Důvodová zpráva k Novela z. o zemědělství - EU

Pojem strukturální fondy reflektoval původní dotační programy v gesci ministerstvaa nyní je neaktuální. Aktuálně implementovaný Program rozvoje venkova, jehož gestoremje ministerstvo, nepatří mezi strukturální fondy. Stávající pojem byl proto nahrazen pojmem obecným.

Legislativně technická úprava ustanovení zákona v návaznosti na úpravu terminologie označování předpisů Evropské unie.

Návrh zpřesňuje definici přímých podpor podle návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci Společné zemědělské politiky.

Původní znění zahrnovalo jen vybrané oblasti podpor bez logického rámce.I v souvislosti s budoucím programovým obdobím bylo znění přeformulováno výstižnějším způsobem postihujícím komplexně oblast poskytovaných podpor. Demonstrativní výčetza taxativní nelze zaměnit, protože definitivně o tom bude rozhodovat Evropský parlamenta Rada při schvalování nového návrhu nařízení Evropské unie o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

Pojem strukturální fondy reflektoval původní dotační programy v gesci ministerstvaa nyní je neaktuální. Aktuálně implementovaný Program rozvoje venkova, jehož gestoremje ministerstvo, nepatří mezi strukturální fondy. Stávající pojem byl proto nahrazen pojmem obecným.

Zjednodušení a zpřehlednění právní úpravy, která stanoví poskytovatele dotací v oblasti programu rozvoje venkova, a s tím související legislativně technické přesunutí legislativní zkratky pro ministerstvo.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 7 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 1260/1999 nařízením Komise (ES) č. 1290/2005.

Vzhledem ke změně názvu evropského fondu pro nové programové období 2014 – 2020 podle návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořníma rybářském fondu, ze kterého bude poskytována podpora rybářství v České republice,je nutné v § 2ca doplnit „Evropský námořní a rybářský fond“ a zároveň zachovat v textu „Evropský rybářský fond“ tak, aby bylo možné proplácet již realizované projekty žadatelů v dobíhajícím programovacím období 2007 – 2013.

Úprava odstavce 3 umožní připravit podporu nákupu zemědělské půdy, přičemž rozhodnutí, zda bude tak jako doposud podporován pouze nákup půdy, která neníve vlastnictví státu je ponecháno vždy na ministerstvu respektive na rozhodnutí vlády (§ 2da odst. 6 zákona o zemědělství).

Pro nadbytečnost se zrušuje poznámka pod čarou č. 11, včetně odkazu na ní.

Původní znění neupřesňovalo, o jaký stupeň zpracování se může jednat, a v nesouladu např. se živnostenským zákonem umožňovalo pouze z titulu evidence zemědělského podnikatele podnikat v řadě odvětví spadajících pod živnostenský zákon (např. výroba nábytku z vlastního dříví). Proto bylo upřesněno, že se může jednat pouze o zemědělské produkty definované v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie.

Pro účely zpřesnění definice zemědělské výroby byl doplněn odkaz na předpis Evropské unie. Definice zemědělské výroby bude pouze pro určení, kdo může podnikat jako zemědělský podnikatel podle zákona o zemědělství. Zemědělský podnikatel nebude muset uvádět konkrétní zemědělskou činnost v žádosti o zápis a rovněž se nebude uvádětna vydaném osvědčení.

Dochází k legislativně technickému zpřesnění stávajícího obecného odkazu v poznámce pod čarou č. 13, která se současně pro nadbytečnost zrušuje, přímo na normativní odkaz na Smlouvu o Evropské unii.

Navrhuje se zrušení místní příslušnosti. Napříště se bude moci zemědělský podnikatel zaevidovat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností na území České republiky bez ohledu na to, jedná-li se o fyzickou osobu, právnickou osobu, zahraniční fyzickou nebo zahraniční právnickou osobu. Tím dojde k výraznému usnadnění jak vstupudo podnikání, tak i k usnadnění možnosti rozšířit nebo změnit osvědčení; zemědělský podnikatel již nebude vázán na jediný místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa bydliště, sídla apod.(§ 2f odst. 2).

Dále se náležitosti žádosti, kterou podává fyzická osoba, upravují v souladu s ustanovením § 37 odst. 2 správního řádu s tím, že jsou doplněny, popř. zůstávají, údaje nad rámec správního řádu. Doplňuje se číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu jako jednoho z možných identifikátorů pro účely identifikace fyzické osoby (viz § 18 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů)(§ 2f odst. 3).

Náležitosti žádosti, kterou podává právnická osoba, se upravují rovněž v souladu s ustanovením § 37 odst. 2 správního řádu s tím, že jsou doplněny, popř. zůstávají, údajenad rámec správního řádu. V žádosti se bude uvádět osoba nebo osoby, kterou jsou členem statutárního orgánu, bez ohledu na jeho státní občanství (§ 2f odst. 4).

V souvislosti s účinností zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, byl vložen text, který opravňuje žadatele neuvádět své osobní údaje, kromě čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu nebo identifikačního čísla v případě, že je veden v základních registrech.

Náležitosti osvědčení o zápisu fyzické osoby do evidence zemědělského podnikatele byly dány do souladu s požadovanými údaji ze žádosti, nebo získanými údaji ze základních registrů. Byly vypuštěny nadbytečné údaje týkající se místa narození a rodného příjmeníu fyzické osoby. U zahraniční fyzické osoby byla upravena terminologie a byly doplněny údaje týkající se zřizované organizační složky tak, aby odpovídaly údajům získanýmze žádosti. Byl vypuštěn údaj týkající se prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkajícíse zemědělské výroby a údaje o zaměření zemědělské výroby z důvodu nadbytečnosti v osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele (§ 2fa odst. 1).

Náležitosti osvědčení o zápisu právnické osoby do evidence zemědělského podnikatele byly upraveny terminologicky a u identifikačního čísla byla doplněna možnost, že žadatel jako právnická osoba nemusí mít před zápisem do evidence zemědělského podnikatele přiděleno identifikační číslo. U vedoucího organizační složky pak byl doplněn odkazna údaje, které uvádí fyzická osoba. I zde byl vypuštěn údaj o zaměření zemědělské výroby (§ 2fa odst. 2).

Byla zrušena povinnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností vyrozumět příslušné orgány o vydání osvědčení (§ 2fa odst. 3), což přinese obecním úřadům obcí s rozšířenou působností úsporu finančních nákladů. Orgány vyjmenované pod původními písmeny b) až e), jako orgány veřejné moci, by měly využívat systém základních registrů.

V § 2fa odst. 5 byla, v souvislosti s účinností zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, upravena terminologie tak, aby odpovídala příslušným právním předpisům. První věta byla upravena s ohledem na zrušení místní příslušnosti. Dále bylo ustanovení upraveno tak, aby povinnost hlásit změny, které lze získat z příslušných registrů a informačních systémů, nemusel podnikatel cizinec. Ze základních registrů se budou získávat změny referenčních údajů; v případě ostatních agendových informačních systémů  se budou získávat nereferenční a historické údaje.

Nově se bude změnové osvědčení vydávat zemědělskému podnikateli na základě jeho vyžádání, což přinese úsporu finančních nákladů jednotlivým obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.

V souvislosti s institutem přerušení provozování zemědělské výroby byl doplněn institut navazující a to institut pokračování v provozování zemědělské výroby (§ 2fa odst. 6).

Na základě požadavku veřejnosti byl veřejný seznam evidence zemědělského podnikatele rozšířen o údaj týkající se data zápisu do evidence zemědělského podnikatele jak u fyzické osoby, tak i právnické osoby a s ohledem na předchozí úpravy byl vypuštěn údaj zaměření zemědělské výroby.

