Krajské soudy (Sb. NSS)

38 Ca 706/2002

Rozhodnutí, jímž stavební úřad nařídí stavebníkovi podle § 102 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, zastavit práce na nepovolené stavbě, je z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeno jakožto rozhodnutí předběžné povahy. Soud k žalobě přezkoumá až rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo o jejím dodatečném povolení, které následuje a které teprve je konečné.

28 Ca 444/2001

Žalobce jako občanské sdružení splňující podmínky stanovené zákonem ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, mohl ve stavebním řízení uplatňovat všechna práva účastníka tohoto řízení. Žalobcovu žalobní legitimaci v řízení o žalobě proti stavebnímu povolení zakládají jeho procesní práva ve správním řízení; žalobce proto může namítat nezákonnost rozhodnutí správního orgánu jen potud, tvrdí-li, že ve správním řízení byla zkrácena jeho procesní práva takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.

30 Ca 324/2001

Je-li v daňovém řízení v rámci dokazování prováděn výslech svědků a daňový subjekt nemá možnost být tomuto výslechu přítomen a klást při něm svědkům otázky, je taková svědecká výpověď důkazem pořízeným v rozporu se zákonem [§ 2 odst. 9 a § 16 odst. 4 písm. e) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků].

30 Ca 265/2003

I. Smyslem právní úpravy ustanovení § 82 a násl. s. ř. s. není obnovit pravomocně skončené řízení a zvrátit dříve vydané pravomocné rozhodnutí. II. Nezákonným zásahem správního orgánu ve smyslu § 82 s. ř. s. není úkon správce daně, kterým podle § 32 odst. 7 věty druhé zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, vyrozumí podatele o tom, že neshledal důvod pro ověření neplatnosti rozhodnutí. Žaloba na ochranu před takovým úkonem správce daně není podle § 85 s. ř. s. přípustná.

30 Ca 2/2002

Zboží propuštěné do celního režimu uskladněním v celním skladu je pod celním dohledem až do okamžiku změny svého celního statusu; volná dispozice s ním je až do té doby vyloučena [§ 149 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona].

10 Ca 206/2003

Výluka ze soudního přezkumu uvedená v § 171 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, není protiústavní ani v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, neboť správní vyhoštění ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva je zákonné, sledující legitimní cíl a nezbytné v demokratické společnosti. Posouzení přiměřenosti tohoto zásahu s ohledem na změny skutkového stavu lze ostatně dosáhnout v rámci jiných institutů, např. odstranění tvrdosti správního vyhoštění (§ 122 tohoto zákona), popř. cestou mimořádných opravných prostředků (§ 65 správního řádu ve spojení s § 168 citovaného zákona).

10 Az 120/2003

I. Pojmy „odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy“ [§ 12 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu] a „obava před pronásledováním z důvodů rasových“ (Úmluva o právním postavení uprchlíků, publikovaná pod č. 208/1993 Sb.) je třeba pokládat za synonyma. II. I u nezletilého žadatele o udělení azylu ve věku necelých tří let, který se narodil již na území České republiky, lze obecně připustit možnost existence důvodů zakládajících právo na udělení azylu a spočívajících v odůvodněném strachu z pronásledování z důvodu rasy ve státě, jehož občanství má nezletilý žadatel o azyl (§ 12 zákona o azylu).

28 Ca 323/2001

Daň z přidané hodnoty nevstupuje do základu daně z příjmů poplatníka, a nevztahuje se na ni proto zajištění daně podle ustanovení § 38e zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které je institutem sloužícím k vybrání daně z příjmů. Zajištění podléhají jen příjmy poplatníka zdanitelné daní z příjmů.

10 Ca 204/2003

I. Vytváření rezervy na opravu hmotného investičního majetku jakožto daňově uznatelného výdaje nemusí po celé k tomu určené období probíhat rovnoměrně. II. Výše rezervy musí být v průběhu její tvorby snížena, je-li zjištěno, že náklady na opravu hmotného investičního majetku budou nižší.

