Krajské soudy (Sb. NSS)

22Ca 177/2009

Jednání naplňující znaky úmyslně spáchaného trestného činu je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru vždy. Posuzování otázky, zda je předmětné jednání způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru, má místo jen u jednání naplňujícího znaky trestného činu spáchaného z nedbalosti.

9 Ca 262/2008

I. Služební funkcionář ministerstva vnitra není u příslušníka bezpečnostního sboru (policisty) oprávněn rozhodovat podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, o jeho nárocích dle zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, a zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, jako o nárocích bývalého vojáka z povolání. Zákon o vojácích z povolání v § 2 zaručuje kompetenční a v přechodných ustanoveních i věcnou kontinuitu podmínek pro vyplácení a zvyšování výsluhových příspěvků za dobu služby u vojsk Ministerstva vnitra. II. Oprávnění služebního funkcionáře vypořádat nároky bývalého vojáka z povolání není dáno ani z důvodu předmětu řízení, jímž je při rozhodování služebního funkcionáře dle § 163 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, o zastavení výplaty výsluhového příspěvku z úřední povinnosti, nastanou-li zákonné podmínky pro tento postup. Rozhodnutím o zastavení výplaty výsluhového příspěvku se nerozhoduje o zániku nároku na příspěvek ze služebního poměru policisty, a služební funkcionář tak není nejen věcně příslušný k vypořádání nároků podle jiného zákona – zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ale není nadto ani povinen tak učinit v rámci řízení, v němž se o zániku nároku na výplatu výsluhového příspěvku vůbec nerozhoduje.

10 Ca 98/2009

Pojmem "od doby přípravy stavby

45 Az 20/2010

I. Žaloba proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. d) a e) a § 25 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nemá ze zákona odkladný účinek (§ 32 odst. 3 tohoto zákona). To však neznamená, že jej k žádosti žalobce nelze ani přiznat podle obecné právní úpravy obsažené v § 73 odst. 2 a 3 s.ř.s. II. Přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí podle § 25 zákona č. 325/1990 Sb., o azylu, v situaci, kdy žalobce byl opakovaně soudně i správně vyhoštěn, by bylo v rozporu s veřejným zájmem, jímž je povinnost žalobce (adresáta individuálního správního aktu) respektovat pravomocná rozhodnutí správního orgánu a soudu (§ 73 odst. 2 s.ř.s.).

29A 83/2010

I. Registrační úřad je oprávněn odmítnou kandidátní listinu sdružení nezávislých kandidátů toliko v případě nesplnění zákonných náležitostí kandidátní listiny, resp. V případě, že kandidátní listina nebyla podána v souladu se zákonem stanovenou procedurou (§ 21 až § 23 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí). V opačném případě je povinen registraci kandidátní listiny provést. II. Registrační úřad není oprávněn odmítnout registraci kandidátní listiny (§ 23 odst. 3 písm. b) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí) sdružení nezávislých kandidátů (které není politickou stranou ani hnutím) z důvodu, že již byla pro téže volby do zastupitelstva obce zaregistrována kandidátní listina volební strany jiného sdružení nezávislých kandidátů.

30A 34/2010

Den, kdy bylo vyhlášené místní referendum Od tohoto dne počne běžet zákonná lhůta pro podání žaloby dle § 57 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, respektive § 91a odst. 1 písm. b) s.ř.s.

62Ca 17/2009

I. Smyslem řízení o přezkumu úkonů zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách je nastolení podmínek, jež mohou případné zadavatelovo pochybení napravit, a to ve fázi před uzavřením smlouvy (postup podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), a sekundárně pak uložení sankce zadavateli, který při zadávání veřejné zakázky pochybil, a to ve fázi, kdy smlouva již byla uzavřena (postup podle § 120 citovaného zákona). II. Otázka platnosti či neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku (tedy zda jde či nejde o právní úkon neplatný podle § 39 občanského zákoníku) může navazovat na posouzení otázky souladu či rozporu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; zatímco zodpovězení otázky souladu či rozporu postupu zadavatele se zákonem o veřejných zakázkách se promítá do rozhodnutí orgánu dohledu ve věci samé, otázka platnosti či neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku se do rozhodnutí orgánu dohledu nepromítá. III. Následek, který může být vyvolán závěrem správního orgánu učiněným ve správním řízení, tedy v rozhodnutí správního orgánu ve věci (zde závěr o nezákonnosti právního úkonu, který může vyvolat ze soukromoprávního pohledu jeho neplatnost), nemůže být zároveň podmínkou vedení takového správního řízení.

