Důvodová zpráva k Prot. mezi ČR a Mexikem o změně Dohody o letecké dopravě

Vzájemné vztahy v oblasti civilního letectví mezi Českou republikou (ČR) a Spojenými státy mexickými (dále také „Mexiko“) jsou upraveny Dohodou mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojených států mexických o letecké dopravě, která byla podepsána v Mexiku D. F. dne 14. srpna 1990 (dále jen „Dohoda o letecké dopravě“). Dohoda o letecké dopravě následně vstoupila v platnost dne 4. února 1991¹. Uvedení Dohody o letecké dopravě do souladu s právem Evropské unie (EU) je zajištěno prostřednictvím Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy mexickými o některých aspektech leteckých služeb, která byla podepsána v Bruselu dne 15. prosince 2010 a vstoupila v platnost dne 22. června 2012.

Dohoda o letecké dopravě je poměrně restriktivního charakteru, pokud jde o přístup k trhu, a navíc neobsahuje některá ustanovení, která jsou v současné době běžnou součástí leteckých dohod. Asi za nejpalčivější problém ve vzájemných vztazích lze označit chybějící rámec, na základě kterého by mohli letečtí dopravci obou zemí vzájemně marketingově spolupracovat. Konkrétně se jedná o úpravu oblasti marketingových ujednání (zejména code-share), která je s ohledem na členství leteckých dopravců ČSA a.s. a Aeromexico v jedné letecké globální alianci SkyTeam velice významná. Jako další problematické ustanovení se jeví možnost určení pouze jednoho leteckého dopravce z každé strany a omezený seznam linek umožňující provoz pouze do Mexico City/Toluca pro české/EU letecké dopravce a do Prahy pro mexické dopravce.⁠​​​‌​​​‌​‌​​​‌‌​⁠

V rámci každoroční akce ICAN (ICAO Air Services Negotiation Event) se dne 6. prosince 2016 uskutečnily konzultace leteckých úřadů, které se konaly poprvé od roku 1989 a zaměřily se především na identifikaci nejvýznamnějších překážek obsažených v současném bilaterálním rámci. Za účelem odstranění těchto překážek bylo navrženo sjednat mezi oběma státy změnu Dohody o letecké dopravě, a to ve formě Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Spojených států mexických o změně Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojených států mexických o letecké dopravě, podepsané v Mexiku D. F. 14. srpna 1990 (dále jen „Protokol“). Následující expertní jednání o textu Protokolu probíhala korespondenční formou a vyústila ve vzájemně přijatelné znění Protokolu, které zahrnuje návrhy na změnu vybraných ustanovení Dohody o letecké dopravě.

Vláda souhlasila se sjednáním Protokolu svým usnesením ze dne 24. května 2023 č. 382. Protokol byl následně podepsán v Praze dne 21. července 2023. Dohodu za ČR podepsal ministr dopravy Mgr. Martin Kupka a za Mexiko Rosaura Leonora Rueda Gutiérrez, mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Spojených států mexických v České republice.

Protokol má za hlavní cíl co nejvíce liberalizovat přístup k česko-mexickému přepravnímu trhu pro letecké dopravce obou stran prostřednictvím neomezeného počtu leteckých dopravců, kteří mohou provozovat leteckou dopravu mezi ČR a Mexikem, volného vymezení linek mezi oběma státy včetně mezilehlých míst a míst za, umožnění flexibilního využívání různých provozních modelů a nastavení podmínek pro realizaci společných marketingových ujednání mezi leteckými dopravci.

Obsahové vymezení návrhu textu Protokolu je následující:

Článek 1 – nahrazení původního odst. 1) článku 3 Dohody o letecké dopravě novým odstavcem, který umožňuje určit smluvním stranám libovolné množství leteckých podniků z každé strany (tzv. multiple designation).

Článek 2 – nahrazení původního článku 9 (Přímý tranzit) Dohody o letecké dopravě novým článkem, který odpovídá aktuální situaci v civilním letectví a podrobněji rozpracovává tuto oblast, zejména pak výjimky z provádění zjednodušených kontrol.

Článek 3 – nahrazení původního článku 16 (Změny) novým článkem, který reaguje na změnu kategorizace leteckých dohod z vládních na prezidentské.