30 Ca 100/2001

Bylo-li rozhodnutí správce daně založeno na ustanovení § 44 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a správce daně důvodně stanovil daň podle pomůcek, je vyloučeno, aby odvolací orgán rozhodl o podaném odvolání v režimu ustanovení § 50 odst. 3 a 6 tohoto zákona; ustanovení § 50 odst. 5 citovaného zákona takový postup nedovoluje.

28 Ca 428/2001

Při projednání odvolání proti rozhodnutí finančního úřadu o dani stanovené podle pomůcek je rozsah přezkumu omezen, neboť odvolací orgán podle ustanovení § 50 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zkoumá pouze dodržení zákonných podmínek pro použití stanovení daně podle pomůcek. Odvolací orgán je oprávněn podle ustanovení § 50 odst. 3 tohoto zákona řízení doplňovat či odstraňovat vady řízení anebo v tomto směru nařídit doplnění řízení nebo odstranění vad správci daně; takovéto doplnění řízení či odstranění vad řízení však může směřovat pouze k přezkoumání, zda jsou dodrženy zákonné podmínky pro stanovení daně podle pomůcek. Pokud odvolací orgán po takto provedeném doplnění řízení či odstranění vad dospěje k závěru, že zákonné podmínky pro stanovení daně podle pomůcek jsou dodrženy, odvolání pro jeho nedůvodnost zamítne.

30 Ca 403/2001

Lze-li dovážené zboží zařadit pod více čísel celního sazebníku, je určujícím kritériem pro posouzení správnosti zařazení zboží pod určitý zbožový kód účel použití zboží. V takovém případě se otázka způsobilosti použití zboží k obvyklému účelu stává rozhodujícím a dominantním předmětem dokazování a následných právních závěrů o naplnění skutkové podstaty celního deliktu podle § 293 písm. d) zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona.

28 Ca 612/2001

Pokud právní subjekt pověří jiného byť i jen zčásti výkonem činnosti, která má znaky živnosti podle § 2 živnostenského zákona, a takovou činnost kontroluje a řídí, pak provozuje živnost.

30 Ca 110/2001

I. Ručení společníka společnosti s ručením omezeným za závazky této společnosti ve smyslu § 106 odst. 1 obchodního zákoníku se vztahuje i na závazek společnosti uhradit daňový nedoplatek (§ 57 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). II. Ze žádného ustanovení části čtvrté zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nelze dovodit vázanost odvolacího orgánu skutkovými zjištěními učiněnými správcem daně v I. stupni ani podmínku, aby nově zjištěné skutečnosti mající vliv na rozhodnutí existovaly již ke dni vydání správního rozhodnutí I. stupně. III. Je-li předmětem odvolacího řízení otázka, zda daňový subjekt je či není ručitelem za závazky společnosti s ručením omezeným, je odvolací orgán povinen tuto právní otázku posoudit na základě těch skutkových zjištění, která v úplnosti sám učiní.

30 Ca 93/2001

I. Zákonné podmínky umožňující správci daně úpravu základu daně poplatníka postupem podle § 23 odst. 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jsou splněny pouze při zjištění odlišnosti cen sjednaných oproti cenám na trhu obvyklým a při neuspokojivém doložení tohoto rozdílu daňovým subjektem. II. Existenci skutečností vyvracejících věrohodnost a správnost zaúčtování sjednané ceny vzhledem k objektivně existujícím cenám na trhu prokazuje správce daně (§ 31 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).

52Ca 1/2003

Koncentrační zásada vyjádřená v § 36 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, se vztahuje i na námitky obce obsahující nesouhlas obce s vydáním rozhodnutí o umístění stavby. Pokud obec jako účastník územního řízení uplatnila takovou námitku opožděně, nemůže stavební úřad z důvodu zachování zásady procesní rovnosti účastníků řízení (§ 4 odst. 2 spr. ř.) k takové námitce přihlížet.