62Ca 11/2009

I. Konstrukce nabídkových cen a z toho vyplývající jejich přesná výše pro účely hodnocení nabídek podle § 79 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, i pro účely stanovení základu pro výpočet kauce II. Součástí pravomoci orgánu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek podle § 112 odst. 1 a § 112 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je i posouzení toho, zda byla otázka mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 77 téhož zákona v zadávacím řízení řádně a správně zodpovězena, tj. zda ponechání či neponechání nabídky v zadávacím řízení a vyloučení či nevyloučení uchazeče bylo zákonné ve vztahu k povinnostem vyplývajícím z § 77 téhož zákona.

30A 55/2010

V rámci ochrany ve věcech registrace podle § 89 s.ř.s. je soud k návrhu oprávněn zasáhnout v případě nezákonného rozhodnutí registračního úřadu nebo jeho vadného postupu; soud však v případě – ať už z jakéhokoli důvodu – marného uplynutí zákonné lhůty pro podání kandidátní listiny není (ani za použití prominutí lhůty či jiné konstrukce) oprávněn – byť by to in concreto

44Af 16/2010

I. Zdravotnické zařízení je ve smyslu § 16a odst. 6 a odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, povinno vybrat regulační poplatek podle § 16a odst. 1 písm. a) až e) téhož zákona v okamžiku poskytnutí zdravotní péče, nikoliv později. II. Jestliže zdravotnické zařízení vědomě a setrvale vybírá regulační poplatky podle § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, od osoby odlišné od pojištěnce (či jeho zákonného zástupce), dopouští se tím správního deliktu podle ! 16a odst. 9 tohoto zákona, a to bez ohledu na skutečnost, že je tato úhrada prohlašována za dar pojištěnci. III. Darování peněžních částek na úhradu regulačních poplatků předepsaných § 16 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, plošně všem pojištěncům, kteří čerpají zdravotní péči v určitém zdravotnickém zařízení nebo ve všech zdravotnických zařízeních na určitém území, je právním úkonem, který svým účelem přímo odporuje § 16a citovaného zákona, a je tedy absolutně neplatným podle § 39 občanského zákoníku.

2Ad 31/2010

Při posuzování podmínek pro vznik nároku na rodičovský příspěvek (§ 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) je zapotřebí rozlišovat mezi vznikem nároku na peněžitou pomoc v mateřství a vznikem nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství. Skutečnost, že nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nevznikl, neznamená, že nevznikl nárok na dávku ve formě peněžité pomoci v mateřství, a nejsou tudíž splněny podmínky nároku na rodičovský příspěvek.

62Ca 10/2009

I. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, neobsahuje nástroj, prostřednictvím něhož by mohl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zasahovat do zadavatelem stanovených dílčích hodnotících kritérií, tedy zadavatele "opravovat II. Jestliže zadavatel sice zadávacími podmínkami připustil několik alternativ technického řešení, avšak lépe hodnocena měla být nabídka vycházející z jednoho z těchto technických řešení, musí se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v řízení o přezkumu úkonů zadavatele zabývat otázkou, zda ke "konkurenční výhodě

44A 62/2010

I. V případě, že se zastupitelstvo obce bez bližšího odůvodnění odchýlí od racionálního návrhu přípravného výboru konat místní referendum II. Při poměřování významu vzájemně si konkurujících zájmů (zde co nejvyšší účast v hlasování proti finančním úsporám) je potřeba upřednostnit zájem první, protože zastupitelstvo obce by mělo znát názor co největšího počtu občanů na to, v jaké obci z hlediska urbanistického a stavebního chtějí žít, zvláště když zastupitelstvo obce samo místní referendum

51Ca 7/2009

Pouhá evidenční značka ve sleších (uších) zvěře, která je definovaná v § 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů), nedává této zvěři status