V souvislosti s výpisem z neveřejné části evidence zemědělského podnikatele bylo upřesněno, že se jedná o výpis s údaji o osobě evidované v evidenci zemědělského podnikatele, který lze vydat i zmocněnci této osoby. Dále bylo doplněno, že výpis z neveřejné části lze vydat soudům a dalším orgánům podle zvláštních právních předpisů (§ 2fb odst. 2).

Vzhledem k praxi týkající se přerušení provozování zemědělské výroby,kdy zemědělský podnikatel si přerušil činnost na dobu přesahující 24 měsíců, která zakládá oprávnění obecního úřadu obce s rozšířenou působností vyřadit takového zemědělského podnikatele z evidence, bylo upřesněno, že zemědělský podnikatel musí oznámit přerušení, jinak bude po 24 měsících vyřazen (§ 2g odst. 1 písm. a).

Ustanovení § 2g odst. 4 ukládá povinnost vyrozumět o vyřazení zemědělského podnikatele orgány uvedené v odst. 2fa odst. 3. Orgány veřejné moci by měly využívat základní registry, a proto se toto ustanovení vypouští jako nadbytečné.

V návaznosti na zrušení místní příslušnosti bylo nezbytné stanovit místní příslušnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, pokud jde o řízení o správních deliktecha o další řízení zahajovaná z moci úřední evidence zemědělského podnikatele.

V souvislosti se změnou v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství, kdy evidence využití půdy podle uživatelských vztahů bude provozovat Fond a správcem bude ministerstvo, je nutné upravit kompetenci těchto institucí, a to nahrazením ministerstva Fondem.

Zrušuje se podmínka žádosti o poskytnutí dotace spočívající v uvádění údajůo předmětu činnosti nebo předmětu podnikání žadatele, protože značná část dotačních prostředků Evropské unie v oblasti Společné zemědělské politiky nevyžaduje jako podmínku pro poskytnutí dotace podnikání žadatele.

Toto ustanovení bylo upraveno v souladu s požadavky příslušných nařízení Evropské unie, které toto omezení neumožňují. Pokud jde o národní dotace, bude tato podmínka součástí podmínek jednotlivých dotačních opatření.

Smyslem textu nově navrhovaného odstavce 3 je snaha zjednodušit pro žadatele elektronický způsob podávání žádostí o dotace Fondu a činění dalších úkonů vůči příslušnému orgánu poskytujícímu dotace (snížení počtu listinných podání).

Návrhem dochází k úpravě ustanovení § 3 odst. 5, § 3a odst. 3 a 6 vzhledem k tomu, že se stávající definice zemědělských kultur obsažené v ustanovení § 3i navrhují přesunoutdo prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charaktera zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu.

S ohledem na legislativní zkratku evidence využití půdy uvedené v ustanovení § 2i odst. 5 se zpřesňuje znění ustanovení § 3 odst. 6.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 20 v návaznosti na nahrazení vyhláškyč. 134/2001 Sb. vyhláškou č. 136/2004 Sb.

Stávající úprava byla upravena v souladu s obecnými předpisy Evropské unie, zaručujícími volný pohyb osob na území Evropské unie.

Legislativně technická úprava vnitřní vazby v ustanovení § 3 v důsledku v něm provedených změn (vložení nového odstavce 3).

Legislativně technická úprava vazby na ustanovení § 3 v důsledku v něm provedených změn.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 27 v návaznosti na změny provedenéve vodním zákoně (zákon č. 254/2001 Sb.).

Vymezuje se působnost ministerstva a Fondu ve vztahu k informačnímu systému evidence využití půdy podle uživatelských vztahů v návaznosti na realizované organizační změny v resortu ministerstva od 1.1.2013. V této souvislosti se zpřesňuje vymezení jednotlivých stávajících částí evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, která se dělí na evidenci půdy, evidenci krajinných prvků a další evidenci - evidenci hospodářství.

Ministerstvo bude správcem informačního systému veřejné správy - evidence využití půdy podle uživatelských vztahů podle § 2 písm. c) zákona č. 365/2000 Sb. jako veřejný subjekt, který podle zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá. Fond bude provozovatelem systému veřejné správy podle § 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb. jako veřejný subjekt, provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje.

Podle nařízení Komise č. 1122/2009 mají členské státy povinnost každoročně zhodnotit kvalitu systému identifikace zemědělských pozemků. Součástí je test kvality software a test kvality evidence využití půdy. Obě tyto činnosti jsou v souladu s povinnostmi správce informačního systému podle zákona č. 365/2000, o informačních systémech veřejné správy(§ 5a odst. 1). Pro ministerstvo, které nese celkovou odpovědnost za správné fungování integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS), je nezávislá kontrola kvality tohoto systému nezbytná. Kromě povinných testů kvality pro Evropskou komisi se jednáo průběžnou kontrolu výkonného článku provozovatele systému, prostřednictvímtzv. supervizí (vizuální kontrola zákresů evidence využití půdy).

S ohledem na změnu v ustanovení odstavce 4 je nutné zpřesnit a přesunout legislativní zkratku „uživatel“ do odstavce 3 a doplňuje se odkaz na čl. 2 odst. 27 nařízení Komiseč. 1122/2009 – referenční pozemek.

Upřesnění pojmů půdní blok a díl půdního bloku, včetně upřesnění podmínek,za kterých je krajinný prvek součástí výměry půdního bloku, popř. dílu půdního bloku,a to z důvodu zamezení dosavadní nejednotné interpretace těchto ustanovení.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 29 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.

Návrhem dochází k úpravě ustanovení § 3a odst. 4 vzhledem k tomu, že se stávající způsoby dělení půdního bloku na díly půdního bloku navrhují přesunout do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charaktera zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu. Současněse zrušují nadbytečné poznámky pod čarou č. 31 až 36.

Návrhem dochází k úpravě ustanovení § 3a odst. 5 vzhledem k tomu, že se stávající definice zemědělských kultur obsažené v ustanovení § 3i navrhují přesunoutdo prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charaktera zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu.

Upřesnění okruhu údajů evidovaných u krajinných prvků je reakcí na požadavky aplikační praxe. Požadavky na některé další údaje se navrhují řešit formou prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charaktera zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu. Požadavek prokázání právního důvodu se navrhuje systémově přesunout přímo do návrhu ustanovení§ 3p odst. 4 písm. e).

V ustanovení písmene a) se sjednocuje v souladu s evidencí zemědělského podnikatele právní úprava zveřejňování identifikačních údajů o uživateli půdního bloku nebo jeho dílu.

V ustanovení písmene e) se zpřesňuje odkaz na zvláštní právní předpis s ohledemna zrušení poznámky pod čarou č. 32 v ustanovení § 3a odst. 4.⁠‌​​‌​‌​‌‌​​​​‌​​⁠

Dále se navrhuje doplnit nové písmeno l) v souvislosti se zavedením povinnostipro Fond zveřejňovat v elektronické podobě ohlášení změny z důvodu zajištění transparentnosti aktualizace evidence půdy v ustanovení § 3g odst. 2.

Zrušují se ustanovení, která jsou v současné době již neaplikovatelná vzhledem k tomu, že sloužila pouze v období prvního půl roku při zavedení evidence půdy podle uživatelských vztahů v roce 2003. Po uplynutí tohoto období se již aplikuje pouze ustanovení § 3g, které řeší aktualizace evidence půdy.

V souvislosti se změnou v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství, kdy evidence využití půdy podle uživatelských vztahů bude provozovat Fond a správcem bude ministerstvo, je nutné upravit kompetenci těchto institucí, a to nahrazením ministerstva Fondem.

Současně se v této souvislosti provedla celková revize ustanovení § 3g, reagujícína požadavky aplikační praxe při plném zachování stávajících principů a postupů a z důvodu větší přehlednosti je uváděna v plném znění ustanovení § 3g.

