Důvodová zpráva k Novela z. o volbách do Parlamentu ČR

OBECNÁ ČÁST

Platný právní stav

Volební právo je jedním ze základních práv a svou povahou se řadí mezi tzv. práva politická. V České republice je toto právo zakotveno právními předpisy nejvyšší síly, a to jak Ústavou České republiky (dále též „Ústava“), tak Listinou základních práv a svobod (dále též „Listina“), která tvoří součást ústavního pořádku České republiky.

Listina pojímá volební právo jako základní ústavní právo, umožňující občanům podílet se na správě věcí veřejných svobodnou volbou svých zástupců. Volební právo je chápáno jako individuální, každý má možnost se rozhodnout, zda se voleb zúčastní. Stát je garantem a nástrojem ochrany výkonu tohoto práva. Je tedy odpovědný za dodržení základních principů českého volebního práva, kterými jsou: tajnost, přímost, rovnost a všeobecnost.

Předpokladem funkčního volebního zákona, splňujícího zadání stanovených principů, by tedy měla být konstrukce, která umožňuje skutečně se voleb účastnit a nevytváří procesní ani územní bariéry pro jeho uplatnění. Rozsah skutečných možností uplatnění volebního práva, které stát realizuje prostřednictvím svých technických a procesních podmínek, je tak současně i určitou mírou demokratičnosti státního zřízení.

Podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a soudní přezkum pro volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu upravuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „volební zákon“). Podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a soudní přezkum při volbách do Evropského parlamentu konaných na území České republiky upravuje zákon č. 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů (zákon o volbách do Evropského parlamentu). Podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a soudní přezkum pro volby prezidenta republiky upravuje zákon 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky).

Podle volebního zákona a zákona o volbě prezidenta republiky je hlasování v zahraničí možné při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky, a to ve volebních místnostech, které jsou zpravidla zřizovány na zastupitelských úřadech, kde se mohou hlasování účastnit buď voliči, kteří byli na základě své žádosti zapsáni do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem, anebo voliči, kteří se dostaví s voličským průkazem vystaveným příslušným obecním úřadem. Rovněž zastupitelský úřad může voliči, který je u něj zapsán ve zvláštním seznamu, vydat na žádost voličský průkaz. Možnost hlasovat v zahraničí pouze na zastupitelských úřadech byla kritizována zejména s ohledem na značné vzdálenosti pro voliče při cestě na zastupitelský úřad (např. v USA), kam se mnohdy musel volič dostavit dvakrát – při podání žádosti o zápis do zvláštního seznamu a při samotném hlasování.

Možnost volit korespondenčně je tradiční ve Spojených státech amerických, Kanadě nebo Austrálii. V těchto zemích je shodou okolností silné zastoupení našich zahraničních občanů. O to méně je pro ně přijatelný stav českého volebního práva, který pro ně, bez možnosti korespondenční volby, vytváří faktické technické překážky účasti ve volbách.

O tom, že nejde o netradiční institut, svědčí skutečnost, že v Evropské unii umožňuje svým občanům volit korespondenčně 24 zemí, jako například Spolková republika Německo, Velká Británie, Itálie, Španělsko nebo Rakousko. Stejnou možnost mají občané Estonska, Litvy nebo Slovinska, či Slovenska.

Možnost volit korespondenčně byla v mnoha případech prvně přiznána občanům, kteří byli v zahraničí ve státním nebo obdobném služebním poměru, např. diplomatům, vojákům, posádkám plavidel nebo dělníkům na stavbách, zaměstnancům EU a OSN nebo jiných mezinárodních institucí. Jak již bylo řečeno, volební zákony České republiky tyto možnosti nereflektují.

Principy navrhované úpravy

Korespondenčně hlasovat se umožňuje voličům ze zahraničí i na území České republiky. Korespondenční volba se zavádí ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, do Evropského parlamentu a do prvního kola voleb prezidentských. Volba ze zahraničí je odůvodněna výše, hlavním cílem této novely je umožnit zjednodušení hlasování nejen pro ERASMUS studenty, ale i pro pracovníky evropských a jiných institucí, kteří tráví více času v zahraničí. Rovněž by tato novelizace měla umožnit jednodušší volbu v rámci České republiky, kdy voliči s trvalým bydlištěm jiným než místem současného pobytu by měli zjednodušenou volbu, protože by nemuseli jezdit odvolit do místa trvalého bydliště, či na voličský průkaz volit v jiném kraji. Navrhovaná úprava počítá s tím, že by zůstala zachována i možnost vydávání voličských průkazů pro hlasování v místech mimo volební okrsky, kde je volič veden ve stálém (a v zahraničí ve zvláštním) volebním seznamu. Stejně tak zůstává zachována i možnost osobního hlasování ve volebních místnostech v České republice a na příslušných zastupitelských úřadech. Došlo by tak k rozšíření možnosti výkonu volebního práva.

