Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Krajské soudy (Sb. NSS)

Celkem 908 rozhodnutí

Pokročilé filtry

napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)

Filtry Krajských soudů (Sb. NSS)

Rozhodnutí krajských a městských soudů publikovaná ve Sbírce NSS jako precedent. Konkrétní soud (Krajský soud v Brně, Městský soud v Praze, …) je vidět v hlavičce.

dostupné jen pro novější rozhodnutí

Zobrazeno 501-550 z 908

Rozsudek2. 12. 2009

I. Jednání soutěžitelů je zakázanou dohodou podle čl. 81 Smlouvy o ES a § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, již v okamžiku, kdy je vyjádřena společná vůle chovat se na trhu určitým způsobem, aniž by pravidla takového chování musela být pro zúčastněné soutěžitele výslovně závaznými a zúčastněnými soutěžiteli vzájemně vynutitelnými. II. Pro kvalifikaci jednání soutěžitelů jako zakázané dohody podle čl. 81 Smlouvy o ES a § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, není zapotřebí, aby společná vůle soutěžitelů chovat se na trhu určitým způsobem byla také na trhu fakticky realizována. Pokud však orgán pro hospodářskou soutěž deklaruje ve vztahu ke všem účastníkům správního řízení nejen „uzavření“, ale také „plnění“ zakázané dohody, musí mít tento závěr ve vztahu ke každému z účastníků správního řízení oporu ve zjištěném skutkovém stavu.

Rozsudek30. 11. 2009

Aplikace institutu navrácení v předešlý stav zakotveného v § 41 správního řádu z roku 2004 je při rozhodování o žádostech cizinců o povolení k dlouhodobému pobytu vyloučena, a to vzhledem k existenci speciální úpravy obsažené v § 47 odst. 1 věta druhá zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.

Usnesení26. 11. 2009

Zastupitelstvo obce nemůže odmítnout vyhlásit místní referendum o oddělení části obce s odkazem na § 7 písm. d) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, jenom z toho důvodu, že část obce, která se chce oddělit, sestává z více částí obce ve smyslu § 27 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Podstatné je, zda část obce, která usiluje o oddělení, splňuje jako celek podmínky stanovené v § 21 odst. 1 téhož zákona.

Usnesení6. 11. 2009

Samotná skutečnost, že na otázku domístního referenda lze odpovědět „ano“ nebo „ne“, neznamená, že navrhovaná otázka je jasná a srozumitelná a jsou splněny podmínky pro vyhlášení místního referenda. V řízení podle § 91a s. ř. s. soud nepřezkoumává rozhodnutí zastupitelstva obce, nýbrž jeho rozhodnutí nahrazuje. Musí tedy posoudit, zda nejsou dány důvody pro nekonání místního referenda, jež jsou stanoveny v § 7 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu.

Rozsudek4. 11. 2009

Pojem „okolností, na které nemá vývozce vliv“ [čl. 49 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 800/1999] je širší než pojem „vyšší moc“. Žádost o uznání jiných rovnocenných dokladů podle zmíněného ustanovení tak bude důvodná nejen tehdy, pokud předložení kontrolního výtisku formuláře T5 prokazujícího výstup z celního území Společenství zmařila vyšší moc, ale i v případě, že předložení formuláře bylo znemožněno nesprávným postupem dopravce konajícího v dobré víře. To, zda vývozce měl či mohl mít vliv na jednání dopravce v daném případě, je třeba vždy zkoumat v konkrétním kontextu obchodního případu.

Rozsudek30. 10. 2009

Jestliže obchodní společnost uzavřela s pojišťovnou pojistnou smlouvu ve prospěch členů svých statutárních orgánů, členové statutárních orgánů však o této pojistné smlouvě nebyli informováni a nevyslovili s ní souhlas a z této pojistné smlouvy nebylo plněno, pak pojistné zaplacené obchodní společností na základě těchto pojistných smluv nepředstavuje příjem ve smyslu § 6 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Rozsudek29. 10. 2009

Pokud celní ředitelství neumožní bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru nahlédnout do jeho osobního spisu dle § 202 odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, s odůvodněním, že služební poměr skončil, jedná se o nezákonný zásah ve smyslu § 82 s. ř. s.