Článek 4 – nahrazení Přílohy (Seznamu linek) Dohody o letecké dopravě novou Přílohou (Seznamem linek), která odstraňuje geografická omezení provozu, přičemž nyní budou moci letecké podniky provozovat své lety do nebo z jakýchkoli míst na územích států obou stran přes libovolná mezilehlá místa a do libovolných míst za územími států obou stran. Dále došlo k doplnění části týkající se provozní flexibility a ustanovení pro realizaci společných marketingových ujednání mezi leteckými podniky.

Článek 5 – ustanovení o vstupu Protokolu v platnost.

Protokol je sjednán v českém a španělském jazyce. Stejný jazykový režim používá také stávající Dohoda o letecké dopravě. Protokol vstoupí v platnost šedesátý den ode dne doručení pozdější z diplomatických nót, kterými si smluvní strany navzájem oznámí, že byly splněny jejich příslušné požadavky pro vstup Protokolu v platnost.

Text Protokolu je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Při sjednání Protokolu byly splněny požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 o sjednávání a provádění dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách (oznámení Evropské komisi). Sjednání Protokolu nevyžaduje změny v českém právním řádu. Gestor provedl komplexní posouzení a analýzu jednotlivých ustanovení Protokolu z hlediska možných dopadů do právního řádu ČR s ohledem na jeho vnitrostátní provádění (včetně posouzení a následného zhodnocení, zda jsou všechna ustanovení obsažená v Protokolu, která jsou přímo určena vnitrostátním subjektům, samovykonatelná), i ve smyslu Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání, provádění a ukončování platnosti mezinárodních smluv, schválené usnesením vlády ze dne 11. února 2004 č. 131. Ustanovení Protokolu, která nejsou samovykonatelná, se provádějí v souvislosti s platnými právními předpisy. V této souvislosti není potřeba přijímat další vnitrostátní právní úpravu ani jiná opatření.

Protokol je formálně sjednán na vládní úrovni, svým obsahem má však v ČR charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie, neboť upravuje záležitosti podle článku 49 písm. a) Ústavy ČR (úprava práv a povinností osob např. určováním leteckých podniků). Protokol se tedy podle Ústavy ČR předkládá před ratifikací prezidentem republiky Parlamentu ČR k vyslovení jeho souhlasu s ratifikací.

Provádění Protokolu bude zajišťováno především Ministerstvem dopravy a Úřadem pro civilní letectví, které budou spolupracovat, v případě potřeby, s ostatními zúčastněnými resorty (ministerstva zahraničních věcí, financí a vnitra) v rámci jejich příslušných kompetencí ke konkrétním ustanovením Protokolu. Sjednání a následné provádění Dohody nebudou mít dopad na výdaje státního rozpočtu, s výjimkou obvyklých rozpočtových položek jednotlivých resortů a Úřadu pro civilní letectví, určených obecně na administrativní a správní výdaje. Všechny výdaje budou zabezpečeny v rámci limitů schváleného státního rozpočtu a střednědobého výhledu.

Současně s Protokolem se Parlamentu ČR předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací a následně prezidentu republiky k ratifikaci také stávající Dohoda o letecké dopravě, která byla schválena podle tehdy platných právních předpisů jako mezinárodní smlouva vládní kategorie. Její změnu ve formě Protokolu je však potřeba podle současných ústavních požadavků projednat v Parlamentu ČR. Stávající Dohoda o letecké dopravě také upravuje záležitosti podle článku 49 písm. a) a e) Ústavy ČR (úprava práv a povinností osob stejně jako věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu), a je proto potřeba povýšit její kategorii z mezinárodní smlouvy vládní na mezinárodní smlouvu prezidentskou a zajistit tak přímou vykonatelnost jejích ustanovení. Aby byla celá stávající Dohoda o letecké dopravě bezprostředně závazná s přednostní aplikací před zákony, je třeba, aby byla také ona - a nejen její novelizace - schválena podle současných požadavků článku 10 Ústavy ČR. Vyslovením souhlasu Parlamentu ČR s ratifikací a následnou ratifikací předkládaného Protokolu a stávající Dohody o letecké dopravě se oba dokumenty stanou součástí právního řádu a bude zajištěna jejich stejná právní síla.

