PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA PRO PARLAMENT ČR
1. Úvod
Materiál obsahující návrh na ratifikaci změn příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (dále jen „Úmluva“), přijaté na 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy (12. – 17. února 2024, Samarkand, Uzbekistán) byl zpracován na základě usnesení vlády ČR ze dne 24. ledna 2024 č. 61.
Úmluva byla přijata dne 23. června 1979 v Bonnu a vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1983. Česká republika se stala smluvní stranou Úmluvy 1. května 1994 (č. 127/1994 Sb.). Česká republika Úmluvu dodatečně ratifikovala dne 18. ledna 2017 jako prezidentskou smlouvu. V současné době má Bonnská úmluva 133 smluvních stran, včetně Evropské unie. Plněním cílů Bonnské úmluvy v ČR je pověřeno Ministerstvo životního prostředí.
Základním cílem Úmluvy je ochrana stěhovavých druhů volně žijících živočichů, a to nejen ptáků, ale i savců, ryb a bezobratlých ve všech areálech jejich výskytu, včetně míst odpočinku na migračních cestách, což vyžaduje mezinárodní spolupráci.
Tento materiál byl zpracován na základě příslušných rozhodnutí 14. zasedání konference smluvních stran přijatých dne 17. února 2024 v Samarkandu a sekretariátem publikovaného oznámení č. 2024/004.
2. Cíl a obsah změn příloh I a II Úmluvy a základní důvod pro schválení příloh I a II Úmluvy Českou republikou
14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy rozhodlo o zařazení 15 druhů do příloh I a II Úmluvy. Příloha I uvádí stěhovavé druhy, které jsou ohroženy v celém areálu svého rozšíření nebo na jeho významné části. Státy, na jejichž území zasahuje areál těchto druhů, musí chránit a tam, kde je to možné, obnovovat ta stanoviště druhů, která jsou významná pro odvrácení nebezpečí jejich vyhynutí. Pro druhy uvedené v Příloze II se uzavírají mezinárodní dohody, které mají zaručit péči o síť stanovišť vhodně disponovaných vzhledem k tahovým cestám.
14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy zařadilo na seznam příloh tyto druhy:
Příloha I:
1) rys ostrovid, poddruh balcanicus (Lynx lynx balcanicus),
2) delfín skákavý, poddruh gephyreus (Tursiops truncatus gephyreus)
3) středobaltská populace sviňuchy obecné (Phocoena phocoena)
4) pelikán chilský (Pelecanus thagus)
5) kulík šedý (Pluvianellus socialis)
6) jihoafrická populace orlosupa bradatého, poddruh meridionalis (Gypaetus barbatus meridionalis)
7) žralok písečný (Carcharias taurus)
8) středomořská populace pilohřbeta černobradého (Glaucostegus cemiculus)
9) středomořská populace siby býčí (Aetomylaeus bovinus)
10) středomořská populace siby lusitánské (Rhinoptera marginata)
Příloha II:
1) rys ostrovid (Lynx lynx)
2) manul (Felis manul)
3) guanako (Lama guanicoe)
4) delfín skákavý, poddruh gephyreus (Tursiops truncatus gephyreus)
5) pelikán chilský (Pelecanus thagus)
6) žralok písečný (Carcharias taurus)
7) pilohřbet černobradý (Glaucostegus cemiculus)
8) siba býčí (Aetomylaeus bovinus)
9) siba lusitánská (Rhinoptera marginata)
10) anténovec, druh rousseauxii (Brachyplatystoma rousseauxii)
11) anténovec Vaillantův (Brachyplatystoma vaillantii)
Většina druhů se na území České republiky nevyskytuje. Jediný druh vyskytující se na území ČR je rys ostrovid (Lynx lynx). Jak je uvedeno výše v materiálu, pro druhy uvedené v Příloze II se uzavírají mezinárodní dohody, které mají zaručit péči o síť stanovišť vhodně disponovaných vzhledem k tahovým cestám. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“) patří rys ostrovid mezi silně ohrožené a chráněné druhy, které nelze lovit.
Další změny příloh, které byly na 14. zasedání konference smluvních stran přijaty, se týkají nomenklaturních a taxonomických změn, kdy dochází k úpravě latinských názvů a nahrazení, sloučení nebo rozdělení druhů.
Právní zajištění závazků vyplývajících pro ČR z Úmluvy je pokryto zejména směrnicí Rady EU č. 92/43/ES o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a směrnicí č. 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků, které byly plně transponovány do právního řádu ČR novelou zákona o ochraně přírody a krajiny. Ochrana stěhovavých druhů je v ČR také zajišťována přístupem k Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) a dále jejím „implementačním“ zákonem č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy). V ČR jsou právně závazné seznamy živočichů a rostlin podle příloh A, B, C a D k nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, ve znění pozdějších předpisů.
V souladu s článkem XI, odstavcem 5 Úmluvy vstoupí změny v platnost pro všechny smluvní strany 90 dní po zasedání, což znamená 17. května 2024, s výjimkou smluvních stran, které vznesou výhradu. Vzhledem k tomu, že není možné zajistit v ČR ratifikaci změn příloh I a II Úmluvy v tomto termínu, navrhuje Ministerstvo životního prostředí jako gestor Úmluvy, aby ČR z procedurálních důvodů vznesla výhradu ke změnám příloh I a II Úmluvy přijatých na 14. zasedání konference smluvních stran. Po ratifikaci těchto změn bude výhrada odvolána.
3. Kategorie smlouvy
Úmluva patří do kategorie smluv, u nichž jejich přijetí nebo přijetí jejich změn Českou republikou je podmíněno souhlasem Parlamentu a ratifikací prezidentem republiky. Týká se práv a povinností osob (čl. 49 písm. a) Ústavy ČR) a dále věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu (čl. 49 písm. e) Ústavy ČR). Přílohy I a II jsou nedílnou součástí této Úmluvy a jejich změna proto vyžaduje dodržet stejný ústavně právní postup.
Zařazení výše uvedených druhů do příloh I a II Úmluvy nebude mít žádný dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru nad rámec toho, co stanoví legislativa EU a ČR, a nebude vyžadovat změnu vnitrostátních právních předpisů. Přijetí změn příloh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR, s právními předpisy ČR, ani s jinými mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázaná.
S ohledem na tuto skutečnost se proto navrhuje, aby předseda vlády navrhl Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s návrhem na ratifikaci změn příloh I a II Úmluvy již v prvním čtení v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Materiál byl schválen vládou ČR usnesením ze dne 24. 4. 2024 č. 262.