Rozsudek23. 10. 2009

I. Zvláštní způsob prodeje zboží může ze zboží jinak funkčně plně zastupitelného jiným zbožím učinit zboží na samostatném relevantním trhu vymezeném podle § 2 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. II. Prodej zboží v rámci tzv. home-parties (uzavřených domácích prezentací) se oproti jiným způsobům prodeje téhož zboží odlišuje účastí úzkého okruhu vybraných účastníků v postavení potenciálních odběratelů, předvedením i vyzkoušením předváděného zboží v tomto úzkém okruhu a zpravidla i poskytnutím nadstandardních souvisejících služeb v prostředí pro ně uzavřeném a nadstandardně pohodlném, kdy může být využíváno pocitu spotřebitelské vděčnosti a vnímání vyššího stupně spotřebitelského komfortu a kdy se spotřebitel pro koupi rozhoduje až po uskutečnění prezentace pod vlivem celkového dojmu ze zboží, úrovně prezentace a úrovně služeb, jež s předvedením zboží souvisely; zboží jinak funkčně plně zastupitelné jiným zbožím se stává v důsledku takového způsobu prodeje zbožím na samostatném relevantním trhu.

Usnesení21. 10. 2009

I. Vyloučení z možnosti být delegován mezi členy okrskové komise, která je ustavována pro potřeby vyhlášeného místního referenda (§ 21 odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb. o místním referendu), není dáno u osoby oprávněné hlasovat v tomto místním referendu, z jejíž iniciativy se vyhlášené místní referendum koná. II. Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu, nezakazuje vést kampaň pro místní referendum. Ve svém § 32 naopak předpokládá, že v rámci vyhlášeného místního referenda bude prováděna kampaň pro představení otázky navržené k rozhodnutí v místním referendu.

Usnesení21. 10. 2009

Za první den patnáctidenní lhůty stanovené v § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, tj. doby, po jakou musí být usnesení zastupitelstva obce o vyhlášení místního referenda vyvěšeno na úřední desce obecního úřadu, a patnáctidenní lhůty stanovené v § 31 odst. 1 téhož zákona, tj. lhůty o minimální době ke zveřejnění oznámení o době a místě konání místního referenda před jeho konáním, je nutno počítat den, kdy došlo k vyvěšení usnesení zastupitelstva obce o vyhlášení místního referenda na úřední desce obecního úřadu či ke zveřejnění oznámení o době a místě konání místního referenda před jeho konáním, a nikoliv až následující den.

Usnesení16. 10. 2009

Úkon insolvenčního správce spočívající v uznání či zjištění přihlášených pohledávek při přezkumném jednání nepodléhá přezkoumání soudem ve správním soudnictví, neboť se nejedná o rozhodnutí správního orgánu vydané v oblasti veřejné správy ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Žalobu podanou proti tomuto úkonu insolvenčního správce soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítne.

Rozsudek15. 10. 2009

Skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně je nepřezkoumatelné pro absenci jakýchkoliv úvah, neopravňuje nadřízený správní orgán, aby ve zkráceném přezkumném řízení podle § 98 v souvislosti s § 97 odst. 3 správního řádu z roku 2004 toto rozhodnutí nahradil svým rozhodnutím s vlastními věcnými závěry a jejich odůvodněním. Spočívá-li zjevný rozpor rozhodnutí s právními předpisy v nedostatku odůvodnění, je nadřízený správní orgán povinen takové rozhodnutí zrušit a vrátit správnímu orgánu I. stupně s právním názorem vedoucím k odstranění zjištěné vady řízení.

Rozsudek30. 9. 2009

Má-li být obvyklé roční nájemné stanoveno způsobem určení obvyklé ceny podle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, je nutné při jeho stanovení vycházet ze zjištěné výše ročního nájemného sjednaného při nájmu stejných, popřípadě obdobných nemovitostí v předmětném roce. Kritérium stejnosti, popř. obdobnosti nemovitosti vyžaduje znát nejen stav a umístění posuzované nemovitosti, nýbrž také stav a umístění nemovitostí srovnávaných. Bez zjištění těchto údajů není nezbytné porovnání vůbec možné.

