Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1. a 2.
Navrhuje se postup, při němž policejní orgán rozhodne o dočasném odložení trestního stíhání podezřelého (aktivně uplácejícího) pro trestné činy korupční povahy, a to za podmínky, že podezřelý poskytl úplatek jen proto, že byl o to požádán a učiní o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Dále oznámí policejnímu orgánu skutečnosti, které jsou mu známy o trestné činnosti toho, kdo o tento úplatek požádal, a zaváže se podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech. Právo rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání se s ohledem na nutnost rozhodnout rychle přiznává pouze policejnímu orgánu a nevyžaduje se k němu ani souhlas státního zástupce. Na postup policejního orgánu má však státní zástupce možnost dohlížet prostřednictvím běžných oprávnění výkonu dozoru nad zákonností přípravného řízení – mimo jiné bude moci podle § 174 odst. 2 písm. e) usnesení policejního orgánu zrušit. Pokud podezřelý nedostojí svému závazku, popř. se zjistí skutečnosti, z nichž vyplývá, že není možné rozhodnout o nestíhání podezřelého (např. se bude jednat o jiný trestný čin, než který je uvedený ve výčtu § 159c odst. 1, objeví se další svědectví, z nějž vyplyne, že tvrzení podezřelého o poskytnutí úplatku na žádost nebude pravdivé) bude státním zástupcem rozhodnuto o tom, že podezřelý nesplnil podmínky stanovené v § 159c odst. 1 a následně dojde k zahájení jeho trestního stíhání. Rozhodnutí o nesplnění podmínek stanovených v § 159c odst. 1 bude doplněno do výčtu rozhodnutí, u kterých o stížnosti proti nim rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené usnesení vydal. Pokud však podezřelý splní svůj závazek ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení, státní zástupce rozhodne o jeho nestíhání.
Navržený postup by měl být pro uplácející osobu dostatečnou motivací pro to, aby „své pochybení“ spočívající v poskytnutí úplatku oznámila orgánu činným v trestním řízení, neboť toto řešení dává uplácejícímu jistotu, že bude-li spolupracovat, nebude proti němu vedeno trestní stíhání (což nakonec vyústí v definitivní rozhodnutí představující překážku věci rozhodnuté). Navrhované změny vychází z předpokladu, že k dostatečné motivaci osoby k oznámení korupčního trestného činu není možné zahajovat proti této osobě trestní stíhání – v opačném případě by tato osoba byla zahájeným trestním stíháním stigmatizována, což by mohlo negativně ovlivnit její rozhodování, zda trestný čin oznámí či nikoliv.
K čl. II
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti již prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 29. března 2016
Zdeněk Ondráček, v.r.
Jaroslav Borka, v.r.
1 Pavel Vantuch: Úplatkářství a účinná lítost v trestním zákoníku, [Bulletin advokacie 4/2012, s. 17]
2 Analýza zpracovaná Ministerstvem vnitra je dostupná na http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=1&ved=0CB8QFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.komora.cz%2Fdownload.aspx%3Fdontparse%3Dtrue%26FileID%3D6073&ei=X9XoUaCOMz54QSnzYDgDQ&usg=AFQjCNEm8fBmlbwMpMWx7w_3IzrqzP8_OA
3 Analýza zpracovaná Ministerstvem spravedlnosti je dostupná na http://www.korupce.cz/assets/protikorupcni-strategie-vlady/na-leta-2011_2012/A2a---analyza-ze-dne-1--unora-2012---priloha-MS---predlozeno-vlade.pdf