9 Ca 50/2007

I. Rozhodnutí orgánu státní báňské správy o odnětí oprávnění nebo osvědčení vydaného fyzické osobě k výkonu činnosti za hrubé nebo opakované porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (§ 45 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě) nesleduje postih fyzické osoby, ale obsahově vyjadřuje zájem státu na ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti provozu, jejichž ohrožení se lze důvodně obávat vzhledem ke zjištěnému protiprávnímu jednání dosavadního nositele tohoto oprávnění či osvědčení. Nejedná se tedy o rozhodnutí o uložení sankce za spáchání správního deliktu, ale o rozhodnutí o uložení specifického správního opatření preventivní povahy. II. Z § 68 odst. 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, vyplývá, že technický vedoucí odstřelů musí po každém provedeném odstřelu prohlédnout pracoviště, a to ihned poté, co uplyne příslušná čekací doba (vstup na pracoviště před jejím uplynutím zakazuje § 67 odst. 1 téže vyhlášky). Je tedy nepřípustné, aby technický vedoucí odstřelů provedl v řadě za sebou několik odstřelů, a teprve po provedení posledního z nich se vrátil na pracoviště, kde byl proveden první odstřel, aby jej prohlédl.

22Ca 2/2009

Dojde-li ke zpětvzetí odvolání dle § 48 odst. 8 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je správní orgán povinen odvolací řízení zastavit rozhodnutím dle § 27 odst. 1 písm. a) téhož zákona.

6 Ca 90/2007

I. Závazná informace o sazebním zařazení zboží je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. a není rozhodnutím předběžné povahy podle § 70 písm. b) s. ř. s. Podléhá proto soudnímu přezkumu ve správním soudnictví. II. Nařízení Rady č. 2913/92/EHS a nařízení Komise č. 2454/93/EHS obsahují samostatnou právní úpravu vztahující se k podání žádosti o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží a k vydání této informace. Na řízení o žádosti o vydání závazné informace se správní řád nepoužije.

7 Ca 19/2008

Řízení podle § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (výjimky ze zákazu ve zvláště chráněných územích), nespadá pod ty druhy taxativně vyjmenovaných řízení v § 90 odst. 1 tohoto zákona, na které se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Jinak řečeno, s ohledem na fakt, že § 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, není vyjmenován v § 90 odst. 1 téhož zákona v rámci taxativně uvedeného okruhu řízení, která nepodléhají obecným předpisům o správním řízení, je nutné, aby rozhodnutí vydané vládou na základě čl. 76 Ústavy ve spojení s § n43 citovaného zákona splňovalo náležitosti požadované obecnými předpisy o správním řízení. Až od 1. 12. 2009 pak platí právní úprava, kdy výjimku uděluje, a tedy rozhodnutí vydává, Ministerstvo životního prostředí (srov. § 43 uvedeného zákona) v návaznosti na usnesení vlády.

62Ca 92/2008

I. Ustanovení § 44 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je zvláštním pravidlem týkajícím se limitů požadavků zadavatele v otázce subdodavatelsky poskytovaného plnění ve vztahu k obecnějšímu (v otázce limitů neomezujícímu) § 44 odst. 3 písm. e) zákona o veřejných zakázkách. II. Podle § 44 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zadavatel nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele, může si však vyhradit požadavek, aby určitá konkrétní část plnění poskytována subdodavatelsky nebyla (a tento svůj úmysl musí projevit ve výzvě či v oznámení o zahájení zadávacího řízení); bez ohledu na to, zda si takový požadavek zadavatel vyhradí, či nikoli, platí, že zadavatel může požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele, nikoli aby uchazeč ve své nabídce předložil smlouvy se subdodavateli týkající se subdodávek.

57A 23/2010

Zatímco rozhodnutí o nařízení a zajištění umístění týraného zvířete do náhradní péče podle § 28a odst. 1 písm. a) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, je rozhodnutím správního orgánu ve veřejnoprávní věci, rozhodnutí o nákladech spojených s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj a o nákladech na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na svém zdraví, podle § 28a odst. 3, 4 a 6 téhož zákona, je rozhodnutím správního orgánu v soukromoprávní věci, neboť se jím rozhoduje o právní věci, která vyplývá z občanskoprávních vztahů, konkrétně z práva vlastnického, resp. o bezdůvodném obohacení. Žaloba směřující proti rozhodnutí vydanému podle § 28a odst. 3, 4 a 6 uvedeného zákona je ve správním soudnictví nepřípustná [§ 68 písm. b) s. ř. s.] a soud rozhodující ve správním soudnictví žalobu postupem podle § 46 odst. 2 věty první s. ř. s. odmítne.