Obsahové vymezení textu Dohody o letecké dopravě je následující:

V článku 1 jsou definovány výrazy důležité pro jednotný výklad a aplikaci dohody.

Článek 2 obsahuje vymezení přepravních práv, která si smluvní strany vzájemně vyměnily. Jedná se o právo přeletu přes území druhé smluvní strany, právo přistání na území státu druhé smluvní strany pro neobchodní účely, právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze (Seznam linek) cestující, zavazadla, zboží a poštu.

V článku 3 je obsaženo právo každé smluvní strany určit letecký podnik, který bude provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách, a podmínky, za kterých druhá smluvní strana udělí takto určenému leteckému podniku příslušné provozní oprávnění. Pozn.: Protokol nahrazuje odstavec 1) tohoto článku novým odstavcem.

V článku 4 jsou obsaženy podmínky, za kterých je možné odvolat nebo pozastavit vydané provozní oprávnění a výkon práv stanovených v článku 2.⁠​​​‌​​​‌​‌​​​‌‌​⁠

Článek 5 stanoví, že na letecké podniky resp. jejich letadla, cestující, posádky, zavazadla, poštovní zásilky a zboží nacházející se na území státu druhé smluvní strany se vztahují zákony, předpisy a postupy platné na území státu této smluvní strany.

Pro účely provozování dohodnutých služeb si smluvní strany podle článku 6 vzájemně uznávají osvědčení a průkazy vztahující se k letadlům a posádkám pokud požadavky pro vydání těchto průkazů a osvědčení odpovídají pravidlům stanoveným Úmluvou o mezinárodním civilním letectví.

Článek 7 se týká stanovování uživatelských poplatků za použití letišť, služeb řízení letového provozu a jiných zařízení a služeb při výkonu mezinárodní letecké dopravy.

Článek 8 upravuje recipročně osvobození leteckých podniků resp. jejich letadel, pohonných hmot, mazadel, technického materiálu, náhradních dílů, obvyklého palubního vybavení, zásob a jiných věcí, které jsou používány výhradně v souvislosti s provozem a obsluhou letadla, od celních poplatků, daní a jiných dávek.

Článek 9 obsahuje úpravu přímého tranzitu na letištích obou stran. Pozn.: Protokol plně nahrazuje text tohoto článku.

Obecné principy týkající se provozu dohodnutých služeb a stanovení kapacity jsou uvedeny v článku 10.

Článek 11 upravuje oblast bezpečnosti ve smyslu ochrany letectví před protiprávními činy (security). Strany si potvrzují závazek chránit bezpečnost civilního letectví v souladu s platnými mezinárodními smlouvami v této oblasti. Článek obsahuje ustanovení o spolupráci a asistenci stran v souvislosti s protiprávními činy v oblasti civilního letectví.

V článku 12 je upravena otázka tarifů, jejich stanovování a schvalování.

Oblast převodu finančních prostředků je upravena v článku 13.

Článek 14 se týká poskytování statistických informací a údajů mezi leteckými podniky a leteckými úřady smluvních stran.

Postup pro provádění konzultací mezi smluvními stranami je stanoven v článku 15.

Článek 16 stanoví pravidla pro provádění změn dohody. Pozn.: Protokol plně nahrazuje text tohoto článku.

Článek 17 upravuje postup pro řešení případných sporů, které mohou vyplynout z výkladu nebo provádění dohody.

Článek 18 stanoví povinnost registrovat dohodu a jakékoli její změny u Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Článek 19 upravuje postup při přijetí jiné mezinárodní mnohostranné úmluvy, která by upravovala vztahy, které jsou již upraveny touto dohodou.

Článek 20 stanoví podmínky pro ukončení platnosti dohody.

Článek 21 stanoví podmínky pro vstup dohody v platnost.

Příloha (Seznam linek) k dohodě obsahuje vymezení linek mezi místy na území států obou smluvních stran včetně míst mezilehlých. Pozn.: Protokol plně nahrazuje text této Přílohy (Seznamu linek).⁠​​​‌​​​‌​‌​​​‌‌​⁠