11 Ca 65/2003

I. Předmět plnění, který byl na fakturách vystavených pro žalobce coby odběratele označen jako "cenové vyrovnání", není ani zbožím, ani službou, ale pouze vyrovnáním rozdílu ceny nákupní a prodejní, vzniklého v důsledku toho, že prodejci byli povinni prodat zboží koupené od žalobce konečným zákazníkům za žalobcem stanovenou nižší cenu. Tím, že žalobce svým prodejcům tento rozdíl kompenzoval, mu nevznikl nárok na odpočet daně z přidané hodnoty podle § 19 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, neboť nešlo o přijetí zdanitelného plnění. II. Daňová povinnost vzniká nikoli na základě smlouvy, ale ze zákona, nastanou-li zákonem stanovené okolnosti. Není proto rozhodné, co si smluvní strany mezi sebou dohodly a jak předmět svého plnění označily, ani zda došlo k plnění podle smlouvy, mimo ni nebo v rozporu s ní, ale jen to, zda uskutečněné plnění je zákonem ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, označeno za daňově relevantní

30 Ca 125/2001

I. Reklamace jako řádný opravný prostředek je přípustná proti postupu správce daně při placení a evidenci daně. Proti rozhodnutí správce daně o přeplatku na dani lze reklamaci uplatnit jen tehdy, jestliže rozhodnutí o přeplatku vydané podle § 64 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, souvisí přímo s evidencí daně (§ 62 téhož zákona). II. Proti rozhodnutí správce daně o žádosti daňového dlužníka o vrácení přeplatku na dani a úroku z přeplatku na dani podle § 64 odst. 4 a 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, reklamace přípustná není, protože se nejedná o rozhodnutí související s evidencí daně, ale o rozhodnutí o hmotněprávním nároku daňového dlužníka. Uplatnění reklamace v těchto případech je výslovně vyloučeno v ustanovení § 64 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

28 Ca 330/2001

I. Neoprávněně použité nebo zadržené prostředky státního rozpočtu jsou subjekty, kterým byly poskytnuty, povinny odvést ve stejné výši státnímu rozpočtu (§ 30 odst. 1 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., rozpočtových pravidel republiky). Zákon přitom nerozlišuje, zda prostředky státního rozpočtu byly neoprávněně použity či zadrženy dočasně nebo trvale, a podstatné není ani to, jakou formou byly prostředky ze státního rozpočtu poskytnuty. II. Neoprávněně použité nebo zadržené rozpočtové prostředky spadají pod legislativní zkratku „daně“ uvedenou v § 1 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a to jak ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 218/2000 Sb., tak i po ní. Správce daně tedy může daňovou kontrolou nebo jiným postupem podle zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zjišťovat, zda prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu byly použity tak, jak bylo při jejich poskytnutí určeno, a může rozhodnout o odvodu prostředků neoprávněně použitých nebo zadržených.

30 Az 356/2003

Předseda senátu nemůže vyhovět žádosti o prominutí zmeškání lhůty k provedení úkonu, je-li žádáno prominutí zmeškání lhůty pro podání žaloby. Lhůta pro podání žaloby je zákonnou procesní lhůtou s propadnými účinky, jejíž nedodržení má za následek ztrátu možnosti tento procesní úkon s úspěchem provést. Ustanovení § 72 odst. 4 s. ř. s., dle kterého zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout, má povahu speciálního ustanovení vůči § 40 odst. 5 s. ř. s.

52 Ca 9/2003

Při rozhodování o přiznání odkladného účinku žalobě soud zjišťuje jen existenci zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku žaloby uvedených v ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost tvrdit a prokázat vznik nenahraditelné újmy stíhá žalobce. Žalovaný může zpochybnit návrh na přiznání odkladného účinku z důvodu nesplnění zbývajících dvou zákonných předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem. Pokud tak žalovaný neučiní, nepřizná soud odkladný účinek žalobě jen v případě, že nesplnění těchto předpokladů vyplyne z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu provádět dokazování týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování z úřední povinnosti (ex officio

28 Ca 294/2001

K odvodu podle § 11 odst. 1 zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, je povinen žadatel, v jehož zájmu došlo k vydání souhlasu s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu. Není rozhodné, zda na pozemcích budou realizovány stavby v zájmu jiných osob.