29Ca 97/2008

Pouhý odkaz na zbavení způsobilosti k právním úkonům (§ 10 občanského zákoníku) nemůže být důvodem neprovedení důkazu svědeckou výpovědí před správním orgánem. Je třeba nejprve posoudit, z jakého důvodu byl navrhovaný svědek zbaven způsobilosti k právním úkonům, zda je provedení svědecké výpovědi fakticky možné s ohledem na současný zdravotní stav navrhovaného svědka a zda je jeho případná výpověď způsobilá osvědčit požadované skutečnosti, případně zda je navrhovaný svědek vůbec schopen podat relevantní

30A 20/2010

I. Splnění všech podmínek pro vyhlášení místního referenda o oddělení části obce (§ 21 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) se musí posuzovat v době, kdy je o něm příslušným orgánem rozhodováno, tj. ke dni zasedání zastupitelstva obce, resp. krajského soudu, pokud je mu podán návrh podle § 91a s. ř. s. II. Za občana obce je nutno považovat fyzickou osobu, která je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu (§ 16 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích), a také fyzickou osobu, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena (§ 17 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích).

62Ca 58/2008

Rozhodnutí představenstva České lékárnické komory o zamítnutí žádosti o vydání osvědčení k výkonu funkce odborného zástupce, které bylo třeba k registraci nestátního zdravotnického zařízení (lékárny), může být zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, neboť v důsledku něho může dojít k zabránění vstupu nových soutěžitelů na trh lékárnických služeb.

22 A 39/2010

I. Při nevydání voličského průkazu se lze domáhat ochrany u soudu rozhodujícího ve správním soudnictví, který se při tom řídí zásadami uvedenými v oddílu 4. hlavy II. části třetí soudního řádu správního a postupuje obdobně podle § 88 uvedeného zákona. II. Požadavek písemnosti úkonu ve smyslu § 93 odst. 2 s. ř. s. je splněn, pokud jde o úkon učiněný vůči soudu prostřednictvím datové schránky osobou, pro niž byla datová schránka zřízena. III. Požadavek „ověřeného podpisu“ ve smyslu § 6a odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, je splněn nejen ověřením podle zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování, ale také použitím zaručeného elektronického podpisu ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.

5 Ca 202/2007

Úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření (§ 16 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) musí mít za cíl zjištění dosud chybějících skutkových informací či jejich shromáždění; jinak nemůže založit běh nové pětileté lhůty pro předepsání dlužného pojistného. Takovým úkonem není oznámení o zahájení správního řízení ve věci porušení povinnosti odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění, v němž se dlužník pouze informuje o výši dlužné částky a vybízí se, aby případně vznesl své námitky; to platí tím spíše, pokud jediným dalším úkonem v tomto správním řízení v I. stupni je bezprostředně navazující vydání platebních výměrů na pojistné a na penále.

59Ca 72/2009

I. Pokud v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne oznámení o změně v užívání stavby stavební úřad podle § 127 odst. 2 věty druhé stavebního zákona z roku 2006 vydá rozhodnutí, kterým oznámenou změnu v užívání stavby zakáže, nenastane zákonná fikce II. Výrok usnesení vydaného podle § 156 odst. 2 správního řádu z roku 2004, kterým stavební úřad zrušil mlčky udělený souhlas se změnou v užívání stavby za situace, kdy fikce

9 Ca 190/2008

I. Žaloba proti nezákonnému zásahu spočívající v nepřijetí elektronických podání na e-podatelnu správního orgánu nemůže být úspěšná za situace, kdy žádost žalobkyně o poskytnutí informace, která byla obsahem nepřijatého elektronického podání, byla správním orgánem v důsledku jiného přijetí takové žádosti vyřízena. Právo účastníka řízení na rozhodnutí o jím učiněném podání v elektronické podobě (§ 37 odst. 4 správního řádu z roku 2004) nelze oddělovat od jeho účelu, kterým je náležité vypořádání obsahu podání. Takováto situace způsobuje, že zásah již netrvá. II. Soud nemůže řízení ve věci nezákonného zásahu zastavit podle § 86 s. ř. s. za situace, kdy netrvání zásahu nebylo prokázáno v celém rozsahu podané žaloby, která se týkala také dalších nepřijatých podání žalobkyně. V takovém případě je namístě, aby soud žalobu věcně projednal.