Změny, které by navrhovaná novela volebního zákona měla přinést, jsou především zavedení hlasování v zahraničí rovněž ve volbách do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu a prezidentských voleb, tudíž pro všechny voliče, tj. voliče zapsané ve stálém seznamu voličů u obecního úřadu i voliče zapsané ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem zavedení možnosti korespondenčního hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny. Ostatní, výše popsané možnosti hlasování, které obsahuje stávající právní úprava, by byly i nadále zachovány.

Navrhovaná právní úprava nezavádí možnost korespondenčního hlasování při volbách do Senátu. V této souvislosti by bylo třeba řešit problematiku příslušnosti voliče do senátního volebního obvodu, který by znamenal větší administrativní zátěž v rámci určování volebního okrsku, další omezení by se týkala občanů, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky.

Kvůli časovému omezení by nemohla být umožněna volba do druhého kola senátních voleb. Nemožnost korespondenčního hlasování v tomto případě je dána lhůtami, které jsou podle stávající volební úpravy ohraničeny 90 dny pro celý volební proces. Zavedení korespondenčního hlasování např. ve II. kole voleb do Senátu by předpokládalo prodloužení volebního procesu tak, aby mezi I. a II. kolem voleb bylo možné zabezpečit rozeslání hlasovacích lístků voličům. Stejně tak v případě zkrácení lhůt při doplňovacích a opakovaných volbách a opakovaném hlasování by nebylo možno korespondenční hlasování organizačně technicky zabezpečit. Adekvátní důvody jsou platné i pro 2. kolo prezidentské volby, byť zde je lhůta dvojnásobná oproti senátním volbám. Zajištění korespondenčního hlasování ve 2. kole prezidentské volby by předpokládalo vyřešení celé řady technických a logistických problémů, které by mohly ohrozit volební proceduru. Proto korespondenční volba není navrhována pro 2. kolo prezidentských voleb.

Korespondenční hlasování bude podmíněno žádostí voliče o tento způsob hlasování, kterou musí adresovat obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu, kde je veden v seznamu voličů. Žádat o tento způsob hlasování může osobně či písemným podáním opatřeným úředně ověřeným podpisem voliče, dále prostřednictvím elektronického podpisu či v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky. Volič tak, bez ohledu na formu volby, musí předložit tytéž dokumenty (občanský průkaz či pas), tudíž není dotčena procedurální rovnost, protože pro účast ve volbách osobně je potřeba splnit stejné požadavky.

Obecní úřad nebo zastupitelský úřad voliči vydá osobně nebo do vlastních rukou zašle hlasovací lístky a volič pak vybraný, popřípadě upravený hlasovací lístek zašle na adresu obecního nebo zastupitelského úřadu, která bude již předem předepsána na doručovací obálce. Při zaslání hlasovacího lístku zpět bude na úvaze voliče, zda zašle doručovací obálku doporučeně nebo běžným způsobem. Doručování v zahraničí by mohlo činit v některých zemích, které tento zvláštní způsob doručování neznají, problémy. Obecní nebo zastupitelský úřad zajišťuje předání doručených obálek okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi.

Spolu s hlasovacími lístky, úřední a doručovací obálkou je voliči zaslán identifikační lístek, který obsahuje předem vyplněné údaje o volebním obvodu nebo volebním kraji a voličem vyplněné údaje, které jsou nezbytné k jeho identifikaci okrskovou volební komisí nebo zvláštní okrskovou volební komisí; ta pak na základě toho učiní záznam do výpisu ze stálého nebo zvláštního seznamu. Na identifikačním lístku volič svým podpisem pod předtištěným prohlášením potvrdí, že hlasuje osobně a že v den hlasování je občanem České republiky, což je praktické zejména u voličů s bydlištěm v zahraničí, kteří hlasují korespondenčně, neboť u nich existuje možnost, že od okamžiku, kdy žádali o zápis do zvláštního seznamu voličů u zastupitelského úřadu a prokazovali státní občanství České republiky, toto občanství pozbyli. O způsobu korespondenčního hlasování bude volič informován informačním letákem. Celý proces korespondenčního hlasování je upraven tak, aby byly zachovány základní principy volebního práva, především princip tajnosti a rovnosti hlasování.