Dále se zpřesňují a zjednodušují postupy při aktualizaci údajů vedených v evidenci půdy, a to z důvodu snížení byrokratické zátěže uživatelů zemědělské půdy, zvýšení efektivnosti stávajících procesů při aktualizaci evidence půdy, zamezení nejednotné interpretace některých ustavení zákona a snížení nároků na veřejné rozpočty (na administraci činností souvisejících s vedením a aktualizací evidence využití půdy a s rozvojem softwarových aplikací).

V ustanovení § 3g se zejména:

Při aktualizaci evidence půdy podle odstavců 1 až 13 se postupuje podle části čtvrté správního řádu.

Rozhodování o námitce podle odstavce 6 v rámci aktualizace evidence půdyje na jedné straně samostatným řízením (posuzují se právní důvody užívání), na druhé straně výsledek tohoto posouzení je zcela zásadní pro následné řízení o dotaci, kde ministerstvo je odvolacím orgánem proti rozhodnutí Fondu. Jednou ze základních a obligatorních podmínek pro poskytnutí dotace je, aby uživatel byl zapsán v evidenci půdy k půdním blokům (popř. jejich dílům), na které žádá dotaci. Právní důvody se však již v tomto řízení neposuzují. Ministerstvo, jakožto odvolací orgán v řízení o dotacích, proto musí mít možnost nápravy (revize) vadných oznámení nebo rozhodnutí Fondu (dříve ministerstvo) vydanýchv řízení o aktualizaci evidence půdy. Stávající procesní úprava je z hlediska soudního přezkumu ve správním soudnictví považována za dostatečnou (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 7 A 15/2010 ze dne 30. 1. 2013).

V novém znění odstavce 8 z důvodu zejména ochrany vlastnických práv, je třeba explicitně vyjádřit povinnost Fondu přezkoumat z moci úřední právní důvody užívání stávajícího uživatele za situace, kdy tyto pochybnosti vznáší přímo vlastník pozemku. Slovo „požádá-li“ se nahrazuje slovy “na základě podnětu“. Jedná se o jiný případ, než jak je presumováno v odstavcích 1 až 7 (spor 2 uživatelů); zde vlastník pozemku nemá zájem na zaevidování svého jména jako uživatele, pouze zpochybňuje právní důvod užívání ze strany stávajícího uživatele. Jedná se v praxi zejména o případy nových vlastníků, kteří neznají závazky původního vlastníka pozemku, resp. do těchto závazků vstoupili - viz § 680 odst. 2 občanského zákoníku.

Nastavení právních účinků v odstavcích 8 a 11 je takto navrhováno z důvodu jejich vazby na následné řízení o dotaci, kde jednou z podmínek je, aby žadatel o dotaci byl ke dni podání žádosti o dotaci a dále po určitou rozhodnou dobu v evidenci půdy. Rozhodné datum pro podání žádosti o dotaci je zpravidla 15. května kalendářního roku. Za situace, kdyby řízení o aktualizaci evidence půdy nebylo skončeno k tomuto datu, respektive k datu podání žádosti, žadatel by nesplnil jednu z obligatorních podmínek a dotaci by nezískal. Z tohoto důvodu je nezbytné nastavit účinky aktualizace tak, aby budoucí žadatel o dotaci nebyl poškozen. Pozdější účinky aktualizace (než předvídá zákon), mohou nastat jen tehdy, kdyby platný právní důvod měl pozdější účinky (např. nájemní smlouva měla odloženou účinnost).

Ustanovení odstavce 12 má zajistit možnost odstranit administrativní pochybení v případech, kdy není sporu mezi dotčenými uživateli o právních důvodech užívání.Jde o tzv. nekolizní aktualizaci evidence půdy se souhlasem obou dotčených uživatelů(např. převod z otce na syna apod.), kdy může dojít k administrativnímu pochybení při souhlasném převodu půdních bloků, které jsou zařazeny v evidenci na jméno dosavadního uživatele a jejich převod by pro něj zpravidla znamenal citelnou sankci v podobě vrácení dotace i za předcházející období. Jedná se o případy čistě administrativních pochybení, nikoliv faktické ztráty právních důvodů užívání, což se z hlediska následků u této kategorie převodů jeví jako nepřiměřené tvrdé.

Pokud jde o odstavec 13, je u dotací, u kterých se poskytnutí dotace vztahujena zemědělskou půdu, nutné, aby žadatel měl v evidenci vedenou veškeroujím obhospodařovanou výměru zemědělské půdy z důvodu kontroly splnění podmínek cross-compliance (lze předpokládat, že stávající čl. 55 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 bude transponován do prováděcího nařízení k přímým platbám) a je v souladu s nařízením Komise (ES) č. 65/2011.

Zpřesňují se formulace v nadpisu a v ustanovení o ověřování údajů ortofotomapa rozšiřuje se působnost ověřování i na evidenci krajinných prvků, dále dochází k legislativně technické úpravě vazby na ustanovení § 3g v důsledku v něm provedených změn a současněse s ohledem na změnu v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů doplňuje působnost Fondu.

V navrhovaném znění ustanovení § 3i se stávající definice druhů zemědělských kultur přesouvají do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu. Současně v návrhu nařízení vlády dojde k jejich zpřesnění a uvedení do souladu s příslušnými nařízeními Evropské unie – zejména s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpořepro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

Změna pojmu „travní porost“ na „trvalý travní porost“ v souvislosti s připravovanou změnou Společné zemědělské politiky a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci Společné zemědělské politiky. Dále se upřesňují podmínky pro zajištění trvalého travního porostu a pro zajištění sklizení plodiny na půdním bloku, popř. dílu půdního bloku, z důvodu zamezení dosavadní nejednotné interpretace tohoto ustanovení.

Podle čl. 31 odst. 3 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, se nejedná o obnovu trvalého porostu ve smyslu § 3j zákona o zemědělství (ve výše uvedeném článku se jedná o zachování poměru trvalých travních porostů na individuálnínebo národní úrovni). Ve stávající unijní úpravě jde o čl. 34 nařízení Komise (ES)č. 1122/2009.

Dochází k legislativně technické úpravě vazby na ustanovení § 3g v důsledku v něm provedených změn a současně se s ohledem na změnu v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů upravuje působnost Fondu.

Legislativně technické změny související se zpřesněním ustanovení § 3j a úprava související s tím, že stávající definice zemědělských kultur obsažené v ustanovení § 3ise navrhují přesunout do prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charakter a zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu.

V § 3k je definována liberační podmínka, která umožňuje v důsledku realizovaných pozemkových úprav změnit kulturu travní porost na ornou půdu, aniž by žadatel (zemědělec) byl sankcionován z titulu porušení podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Pozemkové úpravy mají za důsledek zánik nájemních vztahů, nastolují nové hranice užívání, avšak na druhé straně posuzování změny kultury z travního porostu  na ornou půdu se doposud v řízení o poskytnutí dotace provádí bez ohledu na to, co bylo příčinou změny.

Zákaz rozorání travního porostu v mnoha případech blokuje realizaci pozemkových úprav, neboť  se dotčené subjekty  z důvodů zamezení ztráty dotací  brání změně v užívání tak,aby nedošlo k faktickému rozorání travních porostů, aby nová situace rozdělení pozemků v příslušném katastrálním území vedla k tomu, že orná půda bude na místě původních travních porostů. Stávající podoba pozemků s travními porosty je tak konzervována a blokuje efektivní řešení konsolidace vlastnických a uživatelských vztahů.

V navrhovaném znění ustanovení § 3l se stávající definice druhů objektů přesouvajído prováděcího právního předpisu – nařízení vlády. Důvodem je jejich technický charaktera zejména možnost operativněji reagovat na časté změny požadavků obsažených v přímo použitelných nařízeních Evropské unie, která je větší u prováděcího předpisu.

