. Navíc je pro dotace poskytované pouze z národních zdrojů stanovena lhůta pro vrácení 60 dnů, tedy shodná jako ta, která vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie pro dotace financované zcela nebo z části z rozpočtu Evropské unie. Odstavec 6 - s ohledem na skutečnost, že v souladu s nařízením Rady (ES) č.1290/2005, musí Fond neoprávněně vyplacené finanční prostředky získat vlastními postupy zpětného získávání, včetně penále, které je účelově vázaným příjmem Evropské unie, není možné, aby penále nebylo příjemcům dotace ukládáno, a to ani v případě, že k poskytnutí dotace došlo chybným postupem Fondu. Penále má sankční charakter a je ukládáno v případě, když příjemce dotace nevrátí neoprávněně mu poskytnuté finanční prostředky (dotaci) ve lhůtě stanovené rozhodnutím Fondu. Původní text § 11a odst. 2 je neaplikovatelný pro nesoulad s předpisy Evropské unie. Ustanovení odstavce 7 plně vychází ze stávajícího znění odstavce 6 a je nezbytné z hlediska administrace operačního programu Rybářství, která je v oblasti toku finančních prostředků a způsobů administrace podle nařízení Komise (ES) č. 885/2006 od Programu rozvoje venkova odlišná; Fond v případě operačního programu Rybářství funguje jako zprostředkující orgán pro ministerstvo a proto u tohoto operačního programu jako u jiných strukturálních fondů vymáhá porušení rozpočtové kázně finanční úřad.
V odstavci 8 se jedná o upřesnění textu zákona, aby bylo zcela zřejmé, že Fond má postavení orgánu veřejné moci nejen při rozhodování o poskytování dotací, ale i v rámci rozhodování o vrácení dotací a penále. Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 23 a 24. S ohledem na počet změn ve stávajícím ustanovení § 11a byla zvolena legislativní úprava – návrhem nového znění ustanovení § 11a při částečném využití některých stávajících ustanovení.
K bodu 45 (§ 11h odst. 3):
Text odstavce 3 je nadbytečný, protože v § 9a písm. a) je právně zakotvena působnost ministerstva rozhodovat o veškerých odvoláních podaných proti rozhodnutím Fondu.
K bodu 47 (§ 11h odst. 4):
Výše uvedenou úpravu navrhujeme s cílem sjednocení s právní úpravou podle § 11a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.
K bodu 48 (§ 12a odst. 1):
V rámci administrace projektových opatření Plánu rozvoje venkova Fond uzavírá s příjemci dotace dohody, jejichž obsah vyplývá z Pravidel Plánu rozvoje venkova, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace v rámci Plánu rozvoje venkova v České republice a která jsou vydávána na základě nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, na základě nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 a na základě Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. Navrhovaná úprava má pouze upřesnit, že Fond je oprávněn provádět kontrolu plnění povinností a podmínek vyplývajících nejen z rozhodnutí a smluv, ale i z uzavřených dohod.
K bodům 49 a 50 (§ 12a odst. 2 až 4):
V návaznosti na přijetí nového kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.), který s účinností od 1.1.2014 plně nahrazuje dosavadní zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, je nutné upravit normativní odkazy na nový zákon. Současně se pro nadbytečnost zrušuje stávající poznámka pod čarou č. 32.
K bodu 51 (Poznámka pod čarou č. 34):
Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 34 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 1782/2003.
K bodu 52 (§ 12a odst. 7 až 9):
V návaznosti na přijetí nového kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.), který s účinností od 1.1.2014 plně nahrazuje dosavadní zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, je nutné v odstavci 7 doplnit právní úpravu služebního průkazu pro kontrolory Fondu. Na tomto zaměstnaneckém průkazu Fondu bude vyznačeno, že se jedná o kontrolního pracovníka Fondu. Fond odebírá vzorky pro účely posouzení podmínek pro poskytnutí celé řady podpor a náhrad – jakékoli intervenční nákupy obilí, cukru, sušeného mléka, másla (kontroly skladování), ovoce a zelenina (v rámci integrované produkce) atd. Povinnost odebrání vzorků pro posouzení jakosti vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie. Náklady Fondu by byly bez takového omezení obecné úpravy kontrolního řádu velmi značné, proto se navrhuje zakotvení této výjimky v novém ustanovení odstavce 8. Pokud jde o návrh nového ustanovení odstavce 9, je kontrola na místě prostřednictvím dálkového průzkumu Země podle čl. 35 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, jednou z forem kontroly zemědělských dotací, rovnocennou fyzické kontrole na místě. Vychází jak z citovaného nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 tak i z přísných pravidel Evropské unie, dle dokumentu Společné technické specifikace pro kontrolu zemědělských dotací pomocí dálkového průzkumu Země, platného pro daný rok a vydaného Evropskou Komisí (Joint Research Centre, Institute for the Protection and Security of the Citizen). Kontrola prostřednictvím dálkového průzkumu Země probíhá nad časovou řadou aktuálních družicových snímků pořízených v období od března do června (příp. července) příslušného roku – fotointerpretací družicových nebo leteckých snímků a je případně doplněna ověřením stavu pozemku v terénu při tzv. rychlých polních návštěvách, jež jsou její nedílnou součástí a jejichž výlučným účelem je přispět k jednoznačné interpretaci nálezů zjištěných prostřednictvím družicových a leteckých snímků. Výstupem kontroly dálkovým průzkumem Země je v souladu s čl. 32 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, zpráva o kontrole.
K bodu 53 (Poznámky pod čarou č. 36 a 37):
Aktualizace textů poznámek pod čarou č. 36 a 37 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.
K bodu 55 (§ 13a):
Stávající ustanovení § 13a již není v souladu s usnesením vlády ze dne 20. dubna 2009 č. 450, na jehož základě byla schválena Koncepce budoucí právní úpravy, která povede ke sjednocení právní úpravy postupů při výkonu jednotlivých správních agend s minimem odchylek a výjimek. Usnesení vlády ukládá členům vlády mimo jiné „při novelizacích právních předpisů provádět průběžné odstraňování nadbytečných odchylek od správního řádu“. Z koncepce vyplývá, že odchylkami od správního řádu se rozumí také například ustanovení zvláštních zákonů, která obecně odkazují na použití správního řádu, není-li ve zvláštním zákoně stanoveno jinak. Z tohoto důvodu je navrhováno zrušit toto ustanovení.
K čl. V:
Navržené ustanovení s ohledem na právní jistotu žadatelů umožní dokončení stávajících zahájených a neskončených řízení podle dosavadní právní úpravy.
K části třetí
V návaznosti na přijetí a nabytí účinnosti nových přímo použitelných a bezprostředně aplikovatelných nařízení Evropské unie, která se týkají změn Společné zemědělské politiky Evropské unie pro období let 2014 až 2020, se navrhuje nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2014.
V Praze dne 29. května 2013
předseda vlády v zastoupení 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel S c h w a r z e n b e r g, v. r.
ministr zemědělství Ing. Petr B e n d l, v. r.