Rozsudek30. 9. 2009

Řízení vedená ohlasovnami o zrušení údaje o místu trvalého pobytu z důvodů uvedených v § 12 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, je možné zahájit výlučně z moci úřední, a nikoliv i na návrh podaný kýmkoliv u ohlašovny.

Rozsudek16. 9. 2009

I. Pokud v důsledku okolností nastalých po dni zápisu může ochranná známka vést klamání veřejnosti [§ 31 odst. 1 písm. c) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách], Úřad průmyslového vlastnictví ji zruší bez ohledu na to, zda byl přihlašovatel (budoucí vlastník ochranné známky) v okamžiku zápisu známky v dobré víře a za jakých okolností byla známka zapsána. To, zda známka může vést ke klamání veřejnosti, je jejím objektivním rysem, a při jeho posuzování nemůže Úřad brát zřetel na možné subjektivní příčiny, které k danému stavu vedly. II. Je-li objektivně dán rozpor mezi asociacemi, které ochranná známka vyvolává, a skutečností, nemůže být důvodem pro zachování napadené ochranné známky ani to, že znění zapsané obchodní firmy vlastníka se shoduje se slovním prvkem napadené ochranné známky.

Rozsudek15. 9. 2009

V případě, že dodavatel, který je soutěžitelem v dominantním postavení, začne nabízet plnění za výhodnějších podmínek nejen těm svým odběratelům, kteří byli osloveni jinými dodavateli (v postavení k tomuto dominantnímu soutěžiteli konkurenčním), ale i těm svým odběratelům, kteří jinými dodavateli osloveni nebyli, nelze jeho jednání považovat výlučně za "obrannou reakci na chování konkurenta" (a tedy nejde o jednání v rámci tzv. meeting competition defence) a toto jednání může být zneužitím dominantního postavení podle § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

Rozsudek4. 9. 2009

Reklamu [§ 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání] nelze považovat za „pořad“ [§ 2 odst. 1 písm. l) citovaného zákona], ačkoli i ona představuje v jistém smyslu souvislou a časově ohraničenou část vysílání, ani za „upoutávku“, i když i ona slouží k propagaci výrobků či služeb. Podle § 32 odst. 1 písm. g) citovaného zákona tedy není možno trestat provozovatele za vysílání reklamy, která by podle názoru regulačního orgánu mohla ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, neboť toto ustanovení dopadá pouze na pořady a upoutávky; výklad per analogiam legis, který by citované ustanovení vztahoval i na reklamu, je v oblasti správního trestání nepřípustný.

Usnesení25. 8. 2009

Přezkum usnesení zastupitelstva obce, které stanovilo pravidla převodu bytů a nebytových prostor z majetku obce, není v pravomoci soudů ve správním soudnictví.

Rozsudek11. 8. 2009

I. Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky jsou podle § 13 odst. 2 první věty před středníkem zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, údaje shromážděné zadavatelem ohledně veřejných zakázek se stejným nebo obdobným předmětem plnění. Má-li zadavatel takové informace a údaje, zásadně již ohledně této otázky nemusí provádět průzkum trhu ani uskutečňovat jiné další kroky. II. Stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky podle § 13 odst. 2 první věty před středníkem zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tj. výlučně na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění, lze pouze tehdy, pokud se tyto údaje a informace týkají skutečně stejného či podobného předmětu plnění, a zároveň pokud jde o takové údaje a informace, na nichž lze závěr o výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky objektivně založit.

Rozsudek5. 8. 2009

Nepřesnost či neúplnost reportáže nemusí vždy vést k porušení povinnosti provozovatele vysílání poskytovat objektivní a vyvážené informace (§ 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání). Vyskytnouli se ve vysílaném pořadu nepřesnosti či neúplné informace, je nezbytné posoudit, zda tyto nedostatky jsou v rámci celého kontextu toku a charakteru poskytovaných informací a také smyslu pořadu způsobilé ovlivnit objektivitu a vyváženost pořadu a v jaké míře.