Formulační zpřesnění ustanovení § 3m doplněním přesného názvu evidence krajinných prvků.

V souvislosti se změnou v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů s ohledem na sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství,kdy evidence využití půdy podle uživatelských vztahů bude provozovat Fond a správcem bude ministerstvo, je nutné upravit kompetenci těchto institucí, a to nahrazením ministerstva Fondem.

Dále se doplňuje povinnost vydat chovateli potvrzení při zaevidování umístění objektu, a to s ohledem na požadavky vznesené jednotlivými chovateli, a legislativně technicky se upravuje vazba na ustanovení § 3g v důsledku v něm provedených změn.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 47.

Zpřesnění a doplnění stávající evidence krajinných prvků a způsobů její aktualizacena základě zkušeností aplikační praxe. Navrhované řešení vychází ze stávající právní úpravy§ 3p a obsahuje postupy obsažené v obdobné evidenční úpravě – evidence půdy s cílem maximálně sjednotit procesní postupy pro uživatele v obdobných situacích. Úprava ustanovení § 3p tak rozšiřuje právní úpravu o:

a to z důvodu sjednocení postupu při aktualizaci evidence krajinných prvků s postupempři aktualizaci evidence půdy.

Ustanovení odstavce 8 má zajistit možnost odstranit administrativní pochybení v případech, kdy není sporu mezi dotčenými uživateli o právních důvodech užívání. Jde o tzv. nekolizní aktualizaci evidence půdy se souhlasem obou dotčených uživatelů (např. převodz otce na syna apod.), kdy může dojít k administrativnímu pochybení při souhlasném převodu půdních bloků, které jsou zařazeny v evidenci na jméno dosavadního uživatele a jejich převod by pro něj zpravidla znamenal citelnou sankci v podobě vrácení dotace i za předcházející období. Jedná se o případy čistě administrativních pochybení, nikoliv faktické ztráty právních důvodů užívání, což se z hlediska následků u této kategorie převodů jeví jako nepřiměřené tvrdé.

Na základě návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, je nutné v České republice od roku 2014 zavést nový institut platebních nároků v systému přímých plateb.

Platební nárok podle čl. 21 návrhu nařízení Evropské unie je přiznáván zemědělcům, pokud požádají o přiznání platebního nároku v režimu základní platby do 15. května 2014a splňují podmínky způsobilosti. S platebním nárokem jsou spojena určitá práva a povinnosti, a proto rozhodování o něm je nutné řešit ve správním řízení a na základě žádosti žadatele podávané v prvním roce spolu s žádostí o základní platbu.

V současné době nejsou k dispozici prováděcí nařízení k návrhu nařízení Evropské unie k platebním nárokům, nicméně lze předpokládat, že se definice evidence platebních nároků nebude výrazně lišit od současné definice podle současně platného čl. 7 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009. Podle tohoto článku evidence platebních nároků je elektronický rejstřík na úrovni členského státu, který zejména u křížových kontrol podle čl. 28 tohoto nařízení zaručuje efektivní sledování platebních nároků, především pokud jde o tyto prvky:

Platební nárok je stanovován s přesností na tři desetinná místa a zaokrouhlenna dvě desetinná místa.

Informace o platebních nárocích obdrží žadatelé na základě výpisu z evidence platebních nároků vedené Fondem, který je rovněž pověřen spravováním národní rezervy. Výpis z registru je součástí žádosti o platbu a je žadateli předložen formou předtisku.

Platební nároky může uplatnit pouze ten žadatel, na kterého jsou v registru platebních nároků vedeny a na kterého je v evidenci půdy vedena zemědělská půda o výměře odpovídající příslušnému počtu oprávněných hektarů.

Aktivace platebních nároků zakládá právo na získání základní platby v případě,že budou dodrženy všechny další podmínky výplaty.

Aktivace je prováděna podáním jednotné žádosti o přímé platby, a to na základě deklarace oprávněných hektarů, tedy jakékoli zemědělské plochy podniku, která je využívaná k zemědělské činnosti nebo převážně zemědělské činnosti v případě, že je pozemek využíván i k nezemědělským aktivitám. V případě členských států v režimu jednotné platby na plochu bude nově způsobilá také zemědělská půda, která k 30. 6. 2003 nebyla v dobrém zemědělském stavu a  je zemědělsky využívána. Na konkrétní výměru zemědělské půdy není vázáno ani budoucí uplatňování platebních nároků. V zásadě je tak možné uplatňovat platební nárok v průběhu různých let na různé zemědělské pozemky.

Převod platebních nároků je s výjimkou dědictví omezen pouze na jeden členský stát nebo jeho regiony.

Převody mohou být realizovány formou prodeje s půdou nebo bez půdy, pronájmem s půdou nebo dědictvím. Důležité je, že platební nárok není a lze předpokládat, že ani nebude vázán na konkrétní zemědělskou parcelu, proto i v případě převodu nemusí a nebude muset být doprovázen půdou, na základě které byl žadateli v okamžiku přerozdělování alokován.

Prodej platebních nároků nemusí být nutně doprovázen prodejem půdy.

Pronájem zemědělské půdy byl na rozdíl od prodeje platebních nároků v režimu jednotné platby na plochu na půdu vázán. Zemědělská půda musela být pronajata stejné osobě, a to po celou dobu trvání pronájmu platebních nároků nebo déle. V případě pronájmu je odpovědnému orgánu hlášeno datum jeho zahájení i ukončení. K těmto datům jsou v rámci registru obvykle převáděny také platební nároky. Poté, co byl převod platebních nároků realizován, vydává odpovědný orgán potvrzení o realizaci převodu oběma stranám.

Návrh nařízení Evropské unie umožňuje v současné době použít vnitrostátní rezervuk přiznání platebních nároků:

V rámci systému jednotné platby na plochu existuje možnost přiznat platební nároky z vnitrostátní rezervy zemědělcům, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci. Zvláštní situacíje v tomto ohledu rozuměn převod pronajaté půdy (alokace platebních nároků na půdu, která byla za symbolickou cenu nebo dědictvím převedena v rámci podniku nebo jeho části, pronajatého během referenčního období třetí osobě), investice do odvětví začleněnýchdo režimu jednotné platby na plochu a pronájem a koupě pronajaté půdy (alokace platebních nároků žadatelům, kteří nabyli zemědělskou půdu, která byla v době referenčního období předmětem pronájmu, a kteří zahajují nebo rozšiřují svou zemědělskou činnost v prvním roce po skončení pronájmu).

Budoucí právní úprava v České republice by měla reflektovat způsob stanovení hodnoty platebních nároků včetně jeho zasazení do časového rámce a umožňovala tak plně využít všech možností cílených na lepší využití budoucích nástrojů Společné zemědělské politiky Evropské unie ve vztahu k problematice platebních nároků.

Výše národní rezervy má přímou vazbu na stanovení hodnoty platebních nároků realizované v průběhu let 2005-2006 v členských státech uplatňujících tento režim platebve dvou fázích. Nejprve v návaznosti na údaje z ohlášení (v tomto případě je míněno údaje z žádostí) byla stanovena předběžná hodnota platebního nároku a následně, poté co byly známy výsledky kontrol, byla stanovena konečná hodnota platebních nároků, a to nejpozději do 31. prosince prvního roku používání režimu jednotné platby.

Domníváme se, že pokud bude systém platebních nároků v rámci režimu platebod roku 2014 aplikován, budou zachovány principy jeho aplikace, které byly a jsou uplatňovány v tzv. starých členských státech, a které se v praxi osvědčily.

Článek 43 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 pojednává způsob stanovení platebních nároků v období jejich prvotního přiznání v letech 2005 a 2006.