Tajnost hlasování bude zaručena samostatnou obálkou, ve které bude zalepený hlasovací lístek. Tato zalepená obálka se vloží do doručovací obálky spolu s identifikačním lístkem. Doručovací obálka musí být nadepsána slovy Korespondenční volba. Poté, co obálka dorazí na obecní či zastupitelský úřad, bude uschována na místě, který k tomuto účelu vyhradí starosta nebo vedoucí zastupitelského úřadu. O všech doručených obálkách je vedena evidence. Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise po ukončení hlasování na území České republiky před zahájením sčítání hlasů otevře doručovací obálky, které byly okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi předány příslušným obecním úřadem nebo zastupitelským úřadem. Podle přiloženého identifikačního lístku voliče učiní okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise u tohoto voliče záznam ve výpisu ze stálého seznamu nebo zvláštního seznamu o tom, že volič hlasoval korespondenčně; zvláštní okrsková volební komise dále zaznamená, do jakého volebního kraje nebo volebního obvodu volič hlasoval; identifikační lístek přiloží k tomuto výpisu a úřední obálku vhodí do volební schránky. Pokud okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise podle záznamu ve výpisu ze stálého seznamu nebo zvláštního seznamu anebo zvláštního seznamu zjistí, že volič již hlasoval ve volební místnosti, odloží doručovací obálku spolu s úřední obálkou, kterou přelepí, aby byla zachována tajnost hlasování, a identifikačním lístkem s vyznačením důvodu takového postupu k volební dokumentaci.

Neobsahuje-li doručovací obálka identifikační lístek, nejsou-li na něm vyplněny všechny údaje, je-li v doručovací obálce více úředních obálek nebo více identifikačních lístků, okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise takovou doručovací obálku spolu s úřední obálkou, kterou přelepí, aby byla zachována tajnost hlasování, a identifikačním lístkem odloží s vyznačením důvodů takového postupu k volební dokumentaci.

Losování volebního kraje, do kterého se podle stávající právní úpravy započítávají hlasy voličů, kteří hlasují ve volbách do Poslanecké sněmovny ze zahraničí, v návrhu nové právní úpravy zůstává, pokud tedy volič nemá na území České republiky evidován žádný trvalý pobyt. Hlasy voličů, kteří budou ve volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat v zahraničí a mají trvalý pobyt na území ČR, se budou započítávat do příslušného volebního kraje nebo volebního obvodu v závislosti na trvalém pobytu voliče na území České republiky. Přerozdělování hlasů ze zahraničí pro volby do Evropského parlamentu a pro volbu prezidenta republiky se zjednodušují tím, že ČR tvoří pouze jeden volební obvod.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

Navrhovaná novela bude mít dopad na státní rozpočet, protože její realizace si vyžádá zvýšení nákladů spojených se zajišťováním voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu, Evropského parlamentu a prvního kola prezidentských voleb

Protože ze zahraničí hlasovalo v minulých volbách přes deset tisíc voličů, celkové náklady pro volbu ze zahraničí se odhadují kolem 2 mil. Kč (při předpokládaném počtu 15 000 voličů hlasujících ze zahraničí).

Další náklady mohou být spojeny také s navýšením různých administrativně-technických výdajů (např. tisk speciálních lístků, obálek apod., práce zaměstnanců úřadů při vyřizování pošty atd.). Tyto výdaje však nelze vyčíslit samostatně, jejich výše by v každém případě byla zanedbatelná.

Pokud se jedná o korespondenční volbu ze zahraničí (podobně jako na Slovensku) dají

se náklady odhadnout ve výši poštovného na doporučenou zásilku do zahraničí do vlastních rukou, což např. v případě zásilky s hmotností do 500g v rámci Evropy představuje v současnosti 148 Kč za jeden hlas. Cena se však může měnit podle hmotnosti a destinace.

Pokud se jedná o místní korespondenční volbu (podobně jako v Německu nebo Rakousku) bez nutnosti ověření hlasování, náklady by se zvýšily o poštovné v rámci České republiky, což v současnosti představuje při zásilce do 500g 35-37 Kč (+ 8 Kč za dodání do vlastních rukou) za jeden hlas. Náklady by se ještě zvýšily v případě, že by i odeslání voličských hlasů bylo hrazeno státem.

Návrh nemá dopad na rozpočty obcí a krajů.

Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky

Předložený návrh je v souladu s ústavním pořádkem ČR i s mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy ČR.