9 Ca 420/2008

I. Cíl občanského sdružení deklarovaný v jeho stanovách spočívající v rozhodování majetkových sporů podle zákona o rozhodčím řízení je neslučitelný se zákonem o rozhodčím řízení, podle něhož je oprávněn rozhodovat majetkové spory pouze jeden nebo více rozhodců - fyzických osob anebo stálý rozhodčí soud zřízený na základě zvláštního zákona (§ 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů). Neslučitelnost takového cíle sdružení se zákonem je důvodem pro odmítnutí registrace předmětného občanského sdružení podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. II. Desetidenní lhůta k rozhodnutí o odmítnutí registrace občanského sdružení, zakotvená v § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, je lhůtou toliko pořádkovou, což znamená, že ministerstvo může rozhodnutí o odmítnutí registrace sdružení vydat i po uplynutí této lhůty.

22 A 28/2010

I. Jakkoli musí být u každého kandidáta na kandidátní listině uveden údaj o jeho politické příslušnosti [§ 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky], kandidát ani volební strana pravdivost takového údaje nijak nedokládá, neprokazuje. Krajský úřad pak správnost tohoto údaje sám zmoci úřední neprověřuje, když povinnost k průkazu tohoto údaje není zákonem stanovena, navíc je krajský úřad limitován krátkou 7denní lhůtou pro přezkum kandidátních listin [§ 33 odst. 1 tohoto zákona]. II. Jedině měl-li by krajský úřad nejméně 60 dnů přede dnem konání voleb bezpochyby prokázáno, že údaj o politické příslušnosti kandidáta je nesprávný, otvíral by se mu prostor k postupu podle § 33 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, tj. k výzvě k odstranění závady spočívající v nesprávném údaji o politické příslušnosti, případně k následnému vyškrtnutí kandidáta pro nesprávnost takového údaje [§ 33 odst. 2 písm. d) tohoto zákona]. Nedojde-li k takovému postupu v zákonem striktně stanovených lhůtách, nelze než podle § 32 odst. 3 téhož zákona kandidátní listinu registrovat.

30Ca 53/2009

Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši než náležely, zanikne, pokud ve lhůtě tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil (a která se staví po doby vymezené v § 118a odst. 3 větě druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2008), nezahájí orgán sociálního zabezpečení na úhradu přeplatku srážky z důchodu nebo ze mzdy. Pokud provede orgán sociálního zabezpečení na úhradu přeplatku srážky z důchodu nebo ze mzdy po uplynutí této lhůty, jedná se o nezákonný zásah správního orgánu ve smyslu § 82 s.ř.s.

5 Ca 65/2007

I. Příjem z činnosti podléhající povolení, resp. oprávnění, podléhá dani z příjmů i tehdy, je-li tato činnost daňovým subjektem vykonávána neoprávněně, tj. bez povolení nebo jiného oprávnění k jejímu výkonu. Povolení nebo jiné oprávnění však může být vydáno pouze k takové činnosti, která sama o sobě představuje vztahy či věci ve své podstatě nezávadné a neškodlivé. II. Činnost naplňující skutkovou podstatu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 trestního zákona z roku 1961 není činností, která by mohla být povolena, či na kterou by mohlo být vydáno oprávnění. Prospěch dosažený tímto trestným činem tedy není příjmem, jímž by došlo ke zvýšení majetku žalobkyně odsouzené za tento trestný čin, a který by proto podléhal dani z příjmů.

