Krajské soudy (Sb. NSS)

31 Ca 11/2002

I. Podnik nebo část podniku jsou podle ustanovení § 59 odst. 4 obchodního zákoníku, ve znění účinném k 31. 12. 2000, způsobilé být předmětem nepeněžitého vkladu. Je-li předmětem nepeněžitého vkladu podnik, jsou do společnosti vkládány všechny věci, práva a jiné majetkové hodnoty, tj. i věci nemovité. II. Je-li jako nepeněžitý vklad do společnosti vkládán podnik nebo jeho část, jehož součástí je nemovitost, nevztahuje se podle § 20 odst. 6 písm. e) zák. ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, na tento vklad nemovitosti osvobození, pokud do pěti let od vložení vkladu zanikne účast vkladatele v obchodní společnosti.

31 Ca 8/2002

Cena převáděných nemovitostí se pro účely stanovení základu daně z převodu nemovitostí zjišťuje ke dni nabytí nemovitosti [§ 10 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí]. Tímto dnem se rozumí den, ke kterému nastávají právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí (§ 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem).

15 Ca 609/2000

I. Hmotným majetkem ve smyslu § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, jsou za splnění dalších podmínek i soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením. Posouzení, zda se jedná o takový soubor movitých věcí či pouze o technické zhodnocení jiné věci, je otázkou právní, kterou nemůže řešit znalecký posudek. Znalec se může k povaze daného zařízení vyjádřit pouze z odborného (technického) hlediska. II. Pokud daňový subjekt v daňovém řízení neunese důkazní břemeno, které jej stíhá, znamená to, že se z jím tvrzených skutečností nevychází, přičemž tato okolnost umožňuje správci daně uložit daňovému subjektu povinnost zaplatit daň ve vyšší částce, než by odpovídalo údajům jím uvedeným v daňovém přiznání. Ustanovení § 75 odst. 1 s. ř. s. a konstrukce § 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, pak vylučuje, aby soud, který rozhodnutí daňového orgánu toliko přezkoumává, ve správním soudnictví prováděl na návrh daňového subjektu důkazy, které daňový subjekt v daňovém řízení nenavrhl ani neoznačil nebo předložil až po jeho skončení, v důsledku čehož bylo vydáno pro něj nepříznivé rozhodnutí.

15 Ca 252/2000

Jako důkazního prostředku lze pro účely stanovení daně z příjmů použít i faktur, které nemají náležitosti účetních dokladů podle § 11 odst. 1 zákona č. 563/1990 Sb., o účetnictví, jestliže jimi mohou být prokázány či vyvráceny skutečnosti uvedené poplatníkem daně v účetních zápisech či daňových přiznáních.

10 Ca 171/2003

Změnu stavby před jejím dokončením podle § 68 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, lze povolit jen tehdy, jestliže s ohledem na stavebně technické určení a účel budoucího užití jde stále o tutéž stavbu, a jen tehdy, byla-li stavba podle schváleného projektu zahájena a nebyla dosud dokončena. Zahájením stavby se přitom rozumí práce, s nimiž bylo započato a které směřují jednoznačně k provedení stavby podle vydaného stavebního povolení a schválené projektové dokumentace.

54Cad 108/2005

I. Skutečnost, že žalobce, který byl odsouzen a vykonal trest odnětí svobody pro trestný čin neuvedený v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, byl podle citovaného zákona rehabilitován až v přezkumném řízení obnoveném podle § 278 odst. 1 trestního řádu z důvodu vydání nálezu Ústavního soudu ze dne 7.10.1998, sp. zn. II. ÚS 285/97, nemůže vyloučit žalobce z možnosti úspěšně uplatnit nárok na poskytnutí příplatku k důchodu osobám rehabilitovaným podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci [§ 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální]. II. Pochybení obecného soudu spočívající v tom, že soud v obnoveném přezkumném řízení vedeném podle oddílu čtvrtého zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, zprostil obžalovaného obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu namísto použití § 14 odst. 1 písm. d) zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, tedy z důvodu, že skutek byl uznán trestným činem v rozporu s tehdy platným zákonem, nemůže vyloučit žalobce z možnosti úspěšně uplatnit nárok na poskytnutí příplatku k důchodu osobám rehabilitovaným podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci [§ 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální].

30 Ca 518/2001

Zbožím, které ve smyslu § 55 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, nepodléhá clu, je podle § 6 nařízení vlády č. 441/2000 Sb., celního sazebníku, rovněž zboží dovážené ze zahraničí, které má preferenční původ v České republice podle podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána; takovou mezinárodní smlouvou je i Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o pravidlech o původu zboží a metodách administrativní spolupráce ze dne 22. 2. 1993, ve znění Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/1997 Sb. Protože zboží s preferenčním původem nepodléhá clu, nedopadá na něj ani nařízení vlády o zvýšení celních sazeb.

59 Ca 19/2004

I. Aplikace čl. 9 odst. 2 Smlouvy mezi ČSSR a SRN o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku není podmíněna přímým sjednáním převodních cen pouze mezi dvěma konkrétními sdruženými podniky; předpokládá se sjednání cen v rámci skupiny sdružených podniků. II. Při podání dodatečného daňového přiznání dle § 41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, na základě daňovým subjektem tvrzeného nároku vyplývajícího z čl. 9 odst. 2 Smlouvy, je nutno prověřit podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení Smlouvy. Způsob případného narovnání cen v rámci skupiny sdružených podniků, např. formou dobropisů, není pro daňové účely podstatný. III. Oprava zisku žalobce dle čl. 9 odst. 2 Smlouvy není automatickou povinností správce daně. Správce daně je oprávněn k návrhu daňového subjektu posoudit splnění příslušných podmínek vyslovených v uvedeném ustanovení Smlouvy, přičemž pro dokazování příslušných skutečností v ČR platí pravidla daňového řízení uvedená v zákoně ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zejména v § 2 a v § 31 tohoto zákona.