28 Ca 299/2001

Jestliže byla podle § 55 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, povolena obnova řízení a důvod obnovy se týká původního rozhodnutí, nelze rozhodnutím podle § 55 odst. 7 tohoto zákona ponechat původní rozhodnutí v platnosti. V novém řízení ve věci musí být podle § 55 odst. 8 tohoto zákona vydáno nové rozhodnutí, byť by toto nové rozhodnutí bylo obsahově stejné jako rozhodnutí původní.

29 Ca 324/2001

Poplatníkem daně z nemovitostí, který je povinen podat daňové přiznání ve lhůtě stanovené v § 13a odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí (nejde-li o případ, kdy se daňové přiznání nepodává), a který je rovněž povinen zaplatit daň ve lhůtách stanovených v § 15 téhož zákona, je vlastník nemovitosti, tj. osoba zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí k 1. lednu příslušného zdaňovacího období (zde: zdaňovacího období roku 1999). Stal-li se žalobce poplatníkem daně z nemovitostí za rok 1999 zpětně (na základě vkladu práva provedeného katastrálním úřadem dne 11. 2. 2000), je povinen podat daňové přiznání a daň zaplatit až po provedení vkladu vlastnického práva. Nebyl-li žalobce v průběhu roku 1999 v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník nemovitosti, nebyl poplatníkem daně z nemovitostí, nebyl povinen daň platit, a nebyl tak ani v postavení daňového dlužníka. Nezaplacením daně z nemovitostí za rok 1999 ve lhůtách její splatnosti se tedy nedostal do prodlení s jejím placením a nebyly dány ani zákonné podmínky pro předepsání penále.

16 Cad 128/2003

Rozhodnutí ve věci příspěvku na koupi motorového vozidla podle § 34 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, je vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví [§ 56c písm. a) zákona ČNR č. 114/1988 Sb., § 68 písm. e) a § 70 písm. f) s. ř. s.].

10 Ca 96/2003

Rozhodnutí vydané podle § 55a zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeno i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2003. Má totiž nesporně povahu úkonu, který nezakládá, nemění ani neruší práva a ani závazně neurčuje práva a povinnosti (§ 65 odst. 1 s. ř. s. a contrario

30 Ca 308/2002

Za nepeněžní příjmy poplatníka daně z příjmů fyzických osob - sportovního trenéra působícího ve sportovním klubu na základě živnostenského oprávnění - je nutno považovat i příjmy spočívající v přijetí plnění formou ubytování, stravy a dopravy.

15 Ca 31/2001

Ze zásady uvedené v § 2 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, plyne, že v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně bez ohledu na to, zda je skutečný stav zastřen stavem formálně právním. Tuto zásadu musí správce daně respektovat i tehdy, svědčí-li ve prospěch daňového subjektu.

28 Ca 218/2001

Zajišťovací příkaz podle § 71 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je rozhodnutím předběžné povahy, neboť jde o dočasný prostředek k zajištění účelu daňového řízení.

52 Ca 25/2003

Účastníky řízení, v němž stavební úřad podle ustanovení § 86 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, nařizuje provedení údržby balkonu u jednoho z několika bytů, jsou vlastníci všech bytů v domě jako spoluvlastníci společných částí domu, neboť rozhodnutím vydaným v tomto řízení mohou být dotčena jejich práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti vyplývající ze spoluvlastnického vztahu (§ 97 odst. 1 téhož zákona). Balkon, i když je přístupný pouze z jednoho bytu, je součástí vnějšího pláště domu, jelikož je konstrukčně spojen s obvodovou zdí domu. Účastníkem řízení není toliko vlastník bytu, který balkon užívá.