10Ca 140/2009

I. Časové hledisko podání žádosti podle § 38 odst. 2 správního řádu z roku 2004 nemůže být vnímáno jako překážka realizace práva nahlédnout do spisu, jež není (až na fyzickou existenci spisu) žádným způsobem časově omezeno. II. Řízení podle § 38 odst. 2 správního řádu z roku 2004 je řízením obecně návrhovým, byť akcesorické povahy k řízení ve věci samé, včetně pravidel upravujících dispozici žadatele se svým návrhem a možnosti správního orgánu v případě pochybností o naplnění tohoto ustanovení vyzvat žadatele k doplnění takové žádosti. III. Každé omezení práva nahlížet do spisu dle § 38 správního řádu z roku 2004 musí být proporcionální k zájmu, který je odepřením tohoto práva chráněn. Důvodem pro odepření nahlédnutí do spisu není hodnocení osoby žadatele či chování účastníků správního řízení od skončení řízení ani pouhé eventuální (hypotetické) porušení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

62Ca 73/2008

I. Pro splnění požadavku „konkrétního vymezení veškerých podmínek plnění v rámcové smlouvě“ [§ 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách] je rozhodující, zda rámcová smlouva jasně upravovala veškerý postup při realizaci plnění, konkrétně jaké plnění bude poskytováno, účtováno a placeno, jak budou po uzavření rámcové smlouvy konkrétní dispozice ze strany zadavatele uchazeči předávány, do jaké míry budou jednotlivé požadavky zadavatele na každé jednotlivé plnění pro uchazeče závaznými a neměnnými, zda žádná z těchto dispozic nebude vybočovat z podmínek, za nichž uchazeč předkládal zadavateli svoji nabídku a za nichž s ním byla uzavřena rámcová smlouva, k jakému okamžiku bude plnění ve prospěch zadavatele považováno za splněné a jaké protiplnění bude za poskytnuté dílčí plnění ze strany zadavatele realizováno. II. Požadavek § 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je naplněn tehdy, pokud po uzavření rámcové smlouvy není třeba žádné otázky vzájemného kontraktu mezi uchazečem (dodavatelem plnění) a zadavatelem (objednatelem plnění) již dojednávat; skutečnost, že jsou veškeré podmínky plnění v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, nemůže automaticky znamenat, že by přesný popis plnění do všech jeho konkrétních místních, časových a obsahových detailů musel být již nutně součástí rámcové smlouvy.

58Ca 46/2009

Výsledek měření rychlosti vozidla jedoucího rychlostí překračující nejvyšší dovolenou rychlost, který byl získán měřícím zařízením umístěným v policejním vozidle, které z důvodu změření této rychlosti muselo jet také rychlostí překračující nejvyšší dovolenou rychlost, není nezákonně získaným důkazem. Překročení nejvyšší dovolené rychlosti je v takovém případě nezbytné k plnění úkolů Policie České republiky (§ 18 odst. 9 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu). Není přitom ani nezbytné, aby takové policejní vozidlo mělo zapnuta zvláštní výstražná světla modré barvy, neboť § 18 odst. 9 citovaného zákona je k § 41 odst. 1 téhož zákona, podle něhož se má výstražných světel užívat, v poměru speciality.

15Ca 101/2009

Pokud policie v rozhodnutí, kterým se ruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví v souladu s § 37 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, lhůtu k vycestování z území České republiky tak, že cizinec je povinen vycestovat do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, a udělí cizinci výjezdní příkaz, nejedná se o nezákonný zásah.

57Ca 70/2009

Písemný příkaz vlastníkům a uživatelům pozemních komunikací k odstranění zjištěných nedostatků vydaný na podkladě § 41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, osobou pověřenou výkonem státního dozoru není výsledkem žádného správního (příkazního) řízení, nelze jej kvalifikovat jako příkaz ve smyslu § 150 správního řádu z roku 2004, a proto na něj nedopadají ani ustanovení předepisující obsahové náležitosti příkazu, konkrétně § 150 odst. 4 správního řádu (poučení o možnosti podat proti příkazu odpor).

30Ca 49/2008

Řízení o určení právního vztahu (§ 142 odst. 1 správního řádu z roku 2004) je zvláštním typem správního řízení, jehož účelem je upravit specifická pravidla pro vydávání deklaratorních rozhodnutí. Citované ustanovení umožňuje vydat deklaratorní Podmínkou vydání deklaratorního rozhodnutí podle § 142 odst. 1 správního řádu z roku 2004 je podání žádosti, správní řízení podle tohoto ustanovení je tedy řízením o žádosti ve smyslu § 44 a násl. správního řádu.