Rozsudek30. 7. 2009

I. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, je jako základní právní předpis upravující daný okruh právních vztahů obecně závazný i pro ty subjekty, které provozují svou činnost na základě povolení Ministerstva financí vydaného podle § 50 odst. 3 tohoto zákona. II. Povolení Ministerstva financí podle § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, je nutno chápat jako stanovení konkrétních podmínek provozování pro konkrétního adresáta vydaného povolení, které jsou pro něj závazné a které odrážejí specifika povolované „jiné podobné hry“. Tyto podmínky však nelze chápat jako výluku z působnosti citovaného zákona, neboť § 50 odst. 3 ani jiné ustanovení tohoto zákona tak nestanoví. III. Podle § 48 odst. 1 písm. c) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, je finanční úřad oprávněn ve vztahu k subjektu, který je držitelem povolení k provozování „jiné podobné hry“ ve smyslu § 50 odst. 3 tohoto zákona, posuzovat nejen rozpor s podmínkami, které byly v povolení uloženy, ale také rozpor se zákonem (a samozřejmě také rozpor s herním plánem).

Rozsudek14. 7. 2009

Svěřené finanční prostředky vlastníků bytových či nebytových jednotek, které se nestávají vlastnictvím společenství vlastníků jednotek, nemohou být příjmem (výnosem) z činnosti takového společenství či z nakládání s veškerým jeho majetkem, neboť jde pouze o dočasně svěřené cizí prostředky a nikoliv o příjem či výnos ve smyslu § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Rozsudek2. 7. 2009

I. Hodnocení ošetřujícího lékaře o změně ztížení společenského uplatnění nemusí být součástí jediné listiny spolu se samotným základním bodovým ohodnocením podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Takovou zprávu lékaře lze považovat za doplnění posudku, případně za posudek nový (další). Jsou-li přitom jednotlivé posudky v rozporu, je na služebním orgánu, aby takový rozpor odstranil podle § 180 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. II. Ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, užité dle § 228 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, je třeba v případě odškodňování služebních úrazů vykládat tak, že ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit služební funkcionář, který o náhradě za ztížení společenského uplatnění rozhoduje.

Rozsudek25. 6. 2009

Pokud je účastníku správního řízení uděleno správním orgánem poučení o tom, že procesní práva, která mu pro dané správní řízení náleží, může uplatnit po celou dobu trvání tohoto řízení, aniž by mu před ukončením dotyčného řízení bylo dáno na vědomí, k jakému datu správní orgán hodlá vydat rozhodnutí ve věci, zakládá to vadu řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. pro porušení § 36 odst. 3 správního řádu z roku 2004 v návaznosti na čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které garantují účastníku správního řízenímožnost prezentovat své stanovisko k důkazním prostředkům shromážděným ve správním řízení ve fázi před vydáním rozhodnutí.

Usnesení22. 6. 2009

I. Pokud obecní úřad toliko vrátí zmocněnci přípravného výboru pro konání místního referenda návrh na konání místního referenda, aniž by blíže konkretizoval, jaké nesprávné údaje návrh obsahuje, a aniž by zmocněnci přípravného výboru stanovil lhůtu k odstranění nedostatků podání, porušuje § 12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu. II. Chybí-li náležitá výzva k odstranění vad návrhu na konání místního referenda, stává se návrh na konání místního referenda bezvadným ve smyslu § 12 odst. 3 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, a za splnění podmínek tam uvedených. III. Obecnímu úřadu nepřísluší přezkoumávat, zda otázky navržené přípravným výborem pro referendum či referendum samo jsou či nejsou v souladu se zákonem, protože posouzení těchto otázek přísluší podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, výhradně zastupitelstvu obce poté, co mu je bezvadný návrh přípravného výboru radou obce předložen k projednání. IV. Soud odmítne návrh podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s., jímž se navrhovatel domáhá vyhlášení místního referenda jako předčasně podaný podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., pokud do doby rozhodnutí soudu nebyl bezvadný návrh na konání místního referenda projednán zastupitelstvem obce.

Rozsudek18. 6. 2009

Pokud žalobce tvrdí, že byl u něj celními orgány odhalen zvláštně denaturovaný kvasný líh určený k použití pro stanovený účel, který je od spotřební daně osvobozen [§ 71 odst. 1 písm. f) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních], pak musí na základě § 75 odst. 2 tohoto zákona prokázat oprávněné nabytí lihu osvobozeného od daně, řádné uplatnění tohoto osvobození (§ 72 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) a zvláštní povolení celního ředitelství dle § 13 tohoto zákona.

