Obecná část
Cílem návrhu zákona je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to bez náhrady.
Od listopadu roku 2016 je tato daň (dříve daň z převodu nemovitosti) oproti předchozímu stavu hrazena kupujícím nemovitosti, což reálně znamenalo a znamená významný nárůst nákladů na pořízení nemovitosti, a to minimálně o ona 4 %, což je sazba této daně. Ve skutečnosti je ovšem nárůst cen nemovitostí, z mnoha jiných ekonomických důvodů a s ohledem na neblahou situaci na trhu s nemovitostmi, zejména těmi majícími sloužit k bydlen, ještě mnohem vyšší.
Změna v osobě plátce se nijak neprojevila v poklesu prodejních cen nemovitostí – spíše naopak.
Zrušení této daně je tedy jednou z nutných podmínek pro to, aby mohlo dojít ke snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení. Podmínkou nikoli jedinou a nikoli postačující.
V posledních letech se mj. i kvůli existenci této daně v českém právním řádu neudržitelným způsobem komplikují cesty k pořízení si vlastního bydlenía k rozhýbání situace na trhu s nemovitostmi – což má mnohé další negativní konotace, například ve vztahu k porodnosti a rodinné politice, k situaci na trhu práce apod. Tato negativní situace se už zdaleka netýká jen nízkopříjmových skupin občanů, ale prostupuje napříč celou společností.
Předkládaná právní úprava je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů a respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
V případě daní platí, že pravomoc stanovit a vybírat daně spadá do výlučné kompetence členských států EU. I z tohoto důvodu se orgány EU, pokud jde o daně, věnují zejména úpravě výběru daní nepřímých (spotřební daně, DPH), a to zvláště těm aspektům, které jsou obhajitelné z hlediska projektu vnitřního trhu (např. zákaz daňové diskriminace, otázka dvojího zdanění, boj proti daňovým podvodům ap.).
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s právními předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU - ani s obecnými (právními) zásadami legislativy EU.
Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí lze, dle návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020 v oblasti veřejných příjmů očekávat jejich snížení o 13,5 mld. Kč. Zároveň tím ovšem dojde ke snížení nákladů státu na výběr této daně, řádově ve stovkách miliónů korun.
Zrušením této daně navíc dojde k nárůstu objemu soukromých (popř. i veřejných) investic do nákupu nemovitostí a tím i sekundárně k navýšení příjmů státu z ostatních daní, zejména z DPH a daně z příjmu – mj. v důsledku nárůstu koupěschopné poptávky na straně vlastníků (prodejců) nemovitostí.
Přímé dopady na rozpočty obcí a krajů se nepředpokládají.
Pro podnikatelské prostředí by toto opatření mohlo naopaknapř. v segmentu stavebnictví resp. zprostředkování prodeje nemovitostí znamenat nezanedbatelný stimul.
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné přímé negativní sociální dopady, sekundárně spíše naopak – zvýši dostupnot bydlení, částečné může snížit úvěrové zatížení domácností apod.
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad ve vztahu k zákazu diskriminace na základě pohlaví, je všeobecná - a v tomto smyslu neutrální.
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní vliv na ochranu soukromí a osobních údajů všech jí dotčených subjektů.
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad do oblasti korupčních rizik a ani nezakládá jejich nové možnosti.