15Ca 49/2009

V čl. 53 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex

10 Ca 33/2008

I. Za změnu v neprospěch odvolatele (§ 90 odst. 3 správního řádu z roku 2004) je nutno považovat i takový postup, kdy je odvolatel uznán odpovědným za více správních deliktů, resp. více porušení zákona, než v rozhodnutí I. stupně, a to i v případě, kdy nedochází ke zvýšení uložené sankce, ani mu není ukládána nová povinnost. II. Porušení § 72 odst. 1 (náležitosti smlouvy o dodávce plynu mezi účastníky trhu s plynem) a § 61 odst. 2 písm. g) (povinnost obchodníka s plynem seznámit odběratele se záměrem změnit smluvní podmínky dodávky) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se nedopustí dodavatel zemního plynu, který inkasuje platby od zákazníka v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce plynu, a který tak porušuje smluvní podmínky.

59 Ca 23/2009

I. Zda se jednalo o zřejmý omyl při vedení katastru ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, spočívající ve výmazu zástavního práva záznamem na podkladě listin, které zřejmě neměly být podkladem pro takový postup katastrálního úřadu, je třeba posoudit s ohledem na příslušná ustanovení zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a prováděcí vyhlášky účinné v době, kdy katastrální úřad výmaz zástavního práva provedl. Pravomocná rozhodnutí soudů o neplatnosti zástavní smlouvy nejsou listinami ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., neboť nepotvrzují ani neosvědčují právní vztahy, tedy nepotvrzují ani neosvědčují samotné zástavní právo. II. Pokud katastrální úřad provedl výmaz údaje o zástavním právu na základě listin, které nesplňují požadavky stanovené § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, je možné zápis údaje o zástavním právu obnovit cestou opravy chyb v katastrálním operátu dle § 8 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. III. Opravu údaje o zástavním právu postupem dle § 8 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, lze učinit pouze u stále existující nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí.

22Ca 234/2009

Je-li předmětem řízení před správním soudem přezkum rozhodnutí správního orgánu, které se týká mimosmluvních sankcí (pokuty uložené za správní delikt) uvedených v § 170 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, jež nelze uspokojit žádným ze způsobů řešení úpadku (tj. ani konkursem), a jež se tedy nemohou dotýkat majetkové podstaty úpadce, nestává se insolvenční správce v již zahájeném řízení před správním soudem jeho účastníkem místo úpadce a § 264 odst. 1 citovaného zákona se nepoužije.

15Ca 88/2009

Nárok na vrácení spotřební daně za topné oleje spotřebované za jedno zdaňovací období ve smyslu § 56 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, je možné uplatnit pouze samostatným daňovým přiznáním, které se výlučně týká dotyčného zdaňovacího období, a nikoliv souhrnným daňovým přiznáním za více zdaňovacích období.

5 Ca 7/2007

O zvláštní nabídku zboží (§ 2b odst. 1 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 36/2008 Sb.) zpravidla půjde tehdy, je-li zboží nabízeno za sníženou cenu (obvykle s výrazným upozorněním na takové snížení), v omezeném množství a čase a je rozsáhle inzerováno širokému okruhu obyvatelstva. Hodlá-li regulační orgán postihnout podnikatele za to, že zveřejnil zakázanou reklamu uvádějící zvláštní nabídku zboží, není povinen místo podnikatele hledat odpovědi na to, jakou poptávku měl podnikatel na základě takové nabídky očekávat, zda povaha zboží odpovídala inzerované ceně nebo kolik zájemců o zboží nabylo fakticky uspokojeno. Pro závěr, že podnikatel porušil zákaz podle § 2b odst. 1 citovaného zákona, postačí zjištění, že množství zboží, které je v provozovně ve skutečnosti k dispozici, je ve zcela zjevném nepoměru k množství potenciálních zákazníků, které podnikatel oslovil inzercí plošně vhazovanou do poštovních schránek.