Rozsudek18. 6. 2009

Ustanovení § 108 odst. 1 písm. m) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je implementací pravidla zakotveného původně v čl. 21 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 77/388/EHS (nyní v čl. 203 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty) a znamená vznik daňové povinnosti plátce, který uvede daň na dokladu, vůči tomu členskému státu, vůči němuž se vztahuje daň uvedená na faktuře, i když dotčené plnění nebylo v tomto členském státu předmětem daně. Pro určení, ke kterému členskému státu se daň vztahuje, je relevantní zejména sazba uvedené daně, měna, ve které je vyjádřena dlužná částka, jazyk vyhotovení, obsah a kontext dotčené faktury, místo, ve kterém jsou vystavitel této faktury a příjemce poskytnuté služby usazeni, jakož i jejich chování (výrok I. rozsudku Soudního dvora ze dne 18. 6. 2009, Stadeco, C-566/07, Sb. rozh., s. I-5295).

Rozsudek18. 6. 2009

Úplatným smluvním vztahem podle § 6 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, je i takový smluvní vztah, v rámci něhož nemá zadavatel povinnost přímo platit smluvenou peněžitou částku, ale poskytovat jiné, v penězích vyjádřitelné plnění; úplatný charakter smluvního vztahu mezi zadavatelem a jinou osobou (dodavatelem) může být založen i kombinací několika soukromoprávních úkonů, pokud z nich vyplyne zadavatelova povinnost poskytnout plnění, byť i v naturální formě, jež je vyjádřitelné v penězích a jež je svojí povahou, se zohledněním všech práv a povinností pro zadavatele vyplývajících ze všech takto spolu souvisejících a na sebe navazujících soukromoprávních úkonů, zadavatelovým výdajem.

Rozsudek18. 6. 2009

Vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností stejně jako vyjádření krajského úřadu podle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, není tzv. závazným stanoviskem ve smyslu § 149 správního řádu z roku 2004, ale jde o stanovisko vydané v režimu § 154 citovaného zákona. Proto se v případě rozdílných stanovisek mezi nimi a Ministerstvem kultury neuplatní postup podle § 136 odst. 6 správního řádu z roku 2004. Ministerstvo kultury, které rozhoduje o prohlášení věci kulturní památkou, tedy rozhoduje ve věci samé, již z toho důvodu není oprávněno podat opravný prostředek proti rozhodnutí, kterým se podle § 156 odst. 2 správního řádu z roku 2004 ruší předchozí vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností vydané podle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Rozsudek16. 6. 2009

I. Jednoduché stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona z roku 2006, posuzuje stavební úřad z hlediska jejich souladu s územně plánovací dokumentací ex officio. Proto skutečnost, že stavebník před ohlášením jednoduché stavby (§ 104 odst. 1 citovaného zákona) nepožádal o poskytnutí územně plánovací informace (§ 21 citovaného zákona), není důvodem pro vydání rozhodnutí o zákazu provedení ohlášené stavby ve smyslu § 107 odst. 1 citovaného zákona. II. Pokud podání obsahující ohlášení jednoduché stavby nemá náležitosti podle § 105 odst. 1 až 3 stavebního zákona z roku 2006 a § 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb., není ohlášením podle tohoto zákona a stavební úřad jej usnesením bez dalšího odloží, přičemž spolu s usnesením o odložení věci je povinen zaslat stavebníkovi poučení o správném postupu při ohlašování staveb (§ 105 odst. 4 citovaného zákona). Stavební úřad není povinen před vydáním tohoto usnesení poučovat stavebníka o správném postupu při ohlašování staveb a vyzývat jej k odstranění vad podání. III. Vadou podání obsahujícího ohlášení jednoduché stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona z roku 2006, pro kterou jej stavební úřad usnesením vydaným podle § 105 odst. 4 citovaného zákona odloží, je i chybějící doklad o prokazatelném informování vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich (§ 104 odst. 1 věta druhá citovaného zákona a § 3 vyhlášky č. 526/2006 Sb.). Informace o stavebním záměru (pokud nedošlo k osobnímu jednání) musí být zaslána těmto osobám "doporučeně na dodejku", tedy nikoliv pouze "doporučeně". V informaci o stavebním záměru je třeba stavební záměr popsat slovy a připojit k ní "klíčové výkresy" (situace, půdorysy, řezy, pohledy).