Vlastní navržené řešení právní úpravy evidence platebních nároků vychází ze stávající právní úpravy uvedené v § 3g a § 3p a obsahuje obdobné instituty a postupy obsažené v obdobné evidenční úpravě – evidence půdy, s cílem maximálně sjednotit procesní postupy pro uživatele v obdobných situacích.

S ohledem na změnu v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů se doplňuje působnost Fondu a současně se reaguje na úpravu legislativní zkratky pro Ústav, která byla legislativně přesunuta již do ustanovení § 3g.

Legislativně technická úprava související s úpravou ustanovení § 3a odst. 5 – vypuštění písmene l).

Úprava souvisí s tím, že již podle stávající právní úpravy ministerstvo nemusí požadovat stanovené údaje, protože je samo správcem a provozovatelem ústřední evidence, proto je možné zmíněnou činnost z textu odstavce vypustit.

V rámci kontrol podle nařízení Rady (ES) č. 485/2008 o kontrole opatření tvořících součást systému financování Evropského zemědělského záručního fondu prováděné členskými státy tvoří jednu skupinu kontrolovaných opatření i podpora vývozu zemědělských produktů v rámci opatření Vývozní náhrady. Během těchto kontrol je mimo jiné ověřován původ výchozí suroviny a skutečnost, zda příjemce podpory neprovedl zpětný dovoz dotované suroviny ze třetí země a neporušil tak podmínky vyplacení této podpory. Ověření skutečnosti, že příjemce podpory neprovedl zpětný dovoz ze třetí země, je možné pouze v součinnosti s Generálním ředitelstvím cel, které musí ověřit tuto skutečnost ve své databázi.

V současné době výměna informací mezi Generálním ředitelstvím cel a ministerstvem není možná s ohledem na znění § 53 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a tudíž se na tyto informace váže povinnost mlčenlivosti Generálního ředitelství cel. Ministerstvu mohou být Generálním ředitelstvím cel, v souladu s § 52 odst. 4 daňového řádu, poskytovány pouze zobecněné informace získané při správě daní, z nichž nevyplývá, kterých osob se týkají. Zobecněné informace jsou proto pro kontroly prováděné ministerstvem nedostatečné, a tudíž je třeba uložit Generálnímu ředitelství cel povinnost předávat ministerstvu informace v takovém rozsahu, aby byla zabezpečena jeho kontrolní činnost.

V návaznosti na návrh změn v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a násl.) a způsobů pěstování geneticky modifikovaných odrůd (§ 2i) je nezbytné upravit rovněž ustanovení odstavce 1 v § 4a.

V návaznosti na přijetí nového kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.), který s účinností od 1.1.2014 plně nahrazuje dosavadní zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole,je nutné upravit odkazy na nový zákon. Současně se pro nadbytečnost zrušuje poznámka pod čarou č. 50 a zrušují se ustanovení duplicitní s novým kontrolním řádem (stávající odstavce 4, 6 a 7).

V souladu s novým kontrolním řádem (zákon č. 255/2012 Sb.), který s účinnostíod 1.1.2014 plně nahrazuje dosavadní zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole,se v ustanovení § 4a odst. 4 upravuje možnost se při kontrole prokazovat služebním průkazem zaměstnance ministerstva. Na tomto zaměstnaneckém průkazu ministerstva bude vyznačeno, že se jedná o kontrolního pracovníka ministerstva.

Legislativně technická úprava vazby na ustanovení § 2ha v důsledku změn v evidenci zemědělského podnikatele. Je upřesněna místní příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve vztahu k prováděným kontrolám, kdy pověřená obec provádí kontrolu dle místa podnikání u fyzické osoby a dle sídla u právnické osoby; v případě fyzické zahraniční osoby, která zřizuje na území České republiky organizační složku, pak v místě jejího umístění,a v případě právnické zahraniční osoby v místě zřízené organizační složky na území České republiky.

V návaznosti na návrh změn v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a násl.) a způsobů pěstování geneticky modifikovaných odrůd (§ 2i) je nutné vložit do ustanovení § 4a nový odstavec 10, který upraví působnost Fondu v oblasti kontroly evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

Pokud jde o návrh nového ustanovení odstavce 11, je kontrola na místě prostřednictvím dálkového průzkumu Země podle čl. 35 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění, jednou z forem kontroly zemědělských dotací a je rovnocenná fyzické kontrole na místě. Vychází jak z citovaného nařízení Komise (ES) č. 1122/2009,tak i z pravidel Evropské unie, dle dokumentu Společné technické specifikace pro kontrolu zemědělských dotací pomocí dálkového průzkumu Země, platného pro daný roka vydaného Evropskou Komisí (Joint Research Centre, Institute for the Protection and Security of the Citizen).

Kontrola prostřednictvím dálkového průzkumu Země probíhá nad časovou řadou aktuálních družicových snímků pořízených v období od března do června (příp. července) příslušného roku – fotointerpretací družicových nebo leteckých snímků a je případně doplněna ověřením stavu pozemku v terénu při tzv. rychlých polních návštěvách, jež jsou její nedílnou součástí a jejichž výlučným účelem je přispět k jednoznačné interpretaci nálezů zjištěných prostřednictvím družicových a leteckých snímků. Výstupem kontroly dálkovým průzkumem Země je v souladu s čl. 32 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, zpráva o kontrole.

Příslušný kontrolní orgán pořizuje v průběhu kontroly protokol o kontrole, který mimo jiné obsahuje podrobný a výstižný popis zjištěných skutečností s uvedením všech nedostatků. Zemědělský podnikatel je s tímto protokolem seznámen a je mu předán jeho stejnopis. Proti tomuto protokolu může zemědělský podnikatel podat námitky. Po uzavření kontroly na úrovni příslušného kontrolního orgánu (po ukončení případného řízení o námitkách) je kontrolním orgánem zpracována zpráva o kontrole, která mimo jiné obsahuje popis zjištěných skutečností ve vztahu k jednotlivým kontrolovaným požadavkům popř. standardům a bylo-li zjištěno jejich porušení, pak hodnocení míry porušení. Tato zpráva o kontrole je předána Fondu (prostřednictvím „meziskladu zpráv o kontrole“) a zpřístupněna dotčenému zemědělskému podnikateli.

Po úpravě tohoto ustanovení je totiž věta druhá nadbytečná, neboť její obsahje implicitně obsažen již ve větě první. Podle § 18 kontrolního řádu je jedním ze způsobů ukončení kontroly i marné uplynutí lhůty k podání námitek.

Aktualizace textu poznámek pod čarou č. 55, 57 a 59 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.

Legislativně formulační zpřesnění vazby na ustanovení § 3 odst. 10.

Legislativně technická úprava vazby na ustanovení § 3 v důsledku v něm provedených změn.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 61 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 64 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 1976/2006 nařízením Komise (EU) č. 65/2011.

V souvislosti s úpravou aktualizace evidence krajinných prvků (§ 3p) je nutné legislativně technicky upravit ustanovení o přestupcích (§ 5), o správních deliktech právnických osob a podnikajících fyzických osob (§ 5a) a společná ustanovení ke správním deliktům (§ 5b). Dále je nutné tato ustanovení přizpůsobit skutečnosti, že evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a násl.) a způsobů pěstování geneticky modifikovaných odrůd (§ 2i) bude místo ministerstva provozovat Fond.

Pokuty mohou ukládat tři subjekty a z textu zákona není zcela zřejmé, kdo bude příjemcem výnosu z nich. Navržený nový odstavec 7 v § 5b stanovuje příjemce jednoznačně.

S ohledem na každoroční časový průběh projednávání Zprávy o stavu zemědělstvíve vládě a následně v Poslanecké sněmovně se navrhuje upravit termín jejího předkládání(ze září na červen) i orgán, kterému se předkládá (z Poslanecké sněmovny na vládu). Z tohoto důvodu již není nutné, aby návrh zákona přímo obsahoval povinnost pro ministerstvo k předkládání této zprávy vládě, protože jde o záležitost exekutivní, kterou je možné upravit nelegislativním opatřením závazného charakteru (např. usnesením vlády).

