Novela z. o pojistném na sociální zabezpečení

1. Zhodnocení platného právního stavu

Navrhuje se zavést dobrovolnou možnost přispívat k důchodu osobě blízké. Smyslem je zlepšit úroveň důchodů v rámci osob blízkých s tím, že nedojde ke zvýšení daňové zátěže osob, které budou dobrovolně přispívat k důchodům osob blízkých. Osobu blízkou stanoví § 24, odst. 1, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Proto se současně navrhuje, aby zaplacená částka byla odečitatelnou položkou od daní poplatníka. Takový zákon v naší legislativě zatím není, proto nelze hodnotit platný právní stav.

2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy.

Navržená varianta řešení je formou jistého druhu daňové asignace – přesměrování části příjmu poplatníka daně z příjmů na jiný účel. Daňová asignace dává smysl jen vůči osobě blízké pobírající starobní nebo invalidní důchod. Návrh zákona zcela nenásilně a pro občany velmi přijatelně, zapojuje daně do důchodového systému.

Důležitou otázkou bylo, jaká výše daňové asignace zvolit? Limitovat příspěvek je nezbytností, aby nedošlo a výraznému snížení daňových příjmů. Proto se navrhuje stanovit maximální výši příspěvku osobě blízké ve výši 1 % hrubé mzdy.

Při jednom procentu by odeslaná částka byla v současné době asi ve výši 300 Kč (1 % mediánu) a neustále by se navyšovala podle růstu příjmů plátců.

Cílem předkládaného návrhu není navyšování výdajů poplatníka. Proto se navrhuje odečíst příspěvek formou asignace z daní z příjmů fyzických osob.

Zaměstnání nebo příjem z podnikání mělo v lednu celkem 4,96 milionu lidí, z toho 2,8 milionu mužů a 2,17 milionu žen. Míra zaměstnanosti mužů činila 78,8 procenta, u žen se zvýšila na 63 procent. V obou případech šlo o nejvyšší podíl za uplynulých 23 let. Od celkového počtu ekonomicky aktivních je třeba odečíst asi 350 tisíc pracujících seniorů, dále pracující studenty, pracující s nízkými příjmy a samozřejmě také lidi, kteří se z různých důvodů rozhodnou svým rodičům nepřispívat. Lze také předpokládat, že po přijetí zákona by byla nějaká náborová křivka, to znamená, že občané by se do asignace zapojovali postupně. V takovém případě lze odhadnout, že by mohl být nižší výběr daně z příjmů fyzických osob v rozsahu cca 2 – 3 mld. Kč. Samozřejmě ne každý poplatník bude chtít přispívat osobě blízké, proto by mohla být snížena daňová výtěžnost nižší. Za rok 2019 byl výtěžek daně z příjmů fyzických osob 216 mld. Kč. Částka 2 až 3 mld. Kč není nijak závratná, a tudíž je akceptovatelná.

Konkrétní provedení by bylo v tomto případě prokazatelné. Plátce by stanovenou formou oznámil České správě sociálního zabezpečení (dále ČSSZ), že bude přispívat osobě blízké, a to prostřednictvím odvodu na svůj účet důchodového pojištění. ČSSZ pošle na příslušný účet osobě, které je přispíváno k důchodům. Odpadá problém OSVČ a podnikajících osob, protože ty by pouze oznámily ČSSZ, jakou částku se rozhodly odvádět na bankovní účet osoby blízké. ČSSZ by vystavilo roční potvrzení o výši zaplacené částky, které by použil plátce daně z příjmů při ročním daňovém přiznání, jako slevu na dani. Vše je průkazné a tímto systémem se dosáhne zvýšení důchodů osoby blízké.

Je třeba zdůraznit, že velkým plusem předkládaného návrhu je psychologická podpora mezigenerační solidarity rodin, ale také určité pro populační opatření, protože čím více budou mít rodiny dětí, tím více mohou přispívat osobám blízkým k jejich důchodům. Předkládaný návrh má velmi důležitý aspekt v upevňování mezigenerační solidarity a upevňování rodinných vazeb širších rodin, které si mohou pomáhat.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

České republiky.

Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy

Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je

Česká republika vázána Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy a v souladu s ústavním pořádkem.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí

České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí Navrhovaný zákon bude mít dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, a to v maximální výši 3 mld. Kč, ale bude mít příznivé sociální dopady na osoby, kterým bude přispíváno k důchodům. Navrhovaný zákon nebude mít žádné dopady na životní prostředí.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaný zákon nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaný zákon není spojen s žádnými korupčními riziky.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu

Navrhovaný zákon nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.