62Ca 89/2008

Je-li předmět veřejné zakázky vymezen dostatečně jasně, určitě a srozumitelně a mají-li být kromě samotného předmětu veřejné zakázky v nabídkové ceně zohledněny související a na předmět veřejné zakázky navázané obchodní procesy mezi zadavatelem a dodavatelem, pak za podmínky, že je zohlednění těchto procesů jasné, zřetelné, srozumitelné, nikoho neznevýhodňující a zároveň i zpětně přezkoumatelné, neporušuje tímto zadavatel § 77 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, neboť i v takovémpřípadě je nabídková cena konstruována „ve vztahu k předmětu veřejné zakázky“.

62Ca 85/2008

I. I kdyby bylo v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek shledáno, že tento orgán vybral od navrhovatele (v řízení u soudu žalobce) na kauci podle § 115 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, částku vyšší, než kterou vybrat měl, neznamená to samo o sobě, že by napadené rozhodnutí bylo rozhodnutím nezákonným ani že by řízení před orgánem dohledu bylo zatíženo vadou, která měla nebo mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. II. Přestože obecně platí, že výše úhrady za splnění veřejné zakázky ve smyslu § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (tedy úplata ve směru od zadavatele k dodavateli), je zásadně (většinou) shodná s cenou obsaženou v nabídce vítězného uchazeče, která se zpravidla vyjadřuje v penězích, žádné ustanovení zákona o veřejných zakázkách nevylučuje, aby způsob úhrady (tedy úplaty ve směru od zadavatele k dodavateli) byl uskutečněn i jiným způsobem, je-li tento způsob vyjádřitelný v penězích. Žádné ustanovení zákona o veřejných zakázkách dále nevylučuje, aby v souvislosti s takovou, byť obecně méně obvyklou, formou plnění pro dodavatele byla spojena kompenzace

31Ca 51/2009

Pojem „ukončení činnosti“ ve smyslu § 40 odst. 9 věty druhé zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je třeba chápat jako okamžik vstupu daňového subjektu do likvidace.

10 Ca 196/2008

Nájemce bytu může být v případě žádosti o trvalý pobyt cizince, který s nájemcem bytu sdílí společnou domácnost, oprávněnou osobou podle § 87i odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, vydávající písemné potvrzení o ubytování občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka, které je považováno za doklad o zajištění ubytování.

44Ca 33/2009

Žaloba proti nezákonnému zásahu, kterou se znalec domáhá zrušení rozhodnutí o udělení výstrahy znalci podle § 20 písm. c) zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, je podle § 85 s. ř. s. nepřípustná. Udělení výstrahy znalci totiž není nezákonným zásahem, nýbrž rozhodnutím, které negativně zasahuje do práv žalobce (§ 65 odst. 1 s. ř. s.).

57Ca 48/2008

Pokud daňový nerezident nesplnil svoji zákonnou povinnost podle § 33 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a neoznámil správci daně vznik stálé provozovny, zaregistruje ho správce daně podle § 33 odst. 14 citovaného zákona z úřední povinnosti. Tímto postupem není porušen čl. 10 a čl. 49 Smlouvy o ES (zákaz omezení volného pohybu služeb uvnitř Společenství). Pojem „stálá provozovna“ ve smyslu čl. 5 odst. 3 písm. b) Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 100/2003 Sb. m. s.) není totožný s pojmem sídlo. Stálá provozovna je místem na území České republiky, v němž vykonává svoji činnost daňový nerezident, a lze jej chápat rovněž jako kritérium určující způsob zdanění příjmů určité osoby dvěma členskými státy Evropského společenství.

10 Ca 240/2009

Podle § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je reklamou i oznámení vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání určené k podpoře prodeje, respektive sledování jeho produktů. Oproti tomu dle zákonné definice teleschoppingu (§ 2 odst. 1 písm. r) téhož zákona) se jím nerozumí přímá nabídka zboží určená veřejnosti, kterou by učinil ve vysílání sám provozovatel vysílání, ale vždy jen nabídka zboží jiných subjektů zařazená za úplatu. Provozovatel vysílání přímou nabídku svého zboží nemusí činit, protože již samotným vysíláním pořadů na svých programech a jejich sledováním ze strany diváků je kontrakt uzavřen.