Rozsudek4. 6. 2009

V řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení ke sběru, výkupu a využívání odpadů a souhlasu s provozním řádem takového zařízení dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, mohou mít za splnění podmínek § 27 odst. 2 správního řádu z roku 2004 postavení účastníků řízení i vlastníci sousedních pozemků.

Rozhodnutí20. 5. 2009

Bylo-li soudci uloženo kárné opatření před 1. 10. 2008, hledí se na něj po uplynutí jednoho roku od právní moci tohoto rozhodnutí jako by nebyl pro kárné provinění stíhán (§ 24 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění účinném do 30. 9. 2008, ve spojení s předchodným ustanovením čl. VI bod 4. zákona č. 314/2008 Sb.), a uložení této sankce nelze považovat v případném dalším kárném řízení při ukládání kárného opatření za přitěžující.

Rozsudek13. 5. 2009

Dovětek "vyžadující stavební povolení popřípadě schválení podle zvláštních předpisů" uvedený v § 38 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, se vztahuje pouze k bezprostředně předcházejícímu pojmu "terénní úpravy", nikoli k pojmu "velké stavby" či k pojmu "rozsáhlé těžební práce", o nichž toto ustanovení rovněž hovoří. Z těchto pojmů jsou to totiž jen "terénní úpravy", které lze rozdělit na ty, které vyžadují stavební povolení či schválení, a na ty, které stavební povolení nebo schválení nevyžadují.

Rozsudek12. 5. 2009

Ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, nelze vztáhnout na případ, kdy spotřebitel může čerpat úvěr dle svého uvážení v předem stanoveném krátkém časovém intervalu (zde: devět dní).

Rozsudek30. 4. 2009

I. Rozhodnutím o nezařazení do evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství) je zasahováno do veřejných subjektivních práv žadatele, neboť takové rozhodnutí předurčuje výsledek rozhodování o poskytnutí dotace. Proto takové rozhodnutí podléhá přezkumu soudem ve správním soudnictví. II. Aktualizace evidence půdy podle § 3g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, má místo tehdy, pokud je uváděn stav evidence a zapsaných uživatelů do souladu s realitou. Tomu odpovídají důvody, pro které je třeba aktualizaci provádět, obsažené v § 3g odst. 1 tohoto zákona. III. Právní úprava svěřuje rozhodnutí o tom, kterému z žadatelů svědčí právní titul k užívání z hlediska zapsání do evidence využití půdy, Ministerstvu zemědělství. Námitka, že jinému žadateli titul k užívání nesvědčí z důvodu neplatnosti jeho nájemní smlouvy k pozemku, nesměřuje proti tomu, zda správní orgán posoudil, komu svědčí užívací titul, ale je otázkou občanskoprávního sporu mezi žadateli.

Rozsudek31. 3. 2009

Skutková podstata správního deliktu podle § 66 odst. 3 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, nespočívá v ohrožení či poškození životního prostředí, nýbrž v převzetí odpadu osobou, která k tomu není podle § 12 odst. 3 citovaného zákona oprávněna pro nedostatek vybavení zařízením k využití či odstranění odpadu. Tyto znaky skutkové podstaty správního deliktu samy o sobě vyjadřují možnost ohrožení životního prostředí. Osoba, která odpad takto neoprávněně převzala, se tedy nemůže sankční odpovědnosti zprostit odkazem na to, že shromažďováním odpadu nedošlo k ohrožení či k poškození životního prostředí a takovou okolnost z hlediska naplnění skutkové podstaty správního deliktu není třeba dokazovat. K míře a závažnosti ohrožení nebo poškození životního prostředí se ve smyslu § 67 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, přihlíží při stanovení výše pokuty.