30 Ca 241/2000

O uložení pokuty podle § 37 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, mohla obec jako správce místního poplatku rozhodnout za účinnosti zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, jen ve své samostatné působnosti, protože jí žádný zákon neukládal, aby tak učinila v přenesené působnosti. V případě, že obec prostřednictvím svého orgánu přesto rozhodla o uložení takové pokuty v přenesené působnosti, bylo její rozhodnutí nicotné.

30 Ca 217/2002

Ústní jednání, jež stavební úřad nařizuje k projednání návrhu na vydání územního rozhodnutí (§ 36 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona), končí až okamžikem provedení posledního úkonu v protokolu (§ 22 spr. ř.).

22 Ca 395/2002

Rozhodnutím o odkladu placení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle § 8 odst. 1 zákona č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, není znečišťovatel zbaven povinnosti platit zálohy na poplatky stanovené původním výměrem (§ 6 odst. 2 cit. zákona), a to do doby, než Česká inspekce životního prostředí vydá nový výměr na zálohy na poplatky již s ohledem na povolený odklad (§ 6 odst. 4 a 5 cit. zákona).

22 Ca 339/2002

I. Tzv. "kontrola korunou" je sice možným způsobem evidence zásob zboží, avšak i tento způsob musí být přesvědčivý a musí z něj být patrny veškeré údaje pro potřeby řádně vedeného účetnictví. II. Pokud údaje uvedené daňovým subjektem v daňovém přiznání neodpovídají údajům v jeho účetnictví, které není vedeno v souladu s § 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a z toho důvodu není možné daňovou povinnost stanovit jinými důkazy, přistoupí správce daně k stanovení daňové povinnosti za použití pomůcek (§ 31 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).

30 Ca 12/2003

Stavbu provedenou svépomocí bez odborného vedení oprávněnou osobou a bez stavebního povolení či ohlášení nelze bez dalšího považovat za závadnou, jelikož opačný závěr by znamenal, že všechna řízení podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, by nutně ústila v rozhodnutí o odstranění takové stavby.

22 Ca 421/2002

Rozhoduje-li správní orgán v neprospěch daňového subjektu, protože daňový subjekt neprokázal své tvrzení (z důvodů neunesení důkazního břemene podle § 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), pak takový závěr předpokládá, že správní orgán řádně a úplně provedl navržené důkazy. Důkaz, který daňový subjekt k prokázání svého tvrzení označil, není třeba provést tehdy, jestliže jeho prostřednictvím nepochybně nemohou být rozhodné skutečnosti prokázány. Správní orgán nemůže provedení důkazu odmítnout s tím, že od něho nelze očekávat potvrzení pravdivosti tvrzené skutečnosti (např. nevyslechnutí navržených svědků s poukazem na ekonomickou či personální propojenost s daňovým subjektem), neboť správní orgán nemůže předem hodnotit pravdivost a věrohodnost důkazů, aniž by je vůbec provedl.

29 Ca 430/2001

Rozhodnutí o propuštění policisty ze služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, je rozhodnutím o veřejném subjektivním právu, jemuž se poskytuje ochrana ve správním soudnictví (§ 2 s. ř. s.).

28 Ca 151/2002

Správní orgán musí při trestání správních deliktů respektovat princip uvedený v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Vyvození odpovědnosti a uložení postihu je proto nutno posoudit podle právní úpravy účinné v době, kdy k jednání došlo, není-li úprava účinná v době rozhodnutí pro delikventa příznivější. Pokud však pozdější právní úprava původní skutkovou podstatu předmětného deliktu vůbec nepřevzala, zanikla trestnost jednání a k vyvození odpovědnosti a uložení sankce již nemůže dojít.

30 Ca 19/2003

Odpadne-li po podání žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§ 79 a násl. s. ř. s.) důvod jejího podání, např. tím, že žalovaný ukončí svoji nečinnost vydáním rozhodnutí o odvolání, a v důsledku toho je žaloba vzata zpět a řízení zastaveno [§ 47 písm. a) s. ř. s.], má žalobce právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s.