Navržené ustanovení s ohledem na právní jistotu žadatelů umožní dokončení stávajících zahájených a neskončených řízení podle dosavadní právní úpravy.

V oblasti podnikání v zemědělství se stávající zemědělský podnikatel provozujícíke dni nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona zemědělskou výrobu v zaměření podle § 2e odst. 3 zákona o zemědělství, ve stávajícím znění, považuje za zemědělského podnikatelek provozování zemědělské výroby podle tohoto návrhu zákona. Osvědčení vydaná zemědělskému podnikateli před účinností tohoto návrhu zákona zůstávají v platnosti do doby první změny provedené v evidenci zemědělského podnikatele; v nově vydávaných osvědčeních a změnových osvědčeních po účinnosti návrhu tohoto zákona nebude zaměření zemědělské výroby uvedeno.

Návrhem zákona se ruší prováděcí právní předpisy, které z věcných nebo časových důvodů pozbyly svoji platnosti, ale i nadále byly součástí právního řádu České republiky. Jedná se o 23 nařízení vlády, 3 části nařízení vlády a 1 vyhlášku, a tím dochází k částečnému zjednodušení našeho právního řádu.

Legislativně technická úprava ustanovení zákona v návaznosti na úpravu terminologie předpisů Evropské unie.

Legislativně technická úprava kompetenčního ustanovení vzhledem k tomu, že Fond poskytuje i dotace mimo režim zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a takse pro nadbytečnost zrušuje stávající poznámka pod čarou č. 2.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 3 vzhledem k přijetí nového předpisu Evropské unie - prováděcího nařízení Komise (EU) č. 282/2012 ze dne 28. března 2012, kterým se stanoví společná pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty.

Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že odvod finančních dávek z výroby cukru a v odvětví mléka a mléčných výrobků je prováděn Fondem podle příslušných přímo aplikovatelných a bezprostředně účinných nařízení Evropské unie.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 4 v návaznosti na nahrazení nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů).

Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že tato další opatření jsou prováděna Fondem přímo podle § 2a zákona o zemědělství. Současněse pro nadbytečnost zrušuje stávající poznámka pod čarou č. 5.

Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že tato další opatření jsou prováděna Fondem přímo podle § 2c zákona o zemědělství. Vzhledem k tomu že pro období 2007 – 2013 již není Program rozvoje venkova považován za strukturální podporu, kterou byl v letech 2004-2006, dochází k vypuštění nadbytečné části ustanovení písm. l). Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 6 až 8.

Návrhem se zjednodušuje právní úprava vypuštěním nadbytečných formulací. Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 28 a 40.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 9 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 800/1999 nařízením Komise (ES) č. 612/2009 ze dne 7. července 2009, kterýmse stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty.

Doplnění výčtu činností Fondu v oblasti výběru reprezentativních trhů v souladus nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů).

Doplnění ustanovení písmene w) s ohledem na zřízení nového Evropského námořního a rybářského fondu pro nové programové období Evropské unie pro období 2014 - 2020. Zpřesnění odkazu v kompetenčním ustanovení s ohledem na skutečnost, že tato další opatření jsou prováděna Fondem přímo podle § 2ca zákona o zemědělství.

Zpřesnění odkazu v poznámce pod čarou č. 11 v oblasti rozvoje venkovaa Evropského rybářského fondu - nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999, v platném znění.

Navržený text nového ustanovení písmene x) rozšiřuje zákonnou působnost Fondu k provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů podle § 3a a násl. zákonao zemědělství v návaznosti na změnu v provozování evidence využití půdy s ohledemna sjednocení způsobů administrace dotací v resortu zemědělství. Správcem údajů evidence využití půdy bude ministerstvo a provozovatelem evidence využití půdy bude Fond v návaznosti na skutečnost, že od 1.1.2014 bude Fond vedle stávajících dotací administrovati národní dotace.

Návrhem se zjednodušuje právní úprava vypuštěním nadbytečných ustanovení, která již v současné době nejsou v souladu s příslušnými nařízeními Evropské unie nebo jsou s nimi duplicitní, zejména s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterýmse stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění.

Vypouští se ustanovení § 11f ohledně produkčních kvót cukru. Produkční kvótyna cukr sice nadále zůstávají v platnosti (minimálně do 30.9.2015), avšak celý jejich systém včetně způsobu jejich rozdělování a přerozdělování je stanoven přímo použitelnými předpisy Evropské unie. Je plně v pravomoci orgánů Evropské unie rozhodovat o existencinebo neexistenci produkčních kvót na cukr a o metodě, jak se kvóty případně přerozdělují mezi jednotlivými výrobci cukru v členských státech Evropské unie. Členský stát Evropské unie v tomto ohledu již žádné kompetence nemá, a proto je nezbytné zrušit současné ustanovení § 11f, jehož obsah koliduje s právem Evropské unie.

Společná organizace trhu se škrobem skončila hospodářským rokem 2011/2012,tj. v červnu 2012, přičemž pro další období nejsou členským státům Evropské unie stanoveny žádné národní kvóty pro výrobu bramborového škrobu a pro další období s nimi není uvažováno. Vzhledem k tomu ustanovení týkající se výrobní kvóty bramborového škrobu pozbývá platnosti a aktuálnosti a je třeba ho vypustit.

Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 26 a 27.

Změna v ustanovení § 4 odst. 1 souvisí s tím, že účetní závěrka sestavená k rozvahovému dni, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřená auditorem,je předkládána Fondem prostřednictvím ministerstva do vlády společně s výroční zprávou o činnosti Fondu.

Změna v § 4 odst. 1 písm. c) souvisí se změnou v § 4 odst. 1 písm. b). Tak jako u výročních zpráv o činnosti Fondu je jejich součástí běžně čerpání finančních prostředků,tak i součástí dílčích zpráv o činnosti Fondu je běžně čerpání finančních prostředků. Z tohoto důvodu již není třeba k těmto dokumentům uvádět „a čerpání finančních prostředků“ a zbytečně tak prodlužovat jejich název.

Úprava v § 4 odst. 2 zpřesňuje podle přímo použitelných nařízení Evropské unie (nařízení Komise ES č. 883/2006 a nařízení Komise ES č. 885/2006) postup při informování orgánů Evropské unie o činnosti Fondu.

Znění odst. 1 písm. a) a b) bylo upřesněno ve vazbě na § 44 zákona č. 218/2000 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, kdy jsou ministerstvem jako poskytovatelem dotací podle zákona č. 218/2000 Sb. Fondu na jeho žádost a ke konkrétnímu účelu použití poskytovány dotace (peněžní prostředky) podle § 44 odst. 2 písm. h) – prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, a podle § 44 odst. 2 písm. j) – ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu.

Znění písmene h) bylo doplněno ve vazbě na připravovanou novelu zákonač. 218/2000 Sb., kdy byly doplněny jako finanční zdroj Fondu vedle úvěru na provádění činností podle § 1 odst. 2 i peněžní prostředky poskytnuté Ministerstvem financí. Následně byla v textu § 6a upravena možnost tyto prostředky Fondem využít a byly přečíslovány původní písmena a odstavce. Tyto úpravy jsou v souladu s ustanoveními čl. 32 a 33 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektůa schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV a čl. 57 a 58 návrhu nařízení o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 15 v návaznosti na nahrazení nařízení Rady (ES) č. 1663/1995, které stanovuje podrobná prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS)č. 729/1970 s ohledem na postup účetní závěrky EAGGF Záruční sekce, nařízením Komise (ES) č. 885/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o akreditaci platebních agentur a dalších subjektů a schválení účetní závěrky EZZF a EZFRV.