Rozsudek31. 3. 2009

Za skutečnosti známé správnímu orgánu z jeho vlastní úřední činnosti, které mohou být podkladem pro rozhodnutí správního orgánu (§ 50 odst. 1 správního řádu z roku 2004), lze v řízení o žádosti cizince o povolení k trvalému pobytu považovat zjištění o účelovosti manželství cizince učiněná správním orgánem v průběhu řízení o dříve podaných (a obsahově zcela totožných) žádostech téhož cizince, která jsou zachycená v pravomocných rozhodnutích správního orgánu o těchto předchozích žádostech.

Rozsudek24. 3. 2009

Dodavatel, který má v evidenci zachycen daňový nedoplatek, nesplňuje základní kvalifikační kritérium podle § 53 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to i tehdy, pokud správce daně rozhodl o posečkání daně, v souvislosti s níž dodavateli vznikl daňový nedoplatek. Nabídka takového dodavatele je vyžazena a takový dodavatel je ze zadávacího řízení podle § 60 odst. 1 téhož zákona vyloučen.

Rozsudek19. 3. 2009

I. Při nesouhlasném stanovisku vlastníka dotčené pozemní komunikace vydaném na základě § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, nelze žádosti o povolení připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci vyhovět. II. Souhlas či nesouhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace dle § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, není závazným podkladovým stanoviskem a soud není oprávněn takové stanovisko přezkoumat na základě § 75 odst. 2 s. ř. s.

Rozsudek18. 3. 2009

Pokud práceneschopný občan neumožní kontrolnímu orgánu ověřit, jak dodržuje léčebný režim ve smyslu § 6 odst. 4 písm. q) v návaznosti na § 8b odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, tím, že z údajné obavy před kontaktem s cizími osobami kontrolnímu orgánu záměrně neposkytne žádnou odezvu prokazující jeho přítomnost na adrese, kde se má zdržovat, ačkoliv se zde v průběhu kontroly zdržuje, dopouští se porušení povinností, jež mu ukládá § 47 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

Rozsudek12. 3. 2009

O provedení technického auditu dle § 38 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, Ministerstvo zemědělství nerozhoduje ve správním řízení, proto rozhodnutí o provedení technického auditu nemusí mít obecné náležitosti správního rozhodnutí (§ 47 správního řádu z roku 1967).

Rozsudek2. 3. 2009

I. Kdo je uživatelem honitby podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, vyplývá buďto z rozhodnutí o uznání společenství honitby, ve kterém musí být stanoveno, kdo je jejím držitelem (§ 29 odst. 3 ve spojení s § 32 odst. 1 zákona o myslivosti), nebo ze smlouvy o nájmu honitby uzavřené mezi držitelem honitby a nájemcem (§ 32 a § 33 zákona o myslivosti). Pominou- li právní skutečnosti zakládající užívací právo k honitbě, užívá honitbu její dosavadní uživatel, a to až do právní moci rozhodnutí o uznání nové honitby (§ 29 odst. 4 věta první zákona o myslivosti). Uživatelem honitby je osoba, které svědčí některá z právních skutečností vyplývajících ze zákona o myslivosti, nikoli ta, která je za uživatele honitby považovaná orgány státní správy myslivosti. II. Neformální sdělení obecního úřadu obsahující právní názor na to, kdo je uživatelem určité honitby, není nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s. vůči žádnému ze subjektů, jež se práva danou honitbu užívat domáhá. Takové sdělení je pro nedostatek formy i kompetence na straně obecního úřadu zcela nezpůsobilé jakoukoliv osobu v užívání honitby omezit; obsah sdělení je naprosto nevynutitelný.

Rozsudek27. 2. 2009

Pokud je předmět dražby označen jako prodej části podniku, cena byla stanovena znalcem jako cena části podniku, ze seznamu položek dražební vyhlášky lze dovodit dostatečnou odlišitelnost nabytých položek a svědci potvrdili, že vydražitel ve vydraženém majetku mohl provozovat ekonomickou činnost, nelze uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, neboť takový postup by byl v rozporu s § 13 odst. 10 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Rozsudek30. 1. 2009

Žalobcem doložené omezení osobní svobody spočívající v tom, že byl v dubnu 1942 spolu se svými rodiči, kteří se odmítli přihlásit k německé národnosti, deportován do místa výkonu nucených prací, kde byli až do konce války pod dozorem německé policie, nesměli se stýkat s místními občany a žalobce nemohl navštěvovat školu, je nutno považovat za zásadní zásah do osobní svobody žalobce, k němuž došlo zvůlí nacistického režimu. Žalobce tak byl omezen na osobní svobodě „jinak“ ve smyslu § 2 odst. 1 bodu 5 zákona č. 255/1946 Sb.