22 Ca 208/2002

Rozhodnutí správního orgánu, rozhodujícího o odvolání, které obsahuje pouze větu, že odvolání (zde: proti rozhodnutí povinného subjektu ve věci poskytnutí informací) se zamítá v plném rozsahu, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].

15 Ca 150/2002

I. Při změně vlastníka stavby není třeba měnit existující stavební povolení nebo vydávat povolení nové se jménem nového vlastníka - stavebníka (§ 70 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona). II. Pokud správní orgán ve správním řízení nerespektuje pravomocné usnesení soudu o schválení smíru řádně předložené účastníkem řízení, porušuje ustanovení § 40 odst. 1 správního řádu.

22 Ca 121/2002

Závazné stanovisko orgánů ochrany přírody podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, lze vydat pouze před provedením zamýšleného zásahu. Nejde o právní nástroj k dodatečné legalizaci neoprávněného zásahu do významného krajinného prvku.

22 Ca 79/2002

Nezabýval-li se odvolací orgán námitkou podjatosti pracovníka správního orgánu, nepřezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu (§ 59 odst. 1 spr. ř.) a tato vada mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.

31 Ca 24/2002

Volně položené panely nelze pro účely vymezení hmotného majetku podle § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, považovat za stavbu.

31 Ca 62/2002

Ustanovení § 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ukládá daňovému subjektu prokázat všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňovém přiznání nebo k jejichž průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván. Daňový subjekt je tak odpovědný za to, že jím předložené důkazní prostředky budou konkrétní a budou prokazovat jeho tvrzení.

28 Ca 161/2002

I. Zahraniční osobě, která dle § 45d zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, uplatnila nárok na vrácení daně z přidané hodnoty, lze daň vrátit pouze tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky zákonem stanovené, tj. uplatnila-li zahraniční osoba nárok na vrácení daně pouze za vybrané druhy zboží a služeb nakoupené v České republice a současně je-li splněn princip vzájemnosti. Není-li některá z podmínek naplněna, je třeba žádost zahraniční osoby o vrácení daně zamítnout. Nelze postupovat podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a řízení zastavit s poukazem na nepřípustnost takové žádosti. II. Požadavek vzájemnosti vyplývající z § 45d zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, je naplněn pouze tehdy, jestliže stát, ve kterém podniká a má sídlo nebo bydliště osoba uplatňující nárok na vrácení daně z přidané hodnoty, českým subjektům daň v obdobných případech skutečně vrací. Nestačí, je-li možnost uplatnit nárok na vrácení daně z přidané hodnoty na základě principu vzájemnosti zakotvena v právních předpisech obou dotčených států, ale je zapotřebí, aby oba státy podnikatelům se sídlem v druhé zemi daň v obdobných případech také skutečně vracely.

28 Ca 152/2001

Profesní komora je veřejnoprávní korporací vykonávající veřejnou správu a další činnosti. Vykonává-li veřejnou správu, může ji vykonávat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky). Povinnosti pak mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Neodpovídají-li předpisy profesních komor této zásadě, soud je zruší.

15 Ca 24/2003

Rozhodne-li zřizovatel školy o jmenování či odvolání ředitele této školy, nepředstavuje jeho rozhodnutí zásah do veřejných subjektivních práv, a není tedy rozhodnutím zakládajícím žalobní legitimaci podle § 65 odst. 1 s. ř. s.

28 Ca 211/2001

Proti pohledávce zdravotní pojišťovny na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na penále jako pohledávce veřejnoprávní nelze započíst pohledávku z nezaplacené faktury za pojišťovnou, tedy pohledávku soukromoprávního charakteru, neboť § 9 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve spojení s § 17 odst. 1 a § 19 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, takovou možnost úhrady dlužného pojistného a penále nepřipouštějí.

29 Ca 276/99

Zjistí-li krajský soud po doplnění dokazování v řízení o plný invalidní důchod, že podmínky nároku na dávku nejsou splněny, zamítne žalobu, i když správní orgán sám nezjistil všechny rozhodné skutečnosti (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).