Navržená úprava ustanovení § 6c souvisí s tím, že správce kapitoly (ministerstvo) neoznamuje Fondu jednu částku, ale několik částek (veškeré dotace na Společnou zemědělskou politiku a dotace na činnost Fondu). V souladu s ustanovením § 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. byla zrušena poslední věta § 6c a doplněna věta první. Současněse pro nadbytečnost zrušuje stávající poznámka pod čarou č. 16.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 17 v návaznosti na nahrazení zákonač. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, zákoníkem práce (č. 262/2006 Sb.).

Stávající znění ustanovení odstavce 7 pochází z roku 2000. V té době před přistoupením České republiky k Evropské unii zastával Fond odlišnou funkci v oblasti zemědělské politiky, a to funkci samostatného regulátora trhu, kdy o jednotlivých regulačních a intervenčních zásazích rozhodovalo tzv. Prezidium Fondu jako vrcholný orgán Fondu. Návrhy do Prezidia předkládal ředitel Fondu. V této situaci byla činnost komoditních odborných výborů uvedená v odstavci 7 opodstatněná a funkční. Od přistoupení České republiky k Evropské unii plní Fond odlišnou roli v oblasti společné zemědělské politiky Evropské unie, a to roli platební agentury, která se řídí nařízeními Evropské unie. V této situaci je využití komoditních odborných výborů již nadbytečné.

Návrh úpravy textu odstavce 5 upřesňuje rozsah pravomocí a odpovědnosti zástupce ředitele Fondu v době, kdy dojde k ukončení funkce ředitele Fondu do doby, než je jmenován nový ředitel Fondu. Zástupce ředitele Fondu v tomto období vystupuje jako statutární orgán Fondu, řídí činnost Fondu a rozhoduje ve všech věcech, které nenáleží do působnosti dozorčí rady. Veškeré tyto pravomoci končí jmenováním nového ředitele Fondu.

Legislativně technická změna tohoto ustanovení souvisí s tím, že lhůta, na kterouje v § 9a písm. b) odkazováno, byla v § 6c zrušena.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 21 v návaznosti na zrušení nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, nezbytná legislativně technická úprava citací návrhu nařízení Rady (ES)č. 1234/2007.

Úprava ustanovení odstavce 5 v § 11 upravuje způsob poskytování dotací Fondempři provádění programů podpory aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, v případě, že bude k této činnosti pověřen ministerstvem na základě § 2d zákonao zemědělství. V tomto případě bude Fond poskytovat finanční prostředky na národní dotace na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 159 a násl. správního řádu.

Smyslem textu nově navrhovaného odstavce 7 je snaha zjednodušit pro žadatele elektronický způsob podávání žádostí o dotace Fondu a činění dalších úkonů vůči Fondu (snížení počtu listinných podání). Podání budou žadateli činěna bez použití zaručeného elektronického podpisu prostřednictvím elektronického nástroje - Portálu farmáře (jednáse o společnou aplikaci ministerstva a Fondu s oddělenou odpovědností za jednotlivé části, přičemž uživatelé této aplikace mohou využívat obě části aplikace na základě jedné registrace), který umožňuje jednoznačnou identifikaci žadatele. Věcně obdobná úpravaje již obsažena v daňovém řádu.

Navrhovaná úprava odstavce 1 je reakcí na prováděcí nařízení Komise (EU)č. 937/2012, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 a nařízení Komise (EU)č. 65/2011, konkrétně se nahrazují v čl. 80 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009a v čl. 5 odst. 2 nařízení Komise (EU) č. 65/2011, jejich první pododstavce, které nově upravují období, za které je příjemci dotace počítáno penále. S ohledem na skutečnost,že penále se nově počítá za období od platební lhůty (resp. po jejím uplynutí) pro příjemce dotace uvedené v rozhodnutí o vratce, která nesmí být stanovena na více než 60 dnů,do okamžiku vrácení nebo odečtení částky, stanovil Fond lhůtu od doručení rozhodnutí Fondu o vrácení dotace příjemci dotace. Výše uvedené se použije na rozhodnutí o vrácení dotace vydaná od 16. října 2012 (včetně). S ohledem na skutečnost, že platební lhůta pro vratkuje stanovena Fondem ode dne doručení předmětného rozhodnutí, nikoli od právní moci rozhodnutí, vyloučil (a odůvodnil) Fond v rámci těchto rozhodnutí v případě podaných odvolání jejich odkladný účinek.

V případě dotací poskytovaných pouze z národních zdrojů chybí právní úprava (odstavec 2). Navrhujeme lhůtu pro zahájení řízení 10 let od jejího vyplacení odpovídající § 11 odst. 6, kde je stanovena povinnost příjemce dotace uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace po dobu 10 let.

V odstavci 3 byla v souladu s předpisy vypuštěna 60-ti denní lhůta pro vrácení dotace kryté zcela nebo z části prostředky z EU; pro dotace poskytované pouze z národních zdrojů je stanovena lhůta pro vrácení 60 dnů, tedy shodná, která vyplývá z předpisů EU pro dotace financované zcela či z části z rozpočtu EU a Fond ji uvádí to svých rozhodnutí; je tedyna místě použít shodnou úpravu.

V ustanovení odstavce 4 je na místě omezit výši penále částkou dotace, kterouje povinen příjemce dotace Fondu vrátit, neboť jiná úprava by byla pro příjemce dotace likvidační a z praxe lze konstatovat, že by tyto případy mohly nastat. Fond ve vazběna nemožnost zastavit běh penále ani neuzavírá splátkové kalendáře na dlužnou částku dotace; omezením penále na 100 % částky požadované vrácené dotace, pak může Fond uložit tuto částku penále k úhradě příjemci dotace rozhodnutím, což by jinak učinit v řadě případů nemohl, a následně od příjemce dotace dobrovolným splněním, popř. prostřednictvím soudního exekutora získat zpět uloženou částku penále. Pouze pro úplnost lze uvést, že daná úprava je v zákoně o Státním zemědělském intervenčním fondu zakotvena při shodném znění předpisů Evropské unie již od roku 2004. Stejný režim je upraven v zákoně o rozpočtových pravidlech. Daný postup plně odpovídá i čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom)č. 2988/1995, v platném znění.

Odstavec 5 - vymáhání částky nepřesahující 1.500,-Kč je neefektivní a nadměrně zatěžuje administrativní aparát Fondu, resp. vynaložené náklady na vymáhání částky nepřesahující 1.500,- Kč jsou zcela zjevně vyšší, než částka, která má být získána zpět. Stanovení této hranice vychází z kalkulace nákladů na materiál, na mzdy zaměstnanců Fondu, jejichž vynaložení je nutné pro řádné procesní uplatnění nároku vůči dlužníkovi (jednáse zejména o založení spisu, vyhotovení oznámení o zahájení řízení, vypořádání námitek dlužníka, vyhotovení rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit úrok a související nákladyna vypravení a doručení písemností).

Z podrobného rozpisu nákladů vyplývá, že přímé personální náklady na administraci rozhodnutí o povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou dotaci do fáze vydání prvoinstančního rozhodnutí činí nejméně 1.890,- Kč (6,45 h práce právníka a 1 hodina práce sekretářky)a přímé materielní náklady činí 144,- Kč (cca 40 stran A4 a náklady na poštovné 2x 42 Kč).

Pokud se jedná o analogii již v právní úpravě použité, tak podle § 35 odst. 2 zákonač. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,lze rovněž upustit od vymáhání pohledávky, jejíž jmenovitá hodnota včetně příslušenství nepřesahuje 1.000 Kč a dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit. U téhož dlužníkalze v průběhu jednoho kalendářního roku upustit od vymáhání takové pohledávky jen jednou, ledaže by součet jmenovitých hodnot takových pohledávek včetně příslušenství, od jejichž vymáhání již bylo nebo má být upuštěno, nepřesáhl 1.000 Kč. Ke stanovení této částky došlo již v roce 2000, tj. před více než 12 lety.

Z hlediska efektivity vynakládání prostředků ze státního rozpočtu České republikyje tak na místě, aby byla stanovena hranice konkrétní finanční částkou a v případě, že této částky nebude dosaženo, tak aby bylo Fondu zákonem uloženo takovouto bagatelní částku nevymáhat (resp. nezahajovat ani správní řízení vedoucí ke stanovení povinnosti takovou částku uhradit).

V případě dotací poskytovaných pouze z národních zdrojů je nutné doplnit právní úpravu o stanovení lhůty pro zahájení řízení, a to na 10 let od jejího vyplacení. To odpovíd᧠11 odst. 6, kde je stanovena povinnost příjemce dotace uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace po dobu 10 let. Ustanovení je tak pouze rozšířeno o shodnou hranici i pro penále. Navíc je pro dotace poskytované pouze z národních zdrojů stanovena lhůta pro vrácení 60 dnů, tedy shodná jako ta, která vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie pro dotace financované zcela nebo z části z rozpočtu Evropské unie.

Odstavec 6 - s ohledem na skutečnost, že v souladu s nařízením Rady (ES) č.1290/2005, musí Fond neoprávněně vyplacené finanční prostředky získat vlastními postupy zpětného získávání, včetně penále, které je účelově vázaným příjmem Evropské unie, není možné, aby penále nebylo příjemcům dotace ukládáno, a to ani v případě, že k poskytnutí dotace došlo chybným postupem Fondu. Penále má sankční charakter a je ukládáno v případě, když příjemce dotace nevrátí neoprávněně mu poskytnuté finanční prostředky (dotaci)ve lhůtě stanovené rozhodnutím Fondu. Původní text § 11a odst. 2 je neaplikovatelnýpro nesoulad s předpisy Evropské unie.

Ustanovení odstavce 7 plně vychází ze stávajícího znění odstavce 6 a je nezbytné z hlediska administrace operačního programu Rybářství, která je v oblasti toku finančních prostředků a způsobů administrace podle nařízení Komise (ES) č. 885/2006 od Programu rozvoje venkova odlišná; Fond v případě operačního programu Rybářství funguje jako zprostředkující orgán pro ministerstvo a proto u tohoto operačního programu jako u jiných strukturálních fondů vymáhá porušení rozpočtové kázně finanční úřad.

V odstavci 8 se jedná o upřesnění textu zákona, aby bylo zcela zřejmé, že Fondmá postavení orgánu veřejné moci nejen při rozhodování o poskytování dotací, ale i v rámci rozhodování o vrácení dotací a penále.

Současně se pro nadbytečnost zrušují stávající poznámky pod čarou č. 23 a 24.

S ohledem na počet změn ve stávajícím ustanovení § 11a byla zvolena legislativní úprava – návrhem nového znění ustanovení § 11a při částečném využití některých stávajících ustanovení.

Text odstavce 3 je nadbytečný, protože v § 9a písm. a) je právně zakotvena působnost ministerstva rozhodovat o veškerých odvoláních podaných proti rozhodnutím Fondu.

Výše uvedenou úpravu navrhujeme s cílem sjednocení s právní úpravou podle § 11a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.

V rámci administrace projektových opatření Plánu rozvoje venkova Fond uzavírá s příjemci dotace dohody, jejichž obsah vyplývá z Pravidel Plánu rozvoje venkova, kterýmise stanovují podmínky pro poskytování dotace v rámci Plánu rozvoje venkova v České republice a která jsou vydávána na základě nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, na základě nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 a na základě Programu rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013. Navrhovaná úprava má pouze upřesnit, že Fond je oprávněn provádět kontrolu plnění povinností a podmínek vyplývajících nejen z rozhodnutí a smluv,ale i z uzavřených dohod.

V návaznosti na přijetí nového kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.), který s účinností od 1.1.2014 plně nahrazuje dosavadní zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole,je nutné upravit normativní odkazy na nový zákon. Současně se pro nadbytečnost zrušuje stávající poznámka pod čarou č. 32.

Aktualizace textu poznámky pod čarou č. 34 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 1782/2003.

V návaznosti na přijetí nového kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.), který s účinností od 1.1.2014 plně nahrazuje dosavadní zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole,je nutné v odstavci 7 doplnit právní úpravu služebního průkazu pro kontrolory Fondu.Na tomto zaměstnaneckém průkazu Fondu bude vyznačeno, že se jedná o kontrolního pracovníka Fondu.

Fond odebírá vzorky pro účely posouzení podmínek pro poskytnutí celé řady podpora náhrad – jakékoli intervenční nákupy obilí, cukru, sušeného mléka, másla (kontroly skladování), ovoce a zelenina (v rámci integrované produkce) atd. Povinnost odebrání vzorkůpro posouzení jakosti vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie. Náklady Fondu by byly bez takového omezení obecné úpravy kontrolního řádu velmi značné, protose navrhuje zakotvení této výjimky v novém ustanovení odstavce 8.

Pokud jde o návrh nového ustanovení odstavce 9, je kontrola na místě prostřednictvím dálkového průzkumu Země podle čl. 35 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, jednou z forem kontroly zemědělských dotací, rovnocennou fyzické kontrole na místě. Vycházíjak z citovaného nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 tak i z přísných pravidel Evropské unie, dle dokumentu Společné technické specifikace pro kontrolu zemědělských dotací pomocí dálkového průzkumu Země, platného pro daný rok a vydaného Evropskou Komisí (Joint Research Centre, Institute for the Protection and Security of the Citizen).

Kontrola prostřednictvím dálkového průzkumu Země probíhá nad časovou řadou aktuálních družicových snímků pořízených v období od března do června (příp. července) příslušného roku – fotointerpretací družicových nebo leteckých snímků a je případně doplněna ověřením stavu pozemku v terénu při tzv. rychlých polních návštěvách, jež jsou její nedílnou součástí a jejichž výlučným účelem je přispět k jednoznačné interpretaci nálezů zjištěných prostřednictvím družicových a leteckých snímků. Výstupem kontroly dálkovým průzkumem Země je v souladu s čl. 32 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, zpráva o kontrole.

Aktualizace textů poznámek pod čarou č. 36 a 37 v návaznosti na nahrazení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 nařízením Komise (ES) č. 1122/2009.

Stávající ustanovení § 13a již není v souladu s usnesením vlády ze dne 20. dubna 2009 č. 450, na jehož základě byla schválena Koncepce budoucí právní úpravy, která povedeke sjednocení právní úpravy postupů při výkonu jednotlivých správních agend s minimem odchylek a výjimek. Usnesení vlády ukládá členům vlády mimo jiné „při novelizacích právních předpisů provádět průběžné odstraňování nadbytečných odchylek od správního řádu“. Z koncepce vyplývá, že odchylkami od správního řádu se rozumí také například ustanovení zvláštních zákonů, která obecně odkazují na použití správního řádu,není-li ve zvláštním zákoně stanoveno jinak. Z tohoto důvodu je navrhováno zrušit toto ustanovení.

Navržené ustanovení s ohledem na právní jistotu žadatelů umožní dokončení stávajících zahájených a neskončených řízení podle dosavadní právní úpravy.

V návaznosti na přijetí a nabytí účinnosti nových přímo použitelných a bezprostředně aplikovatelných nařízení Evropské unie, která se týkají změn Společné zemědělské politiky Evropské unie pro období let 2014 až 2020, se navrhuje nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2014.⁠‌​​‌​‌​‌‌​​​​‌​​⁠

v zastoupení