Rozsudek20. 1. 2009

I. Podstatou zakázaného jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, není vždy jen „shodný“ či „zcela totožný“ postup všech zúčastněných soutěžitelů, nýbrž postup jednoho soutěžitele založený na informaci o budoucím soutěžním chování jiného soutěžitele a uskutečněný s vědomím této informace. II. Zakázaným jednáním soutěžitelů ve vzájemné shodě podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, je i takové jednání, k němuž by samostatně každý ze zúčastněných soutěžitelů měl svoje podnikatelsky racionální důvody, je-li zúčastněnými soutěžiteli uskutečňováno koordinovaně, společně a jednotně, a je-li založeno na informaci o budoucím soutěžním chování jiného soutěžitele a uskutečněno s vědomím této informace. III. Jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (§ 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) v sobě zahrnuje nejprve koordinaci odstraňující pochybnosti o budoucím soutěžním chování, dále faktický projev takové koordinace na trhu a konečně kauzální nexus je spojující; prokázání projevu koordinace na trhu (a kauzálního nexu) lze přitom za situace, kdy je shromážděn dostatek důkazů o uskutečnění přímých kontaktů mezi soutěžiteli a o jejich přesném materiálním obsahu, založit na předpokladu, že zůstávají-li tito soutěžitelé nadále na trhu, pak při svémpůsobení na trhu nutně vycházejí z informací, které byly v rámci kontaktů zprostředkovány.

Rozsudek20. 1. 2009

Přestupkem může být pouze čin protiprávní (nedovolený), proto projevem učiněným v mezích čl. 17 Listiny základních práv a svobod není možno naplnit znaky skutkové podstaty přestupku podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, byť by byl takový projev objektivně ironický či sarkastický a konkrétní osoba by se jím cítila být uražena či zesměšněna, neboť ironie, sarkasmus, vtip a výsměch patří ke svobodě projevu stejně jako právo svobodně se projevovat patří k demokratickému právnímu státu.

Rozsudek16. 1. 2009

Pozbytí řidičského oprávnění podle § 123c odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je sankcí za opakované páchání přestupků sui generis za speciální recidivu. Nejedná se tak o trest za původní (předchozí) jednotlivá protiprávní jednání, a proto ani nemůže jít o opakovaný postih ve smyslu čl. 4 bodu 1. Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, kterou je Česká republika vázána, a jejíž obsah byl zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.

Rozsudek30. 12. 2008

Zruší-li odvolací správní orgán k odvolání účastníků stavebního řízení (odlišných od žalobce) vydané stavební povolení z důvodu nejednoznačného vymezení stavby, pak tento správní orgán současně nemůže zamítnout odvolání podané žalobcem z důvodu, že se předmět řízení netýká pozemku domu či společných částí domu dle § 109 odst. 1 písm. g) stavebního zákona z roku 2006. Žalovaný totiž nemá najisto postaveno, jak stavební úřad rozsah stavby znovu vymezí a zda do ní nezahrne i část stavby, která má být realizována i na pozemku žalobce.

Rozsudek4. 12. 2008

Zpeněžení zástavy v nedobrovolné dražbě není bezúplatným převodem vlastnického práva. Nejedná se o „převod“ s ohledem na nedostatek vůle zástavního dlužníka převést své vlastnictví na jiného. Není tu ani bezúplatnost, protože vydražitel za věc zaplatil a zástavnímu dlužníkovi vzniká vůči obligačnímu dlužníkovi právo na nahrazení újmy vzniklé pozbytím zástavy.

Rozsudek26. 11. 2008

Rozhodnutí o odstranění tvrdostí zákona podle § 53a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, není vyloučeno ze soudního přezkumu. S ohledem na § 180 odst. 1 správního řádu z roku 2004 musí toto rozhodnutí obsahovat odůvodnění.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací